Řešení problematiky obsahu výuky v předmětu Podniková ekonomika na ekonomicky zaměřených středních školách

MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání Řešení problematiky obsahu výuky v předmětu Podniková ekonomika na ekonomicky zaměřených středních školách Bakalářská práce Brno 2013 Vedoucí práce: Mgr. Pavel Pecina, Ph.D. Autor práce: Adéla Eliášová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s názvem Řešení problematiky obsahu výuky v předmětu Podniková ekonomika na ekonomicky zaměřených středních školách zpracovala samostatně a veškeré zdroje uvedla v seznamu použité literatury. V Boskovicích dne 21. března 2013 Adéla Eliášová 1

Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Pavlu Pecinovi, Ph.D. za jeho cenné rady a pomoc při zpracování této bakalářské práce. 2

ELIÁŠOVÁ, Adéla. Řešení problematiky obsahu výuky v předmětu Podniková ekonomika na ekonomicky zaměřených středních školách: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, 2013. 57 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Pavel Pecina Ph.D. Anotace Tématem mé bakalářské práce je Řešení problematiky obsahu výuky v předmětu Podniková ekonomika na ekonomicky zaměřených středních školách. Konkrétně se v mé práci zabývám vytvořením v praxi využitelných výukových textů, pro odborný předmět Podniková ekonomika. Důvodem je nejen aktuálnost tématu, které se stále vyvíjí, ale také skutečnost, že učitelé jsou nuceni tvořit si vlastní oporu pro výuku, jelikož nemají k dispozici vhodnou a aktuální literaturu. V první části mé práce se zabývám profilem žáka oboru Ekonomika a podnikání, zabývám se nejen jeho uplatněním ale i jeho kompetencemi. Dále se stručně věnuji pojetí předmětu Podniková ekonomika, jeho obecnému cíli a charakteristice učiva. V neposlední řadě také blíže popisuji samotnou výuku, její metody a formy, či hodnocení. V rámci mé teoretické části jsem se také pokusila o srovnání obsahů výuky předmětu Ekonomika na jiných školách, v rámci stejného oboru. Ve druhé, hlavní části se věnuji samotným výukovým textům. Témata, která jsem zpracovala, jsou vhodná do úvodního ročníku předmětu Ekonomika či Podniková ekonomika. Ke každému výukovému textu jsem zařadila cíle a na konec tématu otázky k opakování. Ke dvěma tématům jsem na místo otázek zpracovala listy k procvičení, které se nacházejí v příloze. Klíčová slova Ekonomika a podnikání, Podniková ekonomika, Ekonomika, výukové texty, absolvent, předmět 3

Annotation The topic of my thesis is "Tackling the content of teaching in the subject of Business Economics in the economically-oriented high schools." Specifically, my work deals with creating teaching texts for the course Business Administration usable in practice. The reason is not only the actuality of the topic, which is still evolving, but also the fact that teachers are forced to form their own support for teaching, since they do not have appropriate and actual literature. The first part of my work deals with a profile of the student of economics and business, not only with the application but also his competencies. I also briefly pay attention to the concept of the course Business Economics, its general objectives and characteristics of the curriculum. Last but not least, I am defining teaching itself, its methods and forms and its evaluation. In my theoretical part, I also tried to compare the contents of the course Economics at other schools, domains of similar or the same focus. The second, main part is devoted right to the teaching texts. Topics I worked on, are suitable for the initial year of the course Economics or Business Administration. For each text, I included the learning objectives and the questions on repetition at the end of the topic. For two topics I have prepared the sheets of questions for practice, which are enclosed in the annex. Key words Economics and Business, Business Economics, Economics, textbooks, graduate, course 4

Obsah Úvod 7 1. Profil absolventa oboru Ekonomika a podnikání 8 Uplatnění absolventa 8 Organizace vzdělávání 8 Kompetence absolventa 8 Odborné kompetence 9 2. Pojetí vyučovacího předmětu 10 Obecný cíl vyučovacího předmětu 10 Charakteristika učiva 10 3. Výuka 11 Metody a formy výuky 11 Kritéria a formy hodnocení žáků 11 4. Porovnání obsahů výuky 12 Tabulka 12 Porovnání obsahu výuky 13 5. Vlastní výukové texty 14 Základní ekonomické pojmy a systémy 15 Historický vývoj ekonomických teorií 18 Zákon vzácnosti, zákon ekonomie času a teorie potřeb 20 Hospodářský proces, jeho etapy a výrobní zdroje 21 Trh a jeho zákony, nabídka a poptávka 24 Hospodářský cyklus, konkurence a hospodářská soutěž 27 Peníze a jejich postavení v tržní ekonomice 29 Hodnocení národního hospodářství 31 Nezaměstnanost 34 Ceny 37 Inflace 41 Ekonomika a neziskový sektor 43 Zahraniční politika 45 MMF a Světová banka 47 Závěr 49 Resumé 50 5

