Novinky v legislativě, technologiích, výrobcích a službách

4 / 2006 Novinky v legislativě, technologiích, výrobcích a službách Ročník II. OBSAH Ú V O D N Í S L O V O ÚVODNÍ SLOVO ZPRÁVY KANALIZAČNÍ ŘÁD A ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ VÝRAZNĚ OVLIVŇUJÍ PROVOZ ČOV PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ORGANIZACÍ SYSTÉMU ZEMĚDĚLSKÉHO VYUŽITÍ KALŮ Z ČOV KLATOVY FIREMNÍ NOVINKY Alfa Laval Central Europe Vážené kolegyně, vážení kolegové, Problematika přímého zemědělského využití čistírenských kalů, která díky neadekvátnímu prosazování hledisek jejich mikrobiální kontaminace v legislativních nařízeních, měla u nás za následek prakticky utlumení tohoto tradičního postupu jejich zneškodňování. Určitě si proto naši čtenáři se zájmem přečtou velmi fundovaný článek kolegů z VP Plzeň a Šumavských vodovodů a kanalizací z Klatov o jejich zkušenostech s distribucí a všemi ostatními nástrahami a záludnostmi absolutně nejefektivnějšího způsobu využití cenných látek z čistírenských kalů. Věřím, že p.ing.sýkora z Českých Budějovic i p. ing.čejka z Plzně pocítí zcela jistě jednoznačnou satisfakci za svou dlouholetou pionýrskou práci s aplikací poznatků získaných studijním pobytem ve Francii při využití metodiky distribuce čistírenských kalů do zemědělství. Realizace získaných poznatků a jejich propracování přineslo tak positivní výsledky při realizaci tohoto postupu pracovníky VP Plzeň v Klatovech. Jako bývalý výzkumný pracovník VÚV Praha s velkým zájmem sleduji výsledky vědecko-výzkumné činnosti svých mladých následovníků ze současného VÚV TGM. Poslední číslo VTEI jako přílohy VH mne však utvrdilo v názoru, že mladí autoři zcela opomíjí práce svých předchůdců, navíc bývalých pracovníků VÚV. Jako příklad uvedu příspěvek mgr. Lady Felberové o zimním provozu biologických nádrží. V sedmdesátých a osmdesátých létech minulého století (ó jak ten čas strašně letí) prováděl rozsáhlý provozní výzkum tzv. stabilizačních nádrží při dočišťování odpadních vod p. Ing.Effenberger s kolektivem (ing. Mattiello, ing. Sága, ing. Bidenko, a další) v Pelhřimově a Jindřichově Hradci. Jejich závěrečné zprávy vzala asi velká voda, ale existuje celá řada publikací časopiseckých, knižních i normovaných vycházejících z jejich výsledků provozních výzkumů. Možná, že by si autorka zmíněného příspěvku ušetřila řadu nezodpovězených otázek z jejího výzkumu pouhým prostudováním zmíněných publikovaných materiálů. Firemní presentace v tomto čísle e-vody pokračuje druhou částí strojně-technologickými novinkami firmy Alfa Laval z provozního semináře odborné skupiny SOVAKu v Ostravě v červnu tr. Doufám, že jste stejně jako já spokojeni s probíhajícími změnami klimatu na zeměkouli, keré mají za následek tak nádherný podzim v září i začátku října letošního roku. Již se těším, že letošní ryzlinky vavřince budou opravdu špičkové kvality vhodné pro jejich archivaci. Takže někdy před, ale raději po Vánocích se s Vámi těším na jejich degustaci Váš Mirek Sedláček Ve Mšeci a Praze 7. října 2006 ZPRÁVY PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ORGANIZACÍ SYSTÉMU ZEMĚDĚLSKÉHO VYUŽITÍ KALŮ Z ČOV KLATOVY VP A.S., PLZEŇ ING. V. GAIEROVÁ, E-MAIL: GAIEROVA@VHP.CZ ŠVAK A.S., KLATOVY ING. V. ŠPIČÁK, Z. VAVŘÍK, ING. M. MARÁKOVÁ Odvodněný kal je jedním z odpadů produkovaných na komunálních čistírnách odpadních vod. Původce kalu má podle zákona o odpadech povinnost přednostně odpad využívat. Provozovatel ČOV Klatovy Šumavské vodovody a kanalizace (ŠVaK) se rozhodl zajistit takové podmínky zpracování kalu na ČOV, aby odvodněný kal mohl být využit přímou aplikací na zemědělskou půdu. Od roku 2002 byly vytvořeny podmínky pro přímou aplikaci kalů zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb. a prováděcí vyhláškou č. 382/2001 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. V letech 2001 až 2003 byla provedena celková rekonstrukce ČOV Klatovy včetně kalového hospodářství. Směsný surový kal je nyní zpracováván ve dvou vyhnívacích nádržích anaerobní termofilní stabilizací a současně hygienizován. Vyhnilý kal je odvodňován na dekantační odstředivce a skladován v zásobním sile o objemu 60 m3. Důsledným kontrolováním producentů odpadních vod a dodržováním kanalizačního řádu zajišťují ŠVaK podmínky pro nízké hodnoty obsahu rizikových kovů a látek v kalu. Požadované snížení počtu patogenních mikroorganismů je zajištěno správným vedením vyhnívacího procesu, procesní teplotou vyšší než 53 C a dobou mezi jednotlivými vsádkami kalu 20 h, jedná se o termofilní anaerobní stabilizaci kalu oddělenou (batch). Provozní výsledky prokazují, že navržený systém termofilní anaerobní stabilizace kalu umožňuje efektivně zpracovat kalovou produkci včetně dovážených odpadních hmot. Po rekonstrukci bylo dosaženo snížení produkce odvodněného kalu, zvýšení produkce bioplynu a upravený kal je možné používat ke zlepšování půdních vlastností přímou aplikací kalu na zemědělskou půdu. Od roku 2003 byl v rámci zkušebního provozu rekonstruované ČOV zaveden systém řízené přímé aplikace kalu na zemědělskou půdu (kalový dispečink) podle zpracovaného programu (požadavek vyhl. č. 382/2001 Sb.). KALOVÝ DISPEČINK Kalový dispečink provozuje pro producenta kalu ŠVaK na základě smluvního vztahu společnost Vodohospodářský podnik a.s., Plzeň, která prováděla již v roce 1994 vzorový projekt pro přímou aplikaci kalu z ČOV Klatovy a v roce 1996 např. projekt Zkušební provoz využití kalů z ČOV Plzeň v zemědělství a dlouhodobě se problematikou využití čistírenských kalů pro zlepšení půdních vlastností zabývá. Pracovníci kalového dispečinku zpracovali Program řízeného a kontrolovaného využití kalu z ČOV Klatovy, průběžně 4 / 2006 voda (http://www.e-voda.cz) strana 1

