Preslia, Praha, 58: 5-68, 986 Příspěvek k poznání antropogenní vegetace v severních Čechách, zvláště v niěstě Liberci Beitrag zur Erkenntnis anthropogener Vegetation in Nordbohmen, besonders itn Bereich von Liberec Richard Višňák VIŠ ŇÁ K R. (986): PH s pěve k k poznání a nt ropogenní vegetace v severních Čec h ác h, zvláště v m ěs tě Liberci. [A contribution to the knowledge of anthropogenic vege tion in Northem Bohemia, especially in the town of Liberoe.J - Preslia, Praha 58 : 5-68. A survey of ruderal plant communities foun<l in thc town of Liberec and its environs is given, using a deductive method of syntaxonomic classification. A proba.ble distribution of these communities is also added. The vegetation is characterized with the common occurrenco of mesophilic nitrophilous coenoses of the class Galio-Urticetea, and with the absence of relatively xerothermophilous communities. The vegetation is monotone, with a high proportion of apophytes. Four more frequent vegetation types - derived cornmunity M atrica'ia peťfomta - [Oh enopodie t ea/seca line t ea/ Plantaginetalia], d.c. Oirsum arvense-[galio- Urticetea], a complex of communit,ies with prevaíling Artemisia vulgan:s, and cl.c. Reynoutria japonica-ígrilio-urticetea] a re described in.detail in the study. Tržní náměstí 84/9, 460 0 Liberec, Československo ÚVOD Oblasti kolinního až montánního stupně severních Čech patří k nejchladnějším a;nejhumidnějším územím ČSR se zřetelným suboceánickým ovlivněním. Díky výraznému klimatickému fenoménu se zde zformovala řada přirozených i sekundárních rostlinných společenstev nejlépe prosperujících v těchto podmínkách. To se týká i ruderální vegetace, jež se zde vyznačuje častým výskytem fytocenóz jinde vzácných a chybějících a naopak úplnou absencí cenóz rozšířených v okolních teplejších a sušších oblastech. Proto je garnitura druhů, jež se v antropogenní vegetaci nejsevernějších Čech mohou výrazněji uplatnit, daleko omezenější a sestává převážnou měrou z víceletých apofyt rostoucích v přirozené vegetaci. Platí to i o vegetaci stanovišť vyloženě azonálních (vysýchavé navážky), do nichž zasahují jen nepočetné terofytní druhy typické pro teplejší oblasti státu. S přihlédnutím ke značné variabilitě antropogenní vegetace lze zde očekávat výskyt druhových kombinací, jimž nebyla dosud věnována žádoucí pozornost a jejichž klasifikace je často nevyhovující, neboť neodpovídá jejich reálnému druhovému složení.. Cílem tohoto příspěvku je podat stručný přehled ruderální vegetace Liberecka a přilehlých území včetně popisu několika běžněji rozšířených vegetačních typů..ass
POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA ANTROPOGENNÍ VEGETACE Studovaná oblast zahrnuje převážnou část okresů Liberec a J ablonec nad Ni ou, dále hraniční části okresů Česká Lípa a Semily s mě stem Turnov. Podle klimaticko-fytogeogra.fických podmín ť'k lze zhruba území rozčlenit na tři nižší jednotky (v iz obr. ): A) Liberecká kotlina a její širší okolí včetně východní části Frýdlant ké pahorkatiny a čárti Podještědí v rozmezí suprakolinního až submontánního stupně. Podle Quitta (97) zahrnuj<' klimatické okrsky mírně teplé MT, MT 4 a :MT 7. V území převažují půdy hn ě d é oligobasic'kt" a p eudogleje (glejové železité p odzoly}, strukturně hlinitopísč ité a pí sčitohlinité. Na výchotl( území se vyskytují i púdy hlinité. Geobotanick.\ se tato oblast vyz na č ovala převahou k větnatých, řidčeji acidofilních buč in, v ří č ních nivá<' h so uplati\ovaly porosty vrb, olší a ja8anů, ni.lší polohy Liberecké kotliny zaujímaly dubohabrovó h á je. B/ Oblast zahrnuje převážně lesnatá území montún.ních tupřlů Jizerský<'h hor a Joštěcl::ikého hí betu včetně vyšších poloh jablonecko-libereoké sídelní aglomerace. Tato úzomní jednotka jl přibližně vymezena hranicemi chladných klimatic'kých okrsků CH 7, CH 6 a H 4. Púdní pokryv tyoří rezivé a okrové lesní půdy, popř. humnsovf. podzoly, místy štěrkovité. H.okonstruovanú. vegetace se vyznačuje obecným rozšířením kvhnatých bučin a klimaxových smrčin s ýznamný odílem jedle. V terciérním peneplénu Jizerských hor. e rozkládaly veliké plochy podmáč:cnýc smrčin s enklávami vrchovištní vegetace. C) Oblast lze dále rozdělit na dvě podjednotky : Cl - výběžky Hornolužické nížiny v údolí Lužické :Nisy a dolní povodí ř ky Smě dé na Frý<'llantsku. C - Horní Pojiz e ří v okolí města Turnova. Tyto jednotky, lišící se vzájemně pfodevšim fytogeograficky, jsou nejt plejšími v celém sledovaném území. Klimaticky patří pod okrsky MT 9, MT 0, MT l l, okrajově zasahuje i region T l. Nejčastě ji se vyskytujícími půdami jsou illimerizované hnědozem ě na pleistocenních. dimentech,_/, / - - /-'-) D A íliilil] B ON.B 0 - - '- i i / / ó!jó Hi. o ~ 0 Obr.. - Členěni studovaného \llemí. Vysvětlivky: A, B, C - územní jednotky, význam viz v textu. - železniční síť, - síť hlavních silnic, - hranice městského katastru L~berce, kde probíhal soustavný průzkum. 54
