DOTACE SPORTOVNÍM KLUBŮM - ANALÝZA VLIVU METODIKY ROZDĚLOVÁNÍ

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta Sportovních studií Katedra společenských věd a managementu sportu DOTACE SPORTOVNÍM KLUBŮM - ANALÝZA VLIVU METODIKY ROZDĚLOVÁNÍ Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Marek Pavlík, Ph.D. Autor: Bc. Miroslav Sklenář Brno, 2015

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích. V Brně dne 27. 4. 2015 vlast no ruč ní podpis aut o ra

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkoval Ing. Marku Pavlíkovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

OBSAH ÚVOD... 7 1. TEORETICKÁ VÝCHODISKA... 9 1.1. Sport... 9 1.2. Financování sportu... 11 1.3. Financování sportu z veřejných zdrojů... 13 1.3.1. Výdaje ze státního rozpočtu... 15 1.3.2 Výdaje z místních rozpočtů... 19 2. PODPORA SPORTU V OLOMOUCI... 22 2.1 Představení statutárního města Olomouc... 22 2.2 Orgány města Olomouc... 23 2.2.1 Komise pro sport... 23 2.2.2 Rada města a zastupitelstvo města... 23 2.3. Koncepční dokumenty tykající se sportu... 24 2.4 Analýza sportovních organizací v Olomouci... 25 2.5 Analýza výdajů do sportu z rozpočtu města Olomouce... 28 2.6 Současná metodika rozdělování dotací v Olomouci... 30 2.6.1 Vlajkové lodě... 31 2.6.2 Významné sportovní akce:... 33 2.6.3. Podpora jednotlivých sportů... 34 2.6.4. Granty v oblasti sportu... 35 2.6.5. Analýza sportovních zařízení v Olomouci... 36 2.6.6. Srovnání sport. vybav Olomouce s vybranými krajskými městy... 37 2.6.7. Výdaje na provoz sportovních zařízení... 40 2.6.8. Investiční příspěvky... 42

2.6.9. Příspěvky do 5000... 43 2.6.10. Výdaje do sportu na 1000 obyvatel... 43 2.7. Srovnání Olomouce s Hradcem Králové... 44 2.8. Rozpočet 2015... 47 2.8.1. Výdaje na sportovní zařízení 2015... 49 2.8.2. Vrcholový a výkonnostní sport... 49 2.8.3. Investice 2015... 50 3. ZHODNOC. DÍLČÍCH VÝSL. ANALÝZY A NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ. 51 3.1. Koncepční materiály pro poskytování dotací... 51 3.2. Způsob získávání informací... 52 3.3. Celkový objem peněz... 54 3.4. Podpora vrcholového sportu, výkonnostního sportu a sportu pro všechny 54 3.5. Významné sportovní akce... 56 3.6. Vlajkové lodě olomouckého sportu... 58 3.7. Granty v oblasti sportu... 59 4. DOPORUČENÍ PRO EFEKTIVNĚJŠÍ ROZDĚLENÍ FIN. PROSTŘ... 61 4.1. Stanovení cílů... 61 4.2. Vytvoření metodiky... 61 4.3. Vytvoření databáze organizací a počtu členů... 62 4.4. Podpora mládeže... 62 4.5. Podpora sportu pro všechny... 63 4.6. Vypisovat granty na pořádání akcí 2x do roka... 64 4.7. Investiční granty... 64 4.8. Omezení výdajů na aquapark... 65 4.9. Návrh metodiky a výpočet... 65

4.9.1. Podpora vrcholového sportu... 65 4.9.2. Podpora výkonnostního sportu a sportu pro všechny... 67 4.9.3. Pořádání akcí... 70 ZÁVĚR... 73 Seznam použité literatury... 75 Seznam tabulek a obrázků... 79 Přílohy... 81 RESUMÉ... 84

ÚVOD Sport je nedílnou součástí lidstva. V moderní době se stal obrovským fenoménem a jen těžko ho lze ignorovat. Pro svou práci jsem si vybral podporu klubů ve městě Olomouc, protože leží 10 km od mého bydliště, a v podstatě celý život sem dojíždím ať už za vzděláním, za sportem, volnočasovými aktivitami, tak i za prací. V průběhu let jsem prošel několika olomouckými fotbalovými kluby. Měl jsem možnost hrát za FK Hodolany, což je klub který se spojil s 1. HFK Olomouc, kterým jsem rovněž prošel a v mládežnických kategoriích jsem byl i v jediném plně profesionálním klubu SK Sigma Olomouc a.s., takže vím, jak fungují. Dodnes se na krajské úrovni střetávám s kluby z olomouckých předměstí a zajímá mě, jestli a jakou podporu tyto kluby od města dostávají. Cíle práce: provést analýzu metodiky rozdělování dotací ve statutárním městě Olomouci mezi sportovní kluby, které o dotace žádají, porovnat výdaje města s jiným, na základě změny metodiky navrhnout řešení pro zvýšení efektivity přerozdělování dotací, pokud je to vůbec možné. V diplomové práci se budu zabývat výdaji do sportu z městského rozpočtu a bude mě zajímat, zda jsou vynaložené prostředky rozdělovány efektivně, zda by nešly rozdělit vhodněji. Jestli má město Olomouc stanovenou metodiku pro podporu sportu. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole se věnuji teoretickému vymezení sportu a možnostmi rozdělení dotací na úrovni státu, kraje a měst. Ve druhé kapitole se věnuji představení města Olomouce a koncepčních dokumentů týkajících se financování sportu, dále pak analýze veřejných výdajů ve městě Olomouci v jednotlivých letech. Ve třetí kapitole se zabývám zhodnocením dílčích výsledků analýzy, snažím se podívat na jednotlivé body kriticky, komentuji současnou situaci vlastními názory. 7

V poslední kapitole navrhuji jednotlivá opatření pro pozitivnější efekty využití finančních dotací a přináším návrhy metodiky rozdělování dotací včetně jednotlivých výpočtů. 8

1. TEORETICKÁ VÝCHODISKA 1.1. Sport Pojem sport je v současné době skloňován ve všech oborech, zejména zdravotnictví, ekonomice, vědě, kultuře a v neposlední řadě ve vzdělání. Tento pojem je celosvětově známý napříč všemi věkovými kategoriemi. Sport je spojen přímo se zdravým životním stylem, dlouhověkostí a zároveň s popularitou a úspěchem. Všechny tyto faktory souvisí s psychickým stavem jedince a společnosti. Žijeme ve velmi stresové době a prostředí, na jedince jsou vytvářeny nejrůznější nátlaky a požadavky, které musí zvládnout a sport je jedním z nejlepších prostředků k odreagování se a nabrání nových sil. V současné době je sport nedílnou součástí života většiny lidí. Stal se světovým fenoménem, který láká velké množství lidí k účasti, ať přímé, či nepřímé. Vede lidi k sebezdokonalování a mnoho z nich motivuje. Z nejlepších z nich se pak stávají populární osobnosti pro jiné generace. V současnosti se ze sportu stal také velmi důležitý článek v obchodní sféře a populární sféře showbyznysu. Samotné slovo sport pochází z latinského disportare, tedy zábava, nebo bavit se. V literatuře se u nás pojem sport objevuje spolu s tělocvičnou rekreací a tělesnou výchovou jako součást tělesné kultury. Hodaň chápe tělesnou kulturu jako sociokulturní systém, který jako výsledek činnosti, tvorby hodnot, vztahů a norem zabezpečuje specifickými tělocvičnými prostředky uspokojování zvláštních biologických a sociálních potřeb člověka v oblasti fyzického, a z něj vyplývajícího psychického a sociálního rozvoje s cílem jeho socializace a kultivace."(hobza, Rektořík, 2006, p. 9) V této diplomové práci je však pojem sport používán v širších souvislostech, jako jakési souhrnné označení celé sportovní oblasti, tedy v souladu se zákonem o podpoře sportu č. 115/2001 sb., Pro účely tohoto zákona pojem sport představuje všechny formy tělesné činnosti, které prostřednictvím organizované i neorganizované účasti si kladou za cíl harmonický rozvoj tělesné i 9

