Dopravní Terminál Semily. Autobusové nádraží. Dokumentace pro územní řízení. Stavebník: Město Semily Husova 82, Semily

Transkript

1 Autobusové nádraží Rozptylová studie Akce: Stavebník: Dopravní Terminál Semily Autobusové nádraží Dokumentace pro územní řízení Město Semily Husova 82, Semily Projektant: Ing. arch. Ivan Lejčar ALEJ Architektonický ateliér Bubenečská 43, Praha 6 Zpracoval: Mgr. Radomír Smetana (držitel osvědčení o autorizaci podle zákona č. 86/2002 Sb., č.osvědčení 2358a/740/03 z , prodlouženo dne rozhodnutím MŽP č.j. 2187/820/08/DK do ) Datum: Zakázka č.: 09/1105 Počet stran: 13 Výtisk číslo: Gagarinova 779, Liberec 6, kancelář: Nová 332, Liberec 10 Tel: , , ekomod@seznam.cz

2 Obsah 1. ÚVOD VSTUPNÍ ÚDAJE Charakteristika záměru Předpokládaná lhůta výstavby Napojení na silniční síť Stručný popis záměru Přehled dopravy vyvolané záměrem Emisní charakteristika zdroje Emisní faktory Emise z autobusového nádraží Ovzduší a klima Současná imisní situace v lokalitě METODIKA VÝPOČTU Použitý model Referenční body Imisní limity HODNOCENÍ IMISNÍ SITUACE IMISNÍ PŘÍSPĚVEK ZDROJE Provoz v areálu AN Imisní zátěž z provozu na silnici I/ ZÁVĚR PODKLADY

3 1. Úvod Předložená rozptylová studie hodnotí vliv připravované stavby nového autobusového nádraží u nádraží ČD v Semilech (součást Dopravního terminálu Semily) na kvalitu ovzduší v území kde bude záměr umístěn, především na nejbližší obytnou zástavbu v jeho okolí. Rozptylová studie hodnotí ovlivnění imisní situace v okolí zdroje emisemi látek ve výfukových plynech autobusů pohybujících se prostoru autobusového nádraží (oxidy dusíku, tuhé znečišťující látky, benzen). Výsledné imisní koncentrace jsou prezentovány podrobně pro vybrané referenční body. Imisní koncentrace jsou porovnány s hodnotami imisních limitů příslušných polutantů. Studie byla zpracována jako podklad pro územní řízení. 2. Vstupní údaje 2.1 Charakteristika záměru Pozemky určené k zastavění se podle současně platného Územního plánu sídelního útvaru Semily z r. 1988, vč. pozdějších změn nacházejí v zastavěné části obce, západně od centra města v části zvané Podmoklice. Území určené pro výstavbu nového autobusového nádraží se nachází u stávajícího vlakového nádraží, v prostoru severně od existujícího autobusového nádraží (obr.č. 1) Předpokládaná lhůta výstavby 01/ / Napojení na silniční síť Autobusové nádraží bude v souladu s požadavkem zadavatele napojeno na nově plánovanou komunikaci II/292 (Bořkovská Brodská) společně s napojením areálu bývalé firmy Tofa Stručný popis záměru Dopravní terminál Semily zahrnuje dnešní železniční nádraží a nově navrhované autobusové nádraží situované východně od železničního směrem k centru města. Dopravní terminál Semily je pojat jako integrovaný terminál BUS ŽELEZNICE v rámci rozvíjejícího se integrovaného systému veřejné dopravy Libereckého kraje IDOL. Město Semily vyčlenilo ve svém územním plánu lokalitu pro nové autobusové nádraží v blízkosti železniční stanice a poměrně blízko původního autobusového nádraží. Autobusové nádraží bude sloužit k odbavení linek a cestujících pravidelné autobusové dopravy, dálkových linek, náhradní autobusové dopravy při železničních výlukách, event. pro zájezdovou dopravu. Autobusové nádraží má oddělené příjezdové a odjezdové hrany a nezbytná pohotovostní stání pro autobusy. Odbavovací budova je společná pro autobusovou a železniční dopravu a obsahuje zázemí pro cestující i pro řidiče autobusů. Autobusové nádraží je 3

