KVĚTEN MĚSÍC ATLETIKY Ano, v květnu se na naší škole hodně sportovalo, konala se totiž hned tři kola SHM (Sportovních her mládeže) a to školní, okresní a dokonce i kolo krajské. Všechny tyto závody pořádala naše škola na známém Tyršově stadionu. A na domácí půdě se velmi dařilo našim sportovcům. Družstvo Opavy v krajském závodě obhájilo první místo z loňska a uchovalo tak pro Opavu putovní pohár i na další rok. V tomto veleúspěšném týmu působilo hned pět žáků z naší školy. Byli to : Silva, Míša, Eliška, Danek a Mário. Zejména Silva s Míšou podaly skvělé výkony a postoupily na celorepublikové závody, které se konají právě v těchto dnech (10. 12. 6. 2015) v Ú stí nad Orlicí. DĚKUJEME ZA VZORNOU REPREZENTACI ŠKOLY A DRŽÍME PALCE!!! Lvíček Kuba J.
Školní výlet do Lhoty u Opavy Ve čtvrtek 11. června jsme se vydali na školní výlet. Naším cílem byl mlýn vodníka Slámy ve Lhotě u Opavy. Jako dopravní prostředek jsme zvolili vlak a dokonce cestou tam nás svezl parádní Elephant city. Od vlakového nádraží jsme šli asi deset minut do samotného areálu, který je hodně rozlehlý a krásně udržovaný. Prohlédli jsme si malou farmu domácího zvířectva a výběh s koňmi. Děti si hladily malé kůzle, které vyskočilo z ohrady a které za námi chvíli poslušně kráčelo. Celý areál provází zábavné i naučné tabule s obrázky o historii mlýna, s pověstí o vodníkovi a jaké rostliny a živočichové se zde nachází. Děti si pohrály i na houpačkách, s míčem a zdolávaly drobné překážkové dráhy. K výletu samozřejmě nechyběly svačinky, nezbytné dobrotky a dostatečný pitný režim. Počasí nám přálo, vše klaplo tak, jak mělo a děti i my dospěláci jsme byli spokojeni. Ahoj a krásné prázdniny vám všem přejí Radka, Ondra a Boženka
AHOJ, zdraví Vás žáci II.třídy Praktické školy jednoleté. Spolu s našimi kamarády ze třídy paní učitelky Silné a paní učitelky Holušové budeme za pár dní skládat závěrečné zkoušky. Snad se nám podaří předvést něco z toho, co jsme se tady na škole za dva roky naučili. V teoretické části budeme odpovídat na otázky z rodinné a občanské výchovy a v praktické části se pokusíme zvládnout základy vaření, domácích prací nebo práce v keramické dílně. JSME TROŠKU NERVÓZNÍ, ALE VLASTNĚ SE TĚŠÍME. TAK NÁM, KAMARÁDI, DRŽTE PALEČKY! KUBA BARČA PETR LUCKA DAVID
Ve středu 10. června se část naší 8. třídy vydala na malou poznávací vycházku. Hledali a fotografovali jsme barokní stavby v našem městě. První zastavení bylo na Dolním náměstí, kterému dominuje barokní kostel sv. Vojtěcha. Nikdo z nás netušil, že se původně jmenoval kostel sv. Jiří. Na tomto náměstí je i druhá památka Mariánský sloup. Podle pověstí je v jeho základech ukryt poklad, ale ten jsme bohužel nenašli. Naše putování pokračovalo na Masarykově třídě. Na ní jsou hned dva barokní paláce. Ve velmi špatném stavu je Blűcherův palác, který už nutně potřebuje opravit. Asi nejvíc se nám všem líbil Sobkův palác, který se nachází v sousedství poslední barokní stavby a tou je kostel sv. Ducha. Všechny stavby jsme vyfotili a přečetli si o nich i zajímavé informace. Museli jsme se procvičit i v matematice, protože většina letopočtů na stavbách je uvedena římskými čísly. Třeba na Sobkově paláci byl uveden letopočet MDCCXXXIII. Pokud se vám ho podaří rozluštit, na vaše odpovědi se těší fotoreportéři Kačka, Sabka a Dominik K. Sobkův palác na Masarykově třídě s letopočtem MDCCXXXIII
