Výběrov rová šetření o zdraví a vybrané údaje zdravotnické statistiky, 21. října 2009 Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000-10 000 0-20 000-30 000-40 000-50 000 1990 1991 19 92 1993 1994 1995 19 96 1997 Vývoj přírůstků v České republice Přirozený Migrační Celkový 1998 19 99 2000 2001 2002 20 03 2004 2005 Počet obyvatel ČR od roku 2003 opět roste (po 9letém úbytku) 2006 20 07 2008 V letech 2003-2005 přírůstek obyvatel v důsledku kladného migračního salda Od roku 2006 se na zvyšování počtu obyvatel podílí i kladný přirozený přírůstek 20 30 2065 Podle projekce bylo nejvyššího přirozeného přírůstku dosaženo již v roce 2008 a bude dále trvale klesat, do záporných hodnot se dostane poprvé v roce 2018
26 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 Vývoj základních demografických ukazatelů na 1 000 obyvatel živě narození přirozený úbytek 1920 1925 1930 1935 1940 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 přirozený přírůstek zemřelí
50 Vývoj průměrného věku a věkového mediánu 49,0 45 Průměrný věk Věkový medián 45,4 40 35 35,6 36,5 35,6 37,3 36,4 38,8 37,6 40,0 40,2 40,3 40,5 38,9 39,1 39,1 39,2 30 31,6 1975 1991 1995 2000 2005 2006 2007 2008 2030 2065 Průměrný věk populace ČR se za posledních 10 let zvýšil o 2 roky V roce 2008 činil průměrný věk mužů 38,9 let, žen 42,0 let a celkem 40,5 let Podle střední varianty projekce je očekáván nárůst průměrného věku na 45,4, resp. 49,0 v letech 2030 a 2065 V roce 2008 byla polovina obyvatel mladších 39,2 let
180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 59,1 55,0 Vývoj indexu stáří a indexu ekonomického zatížení Index stáří (65+/(0-14)*100 Index ekonomického zatížení (0-14 a 65+)/(15-64)*100 62,0 50,0 72,5 46,3 85,5 97,0 100,2 102,4 105,1 43,0 40,6 40,4 40,4 40,9 171,6 1975 1991 1995 2000 2005 2006 2007 2008 2030 2065 58,5 243,0 82,3 Podíl dětí do 14 let se každoročně snižuje, v roce 2008 činil 14,1%; podle projekce klesne v roce 2030 na 13,6 a v roce 2065 na 13,2 Naproti tomu podíl obyvatel 65+ trvale roste, v roce 2008 dosáhl 14,9%; podle projekce dojde k výraznému nárůstu tohoto podílu, až na 1/3 populace Index stáří poprvé v roce 2006 překročil hodnotu 100
Věková struktura obyvatelstva (v %) Albánie (2004) 26,9 64,9 8,2 Island (2007) 21,0 67,4 11,5 Irsko (2006) 20,4 68,6 11,0 Norsko (2006) 19,5 65,9 14,7 Dánsko (2006) 18,7 66,1 15,3 Česká republika (2007) 14,3 71,2 14,5 Řecko (2007) 14,3 67,1 18,6 Itálie (2006) 14,1 66,1 19,8 Německo (2006) 14,1 66,6 19,3 Slovinsko (2007) 13,9 70,1 16,0 Lotyšsko (2007) 13,9 69,0 17,2 Bulharsko (2006) 13,5 69,3 17,2 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 0-14 let 15-64 let 65 + let
200 000 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 Vývoj počtu živě narozených celkem mimo manželství 1970 1980 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2030 Porodnost klesala již od roku 1975, v roce 1994 se na území ČR poprvé narodilo nejméně dětí za celé období sledování, tj. od roku 1785, v roce 1995 počet živě narozených poprvé nedosáhl 100 tisíc, v roce 1999 ani 90 tisíc Od roku 2002 počet narozených opět roste, v roce 2008 se živě narodilo 119,6 tisíce dětí Dle projekce bylo v roce 2008 dosaženo vrcholu, bude následovat trvalý pokles Úhrnná plodnost v roce 2008 činila 1,50, v roce 2030 dosáhne 1,65 a 1,72 od roku 2048