vyhledávají odběratele kalu mezi zemědělskými podniky na Klatovsku a ve spolupráci s nimi vybírají pozemky ke vzorkování. Po vyhodnocení kvality pozemků sestavují harmonogram odvozu kalu na jednotlivé pozemky, zajišťují odvoz kalu z ČOV Klatovy a evidují prováděnou aplikaci kalu. Použití upraveného kalu z ČOV Klatovy je s odběrateli kalu smluvně dojednáno za následujících podmínek. Odběratel kalu: obhospodařuje pozemky určené k aplikaci kalu a uvedené v Programu využití kalu poskytuje mapu obhospodařovaných pozemků určuje podle svého osevního plánu a plánu hnojení pozemky ke vzorkování půd půl roku před plánovanou aplikací kalu zavazuje se odebrat upravený kal podle předem projednaného týdenního harmonogramu a potvrdit odběr kalu podpisem přepravního listu kalu zajišťuje zapravení kalu do půdy v souladu s vyhláškou č. 382/2001 Sb. VP a.s. spolupracuje s provozovatelem ČOV na přípravě harmonogramu odvozu kalu a při monitoringu kvality odvodněného kalu, připravuje pro provozovatele roční hlášení o produkci odvodněného kalu a evidenční listy využití kalů v zemědělství za příslušný kalendářní rok (podle přílohy č. 1 vyhl. 382/2001 Sb.). Evidenční listy využití kalu jsou archivovány podle vyhl. 382/2001 Sb. po dobu 30 let. Problematika využití kalu je probírána na pravidelných kontrolních dnech na ČOV Klatovy. Kontrolní dny kalového dispečinku: konají se 1x za měsíc za účasti pracovníků kalového dispečinku a pracovníků ČOV Klatovy slouží k předání informací, kontrole dokladů o přepravě kalu, přípravě harmonogramu odvozu kalu kontrola plánu odběru vzorků kalu a monitoring kalu podle potřeby je prováděna fyzická prohlídka pozemků pro aplikaci kalu a přístupových cest pro dopravu kalu na pozemky Přeprava kalu ze skladovacího sila na ČOV na určená místa v okruhu cca 20 km je také v režii kalového dispečinku. V zimních měsících byly využity za úplatu prostory kompostárny k přechodnému uložení kalu. V jarních až podzimních měsících je další využití kalů řešeno s ohledem na klimatické podmínky a agrotechnické možnosti odběratele. V ideálním případě a tam, kde to podmínky umožňují, by měl být odvodněný kal uložen na mezideponii v areálu ČOV nebo v jeho blízkosti a odtud expedován na pozemky přímo před vlastním zaoráním. Mezideponie by měla pojmout půlroční produkci odvodněného kalu z ČOV. MONITORING KALU Minimální četnost analýz kalu v hlavních sledovaných parametrech je pro produkci kalů v hodnotách 250 1000 tun sušiny/rok stanovena 4 x ročně (tato četnost je dodržována při přípravě plánu odběru vzorků kalu). Produkce odvodněného kalu z ČOV Klatovy se ustálila na cca 3 000 tunách za rok, produkce sušiny odvodněného kalu je cca 750 tun za rok. Sledované parametry ve směsných vzorcích odvodněného kalu jsou tyto: a) agrochemické parametry ph ve vodném výluhu, celková sušina, obsah organických látek (vyjádřený jako ztráta žíháním), celkový dusík, celkový fosfor, amoniakální dusík, draslík, vápník a hořčík (viz graf č. 1) Obsah živin v kalu z ČOV Klatovy 8 Graf č. 1 Obsah živin ve směsných vzorcích kalu v roce 2005 7 % (hm. podíl v sušině) 6 5 4 3 2 1 Nc Pc Ca Mg b) Rizikové prvky a látky v kalu je sledován obsah osmi kovů (arzén, kadmium, chróm, měď, rtuť, nikl, olovo a zinek). 1x za rok je prováděna analýza rizikových organických látek v odvodněném kalu PCB (polychlorované bifenyly) a AOX (adsorbovatelné organické halogeny). Nejnižší povolené koncentrace jsou u těchto sledovaných kovů - rtuť, kadmium a arzén (viz graf č. 2). 0 10.1.2005 14.4.2005 21.7.2005 3.10.2005 19.1.2006 (mg/kg sušiny) 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Obsah rizikových kovů v kalu z ČOV Klatovy 10.1.2005 14.4.2005 21.7.2005 3.10.2005 19.1.2006 Hg Cd As Graf č. 2 Obsah některých rizikových kovů ve směsných vzorcích kalu v roce 2005 Porovnání průměrných obsahů rizikových prvků a látek v odvodněném kalu z ČOV Klatovy (produkce za rok 2005) s limitními hodnotami uvedenými v příloze č. 3 vyhl. 382/2001 Sb. je uvedeno v následující tabulce č. 1. 4 / 2006 voda (http://www.e-voda.cz) strana 2

Rizikové látky a prvky Průměrný obsah za rok 2005 v kalu mg/kg sušiny Arzén 5,13 30 Kadmium 1,24 5 Chrom 72,9 200 Měď 215 500 Rtuť 2,66 4 Nikl 36,2 100 Olovo 26,4 200 Zinek 1 078 2 500 AOX 277 500 PCB 0,066 0,6 Limitní hodnoty vyhl. 382/2001 Sb. mg/kg sušiny Zároveň je nutné sledovat obsah mikroorganismů v odvodněném kalu. Toto sledování se provádí v prostém vzorku kalu minimálně 4x ročně. Provádí se stanovení obsahu termotolerantních koliformních bakterií, enterokoků a Salmonelly sp. Podle množství mikroorganismů je rozdělen kal do dvou kategorií, kal z ČOV Klatovy spadá do kategorie II. Kal je možné aplikovat na zemědělské půdy určené k pěstování technických plodin a na půdy, na kterých se nejméně 3 roky po použití kalů nebude pěstovat polní zelenina a intenzivně plodící ovocná výsadba, a při dodržení zásad ochrany zdraví při práci. Dodržování technologie stabilizace kalů na ČOV a dodržování kanalizačního řádu města Klatovy zaručuje stabilní obsahy rizikových látek a prvků a zbytkového mikrobiálního znečištění v produkovaném kalu. Analýzy kalu z ČOV Klatovy provádí nezávislá akreditovaná laboratoř. MONITORING PŮD Půda, na kterou je kal aplikován musí vyhovovat všem limitům daným vyhláškou č. 382/2001 Sb. Odběry vzorků půd provádějí oprávněné osoby, pověřené ÚKZÚZ. Z orné půdy je odebírán směsný vzorek z rozlohy 7 10 ha. Tento vzorek je před analýzou vysušen na vzduchu a přesát. Ve vzorku je nutné stanovit hodnotu výměnné půdní reakce (ph), agrochemické vlastnosti a celkový obsah rizikových prvků po rozkladu vzorku lučavkou královskou (směs koncentrované kyseliny dusičné a chlorovodíkové v poměru 1 : 3). Vzhledem k tomu, že zemědělské podniky nemají dostatek finančních prostředků, nevápní pozemky v takové míře, jak by bylo třeba a hodnota výměnné půdní reakce dlouhodobě klesá. Pokud je výsledná hodnota ph vzorků nižší než 5,6 musí být na takových pozemcích provedeno vápnění půdy nebo jsou z dalších analýz vyloučeny a pro aplikaci kalu nemohou být použity. Pokud je hodnota ph = 5,6 nebo vyšší pokračuje se v analýzách vzorku. Dále jsou stanoveny agrochemické vlastnosti půdy - obsah fosforu, draslíku, vápníku a hořčíku. Po rozkladu vzorku lučavkou královskou jsou stanoveny v extraktu rizikové kovy arzén, kadmium, chrom, měď, rtuť, nikl, olovo a zinek. Podle přílohy č. 2 k vyhl. 382/2001 Sb. jsou vyhodnoceny vyhovující vzorky, které reprezentují části pozemků nebo celé pozemky. Na těchto pozemcích je možné aplikovat podle plánu hnojení upravený odvodněný kal. Ze zkušenosti z rozborů půd v okolí Klatov vyplývá, že vyloučených půd je 40 60 % z navzorkovaných pozemků. Často je nevyhovující hodnota ph, často bývá překročena limitní hodnota obsahu arzénu nebo zinku, vzácně i obsah dalších rizikových kovů. V letech 2004 