Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Veřejná správa Katedra práva ţivotního prostředí a pozemkového práva Bakalářská práce Systém nakládání s odpady v samostatné působnosti obce Mgr. Ondřej Kocián 2011
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma: Systém nakládání s odpady v samostatné působnosti obce zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury. 2
REJSTŘÍK 1. ÚVOD 5 2. PRAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY 6 2.1 VNITROSTÁTNÍ PŘEDPISY 2.2 PRÁVNÍ PŘEDPISY EU 3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA POJMŮ 8 3.1 PŮVODCE ODPADU 8 3.2 OPRÁVNĚNÁ OSOBA 8 3.3 ODPAD 9 3.3.1 NEBEZPEČNÝ ODPAD 9 3.3.2 KOMUNÁLNÍ ODPAD 9 3.3.3 VYUŢITELNÉ SLOŢKY KOMUNÁLNÍHO ODPADU 9 3.3.4 NEBEZPEČNÉ SLOŢKY KOMUNÁLNÍHO ODPADU 9 3.3.5 BIOLOGICKY ROZLOŢITELNÉ ODPADY 9 3.3.6 SMĚSNÉ ODPADY 9 3.3.7 VELKOOBJEMOVÝ ODPAD 9 3.3.8 STAVEBNÍ ODPAD 9 3.3.9 ODPAD PODOBNÝ KOMUNÁLNÍMU ODPADU 9 3.4 KATALOG ODPADŮ 10 3.5 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ 10 3.5.1 PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PŮVODCE ODPADŮ 10 3.5.2 ODPADOVÝ HOSPODÁŘ 10 3.6 NAKLÁDÁNÍ S ODPADY 10 3.6.1 SHROMAŢĎOVÁNÍ ODPADŮ 10 3.6.2 MÍSTO URČENÉ K ODKLÁDÁNÍ 10 3.6.3 SBĚR ODPADŮ 11 3.6.4 VÝKUP ODPADŮ 11 3.6.5 ÚPRAVOU ODPADŮ 11 3.6.6 SKLADOVÁNÍ ODPADŮ 11 3.6.7 VYUŢITÍ ODPADŮ 11 3.6.8 ODSTRANĚNÍ ODPADŮ 11 3.7 KOMUNITNÍ KOMPOSTOVÁNÍ 11 3.7.1 VEŘEJNÁ ZELEŇ 11 4. OBEC JAKO PŮVODCE ODPADU 12 3
4.1 VZTAH OBCE A PRVOTNÍCH PŮVODCŮ ODPADŮ 12 4.2 PRÁVA A POVINOSTI OBCE V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI 13 4.3 SYSTÉM NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM 15 4.4 EKONOMICKÁ STRÁNKA NAKLÁDÁNÍ S ODPADY 21 4.4.1 MÍSTNÍ POPLATEK ZA SHROMAŢĎOVÁNÍ, SBĚR, PŘEPRAVU, TŘÍDĚNÍ A ODTRANĚNÍ KOMUNÁLNÍHO ODPADU 22 4.4.2 ÚHRADA ZA SHROMAŢĎOVÁNÍ, SBĚR, PŘEPRAVU, TŘÍDĚNÍ, VYUŢÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ OD FYZICKÝCH OSOB NA ZÁKLADĚ SMLOUVY 23 4.4.3 POPLATEK ZA KOMUNÁLNÍ ODPAD 24 5. ODPOVĚDNOSTNÍ VZTAHY PŘI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY 27 5.1 OBECNÁ ZODPOVĚDNOST ZA PŘESTUPKY 28 5.2 ZVLÁŠTNÍ ODPOVĚDNOST ZA PŘESTUPKY V ZÁKONĚ O ODPADECH 28 5.3 ODPOVĚDNOST ZA JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY 28 5.4 POKUTY 29 5.5 OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ 30 5.6 ZÁKAZ PROVOZU 31 5.7 TRESTNÍ ODPOVĚDNOST 31 6. ZÁVĚR 32 RESUMÉ 33 SEZNAM POUŢITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY 34 PŘÍLOHY 36 4
1. ÚVOD Účelem práce by mělo být zhodnocení významu a smyslu systému nakládání s odpady v samostatné působnosti obce. Práce je zaměřena na obec jako původce odpadu, která má povinnost zodpovídat za odpady produkované fyzickými osobami nepodnikajícími a moţnostmi, které ji dávají aktuální právní předpisy. Jednotlivé sloţky tvořící mnoţinu komunálního odpadu budou charakterizovány a bude také popsáno, jakým způsobem s nimi systém nakládáním odpadem dále pracuje, popřípadě jaké má obec moţnosti s ním nakládat sama nebo ve spolupráci s dalšími subjekty zaměřenými na sběr a znovu vyuţití odpadu. V dalších kapitolách bude také přiblíţen ekonomický aspekt tohoto systému, kam patří především poplatky za provoz systému jako celku a dále bude věnována pozornost zhodnocení jejich ekologických a výchovných vlastností, které se v současnosti stávají důleţitou součástí evropské směrnice pro nakládání s odpady. Ačkoliv je práce cílena především na činnost obce v její samostatné působnosti, pozornost bude také zaměřena na odpovědnostní vztahy při nakládání s odpady, které sice obec řeší v přenesené působnosti, přesto jako původce odpadů zapadá do kategorie kontrolovaných. Pro srovnání poţadavků stanovených zákony a skutečných postupů byla pouţita obec Kutná Hora. Text by měl také přinášet návrhy moţných úprav právní legislativy a to především v oblasti poplatků za odpad, které hrají v tomto systému velmi významnou roli a jejich případnou změnu nebo rozšíření aktuální volby pro jednotlivé obce. 5
2. PRAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY 2.1 VNITROSTÁTNÍ PŘEDPISY Před rokem 1991 neexistovala na našem území jedna právní úprava zabývající se nakládáním s odpady. Tento problém byl roztříštěn do několika dílčích norem, které se zabývaly jednotlivými druhy odpadu a neřešily ho jako celek. Z předchozích let existovaly jiţ návrhy právní úpravy, ale teprve po roce 1991 dochází ke komplexní úpravě zákonem. Z důvodu stálého vývoje v tomto odvětví byl tento zákon několikrát přepracováván. Aktuálně platí třetí verze zákona o odpadech, zákon č. 185/2001 Sb. Ten vešel v platnost 1. ledna 2002. Důvodem jeho vzniku byla nutnost souladu s právními předpisy Evropské unie. Zákon implementuje celou skupinu vzájemně na sobě nezávislých směrnic EU, takţe se stal velmi nepřehlednou normou, která je ale v zásadě funkční 1. Dále se do této oblasti promítá zákon č. 477/2001 Sb. o obalech, za účelem chránit ţivotní prostředí předcházením vzniku odpadů z obalů, a to zejména sniţováním hmotnosti, objemu a škodlivosti obalů a chemických látek v těchto obalech obsaţených v souladu s právem Evropských společenství. Z definice vyplývá, ţe růst objemu obalů je třeba redukovat, protoţe jsou podstatnou sloţkou produkovaného odpadu. To byla také příčina, proč Česká republika vytvořila samostatný zákon, stojící vedle zákona o odpadech. Nově se také připravuje legislativa týkající se odpadového hospodářství, která by měla připravit vhodné podmínky pro rozvoj odpadového hospodářství ČR s důrazem na materiálové a energetické vyuţívání odpadů a legislativně podporovat rozvoj integrovaných systémů nakládání s komunálními odpady. Zefektivnit nakládání s opady na úrovni obce a odstranit nedostatky současné právní úpravy odpadového hospodářství 2. Úzké propojení tohoto téma je také se zákonem o místních poplatcích 565/1990 Sb. a zákonem o obcích 128/2000 Sb. Dílčí přesah především v oblasti odpovědnostních vztahů můţeme najít v zákoně č 200/1990 Sb., o přestupcích, č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník a č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 2.2 PRÁVNÍ PŘEDPISY EU Aktuální zákon o odpadech byl jiţ několikrát novelizován. Velký vliv na jeho časté změny bylo zavádění směrnic Evropské unie. Koncem roku 2010 byl tento zákon pozměněn novou směrnicí Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (rámcová směrnice o odpadech). Ta se stala základním stavebním kamenem odpadové politiky, která řeší všechny kategorie odpadu, především pak zpřesňování definic, co je 1 HŘEBÍČEK, J. Integrovaný systém nakládání s odpady na regionální úrovni, Brno, 2009, 19 s. 2 HLAVÁČ, I.: Věcný záměr zákona o odpadech cíle a rámec In: Odpady a obce, hospodaření s komunálními odpady, sborník přednášek, EKO-KOM a.s.,2011 6
odpad, nebo nakládání s odpady. Pro účely této práce jsou důleţité především oddíly týkající se přesnějšího vymezení komunálního odpadu 3 a odpadu podobného komunálnímu 4. Mezi významné priority řadí směrnice nutnost recyklovat odpad z domácností a to aţ celou jeho polovinu. U stavebního odpadu by procento recyklace mělo, dosáhnou téměř tři čtvrtiny. Splnění těchto limitů by mělo být naplněno rokem 2020. V tomto roce pak dojde k revizi nastavených cílů a dojde k rozšíření plánů o další kategorie odpadů. 3 Ministerstvo ţivotního prostředí: Rozšířené teze odpadového hospodářství [online]. Ministerstvo ţivotního prostředí, vydáno 26. 10. 