Oznámení záměru Výroba dřevěných pelet

výroba pelet Oznámení záměru Výroba dřevěných pelet Stará Huť Zdeněk Kulda Středočeský kraj

SOM s.r.o. Středisko odpadů Mníšek s.r.o. Oznámení záměru Výroba dřevěných pelet Stará Huť Zdeněk Kulda Středočeský kraj Vypracovala: Ing. Ivana Lundáková Mníšek pod Brdy březen 2009

Identifikační údaje Název: Oznámení v rozsahu přílohy č. 3 zák. č. 100/2001 Sb. o záměru realizovat záměr - Výroba dřevěných pelet Zadavatel: Zdeněk Kulda Mokrovraty 176 262 03 Nový Knín IČ: 40899233 kontaktní osoba: p. Zdeněk Kulda tel.: 318 520 216 fax: 318 593 695 e-mail: kulda@kulda.cz Zpracovatel: Středisko odpadů Mníšek s.r.o. Pražská 900 252 10 Mníšek pod Brdy IČ: 46349316 DIČ: CZ46349316 kontaktní osoba: Ing. Ivana Lundáková tel.: 318 591 770-71 604 255 536 fax: 318 591 772 e-mail: lundakova@sommnisek.cz

Obsah Seznam nejčastěji používaných zkratek AIM BC BK BPEJ BSK 5 ČHMÚ ČIŽP ČOV ČSN db EIA CHKO CHLÚ CHOPAV CHSK ISO k.ú. KHS KÚ L aeq,t LBC LBK MěÚ MZd MŽP NEL NO 2 NOx NPK-P NRBK NRBC NS NV ČR - automatizovaný imisní monitoring - biocentrum - biokoridor - bonitované půdně ekologické jednotky - biochemická spotřeba kyslíku - Český hydrometeorologický ústav - Česká inspekce životního prostředí - čistírna odpadních vod - česká státní norma - decibel - zkratka anglického názvu environmental impact assessment (hodnocení vlivů na životní prostředí) - chráněná krajinná oblast - chráněné ložiskové území - chráněná oblast přirozené akumulace vod - chemická spotřeba kyslíku - mezinárodní normy (Mezinárodní organizace pro normalizaci) - katastrální území - krajská hygienická stanice - krajský úřad - ekvivalentní hladina akustického tlaku - lokální biocentrum - lokální biokoridor - městský úřad - ministerstvo zdravotnictví - ministerstvo životního prostředí - nepolární extrahovatelné látky - oxid dusičitý - oxidy dusíku - nejvyšší přípustná koncentrace - nadregionální biokoridor - nadregionální biocentrum - návěsové soupravy - nařízení vlády České republiky

Obsah OÚ PEL ph - obecní úřad - přípustný expoziční limit chemické látky nebo prachu - kyselost PM 10 - suspendované částice frakce PM 10 PP - přírodní památka PR - přírodní rezervace PUPFL - pozemky určené k plnění funkcí lesa RBC - regionální biocentrum RBK - regionální biokoridor ŘSD ČR - Ředitelství silnic a dálnic České republiky Sb. - Sbírka zákonů SES - systém ekologické stability SV, JV, apod. - světové strany SZDO - spalovací zařízení dřevního odpadu TNA nebo TNV - těžké nákladní automobily nebo těžká nákladní vozidla TUV - teplá užitková voda TZL - tuhé znečišťující látky ÚP SÚ (ÚPnSÚ) - územní plán sídelního útvaru ÚP VÚC - územní plán velkého územního celku US EPA - Agentura pro ochranu životního prostředí USA ÚSES - územní systém ekologické stability VKP - významný krajinný prvek WHO - Světová zdravotnická organizace ZCHÚ - zvláště chráněné území ZPF - zemědělský půdní fond ZUJ - základní územní jednotka ŽP - životní prostředí

Obsah Obsah ÚVOD...1 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI...2 1. Obchodní firma...2 2. IČ...2 3. Sídlo (bydliště)...2 4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele...2 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU...3 B.I. Základní údaje...3 B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1...3 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru...3 B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)...3 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry...4 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí...4 B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru...4 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení...7 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků...8 B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat...8 B.II. Údaje o vstupech...9 B.II.1. Zábor půdy...9 B.II.2. Odběr a spotřeba vody...10 Realizace záměru...10 Provoz záměru...10 B.II.3. Surovinové a energetické zdroje...10 Realizace záměru...10 Provoz záměru...11 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu...11 Nároky na dopravní infrastrukturu...11 Nároky na dopravu...11 Realizace záměru...11 Provoz záměru...12 Jiná infrastruktura...12 B.III. Údaje o výstupech...13 B.III.1. Množství a druh emisí do ovzduší...13 Realizace záměru...13 Provoz záměru...13 a) bodové zdroje znečištění ovzduší...13 b) plošné zdroje znečištění ovzduší...14 c) liniové zdroje znečištění ovzduší...15 B.III.2. Množství odpadních vod a jejich znečištění...16 Realizace záměru...16 Provoz záměru...16 B.III.3. Kategorizace a množství odpadů...17 Realizace záměru...17 Provoz záměru...18 B.III.4. Hluk a vibrace...19 Realizace záměru...19 Provoz záměru...19 B.III.5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií...19 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ...21 C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území...21 C.1.1. Územní systémy ekologické stability krajiny...21 C.1.2. Zvláště chráněná území, přírodní parky, Natura 2000, významné krajinné prvky,...22

Obsah C.1.3. Území historického, kulturního nebo archeologického významu...24 C.1.4. Území hustě zalidněná...24 C.1.5. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném území...24 C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny...26 C.2.1. Ovzduší...26 C.2.2. Voda...30 C.2.3. Půda...32 C.2.4. Horninové prostředí a přírodní zdroje...32 C.2.5. Fauna a flóra...34 C.2.6. Krajina...34 C.2.7. Hluk...34 C.2.9. Ostatní charakteristiky životního prostředí...35 Územní plánování...35 D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...36 D.I. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti)...36 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů...36 Realizace záměru...36 Provoz...37 Pracovní prostředí...37 Životní prostředí...39 Hodnocení vlivu záměru na zdraví obyvatel...43 D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima...49 D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky...50 D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody...51 D.I.5. Vlivy na půdu...51 D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje...52 D.I. 7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy...52 D.I.8. Vlivy na krajinu...52 D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky...52 D.II. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci...54 D.III. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice...54 D.IV. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů...55 D.V. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů...57 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (POKUD BYLY PŘEDLOŽENY)...58 F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE...59 1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení...59 2. Další podstatné informace oznamovatele...59 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU...60 H. PŘÍLOHA...63 PŘÍLOHY UVEDENÉ V ČÁSTI F OZNÁMENÍ...64