psychické kondice, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů v soutěžích všech úrovní. Sport můžeme dělit podle několika kritérií. Nejzákladnější dělení sportu je na kolektivní a individuální. Roční období nám rozdělí sport na letní a zimní Pro naši práci nás budou zajímat 4 základní směry sportu s individuálními cíli: 1. Masový sport jsou to populární druhy sportů, dostupné nejširší sféře lidí, hlavním cílem tohoto směru je zábava. 2. Sport pro zdraví jedná se zejména o fitness sportovní aktivity, jehož cílem je udržování si zdraví pomocí rekreačních aktivit. O tomto druhu se dá mluvit jako o sportu pro všechny. 3. Výkonnostní sport je to druh sportu, kde je cílem již vítězství nad soupeřem a o zlepšování vlastních výkonů na amatérské úrovni. 4. Vrcholový sport jde již o sport vykonávaný na profesionální úrovni s cílem dosahování maximálních výkonů a výsledků a zároveň s cílem zvítězit. K těmto cílům, které se jeví stejně jako u výkonnostního sportu, jde také v tomto směru i o cíl dosahování ekonomického efektu a vyniknutí. Pro účely mé diplomové práce je důležité rozlišit právě poslední dva zmíněné druhy sportu. Výkonnostní sport je součástí občanského sdružení. Je to dáno hlavně tím, že hlavním předmětem jeho činnosti je provozování volnočasové aktivity mimo hlavní zaměstnání. Je vykonáván organizovaně. Jde tedy o tzv. amatérský sport. Lidé, kteří pracují pro amatérské kluby, jsou považováni za dobrovolníky, i když tak nemusí působit. Jde např. o trenéry, kteří mají odborné kvalifikace. Hlavními cíli tohoto druhu sportu jsou: Podpora zdraví Výkonnost Kulturní trávení volného času 10

Rozvoj jednotlivce Zdatnost 1.2. Financování sportu V České republice se financování sportu vyznačuje zabezpečováním pomocí dvou základních druhů zdrojů, ze kterých sportovní organizace čerpá prostředky k provozu. Prvním druhem jsou veřejné zdroje a druhým druhem jsou zdroje soukromé. V praxi je však velmi časté, že se tyto druhy zdrojů prolínají. Zřídka kdy je sportovní organizace financována pouze prvním nebo pouze druhým typem zdroje. Proto v případě financování sportu mluvíme o více zdrojovém systému, který tvoří disponibilní fond sportu. Obr. 1: Zdroje financování sportu Zdroj: Novotný, J: Ekonomika sportu, 2000, upraveno autorem 11

Toto schéma představuje veškeré zdroje, které existují a mají důležitou roli ve víceúčelovém financování sportu. Jsou zde vidět jak veřejné zdroje, tak soukromé zdroje. Ve schématu jsou zahrnuty zdroje jak pro nižší úroveň sportu, tak pro vrcholový sport. V prvním z uvedených jsou nejdůležitějšími zdroji financování výnosy z rodinného rozpočtu a veřejné zdroje, ve druhém z uvedených jsou považovány za neodmyslitelné zdroje zejména reklama, poplatky za sportovní reportáže a sponzoring. Pozitivní a negativní dopady podpory sportu Sport přináší také řadu pozitivních efektů, a nejen finančních. Za zmínku stojí multiplikační efekt sportu. Jak vyplývá z výše uvedené studie: každá koruna vydaná v roce 2011 do tohoto odvětví z veřejných rozpočtů vygenerovala zisk 3,55. Celkový průměrný přínos pro veřejný sektor v roce 2011 byl 52 miliard. Sportovní odvětví také napomáhá zaměstnanosti, celkový počet plných úvazků ve sportu činil přes 187 tisíc. Tohle jsou všechny vypočitatelné pozitivní efekty. Ke sportu také patří efekty nevyčíslitelné. Sport totiž vytváří také hodnoty, které nejde měřit penězi. Lidé, kteří se věnují sportu, ať už na vrcholové, nebo amatérské úrovni, se podvědomě učí zodpovědnosti. Zodpovědnosti za sebe, za tým, za své zdraví. Prostřednictvím organizovaných soutěží se také učí pravidlům fair play. Neříkám, že všichni, ale tyto hodnoty jsou pak přenositelné i do běžného života jedinců. Sport má v sobě obrovský socializační potenciál ke sjednocování lidí. Dá se říci, že sportovci mluví jedním jazykem. Když se spojí sportovci světa pro dobrou věc, má to ještě větší účinek. Konkrétně mě napadá třeba boj proti rasismu. Ve sportu se stírají rozdíly, jak rasové, politické, tak i náboženské. Třeba kampaň UEFA No To Racism jasně deklaruje, že rasismus nepatří ani do sportu, ani do běžného člověka. Nelze tedy než nesouhlasit se Sekotem (2003,p.8), který ve své knize říká, že sport není pouze aktivní herní a pohybová aktivita, ale je i sociálním fenoménem, který přesahuje dosažené výsledky a statistiky vzájemných utkání. 12

Dalším pozitivním efektem je také zvyšování prestiže. Sport na nejvyšší úrovni je velice prestižní záležitost a mnozí reprezentanti mají ve svých zemích výsostné postavení. Ti, kteří se dostanou do světové špičky, potom už přesahují rámec sportu a stávají se dokonce i symboly svých zemí. I českým reprezentantům se povedlo dostat do této kategorie. Za zmínku stojí např. Jaromír Jágr, nejlepší Evropan hrající NHL všech dob, Pavel Nedvěd, držitel Zlatého míče pro rok 2003 a další. Samozřejmě, že k pozitivním efektům patří také negativa. Největšími negativy ve sportu vnímám doping a korupci. Bohužel se s těmito faktory setkáváme pravidelně nejen na vrcholových akcích typu mistrovství světa a olympiád, ale mohou mít mnohem horší následky v amatérské sféře, kde jsou zakázané prostředky užívané nekontrolovaně. Korupce ve sportu je poměrně běžná i na nižších úrovních. Bohužel se velmi těžko odhaluje a dokazuje, ale následky odhalení bývají pro dané jedince, kluby, svazy kritické. Problémy jsou i s organizovanými zločiny, které se jsou budovány napříč kontinenty a vyvíjejí tlak na sportovce například kvůli sportovnímu sázení. U nás byly v minulosti za korupci ve fotbale potrestány kluby 1. FC Slovácko, SK Sigma Olomouc nebo Slovan Liberec. V Itálii sestoupil tamní nejpopulárnější klub Juventus Turín v roce 2006 do Serie B a byly mu administrativně odebrány dva mistrovské tituly kvůli proslulé kauze calciopoli. V minulém roce byli na Slovensku podmíněně odsouzeni i někteří fotbalisté za účast na ovlivňování zápasů ve fotbalové lize. 1.3. Financování sportu z veřejných zdrojů Pro tuto práci jsou podstatné především veřejné zdroje pro sport. To, jestli má být sport podporován ze státních peněz je dáno zákony, takže sport vlastně nejde vyloučit z veřejného sektou a musí s ním být počítáno. Financování sportu vychází z několika zákonů a to z kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb. a ze zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu. 13

