Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka

Podobné dokumenty
Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.

Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka předběžná zpráva o stavu dnešních hypertrofních rybničních ekosystémů

+ Fytoplankton (producenti) Zooplankton, zoobentos (konzumenti 1.řádu) Ryby (konzumenti 2.řádu)

Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice

Václav David a Tereza Davidová (eds.) Rybníky sborník příspěvků odborné konference. konané června, 2018

STAŇKOVSKÝ RYBNÍK - EUTROFIZACE VELKÉ MEZOTROFNÍ RYBNIČNÍ NÁDRŽE BEZ PŘISPĚNÍ PRODUKČNÍCH RYBÁŘŮ

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického

Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy

1. Jaký je podíl povodní v celoroční bilanci P? 2. Jaké riziko představují hodnocené rybníky pro navazující povodí?

S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby

Funded by the European Union s Seventh Framework Programme. Úpravy doplňkových krmiv pro chov kapra v rybnících a jejich vliv na kvalitu vody

Století eutrofizace rybníků synergický efekt zvyšování zátěže živinami (fosforem a dusíkem) a nárůstu rybích obsádek

Hospodaření na rybnících

Úhyny ryb na rybníce Záhumenní velký, způsobené nedostatečně fungující čistírnou odpadních vod. Petr Chmelický

Kontrola úniku sedimentů a živin při výlovech rybníků, možnosti jejich zadržení a recyklace

Rybník Svět. (dílčí zpráva za r ) J.Lukavský, L.Pechar, M.Sergejevová, H.Strusková

Péče o jezera ve velkých zbytkových jamách po těžbě uhlí. Ivo Přikryl ENKI o.p.s. Třeboň

KVALITA PROSTŘEDÍ A VYUŽITÍ PŘIROZENÝCH POTRAVNÍCH ZDROJŮ NA KRMNÝCH MÍSTECH KAPROVÉHO RYBNÍKA Doc. RNDr. Zdeněk Adámek, CSc.

Městské vody. Velké Bílovice. Info: Medzinárodná konferencia vodohospodárov v priemysle.

FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ PARAMETRY VYBRANÝCH

Přirozená retence živin. Rybniční sediment. Nadměrná eroze. Bodové zdroje. Kontaminace sedimentů a vody. Strojení a výlov

Ověření tepelných úprav krmiv v chovu tržního kapra na Rybářství Třeboň a.s. v poloprovozních pokusech

Konference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha

Vliv aerace na množství sinic v sedimentech

Univerzita Karlova v Praze. Přírodovědecká fakulta. Ústav pro životní prostředí

Nenechte si ujít VODA Bienální konference. Poděbrady. Info: Městské vody. Konference. Velké Bílovice.

Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.

Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.

Biomanipulace známé i neznámé

Pesticidy. Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství:

V současné době je v ČR přibližně rybníků s celkovou plochou přibližně ha. Potenciální retenční schopnost přesahuje cca 620 mil. m 3.

Potravní a produkční ekologie

Jak si vedou stojaté vody v povodí Vltavy? Jindřich Duras, Libuše Opatřilová

Moderní metody intenzivní produkce ryb

Vodní ekosystém. vstupy z atmosféry odtok. vstupy z povodí (přítok) potravní vztahy (metabolismus, cykly živin)

OBSÁDKY RYBNÍKŮ Rybářství cvičení 2012

Jméno:... Akademický rok:...

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha

KONCENTRACE KYSLÍKU VE VODĚ

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Profil vod ke koupání - rybník Hejtman Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno

Příčiny eutrofizace a zhoršování jakosti vody ve vodárenské nádrži Karhov: vnitřní zatížení nebo procesy v povodí?