Úvod Úvod Předložené oznámení hodnotí záměr fyzické osoby pana Zdeňka Kuldy vyrábět a prodávat dřevěné pelety v bývalém vojenském areálu na katastrálním území Stará Huť. Firma pana Zdeňka Kuldy vznikla v roce 1991 a od svého počátku se specializuje na přepravy zboží chladírenskými (mrazírenskými) vozidly a to v oblasti mezinárodních i vnitrostátních přeprav. Firma má sídlo v Mokrovratech, kde se nachází i vlastní opravárenská hala. Vozový park firmy čítá 13 mrazírenských souprav, které v současné době pronajímá. Jedná se o moderní vozidla splňující nejpřísnější normy EURO III-V o průměrném stáří 3 let. Předmětný areál ve Staré Huti původně sloužil vojenským účelům a nachází se východně od obce Stará Huť v blízkosti komunikace II. třídy č. 114 Dobříš - Nový Knín - Neveklov a železniční trati Dobříš - Praha. Firma pana Zdeňka Kuldy provozuje svoji činnost v tomto areálu od roku 2007. V areálu je v současné době chladírenský sklad (ovoce, zelenina) a jeden objekt je zrekonstruovaný na kanceláře a sociální zázemí. Tyto dva objekty má v pronájmu firma Zdeněk Kulda s.r.o. V areálu je vybudováno parkoviště a areál je oplocen. Objekty v areálu a páteřní komunikace jsou v majetku pana Kuldy. Pozemky v západní části areálu jsou částečně v majetku Ing. Jerome Colloredo Mannsfelda a Kristiny Colloredo-Mansfeldové a částečně v majetku České republiky. Pozemky ve východní části areálu jsou v majetku České republiky. Právo hospodařit s majetkem státu mají v tomto případě Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Firma pana Zdeňka Kuldy má zájem rozšířit své aktivity v tomto areálu. V platném územním plánu obce Stará Huť je bývalé vojenské území fakticky neřešené. Plocha je označena jako součást lesa, přestože v době vzniku územního plánu vojenský areál samozřejmě fyzicky existoval. Proto pan Zdeněk Kulda inicioval změnu územního plánu. Lokalita by měla být zařazena do funkční plochy NK - nerušící výroba, služby a komerce. Ke změně územního plánu se vyjadřoval i KÚ Středočeského kraje. Ve svém dopise č.j. 29437/2008/KUSK/OŽP/Kal ze dne 10. 3. 2008, kterým mění koordinované stanovisko č. 01711/2008/KUSK ze dne 21. 1. 2008 k návrhu zadání změny č. 8/SH územního plánu obce Stará Huť, konstatují, že návrh zadání změny č. 8/SH územního plánu SÚ Dobříš - Stará Huť předpokládá záměr znamenající zásah do životního prostředí a že plánovaná činnost dle navrženého funkčního využití bude svým charakterem odpovídat záměrům uvedeným v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., tzn. podléhá posouzení. Celý text změny koordinovaného stanoviska je v příloze 4. Dle vyjádření obce Stará Huť (příloha 4) starosta obce sděluje, že obec záměr projednala na svém 15. veřejném zasedání zastupitelstva a souhlasí s výrobou dřevěných pelet v objektech bývalých kasáren. Oznámení bylo zpracováno podle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) v platném znění a to oprávněnou osobou ve smyslu 19 zákona č. 100/2001 Sb. Ing. Ivanou Lundákovou. Dále spolupracovala oprávněná osoba Ing. Josef Tomášek, CSc. a další. 1

A. Údaje o oznamovateli A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchodní firma Zdeněk Kulda 2. IČ 40899233 3. Sídlo (bydliště) Mokrovraty 176 262 03 Nový Knín 4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Zdeněk Kulda Mokrovraty 176 262 03 Nový Knín tel.: 318 520 216 fax: 318 593 695 2

B. Údaje o záměru B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. Základní údaje B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Výroba dřevěných pelet Posouzení záměru požaduje Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství ve svém dopise č.j. 29437/2008/KUSK/OŽP/Kal ze dne 10. 3. 2008, kterým mění koordinované stanovisko č. 01711/2008/KUSK ze dne 21. 1. 2008 k návrhu zadání změny č. 8/SH územního plánu obce Stará Huť. V této změně koordinovaného stanoviska konstatují, že návrh zadání změny č. 8/SH územního plánu SÚ Dobříš - Stará Huť předpokládá záměr znamenající zásah do životního prostředí a že plánovaná činnost dle navrženého funkčního využití bude svým charakterem odpovídat záměrům uvedeným v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., tzn. podléhá posouzení. Celý text změny koordinovaného stanoviska je v příloze 4. Zařazení podle přílohy č. 1: jedná se o záměr, který lze dle přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb. v platném znění zařadit do kategorie II (záměry vyžadující zjišťovací řízení) do bodu 10.1. Zařízení ke skladování, úpravě nebo využívání nebezpečných odpadů; zařízení k fyzikálně-chemické úpravě, energetickému využívání nebo odstraňování ostatních odpadů. Ve smyslu 22 písm. a) zajišťuje posuzování orgán kraje. B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Hodinová produkce zařízení bude 1,3 t dřevěných pelet. Je uvažován třísměnný provoz během kterého bude linka v provozu 20 hodin (4 hodiny nutná údržba, odstranění popela apod.). Při dostatečné poptávce je uvažováno s provozem 290 dní v roce. V tomto případě se bude jednat o výrobu 7 540 t pelet ročně. Skutečně dosahovaná kapacita zařízení bude limitována zejména: technologickými parametry linky množstvím a kvalitou navážené vstupní suroviny (dřevního odpadu) poptávkou po vyráběných peletách B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Kraj: Středočeský Okres: Příbram Obec: Stará Huť Katastrální území: Stará Huť 3

B. Údaje o záměru Záměr má být realizován v bývalém vojenském areálu. Areál se nachází východně od obce Stará Huť v blízkosti komunikace II. třídy č. 114 Dobříš - Nový Knín - Neveklov a železniční trati Dobříš - Praha. Lokalizace záměru je zřejmá ze situací v příloze 1 a 2. B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Oznamovatel má zájem v nevyužívaných objektech v bývalém vojenském areálu realizovat linku na výrobu dřevěných plet a sklad a prodejnu těchto pelet. Kumulace s jinými záměry se nepředpokládá. B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Předložené oznámení hodnotí záměr fyzické osoby pana Zdeňka Kuldy vyrábět a prodávat dřevěné pelety v bývalém vojenském areálu na katastrálním území Stará Huť. Předmětný areál ve Staré Huti původně sloužil vojenským účelům. Firma pana Zdeňka Kuldy provozuje svoji činnost v tomto a reálu od roku 2007. V areálu je v současné době chladírenský sklad (ovoce, zelenina) a jeden objekt je zrekonstruovaný na kanceláře a sociální zázemí. Tyto dva objekty má v pronájmu firma Zdeněk Kulda s.r.o. V areálu je vybudováno parkoviště a areál je oplocen. V areálu je ještě několik nevyužívaných objektů a firma pana Zdeňka Kuldy má zájem rozšířit své aktivity v tomto areálu. Ve dvou těchto objektech a v nové hale mezi těmito objekty má být realizována výroba dřevěných pelet, v dalším má být vybudován sklad a prodejna těchto pelet. Varianty umístění záměru nebyly zvažovány. Záměr má být realizován ve stávajících objektech ve stávajícím oploceném areálu. B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru Předložené oznámení hodnotí záměr fyzické osoby pana Zdeňka Kuldy vyrábět a prodávat dřevěné pelety v bývalém vojenském areálu na katastrálním území Stará Huť. Proces výroby palivových pelet je navržen tak, aby bylo možné ekologicky a efektivně využít dřevní odpad (piliny, štěpky) vznikající při dřevozpracující výrobě. Hodinová produkce bude max.1,3 t pelet. Zpracovávat se budou hlavně piliny cca 2/3 a dřevní štěpky cca 1/3. Výroba pelet spočívá v tom, že přivážený dřevní odpad - piliny a štěpky - bude sušen a potom lisován do pelet. Poté budou pelety zchlazeny a expedovány přes expediční zásobník a balící linku. Technologie na lisování dřevní hmoty se skládá z příjmové části, kde dochází k vysušení dřevní hmoty (s max. vlhkostí 45 %) v bubnové sušárně vytápěné kotlem FIEDLER typ SZDO BS o výkonu 1000 kw, kde je topným mediem opět dřevní odpad. Po vysušení dochází k homogenizaci hmoty v míchacím v zásobníku. Následuje drcení a slisování pod vysokým tlakem, při kterém vznikají dřevené pelety o vysoké teplotě, které jsou 4