v roce 2008 Podíl živě narozených mimo manželství (v %) v roce 2008
140 120 100 80 60 40 20 0 1987 1988 Vývoj počtu narozených a počtu potratů (v tisících) Narození UPT Samovolné potraty Potraty celkem 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Dlouhodobý trend poklesu absolutního počtu potratů se zastavil; od roku 2000 roste počet samovolných potratů, od roku 2007 i počet UPT Index celkové i umělé potratovosti stále trvale klesá
13,5 Vývoj úmrtnosti (na 1 000 obyvatel) 13,0 12,5 12,0 11,5 11,0 10,5 10,0 9,5 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 muži ženy celkem 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Po roce 1990 došlo k výraznému poklesu úmrtnosti (hrubá míra úmrtnosti činila v roce 1990: 12,5, v roce 2008: 10,1) Všechny varianty projekce očekávají růst počtu zemřelých, výraznější v letech 2025 2040 na zhruba 130 tisíc, opětovné nastolení rostoucího trendu je očekáváno po roce 2060 na zhruba 140 tisíc zemřelých v roce 2065
60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Vývoj struktury úmrtí podle hlavních tříd příčin smrti (v %) Nemoci oběhové Novotvary Poranění a otravy Nemoci dýchací Nemoci trávicí 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Struktura příčin smrti je dlouhodobě stabilní: 1. nemoci oběhové klesající podíl na celkovém počtu úmrtí (1991-56%, 2008 50%) 2. novotvary rostoucí podíl (1991 23%, 2008 27%) 3. poranění a otravy (1991 7,1, 2008 5,8%)
Struktura zemřelých elých podle příčin p smrti muži 2008 nemoci dýchací 5,9% nemoci oběhové 44,3% nemoci trávicí 5,1% zhoubné novotvary 28,9% ostatní 7,8% poranění a otravy 8,0%
Struktura zemřelých elých podle příčin p smrti ženy 2008 nemoci oběhové 55,4% nemoci dýchací 5,0% nemoci trávicí 3,9% zhoubné novotvary 23,6% ostatní 8,4% poranění a otravy 3,6%
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Zemřel elí podle příčin p a věku v - 2008 0 1 45 9 MUŽI 10 14 15 19 20 24 25 29 30 34 35 39 40 44 45 49 50 54 55 59 60 64 65 69 70 74 75 79 80 84 85 89 90 94 95+ Novotvary Nemoci oběhové Nemoci dýchací Nemoci trávicí Vnější příčiny Ostatní
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0 Zemřel elí podle příčin p a věku v - 2008 ŽENY 1 4 5 9 10 14 15 19 20 24 25 29 30 34 35 39 40 44 45 49 50 54 55 59 60 64 65 69 70 74 75 79 80 84 85 89 90 94 95+ novotvary nemoci oběhové nemoci dýchací nemoci trávicí vnější příčiny ostatní