Financování sportu z veřejných prostředků jednotlivých územních celků a státního rozpočtu v sobě obsahuje oblasti: 1. výdaje ze státního rozpočtu 2. výdaje krajských rozpočtů 3. výdaje z obecních rozpočtů 4. zastřešující organizace Kolik peněz tedy jde vlastně v české republice do sportu a jak jsme na to v porovnání se evropskou unií? O co všechno by se vlastně měl stát postarat? Co nám podpora sportu přináší? Ani na jednu otázku neexistuje jednoduchá odpověď, protože je potřeba vzít v úvahu několik proměnných. Obr. 2: Vývoj financování sportu Zdroj: KPMG Ze studie KPMG (2012) vyplývá, že výdaje z veřejného sektoru v letech 2007-2011 se pohybovaly průměrně na úrovni 16,7 miliard. Největší podíl, až téměř 70% se na tom podílely obce. Celkový sportovní průmysl v daných letech spotřeboval 123,4 miliard, ale na celkové spotřebě se podílely domácnosti až 14

z 80%, což je důkaz toho, jak moc je sport v České republice podfinancován. V rámci EU se tímto řadíme na chvost. Obr. 3: Porovnání veřejných výdajů na sport vůči HDP Zdroj: Analýza financování sportu v České republice, 2009 1 Obrázek ukazuje, jak na tom byl náš stát v porovnání s jinými státy EU a výsledek není vůbec příznivý. V roce 2009 byla naše země třetí nejméně dotující sport ze všech zemí. 1.3.1. Výdaje ze státního rozpočtu Z ekonomického pohledu sport přináší do státního rozpočtu více peněz, než z něj posléze odebírá prostřednictvím dotací. Má to vliv zejména na úspory v oblastech jako je boj proti kriminalitě, kultuře, zdravotnictví apod. Princip je jednoduchý - jedinec, který se věnuje sportu, předchází ve velké míře civilizačním i jiným chorobám, tudíž nevyužívá prostředků ve zdravotnictví. Z psychologického hlediska je člověk odolnější a je dokázáno, že v prostředích 1 Pdf dokument dostupný na http://www.olympic.cz/financovani/docs/analysis%20of%20sports%20financing%20in%20cr_fi nal_cze..pdf 15

s vysokou sportovní aktivitou je méně kriminality. I přesto, že je pro stát sport velmi prospěšný, stále není dostatečně finančně podporován. Finance ze státního rozpočtu jdou do sportu z několika ministerstev. Samozřejmě největší podíl má Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dalšími ministerstvy podporující sport jsou Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra. Jaké podíly na výdajích měly v minulých letech je vidět na obrázku. Obr. 4: Výše výdajů státního rozpočtu Zdroj: Koncepce rozvoje a tělovýchovy ve Zlínském kraji 2 Z obrázku je patrné, že podíl MŠMT je na výdajích do sportu je vysoký a dá se říci, že výdaje ostatních ministerstev byly v letech 2007-2012 zanedbatelné. Je také patrné, že od roku 2007 výdaje do sportu postupně klesaly do roku 2009, a až v roce 2012 se dostaly na úroveň roku 2007. S jakým výdajem je počítáno v rozpočtu na rok 2015 je vidět v následující tabulce. Tab. 1: Výdaje MŠMT do sportu pro rok 2015 2015 podpora činnosti v oblasti sportu 2 981 136 340 sportovní reprezentace 681 909 350 všeobecná sportovní činnost celkem 1 297 624 000 program 133512 - pro sportovní činnost 620 100 000 Zdroj: Komplexní pozměňovací návrh k návrhu státního rozpočtu na rok 2015 3 2 Dokument pdf dostupný na http://www.kr-zlinsky.cz/zakladni-koncepcni-dokumenty-cl-47.html 16

Tabulka nám ukazuje původní návrh státního rozpočtu, který počítal s celkovou podporou téměř 3 miliardy. Obr. 5: Podíl výdajů na sport Zdroj: Komplexní pozměňovací návrh k návrhu státního rozpočtu na rok 2015 Na obrázku je zcela patrný propad výdajů do sportu ze státního rozpočtu po roce 1989. V podstatě návrh rozpočtu pro rok 2015 je na úrovni podílu celkových výdajů státního rozpočtu jako v devadesátých letech. Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu přímo vymezuje úlohu sportu jako veřejně prospěšnou činnost a určuje, které aktivity Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jiné správní úřady vykonávají. Mezi aktivity MŠMT, které jsou vymezeny 3 tohoto zákona, patří: 3 Dostupný v pdf na http://www.cussuod.cz/dokumenty/komplexni_pozmenovaci_navrh_2015.pdf 17

zkonstruování návrhu koncepce státní politiky ve sportu a postoupení jej vládě ke schválení usměrňování a slaďování realizace vládou schválené koncepce zajišťování finanční podporu sportu ze státního rozpočtu utváření podmínek nejen pro státní sportovní reprezentaci, ale i pro přípravu sportovních talentů, pro rozvoj sportu pro všechny a v neposlední řadě pro sport zdravotně postižených občanů vytvoření antidopingového programu a připravování a dohlížení na jeho realizaci rozhodování o akreditaci vzdělávacích zařízení, které působí v oblasti sportu zakládání organizační složky státu (rezortního sportovního centra), která utváří nezbytné předpoklady pro přípravu sportovních talentů a pro státní sportovní reprezentaci a zároveň zabezpečuje jeho činnost koordinace provozu a chodu rezortních sportovních center Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra MŠMT každoročně vyhlašuje program státní podpory pro sportovní odvětví a zájemci z nestátních neziskových organizací posílají žádosti o dotace. Jak je s těmito dotacemi nakládáno, je popsáno v článku čt 24 : Ministerstvo školství rozdalo podle Nejvyššího kontrolního úřadu v letech 2011 až 2013 na podporu sportu neprůhledné dotace ve výši 800 milionů korun. Další stamiliony pak vyplatilo na základě neúplných, chybných, pozdě doručených nebo zcela chybějících žádostí o dotace. Jako hlavní garant podpory sportu tak resort podle kontrolního úřadu selhal. 4 Ministerstvo školství zřídilo Radu pro tělovýchovu a sport, jejichž hlavní činností je posuzování rozdělování státních prostředků a předkládání svých doporučení právě ministerstvu školství k rozhodnutí. 4 http://m.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/300312-ministerstvo-skolstvi-jako-garant-podpory-sportuselhalo-tvrdi-nku/ 18

Hlavním bodem financování sportu je programová dotační politika. Aby státní politika dodržela stanovené cíle, které si vytyčila, byly zřízeny tematické oblasti programů: státní sportovní reprezentace a výchovy sportovně talentované mládeže veřejně prospěšné programy pro NNO (nestátní neziskové organizace) celorepublikového charakteru provozu, údržby a rozvoje infrastruktury sportovních a tělovýchovných zařízení 1.3.2 Výdaje z místních rozpočtů V rámci úkolů pro kraje, dle 5 výše uvedeného zákona, jsou vymezeny podmínky, které vytváří pro sport a to zejména v podobě: zajištění rozvoje sportu pro všechny občany daného kraje a pro přípravu sportovních talentů, včetně zdravotně postižených obstarání výstaveb, rekonstrukcí, provozu a udržování jednotlivých sportovních zařízení finančního zajištění sportu ze svého rozpočtu Podíl krajů na celkových výdajích do sportu není tak velký jako u obcí, ale rozhodně není zanedbatelný. Jak je uvedeno v koncepci pro rozvoj sportu a tělovýchovy ve zlínském kraji, mezi lety 2007-2010 byla celková výše podpory krajů ČR mezi 280 až 430 mil.. 19