eolických a glácifluviálních, místy hn ě<;jé púdy eubasickt>. Z h~ d r i e k ýc h ypú KC' ' '.YKk.\"tují p t'i d y aluviální, ~ pseudogleje. Z hlediska zrnitof'ti ;;p jn lná o suhktrú t.\ lilinit oph;ř it ( ttž píh!\ it{i. Přirozenou lesní vegetaci tvofí pestrá m uzttilrn avidofilních douhr- \, popi. hu ř iu. k\'ět n n t ýe h dubohabrových lájú, l ok á ln ě ::ie vysk:\"t uj ír-íc- li»ll ÚJ\'ý(' h!psu n na jill ozií p n d ť úz! mí dnhuvých bon\. Vodní toky provázejí lnžní "R t romnd n kd o, ( forn <'C' t i u Iši,. Pi'edložená práce se vě nuj e p fodo, ším 0gio n.\, jc n í. zt uj í;á npj\ t ;<í í ú-.;t úzf' ll lí fl j pro ně charakteristický. P ostroh nnt rnpug mí \:( g<'b tc'fl, ::\itk np lou ( ro z\'yšují,_;p ol<'{ onstva subtermofilních rostlin tcplýl'. ' a k on in l' B túl č jš í c ' <'xklú \' (í tí d Sis,/ /ir i /rili(/ ) a twzofilních až p sychrofilní<'h rostlin J iz ť r -; k ý<'lt hor (z j nl-un i'fhl f;i" ulbi-,'hrnopor / iťffllirt hvihen rici). Nápadným rysem antropogenni vegct.n,c<: Liberecka jr jrjí z n a ěn á, uniformita a floristická chudost porostů. Pfí ~ irrn tohoto stavu lze vid ě t ve dvou faktorech. V přírodních podmínkách a v ekonomických pom ě r ec h. Chladné klima s vysokým relativním nadbytkem srážek neskýtá dobré I odmfnky pro šíření většiny explozívních" antropofyt ur čitou úlohu sehrávají i pedogenetické poměry území. Oblast výzkumu leží mimo významněj š í cesty adve ntivů: neprochází jí žádná komunikace s ča.ston tranzitní dopravou. Taktéž možnost dopravy diaspor rypochornírn způsobem je malá. V území chybějí jinde běžnější porosty řádů Sisyrnbrietalia. a Onopordetalia; naopak vyšší frekvenci výskytu vykazují nit.rofilní společenstva víceletých apofyt, především bs. Urtica dioica-aegopodium podagra.ria-loalio Urticetea] a četné cenoticky nevyhraněné poros~y' ' s různým podílem druhů třídy Galio-U rticetea a jednotek třídy Mofoúo-Arrhena,theret.ea. N aprost,o převažují porosty nadasociační úrovně, t.j. společenstva cenoticky nenasycená". V městské antropogenní ftorule se vůbec nevyskytují některé relativně teplomilné ruderální druhy, jako např'. Carduus acanthoides, Sisymbrium loeselii, Anisantha sterilis, Lactuca serriola, Chenopodiuni strictum, Descurainia sophia aj. Jen velmi vzácně rostou na ekologicky ± extrémních stanovištích (vysýchavé a výhřevné půdy železničních objektů a sídlištních skládek) Sisymbrium altissimum, Atriplex sagittata, Berteroa incana a Ballota nigra. Druhy apofytní (ca 70 %) zcela jednoznačně pfovažují nad archeofyty (ca 5 o/o), ergasiofyty, epoekofyty a neofyty s. str. Nejčastěji se vyskytujícími taxony jsou Aegopodium podagraria, Agrostis capillaris, Artemisia vulgaris, Dactylis glomerata, Elytrigia rep ens, Rumex obtusifolius a Taraxacum officinale. V druhovém složení většiny ruderálních společenstev na Liberecku se uplatňu je jen relativně omezený počet druhů, takže rozdíly v jejich fyziognomii nejsou příliš výrazné. Spočívají hlavně v různém kvantitativním zastoupení zúčastněných taxomů, indikujících odlišné ekologické dispozice stanoviště a vývojová stadia porostů. Studiu ruderální vegetace v podmínkách blizký<' h Liberci se vě no va lo jen málo autorů. Ze samotného Liberecka a Jablonecka pocházejí fytocenologické i floristické práce J ehlíka (JEHLÍK 96, 967, 97, 977), z analogických území pak práce KoPECKÉllO et HEJ É H O (97) z Orlických hor, HADAČE (978) z Broumovska a HILBERTA (98) z Liptovské kotliny. Autor tohoto p ří spěvku shromáždil své poznatky o ruderáluí vegetaci nejsevern{:jších Če ch do ně kolika rukopisných prací (VIŠŇÁK 984 a,b,c,d; 985 a,b). METO D:A ZPRACOV ANf Klasifikace společenstev je provedena užitím deduktivní metody (KOPEC KÝ et HEJNÝ 978). Za opěrný" systém vyšších syntaxonť. je použit systém publikovaný MORAVCEM et al. (98), s výjimkou svazu Aegopodion poda- 55
grariae Tx. 67 em. HEINRICH, HrLBIG et NIEMANN 7, jenž postrádá vlastni charakteristické a diferenciální druhy v rámci nadřazené třídy. Indika ční druhy" byly pojaty ve smyslu přehledu ruderální vegetace ČSSR (HEJNÝ et al. 979), pouze s výjimkou třídy Galio-Urticetea PASSARGE 967 em. KOPECKÝ 969, kde byl její rozsah poněkud rozšířen. Podle autorova názoru lze považovat ve studované oblasti druhy Rumex obtusifolius s.i., Chaerophyllum aromaticum a Calystegia sepium za diferenciální třídní druhy nebo alespoň za tř'ídní konstanty. Za jménem syntaxonu v přehledu je uvedeno číse lné vyjádfoni častosti jeho výskytu ve studo. vaném území. Tato č í sla jsou pouze orientační, neboť odpovídají subjektivnímu hodnoceni cha rakteru ruderální vegetace autorem. Jednotlivé hodnoty značí: - společens tvo s velmi vzácným, ojedinělým výskyt,em s polečenstvo vyskytující se dosti zhclka - fytocenóza s častým výskytem 4 - vegetační typ hojně rozšířený Do přehledu snímkového materiálu bylo zafazeno též několik snímků z Ostravy, kde se místy vyskytují porosty stejného druhového složeni a stejné syntaxonomické příslu š nos ti. - J ménn, rostlin uvádím dle DOSTÁLA (98). SYNT AXONOMICKÝ PŘEHLED Třída Molinio-Arrhenatheretea Tx. 97 Řád Arrhenatheretalia PA WLOVSKI 98 os. Artemisia vul,g:txlris-[arrhenatheretalia] - os. Tanacetum vulgare-[arrhenatheretalia] - Svaz Cynosurion Tx. 947 bs. Agrostis capillaris-[cynosurion] os. Artemisia vulgaris-[cynosurion/ Arrhenatherion] Odd ělení Convolvulo-Chenopodiea KRIPPELOVÁ. 978 bs. Elytrigia repens-[convolvulo-chenopodiea] KOPECKÝ 98 ms. os. Calamagrostis epigeios-[convolvulo-chenopodiea] KOPECKÝ l.c. - Třída Epilobietea angustifolii Tx. et PREISING in Tx. 950 os. Tussilago farfara-[epilobietea] - os. Holcus mollis-[epilobietea] - Řád Atropetalia bella-donnae VLIEGER 97 Svaz Epilobion angustifolii Soó 9 em. Tx. 950 as. Epilobio-Digitalietum purpureae ScHWICKERATH 944 Svaz Atropion bella-donnae BR.-BL. et Tx. 97 em. 0BERD. 957 as. Atropetum bella-donnae Tx. 950 Řád Sambucetalia nigrae 0BERD. 957 Svaz Sambuco-Salicion capreae Tx. et NEUMANN in Tx. 950 as. Senecionetum fuchsii PFEIFFER 96 em. 0BERD. 97 as. Sambucetum racemosae éberd. 97 as. Sambucetum nigrae FIJATKOWSKI 967 Třída Bidentetea tripartiti Tx., LoHM. et PREISING in Tx. 950 Řád Bidentetalia BR.-BL. et Tx. 94 Svaz Bidention tripartiti NoRDHAGEN 940 bs. Bidens frondosus-[bidention] as. Bidentetum tripartiti KocH 96 l as. Ranunculetum scelerati Tx. 950 Třída Chenopodietea BR.-BL. in BR.-BL., RoussrNE et NÉGRE 95 em. LoH.M., J. et R. Tx. ex MATUSZKIEWrcz 96-66
