ISSN 1211-7897. Zprávy České parazitologické společnosti

ISSN 1211-7897 Zprávy České parazitologické společnosti Ročník 19, číslo 2 červenec 2011

obsah 2/ Jubilanti Vlastimil Baruš, František Tenora 3/ 2011: Profesorem jmenován David Modrý Miloslav Jirků 5/ ČPS: Zápis z valné hromady 9. května 2011 6/ ČPS: Volba čestného člena 7/ ČPS: Výsledky předkola voleb do výboru 9/ ČPS: Volby do výboru 10/ 41. Jírovcovy protozoologické dny Luděk Kořený 12/ Zápis ze schůze protozoologické sekce ČPS 10. května 2011 13/ 19. Helmintologické dny Jana Bulantová 16/ Zápis ze schůze helmintologické sekce ČPS 10. května 2011 17/ Pracovní setkání Sekce lékařské parazitologie Denisa Kašičková 19/ 5th Short Course for Young Parasitologists Jan Drahota 22/ Externí hodnocení kvality č. 682 Věra Tolarová 23/ Externí hodnocení kvality č. 675 Petr Kodym 25/ kalendář akcí 27/ autoři příspěvků

Jubilanti Děkujeme redakci Zpráv České parazitologické společnosti za zveřejnění článku k našim jubileím. Jak redakce, tak autoři sdělení nás velmi potěšili. Touto cestou děkujeme také všem parazitologům, kteří nám zaslali písemné gratulace eventuálně nám blahopřáli při osobním setkání. Vlastimil Baruš František Tenora 2

2011: profesorem jmenován David Modrý doc. MVDr. David Modrý jmenován profesorem pro obor veterinární mikrobiologie, parazitologie a imunologie účinností od 24. června 2011 MS Davida jsem poprvé potkal jako konzultanta bakalářské práce na úplném sklonku devadesátých let na Ústavu parazitologie VFU Brno, kde působí dodnes. Živě si pamatuji, jak jsem byl fascinován úrovní práce, množstvím studentů a rozlohou jeho výběhu pro varany (v tomto pořadí). Již tehdy byl obklopen týmem mladých lidí, kteří se vesměs zabývali různými aspekty biologie kokcidií. Jelikož bylo setkání prvního druhu i následná spolupráce plodná a inspirativní, absolvoval jsem tamtéž později pod jeho vedením doktorské studium... což bylo období v mnoha směrech nezapomenutelné. Považte, kolik školitelů vám zadá téma kokcidie obojživelníků, abyste za čas zjistili, že vlastně studujete také kryptosporidie, kokcidie plazů a Myxozoa a trávíte čtvrt roku v různých koutech světa lovem potvůrek všelikých a potvůrek v nich? Jako by tento styl práce, kdy člověka stále lapají nová neodolatelná témata byl infekční a vy víte, kde jste k tomu přišli. Jedním z charakteristických rysů Davida je neustálý tok nových nápadů, potažmo otevírání nových témat a neustálé nadšení z jejich objevování, vlastně z objevování jako takového, protože David je prostě badatel. Spojovacím článkem jeho odborných zájmů je téma kokcidií, u nichž jako jeden z vůbec prvních začal zkoumat souvislosti mezi fylogenetickými 3

vztahy a distribucí morfologických a vývojových znaků a jako vůbec první spolu s kolegy např. poukázal na evoluční význam excystačních struktur, což se již stihlo dostat do učebnic. Za kokcidiemi také podnikl řadu výzkumných cest, mimo jiné do Keni, která se postupem času stala jeho detašovaným pracovištěm a druhým domovem. David je všechno, jen ne stagnující, proto po kokcidiích vstoupil i do vod zcela jiných. Tak začal v oblasti pohoří Mt. Kulal u jezera Turkana v Keni program vakcinace psů proti vzteklině a výzkumu jejich infekčních onemocnění, v návaznosti na nějž David inicioval vznik české pobočky organizace Veterináři bez hranic. Netrvalo dlouho, a začal se zabývat parazity lidoopů v souvislosti s fenoménem emerging infectious diseases. Ačkoliv se v případě lidoopů jedná o extrémně atraktivní oblast výzkumu do posledního kousku zabraného západními institucemi, našel slibnou niku a dnes patří jeho tým mezi přední v celosvětovém měřítku. V ohnisku zájmu jsou v tomto případě zejména komenzální a symbiotičtí střevní nálevníci a medicínské aspekty interakce volně žijících lidoopů s lidmi. Kromě parazitologie a Cimrmanů má David sklony k herpetologii. To jej před lety vedlo ke spolupráci s kolegy v Jordánsku, čehož výsledkem byla kniha Amphibians and Reptiles of the Hashemite Kingdom of Jordan (2001), což je dodnes kvalitativně nepřekonaná herpetologická monografie pro Blízký východ. Nezůstalo však u plazů země beduínů, neb mu při četných cestách nedaly spát ani izolované ostrůvky horských lesů v severokeňské poušti. Zde spolu s nerozlučným spolubadatelem Petrem Nečasem objevili několik nových druhů endemických chameleonů, z nichž některé jsou již popsány. V současné době je v přípravě publikace o chameleonech Keni, protože jich podstatnou část popsali či popisují vlastně oni. Nechme se překvapit, jaká témata ještě David otevře. A ty Davide... zachovej paniku! Miloslav Jirků 4

