Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH

Transkript

1 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH Zpracoval: Ing. Ladislav Kubík, Ph.D. Schválil: Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. vedoucí Oddělení bezpečnosti půdy Brno, červenec 2009

2 Úvod Podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů, provádí ÚKZÚZ v rámci agrochemického zkoušení zemědělských půd (AZZP) i sledování obsahů rizikových látek a rizikových prvků. Rozsah a způsob tohoto sledování stanovuje Ministerstvo zemědělství ( 10 zákona). Výsledky uvedeného sledování jsou vedeny v databázi "registru kontaminovaných ploch". Základem databáze registru jsou analýzy vybraných vzorků půd z cyklu AZZP v letech (cca vzorků). V dalších letech probíhalo a probíhá postupné doplňování databáze registru. Podle časových a tematických etap má databáze tyto části: 1. Základní databáze - výběr ze vzorků z cyklu AZZP v letech databáze A1. 2. Odběr a analýzy vzorků půd v oblastech původním vzorkováním nepokrytých - databáze A2. 3. Odběr a analýzy vzorků půd v oblastech se zjištěnými nadlimitními obsahy rizikových prvků na základě poţadavků orgánů státní správy - databáze A3. Na těchto lokalitách jsou analyzovány všechny vzorky odebrané v rámci AZZP na pozemku, kde byl zjištěn nadlimitní obsah alespoň jednoho ze sledovaných rizikových prvků a téţ vzorky ze sousedních pozemků, odebrané u hranic pozemku se zjištěným kontaminovaným vzorkem. 4. Odběry vzorků půd na lokalitách s aplikacemi upravených kalů ČOV na zemědělskou půdu - databáze A4. 5. Odběry a analýzy vzorků půd ekologicky hospodařících zemědělců databáze E1. 6. Odběry a analýzy vzorků půd v oblastech postiţených záplavami databáze Z. Materiál a metody Způsob odběru vzorků Jeden vzorek v základním průzkumu AZZP na orné půdě a trvalých travních porostech reprezentuje plochu 7-10 ha, v závislosti na půdních podmínkách a výrobní oblasti. U chmelnic a sadů je plocha pro odběr jednoho směsného vzorku 3 ha, u vinic 2 ha. Vzorky pro základní databázi registru byly vybrány tak, aby v hlavních výrobních oblastech připadl alespoň jeden vzorek na 1 km 2. Na ploše pro odběr jednoho směsného vzorku se provede 2

3 minimálně 30 vpichů sondovací tyčí. Vpichy jsou rovnoměrně rozmístěny po pozemku se stejnou plodinou. Hloubka odběru vzorků A. Orná na hloubku ornice, nejhlouběji však do hloubky 30 cm. B. Trvalé travní porosty 15 cm s odstraněním svrchní drnové vrstvy. C. Chmelnice 40 cm s odstraněním svrchní 10 cm vrstvy. D. Vinice odběr ze dvou vrstev 0 30 cm a cm. E. Intenzívní sady do hloubky 30 cm. Příprava vzorků k analýzám Z půdního vzorku vysušeného na vzduchu se odstraní větší částice skeletu, rostlinné a ţivočišné zbytky. Po rozdrcení se na prosévačce oddělí částice větší neţ 2 mm. Sledované parametry a metody analýz Druh půdy prstovou zkouškou se stanoví kategorie půd lehká, střední, těţká. ph - výměnné ph stanovené ve výluhu KCl a od roku 2001 v CaCl 2 s měřením iontově selektivní elektrodou. Rizikové prvky (As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Mo, Ni, Pb, V, Zn) - stanoveno metodou ICP-OS a FAAS ve výluhu 2M HNO 3 a od roku 1998 i v extraktu lučavky královské (AR). Rtuť - analýza celkového obsahu analyzátorem AMA. Podle dispozic MZe mohou být stanoveny další anorganické i organické kontaminanty. Výsledky Databáze registru kontaminovaných ploch obsahuje souřadnicově identifikované plochy odběru vzorků a příslušné hodnoty obsahů rizikových prvků v půdě (v mg.kg -1 ). Základní přehled o lokalitách se zjištěnými nadlimitními obsahy rizikových prvků v půdě poskytují mapy registru kontaminovaných ploch. Databáze je průběţně doplňována výsledky nových šetření. 3