Obr. 6: Finanční prostředky do sportu z krajských rozpočtů v letech 2007-2010 Zdroj: Koncepce rozvoje a tělovýchovy ve Zlínském kraji Největší výdaje z krajského rozpočtu šly v Libereckém kraji v roce 2009, ale bylo to dáno pořádáním mistrovství světa v klasickém lyžování. Olomoucký kraj se řadil svými výdaji na nejvyšší místa z pohledu výdajů do sportu. Zákon 115/2001 Sb. vymezuje úkoly i obcím. Ty mají vytvářet podmínky pro sport, dle 6 tohoto zákona, v podobě následujících bodů, které jsou velmi podobné úkolům, které mají plnit kraje. Jde o: zajištění rozvoje sportu pro všechny občany včetně zdravotně postižených a přípravu případných sportovních talentů zajištění výstaveb jednotlivých sportovních zařízení, popřípadě jejich rekonstrukcí, udržování a provozování s tím, že je poskytují k provozování sportovních činností monitorování účelného využívání těchto sportovních zařízení finanční zabezpečování sportu ze svého rozpočtu 20

Obr. 7: Podíl obcí na celkových výdajích do sportů Zdroj: KPMG Z uvedené studie KPMG vyplývá, že až 69% všech výdajů do sportu jde právě z rozpočtu obcí. Průměrně daly obce ze svých rozpočtů na sport 11,5 miliardy. 21

2. PODPORA SPORTU V OLOMOUCI Podobnou problematikou se už ve svých pracích zabývali jiní autoři. V diplomové práci s názvem Analýza veřejné podpory sportu v olomouckém kraji se autor (Knödl,2008) zabývá financováním sportu hlavně z krajských peněz. Tato práce vychází z hypotézy, že většina dotací z Olomouckého kraje má investiční charakter, což se mu daří dokázat jen částečně, protože ve sledovaných letech 2006 a 2007 se charakter dotací změnil. Autor se v práci zabývá výhradně financováním z rozpočtu kraje, na což se bude v mé práci dát navázat, případně provést srovnání některých ukazatelů. Dalším autorem zabývající se podobným problémem byl ve své bakalářské práci nástin koncepce financování tělesné kultury a sportu Statutárním městem Olomouc Vojtěch Hala (2008). Autor je vedoucím pracovníkem odboru sportu na Magistrátu města Olomouc a ve své práci se snaží vytvořit koncepci pro financování sportu z rozpočtu města. Ve své práci mimo jiné analyzuje možnosti pohybových aktivit pro občany a sportovní prostředí. V roce 2011 vypracoval Čermák (2011) diplomovou práci Sport a město Olomouc, kde se financování dotýká okrajově, ale analyzuje sportovní prostředí na území města, popisuje veškeré kluby olomouckého sportu včetně historie nejvýznamnějších z nich a věnuje se obšírněji také sportovním zařízením města. Analýza, kterou se zabývá tato diplomová práce, je zaměřena především na financování sportovních klubů a sportu z městského rozpočtu, finančních dotací a prostředků z krajského rozpočtu se dotkne pouze okrajově. 2.1 Představení statutárního města Olomouc Město Olomouc má necelých 100 000 obyvatel, čímž je 6. největší město ČR podle počtu obyvatel. Nachází se na střední Moravě, dříve byla Olomouc největším moravským městem a do třicetileté války byla také hlavním městem Moravy. Od roku 1990 je Olomouc městem statutárním. Olomouc historicky patřila vždy mezi nejvýznamnější města v českých a moravských zemí, sídlí tu druhá nejstarší univerzita v ČR Univerzita Palackého, založena již v 16. století, 22

arcibiskupství, Vrchní soud v Olomouci. Olomouc je velmi známá díky svým historickým památkám. Historické jádro města je druhé největší v české republice po Praze. Sloup nejsvětější trojice je dokonce památkou UNESCO, kam byl zapsán v roce 2000. 2.2 Orgány města Olomouc 2.2.1 Komise pro sport Komise má 11 členů, zastoupeni jsou kandidáti různých politických stran. Tato komise se vyjadřuje k otázkám sportu, financování klubů a akcí. Navrhuje radě výši příspěvků k projednání. Komise pro sport se schází jedenkrát za měsíc a její pracovní náplní je seznámení se s konkrétními sportovními organizacemi, jejich provozem, zázemím, náročností, členskou základnou, vizemi atd. Takto komise za rok navštíví cca 10 sportovních klubů a jednot. Schvalování finančních příspěvků probíhá tak, že je vypsán termín pro podání žádostí v dané oblasti (sport, kultura, životní prostředí, volný čas dětí a mládeže...), jednotlivci a spolky si v daném termínu podají žádost, oddělení sportu všechny žádosti zpracuje a předloží na jednání uvedené sportovní komise. Ta jednou za rok (většinou na přelomu ledna a února) se těmito žádostmi detailně zabývá a hodnotí je, přičemž výstupem je pak návrh pro jednání Rady města Olomouce na rozdělení dotací z daného programu jednotlivým žadatelům. 2.2.2 Rada města a zastupitelstvo města Rozhoduje o směru a konečné výši příspěvku na jednotlivé akce a kluby. Zastupitelstvo poté celý proces schvaluje. Zastupitelstvo schvaluje příspěvky vyšší než 50 000kč. 23

2.3. Koncepční dokumenty tykající se sportu Co se týká koncepčních materiálů pro rozvoj města, tak sport je zmiňován spíše okrajově. Původní koncept pro rozvoj města je z roku 2001 a na webu jsou dostupné pouze aktualizace z let 2005 a 2007. - Strategický plán pro rozvoj města Olomouc a mikroregionu Olomoucko - aktualizace 2007 5 Je potřeba říci, že aktualizace plánu z roku 2007 takřka na vlas kopíruje aktualizaci z roku 2005. V tomto dokumentu se lze dočíst o plánu výstavby nových cyklostezek na základě zpracovaných koncepcí z let minulých a vytvoření nových turistických tras. Dále je tu zmíněný aquapark, především zajištění lepší propagace a marketingu této turistické atrakce. Jsou tu rovněž opakovaně zmíněny sportovní areály plaveckého a zimního stadionu. Podle koncepce by se mělo systematicky naplňovat schválené etapy obnovy obou subjektů, které patří městu. V obou letech aktualizace, tedy i v roce 2005 i 2007 je zmíněna přestavba zimního stadionu na multifunkční halu. - Programové prohlášení rady města Olomouce 6 V programovém prohlášení rady města pro období 2010-2014 jsou zmíněny konkrétní kroky, které chce rada v oblasti sportu provést. Kromě postupné modernizace plaveckého stadionu chtěla rada mimo jiné podpořit vybudování seniorského hřiště pro aktivní odpočinek a relax seniorů, výstavbu dětských hřišť, ale také zajištění provozuschopnosti zimního stadionu do doby, než se na základě podrobných analýz vybere řešení na zrekonstruování nebo výstavba haly nové. Podpora sportovních klubů je podmíněna výsledky a ve velké míře také prací s mládeží. Město Olomouc samostatnou koncepci týkající se financování a rozvoje sportovní činnosti ve městě nemá. To si myslím, že vzhledem k velikosti města a množství vynaložených prostředků ročně na sport, je veliká chyba. 5 Pdf dokumet dostupný na http://www.olomouc.eu/podnikatel/uzemni-plan-mesta-a-strategierozvoje/strategicky-plan-rozvoje-mesta 6 Pdf dokumet dostupný na http://www.olomouc.eu/samosprava/rada-mesta 24