B. Údaje o záměru následně chlazeny v protiproudovém chladiči. Následuje balení v balicím automatu nebo jsou pelety skladovány v silu pro odběry volně loženého zboží. Umístění technologie Technologie pro peletování bude umístěna v budovách p.č. 651, p.č. 652 a v nové hale vybudované mezi budovami p.č. 651 a p.č. 652. Střecha nové haly bude vybudována na obvodových zdech stávajících objektů 651 a 652 (490 m 2 zastřešené plochy). Před budovou p.č. 651 bude zřízena manipulační plocha ze silničních panelů s lehkým přístřeškem pro přirozené schnutí dřeva před zpracováním. V objektu p.č. 655 bude vybudován sklad pelet (2/3 plochy) a prodejna těchto pelet (1/3 plochy). Umístění záměru a technologie je zřejmé z následující situace a ze situace v příloze 2.2. Popis výrobní technologie Surovinou pro výrobu pelet je čistá homogenní dřevní hmota ve formě pilin a dřevní štěpky s minimem dřevního prachu, který zhoršuje pevnost pelet. Výrobní technologie začíná 5

B. Údaje o záměru příjmem suroviny do příjmových prostorů. Příjem bude jednak v hale p.č. 652, kde bude box na přijatou vstupní surovinu a jednak na zastřešené ploše před objektem p.č. 651. Zastřešená plocha slouží k akumulaci suroviny, která zajišťuje plynulý provoz výroby vzhledem k možnosti nepravidelných dodávek suroviny s ohledem na povětrnostní vlivy (déšť, sjízdnost komunikace, nepravidelné dodávky od pil). Zastřešený prostor je vhodný zejména proto, aby nedocházelo k dalšímu znehodnocení vstupní suroviny (při dešti větší vlhkost a tím větší energetická náročnost na sušení). Piliny budou ze zastřešené plochy případně z boxu v objektu dopravovány k technologii kolovým nakladačem. Do sušícího bubnu bude vstupní surovina dopravována přihrnovacím šnekem a patřičnými dopravníky, které zabezpečují pravidelnou dodávku do bubnové sušárny. Vstupní dření odpad, který má obsah vody do 45 %, se bude sušit v bubnové sušárně přímo spalinami z kotle FIEDLER typ SZDO BS o výkonu 1000 kw. Na výstupu sušárny je třeba dodržovat usušené piliny na vlhkost 8 12 % a to tak, že pokud budou piliny vlhčí, obsluha sníží rychlost dopravníku do sušárny nebo zvýší teplotu u kotle sušárny. Kotel FIEDLER typ SZDO BS se skládá z topeniště s litinovým roštem, ze zásobníku paliva s mechanismem pro vyprazdňování, z elektrorozvaděče s ovládacími, signalizačními a jistícími prvky a jeho součástí může být i odpopelování. Doprava paliva do spalovací komory je obstarávána šnekem ze zásobníku paliva. Hoření paliva na roštu ve spalovací komoře je podporováno primárním vzduchem, který je vháněn pod rošt ventilátory. Část vzduchu je od ventilátorů veden do trysek sekundárního vzduchu. Tento vzduch slouží ke spálení plynů vznikajících při hoření. V horní části spalovacího zařízení je směšovací komora, ve které se míchají spaliny se vzduchem, který je přes klapku přisáván z prostoru kotelny. Nastavením klapky přisávaného vzduchu a nastavením požadované teploty ve spalovací komoře (požadovaná teplota se navolí na měřícím přístroji), se docílí teplota topného vzduchu pro sušárnu, tzn. potřebné množství přisávaného vzduchu z okolí. Základní technické údaje Jmenovitý výkon kw 1000 Možné spalované palivo drobný dřevní odpad, hobliny, piliny, štěpky do vlhkosti 40% Předepsané palivo (záruční) pro vlhkost do 30% dosažení výkonu Max. velikost částí paliva mm 20 x 20 x 20 Tepelné médium sálavé spaliny El. napětí V 3 x 400 / 230 El. příkon (max.) kw 2,6 Hlučnost db do 75 Množství vzduchu - vháněného m 3 /s 1,1 Hmotnost topeniště kg 7240 Hmotnost zás. paliva kg 260 Celková hmotnost kg 7500 Min. průměr komínu mm 450 Za bubnovou sušárnou se piliny oddělují v cyklonu a dále jsou přes turniket dopravovány do míchacího zásobníku, který vyrovnává změny způsobené v bubnové sušárně nebo změny rychlostí dopravníku pilin do sušárny. V této násypce musí obsluha udržovat 6

