EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 427 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Finska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Finska z roku 2014 {SWD(2014) 427 final} CS CS
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Finska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Finska z roku 2014 RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1, a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy 2, a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení, s ohledem na doporučení Evropské komise 3, s ohledem na usnesení Evropského parlamentu 4, s ohledem na závěry Evropské rady, s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost, s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru, s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu, s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku, vzhledem k těmto důvodům: (1) Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se bude zaměřovat na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost. (2) Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010 2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států, které společně tvoří integrované hlavní směry. 1 2 3 4 Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25. COM(2014) 427 final. P7_TA(2014)0128 a P7_TA(2014)0129. CS 2 CS
Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti. (3) Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád přijali rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům. (4) Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení k národnímu programu reforem Finska na rok 2013 a stanovisko k programu stability Finska na období 2012 2016. Dne 15. listopadu 2013 předložila Komise v souladu s nařízením (EU) č. 473/2013 5 stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Finska na rok 2014 6. (5) Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu 7, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování 8, ve které je Finsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. (6) Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám úvěrování ekonomiky, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy. (7) Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu Finska 9 podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Komise ve své analýze dospěla k závěru, že se Finsko i nadále potýká s makroekonomickou nerovnováhou, která si vyžaduje sledování a politické kroky. Nadále je třeba věnovat pozornost zejména slabé exportní výkonnosti posledních let v důsledku restrukturalizace průmyslu a nákladových i nenákladových faktorů konkurenceschopnosti. (8) Dne 17. dubna 2014 předložilo Finsko svůj národní program reforem na rok 2014 a svůj program stability na rok 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně. (9) Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability na rok 2014 je navrátit se v roce 2015 k plnění střednědobého cíle, udržet strukturální saldo nad tímto cílem po zbytek trvání programu a sestavovat od roku 2017 vyrovnaný rozpočet veřejných financí. Střednědobý cíl Finska, jímž je strukturální deficit ve výši 0,5 % HDP, odpovídá požadavkům Paktu o stabilitě a růstu. Finsko svůj střednědobý cíl v roce 2013 splnilo a předpokládá, že v roce 2014 setrvá v jeho blízkosti, čímž bude také splňovat výdajové kritérium. Finsko předpokládá, že v roce 2015 svůj střednědobý cíl překročí a bude i nadále splňovat výdajové kritérium. Celkově je program v podstatě v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Současně vykazuje míra hrubého dluhu rostoucí tendenci a očekává se, že v roce 2015 dočasně překročí referenční hranici 60 % HDP, především v důsledku horšího makroekonomického výhledu. Makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce 5 6 7 8 9 Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s.11. C(2013) 8012 final. COM(2013) 800 final. COM(2013) 790 final. SWD(2014) 89 final. CS 3 CS