4 v poloze těsně přilehlé k železniční stanici a leží na pěší spojnici Podmoklic a centra Semil. Součástí autobusového nádraží jsou plochy pro parkování automobilů i bicyklů (obr.č. 2). Na vjezdu do AN se nachází příjezdová hrana s délkou pro tři autobusy, šest odjezdových stání je soustředěno kolem 20 m širokého a cca 70 m dlouhého ostrova řešeného jako elipsoid. Nástupní hrany jsou umístěny po obou stranách ostrova a to pro tři autobusy s polotěsným řaděním. Na vnější severní straně elipsoidu jsou umístěna odstavná stání pro tři autobusy. V celém areálu AN je pohyb autobusů řešen jako jednosměrný v pěší zóně. Hlavní pěší osa z podchodu pod železničním nádražím prochází osou ostrova a současně i odbavovací budovou a dále pokračuje přes nově budovanou silnici II/292 dále k centru města. Společná odbavovací budova pro železnici a autobusy bude umístěna v západní části ostrova. Družstevní ulice bude přerušena v místě kde autobusové nádraží přiléhá k železničnímu a kde bude ústit podchod pod kolejištěm. Parkoviště pro automobily bude zřízeno v ulici Spojovací, a pro zvýšení atraktivity veřejné dopravy pro uživatele IAD je ve navrženo parkoviště systému K+R na nové spojce Bořkovská a Brodská. Kapacitní údaje : Autobusové nádraží: příjezdová stání 3 odjezdová stání 6 odstavná stání 3 Parkovací stání: ul. Spojovací: 14 Bořkovská - Brodská K+R (kiss & ride) 6 Obr.č. 1 Dopravní terminál Semily umístění záměru 4

5 Obr.č. 2 Situace 2.2 Přehled dopravy vyvolané záměrem Meziměstská linková a dálková autobusová doprava Terminál bude sloužit především pro odbavení cestujících meziměstské linkové a dálkové autobusové dopravy. Na základě současných grafikonů se předpokládá následující špičkové denní zatížení: příjezdy 116, z toho 12 v noční době (22 06 h) odjezdy 122, z toho 14 v noční době (22 06 h). 5

6 Zájezdy Pro zájezdové autobusy, cyklobusy apod. není v prostoru autobusového terminálu vyčleněno speciální stanoviště. Lze očekávat že se bude jednat maximálně o několik autobusů, výhradně v denní době. Náhradní autobusová doprava při výlukách ČD Doprava při výlukách se bude odehrávat na úkor ostatní autobusové dopravy. Vjezd pro tyto autobusy bude shodný s ostatními. V nejméně příznivém případě se bude jednat o 22 busů denně (max. počet osobních vlaků v jednom směru: Ž.Brod St. Paka), předpoklad max. 10 dní v roce Doprava v klidu Odstavná a parkovací stání jsou navržena pro parkování uživatelů hromadné autobusové a vlakové dopravy. Na terénu je navrženo 20 stání, z toho 6 krátkodobých stání K+R. Při předpokládané obrátce 10 OA na jednom stání se jedná celkem o 200 OA za den, z toho cca 10 % v noční době. 2.3 Emisní charakteristika zdroje Emisní faktory Pro stanovení emisních faktorů pro jednotlivé skupiny automobilů v roce 2014 (předpokládaný rok zprovoznění AN) byl použit program pro výpočet emisních faktorů pro motorová vozidla MEFA 06, který představuje nadstavbu modelu MEFA 02 publikovaného jako oficiální zdroj emisních faktorů ve Věstníku ministerstva ŽP č.10/2002. Program MEFA 06 má v sobě implementovaný algoritmus pro stanovení složení vozového parku podle norem EURO pro jednotlivé roky a pro různé typy komunikací. Jako charakteristické škodliviny ze spalování pohonných hmot v automobilové dopravě byly hodnoceny NO 2, PM 10 a benzen. Rychlost v prostoru AN byla uvažována 30 km/h, na příjezdových komunikacích 50 km/h a při stanovení emisí z parkovacích ploch a stání pro autobusy rychlost 5 km/h. Tabulka 1 Emisní faktory pro rok 2014 [g/km/vozidlo] Druh vozidla, rychlost [km/h] NO x PM 10 benzen osobní automobil 50 0,6178 0,0137 0, ,6896 0,0412 0,0771 autobus 50 9,0464 0,5352 0, ,1353 0,8126 0, ,7772 3,6060 0,1493 6