4 Tab. 1 Prvek Rizikové prvky v zemědělských půdách ČR za období 1990 až 2008 (výluh 2M HNO 3 ) Maxim. přípustná Průměrný obsah hodnota podle vyhl. mg.kg -1 Procento nadlimitních vzorků MŢP č. 13/94 Sb. Ostatní druhy půd ** Ostatní druhy půd ** Počet analyz. vzorků celkem Ostatní druhy půd ** Celkem všechny půdy As 4,5 4,5 3,09 2, ,5 6,7 7,0 Be 2,0 2,0 0,45 0, ,3 0,7 0,7 Cr ,45 7, ,4 1,4 1,8 Cd 0,4 1,0 0,23 0, ,7 1,1 2,4 Co ,11 5, ,9 0,2 0,7 Cu ,32 9, ,7 0,9 0,9 Hg * 0,6 0,8 0,09 0, ,4 0,7 0,6 Mo 5,0 5,0 0,15 0, ,0 0,01 0,01 Ni ,29 6, ,3 1,5 2,0 Pb ,19 19, ,1 1,3 1,3 V ,86 11, ,3 0,3 2,0 Zn ,09 20, ,3 0,6 0,8 * uvedené hodnoty vyjadřují celkový obsah Hg ** ostatní druhy půd = střední a těţké půdy Tab. 2 Prvek Rizikové prvky v zemědělských půdách ČR za období 1998 až 2008 (extrakt lučavkou královskou) Maxim. přípustná Průměrný obsah hodnota podle vyhl. mg.kg -1 Procento nadlimitních vzorků MŢP č. 13/94 Sb. Ostatní druhy půd * Ostatní druhy půd * Počet analyz. vzorků celkem Ostatní druhy půd * Celkem všechny půdy As ,61 11, ,8 4,1 3,9 Be 7,0 7,0 1,05 1, ,0 0,2 0,2 Cd 0,4 1,0 0,24 0, ,8 2,2 3,1 Co ,24 12, ,8 0,4 0,6 Cr ,77 44, ,7 1,6 2,2 Cu ,17 26, ,0 1,3 1,3 Mo 5,0 5,0 0,50 0, ,0 0,8 0,7 Ni ,16 26, ,9 1,8 1,9 Pb ,02 25, ,6 0,7 0,7 V ,53 53, ,8 0,8 0,8 Zn ,63 74, ,6 1,1 1,2 *ostatní druhy půd = střední a těţké půdy 4

5 AR Přehledné výsledky analýz ve výluhu 2M HNO 3 od roku 1990 do roku 2008 jsou uvedeny v tabulce 1. Z ní je patrné, ţe k častějšímu překročení limitních hodnot dochází na lehkých půdách (13,3 % u V, 10,7 % u Cd a 8,5 % u As). U ostatních půdních druhů (středně těţkých a těţkých) je vyšší procento nadlimitních vzorků pouze u As (6,7 %). Od roku 1998 se provádí stanovení obsahu rizikových prvků také v extraktu lučavky královské. Jak je zřejmé z tabulky 2, je u analyzovaných vzorků překročena platná limitní hodnota opět u lehkých půd (Cd 8,8 %, Cr 6,7 % a Ni 2,9 %). Nejvyšší procento nadlimitních vzorků u ostatních půdních druhů bylo zjištěno u As a to ve 4,1 % případů. Tab. 3 Množství vzorků a počty překročení rizikových prvků v zemědělských půdách ČR za rok 2008 ve výluhu 2M HNO 3 a extraktu lučavky královské (AR) Prvek Počet analyzovaných vzorků Počet nadlimitních vzorků Ostatní druhy půd Ostatní druhy půd As Be Cr Cd Co Cu Hg Mo Ni Pb V Zn As Be Cd Co Cr Cu Mo Ni Pb V Zn M HNO3 V roce 2008 bylo odebráno 457 vzorků půd z vytipovaných ploch. U všech byly provedeny analýzy ve výluhu 2M HNO 3 a u 177 z nich pak ještě analýzy v extraktu lučavky královské na stanovení obsahu rizikových prvků na zemědělských půdách. Z celkového 5