bs. Chenopodium albitm-[clienopodietea/secalinetea] KOPE KÝ 98 bs. Atriplex patula-[chenopodietea/secalinetea HAI>Ačl 978 os. M atricarila perforata-[ Chenopodietea/ Secalinetea /Plantaginetalia] KEPCZYŇSKI 975-4 bs. Chamaeplium officinale-[ Chenopodietea/ Sem lineten/ Plantagineta lia] bs. Chamaeplium officinale - [Chenopodietea / Secalinetea / Plantaginetalia] os. Artemisia vulgaris-[chenopodietea] - os. M elilotus albus-[ Chenopodietm/ S ecalinetec:.] os. Agrostis stolonifera-[ Chenopodietea/ Secalinetea] l - bs. Sinapis arvensis-[ Chenopodieten / S ecalinetea] K o L' <~C K Ý I 980 l bs. Lactuca serriola-[chenopodietea/ Secalinetea] Řád Sisymbrietalia J. Tx. ex MATUSZKIEwrcz 90 ci. GoRs 96G os. Artemisia vulgaris-[sisymbrietalia] bs. Atriplex patula-[sisymbrietalia] - bs. Lepidium ruderale - [ Sisymbriet((,lia / Plantaginetalia] KEPCZY ŇSKI 975 - Svaz Chenopodion glauci HEJNÝ 974 bs. Chenopodiurn ficifolium-[chenopodion glauci- HEJNÝ et al. 979 as. Chenopodio-Atriplicetum hastatae BR.-BL. et LEEUW 96 em. WEEVERS 940 - as. Chenopodietum glauco-rubri LoHM. in 0BERD. 957 as. Chenopodietum glauco-rubri LoHM. in 0BERD. 957 in HEJ Ý - - Svaz Malvion neglectae HEJNÝ 978 as. Malvetum neglectae FELFOLDY 94 Svaz Bromo-Hordeion murini HEJNÝ J 978 as. Hordeo murini-brometum sterilis LOHMEYER ex RocHow 957 (fáze s H. murinum) - Svaz Sisymbrion officinalis Tx., LoHM. et PREISING in Tx. 950 em. HEJNÝ in HEJNÝ et al. 979 as. Atriplicetum nitentis KNAPP 945 bs. Sisymbrium loeselii-[sisymbrion] KOPECKÝ 980 as. Sisymbrietum sophiae KREH 95 monocenóza s Conyza canadensis Řád Polygono-Chenopodietalia J. Tx. ex MATUSZIUEWICZ 96 bs, Chenopodium album-[polygono-chenopodietalia] KOPECKÝ 98 - bs. Capsella bursa-pastoris-[ Polygono-Chenopodietalia] os. Chamaeplium officinale-[ Polygono-Chenopodietalia/ Secalinetea] HA- DAČ 978 bs. Lolium multiflorum-[polygono-chenopodietalia/ Secalinetea] - Třída Artemisietea vulgaris LOHM., PREISING et Tx. in Tx. 950 ern. Ko PECKÝ in HEJNÝ et al. 979 bs. Artemisia vulgaris-[artemisietea] komplex Artemisia vulgaris-melilotus albus (HADAČ 978) - Řád Onopordetalia acanthii BR.-BL. et Tx. 94 em. GoRS 966 Svaz Dauco-M-elilotion GoRs 966 bs. Melilotus albus-officinalis-[dauco-melilotion] KOPECKÝ 98 bs. M elilotus albus-[dauco-m elilotion/ Sisymbrion] bs. Echium vulgare-daucus carota-[ Dauco-M elilotion] - 57
os. Solidago canadensis-[dauco-m elilotion] GRůLL 98 as., Echio- J.lf elilotetum albi Tx. 94 ex 0BERD. 957 Třída Galio- u rtiéetea p ASSARGE 967 em. KOPECKÝ 969 bs. Urtica dioica-aegopodium podagraria-[galio-urticetea] KoPE,CKÝ et HEJNÝ 97 4 os. Chaerophyllum aromaticum-[galio-urticetea] KOPECKÝ et HEJNÝ 97 4 os. Tanacetum vulgare-[galio-urticetea] os. Artemisia vulgaris-[galio-urticetea] l\iucrna,98-4 bs. Rum ex obtusif olius-[ Galio- U rticetea] os. Solidago gigantea-canadensis-[ Galio- U rticetea] os. Reynoutria japonica-[ Gallo- U rticetea] - os. Cirsium arvense-[ Galio- U rticetea] - os~ Calystegia sepium-[galio-urticetea] (Tx. 967) os. Petasites hybridus-[galio-urticetea] KOPECKÝ et HEJNÝ 97 - os. Lysimachia punctata-[galio- U rticetea/ JVI olinio-arrhenatheretea] os. Mentha longifolia-[galio-urticetea] (HILBIG 97) - os. Phalaris arundinacea-[galio-urticetea] -- os. Geranium pratense-[galio-urticetea/ Arrhenatheretalia] (HADAČ 978) - komplex Tanacetum vulgare-arternisia vulgaris p.p. -4 os. Rumex alpinus-[galio-urticetea/polygono-trisetion] - os. Festuca gigantea-[galio-urticetea] - os. Rudbeckia laciniata-[galio-urticetea] Ř.ád P etasito-c haerophylletalia M()RARIU 967 os. Reynoutria japonica-[ Petasito-Chaerophyl?etalia] Řád Lamio albi-chenopodietalia boni-henrici KOPECKÝ 969 bs. Urtica dioica-aegopodium podagraria-[lamio-ohenopodietali.a] Ko- PEÓKÝ et HEJNÝ 97 os. Ohaerophyllum aromaticum-[larnio-ohenopodietalia] Ko~ECKÝ et HEJNÝ 97. ' ' - os. Geranium pratense-[lamio-ohenopodietalia] - os. Artemisia vulgaris-[lamio-ohenopodietalia] bs. lmperatoria ostruthium-[~amio-ohenopodietalia/polygono-tr.isetion] bs. M yrrhis odorata-[ Lamio-Ohenopodietalia/ Polygono-Trisetion] - Svaz bs. bs. Galio-Alliarion LOHM. et OBERD. in 0BERD. et al. 967 Urtica dioica-[galio-alliarion] MUCINA 98 ms. Alliariq, petiolata-[galio-alliarion] ibid. Svaz Arction lappae Tx. 97 em. GuTTE 97 os. bs. bs. bs. Třída os. Řád 58 - l os. Artemisia vulgaris-[arct-ion] KOPECKÝ 984 Aster lanceolatus-[arction lappae] Oirsium vulgare-[arction lappae] - Arctium sp. div.-[arction lappae] - Arctium-Ballota nigra-[arct'ion] KOPECKÝ 984 Agropyretea repentis 0BERD., TH. MůLLER et G6RS in 0BERD. et al 967 Artemisia vulgaris-[ Agr.opyretea] Agropyretalia repentis ibid. -
Svaz Convolvulo-Agropyrion G6Rs 966 as. Poetum pratensis-compressae BoRNKAMM 974 as. Plantagini majoris-poetum compressae JEHLÍK 979 as. Lepidietum drabae TIMÁR 950 in HEJNÝ et al. -. - Třída Plantaginetea majoris Tx. et PREISING in Tx. 950 Řád Agrostietalia stoloniferae 0BERD, in 0BERD. et al. 967 Svaz Agropyro-Rumicion crispi Non.DHAGEN 940 Podsvaz Ranunculo repentis-rilmicenion crispi HEJNÝ et KOPECKÝ in HEJNÝ et al. l 979 os. Rumex obtusifolius-ragrnpyro-rumicion] os. Cirsium arvense-[ Agropyro-Rumicion] - as. Rumici crispi-agropyretuni HEJ :rf in HEJNÝ et al. 979 as. Potentilletum anserinae FELFOLDY 94 Podsvaz Juncenion ejfusi 'VES'THOFF et VAN LEEUWEN ex HEJNÝ et al. 979 as. Epilobio-Juncetum effusi ÚBERD. 957 Řád Plantaginetalia, majoris Tx. et PREISING in Tx. 950 bs. Poa annua-[pla.ntaginetalia] bs. Polygonum arenastrum-[plantaginetalia] bs. Plantago major-[plantaginetalia] bs. Chamomilla suaveolens-[ Plantaginetalia] bs. Trifolium sp. div.