Summary 51 Použité zdroje 52 Seznam obrázků 54 Seznam příloh 55 Přílohy 56 6

Úvod Tématem mé bakalářské práce je Řešení problematiky obsahu výuky v předmětu Podniková ekonomika na ekonomicky zaměřených středních školách. Cílem práce je vytvořit v praxi využitelné výukové texty pro učitele předmětu Podniková ekonomika nebo Ekonomika, které by sloužily jako pomůcka při přípravě učitele na výuku odborného předmětu. Hlavní důvodem je nejen aktuálnost tématu, které se stále vyvíjí, ale také skutečnost, že učitelé jsou nuceni tvořit si vlastní oporu pro výuku, jelikož nemají k dispozici vhodnou a aktuální literaturu. Témata probíraná v určitých ročnících se řídí učebními osnovami. Mnou vypracované texty obsahují základní témata, která slouží k tomu, aby měl žák přehled v dané problematice a mohl se v následujících ročnících věnovat náročnějším, navazujícím tématům. Témata jsem vybírala na základě vlastních zkušeností ze střední školy (Střední škola podnikání a managementu o.p.s), kde jsme nevyužívali učebnic. Veškeré učivo šlo z úst a poznámek učitele, který měl témata zpracovaná pouze pro vlastní potřebu. Při tvorbě textů uvažuji nejen o vlastním obsahu, ale také se pokouším najít vhodné metody výuky. Mým cílem je podat učivo žákům srozumitelně a co nejsnáze pochopitelně. Vypracované výukové texty mohou sloužit každému učiteli předmětu Ekonomika nebo Podniková ekonomika. Na konci výukového textu jsou k dispozici otázky, které může učitel využít ke kontrole pozornosti žáků, pro zopakování tématu na konci hodiny či jako otázky k ústnímu zkoušení na začátku hodiny následující. U dvou textů jsem na místo otázek zpracovala listy k procvičení látky, které se nacházejí v příloze. 7

1. Profil absolventa oboru 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání Uplatnění absolventa Absolvent se uplatní na trhu práce především jako ekonom, finanční referent, referent marketingu, asistent, sekretář, obchodní zástupce, referent ve státní správě, bankovní a pojišťovací pracovník a v dalších ekonomicko-administrativních funkcích a pozicích, a to zejména ve výrobní a obchodní činnosti příslušného odborného zaměření (např. strojírenského, chemického apod.), které škola nabízí ve svém školním vzdělávacím programu. 1 Mezi další schopnosti absolventa řadíme vedení účetnictví a administrativy menší či větší firmy. Při jednání se zákazníky je schopen jednat profesionálně a to ve dvou cizích jazycích. Absolvent bude mít také předpoklady k rozvíjení vlastní podnikatelské činnosti. Organizace vzdělávání Obor Ekonomika a podnikání lze realizovat ve dvou formách vzdělávání a to: 4 leté denní formě a 1-2 leté denní formě vzdělávání pro absolventy oborů vzdělání ukončených maturitní zkouškou. Dle znění zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším a jiném vzdělávání. 1 Dosaženým stupněm vzdělání je střední odborné s maturitou. Způsob ukončení vzdělání je maturitní zkouška a potvrzením dosaženého vzdělání a kvalifikace je vysvědčení o maturitní zkoušce. Profilovou část maturitní zkoušky určuje ředitel školy. Nejméně dvě ze tří zkoušek žák koná z oblasti odborného vzdělávání. Součástí povinných zkoušek je i praktická zkouška či maturitní práce a její obhajoba před zkušební komisí. 2 Kompetence absolventa V návaznosti na základní vzdělání si žáci díky střednímu odbornému vzdělávání vytváří klíčové a odborné kompetence. Klíčové kompetence obecně jsou: Kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní kompetence, personální a sociální kompetence, občanské kompetence a kulturní povědomí, kompetence k pracovnímu uplatnění a 1 Národní ústav odborného vzdělávání: www.nuov.cz, RVP 6341M01 Ekonomika a podnikání [online]. s. 12 2 Národní ústav odborného vzdělávání: www.nuov.cz, RVP 6341M01 Ekonomika a podnikání [online]. s. 13 8