7 2.3.2 Emise z autobusového nádraží Do celkového objemu emisí jsou zahrnuty také emise z parkování a průjezdu osobních automobilů na parkoviště v areálu AN. Do výpočtu jsou zahrnuty i emise ze studených startů vozidel. Ve špičkové hodině je předpokládán dvojnásobek průměrných emisí. Délka pojezdu autobusu v prostoru AN od odbočení z komunikace II/292 k výjezdu na tuto komunikaci je cca 300 m. Tabulka 2 Objem emisí z autobusového nádraží Parametr jednotka NO x PM 10 benzen Emisní faktor autobusy 30 km/h g/voz/km 12,1353 0,8126 0,0282 Emisní faktor autobusy 5 km/h g/voz/km 31,7772 3,6060 0,1493 prům. hmotnostní tok emisí g/s 0, , , hm. tok emisí ve špičkové hodině g/s 0, , , Ovzduší a klima Pro výpočty byla použita podrobná růžice pro lokalitu Semily, zpracovaná ČHMÚ, prezentovaná v tabulce č. 3. Z růžice vyplývá, že převládající směry větru jsou větry západní 24,5 %, východní 16,5 % a jihovýchodní 14,5 %. Na 3. a 4. třídu stability ovzduší, které jsou nejčastější na území Čech, připadá cca 59,7 %. Konvektivní atmosféra, při které dochází k výraznému přízemnímu znečištění z blízkých komínů, je zastoupena pouze 13,8 %. Špatné rozptylové podmínky (tj. superstabilní a stabilní zvrstvení atmosféry s častým výskytem inverzních situací) lze očekávat po více než čtvrtinu roční doby (26,5 %). Jednotlivé třídy stability lze charakterizovat následovně: I. stabilitní třída superstabilní - vertikální výměna vrstev ovzduší prakticky potlačena, tvorba volných inverzních stavů. Výskyt v nočních a ranních hodinách, především v chladném půlroce. Maximální rychlost větru 2 m/s. II. stabilitní třída stabilní - vertikální výměna ovzduší je stále nevýznamná, také doprovázena inverzními situacemi. Maximální rychlost větru 3 m/s. Výskyt v nočních a ranních hodinách v průběhu celého roku. III. stabilitní třída izotermní - projevuje se již vertikální výměna ovzduší. Výskyt větru v neomezené síle. V chladném období lze očekávat v dopoledních a odpoledních hodinách, v létě v časných ranních a večerních hodinách. IV. stabilitní třída normální - dobré podmínky pro rozptyl škodlivin, bez tvorby inverzních stavů, neomezená síla větru. Vyskytuje se přes den, v době, kdy nepanuje významně sluneční svit. Společně s III. stabilitní třídou mají v našich podmínkách zpravidla výrazně vyšší četnost výskytu než ostatní třídy. 7

8 V. stabilitní třída konvektivní - projevuje se vysokou turbulencí ve vertikálním směru, která může způsobovat, že se mohou nárazově vyskytovat vysoké koncentrace znečisťujících látek. Nejvyšší rychlosti větru 5 m/s, výskyt v letních měsících v době, kdy je vysoká intenzita slunečního svitu. Tabulka 3 Větrná růžice pro lokalitu Semily 2.5 Současná imisní situace v lokalitě Imisní pozadí obecně se vyskytujících škodlivin v regionu přímo v místě ani v okrese Semily zjišťováno není. Nejbližší stanice AIM je v Jablonci n.n., zde naměřené hodnoty však pro Semily nejsou reprezentativní. Podle map znečištění ovzduší ČHMÚ pro rok 2008 leží Semily v oblasti koncentrací: NO 2 roční menší než 26 µg/m 3, PM 10 roční µg/m 3, 36. maximální µg/m 3, benzen roční menší než 2 µg/m 3. Dominantním zdrojem emisí v území bude po realizaci přeložky silnice II/292 automobilová doprava po této komunikaci. Podle výsledků sčítání dopravy v roce 2005 (zatím poslední realizované sčítání) a růstových koeficientů ŘSD ČR bude v roce 2014 intenzita dopravy na této silnici: 4719 vozidel za 24 hodin, z toho 997 nákladních vozidel. Imisní příspěvek této dopravy (dle emisních faktorů pro rok 2014, rychlost 50 km/h) ve vzdálenosti 10 m od osy komunikace bude následující: 8