-[plantaginetalia/arrhenatherion] (KRIPPE LOVÁ 967) Svaz Polygonion avicularis BR.-BL. 9 as. Lolio-Plantaginetum majoris BEGER 90 as. Sagino-Bryetum argentei DIE\0NT, SssrNGH THda Řád Svaz os. -- 4 et \VESTHOFF 940 as. Prunello-Plantaginetum majoris F ALIŇSKI 96 Secalinetea BR.-BL. in BR.-BL., RoussINE et NĚGRE 95 Aperetalia J. et R. Tx. in MALATO-BELIZ, J. Tx. et R. Tx. Aphanion J. et R. Tx. in MALATO-BELIZ, J. Tx. et R. Tx. Persicaria lapathifolia-[ Aphanion]j - - 960 960 Z typů antropogenních fytocenóz rozšířených ve studovaném území a uvedených v předchozím přehledu podávám podrobnější charakteristiku několika méně známých společenstev vyskytujících se s vysokou frekvencí: Odvozené společenstvo Matricaria perforata-[ohenoporlietea/secalinetea/plantaginetalia] Z četných pionýrských společenstev navážkových půd patří porosty s převažující Matricaria perforata ( = Tripleurospermum inodorum (L.) Schultz BrP.) k syntaxonomicky nejlépe diferencovaným a ve zkoumané oblasti k nejvíce rozšířeným. Na rozdíl od jiných, synekologicky blízkých porostů, v nichž jsou vůdčími druhy dva i více taxonů s vyrovnanou pokryvností, je v těchto porostech vůdčí úloha Matricaria perforata zpravidla jednoznačná. Pokryvnost porostů s dominantním heřmánkovcem nevonným jan zřídka dosahuje 00 %, obvykle se pohybuje v rozmezí 40 až 90 %, v závislosti na výživnosti substrátu a množství diaspor z primární zásoby či z okolních zdrojů (převážně anemochorie). Synmorfologicky upoutají výrazným aspektem Matricaria perforata a nesouvislostí porostu. Jsou to fytocenózy druhově 59
Tab.. - Odvozené společenstvo M atricaria perforata-[ Ohenopodietea/ Secalinetea/ Plantagine. tnlia] (Nomenklatura rostlin podle DOSTÁLA 98) Číslo snímku 4 5 6 7 8 ~) 0 Plocha snímku v m 5 5 6 0 6 0 0 0 0 Pokryvnost v % 80 00 00 90 70 00 80 60 90 Pokryvnost v % 80 00 00 00 90 70 00 80 60 90 Expozice/Sklon ( ) - /O -/O J/0 -/O kuž. SZ/5 -/O -/O - /O -IO Počet druhů snímku 9 6 0 \) 5 Vůdčí druh společenstva M atricaria pejorata MÉRAT 7-8 8 9 0 7-8 7-8 9 8 7 8 Druhy tř. Ohenopodietea a ř. Sisymbrietalia Oapsella bursa-pa8toris (L.) MEDIC. - 4 4-4 4 Ohenopodium album L. - 4 4 5-6 Atriplex patula L. 0 6 Ohamaeplium officinale (L.) WALLR. Ohamomilla recutita (L.) - + RAUSCHERT 4 4-5 Conyza canadensis (L.) CRONQ. l o + Erysimum cheiranthoides L. ] ± + Senecio vulgaris L. Echinochloa crus-galli (L.) BEAUV. 4-5 Druhy ř. Polygono-Chenopodietalia Persicaria lapathijolia (L.) s. F. GRAY 5 Sonchus oleraceus L. I - Chenopodium polyspermum L. + 5 Galinsoga spec. div. - I Alsinula media (L.) DOSTÁL Druhy tř. Secalinetea, ř. Aperetalia a sv. Aphanion Fallopia convolvulus (L.) Á. LOVE Aethusa cynapium L. I 4 i Vicia angustifolia L. Myosotis arvensis (L.) HILL 4 Apera spica-venti (L.) BEAUV. 5 Raphanus raphanistrum L. I 4 Thlaspi arvense L. 4 V icia terasperma (L.) SCHREB. Lapsana communis L. - Filaginella uliginosa (L.) ŮPIZ Sinapis arvensis L. á 60
Viola arvensis Galeopsis tetrahit L. Lolium multiflorum LAM. Persica.ria maculata (Rafin.) Á. et D. L6vE - 4 Číslo snímku 4 5 (j 7 8 0 Druhy řádu Plantaginetalia majoris Polygonum aviculare L. s.i. Chamomilla suaveolens (PURSH) RYDB. Poa annua L. A moria repens (L.) PRESL Plantago major L. 4-5 Taraxacum officinale WEB. in Wrno. Lolium perenne L. Ostatní druhy 9 4 6 5-6 5 (j 7 I I I 4 {i 4-5 + ~ 6 á A temisia vulgciris L. Elytrigia repens (L.) DEsv. Rumex obtusifolius L. s.i. Trif oliv,m pratense L. Chrysaspis duhia (Srnnr.) DESV. Ranunculus repens L. Tuss:lago f arf arn L. Amoria hybrida (L.) PRESL 8 Daucus carota L. + Urtica dioica L. Plantago lanceolata L. 5 l ljv. jv. ljv. I + jv. ljv. ljv. 4 7 4-4jv. 6-7jv. + 6-7 6 + Pouze v jediném snímku: Sn. ě. - Rumex spec. div. jv Epilobiurn ciliatum HAFJN,,.funcus bufonius L. ; Sn. č. - 'ctnacetum vulgare L. ljv L igustrurn vulgarc L. jv., l'oa palustris L., Epilobium roseum SCHREB., Vicia hirsuta (L.) S. F. GRAY, Agrnstis stolonzferrt L. :?; Sn.('.. - P 'isum sativurn L., Holcus mollis L. I, Myosoton aquaticurn (L.).MOENC.H:. Potentilla recta L. +, Erodium cicutarium (L.) L'H:R.R. in ArroN -, Chenopodiurn ruh rum l... 0, f ycopersicon esculentum MlLLER I, Papaver dubútm L. +; Sn. č. 5: - Spergula arvens is L. 4, Spergulnria rubra (L.) J. et, C. PRESL ; Sn. č. 6 - Phleum pratense L., Anagallis Mvensis L., Dala num ladrinum (L.) Dmrr.\.L +, Aegopodium podagraria L. +, Geraniurn pusillum L. I, Cichorium intybus L. + ; Sn. č. 7 - Veronica chamaedrys L. l, Galium aparine L. +, Sonchus arvensis L. l; 8n. č. 8 - P apaver rhoewj L. 4, Anisantha sterilis (L.) NEVSKI, Medirngo sativa L. l, Cirsiurn vu,lga,re (SAvr) TEN. +, Arctium spec. ljv., Alopecurus aequal'is SOBOLEW~KI +; Sn. č. 9 PotentUlu anserina L., Cet:a,sti'um holosteoides FREs I, Equisetum arvense L. ; Sn. č. 0 - Lactuca serriol<.i L. - 4, Sonchus asper (L.) HILL -, Solidago canadensis L. +, Lokality snímků: I - Dobranov - Písečná, okr. Česká Lípa, i:ampa skládky vedle s ilnice z Dobranova do Bukovan, jílovitohlinitá zemina; XXX.. VIII. 84; - Liberflc-Doubí, deponium jílovitohlinité půdy za protihlukovou bariérou v ul. Pilínkovské, 7. IX. 84; - Liberec-Vesec, navážkový reliéf v areálu nové budovaného sídliště, asi roky starý, půda hlinitá s phměsí skeletu, 4. VIII. 84; 4 - Liberec - Staré Pav lovice, vruhol navážkového kužele na pravém břehu Nisy, 9. IX. 84; 5 - Liberec, sídl. Čs. - sov. přátelství, navážka v nejnižší část i síd li ště ve Vlnařské ul., 8. VIII. 84; 6 - Turnov, nad železniční stanicí Turnov-město, strmý svah s odstraněným humusovým horizontem, 8. VII. 84; 7 - Údolní nádrž Josefův Dúl na Kamenici, deponium na ostrohu m ezi hráznými těl esy, 70 m n. m 8. IX. 84; 8 - Ostrava - Michálkovická tř., humózní d eponium vedle budovy Techn.-hosp. odd. MV ČSH, půda s příměsí uhelnéh o prachu,. VIL 84; 9 - Ostrava, Muglinov, v roz:;áhlém navážkovém areálu v Betonářské ulici,. VII. 84; 0 - Ostrava - Slezská Ostrava, navážkový reliéf mezi Ostravicí a Těšínskou tř., 4. VII. 84. 6