6 mnoţství vzorků se 54 (39) analýz se týkalo lehkých půd a 403 (138) analýz půd ostatních (středních a těţkých). Tabulka 3 ukazuje počty překročení limitů u jednotlivých prvků daných vyhláškou č. 13/94 Sb.. Nejčastěji překročeným prvkem v roce 2008 byl As jak v lehkých tak i v ostatních půdách, následoval V u lehkých půd a Be u půd ostatních. Tabulka 4 uvádí celkový počet analýz provedených od roku 1990 do roku 2008 s rozlišením dále na prvky s převaţující zoo- a fytotoxicitou. Celkem bylo provedeno analýz a pouze v 1,5 % případů byl zjištěn nadlimitní obsah některého ze sledovaných prvků. Z tabulky 4 dále vyplývá, ţe u lehkých půd je větší počet analýz s nadlimitním obsahem neţ u ostatních druhů půd a to nejen pro všechny rizikové prvky, ale i pro prvky se zoo- či fytotoxicitou. Tab. 4 Počty a procenta analýz s překročením maximálně přípustných obsahů rizikových prvků od roku 1990 do roku 2008 podle půdního druhu (vyhláška č. 13/ 1994 Sb., 2M HNO 3 ) celkem za všechny prvky a s rozlišením na prvky s převažující zoo- a fytotoxicitou Počet analýz Prvek Půdní druh S nadlimitním S nadlimitním celkem obsahem (počet) obsahem (%) lehká ,2 Všechny prvky ostatní ,1 celkem ,5 lehká ,4 Zootoxicita Cd, Hg, Pb ostatní ,0 celkem ,5 Fytotoxicita Cr, Cu, Ni, Zn lehká ,2 ostatní ,1 celkem ,4 K potenciálně nejvíce toxickým rizikovým prvkům se řadí kadmium, rtuť a olovo. Průměrné obsahy a procenta nadlimitních vzorků těchto prvků stanovených v 2M HNO 3 v jednotlivých krajích České republiky uvádí tabulky 5 7. Nejvyšší průměrný obsah kadmia (Cd) i procento nadlimitních vzorků má Moravskoslezský kraj jak u lehkých půd (arit. průměr 0,46 mg.kg -1, medián 0,44 mg.kg -1 ), tak i u ostatních půdních druhů (arit. průměr 0,42 mg.kg -1, medián 0,36 mg.kg -1 ). U lehkých půd byla v tomto kraji překročena limitní hodnota u 66,1 % odebraných vzorků půd. Jak je z tabulky 5 a grafu 1 patrné, při srovnání lehkých půd s ostatními půdními druhy v rámci jednotlivých krajích jsou průměrné obsahy a hodnoty mediánů Cd velice podobné. Výrazně 6

7 vyšší procento nadlimitních vzorků u lehkých půd je dáno rozdílnou maximální přípustnou hodnotou podle vyhlášky MŢP č. 13/1994 Sb. (lehká 0,4 mg.kg -1, ostatní druhy půd 1,0 mg.kg -1 ). Na lehkých půdách bylo zaznamenáno vyšší procento nadlimitních hodnot také ve Středočeském (25,9 %), Olomouckém (17,6 %), Královéhradeckém (12,9 %) a Ústeckém (12,3 %) kraji. V obsahu rtuti (Hg) (tabulka 6 a graf 2) nejsou mezi jednotlivými kraji výrazné rozdíly. Opět průměrné obsahy Hg i hodnoty mediánů v jednotlivých krajích u lehkých i ostatních druhů půd jsou velice podobné. U lehkých půd je procento nadlimitních vzorků nejvyšší v Karlovarském (1,5 %) a Ústeckém (0,9 %) kraji. Jedny z nejvyšších průměrných obsahů na lehkých půdách kromě Karlovarského kraje (0,12 mg.kg -1 ) má i Plzeňský (0,13 mg.kg -1 ) a Liberecký kraj (0,12 mg.kg -1 ), ale ţádný ze vzorků z těchto dvou krajů nepřekračuje limitní hodnotu 0,6 mg.kg -1. U ostatních půdních druhů je nejvyšší průměrná hodnota zjištěna v Moravskoslezském kraji (0,20 mg.kg -1 ) a také procento nadlimitních vzorků je zde nejvyšší a to 3,8 %. Podobná situace je i v obsahu olova (Pb) (tab. 7). Průměrné obsahy a hodnoty mediánů v jednotlivých krajích jsou si velice podobné při srovnání lehkých půd s ostatními půdními druhy. Nejvyšší průměrná hodnota u lehkých půd je zaznamenána v Moravskoslezském kraji (24,05 mg.kg -1 ), ale procento nadlimitních vzorků je zde pouze 1,3 %. To vysvětluje graf 3 (nejvyšší hodnota mediánu). Nejvyšší procento nadlimitních vzorků u lehkých půd má Plzeňský (3,0 %) a Liberecký (2,7 %) kraj. U ostatních půdních druhů je průměrný obsah olova (31,24 mg.kg -1 ) i procento nadlimitních vzorků (4,7 %) nejvyšší v Plzeňském kraji. Druhé nejvyšší procento počtu nadlimitních vzorků má Středočeský kraj (3,4 % nadlimitních vzorků, arit. průměr 23,80 mg.kg -1 ), který je následován Krajem Vysočina (1,5 % nadlimitních vzorků, arit. průměr 18,80 mg.kg -1 ). 7