a 2005 bylo nutné postupně navzorkovat cca 1 100 ha pozemků, aby bylo možné vybrat k aplikaci kalů v roce 2004 pozemky o rozloze 227 ha a v roce 2005 pozemky o rozloze 218 ha. APLIKACE KALU Při vlastní aplikaci kalu je nutné dodržet jednorázovou dávku sušiny na hektar, povolená dávka je 5 t sušiny/ha 1x za 3 roky nebo 10 t sušiny/ha 1x za 5 let, pokud aplikovaný kal obsahuje méně než polovinu limitního množství každé ze sledovaných rizikových látek a prvků. Přesné stanovení dávky sušiny se koriguje výpočtem dodaného celkového dusíku v kg/ha. Odběratelé kalu provádí rozmetání a zaorání čistírenského kalu samotného nebo společně se statkovým hnojivem. Na obrázku č. 1 jsou názorně uvedeny hlavní údaje o aplikaci kalu na sousedící pozemky. Jako podklad byla použita naskenovaná část mapy registru produkčních bloků IACS, původní měřítko 1 : 10 000. Aplikace kalu z ČOV Klatovy, říjen 2005 - pozemek číslo 6202/3- část a 6101 Odběratel kalu - Statek Beňovy Vzorek číslo 1 reprezentuje 8,8 ha na pozemku číslo 6101. V říjnu 2005 aplikováno 92 tun kalu. Dávka sušiny činí 2,51 t/ha. Loreta 2 3 6101 4 1 5 6202/3 6 Vzorek číslo 5 a 6 reprezentuje 14 ha na pozemku číslo 6202/3. V říjnu 2005 aplikováno 180 tun kalu. Dávka sušiny činí 3,15 t/ha Týnec obrázek č. 1 4 / 2006 voda (http://www.e-voda.cz) strana 3

KONTROLA SYSTÉMU PŘÍMÉ APLIKACE KALU Monitoring kalu a monitoring půdních vlastností provádějí nezávislé laboratoře, pracovníci kalového dispečinku evidují a archivují jednotlivé protokoly a na základě znalostí vlastností kalu a půd připravují plán přímé aplikace kalu na konkrétní pozemky. Provedené aplikace kalu jsou vykazovány vyplněnými evidenčními listy využití kalu v zemědělství, které firma VP a.s. archivuje po dobu 30 let. Odpovědní pracovníci ÚKZÚZ Brno, pracoviště Plzeň jsou pravidelně 1x za rok seznámeni s provedenými aplikacemi kalu v uplynulém kalendářním roce. Kalový dispečink jim předává celoroční hodnocení programu využití kalu, mapové podklady použitých pozemků a evidenční listy využití kalů v zemědělství. ÚKZÚZ Brno, pracoviště Plzeň dále provádí v zemědělských podnicích kontrolu evidence použitých hnojiv a čistírenských kalů a kontrolní odběry půd po přímé aplikaci kalu. ZÁVĚR Organizace systému využití kalu v zemědělství je založena na těsné spolupráci tří subjektů: producenta kalu (ŠVaK, Klatovy) distributora kalu (VP, Plzeň) odběratelů kalu (podnikatelé v zemědělství). Důležitým prvkem je vzájemná informovanost o jednotlivých krocích a vzájemná důvěra mezi zástupci všech tří subjektů. Neméně důležitým prvkem je účast nezávislých subjektů (oprávněné osoby a akreditované laboratoře) při odběru vzorků půd a při analýzách půdních vlastností a vlastností kalu. Jedním z úkolů kalového dispečinku je průběžná osvěta podnikatelů v zemědělství, někteří ještě stále považují kal za zdroj těžkých kovů nikoli za materiál zlepšující půdní vlastnosti. Významnou roli pro rozšíření využívání kalu na zemědělské půdě má postoj pracovníků ÚKZÚZ, v plzeňském kraji má řízené využití kalu z ČOV při dodržování všech podmínek jejich podporu. Po dosavadních tříletých zkušenostech s přímou aplikací kalu z ČOV Klatovy jsme přesvědčeni, že tato cesta využití kalu je dobře proveditelná a ekonomicky zajímavá pro producenty kalu i odběratele kalu a je třeba ji propagovat především v zemědělských oblastech naší republiky. Přímou aplikací kalu na zemědělskou půdu jsou do půdy dodávány živiny dusík a fosfor, látky pro udržení ph půdy vápník a hořčík a humifikovatelné organické látky. KANALIZAČNÍ ŘÁD A ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ VÝRAZNĚ OVLIVŇUJÍ PROVOZ ČOV ING. ALEŠ SEDLÁČEK, PRAŽSKÉ VODOVODY A KANALIZACE, A.S., PAŘÍŽSKÁ 11, 110 00 PRAHA 1 (E-MAIL: ALES.SEDLACEK@PVK.CZ) ABSTRAKT Nedílnou součástí systému čištění městských odpadních vod je vedle čistírny odpadních vod stoková síť. Její správné provozování je také jednou ze základních podmínek správné funkce ČOV. Limitujícím faktorem z hlediska provozování stokové sítě a následně složení vyčištěné odpadní vody vypouštěné do recipientu a kalů vznikajících při procesu čištění jsou v neposlední řadě průmyslové odpadní vody napojené do systému městského odvodnění a odpadní vody vypouštěné externími dovozci. S odváděním a čištěním odpadních vod souvisí i problematika zneškodňování biologicky rozložitelných odpadů ve vytipovaném místě technologického procesu čištění odpadních vod. Provozní zkušenosti s průmyslovými odpadními vodami a odpadními vodami od externích dovozců vypouštěnými do stokové sítě i přímo na ČOV a s odpady dováženými ke zneškodnění na ČOV a kontrolou dodržování jejich složení jsou obsahem následujícího příspěvku. LEGISLATIVA Základní zákonnou normou pro oblast provozování stokové sítě je zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, v platném znění. Od vyhlášení zákona proběhlo několik jeho novelizací, a to zákony: - č. 320/2002 Sb. (hlavní změna spočívající ve zrušení okresů), - 274/2003 Sb. (nahrazení orgánů hygieny orgány ochrany veřejného zdraví), - 20/2004 Sb. (vyjímka osvobození placení za odvádění srážkových vod pro dráhy), - 167/2004 Sb., (změna živnostenského zákona požadavek nepřetržité odborné praxe v zajišťování dodávky pitné vody nebo odvádění odpadních vod získané během posledních 10 let v členském státě EU), - 127/2005 Sb. (změna zákona o telekomunikacích) a - 76/2006 Sb. (tzv. velká novela: 1, 2 zpřesnění předmětu úpravy zákona a vymezení základních pojmů, 6 požadavky k povolení provozování vodovodu nebo kanalizace, 8 práva a povinnosti vlastníka nebo kanalizace včetně regulace ze strany Mze, 16, 17 měření dodávané vody, 26, 28, 29 působnost orgánů veřejné správy včetně regulace Mze, 32, 33, 34 správní delikty a sankce, 36 ochrana odběratele a 38 technický audit). Prováděcím předpisem zákona č. 274/2001 Sb. je: - vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, novelizovaná vyhláškou č. 146/2004 Sb. (změny 6, 7 majetková a provozní evidence, 13 náležitosti smlouvy o dodávce vody a 36 technický audit). Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) v platném znění (tj. ve znění zákonů č. 76/2002 Sb., 320/2002 Sb., 274/2003 Sb., nejvýznamnější novelizace tzv. euronovelou č. 20/2004 Sb., dále pak zákonů č. 413/2005 Sb. a č. 444/2005 Sb.) je základní normou pro oblast vodního hospodářství včetně problematiky odpadních vod. Pro oblast odpadů je základním právním předpisem zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech, v platném znění, novelizovaný zákony č. 477/2001 Sb., 76/2002 Sb., 275/2002 Sb., 320/2002 Sb., 167/2004 Sb., 188/2004 Sb., 317/2004 Sb., 7/2005 Sb., 444/2005 Sb., 186/2006 Sb., 222/2006 Sb., a 314/2006 Sb. Zákon o odpadech má celou řadu prováděcích vyhlášek, z nichž pro účely diskutované v tomto příspěvku má stěžejní význam vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů, novelizovaná vyhláškou č. 503/2004 Sb. Dalšími důležitými prováděcími předpisy jsou vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, novelizovaná vyhláškou č. 504/2004 Sb., vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, novelizovaná vyhláškami č. 41/2005 Sb., 294/2005 Sb. a 353/2005 Sb., vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a vyhláška č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, novelizovaná vyhláškou č. 502/2004 Sb. Důležitými praktickými nástroji pro provozovatele stokové sítě a čistírny odpadních vod jsou pak kanalizační řád (KŘ), provozní řád stokové sítě, provozní řád ČOV, provozní řád zpracování odpadů na ČOV, vodoprávní a další rozhodnutí orgánů veřejné správy a v neposlední řadě kvalitní smlouvy uzavřené se zákazníky (o odvádění odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebu, o zpracování odpadu, atd.). ODVÁDĚNÍ ODPADNÍCH VOD A JEJICH ZPRACOVÁNÍ NA ČOV Na nakládání s odpadními vodami se nevztahuje zákon o odpadech, ale zákon č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon). Odvádění odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebou se řídí kanalizačním řádem, který zpracovává vlastník kanalizace a schvaluje místně příslušný vodoprávní úřad. Kvalitně zpracovaný kanalizační řád je důležitým nástrojem provozovatele kanalizace, který může značnou měrou přispět k bezproblémovému provozování stokové sítě ukončené čistírnou odpadních vod. Kanalizačním řádem jsou m.j. stanoveny limity ukazatelů znečištění odpadních vod. Jednotnou či splaškovou kanalizací mohou být na čistírnu odpadních vod odváděny odpadní vody, jež lze z hlediska jejich původu rozdělit na - splaškové vody, - průmyslové odpadní vody, které lze dále rozdělit podle jejich složení na - - odpadní vody, na něž se vztahují běžné limity znečištění dané kanalizačním řádem, - - odpadní vody s individuálními limity znečištění v kanalizačním řádu, - srážkové vody (v případě jednotné kanalizace), 4 / 2006 voda (http://www.e-voda.cz) strana 4

- drenážní vody (za určitých podmínek), - vody ze sanací starých zátěží (dtto), - balastní vody (nežádoucí). V lokalitách s chybějící kanalizací může pak být její náhradou odvoz splaškových vod fekálními vozy a jejich následné vypouštění na stanovených místech stokové sítě nebo přímo na ČOV. ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ NA ČOV Kromě čištění odpadních vod jako hlavní funkce ČOV je v určitých případech možné rovněž zpracování vybraných druhů odpadů v konkrétně stanoveném místě technologického procesu ČOV. Možnost zpracování odpadů na ČOV musí být uvedena v provozním řádu ČOV a postup převzetí a zpracování odpadů popsán v provozním řádu zpracování odpadů na ČOV. K uzavření smlouvy o převzetí odpadu ke zpracování na ČOV je v souvislosti se zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb. nutné, aby žadatel (právnická nebo fyzická osoba podnikající) firma byla osobou oprávněnou k převzetí odpadů do svého vlastnictví a vůči provozovateli ČOV vystupovala jako původce odpadů ( 12, odst. 3 zákona). Jako osoba oprávněná ke sběru a výkupu odpadů musí mít žadatel v souladu se zákonem o odpadech ( 14, 18, 83) souhlas k provozování zařízení pro příslušné nakládání s odpadem včetně souhlasu s provozním řádem tohoto zařízení. Pouze v případě, kdy je žadatel o zneškodnění odpadu přímo producentem odpadu, nemusí mít souhlas s provozem zařízení ke sběru a výkupu odpadů a ve vztahu k provozovateli ČOV vystupuje jako původce odpadu. Ze strany provozovatele ČOV je tedy na místě vyžadovat na žadateli předložení následujících dokladů: - rozhodnutí souhlas s provozem (mobilního) zařízení ke sběru a výkupu odpadů, - rozhodnutí souhlas s provozním řádem tohoto zařízení, obě rozhodnutí vydaná místně příslušným krajským úřadem dle platné legislativy, - schválený provozní řád osahující seznam odpadů, se kterými je povoleno v zařízení nakládat. Další důležité dokumenty, které by měl provozovatel ČOV požadovat: - základní popis odpadu požadovaného ke zneškodnění, - protokoly o odběru a rozboru vzorku odpadu provedeného akreditovanou osobou resp. laboratoří, - v případě žádosti o zneškodnění odpadu kategorie ostatní vyloučení nebezpečných vlastností odpadu. ODVÁDĚNÍ ODPADNÍCH VOD A JEJICH ZPRACOVÁNÍ NA ČOV PROVOZOVANÝCH PVK Kanalizační řád kanalizace pro veřejnou potřebu na území hl. m. Prahy v povodí Ústřední čistírny odpadních vod Praha zpracovává Pražská vodohospodářská společnost a.s. (PVS) jako správce kanalizace pro veřejnou potřebu v Praze a schvaloval ho tehdejší odbor výstavby Magistrátu hl. m. Prahy (MHMP) v působnosti vodoprávního úřadu. Podle současné právní úpravy přešlo však schvalování KŘ na městské části, tzn. v případě ÚČOV Praha na Městskou část Praha 6, v jejímž katastru se ÚČOV nachází. (Nabízí se otázka kompetencí za současné praxe, když vezmeme v úvahu skutečnost, že na ÚČOV jsou odváděny odpadní vody z celé pražské stokové sítě...) Pražské vodovody a kanalizace, a.s. (PVK) jako provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu se účastní připomínkového řízení při tvorbě kanalizačního řádu. Stejným postupem přípravy a schvalování prochází i kanalizační řády pro tzv. pobočné ČOV, tj. menší ČOV v okolí Prahy, provozované PVK. (Poznámka: Je nutné, aby kanalizační řád byl zpracován pro celé povodí stokové sítě ukončené ČOV, tj. např. i pro kanalizaci, kterou v případě Prahy neprovozuje PVK. Jinými slovy: v kanalizačním řádu musí být uvedeny všechny kanalizace všech jejich vlastníků, tzn. že by neměl být schválen kanalizační řád jen pro část kanalizace ve vlastnictví jednoho vlastníka, aniž by v něm byly uvedeny kanalizace dalších vlastníků.) Stávající kanalizační řád pro