velmi bohaté (průměrně s, ale i se 40 druhy ve snímkovaném porostu), neboť díky malému zápoji porostů se zde výrazněji neuplatňují konkurenční vztahy a prezence rostlinných druhů je vedle množství semen, distribuovaných na stanoviště, určována pouze ekologickou přizpůsobivostí rostlin. Společenstvo se vyvíjí na antropogenních půdách různého původu, nejčastěji uvnitř a při obvodu sídlištních celků, podél nových komunikací atd. Dobfo vyvinuté porosty se vyskytnou na kuželových navážkách zeminy. Na osluněných stanovištích a půdách s převahou detritického skeletu s nedostatkem organické hmoty je složení porostů význačné zejména zastoupením jednotek tř. Secalinetea, Chenopodietea a řádu Plantaginetalia, lokáln ě se uplatňují i druhy svazu Dauco-Melilotion; významná je účast indikátor ů řádu Sisymbrietalia. Na stinnějších, organogenních a spíše hlinitých až jílovitohlinitých deponiích je nápadný zvýšený podíl druhů řádu Polygono Chenopodietalia a třídy Chenopodietea (rypochorie). Cenózy s Matricaria perforata zaujímají v sukcesi vegetace na antropogenních půdách klíčové postavení. Sehrávají významnou roli v půdotvorném procesu a připravují tak biotop pro další, ekologicky náročnější fytocenózy. Usnadúují i umělé zakládání travních prostů. Na vysýchavých půdách chudých humusem pokračuje sukcese k asociaci Lolio-Plantaginetiim. Na jiných stanovištích se vyvíjejí společenstva s Artemisia vulgaris, Arctium sp., Elytrigia repens aj., často s vývojovým mezistupněm třídy Chenopodietea, zvláště bazálního společenstva. Chenopodium album-[polygono-chenopodietalia]. V zahraniční literatuře uváděné odvozené společenstvo T"tpleurosp ermum inodorum-[ohenopodietea/secalinetea] K i;;pc YŇ mr 975, jež bylo u nás popsáno z Prahy (KOPECKÝ 980) a z Brna (GRGLL 98) se odlišuie od ašoho t ypu pře devším absencí indik ační c h druhů řádu Planta.ginetalio, přítomností relativně t.oplomilných druhů řádu Sisymbrietalirt a v yšší průměrnou pokryvností. Odvozené společenstvo \ Cir sium arvense-[ Galio- U rticetea] Cirsium arvense je apofytem masově se šířícím v různých porostech společenstev třídy Galio- Urticetea a Chenopodietea. Běžně vstupuje do mnohých segemlních cenóz. Z ekologického hlediska je lze přiřadit k taxonům eutrofním až mezotrofním. Přednost dává vlhčím, provzdušněným a dusíkem bohatým substrátům. Uplatáuje se však i na půdách sušších a minerálních. Těžiště jeho rozšíření spočívá v zemědělských oblastech. Výskyt souvislejších populací Cirsium arvense v městských aglomeracích se omezuje zpravidla na jejich okrajové části. Přes určitou cenotickou nevyváženost některých porostů je možno společenstvo rozšířené na Liberecku označit jako os. Cirsium arvense-[galio-urticetea], neboť většina indikačně významných druhů přísluší k této třídě (Aegopodium podagraria, Galium aparine, Glechoma hederacea, Urtica dioica aj.). óastou dominantou porostů je i Elytrigia repens. Společenstvo se vyvíjí na organogenních ± obnažených půdách v areálu zemědělských provozů i menších hospodářství, kam jsou diaspory Cirsiurn arvense dopravovány anemochorně z okolních porostů, případně i agestochorně z větších vzdáleností. Výjimečně se Cirsium arvense včleňuje do mezernatých lučních porostů řádu M olinietalia na půdách eutro:fizovaných kontaminovanou vodou. Pak se pcháč uplatňuje v porostu difusním výskytem. Společenstvo typu Cfrsium arvense-[ Galio- U rticetea] je poměrně stálé. K jeho 6
Tab.. - Odvozené společenstvo Cirs ium arvense-[gaho -Urticetert] Číslo snímku Plocha snímku v m Pokryvnost v % Poče t druhú snímku 0 00 ' :rn 00 0 ------ 0 00 Vůdčí druh spolefonstva Oirsium rwvense (L.) ScoP.!l 9 Druhy tř. Grtho-Urticetea Urtic dioicn L. Hume;i obtus'ifolius L. s.i. J'oa tr;; vial is L. Galium a.pnn;ne L. Chaerophyllum a.romaticui L. Glechomct hederacea L. Heracleum sphondylium L. i - 8 ] - 4 8 6 7-8 8 Ostatní druhy Elytrigia repens (L.) DEsv. Artemisia vulgaris L. Girsium vulgare (SAu) TE"N". I 5 + 4 Pouze v jediném snímku: Sn. č. I - Tussilago fmfara L., Alopecurus JJl'rllensis L. l, Eilob ium hir::nttwn L.,, 'n. č. - Epilobium palustre L., Vicfo tetraspermo (L.) ScHH.EB., A rrhenrtheru elflt ius (L.) BEAU V. l, AgrosMs r;apillaris L., Rubus idaeus L., Phalaroides rtrundinrtcen (L.) H \ USCHERT l, l!ypericum maculatum CJtANTZ..+, Aegopod ium podngrariri L. 4, Anthriscu.8 sylvestris (L.) HoFFM., Holcus rnollis L. 4, Oirsium oleraceum (L) SC<JJ>., Vemnicrt chrimrter!rys L. -, f'hleum prntense L. ; Sn. (" '. - Dactylis glomerata L., Ranunculus repens L.. Symphytwn ofjicinnle L. 4. Lokali.ty imímkú:. - Liberec-Růžodol, okraj pole poblíž ()..;tašovs ké. ti'.. p i ces t ě k m ě::; t s ké :,;kládce, 0. VII. 84; - Liberec-Doubí, vedle dáluičního př ivadč če, š iroký lem v kontaktu i;e s pol eče nstvy Urtica. dioiea. Elytrigia repens, Chaerophyllum aromatic'um a Rubus idaous (kult.), 7. IX. 84; Hrádek nad Nisou, vedle silnice k lignitovému dolu Kristýna, blízko hnoji š t ě, 9. VII. 84. ústupu dochází teprve při změně vodního režimu stanoviště, kdy vzrůstá pokryvnost jiných druhů, jako napí'. Artemisia vulgaris a Rumex obtusifolius. Pak dochází ke vzniku společenstva Artemisia vu}garis-[galio-urticetea] nebo A. vulgaris-[arction lappae], v jehož porostech Oirsium arvense se značnou pokryvností přežívá. U některých porostů lze předpokládat přechod ke společenstvům řádu Sisymbrietalia, např. k asociaci Erigeronto-Lactucetum serriolae; obvykle však sukcese probíhá k nitrofilním fytocenózám, jako je os. Ohaerophyllum aromaticum-[galio-urticetea] či Urtica dioica-aegopodittm podagraria-[galio-u rticetea ]. Z fytocenóz uváděných v naší literatui"e lze k popsanému s pol eče n s tvu přirovnat snad jen asociaci" Urtico-Artemisietum HADAČ 978 s faciálním vý::iky tem Cirsium arvense, která odpovídá os. Artemisia vulga.ris-[gal io-urt'icetea], popř. os. A. vulgaris-[arction lappae] KOPECKÝ 984. GRULL (98) popisuje z Brna společenstvo Cirsium ari:ense-[sisymbrion] (KEP CZYŇSKA - RIJKEN 4977) GRULL 98, vyznačující so zastoupením t eplomilných druhu. Na vlhčích, zamokfovaných ekotopech oglejených půd v extravil.ánu venkovských obcí se lokálně vyskytuje i os. Cirsium arvense-[agropyro-rumicion]. Svazová phslušnost tohoto spole-.6