programu, který nebyl vypracován nezávisle, je realistický, ačkoli je v otázce hospodářského růstu na roky 2014 a 2015 mírně optimističtější než jarní prognóza Komise. Prognóza Komise z jara 2014 předpokládá v roce 2014 zhoršení strukturálního salda o 0,3 % HDP, což znamená odchýlení se od střednědobého cíle, a v roce 2015 jeho zlepšení ve výši 0,6 % HDP, zatímco výdajové kritérium by mělo být v obou letech dodrženo. Na základě posouzení programu a na základě prognózy Komise, v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1466/97, je Rada názoru, že Finsko pravděpodobně splní cíle svého programu a tyto cíle jsou ve velké míře v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. (10) V dlouhodobém horizontu je Finsko vystaveno vysokému riziku z hlediska udržitelnosti kvůli dopadu nákladů souvisejících se stárnutím obyvatelstva na rozpočet. Finsko zaznamenalo existenci mezery udržitelnosti a v roce 2013 vypracovalo program strukturální politiky, jehož cílem je tuto mezeru zacelit a obnovit růst. Dalším významným krokem je omezení výdajů ústředních vládních institucí a obecný vládní fiskální plán na období 2015 2018 z března 2014, který předpokládá realizaci korekčních opatření, strukturálních reforem a investic do růstu. Korekční opatření na straně příjmů se především týkají zvýšení daní z příjmu a ze zboží a služeb. (11) Efektivita veřejných služeb zůstává pozadu za vývojem produktivity v soukromém sektoru. Finsko připravuje správní reformy týkající se struktury obcí a sociálních a zdravotních služeb. Základem reformy obcí je jejich dobrovolné slučování, které stát podpoří finančními pobídkami. Výsledky tohoto dobrovolného slučování jsou zatím nejisté. Služby sociálního zabezpečení a zdravotní péče by měly být poskytovány pěti regionálními subjekty a na poskytování těchto služeb se budou nadále podílet i obce. Zatím nejsou známy podrobnosti; legislativní návrh by měl být předložen na podzim roku 2014. Nová struktura by měla začít fungovat od začátku roku 2017. Zákon z července 2013 o podpoře soběstačnosti starších lidí, který klade velký důraz na prevenci, rehabilitaci a samostatný život, by měl přispět k nižší potřebě ústavní péče a zastavit růst budoucích nákladů na dlouhodobou péči. (12) Na trhu práce ve Finsku je i nadále hlavní výzvou dlouhodobá nabídka pracovní síly, jelikož počet osob, které trh práce opouštějí, je v současnosti vyšší než počet osob, které na něj vstupují. V zájmu uspokojení budoucí poptávky po pracovní síle je nutné prodloužit délku ekonomicky aktivního života a zvýšit nabídku pracovní síly. Vládní program strukturální politiky z roku 2013 obsahuje opatření vedoucí k prodloužení délky ekonomicky aktivního života a zvýšení nabídky pracovní síly, jakož i zvýšení pobídek k přijetí pracovní nabídky. Finsko omezuje možnosti předčasného odchodu do důchodu, ale přetrvávají některé režimy, jako např. tzv. tunel nezaměstnanosti, které starším nezaměstnaným umožňují pokračovat za určitých podmínek v pobírání dávek v nezaměstnanosti, dokud nedosáhnou věku pro odchod do důchodu. Zdá se, že nedávno zavedený koeficient střední délky života a ztrojnásobení akruální míry nároku na důchod, mají na praxi odchodu do důchodu pouze omezený účinek. Jelikož se navíc střední délka života prodlužuje rychleji, než se očekávalo, ale lidé déle nepracují, existuje riziko, že důchody nebudou dostatečné. Finsko si stanovilo cíl zvýšit do roku 2025 skutečný věk odchodu do důchodu na nejméně 62,4 let. Je sporné, zda lze tento cíl splnit bez přijetí dalších opatření, např. bez zvýšení zákonem stanoveného věku do důchodu a intenzivnějšího úsilí o zvýšení zaměstnatelnosti starších pracovníků. Sociální partneři připravují návrh důchodové reformy, kterou by měla realizovat nová vláda sestavená po všeobecných volbách na jaře 2015; reforma by měla vstoupit v platnost na začátku roku 2017. Finsko CS 4 CS
přijalo náležitá a ambiciózní opatření k řešení nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti. Potrvá však určitý čas, než dojde u cílových skupin k trvalému zlepšení jejich pracovních dovedností a uplatnění na trhu práce. (13) Finsko přijalo opatření ke zlepšení celkového konkurenčního prostředí a dosáhlo určitého pokroku v provádění programu na podporu zdravé hospodářské soutěže. Došlo ke sloučení úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a úřadu pro ochranu spotřebitele a realizace nové struktury je zatím ve své rané fázi. Podle zákona o hospodářské soutěži byl zaveden práh dominantního postavení pro maloobchodní prodejce spotřebního zboží a finskému úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a spotřebitelů byly uděleny zvláštní pravomoci, aby mohl za určitých podmínek zasáhnout proti ekonomické činnosti, kterou vykonávají veřejné subjekty a která narušuje hospodářskou soutěž na trhu. Vysoká koncentrace finského maloobchodního trhu a určité prvky obsažené v příslušných právních předpisech potenciálně snižují efektivnost hospodářské soutěže a posilují vedoucí postavení dvou hlavních maloobchodních subjektů na trhu. Jedná se například o požadavky územního plánování, které jsou velmi přísné jak pro velké obchodní subjekty, tak pro malé provozovny. V současné