9 Tabulka 4 Imisní příspěvek dopravy po silnici II/292 ve vzdálenosti 10 m od komunikace Zneč. látka NO 2 benzen PM 10 koncentrace hodinová roční roční denní roční hodnota [µg/m 3 ] 12,6 0,62 0,0044 4,3 0,24 Tyto imisní příspěvky představují maximální přitížení imisní situace v lokalitě k celkovému imisnímu pozadí popsanému hodnotami z imisních map. Ani v součtu s imisním pozadím v širší oblasti nejsou v lokalitě překračovány imisní limity posuzovaných znečišťujících látek. 3. Metodika výpočtu 3.1 Použitý model Výpočet znečištění ovzduší byl proveden podle metodiky SYMOS 97 [3], platné od roku 1998 a upravené v roce 2003 podle platné legislativy na verzi Metodika vychází z rovnice difúze, založené na aplikaci statistické teorie turbulentní difúze, popisující rozptyl příměsí z kontinuálního zdroje ve stejnorodé stacionární atmosféře. Rovnice pro rozptyl škodlivin vychází z Gaussova normálního rozdělení trojrozměrném prostoru, kde ve směru proudění vzduchu převládá transport znečišťujících látek nad difúzí. Tato metodika umožňuje výpočet kumulovaného znečištění od většího počtu zdrojů. Do výpočtu zahrnuje i korekce na vertikální členitost terénu. Umožňuje počítat krátkodobé i roční průměrné koncentrace znečišťujících látek v síti referenčních bodů a doby překročení zvolených hraničních koncentrací. Počítá se stáčením směru a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení hraničních koncentrací bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru i různé třídy teplotní stability atmosféry. Metodika umožňuje výpočet krátkodobých hodinových koncentrací a průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek. Pro CO provádí výpočet 8mi hodinových průměrných koncentrací a pro SO 2 a PM 10 umožňuje výpočet 24hodinových koncentrací. V souladu s platnou legislativou zajišťuje výpočet imisních koncentrací NO 2 a PM 10. Zpracovatel rozptylové studie je držitelem licence programu SYMOS97v2003, verze

10 3.2 Referenční body Posuzovaný záměr leží v blízkosti několika obytných domů, mimo soustředěnou městskou zástavbu. Pro posouzení ovlivnění nejbližší zástavby emisemi vyvolané automobilové dopravy (autobusy, osobní automobily) bylo vybráno několik domů (referenčních bodů) charakterizujících nejvíce exponovanou zástavbu. Podrobný výpočet imisního zatížení byl proveden pro následující 6 referenčních bodů (viz obr.č. 3). U budov byly počítány koncentrace v nejnepříznivějším místě na fasádě přilehlé ke zdroji znečištění. Referenční body: 1. Družstevní č.p Jižní č.p Družstevní č.p Jižní č.p Nádražní č.p Jižní č.p. 465 Obr.č. 3 Referenční body 10

11 3.3 Imisní limity Pro látky emitované do ovzduší jsou stanoveny imisní limity a meze tolerance nařízením vlády č. 597/2006 Sb. [4]. Tabulka 5 Hodnoty imisních limitů platných od Znečišťující látka aritmetický průměr za období imisní limit / možný počet překročení za rok Oxid dusičitý 1 hodina 200 µg/m 3 /18 1 kalendářní rok 40 µg/m 3 PM hodin 50 µg/m 3 /35 1 kalendářní rok 40 µg/m 3 Benzen 1 kalendářní rok 5 µg/m 3 4. Hodnocení imisní situace imisní příspěvek zdroje 4.1 Provoz v areálu AN Příspěvek automobilového provozu v areálu terminálu k imisní situaci okolí je prezentován v tabulce 6. Hodnoty koncentrací představují přírůstek koncentrací k imisní situaci v lokalitě. Tabulka 6 Přírůstek imisních koncentrací v referenčních bodech [µg/m 3 ] Ref. bod NO 2 PM 10 benzen 1 hodina rok 24 hodin rok rok 1 4,64 0,239 2,62 0,095 0, ,79 0,320 2,17 0,128 0, ,66 0,102 2,02 0,039 0, ,69 0,074 2,03 0,028 0, ,43 0,091 1,87 0,034 0, ,99 0,075 1,60 0,028 0,0023 Limit Maximální očekávané hodinové koncentrace oxidu dusičitého NO 2 na fasádách blízkých domů nikde nepřekročí hodnotu 5 µg/m 3 a budou se pohybovat mezi 3 a 5 µg/m 3. To jsou hodnoty do 2,5 % hodinového limitu. 11