2010 http://www.mzp.cz/c1257458002f0dc7/cz/rozvoj_odpadoveho_hospodarstvi/$file/mzp_oodp- Rozsirene_teze_FINAL-101026.pdf Přesná definice komunálního odpadu jako odpadu vznikajícího na území obce a odpadu zahrnutého do systému nakládání s odpady v obci. Systém by se měl.rozšířit i na ţivnostenské odpady podobné komunálním pocházející z drobných ţivností, obchodní sítě a sluţeb na území dané obce. Tyto odpady jsou jiţ v současné době odkládány na místa určená obcí pro občany. 4 Ministerstvo ţivotního prostředí: Rozšířené teze odpadového hospodářství [online]. Ministerstvo ţivotního prostředí, vydáno 26.10.2010 http://www.mzp.cz/c1257458002f0dc7/cz/rozvoj_odpadoveho_hospodarstvi/$file/mzp_oodp- Rozsirene_teze_FINAL-101026.pdf Definice odpadu podobného komunálnímu odpadu se zavádí z potřeby odlišit jednoznačně komunální odpad původem z obcí (nakládání s komunálním odpadem bude řešeno v zákoně samostatně) a odpad od ostatních původců, na které se nevztahují povinnosti obcí. 7
3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA POJMŮ 3.1 PŮVODCE ODPADU Původcem odpadů je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichţ činnosti vznikají odpady, nebo právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichţ výsledkem je změna povahy nebo sloţení odpadů, a dále obec od okamţiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloţí na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu 3.2 OPRÁVNĚNÁ OSOBA Oprávněnou osobou je kaţdá osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle zákona č. 185/2001 Sb. nebo podle zvláštních právních předpisů 3.3 ODPAD Odpad je podle 3 zákona č. 185/2001 Sb. kaţdá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. 3.3.1 NEBEZPEČNÝ ODPAD nebezpečným odpadem je odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 zákona č. 185/2001 Sb. 3.3.2 KOMUNÁLNÍ ODPAD Komunální odpad je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Do komunálního odpadu nelze řadit pouze odpad vyprodukovaný jednotlivými domácnostmi tedy odpad domovní. Tato definice má pak velké opodstatnění při výrocích soudu ohledně poplatků za odstraňování komunálního odpadu. Odpad z domácností je pouze jednou částí z odpadů, které jako celek tvoří komunální odpad. Do komunálního odpadu můţeme přiřadit odpad pocházející z veřejných institucí, odpad z veřejné zeleně a odpadkových košů, pouliční odpad a další. Dále sem náleţí obalová sloţka 5 komunálního odpadu, pro kterou je zřízen systém tříděného sběru opětovně vyuţitelných surovin. 5 Podle 2 zákona č. 477/2001 je obalem výrobek zhotovený z materiálu jakékoli povahy a určený k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce, popřípadě prezentaci výrobku nebo výrobků určených spotřebiteli nebo jinému konečnému uţivateli, jestliţe má zároveň v místě nákupu tvořit prodejní jednotku pro spotřebitele nebo jiného konečného uţivatele ("prodejní obal") Tato sloţka je poté zpracována v systému tříděného sběru obalových odpadů, nicméně povinnost nakládat s obaly a obalovými odpady připadá na osoby, které obaly uvádí na trh 8
3.3.3 VYUŢITELNÉ SLOŢKY KOMUNÁLNÍHO ODPADU Vyuţitelnými komunálními sloţkami odpadu se rozumí ta část komunálního odpadu, která je shromaţdována odděleně a následně předána k dalšímu vyuţití (sklo, plasty, papír, nápojové kartony, kovy, elektrozařízení pocházející z domácností) 3.3.4 NEBEZPEČNÉ SLOŢKY KOMUNÁLNÍHO ODPADU Nebezpečnými sloţkami komunálního odpadu jsou odpady získané odděleným sběrem, které mají jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 zákona o odpadech (např. obalový materiál znečištěný škodlivinami, olejové filtry, odpad rtuti, staré nátěrové hmoty, rozpouštědla, fotochemikálie, staré léky, apod.). 