čenstva je udána druhy Agrostis stolonifera, Rumex crispus, Rariµnculus repens, Elytrigia repens, Potentilla anserina, Lycopus europaeus a Odontites serotina. Typový snímek: Dobranov-Pí se čná, okr. Česká Lípa, na okraji obce pí'í značené cestě do Č. Lípy, oglejená půda, 0 m, loo %, 4. VIII. 84, 7 druhů: Cirsium arvense 9-0, Urtica dioica 4, Rumex obtusifolius 4-5, Poa trivialis 6, Agrostis stolonifera, Potentilla anserina 7, Ranunculus repens -, Cerastium holosteoides, Galeopsis pubescens, Rorippa palustris l, Rumex crispus, Elytrigia repens, Artemisia vulgaris, Phleum pratense, Amoria hybrida, Odontites serotina, Achillea millef olium +. Společenstva s dominantní Artemisia vulgaris Stále větší rozšíření porostů s vysokou dominancí Artemisia vulgaris, vyvíjejících se na rozsáhlých plochách v oblasti sídel a prúmyslových aglomerací si vynucuje podrobnější zhodnocení. Přitom tyto cenózy představují nemalý fytocenologický problém. Vúdčí druh společenstev, chamaefyt Artemisia vulgaris, je typickým eurytrofem bez v ýraznější ekologické specializace. Z jeho relativní trofické nenáročnosti a z velké reprodukční schopnosti vyplývá i jeho relativně široká cenotická amplituda. Nemá ostřeji vyhraněné nároky na vlhkost půdy, na její výživnost, ani na klimatické poměry. Vyžaduje pouze dostatek světla, na plně zastíněných stanovištích roste se sníženou vitalitou. Klasifikaci fytocenóz s Artemisia vulgaris byla posud věnována malá pozornost. Vyplývá to jednak z jejich menšího rozšíření v minulosti, jednak z dosavadního syntaxonomického pojetí, jež zařazuje společenstva s dominantním černobýlem k různým asociacím na úrovni facií. Nejčastěji jsou tato společenstva zařazována k asociaci Tanaceto-Artemisietum vulgaris, řidčeji pak k jiným asociacím svazů Aegopodion, Arction lappae a Dauco M elilotion. Skute.čnost, že pelyněk černobýl udává fyziognomii porostů nejrúznějších syntaxonů. nám umožňuje hodnotit porosty s A. vulgaris na úrovni většího počtu bazálních a odvozených společenstev, z nichž uvádím jen některá : Artemisia vulgaris-[galio-urticetea], A. vulgaris-[lamio-chenopodietalia], A. vulgaris-[onopordetalia], A. vulgaris-[arrhenatheretalia]. Podrobnější syntaxonomické zhodnocení společenstev s převládajícím pelyňkem černobýlem si vyžádá rozsáhlejší srovnávací studium. V literatufo jsou uváděna mimo výše jmenovaných i tato spo lečenstva: bs. Artemisia vulgaris [Artemisietea] MUCINA 98, A. vulgaris-[arrhencitherion] STRIJBOSCH 976, as. Arctio-Artemis ietum BRANDES 980 = os. A. vulgaris-[arction lappae] KOPECKÝ 984, případně i subxerofilní varianta" bazálního sp olečenstva Arctium-Ballota nigra-[a ction lappae] KOPECKÝ 984, kde má A. vulgaris vysokou dominance. HADAČEM (978) popsané dvě asociace Urtico-Artemisieturn a Artemisio-Melilotetum albae mají hodnotu odvozených spo lečenstev s pří slušno st í ku tříd ě Galio-Urticetea nebo bazáhúho s polečenstva s pří slu šno s tí ku třídě Galio-Urticetea nebo bazálního společenstva s pří slu šno stí ku třídě Artemisietea vulgaris. Odvozené společenstvo Reynoutria japonica-[galio-urticetea] Jde o porosty vyskytující se jednak na přirozených, jednak na čistě antropogenních stanovištích. Jejich hromadný výskyt podél některých vodotečí naznačuje, že vůdčí druh Reynoutria japonica se šíh hlavně hydrochorn ě. Mimo zastíněná stanoviště říčních břehů vstupuje křídlatka japonská též do lemů komunikací, kam je zanášena age stochorně. Tak můžeme pozorovat např. podél tř. Generála Svobody v Liberci občasný výskyt tohoto d~uh u, jehož diaspory jsou sem zavlékány projíždějícími vozidly z údolí Cerné Nisy, kde je těžiště jeho rozšíření. Běžně e vyskytuje podél plotů, zdí a stěn budov, vždy při frekventovaných komunikacích. Řidčeji přetrvává ve 64
Tab.. - Odvozené společenstvo Reynoutriajaponica-[Galío-Urticetea] (sn. -4) Odvozené společenstvo Reynoutria, japonica-[petasito-chnerophylletalia] (sn. 6) Číslo snímku Plocha snímku v m Pokryvnost v % Expozice/Sklon ( 0 ) Počet druhú snímku I 5 00 - JO 6 5 00 -JO 8 5 00 JZ/ l ll 4 0 00 - /O 8 5 6 00 JZ/0 8 6. 0 00 Z/8 6+ Vúdčí druh spo lečenstva R eynoutria japonica HoUTT. 0 0 0 9 9(40cm) 0 Druhy tf. Galio-Urticetea. Urtiw dioicn L. Aegopodiurn podagraria L. Ohaerophyllum aromaticum L. Poa trivialis L. Oalystegia sepium (L.) R. BROWN - 4 4-5 5 7 6 4 5 7-8 Ostatní druhy Artemisia. vulg(iris L. Rubus idaeus L. Solidago canadensís L. Poa nemoralís L. Rubus frutícosus agg. Ranunculus repens L. Druhy vyskytující se pouze v jednom snímku: Sn. č. - Irnpat'iens parmflora DC. ; Sn. č. - Ohamaeplium officinale (L.) WALLR. 