Acidifikace vodních ekosystémů Identifikace zdrojů

THE FLUCTUATION OF PHYSICOCHEMICAL PARAMETERS IN HYPERTROPHY FISHPONDS DURING THE DAY AND NIGHT

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Vývoj kvality vody VN Jordán v sezóně 2015

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

DÚ 3 Antropogenní tlaky na vodní ekosystémy, vliv intenzifikace chovu ryb na jakost vody, eutrofizace vody

Optimalizace rybničního prostředí

23/10/2015 NÁPLŇ PŘEDNÁŠKY SPOLEČENSTVA TEKOUCÍCH VOD 1) VOLNÁ VODA (REOPELAGIÁL) PŘÍČNÝ PROFIL TOKU 3) PODŘÍČNÍ DNO (HYPOREÁL) 2) PÁSMO DNA (BENTÁL)

JAK NA RYBNÍKY?! JINDŘICH DURAS & JAN POTUŽÁK

Ryby v hydricky rekultivovaných důlních jamách předpoklad vysoké kvality vody a potenciál socio-ekonomického rozvoje

Vodní systémy: Jezera: Mikrobiální ekologie vody. Kde jsou tady baktérie??? Všude. Děje v epilimniu:

2014 Operační program rybářství opatření 3.4.pilotní projekty Identifikace a eliminace rizik kyslíkových deficit

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

Sezónní peridicita planktonu. PEG model

Základy produkce kapra a dalších druhů ryb

Čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění:

Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Havarijní úhyny ryb a jejich hlavní příčiny

AKVAKULTURA KRMENÍ A VÝŽIVA RYB POTRAVA A KRMIVA POTRAVA A KRMIVA POTRAVA A KRMIVA POTRAVA A KRMIVA POTRAVA A KRMIVA

Změny v chemismu a biologii mezotrofní nádrže po mimořádném snížení hladiny RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P.

Principy výživy rostlin a poznatky z výživářských. Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno

Speciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami. Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení

Téma 27 : Znečistění vod. Zdroje, původ, typy a důsledky

Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody -

FUNKCE RYBNÍKŮ V KRAJINĚ

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP

Produkce ryb základy technologie chovu ryb.

KOPP R., ZIKOVÁ A., ADAMOVSKÝ O., BRABEC T., STRAKOVÁ, L., MAREŠ J.

Obr. č. 1 nezbytná údržba aerační věže před zahájením aerační sezóny

Vodní ekosystém. vstupy z atmosféry odtok. vstupy z povodí (přítok) potravní vztahy (metabolismus, cykly živin)

Chov ryb Rybářství jako obor lidské činnosti je staré jako lidstvo samo.

R y b n í k S v ě t. (Zpráva za r. 2003) J.Lukavský, F.Kubů, H.Strusková

Profil vod ke koupání - rybník Hejtman Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

TAČR gama PoC Remote Guard

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Základy limnologie pro vzorkaře

274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv

Rybářské sdružení České republiky Březen Číslo 29. Vítězný příspěvek z konference: Tři roky bez kapra

EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI

Oživeníchladících bazénů TVD v JETE a možnost jeho kontroly biomanipulací.

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

ZHODNOCENÍ DLOUHODOBÉHO VÝVOJE KVALITY VODY VE ZBYTKOVÝCH JEZERECH SHP

Platné znění od /1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství. ze dne 12. listopadu 1998 ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍ HNOJIV

Měníme poušť na EKO oázy.

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

FUNKCE RYBNÍKŮ v zemědělské krajině

Transkript:

Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka aneb vývoj rybničních ekosystémů od Šusty k hypertrofii Jaroslav Vrba Z. Benedová, J. Jezberová, A. Matoušů, M. Musil, J. Nedoma, L. Pechar, J. Potužák, K. Řeháková, K. Šimek, M. Šorf, J. Zemanová Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Biologické centrum AV ČR, v.v.i. ENKI, o.p.s. Povodí Vltavy, s.p.

Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka aneb vývoj rybničních ekosystémů od Šusty k hypertrofii Tradice rybníkářství (Josef Šusta) Proměna rybničních ekosystémů (1870 2020) Potravní sítě v současných rybnících? Předběžné výsledky (diverzita planktonu) Předběžné závěry rybniční ekosystémy (dnes)

Tradice rybnikářství v jižních Čechách Josef Šusta vědecké základy chovu ryb (od 1876) potrava kapra (20 rybníků, mj. Dvořiště, Káňov, Ruda, Svět): Spolský = 11 kg/ha... Bošilecký = 94 kg/ha třeboňské dystrofní rybníky (rašeliny a štěrkopísky)

Tradice rybnikářství v jižních Čechách Josef Šusta vědecké základy chovu ryb (od 1876) potrava kapra (20 rybníků, mj. Dvořiště, Káňov, Ruda, Svět): Spolský = 11 kg/ha... Bošilecký = 94 kg/ha organické hnojení (P, N) + vápnění (Ca) = růst produkce ryb

1850 1870 1890 1900 1930 1960 1974 1979 1984 1990 Proměna rybničních ekosystémů Produkce ryb kg.ha -1 600 400 200 0 Produkce Dusík Fosfor 40 20 0 Přísun živin v hnojivech kg.ha -1

Proměna rybničních ekosystémů Pechar L. 2000: Fisheries Management and Ecology 7: 23 31

Proměna rybničních ekosystémů Potužák et al. 2007: Aquacult. Int. 15: 201 210

Proměna rybničních ekosystémů Potužák et al. 2007: Aquacult. Int. 15: 201 210 od 19. stol. (Šusta) hydrobiologické základy chovu, hnojení (hnůj=dusík i fosfor, vápnění), přikrmování 20 stol. intenzifikace: hnojení, krmení, mechanizace... (>600 kg/ha) = eutrofizace / kyslíkové deficity kejdování (Rožmberk aj.) = druhotná limitace N + sinice zarůstání/zabahňování (~15 % plochy, ~30 % objemu)

Potravní sítě v současných rybnících? Daphnia vířníci + Bosmina fytoplankton prvoci fytoplankton bakterioplankton

Potravní sítě v současných rybnících?

Potravní sítě v současných rybnících? Projekt GAČR 17-09310S (2017 2019) Rybníky jako modely pro studium diversity a dynamiky planktonu hypetrofních mělkých jezer Cíl projektu: prozkoumat diverzitu a dynamiku planktonu, hlavní zástupce a jejich funkční vlastnosti, a stanovit primární produkci, respiraci, mobilizaci živin a účinnost produkce v hypertrofních rybnících, což umožní testovat a zpřesnit s tím spojené obecné ekologické hypotézy. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, PřF a FROV Biologické centrum AV ČR, v.v.i., HBÚ ENKI o.p.s., Třeboň

Předběžné výsledky chemismus a živiny Rybník Typ obsádky (násada) Zs [cm] Vodivost [µg l -1 ] TN [mg l -1 ] TP [mg l -1 ] DOC [mg l -1 ] Chl-a [µg l -1 ] Beranov K0 K2 55 (40 70) 345 (329 361) 2,0 (1,6 2,4) 0,16 (0,14 0,19) 17,3 (16,4 18,3) 43,8 (18,5 69,2) Dehtář K2 KV 49 (30 60) 308 (288 322) 2,9 (2,1 4,4) 0,19 (0,13 0,31) 12,8 (4,9 17,3) 104 (41,6 253) Kvítkovický K3 KV 35 (20 55) 311 (303 319) 2,7 (2,1 3,5) 0,28 (0,14 0,43) 14,0 (11,9 15,2) 87,3 (86,9 87,5) Podvrážský Sportovní 33 (30 40) 292 (282 309) 3,0 (2,2 4,4) 0,29 (0,13 0,44) 17,4 (13,9 21,4) 134 (50,6 202) Posměch K2 KV 35 (25 40) 305 (300 310) 2,5 (1,9 2,9) 0,41 (0,21 0,78) 15,3 (15,1 15,8) 135 (85,7 182) Roubíček K0 K2 45 (20 70) 256 (254 257) 3,3 (3 3,7) 0,17 (0,16 0,18) 17,2 (13,4 21) 88,8 (68,7 109) Zběhov Š0 Š1 + plotice 25 (20 30) 346 (338 353) 2,5 (2 2,8) 0,25 (0,19 0,31) 17,1 (16,5 18,3) 51,8 (33,3 76,3) Klec K3 KV 47 (20 80) 197 (196 199) 3,4 (1,7 6,8) 0,23 (0,09 0,40) 15,4 (10,2 19,9) 148 (19,9 387) Potěšil K3 KV 40 (20 60) 196 (193 198) 4,0 (1,7 7,5) 0,26 (0,1 0,52) 15,0 (10,7 19,0) 200 (53,7 489) Rod jaro K2 K3 + Ca-gen >130 158 1,4 (1,1 1,7) 0,11 (0,09 0,14) 16,2 (14,7 17,7) 0,8 (0,4 1,1) Rod léto K2 K3 + Ca-gen 47 (20 90) 207 (193 212) 4,0 (2,0 5,9) 0,29 (0,26 0,34) 21,6 (16,2 24,7) 140 (7,0 326)