B. Údaje o záměru ideální hladinu pilin, aby nedošlo k vyprázdnění nebo k přeplnění. Tato násypka také slouží jako rezerva pilin na cca 1hod provozu při výpadku sušárny nebo naskladnění pilin. Z násypky se dopravují piliny do kladívkového drtiče. Zde se rozdrtí případné větší kusy dřeva v pilinách. Takto upravené piliny jsou dávkovacím šnekem dopravovány do vstupu hlavního lisu pelet. Hlavním strojem výrobní linky pelet je matricový protlačovací lis. Stroj je složen z několika částí: násypka, dávkovací šnek, míchací šnek, hlavní pohon matrice. Mezi nejdůležitější část lisu patří výměnná matrice, která je vyrobena ze speciální ušlechtilé oceli. Matrice je opatřena soustavou otvorů potřebného průřezu a nad ní v přesné nastavené vzdálenosti se odvalují při jejím otáčení přítlačné rolny, které zpracovávaný materiál protláčejí otvory matrice. Slisované pelety jsou křehké a horké, proto jsou dopravovány do vzduchového protiproudého chladiče. Zde se ochladí pelety vzduchem na okolní teplotu a získají svou velkou pevnost. Ochlazené a pevné pelety budou dopravovány výtahem do výšky k rotačnímu třídiči pelet. Zde se od pelet oddělí nežádoucí odrol, který vzniká při lisování a odstraní se nestandardní nevyhovující rozměry pelet. Pelety jsou dopravovány buď přímo do expediční pytlovací váhy či váhy pro big-bag nebo do koncového expedičního zásobníku - sila. Zabalené pelety budou buď přímo expedovány nebo uskladněny v objektu p.č. 655, kde bude i prodej maloodběratelům. Fotodokumentace stávajícího stavu objekty určené pro výrobu pelet (p.č. 651 a 652) objekt vlevo (p.č. 655) je určený pro skladování a prodejnu pelet Počet zaměstnanců pro peletování: 6 dělníků + 1 THP Provoz je předpokládán třísměnný, 290 dní v roce. Dovoz materiálu a odvoz pelet se předpokládá 250 dní v roce. B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení: po ukončení zjišťovacího řízení a získání příslušných povolení Dokončení: 2,5 měsíce po zahájení 7

B. Údaje o záměru B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Vyšší územně správní celek: Středočeský kraj Územně správní celek: Stará Huť B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Stavební povolení - MěÚ Dobříš - Stavební úřad Povolení k umístění nového středního zdroje znečišťování ovzduší - Krajský úřad Středočeského kraje Souhlas k provozování zařízení k využívání odpadů dle 14 odst. 1 zákona 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů - Krajský úřad Středočeského kraje Souhlas dle 14 odst. 2 zákona 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů - záměr je v ochranném pásmu lesa. - MěÚ Dobříš 8

B. Údaje o záměru B.II. Údaje o vstupech B.II.1. Zábor půdy Záměr má být realizován v bývalém vojenském areálu. V souvislosti s realizací záměru nebude proveden zábor pozemků zemědělského půdního fondu ani pozemků určených k plnění funkcí lesa. Vlastnické poměry v bývalém vojenském areálu: pan Zdeněk Kulda vlastní objekty v areálu a přístupovou (páteřní) komunikaci. Pozemky v západní části areálu jsou částečně v majetku Ing. Jerome Colloredo Mannsfelda a Kristiny Colloredo-Mansfeldové a částečně v majetku České republiky. Pozemky ve východní části areálu jsou v majetku České republiky. Právo hospodařit s majetkem státu mají v tomto případě Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Vztah mezi oznamovatelem a majitelem pozemku je vztahem mezi pronajímatelem a nájemcem a je specifikován příslušnou smlouvou. V příloze 4 je uveden souhlas majitelů pozemků se záměrem. Objekty v areálu využité k záměru (výřez z katastrální mapy je uveden v příloze 2.1.): parcelní číslo výměra budova na způsob využití ** vlastnické využití dle záměru m 2 parcele právo pozemku * 651 453 bez č.p. jiná stavba ČR výroba pelet 652 454 bez č.p. jiná stavba ČR výroba pelet - sklad 655 494 bez č.p. jiná stavba ČR sklad a prodejna pelet Pozemky v areálu využité k záměru: parcelní číslo výměra m 2 druh pozemku způsob využití ** 305/6 2275 ostatní plocha 305/5 5906 ostatní plocha 996 32 vodní plocha vodní nádrž umělá vlastnické právo pozemku * využití dle záměru jiná plocha ČR nová hala 450 m 2 jiná plocha M+M zastřešená a zpevněná plocha, 1 200 m 2 M+M požární nádrž * - ČR - Česká republika, právo hospodařit mají v tomto případě Vojenské lesy a statky ČR, s.p., ve všech případech má vlastnické právo budovy pan Zdeněk Kulda - M+M - Ing. Jerome Colloredo Mannsfeld a Kristiny Colloredo-Mansfeldová ** - jedná se o způsob využití uvedený v katastru nemovitostí Záměr se částečně nachází v ochranném pásmu lesa. Toto je stanoveno zákonem 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů a je 50 m od okraje lesa. K činnostem v tomto ochranném pásmu musí být dán souhlas orgánu státní správy lesů (v tomto případě obecní úřad obce s rozšířenou působností - MěÚ Dobříš). 9

B. Údaje o záměru B.II.2. Odběr a spotřeba vody Realizace záměru Během realizace záměru bude potřeba vody v místě stavby pro sociální účely a dále pro stavební úpravy (beton, malta apod.). Množství vody pro sociální účely bude záviset na počtu pracovníků a rychlosti prací. Předpokládaná spotřeba vody na jednoho pracovníka: pitná mytí 5 l/os./směna 120 l/os./směna (prašný a špinavý provoz) Bude využíván stávající zdroj vody v areálu. Provoz záměru Provoz záměru předpokládá potřebu technologické vody v minimálním množství při mimořádné potřebě navlhčit vstupní surovinu (piliny) v případě přesušení sušárnou. Realizací záměru vzniknou nová pracovní místa. Budou tedy nové nároky na potřebu vody z titulu sociálního zařízení. Dále je uveden výpočet potřeby vody pro 7 nových zaměstnanců. Výpočet je proveden dle přílohy č. 12 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Pro provozovny místního významu, kde se vody neužívá k výrobě (s výtoky, WC a přípravou teplé vody v průtokovém ohřívači a možností sprchování teplou vodou) je v této vyhlášce uvedena roční potřeba vody na jednoho zaměstnance 30 m 3 ; pro THP je možno brát roční potřebu vody 12 m 3. počet pracovníků m 3 /rok na jednoho pracovníka celkem m 3 /rok D 6 30 180 THP 1 12 12 celkem 192 Využíváno bude stávající sociální zařízení v administrativní budově. Potřebné množství bude odebíráno ze stávajícího zdroje v areálu. Povolení k odběru vody je v řízení. Další nároky na vodu: Kotel FIEDLER typ SZDO BS je vybaven samoshášecím zařízením. Toto samoshášecí zařízení pracuje tak, že v případě ohřátí povrchu dopravníku paliva se automaticky otevře ventil, který je ovládán snímanou povrchovou teplotou. Ventil je napojen na rozvod tlakové vody. Minimální tlak vody v rozvodu musí být 100 kpa. Potrubí přivádějící vodu k hasícímu ventilu musí být zhotoveno z nehořlavého materiálu. B.II.3. Surovinové a energetické zdroje Realizace záměru Realizace záměru představuje částečné stavební úpravy stávajících objektů, zastřešení nové haly mezi stávajícími objekty, instalaci technologických zařízení a vybudování zpevněné plochy s přístřeškem. Pro stavební úpravy se předpokládá spotřeba následujících surovinových zdrojů: 10