Zápis z valné hromady České parazitologické společnosti Centrum Česká Kanada u Kunžaku, 9. května 2011 1) Valnou hromadu zahájil předseda ČPS dr. Libor Mikeš a představil program jednání: a) Zpráva o činnosti výboru ČPS za uplynulé volební období a její schvalování valnou hromadou b) Schválení čestného členství Dr. Jaroslava Weisera navrženého výborem ČPS c) Volby nového výboru ČPS v souladu se Stanovami 2) Byla provedena kontrola prezenční listiny valné hromady z důvodu zjištění, zda je valná hromada usnášeníschopná v souladu se Stanovami. Přítomno 15 členů ČPS (prezenční listina je k nahlédnutí v archivu ČPS). 3) Předseda ČPS prohlásil valné shromáždění za neschopné usnášení z důvodu přítomnosti méně než poloviny platných členů. Body programu valného shromáždění budou předloženy členům ke schválení korespondenční cestou a volby nového výboru proběhnou rovněž korespondenčně v souladu se Stanovami. 4) Předseda ČPS poděkoval přítomným členům za účast a ukončil valnou hromadu ČPS. Zapsala: Iveta Hodová Schválil: Libor Mikeš 5

Volba čestného člena České parazitologické společnosti RNDr. Jaroslav Weiser, DrSc. čestným členem České parazitologické společnosti Dr. Weiser byl na poslední schůzi výboru ČPS jednomyslně navržen na získání čestného členství v ČPS (jeho medailonek najdete v čísle 1/2011 Zpráv ČPS). Čestné členství musí dle Stanov ČPS schválit valná hromada členů. Ta proběhla 9. května 2011 v Centru Česká Kanada u Kunžaku, avšak vinou malého počtu účastníků nebyla usnášeníschopná. Proto předkládáme tento návrh členům k vyjádření korespondenční cestou. Vyplněný hlasovací lístek můžete odevzdat osobně do 31. srpna 2011 tajemníkovi či předsedovi (dr. Libor Mikeš) ČPS. Případně můžete lístek zaslat do 31. srpna 2011 (datum doručení) na adresu tajemníka ČPS: RNDr. Ivan Čepička, Ph.D. Katedra zoologie PřF UK Viničná 7, 128 44 Praha 2 Zakroužkujte, prosím, Vaše vyjádření: Schvaluji čestné členství RNDr. Jaroslava Weisera, DrSc. v České parazitologické společnosti: ANO NE Upozornění: platný je pouze originální hlasovací lístek s razítkem ČPS!!! 6

Výsledky předkola voleb do výboru České parazitologické společnosti výběr kandidátů Předpokladem postupu do druhého kola samotných voleb byl zisk alespoň 10 hlasů v předkole. Po předkole byli všichni postupující kandidáti osloveni, zda souhlasí s nominací ve volbách. Ti, kteří kandidaturu přijali, jsou v tabulce zvýrazněni a jejich jména najdete rovněž na volebním lístku, který je vložen v tomto čísle Zpráv ČPS. Statistika: Rozdáno a rozesláno bylo celkem 156 hlasovacích lístků, vráceno bylo 97, tj. 62 %, všechny byly platné. Skrutátoři předkola: Ivan Čepička Pavla Smejkalová Pořadí Jméno Hlasů 1. Iveta Hodová 66 2. Iva Kolářová 60 (roz. Rohoušová) 3. Ivan Čepička 58 4. Oleg Ditrich 56 5. Libor Mikeš 50 6. Karel Fajfrlík 44 7. Petr Horák 42 8. Petr Kodym 40 9. Jan Votýpka 37 10. Vladimír Hampl 35 11. Tomáš Scholz 34 12. Věra Tolarová 32 13. Eva Nohýnková 31 14. Libuše Kolářová 30 15. Julius Lukeš 27 16. Martin Kašný 24 17. Petr Volf 23 18. 19. Ivan Fiala 22 Břetislav Koudela 20. 23. Milan Gelnar 19 Božena Koubková Roman Kuchta František Stejskal 24. 25. David Modrý 18 Jan Tachezy 26. Libor Grubhoffer 17 27. Jaroslav Kulda 16 28. 30. Jan Mach 14 Josef Šikula Alena Zíková 31. Martin Kváč 13 32. 33. Jaroslav Flegr 12 Miloslav Jirků 34. Vít Dvořák 11 34. 36. Jan Dvořák 9 Iva Dyková Jiří Vávra 37. 41. Hana Bílková 8 Jana Bulantová Josef Chalupský Erich Pazdiora Andrea Valigurová 42. 47. Hana Kabíčková 7 CélineLevron Ivan Literák Tomáš Pánek Ivana Pyšová Barbora Voxová 48. 49. Milena Svobodová 6 Antonín Valkoun 50. 53. Lucie 5 Lichtenbergová František Rettich Jovana Sádlová Lenka Zídková 7