povodí ÚČOV platný od 5.2.2003 rozlišuje tři skupiny producentů odpadních vod: - producenty pouze splaškových vod (jedná se především o odpadní vody od obyvatelstva), - producenty splaškových a technologických vod, kteří významně neovlivňují složení odpadních vod ve stokové síti (např. hotely, školy, zdravotnická zařízení, atp.), - producenty průmyslových odpadních vod, kteří významně ovlivňují složení a množství odpadních vod ve stokové síti. Pro první dvě a část třetí skupiny producentů stanovuje KŘ dvoje limity znečištění pro souhrnnou skupinu znečišťovatelů, a to jednak pro jednotnou a splaškovou kanalizaci a jednak pro kanalizaci dešťovou. Pro část producentů odpadních vod jmenovitě uvedených ve třetí skupině jsou stanoveny individuální limity vybraných ukazatelů znečištění. Tito producenti jsou rozděleni podle druhu produkovaných odpadních vod do čtyř kategorií: - strojírenský a chemický průmysl, - farmaceutický průmysl, - potravinářský průmysl, - energetika. Limity znečištění jsou stanoveny jako maximální koncentrace jednotlivých ukazatelů pro prosté vzorky odpadních vod (získané jednorázovým odběrem) a průměrné koncentrace pro směsné vzorky (získané sléváním více odebraných vzorků). Vedle odpadních vod vypouštěných výše uvedenými producenty a odváděných na ÚČOV stokovou sítí poskytuje PVK rovněž službu obyvatelstvu v některých okrajových částech Prahy s dosud chybějící kanalizací. Ta spočívá v odvozu splaškových vod fekálními vozy a jejich následném vypouštění na stanovených místech stokové sítě nebo na ČOV, a to buď přímo vozidly PVK nebo zprostředkovaně vozy jiných právních subjektů. Tzv. výpustní místa jsou vybrána na základě vyhovujících hydraulických poměrů na daném úseku stokové sítě, s ohledem na dovozové vzdálenosti a v neposlední řadě s přihlédnutím k okolí. Z důvodu obtěžujícího zápachu a poměrně silného provozu nákladních automobilů je proto snaha, aby se jednalo o lokality mimo bytovou zástavbu. Výpustní místa jsou uvedena v provozním řádu stokové sítě. S externími vývozci odpadních vod jsou uzavírány smlouvy o odvádění odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebu, přičemž v současné době se jedná cca o 30 subjektů. I přes pokračující výstavbu kanalizace a tím ubývající počet obyvatel odkázaných na tento způsob odvádění odpadních vod jde tedy stále o nezanedbatelnou problematiku. Ve smlouvách PVK s vývozci odpadních vod jsou m.j. velmi podrobně ošetřeny požadavky na složení vypouštěných odpadních vod a zajištění ochrany stokové sítě a následně ČOV. Podmínkami ve smlouvě je např. stanoveno - možnost vypouštět pouze obsah žump, nikoli odpadní vody z jiných zdrojů či tímto způsobem zneškodňovat kaly, - odpadní vody vypouštět podle podmínek platného kanalizačního řádu a s povinností dodržovat jím stanovené limity znečištění, - specifikace používaných fekálních vozů, - používat pouze výpustní místa dohodnutá ve smlouvě, - dohodnuté množství odpadních vod, - povinnost dodržovat provozní dobu výpustních míst, - umožnit PVK provádění namátkových kontrolních odběrů vzorků vypouštěných odpadních vod k jejich následným rozborům, - v případě nedodržení uvedených smluvních podmínek včetně překročení limitů kanalizačního řádu oprávnění PVK uplatnit smluvní sankce či vypovědět smlouvu. PVK věnuje velkou pozornost problematice složení odpadních vod vypouštěných z fekálních vozů do kanalizace pro veřejnou potřebu spočívající především v provádění kontrolních odběrů a rozborů vzorků odpadních vod. Odběry a rozbory jsou prováděny jak pravidelně v souladu s programem vzorkování, tak namátkově, a to i v mimopracovní době včetně večerních hodin. Tato praxe byla vynucena nedodržováním smluvních podmínek ze strany některých vývozců, kdy bylo i opakovaně zjištěno významné porušování limitů znečištění odpadních vod daných kanalizačním řádem. Ve vypouštěných odpadních vodách tak byly zjištěny mnohdy extrémní koncentrace např. organických látek, nepolárních extrahovatelných látek jakož i extrahovatelných látek, adsorbovatelných organických halogenů nebo těžkých kovů. Naměřené hodnoty koncentrací ukazatelů znečištění tak v některých případech ukazovaly na nepovolené vypouštění nepředčištěných průmyslových odpadních vod či odpadů např. z odlučovačů tuků a ropných látek nebo odpadů z galvanizoven. I přes poměrně velké množství odpadních vod přiváděných na ÚČOV byla v několika případech zjištěna přímá souvislost mezi problémy způsobenými přítomností nežádoucích látek v přítoku na ČOV a výpustními místy na stokové síti. V letošním roce byly v Praze uvedeny do provozu tři automatické stanice pro přejímku odpadních vod z fekálních vozů, z toho 2 na ÚČOV a 1 na ČOV Kbely, výstavba a instalace další stanice na stokové síti v současné době právě probíhá. Instalace stanic pro přejímku odpadních vod umožňuje kontrolu skutečného množství vypouštěných odpadních vod do stokové sítě, identifikaci vývozců a programově řízené odebírání vzorků odpadních vod. Pouze vybavení všech povolených výpustních míst automatickými stanicemi by však umožnilo zjistit skutečné vypouštěné množství odpadních vod všemi fekálními vozy, což by ale vyžadovalo vynaložení značných investičních nákladů. 4 / 2006 voda (http://www.e-voda.cz) strana 5

Na splaškové vody vyvážené vývozci OV na ÚČOV se vztahují všeobecné limity znečištění dané KŘ pro souhrnnou skupinu znečišťovatelů. Tato skutečnost se ukazuje nepříliš šťastnou, neboť OV z žump jsou prakticky vždy koncentrovanější a limity především pro CHSKCr (resp. BSK5) a např. nerozpuštěné látky nesplňují. Při kontrole složení vypouštěných OV dochází tedy ke zjištění porušení KŘ a z nich vyplývající možnosti sankcionovat vývozce, přitom se však jedná o běžné splaškové vody. V následně vznikajících kanalizačních řádech pro pobočné ČOV je tedy uváděna další tabulka skupinových zvýšených limitů znečištění pro vývozce splaškových OV jako další kategorii producentů OV. Na PVK ale přicházejí i žádosti o možnost zneškodnění odpadních vod, které nesplňují limity znečištění dané KŘ. V těchto případech přistupuje PVK k individuálnímu posouzení původu a složení OV a jejich případnému (pozitivnímu x negativnímu) vlivu na proces čištění OV. K možnosti zneškodnění těchto OV na ČOV je především nutné, aby výsledky rozborů vzorků