MILÁ LVÍČATA! Neuběhl ani měsíc od poslední návštěvy dětí ze ZŠ Mírová a už tu máme další návštěvu. Tentokrát jsou to žáci 4. třídy spolu s paní učitelkou Lilli Grosserovou. Pořádně jsme se na návštěvu připravili, ale aby to ani oni neměli moc jednoduché, museli si pohoštění připravit spolu s námi. Vařili jsme puding se šlehačkou a ovocem. Čtvrťáci byli moc šikovní a společně nám šla práce velmi dobře od ruky. Než puding vychladnul, stihli jsme si společně zazpívat, zatancovat a naši hosté si vyzkoušeli, jaké to je, když odpočíváme na vodní posteli se světýlky a příjemnou hudbou. Škoda jen, že se asi v polovině tohoto báječného odpočinku pokazil přívod elektrického proudu. Stejně to nevadilo, protože jsme spěchali ukázat našim kamarádům, kde bydlíme. Pomohli nás zavézt do Domova Sírius a my jsme jim ukázali naši hernu a pokoje. Nakonec jsme dostali pozvání na oplátku k nim do školy, kde pro nás připraví zábavné dopoledne plné her. Už se moc těšíme! Míša, Štěfan, Stefanka, Káťa, Katka, Vaneska a Jiřík z VI.ZŠS rehabilitační.
SKŘÍTEK OPA VYPRAVUJE Ahoj kamarádi, už se vám to blíží. Ptáte se co? No přeci prááááááááááááááááááááázdniny. Deset měsíců nám spolu uběhlo jako voda a za pár dní škola nezvykle ztichne. Někteří z vás se vydají po 9. třídě na různé učební obory, ale s většinou se, doufám, zase v září uvidím. Teď už vás čekají poslední písemky, ale taky výlety. Zaslechl jsem, že prý jezdí přímý vlak do Prahy a tak možná zajedu navštívit příbuzné. Doufám, že i vy máte své plány na prázdniny, že budete trochu cestovat, koupat se, sbírat houby, jezdit na kole a možná i malinko lenošit. A když se jede na nějaký výlet, musíte většinou i někde přespat. Někdo spí rád ve stanu, jiný ve staré chalupě a já hrozně rád spím v hotelu. A o jednom takovém hotelu v Opavě vám budu dnes vypravovat. Kdysi dávno, skoro před 500 lety (tolik nemá ani vaše babička) byla v Opavě otevřená mincovna, ve které se razily stříbrné opavské haléře. V té době to byla velká vzácnost, pokud nějaké město mělo vlastní mincovnu a mohlo si razit své peníze. Taky si toho Opavané vážili. Jenže stříbra ubývalo a tehdejší císař se rozhodl, že se všechny mince budou razit jen v Kutné Hoře a mincovna v Opavě zanikla. Nedaleko místa, kde původně stála, si jeden šikovný muž postavil zájezdní hostinec, který se rozšiřoval, až z něj vznikl hotel U Zlaté koruny. Jeho majitelé se střídali, ale hotel zůstával stále oblíbeným. Dokonce v něm přespal při návštěvě Opavy i rakouský císař Josef II., syn císařovna Marie Terezie, kterou máte všichni určitě rádi, protože zavedla povinnou školní docházku. Podobu hotelu z roku 1970 můžete vidět na obrázku. To už však nepatřil k nejlepším v Opavě a tak zastupitelé města rozhodli a jeho odstřelu. Stalo se tak v roce 1977. Přiznám se, že i já se byl podívat. Něco takového se nevidí každý den. Už od rána se okolo shromažďovali lidé, aby jim nic neuniklo, jenže nakonec museli všichni ustoupit pěkně daleko, do bezpečí. Možná, že někteří vaši prarodiče si na ten den vzpomenou. Mě by jen zajímalo, jestli víte, co stojí na místě bývalého hotelu dnes. Myslím, že s tímto úkolem by vám mohli pomoci i vaši páni učitelé. Budu se těšit na odpovědi ( doneste je p.uč. Silné), užijte si práááááázdnin a hlavně na sebe dávejte pozor. Váš skřítek Opa