podnikatelským aktivitám, matematické kompetence, kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Jelikož se v této práci věnuji odbornému předmětu, zajímá mne především jaké odborné kompetence, si žák díky svým schopnostem a studijním předpokladům vytvoří. 3 Odborné kompetence Odborné kompetence zahrnují: zajišťování typických podnikových činností, efektivní hospodaření s finančními prostředky, zajišťování obchodních činnosti podniku, aby žáci dbali na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, usilovali o největší kvalitu své práce, výrobků či služeb a v neposlední řadě jednali ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje. 3 Národní ústav odborného vzdělávání: www.nuov.cz, RVP 6341M01 Ekonomika a podnikání [online]. s. 7-10 9

2. Pojetí vyučovacího předmětu Ekonomika podnikání Obecný cíl Cílem předmětu Podniková ekonomika je umožnit žákům osvojit si základy ekonomického myšlení a obchodně-podnikatelských aktivit, orientovat se v ekonomických jevech a procesech tržního hospodářství a v právních aspektech obchodně-podnikatelských jevů. 4 Cílem souboru témat v mé práci je uvést žáka do problematiky a zajistit přehled v základních ekonomických otázkách. Probíraná témata v úvodním ročníku jsou běžně využitelná a provázaná s každodenním životem. Např. když se v médiích bude hovořit o nezaměstnanosti, žák již bude vědět, o co se jedná, jaké jsou její příčiny, jak ji lze řešit, jak ji řeší stát či jak jsou na tom nezaměstnaní s finanční podporou státu. Žáci by měli pochopit, z jakého důvodu se o tématech učí a k čemu jim v životě tyto informace poslouží. Přesto, že se mění zákony či hodnoty základní principy zůstávají. Žák by si také měl během úvodního ročníku uvědomit, jaké jsou mezipředmětové vztahy s účetnictvím. Charakteristika učiva Předmět podniková ekonomika vychází z odborného okruhu rámcového vzdělávacího programu: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání. Učivo předmětu je zařazeno do 2. až 4. ročníku v rozsahu 2 hodiny týdně. Výuka se zaměřuje na jednotlivé tematické celky, které vymezují základní ekonomické jevy, podstatu fungování tržní ekonomiky, majetek podniku, podnikové činnosti a zásady hospodaření. Směřuje také ke zvládnutí znalostí o národním a světovém hospodářství, Evropské unii, fungování finančního trhu a daňové soustavy. 4 4 ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o, ŠVP Cestovní ruch [online]. s. 187 10

3. Výuka Metody a formy výuky Výuka by měla žáky zaujmout, výsledkem by tedy mělo být jejich zaujetí pro předmět a pochopení k čemu danou látku využijí. Metody výuky tedy mohou být nejen slovní výklad, učiva, diskuze, práce s odbornou literaturou, ale i s ekonomickým tiskem a internetem. Je tedy dobré zařadit do výuky zpracování krátkých ekonomických aktualit referátů. Zpestřením pro žáky je výklad pomocí power-pointové prezentace s názornými ukázkami či projektová výuka (individuální či práce ve skupinách). Na konci každého tematického celku je umístěno shrnutí a opakování probrané látky. Kritéria a formy hodnocení žáků Zkoušení by mělo probíhat v souladu s klasifikačním řádem a to nejen ústní, ale také písemné. Žák by měl být zkoušen ústně minimálně jednou za čtvrtletí. Písemné zkoušení doporučuji provádět vždy po probrání několika tematických celků. Vhodnější formou písemného zkoušení je test s otevřenými otázkami. Žák je nucen si učivo oživovat a nespoléhá jen na tipování. Vyučující sleduje žáka při plnění zadaných úkolů a jeho připravenost na vyučování. Do celkového hodnocení učitel zahrnuje také kvalitu práce a aktivitu v hodinách. 5 Při klasifikaci žáka, by mělo být přihlédnuto nejen k jeho známkám, ale také k jeho: samostatné práci, aplikace teorie do praxe, aktivitě v hodinách a schopnostem obhajovat svůj názor. 6 Z vlastní zkušenosti doporučuji žákům založit si v úvodu předmětu desky a do nich zakládat každé jednotlivé téma, jako kompletní přípravu k maturitě. 5 Střední odborná škola MORAVA o.p.s, ŠVP Ekonomika a podnikání [online]. s. 117 6 Integrovaná SŠ Cheb, www.iss-cheb.cz: Učební osnova předmětu Ekonomika, obor Lakýrník autolakýrník [online]. 11