B. Údaje o záměru betonové dlažby, keramické výrobky, železo pro armatury, svislé konstrukce, vodorovné konstrukce, střešní krytiny, dřevo, plastové výrobky, výrobky ze skla apod. Množství tohoto materiálu není známo, jedná se o obchodní výrobky ze zdrojů většinou mimo řešené území. Upřesnění množství, případně dalších stavebních materiálů a přesné určení zdrojů těchto surovin bude provedeno v dalším stupni projektové přípravy. Provoz záměru Záměrem je výroba dřevěných pelet z pilin (2/3) a dřevní štěpky (1/3). Při třísměnném provozu a fondu pracovní doby 290 dní se bude jednat o výrobu 7 540 t pelet ročně. Na lince na výrobu dřevěných pelet bude jako vstupní surovina zpracováván odpad převzatý od původců. Tento odpad je možné podle katalogu odpadů (vyhláška č. 381/2001 Sb.) zařadit pod bod 03 01 05 Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy neuvedené pod číslem 03 01 04. Nejedná se o nebezpečný odpad. Maximální projektovaná kapacita záměru představuje 7 540 t vyrobených dřevních pelet ročně, což znamená, že při průměrné vstupní vlhkosti 40% suroviny bude na finální produkt zpracováno až cca 11 300 t pilin a dřevní štěpky. Dřevní štěpka a piliny budou rovněž spalovány v kotli a vznikající teplo bude využíváno v sušárně. Pro tento účel je předpokládaná spotřeba cca 250-350 kg pilin a dřevní štěpky/hod (podle vlhkosti), tzn. ročně 1 440-2 020 t. Celkově tedy bude hmotnost zpracované a spálené dřevní hmoty (piliny a dřevní štěpky) za rok činit maximálně 13 330 t. Potřeby energií Příkon el. energie pro výrobu 250-300 kw. B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Nároky na dopravní infrastrukturu Záměr nemá nároky na novou dopravní infrastrukturu. Je využívána stávající komunikace II. třídy č. 114 a její napojení na rychlostní komunikaci R4 Praha - Strakonice. Nároky na dopravu Realizace záměru Nároky na realizaci záměru představují jednak nároky na dovoz materiálu na stavební úpravy a na dovoz vlastní technologie. Celkem se předpokládá cca 20 nákladních automobilů. 11

B. Údaje o záměru Provoz záměru Doprava vstupních surovin (dřevní štěpky a pilin) do provozovny bude probíhat velkoobjemovými kontejnery na automobilech. Odvoz pelet bude realizován nákladními auty případně z prodejny přímo zákazníky. - Počet vozidel dovážejících surovinu pro zpracování (20 t/auto) - 667/rok, cca 2,7/den (při 250 dnech) - Počet nákladních aut odvážejících hotový výrobek (26 t/auto) - 290/rok 1,2/den, (při 250 dnech) - Počet osobních aut zákazníků prodejny - max. 10/den, tj. max. 2500/rok - Doprava spojená s provozem areálu - max. 15 osobních aut/den, tj. max. 3750/rok. Při realizaci záměru se celkem při posuzované kapacitě jedná o 957 nákladních aut za rok (sezónu - 250 prac. dnů), tj. cca 4 nákladní auta/den, nebo-li 8 jízd NA za den. Co se týká osobních automobilů, jedná se o 25 aut/den, nebo-li 50 jízd/den. Stávající doprava na komunikaci 114 dle sčítání v roce 2005: sčítací Sil úsek N1 N2 PN2 N3 PN3 NS A PA TR PTR T O M S TNV 114 1-2680 275 125 2 63 6 23 43 0 11 3 551 3310 15 3876 284 N1 - lehké nákladní automobily N2 - střední nákladní automobily bez přívěsu PN2 - střední nákladní automobily s přívěsem N3 - těžké nákladní automobily bez přívěsu PN3 - těžké nákladní automobily s přívěsem NS - návěsové soupravy A - autobusy solo PA - autobusy kloubové TR - traktory bez přívěsu PTR - traktory s přívěsem T- nákladní automobily celkem O - osobní automobily M - motocykly S - celkem TNV - těžká nákladní vozidla TNV = 0,1. N1 + 0,9. N2 + PN2 + N3 + PN3 + 1,3. NS + A + PA Popis sčítacího úseku: Silnice sčítací úsek začátek úseku konec úseku 14 1-2680 zaús.11628 N.Knín, zaús.116 Výhledové koeficienty růstu dopravy dle ŘSD ČR na komunikacích II. třídy: rok osobní nákladní 2005-2010 1,11 1,10 V roce 2009 bude na komunikaci č. 114 předpokládaná frekvence 595 nákladních aut za den a 3 601 osobních aut za den. Záměr představuje v průměru 8 jízdy nákladních aut za den a 50 jízd osobních aut za den. Jiná infrastruktura Záměr nemá nároky na jinou infrastrukturu. 12

B. Údaje o záměru B.III. Údaje o výstupech B.III.1. Množství a druh emisí do ovzduší Podle stávající legislativy v ochraně ovzduší jsou rozlišovány stacionární a mobilní zdroje znečišťování ovzduší. Pro potřeby posuzování vlivů záměrů na životní prostředí je obvykle používáno členění na bodové (stacionární), liniové a plošné zdroje znečišťování ovzduší, neboť má přímou návaznost na rozptylové studie zpracované programem SYMOS. Realizace záměru Bodové zdroje: Bodové zdroje znečištění ovzduší v etapě výstavby nevzniknou. Liniové zdroje: Liniové zdroje znečištění mohou být představovány provozem nákladních automobilů při návozu stavebního materiálu a vlastní technologie. Provoz z tohoto titulu však bude minimální. Celkem se předpokládá cca 20 nákladních automobilů. Vzhledem k rozsahu výstavby při realizaci nelze emise považovat za významné. Plošné zdroje: Za dočasný plošný zdroj znečištění je možné považovat případné skládky prašného materiálu, které mohou být zdrojem sekundární prašnosti. Provoz záměru a) bodové zdroje znečištění ovzduší Záměr představuje nový bodový zdroj znečišťování ovzduší. Technologie výroby pelet není mezi vyjmenovanými v příloze 1 nařízení vlády 615/2006 Sb. Součástí technologie je sušení pilin pomocí bubnové sušičky a kotle FIEDLER typ SZDO BS - přímý ohřev. Kotel je o výkonu 1000 kw a palivem budou piliny a štěpky. Dle 3 odst. 3 písm. a) nař. vl. 615/2006 Sb. se tedy jedná o střední zdroj znečišťování ovzduší. Odpadní plyn z technologie bude veden přes cyklony. Za cyklonem bude potrubí s odpadním plynem vedeno přes halu p.č. 651 a do venkovního prostředí bude vyvedeno v obvodové zdi. V následující tabulce je uvedeno předpokládané množství emisí z posuzované technologie. Objem odpadního plynu odhadnut na 5 500 Nm 3 /hod. Výpočet emisí NO x, CO a SO 2 je proveden dle emisních faktorů (EF) pro stanovení množství emisí výpočtem (příloha 5 zrušeného nařízení vlády 352/2002 Sb., palivo dřevo). Výpočet je proveden pro průměrnou spotřebu dřeva 300 kg/hod. Výpočet množství emisí tuhých znečišťujících látek (TZL) je proveden na základě odborného odhadu. Jako podklad sloužit protokol z měření emisí obdobného zařízení. znečišťující látka EF emise kg/t dřeva kg/hod kg/den t/rok mg/m 3 NO x 3,0 0,9 18 5,22 165 CO 1,0 0,3 6 1,74 55 SO 2 1,0 0,3 6 1,74 55 TZL - 0,275 5,5 1,595 50 13