V pátek 17. dubna si mohli náhodní kolemjdoucí všimnout, že okna Městské knihovny Petra Bezruče e svítí do večerního šera. Protože všichni určitě chodíte do knihovny pravidelně, určitě víte, že večer už je zavřená. Ten den se ovšem její dveře otevřely pro děti ze speciálních tříd, které zde přišly prožít další ročník Noci s Andersenem. Ještě jsme si ani pořádně nestačili vybalit věci, když dorazila mluvčí Městské policie Opava se dvěma strážníky. Letošní Noc s Andersenem se totiž nesla ve znamení detektivů. Paní mluvčí měla pro nás nachystánu zajímavou besedu, během které jsme se dozvěděli spoustu užitečných věcí například o tom, co dělat, když se ztratíme ve městě, nebo kam se obrátit, když vidíme nějakou nepravost. Mohli jsme si prohlédnout pouta, obušky, vysílačky a další báječné věci, které mají policisté ve výstroji. Na závěr besedy dostaly všechny děti malé dárečky s logem Městské policie. Po besedě jsme se pustili do luštění a zajímavých úkolů a pak nás čekala večeře. Pochutnali jsme si na výborných buchtách a obložených chlebech a už jsme se těšili na slíbený poklad, který pro nás připravily paní knihovnice. Jenže ouha! Při večeři se ukázalo, že poklad nám ukradl zloděj, který utekl někam do města. Pustili jsme se po jeho stopách a ty nás přes park u muzea, Masarykovu třídu a Ptačí vrch zavedly až zpátky ke knihovně. Tam se nám totiž lupič schoval, my jsme se ale nedali a za pomoci odvážných kluků jsme jej zajali a přinutili slíbit, že už nikdy nebude brát cizí věci. Poklad jsme nakonec našli! Pak nás čekala druhá večeře, nevěřili byste, jak při stopování a stíhání zloděje člověku vyhládne! No, a když jsme se pak podívali na hodinky, pochopili jsme, že nastal čas na pelíšek. Rozbalili jsme spacáky, umyli se a čtení paní knihovnice nás krásně uspalo. Ráno nám pak zbylo už jen posnídat a poté se už pomalu začali trousit rodiče, aby si vyzvedli své ratolesti. Velká pochvala patří dětem za jejich odvahu, za skvělou přípravu a péči patří zase obrovský dík všem, kteří akci vymysleli, připravili a uskutečnili, obzvláště paní knihovnici Pavle a Ivě, panu knihovníkovi Zbyňkovi, Elišce, Honzovi, paní Božence a paní učitelce Rozárce s paní učitelkou Radkou. Letošní ročník Noci s Andersenem byl opravdu parádní a už teď se těšíme na příští! Lvíček Ondra
Školní výlet s rehabilitační třídou. Na školní výlet jsme se vydali 8. 6. 2015 cestou necestou, polem, nepolem. Na východním nádraží jsme nasedli do vlaku směr Bolatice. Děti si nechaly štípnout jízdenku u paní průvodčí a sledovaly cestu vlakem. Zajeli jsme až do Bolatic, odkud jsme šli pěšky do Štěpánkovic, to by totiž nebyla paní učitelka, kdybychom si dojeli rovnou do Štěpánkovic a tam si lebedili na zahradě. Ale i tak jsme se parádně prošli alejí a ve Štěpánkovicích jsme ještě zkoukli každou zahradu a v zahradě každého voříška. U p. uč. Martiny na zahradě jsme děti položily na deky, přišla nás navštívit Katka H., která je po operaci kyčle. Z výpěstků na zahradě jsme si připravili salát a k němu nám uvařila paní učitelka pečené kuře s kuskusem a rýží. Po odpočinku jsme se vydali na cestu domů. Začalo hřmít, a cestou na nádraží nás to chytlo. Bylo teplo a kapalo, kapalo, až se rozpršelo. Naštěstí jsme už byli u nádraží a nebylo to tak hrozné. Horší to bylo u přestupování v Kravařích, to byla nefalšovaná průtrž. V Opavě nás vyzvedl náš řidič Karel a odvezl domů.