3.3.5 BIOLOGICKY ROZLOŢITELNÉ ODPADY Biologicky rozloţitelnými odpady jsou ty sloţky komunálního odpadu bez nebezpečných vlastností, které jsou schopny biologického rozkladu aerobním nebo anaerobním způsobem jako např. odpad ze zahrad, zbytky potravin. 3.3.6 SMĚSNÉ ODPADY Směsnými (zbytkovými) odpady jsou sloţky komunálního odpadu bez nebezpečných vlastností, které zůstávají po vytřídění vyuţitelných odpadů, např. popel, obaly potravin, drobné spotřební předměty, odpad odloţený do odpadkových košů apod. Směsný komunální odpad se nezařazuje do kategorie nebezpečný a původce a oprávněná osoba nejsou povinni s ním nakládat jako s nebezpečným, i kdyţ splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 nebo 2 zákona č. 185/2001 Sb. 3.3.7 VELKOOBJEMOVÝ ODPAD Velkoobjemovými odpady pocházející z domácností se rozumí odpady, které s ohledem na své rozměry nebo hmotnost nelze odkládat do běţných sběrných nádob. Tento odpad je ukládán do velkoobjemových kontejnerů ve sběrném dvoru odpadů. Jedná se zejména o jednotlivé kusy nábytku, koberců apod. 3.3.8 STAVEBNÍ ODPAD Stavebními odpady se rozumí inertní odpady vznikající při stavebních pracích, demolicích a stavebních úpravách, uvedených v Katalogu odpadů. Jedná se např. o směsný stavební a demoliční odpad, beton, cihly, keramiku, dřevo, asfalt, dehet, sklo, plasty, kovy, izolační materiál, výkopovou zeminu, apod. 3.3.9 ODPAD PODOBNÝ KOMUNÁLNÍMU ODPADU Odpadem podobným komunálnímu odpadu je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů 9
3.4 KATALOG ODPADŮ Katalog odpadů byl ustanoven Ministerstvem ţivotního prostředí vyhláškou č. 381/2001 Sb. a slouţí k zařazování do jednotlivých kategorií a k identifikaci daného druhu odpadu. Odpady jsou rozděleny do skupin a podskupin. U kaţdé podskupiny je uvedena, zda odpad patří do kategorie nebezpečný nebo ostatní odpad 3.5 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Odpadovým hospodářstvím je míněna činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloţeny, a kontrola těchto činností 3.5.1 PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PŮVODCE ODPADŮ Plán zpracovávají původci odpadů, kteří produkují ročně více neţ 10 t nebezpečného odpadu nebo více neţ 1000 t ostatního odpadu. Plán odpadového hospodářství původce odpadů je závazným podkladem pro jeho činnosti a musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje a jejími změnami. Zpracovává se na dobu nejméně 5 let a musí být změněn při kaţdé zásadní změně podmínek, na jejichţ základě byl zpracován, a to nejpozději do 3 měsíců od změny podmínek. 3.5.2 ODPADOVÝ HOSPODÁŘ Původce a oprávněná osoba, kteří nakládali v posledních 2 letech s nebezpečnými odpady v mnoţství větším neţ 100 t nebezpečného odpadu za rok, a provozovatel první a druhé fáze provozu skládky jsou povinni zajišťovat odborné nakládání s odpady prostřednictvím odborně způsobilé osoby. Odpadový hospodář odpovídá původci nebo oprávněné osobě, která jej svým odpadovým hospodářem určila, za zajištění odborného nakládání s odpady. 3.6 NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Nakládání s odpady představuje shromaţďování, sběr, výkup, přepravu, dopravu, skladování, úpravu, vyuţití a odstranění odpadů 3.6.1 SHROMAŢĎOVÁNÍ ODPADŮ shromaţďováním odpadů je krátkodobé soustřeďování odpadů do shromaţďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady 3.6.2 MÍSTO URČENÉ K ODKLÁDÁNÍ Místem určeným k odkládání odpadu jsou stanoviště, na nichţ jsou sběrné nádoby o zvoleném objemu nebo plastové pytle trvale nebo přechodně umístěny za účelem shromaţďování komunálního odpadu; sběrný dvůr určený ke sběru nebezpečných odpadů vytříděných z komunálních odpadů, objemných odpadů, biologicky rozloţitelných odpadů a vyřazených elektrických a elektronických odpadů; lékárny, v nichţ je zajištěn sběr nepouţitelných léčiv; zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů; řízená skládka odpadů; zařízení k vyuţívání stavebního odpadu; specializované prodejny, které zajišťují zpětný odběr některých výrobků 10