Co se týká koncepčních dokumentů, tak oproti městu Olomouc má Olomoucký kraj vypracovanou velmi podrobně práci s názvem Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu v Olomouckém kraji 7. 2.4 Analýza sportovních organizací v Olomouci V občanských sdruženích v tělovýchově, sportu a turistice působí v rámci ČR nespočet funkcionářů, organizátorů, cvičitelů, trenérů a rozhodčích, kteří svou činnost vykonávají dobrovolně. Všem proto je zapotřebí poskytnout podporu, pomoc při tvorbě nových podmínek pro činnost nových organizací. Tito lidé zaslouží velkou pozornost a také pochvalu. Financí v tomto odvětví nebude snad nikdy dostatek, proto je potřeba uvažovat nejen v krátkodobých horizontech, ale také v těch vzdálenějších. Zejména pak při přípravách a tvorbě koncepcí o financování sportu. Nejčastěji sportovní organizace ve městě Olomouci sdružují své členy v neziskových občanských sdruženích. Tato forma sdružení jim umožňuje přijímat finanční prostředky z různých zdrojů, nevytváří zisk a a proto je nemusí přerozdělovat mezi např. podílníky nebo akcionáře. Je také pro ně mnohem jednodušší rozhodování o činnosti, sdružení fungují na demokratickém principu. Jedinou akciovou společností mezi sportovními kluby v Olomouci je SK Sigma Olomouc a.s. Sport v Olomouci se vyvíjel v několika etapách. Nejstarší organizace vznikaly ještě za Rakouska-Uherska. K vůbec nejstarším patří vznik sokola v Olomouci. Další řada sportovních klubů vznikla po vzniku naší republiky, jako například SK Olomouc Sigma MŽ (1919), TJ Slovan Černovír (1932), Atletický klub (1933), atd. V padesátých letech byla většina klubů sdružována v ČSTV. Po sametové revoluci v roce 1989 se část organizací (převážně Sokola) opět osamostatnila. V novém tisíciletí lze pozorovat vznik řady organizací, nová sportovní odvětví nebo sporty dříve opomíjené. 7 Dostupné na http://www.kr-olomoucky.cz/nr/rdonlyres/054c6573-b8fb-4c67-a984- A587A3E3FE70/0/Koncepce_ rozv oje_telovychovy_a_sportu_v_olomouckem_kraji.pdf 25

Hlavní organizace sdružující sportovní kluby v Olomouci jsou: Regionální sdružení České unie sportu (ČUS) se sídlem v Olomouci RS ČUS Olomouc by mělo podporovat sport a tělesnou výchovu, zastupovat a hájit práva a potřeby sdružených subjektů, poskytovat jim služby a servis v oblasti ekonomické, legislativní, metodické, organizační a informační. Jako střešní sdružení v regionu zajišťuje potřebnou platformu pro spolupráci se spolky, státní a veřejnou správou, institucemi a dalšími spolupracujícími organizacemi a subjekty. Tab. 2: Počet sportovců sdružených v ČUS ČUS Olomouc počet klubů 75 počet sportovců 16692 z toho mládež 4019 dospělí 12673 Zdroj: http://olomouc.cuscz.cz/, stav k 31. 12. 2011 Počet registrovaných sportovců v 75 klubech, které sdružuje ČUS je 1267. Průměrný klub má tedy 168 členů, sestávajících z 53 dětí (mládeže) a 113 dospělých. Česká obec sokolská Další významnou organizací v Olomouci, která sdružuje sportovní oddíly v Olomouci, je Česká obec sokolská. Ta má také na území města Olomouce svoji župu. Tato župa má jednak oddíly specializované, ale také oddíly se všeobecným zaměřením. Celkem je v olomouckém Sokole sdruženo 1.916 osob (1.295 dospělých a 621 mládeže). Cílem činnosti ČOS je přispívat ke zvyšování nejen duchovní, kulturní, ale i fyzické úrovně občanů prostřednictvím tělesné výchovy a sportu. 26

Tab. 3: Počet členů sdružených v Sokole počet sportovců dospělí mládež celkem kluby sdružené v ČUS Olomouc 12673 4019 16692 sokol 1295 621 1916 celkem 13968 4640 18608 Zdroj:vypracováno autorem DP Celkově je v Olomouci 18608 registrovaných členů v nejrůznějších organizacích, které se zabývají sportovní činností na různých úrovních. V klubech, které sdružuje ČUS působí celkem 16692 registrovaných sportovců, z čehož je 12673 dospělých a 4019 dětí a mládeže. V sokolských organizacích na území města je registrováno 1916 členů, z toho dospělých 129ř a 621 dětí a mladistvých. V celém okrese Olomouc je počet registrovaných sportovců přibližně 30 000, to znamená, že sportovci z Olomouce tvoří téměř přesně 2/3 všech registrovaných sportujících. Vzhledem k počtu obyvatel tvoří registrovaná sportující veřejnost necelou pětinu z celkového počtu. Ovšem je potřeba říci, že číslo 18608 je jen jakýsi statistický údaj, díky kterému můžeme mít představu. Reálně fyzických osob může být méně, protože mohou být členy více organizací. Ne snad, že by někdo mohl hrát fotbal za více klubů současně, ale je vcelku reálné, že dítě, které dělá atletiku, může být zaregistrováno také v některém fotbalovém oddíle. Navíc v těchto registrech obvykle nebývají pouze aktivní sportovci, ale i funkcionáři a lidé, kteří přestali sport dělat na organizované úrovni. Naproti tomu je velice těžké určit přesný počet sportujících rekreačně, tedy těch, kteří nikde registrovaní nejsou, ale pravidelně chodí cvičit do posilovny, běhat do parku, projet se na kole apod. I tak je počet takřka 19000 registrovaných sportujících velká voličská základna, která by měla být brána v potaz, a mělo by na ni být pamatováno v městském rozpočtu. Vzhledem k počtu 191 sportovišť na území města Olomouce, která jsou lidem k dispozici, vychází 97 registrovaných sportovců na jedno sportoviště. To mezi sportovními zařízeními jsou počítáni i dětská hřiště, ale více o sportovním zařízení je věnována jiná kapitola. 27

2.5 Analýza výdajů do sportu z rozpočtu města Olomouce Tab. 4: Výdaje města Olomouc a výdaje na sport v letech 2010-2014 2010 2011 2012 2013 2014 celkové výdaje rozpočtu 2 077 227 200 2 206 369 000 2 655 357 940 2 435 537 590 2 355 353 120 z toho: sportovní zařízení 59 900 000 60 400 000 81 215 440 78 216 840 81 713 950 granty 5 500 000 5 500 000 12 178 500 10 110 500 - vlajkové lodě 8 500 000 8 500 000 24 350 000 19 450 000 24 872 000 sportovní akce 250 000 950 000 1 250 000 950 000 950 000 investice - 8 000 000 87 109 930 83 818 000 50 514 000 další 870 000 870 000 285 000 5 047 000 6 198 000 75 020 000 celkem na sport Zdroj: vypracováno autorem DP 84 220 000 206 388 870 197 592 340 164 247 950 Z tabulky je patrné, že výdaje do sportu tvoří výraznou část rozpočtu. V roce 2012 město na sport vydalo přes 200 000 000kč, což byla doposud největší částka investovaná do tohoto odvětví městem Olomouc za jediný rok. Takto výrazná změna byla dána změnou loterijního zákona, kdy se příjem z provozu hracích automatů znásobil a také tím, že město provedlo plánovaný odkup akcií Aquaparku. Ačkoliv v roce 2013 byla částka uvolněná městem do sportu nižší, z grafu níže lze vyčíst, že k poměru celkových výdajů města tvoří vyšší část než výdaje v roce 2012. V kolonce investic jsou nejvyšší čísla v právě 28