Předběžné výsledky fyto- a zooplankton Rybník Typ obsádky (násada) Fytoplankton (počet druhů) Zooplankton (počet druhů) Perloočky [ind./l] Hrotnatky (% perlooček) C:P (molar) Beranov K0 K2 27 32 21 23 973 6 % 323 Dehtář K2 KV 18 31 13 16 377 34 % 332 Kvítkovický K3 KV 15 29 13 16 368 70 % 130 Podvrážský Sportovní 21 24 12 24 40 29 % 207 Posměch K2 KV 22 29 17 21 375 35 % 171 Roubíček K0 K2 19 21 13 19 725 16 % 594 Zběhov Š0 Š1 + plotice 19 27 11 18 33 1 % 131 Klec K3 KV 18 32 7 17 169 39 % 483 Potěšil K3 KV 23 35 9 15 16 35 % 297 Rod K2 K3 + Ca-gen 13 33 10 16 242 95 % 170

z o o p la n k to n (in d l -1 ) Předběžné výsledky zooplankton 1 0 0 0 0 0 R o d 1 0 0 0 0 0 K le c 1 0 0 0 0 0 P o te s il z o o p la n k to n (in d l -1 ) 1 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 1 0 1 1 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 1 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 1 0 1 0.1 0 4-1 7 0 5-1 7 0 6-1 7 0 7-1 7 0 8-1 7 1 0 4-1 7 0 5-1 7 0 6-1 7 0 7-1 7 0 8-1 7 0.1 0 4-1 7 0 5-1 7 0 6-1 7 0 7-1 7 0 8-1 7 1 0 0 0 0 0 D e h ta r 1 0 0 0 0 0 K v itk o v ic k y 1 0 0 0 0 0 P o s m e c h z o o p la n k to n (in d l -1 ) 1 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 1 0 1 1 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 1 0 1 1 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 1 0 1 0.1 0 4-1 7 0 5-1 7 0 6-1 7 0 7-1 7 0 8-1 7 0.1 0 4-1 7 0 5-1 7 0 6-1 7 0 7-1 7 0 8-1 7 0.1 0 4-1 7 0 5-1 7 0 6-1 7 0 7-1 7 0 8-1 7 1 0 0 0 0 0 P o d v r a z s k y 1 0 0 0 0 0 Z b e h o v 1 0 0 0 0 0 R o u b ic e k 1 0 0 0 0 0 B e r a n o v 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 C la d o c e ra C o p e p o d a 1 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 n a u p lii R o tife ra 1 0 0 0 1 0 0 1 0 0 1 0 0 1 0 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 1 1 1 0.1 0 4-1 7 0 5-1 7 0 6-1 7 0 7-1 7 0 8-1 7 0.1 0 4-1 7 0 5-1 7 0 6-1 7 0 7-1 7 0 8-1 7 0.1 0 6-1 7 0 7-1 7 0 8-1 7 0.1 0 6-1 7 0 7-1 7 0 8-1 7