3.6.3 SBĚR ODPADŮ Sběre odpadů je soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu vyuţití nebo odstranění 3.6.4 VÝKUP ODPADŮ Výkupem odpadů je sběr odpadů v případě, kdy odpady jsou právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání kupovány za sjednanou cenu, 3.6.5 ÚPRAVOU ODPADŮ Úpravou odpadů se myslí kaţdá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umoţnění nebo usnadnění jejich dopravy, vyuţití, odstraňování nebo za účelem sníţení jejich objemu, případně sníţení jejich nebezpečných vlastností 3.6.6 SKLADOVÁNÍ ODPADŮ Skladováním odpadů je přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich vyuţitím nebo 1 roku před jejich odstraněním 3.6.7 VYUŢITÍ ODPADŮ vyuţitím odpadů - činnost, jejímţ výsledkem je, ţe odpad slouţí uţitečnému účelu tím, ţe nahradí materiály pouţívané ke konkrétnímu účelu, a to i v zařízení neurčeném k vyuţití odpadů podle 14 odst. 2, nebo ţe je k tomuto konkrétnímu účelu upraven; v příloze č. 3 k zákonu o odpadech je uveden příkladný výčet způsobů vyuţití odpadů 3.6.8 ODSTRANĚNÍ ODPADŮ Odstraněním odpadů je činnost, která není vyuţitím odpadů, a to i v případě, ţe tato činnost má jako druhotný důsledek znovuzískání látek nebo energie; v příloze č. 4 zákona č. 185/2001 Sb. je uveden příkladný výčet způsobů odstranění odpadů 3.7 KOMUNITNÍ KOMPOSTOVÁNÍ Komunitním kompostováním je systém sběru a shromaţďování rostlinných zbytků z údrţby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost. Paragraf 10 a zákona o odpadech říká, ţe obec můţe ve své samostatné působnosti, jako opatření pro předcházení vzniku odpadů, stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém komunitního kompostování a způsob vyuţití zeleného kompostu k údrţbě a obnově veřejné zeleně na území obce. 3.7.1 VEŘEJNÁ ZELEŇ Do veřejné zeleně řadíme parky, lesoparky, sportoviště, dětská hřiště a veřejně přístupné travnaté plochy v intravilánu obce. 11
4. OBEC JAKO PŮVODCE ODPADU 4.1 VZTAH OBCE A PRVOTNÍCH PŮVODCŮ ODPADŮ Prvotní původce odpadů má podle 10 zákona o odpadech při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich mnoţství a nebezpečné vlastnosti. Odpady, jejichţ vzniku nelze zabránit, musí být vyuţity, případně odstraněny způsobem, který neohroţuje lidské zdraví a ţivotní prostředí a který je v souladu s tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy. Podle 16 zákona o odpadech je původce odpadů je odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich vyuţití nebo odstranění, pokud toto zajišťuje sám jako oprávněná osoba, nebo do doby jejich převedení do vlastnictví osobě oprávněné k jejich převzetí. Na obce se podle zákona o odpadech vztahují povinnosti původců. Touto formulací byla ze zákona o odpadech vyjmuta velká skupina producentů komunálního odpadu, kterými jsou fyzické osoby nepodnikající, které tento odpad uloţí na určeném místě. Původcem odpadu se stává de iure příslušná obec. Tato odchylka je důsledkem vysokého počtu faktických producentů komunálního odpadu, jejichţ regulace zaloţená na individuálním přístupu by byla neefektivní 6. Obec má poté pravomoci k tomu, aby nastavila pravidla pro nakládání s komunálním odpadem, jak bude rozebráno v dalších kapitolách. Povinností občanů je řídit se pravidly nastavenými příslušným právním předpisem, kterým je zákon o odpadech a obecní vyhláška obce. Fyzické osoby musí podle příslušného zákona odkládat komunální odpad na místech k tomu určených. A ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, komunální odpad