8 Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Tab. 5 Obsah kadmia v jednotlivých krajích ČR za období 1990 až 2008 (výluh 2M HNO 3 ) Ostatní druhy půd Procento nadlimitních vzorků Prům. Počet Prům. Počet Ostatní Celkem Kraje obsah analyz. obsah analyz. druhy všechny mg.kg -1 vzorků mg.kg -1 vzorků půd půdy Jihočeský kraj 0, , ,97 0,16 0,31 Jihomoravský kraj 0, , ,44 0,16 0,29 Karlovarský kraj 0, , ,06 0,49 1,84 Královéhradecký kraj 0, , ,93 0,19 1,66 Liberecký kraj 0, , ,44 1,02 1,97 Moravskoslezský kraj 0, , ,14 1,63 6,22 Olomoucký kraj 0, , ,57 0,29 1,60 Pardubický kraj 0, , ,11 0,16 0,60 Plzeňský kraj 0, , ,41 1,02 1,65 Středočeský kraj 0, , ,85 3,12 6,31 Ústecký kraj 0, , ,28 2,09 2,42 Kraj Vysočina 0, , ,44 0,26 1,26 Zlínský kraj 0, , ,20 1,13 1,77 Graf 1 Hodnoty mediánu Cd v jednotlivých krajích ČR za období (výluh 2M HNO 3 ) mg.kg -1 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 Ostatní 0 8

9 Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Tab. 6 Obsah rtuti v jednotlivých krajích ČR za období 1990 až 2008 (celkový obsah) Ostatní druhy půd Procento nadlimitních vzorků Prům. Počet Prům. Počet Ostatní Celkem Kraje obsah analyz. obsah analyz. druhy všechny mg.kg -1 vzorků mg.kg -1 vzorků půd půdy Jihočeský kraj 0, , ,28 0,00 0,05 Jihomoravský kraj 0, , ,00 0,19 0,17 Karlovarský kraj 0, , ,51 0,67 0,88 Královéhradecký kraj 0, , ,00 0,11 0,10 Liberecký kraj 0, , ,00 0,58 0,48 Moravskoslezský kraj 0, , ,00 3,84 3,67 Olomoucký kraj 0, , ,32 0,05 0,07 Pardubický kraj 0, , ,00 0,08 0,07 Plzeňský kraj 0, , ,64 0,53 0,54 Středočeský kraj 0, , ,58 0,29 0,33 Ústecký kraj 0, , ,88 0,18 0,20 Kraj Vysočina 0, , ,18 0,18 0,18 Zlínský kraj 0, , ,68 1,07 1,05 Graf 2 Hodnota mediánu Hg v jednotlivých krajích ČR za období celkový obsah mg.kg -1 0,12 0,1 0,08 0,06 0,04 0,02 Ostatní 0 9