Standardizovaná úmrtnost ve vybraných zemích Rusko (2006) Ukrajina (2006) Bělorusko (2007) Litva (2007) Lotyšsko (2007) Estonsko (2005) Maďarsko (2005) Bulharsko (2006) Slovensko (2005) Rumunsko (2008) Polsko (2007) Chorvatsko (2006) Česká republika (2007) Rusko (2006) Ukrajina (2006) Bělorusko (2007) Bulharsko (2006) Lotyšsko (2007) Maďarsko (2005) Rumunsko (2008) Litva (2007) Slovensko (2005) Estonsko (2005) Chorvatsko (2006) Polsko (2007) Česká republika (2007) Slovinsko (2007) Řecko (2007) Portugalsko (2004) Portugalsko (2004) Finsko (2007) Spojené království (2005) Lucembursko (2006) Slovinsko (2007) Německo (2006) Irsko (2006) Španělsko (2005) Lucembursko (2006) Irsko (2006) Německo (2006) Řecko (2007) Malta (2007) Malta (2007) Nizozemsko (2007) Francie (2006) Norsko (2006) Spojené království (2005) Švédsko (2006) Rakousko (2008) Nizozemsko (2007) Norsko (2006) Itálie (2006) Švédsko (2006) Švýcarsko (2007) zhoubné novotvary nemoci oběhové vnější příčiny ostatní Finsko (2007) Island (2007) Rakousko (2008) Španělsko (2005) Itálie (2006) Francie (2006) zhoubné novotvary nemoci oběhové vnější příčiny ostatní Island (2007) Švýcarsko (2007) 0 200 400 600 800 1 000 1 200 1 400 1 600 1 800 2 000 2 200 0 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1 000
Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové Ukrajina (2006) Rusko (2006) Bělorusko (2007) Bulharsko (2006) Lotyšsko (2007) Litva (2007) Estonsko (2005) Rumunsko (2008) Maďarsko (2005) Slovensko (2005) Chorvatsko (2006) Polsko (2007) Česká republika (2007) Slovinsko (2007) Finsko (2007) Řecko (2007) Německo (2006) Lucembursko (2006) Malta (2007) Portugalsko (2004) Irsko (2006) Švédsko (2006) Rakousko (2008) Spojené království (2005) Island (2007) Itálie (2006) Norsko (2006) Nizozemsko (2007) Španělsko (2005) Švýcarsko (2007) Francie (2006) muži ženy 0 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000 1100
Vývoj střední délky života při narození 80 78 76 74 72 70 ženy 68 66 64 62 60 1955 1960 1965 1970 1975 1980 muži 1985 1990 1995 2000 2005 Střední délka života v dlouhodobém vývoji roste; tempo růstu po roce 1990 bylo ojedinělé; od roku 1990 se zvýšila u mužů o 6,4 roku, u žen o 4,7 roku V roce 2008 měl novorozený chlapec naději dožít se 74,0 let, dívka 80,1 let Rozdíl střední délky života při narození žen a můžu se v období 1990 2008 snížil ze 7,8 roku na 6,2
Středn ední délka života Přesto, že e středn ední délka života v dlouhodobém m vývoji stále roste, je stále nižší než nejnižší hodnota dosažen ená v západnz padní Evropě (v Portugalsku) Všechny varianty projekce očeko ekávají růst středn ední délky života Úrovně současných nejvyspělej lejších států Evropy bychom měli m dosáhnout ve 20. letech tohoto století Výraznější zlepšen ení úrovně úmrtnosti je očeko ekáváno u mužů žů,, v průběhu projektovaného období tedy dojde ke snížen ení nadúmrtnosti mužů na 4,5 roku (oproti současn asné hodnotě 6,2 roku) Středn ední varianta projekce předpoklp edpokládá růst středn ední délky života na hodnotu 79,5 let u mužů a 85,1 let u žen v roce 2030 a na 86,5 let, resp. 91,0 let v roce 2065 (tj. zvýšen ení oproti současn asné hodnotě u mužů o 12,5 let, u žen o 10,9 let) Zdravé roky života (Healthy( Life Years) zdroj EUROSTAT ČR R (2007) narození: : muži - 61,3, ženy - 63,2 pro výpočet byly použity úmrtnostní tabulky a subjektivně pociťovan ovaná disabilita (disabilitou se rozumí omezení běžných denních činností) ) zjištěná z výběrových šetření