B. Údaje o záměru Vytápění vlastního provozu výroby pelet bude zbytkovým teplem od sušící části linky. Vytápění objektu p.č. 655 (prodejna a sklad) bude elektrokotlem. b) plošné zdroje znečištění ovzduší Plošný zdroj představují: 1. stání automobilů uvnitř areálu 2. pojezd techniky (kolový nakladač) manipulující se vstupní surovinou ad 1) stání automobilů uvnitř areálu Tento plošný zdroj představuje místo vykládky vstupních surovin, nakládka pelet na nákladní automobily, parkování osobních automobilů u prodejny a parkování zaměstnanců a zákazníků vedle administrativní budovy. označení zdroje PN1 PO1 PO2 Pro výpočet rozptylové studie byly plošné zdroje definovány takto: vykládka vstupních surovin a nakládka pelet - 8 jízd TN/den parkování osobních automobilů u prodejny 20 jízd OA/den parkování zaměstnanců a zákazníků vedle administrativní budovy 30 jízd OA/den Emise z těchto plošných zdrojů jsou bilancovány z volnoběhu automobilů při nakládce a vykládce a při parkování (bylo uvažováno se vztahem, že 1 minuta volnoběhu se rovná ujetí 1 km). Pro výpočet byly použity emisní faktory pro rok 2009. Emisní faktory pro rok 2009: Typ Emisní Rychlost Emisní faktor (g/km) vozidla úroveň (km/h): NO x PM 10 Benzen OA EURO 4 60 0,1122 0,0006 0,002 TNA EURO 4 60 1,362 0,0604 0,066 Suma emisí z plošných zdrojů: označení PM 10 NO x Benzen zdroje g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t.rok -1 g.s -1 kg.den -1 t.rok -1 PN1 1,34E-05 0,483 0,121 3,03E-04 10,90 2,724 1,47E-05 0,53 0,132 PO1 3,33E-07 0,012 0,003 6,23E-05 2,24 0,561 1,11E-06 0,04 0,010 PO2 1,83E-06 0,066 0,019 9,35E-05 3,37 0,976 1,67E-06 0,06 0,017 celkem 1,56E-05 0,561 0,143 4,59E-04 16,506 4,261 1,74E-05 0,628 0,159 ad 2) pojezd techniky (kolový nakladač) manipulující se vstupní surovinou Technologie výroby pelet z dřevního odpadu předpokládá použití kolového nakladače pro dovoz dřevního odpadu z venkovní zastřešené panelové plochy k technologii umístěné v hale a k manipulaci se surovinou uvnitř haly. Provoz zdroje se předpokládá 6 hodin denně (v každé směně 2 hod). Nakladač má spotřebu 5 l nafty/hod. Emise z tohoto zdroje byly stanovené na základě emisních faktorů doporučených pracovním materiálem ČEÚ - Rukověť EIA. Mají hodnoty: 11,23 g NO x na 1 litr spotřebované nafty 14

B. Údaje o záměru údaji: 1,038 g PM 10 na 1 litr spotřebované nafty 0,006 g benzenu na 1 litr spotřebované nafty Vyčíslené emise jsou v rámci posuzovaného záměru specifikovány následujícími označení PM 10 NO x Benzen zdroje g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t.rok -1 g.s -1 kg.den -1 t.rok -1 P1 1,44E-09 0,031 0,0090 1,56E-08 0,337 0,0977 8,33E-12 0,00018 0,000052 V následující tabulce jsou uvedeny celkové emise z plošných zdrojů: PM10 NOx Benzen g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t.rok -1 g.s -1 kg.den -1 t.rok -1 1,56E-05 0,59234 0,1519706 4,59E-04 16,8429 4,358841 1,74E-05 0,62818 0,1594522 c) liniové zdroje znečištění ovzduší Liniové zdroje představuje dovoz vstupních surovin a odvoz dřevěných pelet. Se záměrem souvisí frekvence Nároky na dopravu jsou popsány v kapitole B.II.4 této dokumentace. Při realizaci záměru se celkem při posuzované kapacitě jedná o 957 nákladních aut za rok (sezónu - 250 prac. dnů), tj. cca 4 nákladní auta/den, nebo-li 8 jízd NA za den. Co se týká osobních automobilů, jedná se o 25 aut/den, nebo-li 50 jízd/den. Pro výpočet rozptylové studie byly liniové zdroje definovány takto: označení zdroje L1 - L4 doprava NA a OA v areálu - 20 km/hod L5- L9 doprava NA a OA po komunikaci 114 v úseku Stará Huť - konec obce - odbočení k areálu - 90 km/hod L10 - L17 průjezd NA a OA obcí Stará Huť - 50 km/hod L18 - L20 doprava NA a OA po komunikaci 114 v úseku Stará Huť - konec obce - křižovatka s 11432-90 km/hod Pro vyhodnocení příspěvků k imisní zátěži bylo pracováno s emisními faktory pro rok 2009. V souladu s novými legislativními opatřeními vydalo MŽP ČR jednotné emisní faktory pro motorová vozidla tak, aby bylo možné v rámci ČR provádět vzájemně porovnatelné bilanční výpočty emisí z dopravy či hodnocení vlivu motorových vozidel na kvalitu ovzduší. Proto byly emisní faktory určeny pomocí programu MEFA. Emisní faktory pro rok 2009: Typ Emisní Rychlost poznámka Emisní faktor (g/km) vozidla úroveň (km/h): NO x PM 10 Benzen TNA EURO 4 20 liniový zdroj v areálu 2,5832 0,1295 0,0144 TNA EURO 4 50 liniový zdroj v obci 1,4191 0,0659 0,0075 TNA EURO 4 90 liniový zdroj mimo obec 1,7227 0,0579 0,0048 OA EURO 4 20 liniový zdroj v areálu 0,1316 0,0005 0,0025 OA EURO 4 50 liniový zdroj v obci 0,1157 0,0005 0,0019 OA EURO 4 90 liniový zdroj mimo obec 0,1451 0,0014 0,0028 Z výše uvedených intenzit a emisních faktorů lze bilancovat emise z liniového zdroje v roce 2009 následovně: 15