10 Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Tab. 7 Obsah olova v jednotlivých krajích ČR za období 1990 až 2008 (výluh 2M HNO 3 ) Ostatní druhy půd Procento nadlimitních vzorků Prům. Počet Prům. Počet Ostatní Celkem Kraje obsah analyz. obsah analyz. druhy všechny mg.kg -1 vzorků mg.kg -1 vzorků půd půdy Jihočeský kraj 14, , ,24 0,05 0,09 Jihomoravský kraj 9, , ,00 0,08 0,07 Karlovarský kraj 16, , ,01 1,29 1,22 Královéhradecký kraj 21, , ,01 0,15 0,37 Liberecký kraj 21, , ,71 0,51 0,90 Moravskoslezský kraj 24, , ,25 1,01 1,03 Olomoucký kraj 19, , ,96 0,29 0,34 Pardubický kraj 15, , ,48 0,21 0,25 Plzeňský kraj 23, , ,03 4,67 4,44 Středočeský kraj 14, , ,49 3,44 3,03 Ústecký kraj 18, , ,75 1,36 1,37 Kraj Vysočina 17, , ,10 1,49 1,37 Zlínský kraj 16, , ,95 0,27 0,36 Graf 3 Hodnoty mediánu Pb v jednotlivých krajích ČR za období (výluh 2M HNO 3 ) mg.kg Ostatní 0 10

11 Od roku 1998 se rizikové prvky stanovují také v extraktu lučavky královské. V tabulce 8 a 9 jsou uvedeny průměrné obsahy a procenta nadlimitních vzorků a v grafech 4 a 5 hodnoty mediánů pro kadmium a olovo. Z důvodu kratšího období sledování rizikových prvků v extraktu lučavky královské jsou počty provedených analýz niţší neţ u stanovení v 2M HNO 3 a to zejména u půd lehkých, kdy například v Moravskoslezském a Olomouckém kraji byly za celé období na těchto půdách zanalyzovány pouze tři vzorky na Cd a Pb a kde navíc došlo k překročení limitů u Cd. Pro malý počet analýz na lehkých půdách je těţké získané údaje vyuţít k obecné interpretaci zatíţení půd kadmiem a olovem. Jinak je tomu u půd ostatních, kde jsou datové soubory pro vyhodnocení dostatečně velké. Nejvyšší procento nadlimitních analýz u Cd v lučavce královské pro ostatní půdy má Ústecký kraj (7,7 %, arit. průměr 0,41 mg.kg -1 ), následovaný Středočeským krajem (5,4 %, arit. průměr 0,40 mg.kg -1 ) a Plzeňským krajem (2,3 %, arit. průměr 0,35 mg.kg -1 ). Ačkoli nejvyšší průměrný obsah Cd 0,71 mg.kg -1 je u Libereckého kraje, nadlimitních hodnot dosahuje jen 1,5 % vzorků. Pro rizikový prvek Pb stanovený v lučavce královské u vzorků půd ostatních byly limity překročeny u 5 krajů, nejvíce nadlimitních vzorků bylo v Plzeňském kraji 2,2 % (arit. průměr 33,55 mg.kg -1 ) a v Kraji Vysočina 1,8 % vzorků (arit. průměr 29,53 mg.kg -1 ). Následuje Středočeský kraj (1,6 %), Karlovarský (0,7 %) a Ústecký kraj (0,3 %). Z grafů 4 a 5, kde jsou graficky znázorněny hodnoty mediánů pro Cd a Pb v lučavce královské, je patrné, ţe tyto hodnoty jsou v rámci krajů jak pro lehké půdy tak i pro ostatní druhy půd podobné. 11

12 Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Tab. 8 Obsah kadmia v jednotlivých krajích ČR za období 1998 až 2008 (extrakt lučavkou královskou) Ostatní druhy půd Procento nadlimitních vzorků Prům. Počet Prům. Počet Ostatní Celkem Kraje obsah analyz. obsah analyz. druhy všechny mg.kg -1 vzorků mg.kg -1 vzorků půd půdy Jihočeský kraj 0, , ,59 0,54 0,55 Jihomoravský kraj 0, , ,00 0,89 0,78 Karlovarský kraj 0, , ,36 1,09 2,51 Královéhradecký kraj 0, , ,33 0,00 10,12 Liberecký kraj 0, , ,41 1,48 2,72 Moravskoslezský kraj 0,43 3 0, ,67 0,31 0,91 Olomoucký kraj 0,40 3 0, ,33 0,00 0,37 Pardubický kraj 0, , ,35 0,64 0,78 Plzeňský kraj 0, , ,73 2,33 3,15 Středočeský kraj 0, , ,91 5,36 5,95 Ústecký kraj 0, , ,09 7,68 8,31 Kraj Vysočina 0, , ,00 0,97 3,59 Zlínský kraj 0, , ,00 1,64 1,54 Graf 3 Hodnoty mediánu Cd v jednotlivých krajích ČR za období (extrakt lučavkou královskou) mg.kg -1 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 Ostatní 0 12