Island (2007) Švýcarsko (2007) Švédsko (2006) Itálie (2006) Norsko (2006) Nizozemsko (2007) Kypr (2007) Rakousko (2008) Spojené království (2007) Malta (2007) Francie (2006) Irsko (2006) Řecko (2007) Německo (2006) Španělsko (2005) Lucembursko (2005) Finsko (2007) Portugalsko (2004) Slovinsko (2007) Česká republika (2007) Chorvatsko (2006) Polsko (2007) Slovensko (2005) Rumunsko (2008) Bulharsko (2006) Maďarsko (2005) Estonsko (2005) Lotyšsko (2007) Litva (2007) Bělorusko (2007) Střední délka života při narození muži ženy 55,0 60,0 65,0 70,0 75,0 80,0 85,0
Vývoj úmrtnosti dětí ve věku do 1 roku 25 na 1 000 živě narozených 20 15 28-364 dnů 7-27 dnů 0-6 dnů 10 5 0 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 Kojenecká úmrtnosti zaznamenala velice pozitivní vývoj V roce 1992 poprvé klesla pod hodnotu 10 promile, v roce 1999 pod 5 promile, v roce 2008 činila 2,8 promile Časná novorozenecká a ponovorozenecká úmrtnost se snížily natolik, že podíl jednotlivých složek kojenecké úmrtnosti je téměř vyrovnaný
Rumunsko (2008) Bulharsko (2006) Lotyšsko (2007) Slovensko (2005) Malta (2007) Maďarsko (2005) Polsko (2007) Litva (2007) Estonsko (2005) Chorvatsko (2006) Spojené království (2007) Nizozemsko (2007) Švýcarsko (2007) Německo (2006) Španělsko (2005) Rakousko (2008) Francie (2006) Řecko (2007) Norsko (2006) Irsko (2007) Česká republika (2008) Švédsko (2006) Slovinsko (2007) Finsko (2007) Kypr (2006) Lucembursko (2006) Island (2007) 13,0 12,0 11,0 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 Kojenecká úmrtnost Průměr EU (2007) Hodnotami kojenecké úmrtnosti se řadí Česká republika k evropské i světové špičce Nejnižších hodnot kojenecké úmrtnosti dosahují dlouhodobě severské státy a Island Moldavsko (2008)
Základní rysy demografického vývoje v České republice Růst počtu obyvatel od roku 2003 Zvyšov ování počtu narozených od roku 2002 Pokles úmrtnosti, růst r středn ední délky života Zastavení poklesu počtu potratů Stárnut rnutí populace
700 650 600 550 500 450 400 350 300 250 200 150 Vývoj standard. incidence novotvarů (C00 C97, D00 D09) a standard. úmrtnosti na zhoubné novotvary (C00 C97) na 100 000 mužů / žen evropského standardu 1985 1986 1987 1988 incidence (vč. dg. C44) - muži incidence (bez dg. C44) - muži úmrtnost - muži 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 Zhoubné novotvary jsou příčinou každého čtvrtého úmrtí 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 incidence (vč. dg. C44) - ženy incidence (bez dg. C44) - ženy úmrtnost - ženy Výskyt zhoubných novotvarů má stálý rostoucí trend, úmrtnost vykazuje trend opačný
Struktura hláš ášených onemocnění novotvary bez dg. C44 rok 2006 muži C91 C95 2% Ostatní 24% C16 4% C18 9% C19 C21 8% C64 C66,C68 7% C67 6% C61 18% C43 3% C33,C34 16% C32 2% C25 3%
Struktura hláš ášených onemocnění novotvary bez dg. C44 rok 2006 ženy C91 C95 2% C56,C57 4% Ostatní 37% C54 7% C53 4% C16 2% C50 22% C18 7% C19 C21 5% C43 3% C23,C24 2% C33,C34 6%