odděleně shromaţďovat, třídit a předávat k vyuţití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, vyjma případů kdy odpad samy vyuţijí v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy. Vyuţívat mohou odpad rostlinného a ţivočišného původu, který dávají například do kompostu, nebo jim hnojí nebo ho zkrmují. Nicméně obec můţe na základně obecní vyhlášky podmínky pro zpracování tohoto odpadu (především spalování rostlinných materiálů) omezit nebo zakázat. Právě u biologicky rozloţitelného odpadu je v současnosti moţné docílit redukci objemu odpadů a tím i sníţit náklady na fungování celého systému nakládání s odpady. Tento odpad by měl být sbírán odděleně a obce by měly podporovat výstavu kompostáren nebo bioplynových stanic určených ţivočišný rozloţitelný odpad například ze stravovacích zařízení. Tím by se významně přispělo ke sníţení objemu komunálních odpadů. 6 SOBOTKA, M. Vybrané principy práva ţivotního prostředí v oblasti právní úpravy nakládání s odpady. In. Průchová, I. (ed) Aktuální otázky práva ţivotního prostředí, Masarykova univerzita, 2008, 143 s 12
4.2 PRÁVA A POVINOSTI OBCE V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI Jak jiţ bylo uvedeno v předchozí kapitole, původcem komunálních odpadů vznikajících na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něţ se nevztahují povinnosti původce, se pak povaţuje obec. Ta se stává původcem komunálních odpadů v okamţiku, kdy fyzická osoba odpady odloţí na místě k tomu určeném a obec se současně stane vlastníkem těchto odpadů. Zákon o odpadech přenáší povinnost nakládat s komunálním odpadem na obce. Ty zajišťují v samostatné působnosti jeho odvoz a jeho likvidaci. Obec jako původce komunálního odpadu vzniklého na jejím území je povinna plnit povinnosti stanovené zákonem o odpadech původcům odpadu odpady zařazovat a shromaţďovat podle druhů a kategorií, ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů a nakládat s nimi podle jejich vlastností zajistit přednostní vyuţití odpadů v souladu s evropskou směrnicí odpady, které sám nemůţe vyuţít nebo odstranit v souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí zabezpečit odpady před neţádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem vést průběţnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a informovat příslušný správní úřad umoţnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyţádání předloţit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace zpracovat plán odpadového hospodářství a řídit se jím vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a ţivotní prostředí v souladu s právními předpisy a plánem odpadového hospodářství ustanovit odpadového hospodáře pokud obec splňuje předepsané podmínky pokud vyuţívá ukládání odpadu na skládku, platit poplatky způsobem a v rozsahu stanoveném v tomto zákoně. Obec má také moţnost se na základě zákona o odpadech rozhodnout k tomu, aby původci, kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, na základě smlouvy s obcí vyuţívali systém zavedený obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat výši sjednané ceny za tuto sluţbu. Tato cena se můţe lišit od ceny, kterou platí fyzické osoby nepodnikající, Pokud by se právě zmíněné osoby nerozhodly pro tuto moţnost, musí nakládat s odpady podle zákona ve vlastní reţii. Aktuálně se do systému zavedeného Kutnou Horou zapojilo 7 podnikatelů. Obec také řeší, jak by mělo být postupováno v případě evidence odpadů od těchto osob, která nemusí být podloţena. Uvaţuje se například o stanovení určitých kvót pro kaţdou ţivnost, 13