4, Tanacetum vulgare L., Sinapís arvens'is L. l; Sn. č. - Vicia craccn L. l, Galeopsis tetrahit L., Taraxacum officinale WEB. in Wrna. +, Tussilago farfara L. +; Sn. č. 4 - Geum urbanum L. l, Acer platanoides L. ljv. (Sorbits aucuparia L., Acer platanoides L., Eupatorium cannab,inum); Sn. č. 5 - Alsinula media (L.) DOSTÁL 6, Persicaria hydropiper (L.) SPACH, Heracleum sphondylium L., Dactylis glomerata L. 4, Plantago major L., Capsella bursa-pastoris (L.) MEDIO. +, Chenopodium album L. +, Polygonum heterophyllum LINDM., Lolium multiflorum LAM., Allíaria petiolatn (BrnB.) CAVARA et GRANDE+; Sn. č. 6 - Ea Fraxinus excelsior L. 5, Salix triandra L. 4, E Fraxinus excelsior L. 5-6, Sambucus racemosa L., E Stachys sylvatica L. 7jv., Petasites hybridus (L.) GAEH,TN., MAYE& et ScHREB. 5, Elymus caninus (L.) L., Athyrium f ilix-femina (L.) ROTH, Phalaroides arundinacea (L.) RAUSCHE&T, Chaerophyllum hirsutum L. +, Eo 5 % Lokality snímkú: l - Ostrava -Kunčičky, ulice Lihovarnická, 5. VII. 84; - Ostrava -Muglinov, ulice Betonářská, stinné zákoutí vedle restaurace Na švédské",. VII. 84; - Liberec Radčice, v blízkosti továrny Interier, malý nepravidelný porost,. IX. 84; 4 - Liberec-Rochlice, ti'. Zd. Nejedlého, břeh Lužické Nisy, v pl-ízemí porostu množství rostlinného detritu, 7. IX. 84; 5 - Liberec III, Engelsova ulice, okraj lesíku pod nádražím, 9. VI. 84 (juvenilní porost); 6 - Liberec-Radčice, na pravém bfohu Černé Nisy pod silnicí, homózní pseudoglej,. IX. 84. zpustlých zahradách jako ergasiolipofyt, kde byla dříve, často spolu s dekorativnější a statnější R. sachalinensis, pěstována. Její ekologické nároky jsou poměrně vyhraněné: Ryenoutria japonica preferuje dusíkem dobře zásobené, svěží a provzdušněné půdy se stálou hladinou spodní vody. Vyžaduje zastínění a proto se s ní na osluněných stanovištích - s výjimkou extrémních lokalit, kde však nedosahuje zralosti - nesetkáváme. Fytocenologicky jsou porosty křídlatky japonské velmi vyrovnané: jedinou nadřazenou jednotkou je třída Galio~ Urticetea, k níž phslušnost indikují druhy Aegopodium podagraria,, Calystegia sepium, Galium aparine, 6 8 + I + 65
Geum urbanum aj. V říčních nivách podhorského stupně jsou lokálně - v kontaktu s porosty asociace Petasitetum hybridi 0BERD. 949 em. KOPECKÝ 969 - vyvinuty též deriváty Reynoutria japonica-[ Petasito-Chaerophylletalia], indikované přítomností druhů Petasites hybridus, Elymus caninus, Chaerophyllum hirsutum a Stellaria nemorum. Jejich výskyt však je, jak se zdá, dosti Hdký. Společenstva s dominující Reynoittria japonica upoutají na první pohled svojí fyziognomií: vůdčí druh mohutného vzrůstu vytváří kompaktní porost s dokonalým zápojem působící dojmem rnonocenózy. Přízemí porostu pokrývá množství suchých rostlinných skeletů. Pro malou prosvětlenost a mocný kořenový systém R. japonica se v cenóze nemohou várazněji uplatnit další druhy: ve větších porostech vegetuje pouze několik rostlin, obvykle Urtica dioica a Poa trivialis o nízké vitalitě, do vyšších, prosvětlenějších částí porostů se snaží dosáhnout Calystegia sepium, některé porosty jsou význa čné dominancí druhu Ficaria verna. Počet druhů ve fytocenologickém snímku činí ěasto až 5, někdy i méně. V menších a. členitějších porostech vstupuje do okrajových částí řada druhů z okolních fytocenóz, které se zde mohou uplatnit i s pokryvností přes 50 o/o. Pozdnější vývoj nadzemní hmoty rostlin Reynoutria japonica dovoluje druhům s ranějším vývojem ukončit reprodukční fáze dříve než budou kříd latkou ze stanoviště vytlačeny. Tak můžeme u mladých porostů pozorovat dva aspekty: v červnu převažuje Poa trivialis a další nitrofilní druhy, zatímco R. japonica dosahuje výše okolo 50 cm (viz Tab., snímek 5), v srpnu pak již lokalitu zaplní mohutný, někdy i přes metry vysoký porost. křídlatky, bez výrazného podílu dalších druhů. BRANDES (980, 98) u~ádí z Dolního Saska odvozená. společenstva R. japonica-[arcti~n] a R. japanica-[aegopodion] podobného složení jako mají porosty v severních Čechách - viz též JEHLÍJF (96 : 54). Fytocenózy s R. japonica z našeho území popisuje KOPECKÝ (967, 985) j ako os. R. japoni~a-[oonvolvulion]. Společenstvo je zahrnuto i.do přehledu ruderální vegetace CSSR (KOPECKÝ in HEJNÝ et al. 979).. SOUHRN V příspěvku je podán přehled antropogenní vegetace v širším okolí města Liberce, s uvedením phbližné frekvence výskytu. Při vymezení společenstev bylo použito tzv. deduktivní metody syntaxonomické klasifikace ve smyslu KOPECKÉHO et HEJNÉHO (978). Systém vyšších syntaxonů je uveden podle práce MORAVEC et al. (98). Zdánlivě vysoký počet zjištěných syntaxonů lze vysvětlit rozmanitými druhovými kombinacemi několika nemnoha obecně rozšířených a tedy dobře přízpůsobivých druhů a začleněním regionů nížinných a horských do studované oblasti, nikoliv pestrostí synantropní květeny území. Ta je na Liberecku silně poznamenána chladnějším klimatem s vysokými srážkami, jež leckde přesahují 000 mm. Teplomilné a suchomilné druhy zcela chybějí. Malá druhová pestrost flóry, odrážející se i v přirozené vegetaci, je vyrovnána značným rozšířením mezofilních nitrofilních fytocenóz, příslušejících vesměs ke třídě Galio-Urticetea a třídě Molinio-Arrhenathereten. Rynta. xonomická pi"íslušnost četných porostů je obtížně definovatelná. Podrobněji je popsáno několik relativně hojně zastoupených typů fytocenóz, jimž neb.da dosud věnována náležitá pozornost. Vedle pionýrského společen stva Matricaria perjorata-[ohenopodietea/secalinetea:/plctntaginetalia] jsou to fytocenózy s R eynoutria.japonica, Oirsium arvense a Artemisia vulgaris. Jejich rozšíření má vesměs vzestupnou tendenci. Dosud nejasné syntaxonomické hodnocení těcl)to společenstev je definováno autorem předložené práce. ZUSAMl\IENF ASSUN.G.. Der Verfasser gibt eine ubersicht der anthropogénen Pflanzengesellschaften der weiteren Umgebung der nordbohmischen Sta.d\ Liberec, einschlie!'lslich einer semiquantitativen Be- 66 ".