4. Porovnání obsahů výuky předmětu Ekonomika/Podniková ekonomika v úvodním ročníku předmětu. SOŠ Morava SOŠ a SOU Jindřichův Hradec Mé výukové texty Ekonomika a podnikání Ekonomika a podnikání Ekonomika a podnikání Ekonomika, 1. ročník (3h) Ekonomika 1. ročník (2h) Podnik. ekonomika 2.ročník (2h) 1. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 1. Podstata fungování tržní ekonomiky 1. Základní ekonomické pojmy a systémy hygiena práce, požární prevence potřeby, statky a služby, vzácnost, Podstata fungování tržní ekonomiky obětovaná příležitost, racionální chování 2. Historický vývoj ekonomických teorií Potřeby, statky, služby, spotřeba, vzácnost výrobní faktory, vzácnost, ekonomický Výroba, výrobní faktory, hosp. proces koloběh 3. Zákon vzácnosti, zákon ekonomie času Trh, tržní subjekty, nabídka, poptávka, tržní systém, nabídka, poptávka, cena, a teorie potřeb zboží, cena, racionální chování spotře. úloha státu v tržní ekonomice 2. Podnikání, podnikatelský záměr, 2. Organizace, podnik, právní úprava výrobní zdroje 4. Hospodářský proces, jeho etapy a právní formy podnikání podnikání Podnikání dle Obchodního zákoníku ziskové a neziskové organizace 5. Trh a jeho zákony, nabídka a náklady, výnosy, zisk poptávka 3. Výrobní činnosti podniku podnikání a podnikatelský záměr výroba, jakost, úspory z rozsahu, ekologie, právní formy podniku živnosti, 6. Hospodářský cyklus, konkurence a Výrobní činnosti podniku v daném zam. obchodní společnosti hospodářská soutěž funkce podniku vztah podniku k okolí 7. Peníze a jejich postavení v tržní ekonomice 3. Personalistika kategorie zaměstnanců a plánování 8. Hodnocení národního hospodářství jejich potřeby získávání a výběr pracovníků 9. Nezaměstnanost pracovní poměr evidence zaměstnanců, práce a mezd 10. Ceny péče o zaměstnance úřad práce 11. Inflace 4. Odměňování zaměstnanců 12. Ekonomika a neziskový sektor základní formy mzdy pobídkové složky mzdy 13. Zahraniční politika výpočet hrubé mzdy 14. MMF a Světová banka 12

Porovnání obsahu výuky Z výše uvedené tabulky, kterou jsem vytvořila z ŠVP uvedených škol stejného oboru, lze vyčíst následující: SOŠ Morava, obor Ekonomika a podnikání, předmět Ekonomika 3 hod/týden. Témat je na první pohled méně, některá jsou však obecnější, například Ekologie, která se dle mého názoru ne úplně hodí do konceptu celého předmětu a mohla by být součástí jiného předmětu. Učivo je buď probíráno volnějším tempem, nebo opravdu do hloubky a podrobně. Zdroj: ŠVP 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání. SOU a SOŠ Jindřichův Hradec, obor Ekonomika a podnikání, předmět Ekonomika, 2 hod/týden. Témata jsou logicky a účelně rozdělená do kategorií. Zajímavá je kategorie Personalistika, kterou jsem mezi tématy v ekonomickém předmětu ještě neviděla. Tuto kategorii bych spíše zařadila do Obchodního provozu či Práva. Zdroj: ŠVP 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání. Přestože se jedná o stejný obor a učitelé, kteří tvořili ŠVP i já jsme vycházeli ze stejného Rámcového vzdělávacího programu, témata určená pro úvodní rok vyučování předmětu Ekonomika se diametrálně liší. Vypovídá to nejen o rozdílných názorech, ale i o vlastních zkušenostech učitelů. Já jsem se spíše snažila zaměřit na celkový přehled žáka, aby měl jasné a stručné informace o základních tématech, které se ekonomiky týkají. Řekla bych, že přesný opak konají učitelé, kteří tvořili témata uvedená v prvních dvou sloupcích tabulky. Zaměřují se na větší celek a tomu se poté do hloubky s žáky věnují. Ano, žák má hlubší znalosti, ale nemá přehled v látce a nedokáže si představit, co ho v dalších ročnících čeká. 13