v letech 2012 a 2013. Je to dáno nejen odkupem akcií aquaparku, ale také tím, že město podpořilo rekonstrukce několika sportovišť. V roce 2012 po zmiňované změně loterijního zákona také město dalo neobvykle velkou sumu klubu 1.HFK Olomouc, který byl sponzorován dříve takřka výhradně z firem provozujících hazardní hry, a bez výrazné pomoci města bylo jeho fungování ohroženo. Velké výkyvy jsou vidět také v položkách grantů v jednotlivých letech. Zejména pak nulová položka v roce 2014. Není to dáno tím, že by město přestalo podporovat sportovní kluby a sportovní akce, ale tím, že jednotlivé dotace klubům se staly samostatnou položkou v rozpočtu města. Prostředky z grantů jsou tedy v tabulce za rok 2014 v položce další. Tab. 5: Výdaje Olomouce na sport v letech 2003-2004 2003 2004 celkové výdaje rozpočtu 1 753 049 000 1 890 604 000 z toho: sportovní zařízení 12 700 000 24 464 000 granty 4 060 000 4 000 000 vlajkové lodě 2 000 000 - sportovní akce 450 000 1 500 000 investice - 7 000 000 další 130 000 100 000 celkem na sport 19 340 000 37 064 000 % z rozpočtu 1,10% 1,96% Zdroj: rozpočty města Olomouce Tato tabulka slouží k porovnání schválených výdajů do sportu města Olomouce před 10 lety. Zatímco celkové výdaje města byly v letech 2003 a 2004 podobné, výdaje do sportu se lišily. V roce 2004 města Olomouc vydalo do sportu mnohem vyšší částku peněz, což bylo dáno hlavně akciovým vstupem do SK Sigma Olomouc a.s. (7 000 000 ) a také podílením se na opravě zimního stadionu částkou 5 mil.. 29

Obr. 8: Výdaje v % z celkového rozpočtu Zdroj: Vypracováno autorem DP Na grafickém znázornění vidíme srovnání obou tabulek. Lze si tady povšimnout, že i když celkové výdaje města už před deseti lety sahaly ke 2 mld., zatímco výdaje do sportu nepřesahovaly 2% z celkových výdajů. V letech 2010 až 2014 se pohybovaly výdaje do sportu v rozmezí 3% - 8% z celkových rozpočtů města. 2.6 Současná metodika rozdělování dotací v Olomouci V posledních letech funguje v Olomouci rozdělování dotací z několika zdrojů, které lze rozdělit následovně: 1) Podpora vrcholového sportu, tzv. vlajkové lodě 2) Významné akce 3) Granty v oblasti sportu na podporu klubů a pořádání sportovních akcí 4) Financování provozu sportovních zařízení 5) Investiční dotace 30

2.6.1 Vlajkové lodě Nejvýznamnější sportovní kluby ve městě Olomouc. S těmito kluby je počítáno přímo v rozpočtu města. Mezi vlajkové lodě jsou zařazeny nejen kluby mužské, ale i ženské, aby vše bylo vyvážené. Další dělení je na kolektivní a individuální sporty, které nechybí mezi vybranými. Vybrané kluby reprezentují Olomouc na celostátní úrovni, některé dokonce na Evropské i světové úrovni. Výdaje na tyto kluby jsou v rozpočtu jako jednotlivé položky, aby financování těchto klubů bylo transparentnější a také, aby neubíraly prostředky menším klubům a spolkům z grantového fondu. Jako vlajkové lodě jsou označeny v Olomouci tyto kluby: AK Olomouc jeden z nejvýznamnějších olomouckých sportovních klubů, známý především pro práci s mládeží. V klubu je registrováno přes 400 mládežnických členů. AK každoročně pořádá několik sportovních akcí, mezi ně patří například Hanácký půlmaratón, nebo Hanácká laťka, která se koná na Horním náměstí. Mezi nejznámější členy klubu v poslední době patří Petra Kamínková, vytrvalostní běžkyně na středních a dlouhých tratích, pravidelně se umísťuje na předních příčkách republikových závodů. Kromě této činnosti klub pomáhá také handicapovaným sportovcům. (http://www.atletikaolomouc.cz/) DHK Zora Olomouc špičkový český házenkářský klub, který bojuje každoročně o nejvyšší umístění v domácí nejvyšší soutěži. Klub je známý také výchovou talentovaných hráček, které jsou postupně oporami i v reprezentaci. V poslední době můžeme jmenovat například Lucii Fabíkovou, která už ukončila svou kariéru nebo Michaelu Hrbkovou, nyní hráčku hrající v chorvatském Záhřebu. S klubem získal tři tituly také dlouholetý trenér nejen Olomouce, ale i reprezentace Lubomír Krejčíř. (http://www.dhkzoraolomouc.cz/) Volejbalový oddíl žen SK UP Olomouc tradiční účastník nejvyšší volejbalové soutěže s bohatou historií. Pravidelně bojuje o medailové umístění. Klub těží z úzké spolupráce s Univerzitou Palackého v Olomouci. 31

1.HFK Olomouc druhý největší fotbalový klub v Olomouci. Nyní tradiční účastník Moravskoslezské ligy, což je třetí nejvyšší soutěž u nás. V nedávné minulosti hrál i druhou ligu, ale po změně loterijního zákona a nedostatku financí administrativně sestoupil o patro níž. Tento klub z olomouckého předměstí je trochu ve stínu Sigmy Olomouc, avšak v práci s mládeží je na vzestupu po vybudování sportovního centra a po inovaci sportovního areálu. SK Sigma Olomouc MŽ bezesporu nejznámější olomoucký sportovní klub v republice. Historie Sigmy Olomouc sahá do roku 1919. V aktuální sezoně hraje Sigma až druhou nejvyšší soutěž, ale všeobecně se předpokládá, že se po roční pauze vrátí mezi českou elitu. Klub nikdy nevyhrál domácí titul, ale dobyl národní pohár a především v 90. letech patřil k nejlepším mužstvům u nás, dokonce se probojoval několikrát i do vyřazovacích fází evropských pohárů. Nejslavnější byly bitvy s evropskými giganty Realem Madrid a Juventusem Turín. Sigma je známá především pro špičkovou práci s mládeží, ve které patří mezi nejlepší v republice. Nejznámějšími odchovanci olomoucké kopané jsou Pavel Hapal, Tomáš Ujfaluši, Radek Drulák, David Rozehnal a další. I v současnosti působí v reprezentačních výběrech několik talentů, např. Tomáš Kalas, Tomáš Přikryl, Tomáš Hořava nebo Martin Pospíšil. Nesmím zapomenout také na trenéra Karla Brücknera, historicky nejúspěšnějšího kouče u národního týmu. (www.sigmafotbal.cz) HC Olomouc historicky první mistr české nejvyšší soutěže. Po finančních problémech a prodeji extraligové licence do Karlových Varů to vypadalo s hokejem v Olomouci velmi zle, ale po vstupu Jiřího Dopity do managementu klubu se začalo vš otáčet. Po dlouhých sezonách v 1. Lize se Olomouc v roce 2014 probojovala zpátky do extraligy. V mládežnických kategoriích se mužstva umísťují na předních pozicích. Nejslavnějším Olomouckým hráčem v historii je bezesporu právě současný spolumajitel, Jiří Dopita, olympijský vítěz, mistr světa a několikanásobný český mistr. Kanositický oddíl SK UP Olomouc temto klub nepatří mezi notoricky známé, ale zaslouží uznání za své výsledky. Za zmínku určitě stojí medaile z mistrovství světa nejen v juniorské kategorii, ale i v té seniorské. 32