nasvědčovaly, že OV lze přijímat a zpracovat přímo v konkrétním určeném místě technologického procesu čištění OV. V kladném případě PVK na základě výsledků rozborů navrhne zvýšené limity znečištění vybraných ukazatelů znečištění a stanoví maximální množství OV, které lze na ČOV přijímat. Vzhledem ke skutečnosti, že v pravomoci PVK ale není povolit vypouštění OV nesplňujících limity znečištění dané platným kanalizačním řádem, požaduje pak PVK od žadatele předložení souhlasu PVS s vypouštěním těchto OV na ČOV. V případě souhlasu PVS je s žadatelem následně uzavřena smlouva o převzetí OV. Ve smlouvách jsou podobně jako u smluv o odvádění splaškových odpadních vod stanoveny podrobné podmínky vypouštění, dále také povinnost dodat před první dodávkou a pak vždy jedenkrát v roce výsledky rozboru vzorku odpadních vod ve stanoveném rozsahu a vyjmenovány látky, které nesmí odpadní vody obsahovat. Nespornou výhodou pro ochranu stokové sítě a technologie čištění OV je v případě zpracování takovýchto OV přímo na ČOV vedle řízeného vypouštění rovněž dokonalejší možnost kontroly složení OV. Příkladem tímto způsobem zpracovávaných OV jsou OV z potravinářského průmyslu. ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ NA ČOV PROVOZOVANÝCH PVK PVK je držitelem souhlasu k provozování zařízení ke sběru, výkupu a využívání odpadů vydaného odborem ochrany prostředí MHMP pro tyto provozovny a odpady: pro ÚČOV Praha: Katalogové číslo odpadu Název druhu odpadu Kategorie odpadu 02 05 01 Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování O 02 07 02 Odpady z destilace lihovin O 02 07 04 Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování O 16 01 15 Nemrznoucí kapaliny neuvedené pod číslem 16 01 14 O 16 10 04 Vodné koncentráty neuvedené pod číslem 16 10 03 O 19 08 05 Kaly z čištění komunálních odpadních vod O 19 08 09 Směs tuků a olejů z odlučovače tuků obsahující pouze jedlé oleje a jedlé tuky 19 08 12 Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 19 08 11 O O 19 09 02 Kaly z čiření vody O 20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven O 20 01 25 Jedlý olej a tuk O 20 03 04 Kal ze septiků a žump O pro ČOV Kbely: Katalogové číslo odpadu Název druhu odpadu Kategorie odpadu 19 08 05 Kaly z čištění komunálních odpadních vod O 19 08 12 Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 19 08 11 O 19 08 99 Odpady jinak blíže neurčené O 19 09 02 Kaly z čiření vody O 20 03 04 Kal ze septiků a žump O pro ČOV Čertousy: Katalogové číslo odpadu Název druhu odpadu Kategorie odpadu 19 08 05 Kaly z čištění komunálních odpadních vod O 19 08 12 Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 19 08 11 O 19 08 99 Odpady jinak blíže neurčené O 19 09 02 Kaly z čiření vody O 20 03 04 Kal ze septiků a žump O 4 / 2006 voda (http://www.e-voda.cz) strana 6

PVK provozuje službu vývozu a následného zpracování odpadů katalog. č. 19 08 09, 20 01 08 a 20 01 25 od externích původců odpadů. Na zpracování všech uvedených odpadů jsou pak uzavírány smlouvy o převzetí odpadu s externími právními subjekty. Smlouva je uzavřena, pokud žadatel o zneškodnění odpadů splní podmínky a předloží doklady uvedené v kapitole Zpracování odpadů na ČOV. Ve smlouvách s vývozci odpadů jsou podobně jako u smluv o zneškodnění odpadních vod m.j. velmi podrobně ošetřeny požadavky na složení předávaných odpadů a zajištění ochrany ČOV. Podmínkami ve smlouvě je např. stanoveno - možnost předávat pouze druhy odpadů dohodnuté ve smlouvě, - odpady předávat v souladu se smluvními podmínkami včetně povinnosti dodržovat smlouvou stanovené limity ukazatelů chemických látek (škodlivin), - specifikace vozů používaných k dovozu odpadů, - používat pouze předávací místa dohodnutá ve smlouvě, - dohodnuté množství odpadů, Rozdělení odpadů do skupin: - umožnit PVK provádění namátkových kontrolních odběrů vzorků předávaných odpadů k jejich následným rozborům, - v případě nedodržení uvedených smluvních podmínek včetně překročení limitů smlouvou stanovených limitů ukazatelů chemických látek (škodlivin) oprávnění PVK uplatnit smluvní sankce či vypovědět smlouvu. Stejně jako u smluv o převzetí odpadních vod jsou zde stanoveny podrobné podmínky vypouštění, povinnost dodat před první dodávkou a pak vždy jedenkrát v roce výsledky rozboru vzorku odpadu ve stanoveném rozsahu a vyjmenovány látky, které nesmí odpady obsahovat. Zpracovávané odpady jsou rozděleny do 4 skupin, přičemž pro každou skupinu jsou stanoveny vlastní limity koncentrací vybraných ukazatelů chemických látek (především těžkých kovů), které musí přijímaný odpad splňovat. Ke každé skupině je rovněž přiřazeno předávací (výpustní) místo, na němž jsou odpady vypouštěny do stanoveného místa technologického procesu ČOV. Podrobný popis postupu předávání a zpracování odpadů je pak uveden v provozních řádech na zpracování odpadů. Skupina Kód odpadu Název druhu odpadu KATEGORIE 19 08 09 Směs tuků a olejů z odlučovače tuků obsahující pouze jedlé oleje a tuky O 1. 20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven O 20 01 25 Jedlý olej a tuk O 19 08 05 Kaly z čištění komunálních odpadních vod O 2a. 19 08 12 Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 19 08 011 19 08 99 Odpady jinak blíže neurčené O O 20 03 04 Kal ze septiků a žump O 2b. 20 03 04 Kal ze septiků a žump (chemické WC) O 3. 19 09 02 Kaly z čiření vody O 02 05 01 Suroviny nevhodné ke spotřebě a zpracování O 02 07 02 Odpady z destilace lihovin O 4. 02 07 04 Suroviny nevhodné ke spotřebě a zpracování O 16 01 15 Nemrznoucí kapaliny neuvedené pod číslem 16 10 14 O 16 10 04 Vodné koncentráty neuvedené pod číslem 16 10 03 O Limity ukazatelů chemických látek v odpadech: Skupina odpadu Ukazatel Limit koncentrace Jednotka As 7 mg/kg sušiny Cd 1 mg/kg sušiny Cr 45 mg/kg sušiny Cu 110 mg/kg sušiny 1. Hg 0,9 mg/kg sušiny Ni 20 mg/kg sušiny Pb 45 mg/kg sušiny Zn 550 mg/kg sušiny VL zž > 85% resp. NL zž - viz. Limity pro skupiny 1. 4. 2. As 18 mg/kg sušiny Cd 3 mg/kg sušiny Cr 120 mg/kg sušiny Cu 290 mg/kg sušiny Hg 2 mg/kg sušiny 4 / 2006 voda (http://www.e-voda.cz) strana 7