5. Vlastní výukové texty Témata pro první rok vyučování předmětu Podniková ekonomika jsem zkompletovala dle svého nejlepšího vědomí. Porovnala jsem probíraná témata během mého studia s tématy ostatních škol. Snažila jsem se vcítit do studenta a zároveň do budoucího pedagoga. Mnou vybraná témata jsou dle mého názoru nejvhodnější do úvodního ročníku, díky nim si žák udělá celkový hrubý obraz o ekonomice jako takové, jak funguje a je schopen s tímto přehledem jednoduše navazovat na učivo v následujícím ročníku. Výukové texty odpovídají tematickým celkům. Učitel je přizpůsobí dle tempa žáků. Každý z mých výukových textů obsahuje následující: název tématu, pořadí, předpokládanou hodinovou dotaci, cíl tématu, výukový text, otázky pro zopakování (případně ke zkoušení v následující hodině). 1. Základní ekonomické pojmy a systémy 2. Historický vývoj ekonomických teorií 3. Zákon vzácnosti, zákon ekonomie času a teorie potřeb 4. Hospodářský proces, jeho etapy a výrobní zdroje 5. Trh a jeho zákony, nabídka a poptávka 6. Hospodářský cyklus, konkurence a hospodářská soutěž 7. Peníze a jejich postavení v tržní ekonomice 8. Hodnocení národního hospodářství 9. Nezaměstnanost 10. Ceny 11. Inflace 12. Ekonomika a neziskový sektor 13. Zahraniční politika 14. MMF a Světová banka 14

1. Základní ekonomické pojmy a systémy Hodinová dotace: 2-3 vyučovací hodiny. Cíl tématu: žák bude chopen: - uvést jaký je rozdíl mezi ekonomií a ekonomikou, - definovat mikroekonomii a makroekonomii, - definovat základní ekonomické systémy. Ekonomie vs. Ekonomika Je nutné rozlišovat mezi dvěma pojmy ekonomie a ekonomika. Ekonomie je společenská věda, která se zabývá společenskou realitou zvanou ekonomika. Ekonomie je tedy ekonomická teorie a ekonomika je ekonomická praxe. Chceme-li, aby ekonomie sloužila reálnému životu, nelze je oddělovat. Ekonomie je (zjednodušeně) věda o chování lidí: - ve výrobě (co se bude vyrábět, jakým způsobem, atd.), - při uspokojování svých potřeb (co si lidé koupí při svých omezených příjmech). Mikroekonomie vs. Makroekonomie Společně je řadíme do tzv. obecné ekonomie. Obecná ekonomie zkoumá a vyvozuje základní ekonomické vztahy platící v ekonomice. Mikroekonomie zkoumá chování dílčích ekonomických subjektů (jednotlivců), domácností či firem (pohled očima jednotlivého zúčastněného subjektu). Makroekonomie se zabývá hospodářstvím jako celkem (pohled subjektu zvenčí, který není účastníkem ekonomického systému, ale vytváří pro jeho fungování podmínky např. stát). Vztah ekonomie k jiným vědám Ekonomie patří mezi společenské vědy a je jedním z pohledů zkoumajících naši společenskou realitu. Ekonomie využívá poznatků věd: psychologie, sociologie, demografie, politologie, historie, hospodářského zeměpisu, práva, etiky a dalších). Využívá též řadu nástrojů přírodních věd matematiky a statistiky. Ekonomie vychází také z poznatků vědy filozofie. 7 7 Centrum pro rozvoj ekonomického vzdělávání: www.ceed.cz [online]. [cit. 20. prosince 2012]. Dostupné z: <http://www.ceed.cz/ekonomie/pojmy.htm> 15