54. 57. Kateřina Blažová 4 Anna Faltýnková Zuzana Hůzová Martin Podhorský 58. 62. Michal Daniel 3 Kateřina Pomajbíková Iva Přikrylová Jiljí Sitko Tomáš Tyml 63. 76. Petr Bedrník 2 František Dusbábek Nasir Ahmad Jalili Martin Kamler Karel Křivanec Eva Kunzová Šárka Mašová Libor Mazánek Jan Minář Helena Neumayerová Petr Synek Petr Táborský Jan Urban Jaroslav Vadlejch Po jednom hlase (77. 110. místo) pak dostali: Marie Borkovcová, Jan Brabec, Vít Céza, Vlasta Danielová, Zdeněk Doležil, Tomáš Drmota, Ivona Foitová, Michaela Frýzková, Markéta Hajná, Marie Jalovecká, Ivana Jankovská, Alena Jelínková, Romana Kyralová, Hana Ležatková, AndriyLytvynets, Karel Martínek, Janka Melicherová, Jan Nápravník, Stanislav Navrátil, Helena Nedvědová, Veronika Němečková, Miloš Otčenášek, Ivo Pavlík, Jan Pomykal, Petra Soušková, Vlasta Svobodová, Kateřina Ševčíková, Eliška Šrámová, Jana Šulcová, Eva Tomková, Jindra Valkounová, Jaroslava Víchová, Jaroslav Weiser a Martina Wijová. 8

Volby do výboru České parazitologické společnosti volební lístek Česká parazitologická společnost Viničná 7 128 44 Praha 2 tel. 221 951 819 e-mail: mikes@natur.cuni.cz Vážení členové České parazitologické společnosti, Do voleb do výboru České parazitologické společnosti postoupilo 15 kandidátů (více informací viz Zprávy ČPS č. 2/2011). Vlastní volba do výboru bude tajná a proběhne korespondenčně. Zaškrtněte maximálně 8 jmen křížkem vedle jména. Pokud bude zaškrtnuto více jmen, bude lístek neplatný. Lístek, prosíme, nepodepisujte. Platné jsou pouze lístky označené originálním razítkem ČPS. Vyplněný lístek zašlete na adresu: RNDr. Ivan Čepička, Ph.D., Katedra zoologie PřF UK v Praze, Viničná 7, 128 44 Praha 2, a to nejpozději do 31. 8. 2011 (datum doručení), popřípadě jej můžete odevzdat osobně tamtéž. Kandidáti podle abecedy, bez titulů Ivan Čepička Oleg Ditrich Vít Dvořák Ivan Fiala Milan Gelnar Libor Grubhoffer Vladimír Hampl Iveta Hodová Martin Kašný Miloslav Jirků Iva Kolářová (roz. Rohoušová) Libor Mikeš Roman Kuchta Tomáš Scholz Alena Zíková 9