wertung der Haufigkeit ihrer Vol'kommen. Zu ihrer Abgrenzung wurde die deduktiveo -:\fothrlc syntaxonomischer Klassifikation im Sione von KOPECKÝ et HEJ ~Ý (978) verwendet. Das ~ystcrn cler hoheren Vegetationseinheiten wurde aus MORAVEC et a l. ( 98) iibernommen. V ermutliclt ist clie hohe.anzahl dor Syntaxa a us der ~fogli c hk e it,, dass wenige a npassungsfohigo Arten vielfaltige K ombinationon bilden konnen, zu erkliiron. :\IR dorninant,e Arten ha be n \"Ornehrnlich Apophyten Bedoutung. Dic _\fannigfalt igkeit rudernler Vegetation im Untersnchungsgebiet ist w eiterlin h cdingt durch ci n.s Vorkumrnen von Zonosen sowohl des Flo,chlandos ab auch der Gebirgc. Die synanthropo Florf-t der Urngebung von Liberec ist a uf Grnncl des kuhlon KlimA.s, der h ohen Niedenwlilago (oft m ehr a ls 000 mm) durc-h d us Fohlen thonno- und xerophi le r.\rteu, die Dorninanz m esophiler Arten der hochcollinen bis ~m b0 0 itane n St.nf"o gokonnzeichnet. Die geringo Artenvidfo,lt clor Flol'a spiegelt sich mwh in der Rndernh egotation wider. Die am lianfigsten vorkoinmenclen Zonoscn sind mesophilc uncl nitrophile Ge:> llsch a ftf' n d0r Kla,;,.;o n Oalio Urticetect unci Joli nio-a rheutherptea. Auf Grund dor \A"Aiten Verbroitung einer R oill e von Arten mit relativ brnitor okologiscl or unc l zonutiscli er Arnpliturle ist bei znhlreichen Bcstanden dio B ostimmung der syntaxonomischon Zugehi:irigkcit. sclwierig. D er Verfasser b esc'hreibt arn;fúhrlicher lediglich cinige relativ haufig vertretene Phytozonosen, clie hisher nur wenig beriicksichtigt WUL'den. Die Pionif'rge:se llschaft 'triwrin p e j orat -[Chenopodieteu/Secalinetea/Plrmtaginetlút] unhwschiedet sich von a,hn lichen Zonosen (vgl. KEP CZYŇSKI 975) durch niedrigeren D ockungsgrad, unterschiedliche Artenzusammensetznng und rascheren Entwicklnngszyklus. Ihre Vorkommon im Gebiet von Liberec s incl durch extreme Baden - und rnikroklimatischo Verhaltnisse bflu ingt. Phytozonosen mit Dominanz von R eynoutria,,fapvnicci breiten sich von Ufergebiischen d er Lausitzer und Schwarzen Neisse agestochor, saumartig a us ; stellonweise verwildert die Art a u R Kulturen. Eine Gesellschaft mit Cirsium arvense in der Liberecer Umgebung ist d er Klasse Galio-U rticeteri zugehorig, zuweilen dringt CirBiu.m arvense in ruderalisierte \Viesenbestande oin. Gesellschaften, die von Artemisia vulgan:s dominiert weri:len, gehoren zu verschiedenen Vegetationseinhei.ten; im B ereich von Liberec kommen am haufigsten Derivatgesellsch a ften A. vulgaris [Galio-Urticetea] und A. vulga.rib -[Arction] vor. Dieso Phytozonoson ne hmen im Industriegcbiet von Liberec deutlich zu. LITERATURA BRANDES D. (980): Ruderalgesellschaften des Verbandes Arctíon Tx. 97 im ostlichen Niedel' sachsen. - Braunschw. Naturk. Sohr., Braunschweig, : 77-04. BRANDES D. (98): Neophytengesellschaften der Klasse Artemisietea im siidostlichen Niedersachsen. - Braunschw. Naturk. Sohr., Braunschweig, : 8 -. DOSTÁL J. ( 98): Seznam cévnatých rostlin květeny československé. - Praha. GRULL F. (98): Málo známá pionýrská společenstva rostlin na obnažených půdách s tave ni š ť města Brna. - Preslia, Praha, 54: 49-66. HADAČ E. (978): Ruderal vegetation of the Broumov basin, NE. Boherni a. - Folia Geobot. Phytotax., Praha, : 9-6. HEJNÝ S. et al. ( 979): Pfohlecl ruderálních rostlinných spo l eče n stev Československa. - Roz pr. Čs. Akad. Věd, Praha, 89/ : - 00. HILBERT H. (98): Ruderálne spoločenstvá sídiel Liptovskej kotliny. - Biol. Práce SAV, Bratislava, 7/4: - 60. JEHLÍK V. (96): Rostlinná společenstva Frýdlantského výběžku. - Ms. [Diplom. Práce Přírodov. Fak. KU v Praze.] - (967): Příspěvek k poznání synantropní k věteny Jablonecka. - Sborn. Severočes. )fos. - Přír. Vědy, Liberec, : 77-7. - (97): Die Vegetationsbesiedlung der Dorftriimmer in Nordbohmen. Einc Studie uber synanthrope Vegotation und Flora. - Rozpr. Čs. Akad. Vě d, Praha, ser. m a th.-nat., 8 / : bis 9. - (977): Vegetace železnic v e východní polovině severních Čech. \'Is. [Kandidátská Dis. Práce, depon in Bibl. Botan. Úst. ČSAV, Prúhonice u Prahy.] REPCZYNSKI K. (975): Zbiorowiska roslin synantropijnych na terenie miast a Bydgoszczy. Acta Univ. Nicolai Copernici, Ser. Biol., Tormí, 7: -87. KOPECKÝ K. (967): Die flussbegleitende Neophytengesellschaft Impatienti.-Solidaginetum in Mittelmahren. - Pr.eslia., Praha, 9 : 5-66. - ( 980): Die Ruderalpflanzengesellschaften im siidwestlichen Teil von Praha. Preslai, Praha, 5: 4-67. - ( 984): Die Rudsralpflanzengesellschaften im si.idwestlichen Teil von Praha 6. Preslia, P r aha, 56 : 55-7. 67 '.,
- ( 986): Společenstva řádu Convolvuletalia sepium a svazu Convolvulion sepium v Óeskoslo. vensku. - Preslia, Praha, 57 : 5-46. KOPECKÝ K. et HEJNÝ S. (97): Nitrofilní lemová společenstva víceletých rostlin severovýchod. ních a středních Čech. - Rozpr. Ós. Akad. Praha, Věd, ser. math.-nat., 8/9 : - 5. - (978): Die Anwendung einer deduktiver Methode syntaxonomischer Klassifikation" bei der Bearbeitung der strassenbegleitenden Pflanzengesellschaften Nordostbohmens. - Ve. getatio, D en Haag, 6: 4-5. l\foravec J. et al. (98): Rostlinná s polečenstva České socialistické republiky a jejich ohrožení. - Severočes. Přírodou, Litoměhce, Příloha : - llo. MUCINA L. (98): Ku klasifikácii stanovišť severozápadnej časti Podunajskej nížiny. - Preslia, Praha, 54: 49-67. QUITTE. (97): Klimatické oblasti Československa. - Stud. Geogr., Brno, 6: - 74 (map). STRIJBOSCH H. ( 976): Een vergelijkend synta.xonomische en synoecologische studie in de Ove. rasseltse en Hatertse Vennen bij Nijmegen. - Disert. Univ. Nijmegen, Nijmegen, 976: -. VIŠŇÁK R. (984a): Synantropní vegetace na území města Liberce. - Ms. [ll8 p Liberec.] - (984b): Ein Beitrag zu den anthropogenen Pflanzengesellschaften des Umkreises Impatienti Solidaginetum Moor 958. - Ms. [Liberec] - (9.84c): Hemerofytní rostlinná společenstva montánních stupúů Jizerských hor. - M~. [Liberec] - (984cl): Some remarks on the ruderal plant communities in the Turnov town. - Ms. [Liberec] - (985a) : On the classi:fication of stands with predominanting species Arternisia vulgaris L. in exampje of the Northern Bohemia. - Ms. [Liberec] - (985b): Die Ruderalvegetation von der Stadt Hrádek nad Nisou (Grottau, Nordbohrnen). - Ms. [Liberec] Došlo 0. května 985 68