Základní ekonomické systémy Ekonomický systém umožňuje spojovat lidské síly k dosažení svých cílů a efektivně využívat dostupné zdroje. Dosud známe tři systémy: zvykový, příkazový a tržní. V čem se tyto systémy liší? Liší se tím, že různě odpovídají na základní ekonomické otázky: 1) Co a kolik se bude vyrábět? Každá společnost má jen omezené zdroje a musí se rozhodnout, co a kolik vyrobí, aby zajistila své přežití a případně další rozvoj. 2) Jak a s jakým rozdělením zdrojů se bude vyrábět? Každá společnost má volbu technologií, záleží na zvážení jaké výrobní faktory má společnost k dispozici a co považuje za nejefektivnější (dříve byli otroci levnější síla než povozy, dnes jsou zaměstnanci daleko nákladnější nežli stroje). 3) Jak se členové společnosti a výsledný produkt rozdělí? Každý ze členů chce získat svůj podíl na vyrobených statcích k přežití, zvýšení životní úrovně, atd. Velice záleží na vlastnických vztazích výrobních faktorů. Zvykový systém Je historicky nejstarší, založený na kmenových vztazích a dělbě práce uvnitř kmene. Co a jak se bude vyrábět, rozhoduje vůdce kmene (rada starších) na základě tradic a zkušeností předešlých generací, jak a s jakými zdroji také rozhoduje vůdce kmene, rozdělování vyrobeného produktu je v počátcích podle potřeb členů kmene (vyrobený produkt je malý a stačí sotva k přežití), později už ale lidé zdokonalují své nástroje, technologické postupy a dělbu práce a vzniká nadprodukt, který si přivlastňují nejmocnější příslušníci kmene. Nevýhodou je rozhodování založeno pouze na subjektivním názoru jedince (jedinců). Zvykový ekonomický systém v dnešní době naleznete např. v centrální Austrálii, Africe nebo u kmenů amazonského pralesa. 8 Příkazový systém Je založen na principu direktivně řízeného hospodářství, kdy vláda provádí veškeré rozhodování o výrobě a rozdělování. Co a jak se bude vyrábět, rozhoduje politická špička (úzký okruh nevýše postavených lidí), svá rozhodnutí většinou formulují do závazného 8 Centrum pro rozvoj ekonomického vzdělávání: www.ceed.cz [online]. [cit. 20. prosince 2012]. Dostupné z: <http://www.ceed.cz/ekonomie/zvykovy06.htm> 16

plánu. V plánu bývá určeno, co se má vyrábět a v jakém množství. Plánované ekonomiky ve srovnání s tržními zaostávají. Projevem toho bývá zejména technické zaostávání a pomalý růst životní úrovně rozdělování vyrobeného produktu je dle pravidel stanovených špičkou. Často bývá tento systém spojen s omezováním vlastnických vztahů. Výhodou je schopnost rychle mobilizovat zdroje. Nevýhodou je subjektivnost a zneužitelnost při rozhodování. Příkazový systém je extrémem, který lze v čisté podobě najít velmi zřídka. Někteří teoretikové mají snahu zcela eliminovat tržní vlivy v příkazové ekonomice umělým zrušením peněz jako prostředníka směny (např. pokus Pol Pota v Kambodži 1975-1979). 9 Tržní systém spojení výrobců a spotřebitelů je uskutečňováno pouze prostřednictvím trhu. Co a jak se bude vyrábět, rozhoduje trh a jeho zákony: Co vyrábět určují kupující prostřednictvím svých peněz, které vydávají za nákup určitého zboží. Podniky jsou ve svém rozhodování co vyrábět vedeny především snahou po dosažení zisku. Jak vyrábět? Nejlepší cesta, jak čelit konkurenci = vyrábět s co nejnižšími náklady a hledat ten nejefektivnější způsob výroby. Výhodou je, že zákony trhu fungují bez ohledu na subjektivní rozhodnutí jednotlivců. Hovoříme o neviditelné ruce trhu, která zajišťuje efektivní využívání zdrojů společnosti. Výhodou je i bezprostřední a velmi tvrdá motivace výrobců. Nevýhodou je, že prostřednictvím trhu nejsme schopni řešit procesy přerozdělování (jak mají přežít nemocní, děti a starci, když nemohou pracovat) ani případy selhání trhu. 10 V praxi se setkáváme se smíšeným systémem. Ten je kombinací příkazového a tržního systému, kdy se spojují pozitiva těchto systémů, z tržního si vybírá utváření výši cen a z příkazového zásahy státu do citlivých oblastí (školství, zdravotnictví, atd.). Přechod z jednoho systému k jinému nazýváme transformačním obdobím. Současný ekonomický systém v ČR označujeme za tržní systém, ovšem s řízenými zásahy státu tam, kde tržní mechanismus selhává. 11 9 Centrum pro rozvoj ekonomického vzdělávání: www.ceed.cz [online]. [cit. 20. prosince 2012]. Dostupné z: <http://www.ceed.cz/ekonomie/prikazovy07.htm> 10 Centrum pro rozvoj ekonomického vzdělávání: www.ceed.cz [online]. [cit. 20. prosince 2012]. Dostupné z: <http://www.ceed.cz/ekonomie/trzni08.htm> 17