41. Jírovcovy protozoologické dny Benecko, 9.-13. května 2011 Letos se tradiční jarní shromáždění převážně českých a slovenských protozoologů konalo v krkonošské obci Benecko. Organizace se ujal Honza Mach z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. Vzhledem k rekordnímu počtu přihlášených přednášek před ním stál nelehký úkol vybrat pouze ty nejzajímavější z nich, jelikož nebylo možné všechny nahlášené přednášky do programu vměstnat. Ostatní zájemci o přednášku se museli spokojit s prezentací svých výsledků formou posteru. Díky tomu se oproti předchozím ročníkům poster sekce značně rozšířila a konečně mohli porotci vybírat vítězný poster z většího počtu a neudělovat první cenu kontumačně, jak se tomu již v minulosti stalo. Především se však z Protodnů stala konference, na které je do jisté míry prestižní mít přednášku. I přes tuto selekci byl přednáškový program značně nabitý a probíhal od brzkých ranních hodin až do večera. Nejprve mi přišlo, že je zbytečně často přerušován krátkými občerstvovacími přestávkami (většinou mezi bloky pouze čtyř přednášek), později jsem to však velmi ocenil. Bylo to přesně tak akorát, aby člověk ještě udržel plnou pozornost, zvláště když předchozí den diskutoval s kolegy u sklenice piva pozdě do noci. Měli jsme možnost vyslechnout si celkem 58 přednášek tradičně rozdělených do několika sekcí, z nichž nejvíce dominovala sekce molekulární biologie protozoí. Mezi příspěvky týkajících se jednobuněčných eukaryot tradičně (a dnes již zastarale) označovaných společným názvem protozoa jsme slyšeli i několik "algologických" přednášek pojednávajících o jednobuněčných řasách. Tento trend mísení tradičních protozoologů a algologů je podle mě naprosto logický ve světle současného poznání příbuzenských vztahů mezi eukaryoty. Dnes například víme, že parazitičtí výtrusovci jsou potomky fotosyntetických řas a krásnoočko zelené je zase příbuzné trypanosomě spavičné. Tradiční dělení eukaryot na zvířata, rostliny a houby už je dávno pasé a dnes již neexistující taxon Protozoa, který byl ve starých systémech vnitřní skupinou živočichů je z dnešního pohledu nesmyslný. Mnohobuněční živočichové, vyšší rostliny a to čemu dnes říkáme houby představují pouze zlomek obrovské diverzity eukaryot, která je suverénně největší na jednobuněčné úrovni. Není proto divu, že tradiční protozoologické konference kolem sebe shromažďují mimo jiné i komunitu vědců, jejichž společným zájmem je odhalování diverzity eukaryot a příbuzenských vztahů mezi nimi. Vědci studující jednobuněčné řasy tvoří nedílnou součást této komunity. I přes náročný přednáškový program letošních Protodnů zbylo večer dost času na volnočasové aktivity. Většina účastníků jej využila na socializaci s ostatními kolegy, utužování vzájemných vztahů, popřípadě vytváření nových, což je podle mě hlavní smysl vědeckých konferencí. K tomuto účelu posloužil hotel Bára znamenitě. Obsluha tamní restaurace byla velmi ochotná, což se projevilo především v pozdních nočních hodinách. Navíc nám po většinu času přálo počasí a mohli jsme tak využít prostorné venkovní terasy. 10

Na středeční odpoledne byl zorganizovaný výlet do Harrachova, kde jsme navštívili místní sklárny, poté se zchladili sklenkou piva v místním pivovaru a nakonec vyrazili na nedaleký Mumlavský vodopád. Po příjezdu zpět na hotel na nás čekalo prase upečené na rožni, které bylo tak dobré, že od něj bylo velmi těžké některé účastníky odtrhnout a přesvědčit je, aby se připojili k focení společného fota. Následující den večer, po završení všech přednášek proběhlo promítání filmových záběrů z historie Protodnů se záživným komentářem profesora Jaroslava Kuldy. Ivan Čepička nám potom ukázal fascinující svět anaerobních prvoků v přímém přenosu. Na závěr čtvrtečního programu byly vyhlášeni vítězové jednotlivých kategorií. V kategorii přednášek pregraduálních studentů zvítězila Marie Jalovecká s příspěvkem "Vývoj protektivní imunitní odpovědi v žaludeční sliznici myší infikovaných Cryptosporidium muris". Nejlepší přednášku mezi postgraduály jsem měl podle porotců já Luděk Kořený. Povídal jsem o rostlinném parazitovi Phytomonas, který nepotřebuje k životu hem. V kategorii nejlepší poster zvítězila Eliška Šrámová s příspěvkem "Diverzita a fylogeneze oxymonád". Za všechny výherce bych rád poděkoval organizátorům a sponzorům za pěkné ceny. Jak už je na Protodnech zvykem, zhruba polovina účastníků odjela už v průběhu čtvrtka, což je podle mě značně nezdvořilé vůči posledním přednášejícím, kterým tak ubude velká část publika. Navíc poslední večer bývá tradičně nejvýživnější, jelikož už mají všichni své přednášky odprezentované a atmosféra je tak velmi uvolněná. V pátek ráno před odjezdem jsme ještě vyrazili na výlet na nedalekou rozhlednu. Ta byla bohužel zamčená, jelikož místní správce nedodržel slovo a nedorazil ji pro nás odemknout. I tak to byla moc hezká procházka. Na závěr bych rád poděkoval Honzovi Machovi za výborně zorganizované Protodny, které v historických srovnáních určitě nezapadnou a také sponzorům za jejich podporu. Pro letošní rok jimi byli: Olympus, Eurogentec, Life technologies, Dynex, Bio- Rad, Biotech, Sigma-Aldrich, AB Sciex, KRD a Eastport. Luděk Kořený MŠ pozn. redakce: další fotografie na stránkách ČPS www.facebook.com/pages/ceska-parazitologicka-spolecnost/121703457856324 11