12 Hodnoty 19. nejvyšší hodinové koncentrace NO 2 na všech stanicích AIM v regionu jsou výrazně pod limitní hodnotou, totéž lze očekávat i v Semilech a tím nehrozí, že by v součtu s pozadím způsobil přírůstek imisí z posuzovaného záměru překročení krátkodobého imisního limitu 200 µg/m 3. Průměrné roční koncentrace NO 2 jsou maximálně na úrovni 1 % ročního limitu a jedná se o přírůstek nevýznamný. Pozadí v lokalitě je do 26 µg/m 3, emise z provozu na AN navýší tuto hodnotu minimálně. Roční imisní koncentrace benzenu se budou v případě koncentrací na fasádách nejbližších domů pohybovat v setinách µg/m 3 a budou i vzhledem ke stávajícímu pozadí nevýznamné. Převážnou část dopravy v lokalitě budou představovat autobusy a emise tuhých látek z naftových motorů jsou významnější než z motorů běžných osobních automobilů. Denní koncentrace frakce tuhých látek PM 10 se budou pohybovat u nejbližší obytné zástavby v hodnotách od 1,5 do 3 µg/m 3. To jsou koncentrace do 6 % denního imisního limitu. V regionu nejsou překračovány hodnoty denního imisního limitu. 36. nejvyšší denní hodnota v roce 2008 nepřekročila hodnotu 40 µg/m 3. To znamená, že pravděpodobnost překročení imisního limitu v posuzovaných referenčních bodech je zcela zanedbatelná. Roční koncentrace PM 10 v desetinách µg/m 3 je maximálně na úrovni necelého 0,5 % ročního limitu a tento příspěvek k imisnímu pozadí, které se pohybuje pod polovinou limitní hodnoty, je nevýznamný. 4.2 Imisní zátěž z provozu na silnici I/292 Autobusy přijíždějící do prostoru AN a odjíždějící z AN zvýší intenzitu dopravy po přeložce silnice II/292. Část této autobusové dopravy je již zahrnuta ve výsledcích sčítání dopravy z roku 2005, skutečné navýšení této dopravy v roce 2014 bude tedy o něco nižší. Hodnoty imisního příspěvku provozu na přeložce silnice II/292 jsou převzaty z tabulky 4. Předpokládá se rovnoměrné rozložení autobusové dopravy do obou směrů příjezdové komunikace. Tabulka 7 Imisní příspěvek dopravy po silnici II/292 ve vzdálenosti 10 m od komunikace Zneč. látka NO 2 benzen PM 10 koncentrace hodinová roční roční denní roční bez autobusové dopravy [µg/m 3 ] 12,6 0,62 0,0044 4,3 0,24 autobusová doprava [µg/m 3 ] 1,30 0,064 0, ,51 0,028 navýšení imisních koncentrací [%] 10,3 10,3 2,95 11,8 11,8 Autobusová doprava zvýší imisní zátěž v okolí přeložky silnice II/292 cca o 10 %, v případě benzenu asi o 3 %. Celkový imisní příspěvek automobilového provozu po této přeložce i po navýšení o provoz autobusů do nového autobusového nádraží bude pouze v jednotkách procent příslušných imisních limitů. 12

13 5. Závěr Připravovaný záměr dopravní terminál Semily a vlastní autobusové nádraží u nádraží ČD bude zahrnovat plochu autobusového nádraží, parkovací plochy a navazující komunikace. Nárůst imisních koncentrací hlavních škodlivin, to je oxidu dusičitého, tuhých znečišťujících látek a benzenu nezpůsobí nadměrné zatížení okolí emitovanými škodlivinami, koncentrace znečišťujících látek v blízkém i vzdálenějším okolí záměru budou výrazně pod limitními hodnotami stanovenými zákonem o ovzduší. Na základě provedených výpočtů lze oprávněně předpokládat, že ani při součtu s imisním pozadím v lokalitě nedojde k překročení imisního limitů posuzovaných škodlivin. 6. Podklady [1] Dopravní terminál Semily, Autobusové nádraží. Dokumentace pro územní řízení, textová část. ALEJ architektonický atelier, Praha 11/2009. [2] Dopravní terminál Semily. Situace. Mapa M 1:500. ALEJ architektonický atelier, Praha 11/2009. [3] Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší MŽP výpočtu znečištění ovzduší z bodových a mobilních zdrojů SYMOS 97. Věstník MŽP 3/1998, Praha. [4] Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. [5] Znečištění ovzduší a chemické složení srážek na území ČR. Souhrnný roční tabelární přehled Internetová stránka ČHMÚ Praha. 13