kterou podnikatel uhradí. Nově připravovaná má obcím zajistit zjednodušené podmínky pro řešení odpadů drobných ţivnostníků, kteří mnohdy zneuţívají systému obce a své vyuţitelné odpady odkládají do obecních nádob, aniţ by obci finančně přispívali. S tímto problémem se také potýká Kutná Hora, která předpokládá zavedení ročních kvót pro jednotlivé ţivnosti. Nová legislativa počítá, ţe ţivnostníci budou povinně, podle produkce odpadu, zapojeni do systému nakládání s komunálním odpadem v obci na základě závazné vyhlášky obce. Pomocným nástrojem se pak má stát metodika stanovující standarty produkce podle typu ţivnosti. Obec je zodpověděna za nakládání s odpadem do doby jejich vyuţití nebo odstranění pokud to zajišťuje jako oprávněná osoba, nebo do doby jejich převedení do vlastnictví osobě oprávněné k jejich převzetí, kterou můţe být například svozová firma splňující všechny podmínky stanovené zákonem o odpadech. Obec je povinna shromaţďovat odpady a třídit je podle druhů a kategorií. Jednotlivé druhy odpadu jsou uvedeny v Katalogu. Mezi další povinnost náleţí zpracování plánu odpadového hospodářství původce odpadů, který zpracuje v případech, kdy produkuje ročně nebezpečný a ostatní odpad nad míru stanovenou zákonem o odpadech. Účelem plánu odpadového hospodářství města Kutná Hora je vytvoření podmínek pro předcházení vzniku odpadů, omezování jejich mnoţství a nakládání s nimi podle platných zákonů. Plán analyzuje současný stav nakládání s komunálními odpady a dalšími odpady, jejichţ původcem je město Kutná Hora, porovnává jej s poţadavky zákona o odpadech a cíli Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje a stanovuje cíle a opatření pro budoucí nakládání s odpady. POH Města je závazný pro všechny městské části, kterými jsou. Plán odpadového hospodářství byl zpracován v roce 2005 na dobu 5 let. Nicméně stanovené kvóty jiţ nejsou aktuální a vzhledem k připravovaným změnám v legislativně do roku 2013 (přijetí nového zákona) a přípravě Integrovaného systému nakládání s odpady ve Středočeském kraji v období 2011-2012 dávají předpokládat, ţe jej bude třeba upravit a změnit dříve. Podle 10 písmena d) zákona č. 128/2000 zákona o obcích (obecním zřízení) můţe obec ukládat povinnosti v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou, pokud tak stanoví zvláštní zákon. V tomto případě je jím zákon o odpadech. Obec vydá prostřednictvím zákona o odpadech ve své samostatné působnosti obecně závaznou vyhlášku, jejímţ účelem je stanovit systém shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území včetně jejich biologicky rozloţitelné sloţky a systému nakládání se stavebním odpadem. Vydání obecně závazné vyhlášky přísluší zastupitelstvu obce. Vyhláška se poté vztahuje na všechny fyzické osoby, při jejichţ činnosti vzniká komunální odpad a jehoţ odstraňování musí být zajištěno v souladu s platnými právními předpisy. Tato pravomoc je dána 84 ods. 2 písmena h zákona o obcích, který říká, ţe vydávat obecně závazné vyhlášky obce je vyhrazeno zastupitelstvu obce. Základním dokumentem, který 14
upravuje systém nakládání s odpady na území města Kutná Hora je Obecně závazná vyhláška č. 2/02, kterou se stanoví systém shromaţďování, sběru, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území města Kutná Hora, včetně systému nakládání se stavebním odpadem a dále pak závazná vyhláška Města Kutná Hora o místním poplatku vydávána kaţdý rok. Poplatek kaţdé fyzické osoby s trvalým pobytem na území města, včetně fyzických osob, které mají ve vlastnictví stavbu určenou nebo slouţící k individuální rekreaci, dosahuje nejvyšší, zákonem stanovené výše, kterou je 500 Kč. Náklady města nicméně dosahují částky 1070 Kč za tunu komunálního odpadu. Z tohoto důvodu by město uvítalo změnu v zákoně, která plánuje zvýšit poplatek nebo odsunout horní hranici 4.3 SYSTÉM NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM S odpadem