Zápis ze schůze protozoologické sekce ČPS Benecko, 10. května 2011 Přítomni (bez titulů v abecedním pořadí): Bartošová, Čepička, Fiala, Hampl, Koudela, Kulda, Mach, Martincová, Neumayerová, Novotná, Pánek, Pilařová, Pomajbíková, Synek, Szabová, Tachezy, Valigurová, Vacek, Hosté: Eliáš Ivan Čepička informoval o volbách do výboru parazitologické společnosti. Všem přítomným členům parazitologické společnosti rozdal volební list a instruoval, jak ho správně vyplnit. Vladimír Hampl informoval o budoucích protozoologických konferencích: PSA-ISOP 2011, Seattle, USA, 13.-16.7.2011 ECOP 2011, Berlín, 25.-29.7.2011 Comparative genomics of eukaryotic organisms 15.-20.10.2011, Sant Feliux, Španělsko ISEP 2012, Oslo, bližší informace zatím nejsou ICOP 2013 Vancouver, přípravy probíhají podle plánu Další informace na www.uga.edu/protozoa/meetings/future_meet.html Návrh Pavly Bartošové a Ivana Fialy zda by prezentace mohly od příštího roku být v angličtině, aby Protozoologické dny byly přístupnější cizincům, byl jednoznačně schválen. Stejně tomu bylo u návrhu Jana Macha o znovuzavedení abstraktů z protozoologických dnů. Ty budou publikovány v českém jazyce ve sborníku vydaném protozoologickou sekcí. Pro pregraduální studenty, kteří budou žádat o proplacení účasti, bude odevzdání abstraktu povinné. V návaznosti na minulý rok, kde se Vladimír Hampl a Julius Lukeš chtěli zasloužit o zvýšení zastoupení oborů, byli na letošních protozoologických dnech přítomni Marek Eliáš, Katarina Nemjová a Pavel Škaloud jako zástupci z oboru algologie. Odhlasovalo se proto, že na příští 42. Protozoologické dny (2012) bude pozváno více zástupců z řad algologů a mykologů. Organizátorkou 42. Protozoologických dnů (2012) měla být Lucie Novotná, ta se omluvila, že příští rok bude na stáži v zahraničí, proto 42. Protozoologické dny bude organizovat letos nově zvolený člen výboru Tomáš Pánek (který se zvolením a organizováním souhlasil). Lucie Novotná bude organizovat 43. Protozoologické dny v roce 2013. Zapsala: Lucie Novotná Schválil: Vladimír Hampl 12

19. Helmintologické dny Centrum Česká Kanada, Kunžak, 9.-13. května 2011 Helmintodny - tradiční přednáškové setkání helmintologů z Česka a Slovenska, s příměsí zahraničních hostů ze všech koutů Evropy i mimo ni. K neodmyslitelným specifikům této akce patří mimo jiné i neformální atmosféra, kdy vedle sebe prezentují svoje výsledky vážení docenti a profesoři, vedoucí výzkumných skupin, lidé z veterinární i humánní medicínské praxe, farmaceuti, molekulárníci, terénní parazitologové i studenti. Zejména pro bakalářské studenty bývají helmintodny adrenalinovou záležitostí, nicméně aktivní účast na nich jim přináší ojedinělou možnost vyzkoušet si prezentaci svých výsledků před širším auditoriem a vyslechnout si rady a doporučení zkušenějších kolegů příjemnou formou v přátelském prostředí. Letošní helmintodny organizované českobudějovickou skupinou v čele s Romanem Krtkem Kuchtou byly situovány do prostor rekreačního areálu nazvaného Centrum Česká Kanada nedaleko Kunžaku v jižních Čechách, což samo o sobě slibovalo minimálně krásnou okolní přírodu. Počasí nám přálo, a tak většina účastníků nevynechala jedinou volnou chvilku mezi bloky přednášek ke krátké procházce po kraji. TM 13