době probíhá revize předpisů o využití půdy a plánování, což je příležitostí změnit je tak, aby v budoucnu podporovaly zdravou hospodářskou soutěž. Finský maloobchodní sektor patří mezi členskými státy k nejvíce regulovaným, včetně regulace velkých maloobchodních prodejen, která vytváří překážky hospodářské soutěži. (14) Hlavní výzvou pro finskou ekonomiku je obnovit růst a konkurenceschopnost. Finsko se v mezinárodních žebříčcích konkurenceschopnosti umisťuje na velmi vysokých pozicích, nicméně tempo, jakým v letech 2007 2012 ztratilo své podíly na exportních trzích, bylo nejvyšší ze všech států EU. Intenzita výzkumu a vývoje v soukromém sektoru má sestupnou tendenci a vnitrostátní cíl pro výdaje na výzkum a vývoj se i nadále zdá nesplnitelným. Zásadním problémem zůstává efektivita, s jakou finský systém výzkumu a inovací přeměňuje investice do VaV v nové inovativní produkty a služby. Současný příliv investic není dostatečný k tomu, aby se potenciál výzkumu a vývoje mohl přeměnit v nové produkty. Výkonnost obchodu a potenciální růst sráží omezený počet velkých vývozců prodávajících úzký sortiment výrobků a slabší tendence malých finských podniků vyvážet. Potenciál vývozu by mohl být zvýšen poskytnutím další podpory internacionalizace, která by byla přizpůsobena potřebám menších podniků. Finsko zahájilo reformy řešící problém schopnosti dodávat inovativní produkty a podporovat diverzifikaci průmyslu, včetně komplexní reformy výzkumných ústavů a financování výzkumu. Program strukturální politiky z roku 2013, omezení vládních výdajů a fiskální plán na období 2015 2018 z března 2014 obsahují nejen nápravná opatření a strukturální reformy, ale také zahrnují iniciativy na podporu růstu a inovací. Finsko by také mohlo získat diverzifikací svých energetických dodávek, zejména proto, že závisí na jediném dodavateli zemního plynu. (15) V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Finska. Posoudila program stability a národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku Finska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Evropské unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 5. CS 5 CS
(16) Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability Finska a její stanovisko 10 je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1. (17) Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 2, 4 a 5. (18) V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na základě této analýzy vydala Rada konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro. Finsko by mělo rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena, DOPORUČUJE, aby Finsko v období 2014 2015 provedlo tato opatření: 1. Posílit rozpočtová opatření na rok 2014 s ohledem na vznikající mezeru vzhledem ke střednědobému cíli. Dodržovat od roku 2015 střednědobý cíl v souladu s plánem a zajistit, aby bylo splněno kritérium veřejného dluhu za současného provádění prorůstové fiskální politiky. Provést urychleně reformy stanovené v programu strukturální politiky a v plánu omezení vládních výdajů a fiskálním plánu na období 2015 2018 s cílem zmenšit mezeru fiskální udržitelnosti a upevnit podmínky pro růst. 2. Zajistit efektivní provádění stávajících správních reforem týkajících se uspořádání obcí a sociálních a zdravotních služeb s cílem zvýšit nákladovou efektivitu poskytování veřejných služeb. 3. Zlepšit využití plného potenciálu pracovní síly na pracovním trhu, např. zvýšením míry zaměstnanosti a zaměstnatelnosti starších pracovníků, omezením možnosti předčasného odchodu do důchodu a provázáním zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu se změnou střední délky života. Zlepšit pozici mladých lidí a dlouhodobě nezaměstnaných na trhu práce se zvláštním zřetelem na odborné vzdělávání a cílená aktivační opatření. 4. Pokračovat v úsilí o posílení hospodářské soutěže na trzích výrobků a služeb, zejména v maloobchodním odvětví, realizací programu na podporu zdravé hospodářské soutěže, včetně provedení změn v předpisech o využití půdy a ve stavebním zákoně, aby více podporovaly zdravou hospodářskou soutěž. 5. Pokračovat ve zvyšování schopnosti Finska dodávat v rychle se měnícím prostředí inovativní výrobky a služby a vytvářet podniky s vysokým růstovým potenciálem a pokračovat v diverzifikaci průmyslu, zejména zvýšením pobídek k investování ve Finsku a další podporou vstupu menších podniků na vývozní trhy. Urychlit přípravu přeshraničního plynového propojení s Estonskem. V Bruselu dne Za Radu předseda 10 Podle čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1466/97. CS 6 CS