120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 ZN průdušnice, průdušek a plic a ZN prsu incidence a úmrtnost na 100 000 mužů / žen 1990 1991 1992 1993 ZN prsu - incidence ženy ZN plic - incidence ženy ZN plic - úmrtnost muži 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 ZN plic - incidence muži ZN prsu - úmrtnost ženy ZN plic - úmrtnost ženy
Vývoj počtu hlášených onemocnění TBC 160 na 100 000 obyvatel 140 120 dýchacího ústrojí jiná 100 80 recidivy nově zjištěné 60 40 20 0 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 Na začátku 90. let bylo v ČR dosaženo hranice 20 onemocnění TBC na 100 tisíc obyvatel, což zařadilo ČR podle kritérií SZO mezi země se zvládnutou TBC Pokles pod 10 případů na 100 000 obyvatel v roce 2005 zařadil ČR mezi země s nízkou incidencí TBC V roce 2008 bylo hlášeno 879 případů onemocnění TBC, tj. 8,4 případu na 100 000 obyvatel
800 700 600 500 400 300 200 100 0 v tisících Vývoj počtu léčených diabetiků podle druhu léčby jen dietou PAD inzulínem (vč. kombinací) 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 Počet léčených diabetiků se každoročně zvyšuje K 31.12.2008 bylo evidováno 774 tisíc léčených diabetiků Struktura léčby má stálý trend pokles podílu diabetiků s dietou ve prospěch léčby PAD nebo inzulínem, resp. kombinací
300 Vývoj hospitalizovanosti a průměrn rné ošetřovací doby v letech 1992 2008 2008 případy na 1000 mužů, žen průměrná ošetřovací doba ve dnech 12 250 200 150 100 50 0 10 8 6 4 2 0 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Muži Ženy Prům. ošetř. doba
Hospitalizovaní v nemocnicích ch podle příčin p v roce 2008 Novotvary 20,3% 8,7% 14,5% Nemoci oběhové Nemoci dýchací Nemoci trávicí 10,0% 6,2% Nemoci svalové a kosterní Nemoci močové a pohlavní 8,3% 8,8% Těhotenství, porod a šestinedělí 7,8% 7,7% 7,8% Vnější příčiny Faktory ovliv. zdr. stav a kontakt se zdrav. službami Ostatní
Struktura počtu hospitalizací podle kapitol MKN-10 rok 2008 Muži XIX. 10,9% XVIII. 4,6% XXI. 8,2% XIV. 5,7% XIII. 7,8% VI. 3,1% ostatní 14,2% XI. 10,2% II. 9,7% IX. 17,4% X. 8,1% XV. 13,4% ostatní 15,0% Ženy II. 7,8% IX. 12,2% XXI. 11,4% XIX. 6,3% XVIII. 4,3% XIV. 9,1% X. 4,8% XI. 7,7% XIII. 7,8%
7,0 % Vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti 6,0 % 5,0 % 4,0 % 3,0 % 2,0 % pro úraz pro nemoc 1,0 % 0,0 % 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 Průměrné procento PN dosáhlo maximálních hodnot v letech 2001-2003 (6,1 a 6,2) V roce 2008 kleslo průměrné procento PN na 5,2, což je nejnižší hodnota za posledních 16 let; tento výrazný pokles významně ovlivnily změny v nemocenském pojištění v roce 2008 (zejména úprava výše dávek nemocenského pojištění) Počet hlášených případů PN klesl meziročně o 18,5%, naproti tomu průměrné trvání 1 případu PN se zvýšilo o 4,5 dne na 39,05 dne
Ukončen ené případy pady pracovní neschopnosti - vybrané příčiny 100% 80% 60% 40% 20% 0% 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2006 2007 2008 Nemoci dýchací Nemoci svalové a kosterní Poranění a otravy Nemoci trávicí Nemoci močové a pohlavní Ostatní Nejčastější příčinou PN jsou dlouhodobě nemoci dýchací, následují nemoci svalové a kosterní a poranění a otravy, spolu s nemocemi trávicí a močové a pohlavní představují kolem 80% ukončených případů PN Od roku 1960 zaznamenaly zvýšení počtu případů pouze nemoci svalové a kosterní, a to zhruba na dvojnásobek, jejich podíl na celkovém počtu UPPN se cca ztrojnásobil