Odborný program byl zahájen prezentacemi hlavních zúčastněných pracovišť, která tak měla možnost představit svoje týmy, výsledky výzkumu, případně i poptávku po nových spolupracovnících. Dozvěděli jsme se, kam kráčí helmintologové z Parazitologického ústavu v Košicích, Masarykovy univerzity v Brně, Parazitologického ústavu v Českých Budějovicích, Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně a Univerzity Karlovy v Praze. Čeho se nenadál nikdo (dokonce ani samotní členové posledně jmenovaného týmu) bylo interaktivní pojetí prezentace Martina Kašného, který do svého představení pražských helmintologů obratně zakomponoval všechny přítomné členy týmu, fyzicky se přesouvající přednáškovým sálem dle jeho pokynů ke stanoveným vedoucím subtýmů, strategicky rozmístěných kolem promítacího plátna. Další přednášky (zejména studentské) byly dle zaměření rozděleny do sekcí ptačí schistosomy, rybí tasemnice, motolice Fascioloides magna a Schistosoma mansoni, nematoda, digenea a plži; zajímavým oživením byla plenární přednáška kanadského hosta Daniela Brookse z oblasti evoluční biologie, povídání o biotransformaci anthelmintik tasemnicí Hymenolepis nana kolegů z Farmaceutické fakulty v Hradci Králové nebo přehled mikroskopických technik od nejjednodušších až po ty nejmodernější se zaměřením na jejich výhody, nevýhody a praktické využití. Všechny prezentace se promítaly v angličtině, což umožnilo sledovat přednášenou problematiku (i následnou diskusi) všem kolegům, včetně těch zahraničních. Studentské přednášky byly posluchači bodovány a ty nejúspěšnější pak na závěrečném večeru odměněny hodnotnými cenami od sponzorů. Z kategorie bakalářských a magisterských studentů vybojovala 1. místo Veronika Siegelová z Prahy, 2. místo Jana Choutková (také z Prahy), 3. místo získala dvojice Václav Pech z Prahy a Veronika Šmardová z Brna, a letos se díky štědrosti sponzorů dočkalo ocenění i místo čtvrté, které obsadila Pavla Šedivá z Českých Budějovic. V kategorii doktorandů zaujali nejvíce 1. místem oceněná Jana Bulantová z Prahy, 2. místo získal Christian Selbach z Německa, 3. místo Ivan Vokřál z hradecké Farmaceutické fakulty a 4. místo patřilo Dagmar Jirsové z Českých Budějovic. Jako nejlepší byl oceněn poster Šárky Mašové, prezentující možnosti stereoskopického tvoření 3D obrazů z fotografií pořízených skenovacím elektronovým mikroskopem, které je pak možné pozorovat v dalším rozměru pomocí červenomodrých brýlí. Drobné dárky si odnesli i přednášející se zvanými příspěvky. Ceny byly opravdu pěkné (fotoaparáty, fotobrašny, dalekohledy, batůžky, láhve šampaňského ) a do příštích helmintodnů jistě dostatečně motivující. Odborný program byl zpestřen i zdařilou soutěží týmů nazvanou Quiz night. V klání, ve kterém zaznívaly otázky ve stylu: Jaké číslo bot má Roman Kuchta? nakonec zvítězil budějovický tým s lídrem Tomášem Scholzem. Díky právě probíhajícímu čtvrtfinále hokejového mistrovství světa se naskytla i možnost sportovního vyžití přes televizní obrazovku, za kulturou jsme se vydali 14

na zámek do Jindřichova Hradce. Nechyběl ani večer u ohně s opékáním buřtů poslední večer jsme si užili i rožněnou kýtu. Poklidnou atmosféru celého setkání rušily snad jen občasné výpady přísné a nekompromisní paní učitelky, hlídající ve společném areálu svěřené děti na škole v přírodě. Lehce rozpačité byly i některé momenty nad talíři s jídlem. Ani tyto drobnosti však nestačili pokazit všeobecně dobrou náladu a hladký průběh helmintodnů, za který patří dík zejména organizátorům (Roman Kuchta, Celine Levron, Martina Orosová, Mirka Soldanová a další), sponzorům (Olympus, Eppendorf, Zeiss, VWR, Merci, maneko, Mosled, A.S.A.) a v neposlední řadě i všem účastníkům, kteří svými přednáškami, případně i jen pouhou přítomností přispěly k příjemné a nezapomenutelné atmosféře celé akce, kterou si můžete připomenout díky fotografiím různých autorů i v profilu parazitologické společnosti na facebooku. Jana Bulantová TM 15

Zápis ze schůze helmintologické sekce ČPS Centrum Česká Kanada u Kunžaku, 10. května 2011 Přítomni (bez titulů): Milan Gelnar, Iveta Hodová, Petr Horák, Božena Koubková, Roman Kuchta, Libor Mikeš, Tomáš Scholz, Mikuláš Oros 1) Helmintologické dny v roce 2012 nebudou, protože se konají České a Slovenské parazitologické dny v Brně. Členům sekce je doporučeno zúčastnit se této konference. Kvůli zrušení Helmintodnů bude možno požádat o vyšší dotaci na Č-S Paradny u RVS. 2) Sborníky abstraktů z Helmintologických dnů budou nadále vydávány před každými Helmintologickými dny s ISBN, zajistí organizátoři. 3) Změny konferenčních poplatků na Helmintologické dny bude více diferencováno mezi členy a nečleny ČPS. Byl schválen návrh na zvýšení poplatků nečlenů nestudentů na 1000 kč. U členů zahraničních parazitologických společností snížené na 800 Kč. Členská sleva na konferenčním poplatku bude přiznána pouze těm, kteří uhradili členský příspěvek ČPS na příslušný rok, kdy se konají Helmintodny, na účet ČPS do 30.4., anebo zaplatí příspěvek hotově pokladníkovi při registraci na Helmintodnech. 4) Byl projednáván požadavek RVS, aby ČPS zvýšila členské příspěvky Helmintologická sekce podává návrh výboru ČPS, aby členské příspěvky nestudentů a postgraduálních studentů byly zvýšeny na 500 Kč/rok s platností od roku 2012. Návrh na studentské příspěvky (studenti Bc. a Mgr. studia) je stávajících 250 Kč/rok. Příspěvky seniorů (od 65 let) by rovněž měly zůstat na stávajících 50 Kč/rok. Libor Mikeš byl pověřen za Helmintosekci přednesením tohoto návrhu výboru ČPS. Návrh by měl být projednán až novým výborem, který vzejde z letošních voleb. Zapsal: Roman Kuchta Schválil: Libor Mikeš 16