Předběžné výsledky mikrobi Rybník Beranov Dehtář Kvítkovický Podvrážský Posměch Roubíček Zběhov Klec Potěšil Typ obsádky (násada) K0 K2 K2 KV K3 KV Sportovní K2 KV K0 K2 Š0 Š1 + plotice K3 KV K3 KV Zs [cm] 55 (40 70) 49 (30 60) 35 (20 55) 33 (30 40) 35 (25 40) 45 (20 70) 25 (20 30) 47 (20 80) 40 (20 60) Rod jaro K2 K3 + Ca-gen >130 Rod léto K2 K3 + Ca-gen 47 (20 90) Bakterie [10 6 b./ml] 20,8 (17,7 24,0) 15,2 (7,5 25,1) 14,9 (13,7 17,1) 16,6 (12,7 20,7) 17,1 (11,4 20,8) 17,1 (15,1 19,2) 19,0 (12,9 23,2) 15,8 (8,7 26,4) 15,6 (7,5 27,6) 3,7 (2,1 4,7) 17,0 (12,8 21,2) Pikosinice [10 6 b./ml] 0,40 (0,24 0,55) 0,90 (0,02 3,35) 0,30 (0 0,53) 0,52 (0,21 0,83) 0,28 (0,02 0,75) 0,002 (0,002 0,002) 2,15 (0,75 4,19) 0,93 (0,14 1,59) 1,08 (0,21 1,75) 0,011 (0 0,034) 2,64 (1 4,25) Bičíkovci [10 3 b./ml] 3,5 (1,6 5,5) 4,5 (1,5 8,1) 10,1 (1 26,5) 6,4 (3,5 10,6) 8,7 (2,2 20,1) 10,9 (4,4 17,3) 13,9 (7,9 25,3) 8,8 (3,2 16,8) 10,3 (5,8 17,7) 0,5 (0,1 0,9) 11,2 (7,3 16) Nálevníci [b./ml] 219 (141 298) 247 (53 597) 208 (106 278) 310 (144 406) 426 (103 798) 124 (97 152) 277 (80 420) 262 (86 587) 364 (308 460) 23,7 (0,3 69) 454 (279 770) Vířníci [ind./l] 5092 (4656 5828) 4842 (306 11005) 2986 (83 4821) 31140 (1001 63054) 5187 (3844 6572) 2320 (177 4464) 13177 (2133 33790) 10232 (5630 15717) 9570 (3085 17639) 81 (7,2 154) 1900 (29 5549)

Předběžné výsledky mikrobiální smyčka aneb zelený aktivovaný kal

Předběžné výsledky obrat metanu hlavní rybníky (K2 K3) lehká obsádka (MOB) P < 0.01 P = 0.08

Potravní sítě v hypertrofních rybnících Prvoci Ryby (kapr) Zooplankton Metanotrofové Heterotrofové Autotrofové Fosfor Dusík Uhlík MOX Bakterie Houby Fytoplankton CH 4 Alochtonní DOC / hnůj Minerální živiny Přikrmování / obilí

Rybniční čtyřstěn možné alternativní zdroje energie pro finální produkci ryb feed DOC POM CH 4

Předběžné závěry rybniční ekosystémy tzv. Šustovo desatero už dávno neplatí! vysoká zásoba živin a organických látek (DOC) enormní rozvoj a aktivita mikrobů i fytoplanktonu vysoká diversita všech skupin planktonu (mimo korýšů)

Předběžné závěry rybniční ekosystémy tzv. Šustovo desatero už dávno neplatí! vysoká zásoba živin a organických látek (DOC) enormní rozvoj a aktivita mikrobů i fytoplanktonu vysoká diversita všech skupin planktonu (mimo korýšů) obsádky tržních kaprů nejsou jedinou příčinou zásadní je predační tlak planktonofágních ryb! rezistence velkých perlooček závisí na dostupnosti P velcí kapři snižují produkci metanu v sedimentech hnojení hlavně urychluje nástup kyslíkových deficitů

Děkuji za pozornost