Struktura počtu ukončených případů pracovní neschopnosti podle kapitol MKN-10 v roce 2008 nemoci močové a pohlavní 4,2% nemoci svalové a kosterní 19,7% nemoci trávicí 6,8% poranění a otravy 11,9% nemoci dýchací 35,9% ostatní 21,5%
Pracovní neschopnost 2008 - ukončen ené případypady Nemoci močové a pohlavní 1,7% Nemoci trávicí 7,3% Nemoci dýchací 35,0% ostatní 14,4% Poranění a otravy 16,7% Muži Nemoci dýchací 36,8% Nemoci oběhové 3,7% Nemoci svalové a kosterní 21,2% Nemoci močové a pohlavní 6,7% Ženy Nemoci trávicí 6,4% ostatní 22,1% Nemoci oběhové 2,7% Nemoci svalové a kosterní 18,1% Poranění a otravy 7,1%
Pracovní neschopnost 2008 - prostonané dny Muži Nemoci močové a pohlavní 1,6% Nemoci trávicí 5,7% Nemoci oběhové 8,0% ostatní 17,9% Vnější příčiny 21,4% Nemoci svalové a kosterní 29,9% Nemoci dýchací 15,5% Nemoci trávicí 4,3% Nemoci oběhové 4,0% Nemoci močové a pohlavní 5,2% Vnější příčiny 8,7% Ženy ostatní 35,1% Nemoci dýchací 15,7% Nemoci svalové a kosterní 27,0%
Případy pracovní neschopnosti podle intervalu délky trvání pracovní neschopnosti a vybraných kapitol MKN-10 v roce 2008 400 000 350 000 300 000 250 000 Nemoci dýchací Nemoci svalové a kosterní Poranění a otravy Nemoci trávicí 200 000 150 000 100 000 50 000 0 až 7 8-14 15-21 22-28 29-91 92 a více
Nově přiznané invalidní důchody podle kapitol MKN-10 rok 2008 Kapitola MKN-10 Nově přiznané invalidní důchody plné invalidní důchody částečné invalidní důchody celkem muži ženy celkem muži ženy na 100 000 obyvatel 1) Novotvary 42,6 43,4 41,8 20,2 14,6 25,7 Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek 7,3 10,2 4,4 10,6 12,3 8,9 Poruchy duševní a poruchy chování 28,2 29,0 27,5 24,6 19,1 29,9 Nemoci nervové 10,5 11,8 9,2 11,6 10,3 13,0 Nemoci oběhové 21,3 34,5 8,5 24,2 36,8 12,1 Nemoci dýchací 4,4 6,0 2,9 5,1 4,7 5,5 Nemoci trávicí 6,7 9,1 4,5 8,0 9,0 7,1 Nemoci svalové a kosterní soust. a pojiv. tkáně 64,5 73,9 55,5 113,7 114,9 112,6 Poranění a otravy 10,9 16,5 5,6 11,9 17,7 6,2 Celkem 208,1 247,7 169,9 246,9 257,1 237,1 1) Napočteno na celkový počet obyvatel k 31.12.
Nejčastější příčiny (třídy MKN-10) úmrtnosti, pracovní neschopnosti a hospitalizace rok 2008 Úmrtnost Pracovní neschopnost Hospitalizace Muži nemoci oběhové nemoci dýchací nemoci oběhové novotvary nemoci svalové a kosterní s. poranění a otravy poranění a otravy poranění a otravy nemoci trávicí nemoci dýchací nemoci trávicí novotvary Ženy nemoci oběhové nemoci dýchací těhotenství, porod, šestinedělí novotvary nemoci svalové a kosterní s. nemoci oběhové nemoci dýchací poranění a otravy faktory ovlivňující zdravot. stav a kontakt se zdr. službami nemoci trávicí nemoci močové a pohlav. s. nemoci močové a pohlav. s.
Děkuji za pozornost a přeji hezký zbytek dne www.uzis.cz uzis@uzis.cz