B. Údaje o záměru označení PM 10 NO x zdroje g.m -1.s -1 kg.km -1.den -1 t.km -1. rok -1 g.m -1.s -1 kg.km -1.den -1 t.km -1. rok -1 L1 - L4 2,95E-08 1,06E-03 2,65E-04 7,57E-07 2,72E-02 6,81E-03 L5 - L9, L18 - L20 1,48E-08 5,33E-04 1,33E-04 5,84E-07 2,10E-02 5,26E-03 L10 - L17 1,53E-08 5,52E-04 1,38E-04 4,76E-07 1,71E-02 4,28E-03 označení Benzen zdroje g.m -1.s -1 kg.km -1.den -1 t.km -1. rok -1 L1 - L4 6,67E-09 2,40E-04 6,01E-05 L5 - L9, L18 - L20 4,96E-09 1,78E-04 4,46E-05 L10 - L17 4,31E-09 1,55E-04 3,88E-05 B.III.2. Množství odpadních vod a jejich znečištění Realizace záměru Etapa realizace záměru předpokládá produkci splaškových odpadních vod. Produkce splaškových vod vyplývá z celkového uvažovaného počtu pracovníků v etapě realizace záměru a je vybilancována v následující tabulce: Předpokládaná produkce splaškových vod v etapě výstavby (předpoklad výstavby 2,5 měsíce): Poč. pracovníků 20 Spotřeba/os/směna [l] 120 Spotřeba vody během výstavby [m 3 ] 120 Využíváno bude stávající zařízení v areálu. Splaškové vody jsou svedeny do nepropustné jímky na vyvážení. Provoz záměru Provozem zařízení nebudou vznikat odpadní technologické vody. Počet zaměstnanců v areálu se zvýší o 7 a bude tudíž vznikat větší množství splaškových vod než ve stávajícím stavu a to o cca 192 m 3 ročně. Využíváno bude stávající sociální zařízení v administrativní budově. Splaškové vody jsou svedeny do nepropustné jímky na vyvážení a čištěny na externí ČOV. Tento stav zůstane zachován. Co se týká dešťových vod, jsou v současnosti dešťové vody v areálu zasakovány. Dešťové vody z nového parkoviště jsou čištěny lapolem. Na celý areál (plocha 2,2 ha) spadne ročně 12,4 tis m 3 dešťových vod. Pokud se týká vod ze střech objektů p.č. 651, 652 a 655, jsou zasakovány do příkopu západně od areálu. Realizací záměru vznikne před objektem p.č. 651 na stávajícím nezpevněném terénu nová zpevněná zastřešená plocha 1 200 m 2. Zastřešená hala vznikne i mezi objekty p.č. 651 a 652 (450 m 2 ). Tato plocha je v současnosti z ¾ zpevněná asfaltovým povrchem a ¼ je zatravněná. Dešťová voda z poloviny střechy budovy 651 a poloviny nově realizované haly mezi objekty p.č. 651 a p.č. 652 bude svedena do požární nádrže, ostatní dešťová voda bude i nadále zasakována. 16

B. Údaje o záměru požární nádrž Výpočet množství dešťových vod odváděných nově do požární nádrže při roční výšce srážek 556 mm (odpovídající dané srážkové oblasti). druh plochy plocha ψ i m 3 /rok m 2 ½ střechy objektu p.č. 651 227 0,9 114 ½ nově realizované haly 225 0,9 113 celkem 452 227 Nově se tedy bude jednat o odvádění objemu cca 227 m 3 srážkových vod ročně do požární nádrže tj. teoretický průměrný odtok dešťových vod cca 0,0071 l/s. Objem požární nádrže je 57 m 3. Přebytky vody z požární nádrže budou využívány na údržbu zeleně a údržbu komunikací v areálu. B.III.3. Kategorizace a množství odpadů Realizace záměru Největší objem odpadu budou představovat stavební úpravy stávajících objektů. V převážné míře půjde o odpad skupiny 17 stavební a demoliční odpady. Přehled běžných odpadů, které mohou vznikat při realizaci záměru, je uveden v následující tabulce (kategorizace dle vyhlášky 381/01 Sb.) kód druhu název odpadu nakládání s odpadem odpadu podskupina 13 02 odpadní motorové, převodové a mazací oleje oprávněná firma * podskupina 15 01 obaly (včetně odděleně sbíraného oprávněná firma * komunálního odpadu) podskupina 17 01 beton, cihly, tašky a keramika oprávněná firma * podskupina 17 02 dřevo, sklo, plasty oprávněná firma * podskupina 17 04 kovy (včetně jejich slitin) oprávněná firma * podskupina 20 01 složky z odděleného sběru (kromě odpadů oprávněná firma * uvedených v podskupině 15 01) 20 03 01 směsný komunál.odpad oprávněná firma * * - viz 12 odst.3 zákona 185/2001 Sb. v platném znění 17

B. Údaje o záměru Původcem těchto odpadů bude buď dodavatelská firma nebo oznamovatel. Provoz záměru Posuzovanou technologií je technologie na využití odpadů z dřevozpracujícího průmyslu (kód druhu odpadu 03 01 05 Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy neuvedené pod číslem 03 01 04). V následující tabulce jsou uvedeny odpady, které budou nebo mohou vznikat vlastním provozem technologie: Kód druhu odpadu Název druhu odpadu popis nakládání s odpadem 19 12 07 dřevo neuvedené pod číslem 19 12 jemný dřevní prach oprávněná 06 zachycený cyklony firma ** (např. kompostování) 10 01 03 popílek ze spalování rašeliny a neošetřeného dřeva popel z kotle oprávněná firma ** (např. kompostování) 13 02 05 * nechlorované minerální motorové, údržba zařízení oprávněná převodové a mazací oleje 15 01 06 směsné obaly údržba zařízení a administrativa 15 01 10 * obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 15 02 02 * absorpční činidla, filtr. mat. údržba zařízení (včetně olejových filtrací, jinak blíže neurčených), čistící tkaniny ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami firma** oprávněná firma** oprávněná firma** 20 03 01 Směsný komunální odpad oprávněná firma** * - odpady jsou v katalogu odpadů v příloze č. 1 k vyhlášce 381/01 Sb. označeny jako nebezpečné ** - viz 12 odst.3 zákona 185/2001 Sb. v platném znění Odpady budou tříděny dle druhů a ukládány dle charakteru do označených nádob. Všechny výše uvedené odpady budou předány oprávněné firmě ve smyslu 12 odst.3 zákona 185/2001 Sb. v platném znění. Pokud budou vznikat nebezpečné odpady, bude požádán MěÚ Dobříš o souhlas dle 16 odst. 3 zákona o odpadech k nakládání s těmito nebezpečnými odpady. Vlastní způsob nakládání s odpady je nutno provozovat v souladu s platnou legislativou (zákon 185/01 Sb. v platném znění, prováděcí předpisy k tomuto zákonu) z čehož je důležité upozornit zejména na dále uvedené zásady: - povinnost předcházet vzniku odpadů a omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti - odpady upravovat, využívat a zneškodňovat pouze v souladu s platnou legislativou - s odpady označenými jako nebezpečné je nutno nakládat jako s nebezpečnými látkami včetně všech dalších souvisejících opatření 18