Otázky pro zopakování: 1. Jaký je rozdíl mezi Ekonomií a Ekonomikou? 2. Jaký je rozdíl mezi Mikro a Makroekonomií? 3. Jaké znáte 3 ekonomické systémy? 4. Co je to smíšený ekonomický systém? 2. Historický vývoj ekonomických teorií Hodinová dotace: 2 vyučovací hodiny Cíl tématu: žák bude schopen - uvést jména spojená s historií a vývojem ekonomie, - uvést školy ekonomické učení a stručně popsat jejich cíle. Ekonomie je relativně mladá věda. Vznikla v průběhu 16. - 18. století. Ekonomické myšlení má však více než dvoutisícovou tradici. Pojem ekonomie má původ v řečtině (oikos = dům), nomos = pravidlo, zákon). Historie ekonomie jako vědní disciplíny je spojen se jménem ekonoma Adama Smithe (1723-1790) a jeho knihou Pojednání o podstatě a původu bohatství národů z roku 1776. Je autorem teorie o neviditelné ruce trhu (jež řídí společnost a její hospodářství lépe než panovník). Je autorem teorie absolutní výhody, jež spočívá v myšlence, že nakupuji zboží, jež má vyšší výrobní náklady než soused (konkurence). Pokračovatelem byl David Ricardo (1772 1823), jež je známý svou teorií komparativní výhody a teorií pozemkové renty. První samostatný kurz ekonomie byl otevřen Alfrédem Marshallem (1842 1924). Je zakladatelem marginalismu (důležitý pro vznik mikroekonomie), též zformuloval zákon poptávky a zákon klesající mezní užitečnosti. Důležitým jménem je také John Maynard Keynes (1883-1946), který přinesl řešení po velké krizi v roce 1930 svou prací Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz. Ekonomické učení můžeme rozdělit do několika škol, nejdůležitějšími jsou: Merkantilismus (17. století) teorie orientující se především na obchod, vidí v něm zdroj bohatství. Doporučuje významné zásady a regulace ze strany státu v oblasti hospodářské politiky. 11 Centrum pro rozvoj ekonomického vzdělávání: www.ceed.cz [online]. [cit. 20. prosince 2012]. Dostupné z: <http://www.ceed.cz/ekonomie/smisene09.htm> 18

Klasická škola (18. století) prosazovala nezasahování ze strany státu, hospodářský liberalismus a zabývala se převážně makroekonomií, ale také mikroekonomií. Hlavní představitelé Adam Smith a David Ricardo. Utopický socialismus a marxismus (19. století) byl přímou reakcí na negativní dopady rozvíjejícího se kapitalismu (a čistého tržního ekonomického systému) na průmyslové dělnictvo, zneužívání levné práce dětí a dalších vážných sociálních jevů. Na myšlenky utopických socialistů navázal Karel Marx (19. století) s teorií nadhodnoty vytvářené dělnickou třídou. Rakouská škola (poslední třetina 19. st.) se zaměřovala především na mikroekonomii, psychologii jednotlivce v hospodářství a teorie mezního užitku. Neoklasická škola (konec 19. st.. až 30. léta 20. st.) byla zaměřena převážně na mikroekonomii, snažila se také o matematizaci ekonomických věd (do té doby byly pouze slovně dedukovány). Přinesla také teorii mezní produktivity, mezních nákladů a teorii celkové rovnováhy. Významným představitelem byl zmíněný A. Marshall. Keynesiánství (30. a následující léta 20. st.;) zabývalo se především úlohou státu v ekonomice a hospodářkou politikou. Hlavní představitelem byl John M. Keynes. Monetarismus (50. a následující léta 20. st.) je určitým protipólem keynesiánských státních zásahů do ekonomiky. Důraz klade na samoregulační funkci peněz v ekonomice. Hlavním představitelem Milton Friedman. Institucionalismus (vznik v 90. letech 19 st.) je teoretická koncepce, která klade důraz na existenci institucí v hospodářském životě. Instituce jsou množinami pravidel ovládajících jednání. 12 Otázky pro zopakování 1. Ve kterých stoletích vznikala ekonomie? 2. Jmenujte alespoň jedno jméno z historie spojené s ekonomií. 3. V čem spočívá teorie o neviditelné ruce trhu? 4. Jaké znáte školy ekonomického učení? 12 Centrum pro rozvoj ekonomického vzdělávání: www.ceed.cz [online]. [cit. 20. prosince 2012]. Dostupné z: <http://www.ceed.cz/ekonomie/vyvoj10.htm> HLAVÁČKOVÁ, Petra. Základní ekonomické principy: studijní text pro distanční studium. 1. Vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. s. 7, 8 19