2.6.2 Významné sportovní akce: Olomouc každoročně podporuje desítky sportovních akcí, z nichž 2 se staly samostatnými součástmi rozpočtu města. Jedná se o olomoucký půlmaratón a mezinárodní tenisový turnaj žen. Olomoucký ½ maraton každoroční akce, která se koná v červnu. Přiláká na start několik tisíc běžců. Kromě půlmaratónu se běhají také kratší tratě. Olomoucký půlmaratón je jedním z nejoblíbenějších závodů v republice, je také oceněn známkou vysoké kvality. ITS Tenisový turnaj žen každoročně je městem sponzorován také mezinárodní tenisový turnaj žen Tab. 6: Výdaje na vlajkové lodě v letech 2010-2014 2010 2011 2012 2013 2014 celkem 8 000 000 10 000 000 4 000 000 6 465 000 28 465 000 SK Sigma Olomouc 1 500 000 1 500 000 9 600 000 3 450 000 2 250 000 18 300 000 1.HFK Olomouc 3 000 000 3 000 000 4 250 000 4 500 000 9 500 000 24 250 000 HC Olomouc 1 500 000 1 500 000 2 250 000 2 250 000 2 250 000 9 750 000 SK UP volejbal žen 1 500 000 1 500 000 1 500 000 2 250 000 2 250 000 9 000 000 DHK Zora SK UP kanoistický 500 000 750 000 750 000 2 000 000 oddíl 1 500 000 1 500 000 1 500 000 2 250 000 2 250 000 9 000 000 AK Olomouc 200 000 300 000 500 000 500 000 1 500 000 1/2 marathon ITS žen. Tenis. 450 000 450 000 450 000 1 350 000 Turnaj Zdroj: rozpočty města Olomouce V tabulce vidíme, že největší podporu z rozpočtu za posledních 5 let získal SK Sigma Olomouc. Mezi Sigmou a HC ale není velký rozdíl, vzhledem k tomu, že HC hraje nejvyšší soutěž až od právě probíhající sezony 2014/2015. SK Sigma Olomouc naopak v aktuální sezoně hraje pouze 2. nejvyšší fotbalovou soutěž po 33

loňském sestupu, na dotacích od města se to však negativně neprojevilo. Nutno říci, že klub má v polovině sezony našlápnuto opět mezi elitu. V podstatě stejné příspěvky, kromě výjimky v roce 2012, dostávají kluby 1.HFK Olomouc, SK UP volejbal žen, DHK Zora Olomouc a AK Olomouc. Stejnou podporu tedy dostává fotbalový klub z předměstí Olomouce, který se pohybuje mezi 2. a 3. nejvyšší soutěží jako kluby volejbalistek a házenkářek, které se umisťují pravidelně mezi nejlepšími týmy v republice ve svých sportech. V podstatě plně profesionálními sportovci z těchto klubů jsou fotbalisté a hokejisté z Sk Sigma Olomouc a HC Olomouc, ostatní sportovci jsou buď poloprofesionály, nebo amatéry, dá se však říci, že v těchto případech se jedná jednoznačně o podporu vrcholového sportu. Velké podpoře ze strany města se v posledních letech také těší Olomoucký ½ maraton a také ITS tenisový turnaj žen, což dokládá i to, že jsou samostatnými položkami v rozpočtu. 2.6.3. Podpora jednotlivých sportů V předešlé kapitole jsme měli možnost nahlédnout, které kluby se těší největší podpoře ze strany města. Pro zajímavost přináším ještě srovnání jednotlivých sportů z hlediska vrcholového sportu v Olomouci za posledních 5 let. Tab. 7: Výdaje na jednotlivé sporty 2010-2014 2010 2011 2012 2013 2014 celkem 1 500 000 9 500 000 19 600 000 7 450 000 7 065 000 45 115 000 fotbal 3 000 000 3 000 000 4 250 000 4 500 000 9 500 000 24 250 000 hokej 1 500 000 1 500 000 2 250 000 2 250 000 2 250 000 9 750 000 volejbal 1 500 000 1 500 000 1 500 000 2 250 000 2 250 000 9 000 000 házená 1 500 000 1 700 000 1 800 000 2 750 000 2 750 000 10 500 000 atletika 450 000 450 000 1 350 000 tenis 450 000 750 000 750 000 2 000 000 kanoistika 500 000 Zdroj: Vypracováno autorem DP 34

Z tabulky je vidět, že největší podporu ze strany města měly v uplynulých 5 ti letech dva nejpopulárnější sporty u nás, a to fotbal a hokej. Mezi dalšími sporty je velká podpora atletice, házené a volejbalu. Zajímavým faktem je, že podporované oddíly volejbalu a házené jsou čistě ženské kluby. Z populárních sportů chybí zastoupení basketbalu. 2.6.4. Granty v oblasti sportu Město Olomouc každoročně vypisuje granty na podporu sportovních organizací a také na podporu pořádání sportovních akcí. O granty smí žádat registrovaní uživatelé, žádosti se podávají od 1. 12. do 5. 1. Z těchto grantů lze žádat o podporu na celoroční činnost, účast na akci, na rekonstrukci sportovního zařízení nebo na pořádání akce. Každou žádost o podporu posuzuje sportovní komise, která poté předkládá návrhy Radě a Zastupitelstvu města ke schválení. V pravidlech pro poskytnutí podpory jsou do detailu rozepsány podmínky, za jakých je možno o dotace žádat. Nejdůležitějšími kritérii pro výběr a schválení žádosti jsou celkový počet členů organizace, případně účastníků projektu, kolik z těchto členů je mladší 18 ti let a přínos pro město Olomouc. Tab. 8: Výdaje na granty v letech 2004, 2011-2014 2004 2011 2012 2013 2014 granty v oblasti 4 000 000 6 000 000 12 178 000 10 110 000 8 000 000 sportu Zdroj: rozpočty města Olomouce V této tabulce je vidět, že příspěvky z grantů se v posledních letech výrazně lišily. Bylo to však zapříčiněno změnou loterijního zákona. Město na tuto situaci zareagovalo tím, že vyhlásilo mimořádné grantové řízení v oblasti sportu a v letech 2012 a 2013 a rozdělilo tak mezi sportovní organizace 2x více prostředků než v letech předešlých. Zatímco v roce 2004 mělo město na granty do oblasti sportu připraveno 4 000 000, v roce 2011 už to bylo 6 000 000 a o deset let později rozpočet počítal s 8 000 000. Rozpočet pro rok 2015 rovněž počítá s 8 000 000. 35