13 Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Tab. 9 Obsah olova v jednotlivých krajích ČR za období 1998 až 2008 (extrakt lučavkou královskou) Ostatní druhy půd Procento nadlimitních vzorků Prům. Počet Prům. Počet Ostatní Celkem Kraje obsah analyz. obsah analyz. druhy všechny mg.kg -1 vzorků mg.kg -1 vzorků půd půdy Jihočeský kraj 21, , ,00 0,00 0,00 Jihomoravský kraj 12, , ,00 0,00 0,00 Karlovarský kraj 20, , ,00 0,73 0,63 Královéhradecký kraj 23, , ,67 0,00 0,60 Liberecký kraj 27, , ,00 0,00 0,00 Moravskoslezský kraj 26, , ,00 0,00 0,00 Olomoucký kraj 23, , ,00 0,00 0,00 Pardubický kraj 18, , ,00 0,00 0,00 Plzeňský kraj 32, , ,82 2,17 2,15 Středočeský kraj 20, , ,00 1,61 1,52 Ústecký kraj 22, , ,00 0,31 0,30 Kraj Vysočina 25, , ,50 1,81 1,74 Zlínský kraj 14, , ,00 0,00 0,00 Graf 4 Hodnoty mediánu Pb v jednotlivých krajích ČR za období (extrakt lučavkou královskou) mg.kg Ostatní 0 13

14 Závěr Jak je zřejmé z výsledků obsahů sledovaných těţkých kovů v zemědělských půdách České republiky, dochází nejčastěji k překročení maximálně přípustné hodnoty (podle vyhlášky MŢP č. 13/1994 Sb.) u lehkých půd (hlavně V, Cd a As ve výluhu 2M HNO 3 a Cd, Cr a Ni v extraktu lučavky královské) a v niţší míře u ostatních půdních druhů (střední a těţké půdy) a to u arsenu (6,7 % vzorků 2M HNO 3 a 4,1 % vzorků lučavka královská). V hodnocení průměrného obsahu potenciálně toxických prvků Cd, Pb stanovených ve výluhu 2M HNO 3 a Hg (celkový obsah) v rámci jednotlivých krajů dopadl nejhůře Moravskoslezský kraj, u kadmia na všech půdních druzích, u rtuti na středních a těţkých půdách a u olova na lehkých půdách má nejvyšší průměrné obsahy, a Plzeňský kraj s nejvyššími průměrnými obsahy u rtuti na lehkých půdách a u olova na ostatních půdách Nejvyšší procento nadlimitních vzorků za všechny půdy u Cd má Středočeský kraj (6,3 %) následovaný Moravskoslezským krajem (6,2 %), u Hg Moravskoslezský kraj (3,7 %) a Zlínský kraj (1,1 %) a u Pb Plzeňský kraj (4,4 %) a Středočeský kraj (3,0 %). Při hodnocení analýz rizikových prvků v extraktu lučavky královské byly zjištěny nejvyšší průměrné obsahy Cd v lehkých půdách v Moravskoslezském kraji, v ostatních půdách v Libereckém kraji a Pb ve všech půdách v Plzeňském kraji. Nejvyšší procento nadlimitních vzorků za všechny půdy u Cd má Královéhradecký kraj (10,1 %) a u Pb Plzeňský kraj (2,2 %). K vyhodnocení zátěţe jednotlivých pozemků je nutno přistupovat individuálně, se zřetelem na původ zátěţe, půdní druh a způsob vyuţívání pozemku, neboť zvýšené koncentrace rizikových prvků mohou být původu antropogenního či geogenního. 14