3. Zákon vzácnosti, zákon ekonomie času, teorie potřeb Hodinová dotace: 2 vyučovací hodiny. Cíl tématu: žák bude schopen - popsat zákon vzácnosti, - uvést vzácné zdroje, - stručně popsat zákon ekonomie času, - chápat teorii potřeb, členění potřeb, členění statků i služeb. Zákon vzácnosti Zdroje k výrobě statků a služeb jsou omezené a proto vzácné, musíme s nimi tedy šetřit, nakládat rozumně a využívat efektivně. To, co nemůžeme mít kdykoli a v jakémkoli množství je vzácné. Mezi vzácné zdroje patří: a) přírodní zdroje (půda), b) lidské zdroje (práce), c) kapitál (věcný i finanční). 13 Zákon ekonomie času Vzácné zdroje je možné využít mnoha způsoby, ekonomie zkoumá optimální umístění vzácných zdrojů, ze kterých se následně budou vyrábět statky a poskytovat služby. Díky těmto statkům a službám budou moci spotřebitelé uspokojovat své potřeby. Jádrem zákona ekonomie času je poznatek, že časem musíme šetřit. Lidstvo se již od počátku své existence snaží zvyšovat produktivitu práce, snaží se tedy v kratším čase dosáhnout stejné produkce nebo ve stejném čase dostáhnout vyšší produkce. 14 K tomu ji mohou pomoci například technické vynálezy, poznatky věd, dělba práce či zlepšování organizace práce. Lidstvo disponuje časem žijících lidí, ale i bohatství času celých generací a to díky paměti a schopnosti učit se. Teorie potřeb Potřeba je trvale pociťovaný nedostatek, nebo nadbytek. V ekonomické teorii se tedy jedná o pocit nedostatku a snahou spojené s jeho překonáním. Potřeby se mění a vyvíjejí 13 www.studentske.cz, Zákon ekonomie času [online]. [cit. 2. leden 2013]. Dostupné z: < http://ekonomikaotazky.studentske.cz/2009/04/zakon-vzacnosti-zakon-ekonomie-casu.html> 20

tak, jak se mění a vyvíjí člověk, lidská bytost, příroda. 14 uspokojení jedné potřeby vytváří další potřebu. Potřeby jsou nekonečné, Členit můžeme dle různých hledisek, např.: - hmotné (jídlo, oblečení) a nehmotné (přátelství, svoboda), - zbytné a nezbytné (nelze objektivně určit pro konkrétního člověka). Potřeby uspokojujeme pomocí statků a služeb. Statky můžeme dále dělit na: - hmotné (jídlo, auto) a nehmotné (schopnosti, vlastnosti), - volné (volně k dispozici) a ekonomické (omezené, vzácné). Člověk většinou potřebuje statky ekonomické, musí tedy buď pracovat a přímo si tento statek vytvořit nebo pracovat na jiném statku, které za postrádaný statek vymění. Služby jsou činnosti, které lidé vykonávají pro jiné. Můžeme je dělit na: - věcné (oprava obuvi, vymalování bytu) a osobní (léčba pacienta, úprava účesu). 4. Hospodářský proces, jeho etapy a výrobní zdroje Hodinová dotace: 2-3 vyučovací hodiny. Cíl tématu: žák bude schopen - vyjmenovat fáze hospodářského procesu, - definovat výrobu a výrobní faktory, - stručně popsat rozdělování a přerozdělování, směnu a spotřebu. Hospodářský proces je tvořen čtyřmi na sebe navazujícími fázemi: výroba, rozdělování a přerozdělování, směna a spotřeba. Výroba je činnost, při které člověk přetváří přírodu ve statky a služby. Při této fázi hospodářského procesu jsou využívaný a spotřebovávány výrobní faktory. Výrobní faktory jsou: práce, půda (přírodní zdroje), kapitál, informace. 14 HLAVÁČKOVÁ, Petra. Základní ekonomické principy: studijní text pro distanční studium. s. 11 21