Tab. 9: Počty přijatých a vyhověných žádostí v letech 2012-2014 2012 2013 2014 počet přijatých žádostí 147 175 184 počet vyhověných žádostí 116 149 156 Zdroj: Vypracováno autorem DP Každým rokem roste počet jak přijatých, tak i schválených žádostí. Částka určená na granty činila v roce 2014 8 000 000kč, Rada města si ponechala rezervu 800 000kč. Z grantů se tedy v Olomouci v roce 2014 vyplatilo 7 200 000kč. Počet žádostí pro rok 2014 byl 184, z toho bylo 127 na celoroční činnost, na uspořádání akcí zbylých 57. Tab. 10: Průměrná výše příspěvku na jednu žádost 2012 2013 2014 počet přijatých žádostí 12 178 000 10 110 000 8 000 000 počet vyhověných žádostí 116 149 156 Průměrný příspěvek na jednu žádost 104983 67852 51282 Zdroj: rozpočty města Olomouce Trend v posledních letech z tabulky je jasný. Město vyhovuje více žádostem každý rok, ale průměrný příspěvek se snižuje. Zatímco v roce 2012 bylo vyhověno 116 žádostem a průměrný příspěvek na žádost byl přes 100 000 kč, v roce 2014 vyhovělo město až 156 žádostem o grant a průměr byl 51 282 kč, což neodpovídá ani polovině průměrného příspěvku z roku 2012. 2.6.5. Analýza sportovních zařízení v Olomouci Míst ke sportování a trávení volného času je v Olomouci opravdu hodně. Na stránkách města Olomouce v sekci sportovišť je k nalezení 100 objektů, která 36

zahrnují 4 kategorie: sportoviště, smíšená hřiště, herní hřiště a dopravní hřiště. V tomto výčtu samozřejmě chybí stadiony, tělocvičná zařízení, koupaliště a jiná zařízení. Mezi tato sportoviště lze zařadit také sportoviště osmi základních škol, které jsou zpřístupněné veřejnosti mimo vyučovací hodiny škol. Podle statistického úřadu bylo v roce 2006 k dispozici občanům města Olomouce 191 sportovních zařízení, z čehož bylo 47 hřišť a stadionů, 38 tělocvičen včetně školních, 2 koupaliště a nezastřešený bazén, 2 bazény zastřešené a dalších, 1 lanový areál a dalších 100 ostatních sportovišť se správcem nebo provozovatelem. Je potřeba říci, že tato statistika je jediná dostupná. Za poslední roky určitě nepřibylo desítky nových zařízení, ale došlo k rekonstrukci, případně modernizaci stávajících areálů. Největší investicí je jistě vybudování aquaparku, kterému se věnuji samostatně. Tab. 11: Počet sportovišť v Olomouci koupaliště a bazény 4 - z toho kryté bazény 2 hřiště (s provozovatelem nebo správcem) 38 tělocvičny (vč. školních) 38 stadiony otevřené 7 stadiony kryté 1 zimní stadiony kryté i otevřené 1 ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem) 100 počet sportovišť celkem 191 Zdroj: ČŠÚ 2.6.6. Srovnání sport. vybavenosti Olomouce s vybranými krajskými městy Pro srovnání Olomouce s jinými městy jsem záměrně vybíral mezi krajskými městy, protože většinou se jedná o města srovnatelně velká co do počtu obyvatel. 37

Tab. 12: Počet sportovišť V Olomouci a vybraných krajských městech Olomouc Zlín Liberec České Budějovice Hradec Králové Ústí Labem koupaliště a bazény 4 7 9 5 2 9 17 - z toho kryté bazény 2 2 6 1 3 3 4 hřiště (s provozovatelem nebo správcem) 38 46 52 149 133 31 25 tělocvičny (vč. školních) 38 27 45 39 68 46 40 stadiony otevřené 7 3 5 5 1 4 5 stadiony kryté 1 2 1 3 4 neuvedeno neuvedeno zimní stadiony kryté i otevřené 1 2 2 2 2 1 2 ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem) 100 16 45 22 13 75 7 počet sportovišť celkem 191 105 165 226 226 169 100 nad Plzeň počet obyvatel 99489 75555 102301 93253 94318 95464 168808 počet sportovišť na 1000 obyvatel 1,92 1,39 1,61 2,42 2,4 1,77 0,6 Zdroj: ČŠÚ Ve srovnání Olomouce a vybraných krajských měst z tabulky vyplývá, že město Olomouc je na tom poměrně dobře. Podle tabulky lze vidět, že ze srovnávaných měst jsou na tom lépe pouze Hradec Králové a České Budějovice jak do celkového počtu sportovních zařízení, tak i podle ukazatele počtu sportovních zařízení na 1000 obyvatel. I když v tomto srovnání vychází příznivé skóre pro město Olomouc, v určitých kategoriích lze pozorovat nedostatky. Kromě Hradce Králové má Olomouc nejnižší zastoupení koupališť a bazénů. Spolu s Ústí nad Labem je také Olomouc na chvostu v otázce zimního stadionu. Pouze jedna ledová plocha v krajském městě je nedostatečná a je potřeba říci, že zimní stadion v Olomouci je v žalostném stavu, i přes veškeré investice a opravy za poslední roky. Tato otázka je také vděčným a věčným tématem všech politických stran, které kandidovali do zastupitelstva města minimálně v posledních třech volebních obdobích, ale se toho mnoho neudálo. Olomouc tak 38

stále čeká na zimní stadion odpovídající kvality a spoléhá, že ten současný ještě pár let vydrží. Největší zatížení pro městský rozpočet do sportu dělají každoročně výdaje na provoz sportovních zařízení, zejména těch, která má město v majetku. Ročně na tato zařízení putuje až 2/3 z celkových objemu do sportu. Jaká ta zařízení vlastně jsou, bude popsáno níže. Jedná se především o aquapark, plavecký stadion a zimní stadion. Aquapark Od roku 2009 je v Olomouci k dispozici občanům aquapark. Byl vybudován v lokalitě horního lánu. Nebyl vystavěn městem, ale bylo využito projektu PPP, což u nás zatím není velice rozvinutá metoda, ale ve světě je běžně používanou. Jd o to, že na projektu spolupracuje veřejný sektor se sektorem soukromým, mohou tak lépe využívat zdrojů a schopnosti soukromého sektoru, který zase těží z veřejné infrastruktury nebo z veřejných služeb. Financování aquaparku formou PPP, tzn. mimo investiční rozpočet města, umožnilo městu rozvíjet a financovat další projekty. To se samozřejmě odrazilo na dalším rozvoji města. V rámci spolupráce na PPP projektu byla statutárním městem Olomouc a soukromým partnerem založena projektová společnost AQUAPARK OLOMOUC, a. s. Do této společnosti byl vložen vlastní kapitál ve výši 201,2 mil.. Z toho 58,2 mil. představuje vklad pozemků ze strany města a 143 mil. jsou finanční prostředky vložené oběma partnery. Zbývající prostředky pro potřeby financování výstavby a provozování projektu zabezpečuje projektová společnost Česká spořitelna, a. s. formou dlouhodobého úvěru. Vlastnické podíly ve společnosti AQUAPARK OLOMOUC, a. s. byly na počátku projektu rozděleny mezi soukromého partnera (55 % podílu na základním kapitálu) a statutární město Olomouc (45 %). Součástí ujednání mezi akcionáři je dohoda o postupném převodu akcií projektové společnosti na město Olomouc. V případě bezchybného fungování projektu tak město získá plnou kontrolu po 10 letech od zahájení provozu. Generálním dodavatelem stavby je společnost GEMO OLOMOUC, spol. s r. o., největší stavební společnost v Olomouckém kraji s působností po celé České republice. (http://www.naturista.cz/olomouc/aquapark-olomouc-info.pdf) Plavecký stadion Olomouc Plavecký stadion v Olomouci byl otevřen již v roce 1965, od té doby prošel několika rekonstrukcemi. Provozovatelem bazému je akciová společnost OLTERM & TD Olomouc, která byla založena v roce 1994 jako 100% městská společnost starající se tepelné hospodářství města Olomouce. 39