Pracovní setkání Sekce lékařské parazitologie Velké Karlovice, 11.-13. května 2011 Letošní Pracovní setkání Sekce lékařské parazitologie se konalo tradičně ve Velkých Karlovicích. Účastníci této akce, pořádané pod záštitou České parazitologické společnosti (hlavní organizátoři Karel Fajfrlík a Josef Šikula), se opět sešli v příjemném prostředí Horského hotelu Tatra. Vzhledem k paralelně pořádaným Helmintologickým a Jírovcovým protozoologickým dnům bylo setkání letos oproti minulým létům komornější, ale o to příjemnější. Odborný program byl poměrně pestrý a přednášející nás seznámili s mnoha novými poznatky z různých oblastí parazitologie. Dověděli jsme se například jak se využívá Trichomonas vaginalis pro testování nanočástic, co se dá nalézt ve vzorcích ze středověkých jímek a studní nebo jak se daří komárům v povodňových oblastech a vším šatním v Olomouci. Dále jsme vyslechli několik velmi zajímavých a poučných kazuistik, probrali novinky a úskalí některých diagnostických metod a udělali si představu o práci parazitologa v tropické Africe. Bohatý program doplňovali bohužel pouze dva, zato velmi přehledné postery (Střevní parazitózy v ČR sdělení NRL, kde bylo vidět klesající množství pozitivních záchytů a Diphylobothrióza kazuistika). 17

Po první dávce přednášek se pozornost přesunula k jiné neméně důležité problematice MS v hokeji. Čtvrtfinálový zápas Česko vs USA s výsledkem 4:0 všem povznesl náladu, takže první večer probíhal ve velmi veselém duchu a nechyběla ani známá klavírní tečka. Čtvrteční přednáškový blok byl doplněn volbami do Výboru ČPS a představením sponzorů akce TEST-LINE, Olympus, DispoLab, BAG a Bio- Rad, kterým patří velké díky. Odpoledne bylo vyhrazeno zábavnému programu, který každý využil podle vlastních představ. Někteří okusili bohaté nabídky sportovního a relaxačního centra horského hotelu Tatra, zbylá část účastníků se vydala pod vedením zkušeného průvodce Olega Ditricha na výlet po nádherném okolí Velkých Karlovic. Při shromažďování před odchodem na výlet v hale hotelu nám slečna na recepci sdělila předpověď počasí místního správce, že odpoledne přijdou přívalové deště. Prý předpovídá s 95% úspěšností. Po vyslechnutí této informace se ještě část výletníků vracela na pokoj pro nepromokavé bundy, deštníky apod. Nicméně neohroženě jsme vyrazili a po celou dobu nám na cestu přes Velký Javorník a Kasárna do Podťaté svítilo sluníčko. Pan správce tentokrát naštěstí nebyl v kondici. Večer nás čekal bohatý raut s překvapením ve formě cimbálové muziky, takže se nejen hodně jedlo, pilo, zpívalo, ale i tančilo a to tak intenzivně, že žádná dáma nezůstala sedět v koutě. Na závěr bych chtěla poděkovat organizátorům, přednášejícím a všem zúčastněným za vytvoření skvělé atmosféry, odborné příspěvky a podnětné diskuse. Myslím, že se všichni budeme těšit na toto setkání opět za dva roky! Denisa Kašičková 18