Skupina odpadu Ukazatel Limit koncentrace Jednotka 3. 4. 1. 4. Ni 60 mg/kg sušiny Pb 120 mg/kg sušiny Zn 1500 mg/kg sušiny VL zž 30-85 % resp. NL zž - viz. Limity pro skupiny 1. 4. As 25 mg/kg sušiny Cd 4 mg/kg sušiny Cr 150 mg/kg sušiny Cu 380 mg/kg sušiny Hg 3 mg/kg sušiny Ni 80 mg/kg sušiny Pb 155 mg/kg sušiny Zn 1900 mg/kg sušiny VL zž < 30% resp. NL zž - viz. Limity pro skupiny 1. 4. Odpady, které lze využít i jako externí substrát pro biologický stupeň čištění komunálních odpadních vod jsou posuzovány individuálně podle charakteru a způsobu zpracování. Limity pro tyto odpady jsou stanoveny rovněž individuálně. ph 3 10 U odpadů s koncentrací VL > 10 000 mg/l (VL veškeré látky) jsou limity vztaženy na sušinu VL, pokud je koncentrace VL < 10 000 mg/l, jsou stanoveny NL (nerozpuštěné látky) a RAS. Pokud je koncentrace NL přibližně rovna ½ koncentrace VL, jsou limity automaticky vztaženy na sušinu NL. PVK může pro přijímané odpady individuálně stanovit další limity. Předávací místa odpadů: ČOV Předávací místo odpadu Předávaný odpad ÚČOV Praha ČOV Kbely ČOV Čertousy Před lapačem štěrku (otevřený přítokový kanál odpadních vod) Nová kalová neboli mokrá jímka (zde se míchá primární kal se zahuštěným přebytečným kalem a směsný surový kal s odpady je čerpán do vyhnívacích nádrží) Nad lapákem štěrku (přítoková stoka) Akumulační jímka (zde je shromažďován směsný surový kal a po částečném zahuštění je přečerpáván do uskladňovacích (vyhnívacích) nádrží) Před lapákem štěrku (přítoková stoka) Akumulační jímka (zde je shromažďován směsný surový kal a po částečném zahuštění je přečerpáván do uskladňovacích nádrží) 19 08 05, 19 08 12, 20 03 04, 19 09 02 (event. 02 05 01, 02 07 02, 02 07 04, 16 01 15, 16 10 04) 19 08 09, 20 01 08, 20 01 25, 02 05 01, 02 07 02, 02 07 04, 16 01 15, 16 10 04 (event. 20 03 04 chem. WC) 20 03 04 chem. WC (event. 19 08 05, 19 08 12, 19 08 99, 20 03 04, 19 09 02) 19 08 05, 19 08 12, 19 08 99, 20 03 04, 19 09 02 20 03 04 chem. WC (event. 19 08 05, 19 08 12, 19 08 99, 20 03 04, 19 09 02) 19 08 05, 19 08 12, 19 08 99, 20 03 04, 19 09 02 Problematikou zasahující do oblasti zneškodňování odpadů i odpadních vod a nabývající poslední dobou na významu je otázka drtičů kuchyňských odpadů. Velký význam a možnost ovlivnit složení odpadních vod vypouštěných přes stokovou síť na ČOV a případně následně po vyčištění do recipientu mají totiž i domácnosti a ostatní "drobní" producenti odpadních vod. U domácností se jedná především o nevhodné používání drtičů kuchyňských odpadků, které má negativní vliv na množství a složení odpadních vod přitékajících na ČOV a tím může mít i na kvalitu vyčištěných vod vypouštěných z čistírny. Tento druh odpadu (kuchyňské zbytky) je nejvhodnější zpracovávat na zemědělsky využitelné suroviny, ve městech je ekologicky vhodnější jeho likvidace jako pevné složky odpadu. Kanalizační řád pro ÚČOV Praha stanovuje seznam látek, které nejsou odpadními vodami a nesmí vniknout do stokové sítě. Mezi těmito látkami jsou uvedeny m.j. i kuchyňské odpady, ať ve formě pevné nebo rozmělněné, které se dají likvidovat tzv. suchou cestou. Podle stanoviska odboru životního prostředí (dnes odbor ochrany prostředí) MHMP slouží kanalizace pro veřejnou potřebu výhradně pro zneškodňování odpadních vod definovaných zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách. Nelze proto připustit, aby do tohoto systému byly zaváděny odpady, a to např. právě kuchyňské. Tyto odpady podléhají režimu zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, kde kompostovatelný kuchyňský odpad je podle vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, zařazen do kategorie komunálního odpadu a veden pod č. 20 01 08 jako biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven. Jedná se tedy zásadně o odpad a jako s odpadem je třeba s ním nakládat. Toto stanovisko rozeslal MHMP v loňském roce na úřady pražských městských částí jako informaci o zákazu instalace drtičů kuchyňských odpadů na území hl. m. Prahy. Podle stanoviska PVS způsobuje používání drtičů odpadků značnou zátěž ÚČOV, na kterou nebyla tato čistírna 4 / 2006 voda (http://www.e-voda.cz) strana 8

plánována. Stejný výklad této problematiky má rovněž Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK). ZÁVĚR Umožnění vypouštění splaškových odpadních vod externími dovozci do stokové sítě či na ČOV je především službou obyvatelstvu v lokalitách s chybějící kanalizací. Dovozem a řízeným vypouštěním (biologicky rozložitelných) průmyslových odpadních vod na ČOV je posílena ochrana stokové sítě a technologie čištění OV, a to dokonalejší možností kontroly složení vypouštěných OV a alespoň částečným vyloučením nepovoleného vypouštění do stokové sítě. V ideálním případě pak dovážené OV a odpady proces čištění dokonce vylepšují např. dotací OV snadno rozložitelným organickým substrátem, podporou zvýšené tvorby bioplynu apod. I přes kontrolu prováděnou PVK na oficiálních výpustních místech na stokové síti dochází však k případům nepovoleného vypouštění nepředčištěných průmyslových odpadních vod či odpadů. Řešením je instalace automatických stanic pro přejímku odpadních vod na výpustních místech umožňující m.j. přesnou identifikaci vývozců s přiřazením odebraných vzorků odpadních vod. Nejedná se však jen o smluvní partnery PVK, ale i subjekty bez platné smlouvy, které mohou být v případě usvědčení sankcionovány pouze ze strany vodoprávního úřadu. Dalším problémem je prakticky nevyloučitelné nepovolené vypouštění kdekoli na stokové síti, především v nočních hodinách. Jedná se tedy o problematiku přinášející jak vylepšení procesu čištění odpadních vod a finanční přínos pro provozovatele stokové sítě a ČOV na jedné straně, tak zvýšené náklady na kontrolu složení vypouštěných odpadních vod a odpadů a riziko vnosu nežádoucích látek ohrožujících technologii ČOV na straně druhé. Právě důslednou kontrolou dodržování smluvních podmínek lze toto riziko alespoň významně snížit. Úplně vyloučit ho zatím podle našich zkušeností nelze, to je pravděpodobně záležitostí změny v myšlení lidí nejspíše až dalších generací. LITERATURA 1. Žaludová, L.: Novela zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích praktické dopady na provozovatele. Text ze semináře Institutu environmentálních služeb, Praha, 2006. 2. Kanalizační řád kanalizace pro veřejnou potřebu na území hlavního města Prahy v povodí Ústřední čistírny odpadních vod Praha. PVS, Praha, 2003. 3. Kanalizační řády pro povodí pobočných čistíren odpadních vod, PVS, Praha, 2005. 4. Provozní řády na zpracování odpadů na Ústřední čistírně odpadních vod Praha, ČOV Kbely a ČOV Čertousy. PVK, Praha, 2005. 5. Foller, J.: Vypouštění průmyslových odpadních vod do stokové sítě. Sborník z konference Čištění průmyslových odpadních vod, Kyjov, 2000, s. 15 17. 6. Sedláček, A., Mokrý, F.: Co je to kanalizační řád? SOVAK, 2002, 5, s. 19/139 20/140. 7. Mokrý, F., Sedláček, A.: Kontrola odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro veřejnou potřebu v Praze. SOVAK, 2002, 5, s. 21/141 22/142. Firemní novinky Alfa Laval Central Europe Druhá část Servis 4 úrovně servisních smluv: Výměníky tepla. Dekantační a talířové odstředivky. 4 / 2006 voda (http://www.e-voda.cz) strana 9