B. Údaje o záměru - původce je povinen zajistit přednostní využití odpadů - ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů - zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem B.III.4. Hluk a vibrace Realizace záměru Etapa realizace záměru nebude významným zdrojem hluku a vibrací, neboť většina stavebních prací bude prováděna ve stávajících objektech. Zdrojem hluku bude pouze doprava související s návozem stavebních materiálů a vlastní technologie. Provoz záměru Instalované technologické zařízení bude zdrojem hluku, ale bude umístěno uvnitř objektu. Hlavním zdrojem hluku budou odsávací ventilátory, sušící sekce a granulátory. V současné době jsou známi pouze hlukové parametry kotle (hlučnost do 75 db). Je proto navrženo provedení zkušebního provozu, během kterého bude provedeno měření hlučnosti linky jako celku, případně i jednotlivých uzlových bodů technologie (odsávací ventilátory, sušící sekce, granulátory). Na základě změřených údajů a jejich vyhodnocení budou v případě nevyhovujících parametrů realizována opatření ke snížení hlučnosti tak, aby nebyly porušovány hygienické předpisy. Vlastní provoz není zdrojem vibrací. Vibrace připadají v úvahu pouze pro obsluhu nakladače. B.III.5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií Protipožární zabezpečení stavby Součástí projektové dokumentace bude projekt protipožárního zabezpečení stavby. Provozovna bude rozčleněna na požární úseky, budou stanoveny požadavky na požární vodu, rozmístění požárních hydrantů a hasících přístrojů. Zajištění spalovacího zařízení proti vzniku požáru Spalovací zařízení dřevního odpadu (kotel FIEDLER typ SZDO BS) se skládá z topeniště se směšovací komorou a zásobníku paliva se šnekovým dopravníkem. Všechny jednotlivé části zařízení jsou k sobě smontovány v jeden, tepelně izolovaný celek. Dle údajů dodavatele zařízení má kotel dvojí ochranu proti vzniku požáru: 1) Tepelně izolovaný celek s kompletně utěsněným zásobníkem paliva 2) Samozhášecí zařízení pro případ zahoření po šnekového podavače. Šnekový podavač se nachází mezi zásobníkem paliva a topeništěm kotle. ad 1) Zásobník paliva se plní palivem otvorem s víkem. Toto víko musí být za provozu uzavřeno a je těsněné přes mechovou gumu, aby nemohlo dojít k zpětnému tahu ze spalovací komory topeniště, přes šnekový dopravník, do zásobníku paliva. ad 2) Kdyby nastala situace a došlo k prohořívání paliva do šnekového dopravníku z topeniště, je zařízení vybaveno samoshášecím zařízením. Toto samoshášecí zařízení pracuje tak, že v případě ohřátí povrchu dopravníku paliva se automaticky otevře ventil, 19

B. Údaje o záměru který je ovládán snímanou povrchovou teplotou. Ventil je napojen na rozvod tlakové vody. Minimální tlak vody v rozvodu musí být 100 kpa. Potrubí přivádějící vodu k hasícímu ventilu musí být zhotoveno z nehořlavého materiálu. Při hašení se kotel samočinně odstaví z provozu a na elektrorozvaděči se rozsvítí kontrolka, která signalizuje, že k hašení došlo a že je potřeba kontrola kotle. Funkci samoshášecího zařízení je potřeba kontrolovat 1 x za 3 měsíce. Dále výrobce doporučuje: - 1 x za měsíc vyčistit směšovací komoru a prostor pod roštem od popílku, který se zde během provozu usazuje - 1 x týdně vyjmout nespálené části paliva z roštu topeniště. Při tomto úkonu je potřeba dbát opatrnosti s ohledem na možnost žhavosti popeloviny - dle potřeby ometat prach z povrchu kotle - udržovat okolí kotle v čistotě. Je nepřípustné, aby kolem zařízení bylo rozsypáno palivo. 20

C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Posuzovaný záměr je situován v areálu, který původně sloužil vojenským účelům. Areál se nachází ve Středočeském kraji, okrese Příbram, na katastrálním území Stará Huť, východně od obce Stará Huť v blízkosti komunikace II. třídy č. 114 Dobříš - Nový Knín - Neveklov a železniční trati Dobříš - Praha. Geografické souřadnice zájmové lokality (střed areálu): x: 761 700 y: 1 074 400 z: 373 Kartograficky je plocha zájmového území zobrazena v mapách: ZM - měřítko 1:50 000, list 12-43 Dobříš 1:10 000, list 12-43-14 Lokalizace záměru je zřejmá ze situací v příloze 1 a 2. C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území C.1.1. Územní systémy ekologické stability krajiny Územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES) je vymezován na základě zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Můžeme jej charakterizovat jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých, ekosystémů. ÚSES umožňuje uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivě působí na okolní, méně stabilní části krajiny a vytváří tak základ pro její mnohostranné využívání. Vymezení ÚSES stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Rozlišují se tři úrovně ÚSES: místní (lokální) regionální nadregionální Záměr není v kontaktu s žádným z nadregionálních a regionálních prvků USES. V blízkosti záměru nejsou vymezeny nadregionální prvky USES. Severovýchodně od areálu je vymezen regionální biokoridor. Nejbližším regionálním biocentrem je regionální biocentrum Holcovská cca 1 km jihovýchodním směrem. Umístění záměru ve vztahu k regionálnímu a nadregionálnímu ÚSES je zřejmé z následující situace (dle podkladů zveřejněných na portálu veřejné správy). 21

C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území Lokální prvky SES jsou vymezeny v územním plánu obce Stará Huť na základě Generelu lokálního ÚSES, který zpracoval Ing. Slanec v roce 1993. Z lokálních prvků SES je cca 400 jižně od areálu vymezen lokální biokoridor ve směru Z-V. C.1.2. Zvláště chráněná území, přírodní parky, Natura 2000, významné krajinné prvky, Zvláště chráněná území a přírodní parky Chráněná území a přírodní parky ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. se v zájmovém území ani v blízkém okolí nevyskytují. Natura 2000 Soustava Natura 2000 je v České republice tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami podle požadavků směrnice 79/409/EHS a 92/43/EHS (transponováno novelou zákona č. 114/1992 Sb. - zákon č. 218/2004 Sb.). Posuzovaný záměr neleží na území soustavy NATURA 2000. Z evropsky významných lokalit uvedených v národním seznamu evropsky významných lokalit (nařízení vlády č. 132/2005 Sb.) jsou nejblíže k zájmovému území evropsky významné lokality 22

C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území Dobříšský park (2,5 km jihozápadním směrem, v Dobříši) a Aglaia (2,4 km severozápadním směrem, jižně od Voznice). Ptačí oblasti se v zájmovém území ani v blízkém okolí nevyskytují. Tyto lokality nebudou záměrem dotčeny (viz. vyjádření KÚ Středočeského kraje v části H tohoto oznámení). Umístění zájmového území ve vztahu k lokalitám soustavy Natura 2000 je zřejmé z následující situace (dle podkladů zveřejněných na portálu veřejné správy). Významné krajinné prvky, památné stromy Významný krajinný prvek (VKP) - dle 3 odst. 1) písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění je VKP definován jako ekologicky a geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy (tzv. VKP ze zákona ). Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé a přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků (tzv. registrované VKP). 23