5th Short Course for Young Parasitologists Hamburg, 16.-19. března 2011 V době mezi 16. a 19. březnem letošního roku se v Hamburku, svobodném to německém městském státě s třetím největším přístavem v Evropě, konal kurz pro mladé parazitology z celé Evropy spojený s konferencí a nazvaný 5th Short Course for Young Parasitologists. Tento kurz pořádala již pátým rokem Německá parazitologická společnost (Die Deutsche Gesellschaft für Parasitologie) a hostujícím ústavem letos byl Bernard Nocht Institut für Tropenmedizin v Hamburku. Celý kurz pak měl na starosti Dr. Jude Przyborski a Katharina Dolata z Philips Univerzity v Marburgu a nutno hned na úvod dodat, že organizace byla výborná a bezproblémová, ve velmi přátelském duchu, za což oběma patřily díky všech zúčastněných a také velký dárkový koš s alkoholem a čokoládou. Během pobytu v Hamburku jsme za konferenční poplatek 50 Euro měli zajištěné ubytování v příjemném, i když trochu těsném hostelu, dostupném pěšky z Tropického institutu během zhruba čtvrt hodiny, občerstvení během všech dní kurzu a také dvě velké večeře, přičemž ta druhá byla v honosné restauraci Copper House se švédskými stoly plnými pochutin ze všech světových přístavů a já nevím odkud všude ještě, takže bylo možné si vybrat z mnoha rozmanitých plodů moře, masa, ovoce, sladkostí a pak si nechat na místě vše před vašima očima upravit podle přání. No prostě kdyby celý kurz za moc nestál, tato večeře by vše vynahradila. Na závěr jsme pak podnikli společnou plavbu po Labi a měli tak možnost vidět lodě všech velikostí a tvarů a také obrovskou mašinerii nákladní techniky, která zajišťuje provoz tohoto největšího německého přístavu. 19

Samotný kurz tedy trval čtyři dny, lépe řečeno tři dny čistého času, když odečtu čas na ubytovávání a závěrečnou plavbu po Labi, a skládal se z přednášek, workshopů a příspěvků studentů. Z přednášejících byli přítomni: PD. Dr. Joachim Clos vedoucí výzkumné skupiny Clos (Leishmaniasis I) na Bernhard Nocht Institut, zabývající se funkcí a úlohou heat shock proteinů v kontrole životního cyklu leihmanií. Dr. Monica Hagedorn z výzkumné skupiny Hagedorn (Cell Biology) opět na Bernhard Nocht Institut. Tato skupina se zabývá interakcí mezi hostitelskou buňkou a intracelulárním parazitem na modelu mykobakterie Mycobacterium marinum - améba Dictyostelium discoideum. Dalším přednášejícím byl Dr. Freddy Frischknecht z oddělení AG Frischknecht na Heidelberské univerzitní nemocnici, kde studují motilitu plasmodiových sporozoitů ve slinných žlázách přenašečů a při penetraci savčích buněk v různých tkáních především pomocí in vivo mikroskopie. Organizátor kurzu, PD. Dr. habil. Jude Przyborski, PhD vede laboratoř na oddělení Parazitologie na Philipps University v Marburgu, kde se zabývá transportem proteinů z plasmodií do různých kompartmentů hostitelské buňky. Dr. Tobias Spielman vede skupinu vědců v rámci výzkumné skupiny Gilberger na Bernhard Nocht Institut, jejímž tématem je vizualizace procesů přestavby červených krvinek plasmodiemi pomocí mikroskopických technik včetně 3D zobrazování. Posledním z přednášejících byl Prof. Egbert Tannich, MD, vedoucí oddělení molekulární parazitologie na Bernhard Nocht Institut. Na tomto oddělení je zkoumána patogenicita parazitů Entamoeba histolytica a Plasmodium falciparum a dále pak je zde dělána diagnostika parazitárních onemocnění a vývoj nových metod pro zlepšení detekce parazitů v klinických vzorcích. Další částí kurzu byly workshopy. Byly celkem čtyři a vedli je Fredy Frischknecht, Joachim Clos, Tobi Spielmann a Monica Hagedorn. Workshop Ferdy Frischknechta se týkal převodu obrazu z mikroskopu do digitální formy a následné analýzy objektů pomocí programu ImageJ. Joachim Clos nás uvedl do tajů kultivace leishmanií a jejich diferenciace do jednotlivých životních stádií a workshop Tobiase Spielmanna byl o využití konfokální mikroskopie při studiu interakcí mezi plasmodii a hostitelskou buňkou. Během posledního workshopu jsme měli možnost připravit si mimo jiné vzorky na elektronovou mikroskopii a pak je sami pozorovat. Poslední, nikoli však nejméně důležitou částí kurzo-konference, ba naopak, byly příspěvky účastníků. Všichni účastníci jsme byli studenti, ať již na magisterském nebo doktorském stupni, celkem nás bylo dvacet jedna a krom nás tří Pražanů z Karlovy univerzity byli přítomni samozřejmě především Němci (studující a pracující na/v: Philipps University v Marburgu, Interfakultäres Institut für Biochemie v Tübingenu, Institute of Hygiene and Microbiology ve Würzburgu, Heidelberg University, Bernhard Nocht Institute for Tropical 20