by mělo být nakládáno tak, aby bylo co nejvíce uchráněno ţivotní prostředí, kvalita ţivota a zdraví lidí a nebyly a překročeny limity znečišťování stanovené zvláštními právními předpisy. Jednou z aktuálně prosazovaných zásad je snaha minimalizovat objemu odpadů nebo mu dokonce zcela předcházet. Pokud není stanoveno jinak, lze s odpady podle zákona o odpadech nakládat pouze v zařízeních k tomu určených. Při tom musí být v rámci odpadového hospodářství dodrţována hierarchie způsobů nakládání s odpady, která byla implementována rámcovou směrnicí o odpadech: a) předcházení vzniku odpadů, b) příprava k opětovnému pouţití, c) recyklace odpadů, d) jiné vyuţití odpadů, například energetické vyuţití, e) odstranění odpadů Zákon o odpadech vymezuje obecné povinnosti, které se vztahují jak na fyzické osoby nepodnikající, tak na podnikatele a právnické osoby. Subjekty účastnící se procesu nakládání s odpady jsou: - původci odpadu - zařízení ke sběru a výkupu odpadů - zařízení k vyuţívání odpadu - zařízení k odstraňování odpadu - dopravci Zákon v případech, kdy není stanoveno jinak, umoţňuje s odpady nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady podle této litery určena. K převzetí odpadu do svého vlastnictví je oprávněna pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je provozovatelem zařízení k vyuţití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu. Dále to můţe být osoba, která je provozovatelem zařízení vyuţívají odpad nebo zařízení pro 15
zpracování biologicky rozloţitelného odpadu nebo téţ obec. V rámci obce Kutná Hora je moţné vymezit oprávněné osoby, kterým jsou předávány vyprodukované osoby. Nejedná se pouze o soukromé osoby, protoţe Kutná Hora si vytvořila vlastní subjekty pro nakládání s odpady. Mezi oprávněné osoby v Kutné Hoře náleţí: MVE PLUS, s.r.o., společníci se vkladem: 50% Město Kutná Hora a 50% Město Čáslav Technické sluţby Kutná Hora, Město Kutná Hora je 100% vlastníkem Technických sluţeb Kutná Hora, spol. s r.o., které sváţí jako dopravce několik druhů odpadů z území města, jedná se o vyprazdňování odpadkových košů, směsných odpadů ze hřbitovů, směsných a objemných odpadů z úklidu veřejných prostranství a černých skládek a jejich odvoz na skládku AVE CZ odpadové hospodářství v Čáslavi. Dále pak vyprazdňování a odvoz tříděného skla k jeho odběrateli. ZERS, s.r.o., fyzická osoba oprávněná k podnikání AVE CZ odpadové hospodářství Čáslav. Do konce července 2011 byl směsný odpad z odpadkových košů a úklidu veřejných prostranství města předáván prostřednictvím dopravce, zajišťujícího svoz a předání odpadu na skládku firmy AVE CZ v Čáslavi. Tímto dopravcem jsou Technické sluţby Kutná. Od srpna 2011 mají TS KH souhlas k provozování mobilního zařízení ke sběru a výkupu odpadů. HBH Havlíčkův Brod Mezi další povinnosti náleţí nutnost zjistit si, zda osoba, které předává odpady má oprávnění stanovené zákonem o odpadech. V opačném případě by ji tyto odpady neměla vydat. Toto opatření by mělo zabránit nebo předcházet vzniku černých skládek. Povinností obce jako původce odpadů je odpady sbírat odděleně a zajišťovat i tříděný sběr vyuţitelných sloţek komunálních odpadů. Vytříděné vyuţitelné sloţky komunálních odpadů obsahují i pouţité obaly a u některých komodit obaly převaţují. Mezi vytřiditelné sloţky komunálního odpadu jsou zařazeny tyto kategorie: Sklo Plasty Kartony Papír Biologicky rozloţitelný odpad Kovový šrot Elektroodpad z domácnosti Výskyt těchto hlavních vyuţitelných sloţek představuje podle Strategie rozvoje odpadového hospodářství měst a obcí ČR průměrně cca 33 % z celkové produkce komunálních odpadů z obcí, tj. cca 104 kg/obyvatel/rok Pro následnou recyklaci je však díky svým vlastnostem pouţitelných cca 91 16