COSMOS je speciální systém pro sledování a analýzu stavu dekantačních a talířových odstředivek. COSMOS identifikuje problém, jeho závažnost a určí díl, který způsobil závadu. Co je to COSMOS? Přínosy systému COSMOS Snížení rizika neplánovaných odstávek. Kontrola nákladů. Prodloužení servisních intervalů - vyšší návratnost investice Plánovaný servis. Zvýšení kvality servisu kontrolou by status check after service. Zvýšení bezpečnosti. Maximalizace doby provozuschopnosti a minimalizace provozních nákladů! COSMOS On-Line COSMOS On-Line kontinuálně, 24 hod. denně, měří stav rotujících částí dekantačních a talířových odstředivek. Jakmile se objeví první náznak zhoršení stavu, COSMOS Online přesně určí vadný díl. 4 / 2006 voda (http://www.e-voda.cz) strana 10

Detektované závady Poškození ložisek Nesouosost Nevyváženost Ucpání kalem Opotřebení Kalová pouzdra Uvolněné řemeny Problém s motorem Nesprávná montáž Převodovka Nedostatečná olejová náplň, nebo nesprávný typ oleje Inženýrský pohled Vibrační data jsou analyzována speciálním softwarem, který umožňuje servisnímu inženýrovi Alfa Laval stanovit dobu zbývající do dosažení kritického stavu. Lze to provést na místě, nebo dálkově přes Internet. 4 / 2006 voda (http://www.e-voda.cz) strana 11

Pohled provozovatele Stav stroje je zobrazen pomocí jednoduchého tříbarevného kódu. Instalace ALDEC G2 na odvodnění Pro bližší informace kontaktujte: Ing. Luboš Hloušek Alfa Laval spol. s r. o., U nákladového nádraží 6, 130 00 Praha3 tel.: 234 710 721, mobil 602 346 913 E-mail: lubos.hlousek@alfalaval.com 4 / 2006 voda (http://www.e-voda.cz) strana 12

POSTSKRIPTUM V Hospodářských novinách mě 5. října zaujal článek od Petra Kamberského s názvem O kom mám teď vyprávět synkovi?. Majíce dva synky, název zapůsobil jako stopka v červeném poli před křižovatkou. Možná někdo již tuší, že komentář byl inspirován smrtí generála a letce Františka Fajtla. V souvislosti s dalším prohlašuji, že ačkoliv toho muže neznám, jeho zásluh, o kterých jsem četl, si velmi vážím a jeho činy nechci jakkoliv znevažovat. Problém, který jsem měl s komentářem Kamberského netkví v osobě pana generála, ale dotýká se principielně širší roviny a to potřeby hledání národních hrdinů a uspokojování této potřeby. Komentář v podstatě říká, že až umřou všichni váleční hrdinové, nebude opravdových chlapů o kterých budeme našim synům vyprávět. Dále si autor protiřečí tvrzením, že mu nejde o vojáky, ale že od konce druhé světové války není národních hrdinů. Závěr svého povídání korunuje sdělením, že činy Havla, Jirouse, Šiklové nebo střihače Velíška lze považovat pouze za okamžiky. Prostě od začátku do konce nepovedený text. Ponejprv si podle vlastních zkušeností myslím, že naši synové si své hrdiny zvolí sami. Najdou si je nejdříve v dětských filmech (Spiderman), mezi sportovci (Jágr), ve školce (Vodička, to je známá firmička chlapeček od vedle, který je naučí říkat ty vole ), později v opravdových knihách (Copperfield) a ještě později kolem sebe, v prostředí, v kterém žijí (že by jejich otec?). Ale hlavně si myslím, že je potřeba aktualizovat pojem hrdinství pro potřeby 21. století. Pojetí hrdinství, tak jak vystupuje z onoho článku, je totiž nutně spjato s válečným stavem. Pokud někdo pro pojmenování určitého záslužného činu hrdinstvím potřebuje válku, tak tomu je možné vzkázat: pokud válku vnímáme jako boj Dobra a Zla, pak žijeme ve válce neustále. Se Zlem se setkáváme denně, ať už kolem nás nebo uvnitř nás a každý den s ním bojujeme. A hrdiny dnešních dnů z nás vytváří naše všední postoje, chování a činy. A pokud hledáme osobnost, o které bychom mohli vyprávět našim synům, hledejme dnes a denně kolem nás. Nehledejme hrdiny, spíše odvážné a civilizované činy. V našem postkomustickém světě k tomu máme více příležitostí, než třeba Angličané. S nešvary naší malebné kotliny, kterých je stále více, než by bylo potřeba, se setkáváme od prvního vykročení z našich dveří: jejich výčet by přesáhl možnosti tohoto periodika. A proto po Největším Čechovi, České miss a České Superstar vyhlašuji neoficiální hledání 365 Českých hrdinů všedního dne. Pravidla jsou jednoduchá, k hlasování není třeba mobilního telefonu ani televize. Postačí blok a tužka. A hlavně dobrý zrak a sluch. Cílem je každý den objevit kolem sebe alespoň jeden hrdinský čin. Soutěž končí za 365 dní. PS: pokud nebude soutěž písemně ukončena tři měsíce před vypršením termínu, automaticky se prodlužuje o dalších 365 dní. V Panenských Břežanech, 9. října 2006 Jan Gerstenberger jan.gerstenberger@centrum.cz Registrován pod ISSN 1801-5794. Elektronický časopis je uchováván a archivován v rámci projektu WebArchiv Národní knihovny a je poskytnutý k Online přístupu Internetovým uživatelům. EDITOŘI elektronického časopisu VODA Ing. Miroslav Sedláček, CSc., tel.: 313 562 444, mobil: 603 257 744, E-mail: m.sedlacek@e-voda.cz Ing. Ladislav Pachta, Pachta-IMPEA Hradec Králové, tel.: 495 215 297, mobil: 603 438 923, E-mail: l.pachta@e-voda.cz Přihlášení k bezplatnému zasílání elektronického časopisu VODA je možno provést a jednotlivá vydání prohlédnout nebo stáhnout na http://www.e-voda.cz/casopis.php. Další možností je zaslání E-mailu na adresu info@e-voda.cz, do předmětu uvést VODA-PDF, do textu zprávy uvést a doplnit DATUM, Vaše JMÉNO a text Souhlasím s přijímáním obchodních sdělení podle zákona č. 480/2004 Sb.. Pokyny pro autory a ceník inzerce je uveden na http://www.e-voda.cz/casopis.php. Copyright 2006, Pachta-IMPEA, Hradec Králové 4 / 2006 voda (http://www.e-voda.cz) strana 13