Zpráva o výsledcích k provedenému botanickému průzkumu na. EVL CZ Crhov - Rozsíčka

Transkript

1 Zpráva o výsledcích k provedenému botanickému průzkumu na EVL CZ Crhov - Rozsíčka Zpracovatel: Mgr. Tereza Náhlíková, Bc. Daniela Bártová Zadavatel: AQ- Service, s.r.o. Datum zpracování:

2 OBSAH 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE 2. METODIKA ZPRACOVÁNÍ PRŮZKUMŮ 2.1. Výchozí podklady 2.2. Metodika terénního průzkumu 3. SEZNAM NALEZENÝCH DRUHŮ 3.1. Seznam nalezených druhů cévnatých rostlin 4. BOTANICKÉ ZHODNOCENÍ LOKALITY 4.1. Zhodnocení hlavního předmětu ochrany 4.2. Přehled chráněných a ohroţených druhů cévnatých rostlin 4.3. Seznam recentně zjištěných nepůvodních druhů rostlin místní květeny 4.4. Fytocenologické snímky 4.5. Stručná charakteristika vegetace 5. ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY 5.1. Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 5.2. Historie vyuţívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti 5.3. Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy 5.4. Škodlivé vlivy a ohroţení území v současnosti 5.5. Současný stav EVL a přehled dílčích ploch 5.6. Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup 5.7. Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich moţné kolize 6. NÁVRH ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 6.1. Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v EVL 6.2. Zásady hospodářského nebo jiného vyuţívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností 6.3. Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního vyuţívání území veřejností 6.4. Návrhy na vzdělávací a vědecké vyuţití území 6.5. Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring 7. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 7.1. Pouţité podklady a zdroje informací 7.2. Seznam pouţívaných zkratek 7.3. Terénní průzkum zpracoval 2

3 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE Kód lokality: CZ Biogeografická oblast: kontinentální Rozloha lokality: 27,4885 ha Nadmořská výška: m n. m. Kraj: Jihomoravský kraj Katastrální území: Crhov u Olešnice, Rozsíčka, Sulíkov Navrhovaná kategorie zvláště chráněného území: PP Předmět ochrany EVL Druhy: (symbol * označuje prioritní druhy) přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria *) Poloha: Lokalita se nachází ve východní části Českomoravské vysočiny, jihovýchodně od Olešnice, v údolí potoka mezi obcemi Rozšíčka a Crhov. Ekotop: Geologie: V podkladu v nivě vodního toku převaţují fluviální písčito-hlinité sedimenty, na které navazují mozaikovitě uspořádané deluviální sedimenty, svory, fylity, kvarcity, vápence, grafitické horniny, ruly a amfibolity. Geomorfologie: Lokalita leţí na hranici okrsků Sýkorská hornatina - jedná se o rozsáhlou horskou klenbu s plochým středem a okraji rozřezanými hlubokými údolími přítoků Svratky a Svitavy, sloţenou hlavně z bítešské ortoruly; Olešnická kotlina - jedná se o plochou sníţeninu v krystalických horninách; Kunštátská vrchovina - jedná se o vrchovinu prořezanou hlubokým údolím Křetínky, tvořenou krystalinickými horninami a tektonicky zakleslými křídovými usazeninami. Reliéf: Reliéf je tvořen plochým nebo mírně svaţitým dnem údolí. Pedologie: Z půdních typů jsou vyvinuty zejména gleje a kambizemě. Krajinná charakteristika: Odlesněné údolí potoka. Biota: Na přibliţně polovině rozlohy se nachází vlhké pcháčové louky, které občas přechází v tuţebníková lada, místy porosty křovitých vrb, v litorálu rybníka rákosina. Ve skladbě lučních porostů se uplatňují druhy jako Cardamine pratensis, C. amara, Cirsium rivulare, Geum rivale, Caltha palustris, Carex nigra, Scirpus sylvaticus, Juncus effusus. Část porostů má jiţ spíše kulturní charakter. Značná část luk je kosena. 3

4 Kvalita a význam: Území je jednou z lokalit přástevníka kostivalového, v ČR poměrně běţného druhu. Zranitelnost: V současné době není známé moţné přímé ohroţení. Management: Neuvedeno Možné střety zájmu: Neuvedeno 4

5 2. METODIKA ZPRACOVÁNÍ PRŮZKUMŮ 2.1. Výchozí podklady Sjednocená nomenklatura: Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. et Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. Literatura pouţitá k determinaci cévnatých rostlin: Kubát K. et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky Metodika terénního průzkumu Terénní průzkum a následné zpracování byly provedeny podle pokynů Krajského úřadu JMK na botanickou inventarizaci EVL. Výsledky terénního průzkumu mohou být ovlivněny relativně pozdním zahájením prací, neboť k uzavření smluvního vztahu mezi zadavatelem a dodavatelem došlo aţ ve třetí dekádě měsíce dubna. 3. SEZNAM NALEZENÝCH DRUHŮ 3.1. Seznam nalezených druhů cévnatých rostlin Seznam obsahuje: odborný název taxonu, porostní patro k němuţ náleţí: 1. 3 = stromové patro 2. 2 = keřové patro 3. juv. = juvenilní jedinec 4. bez údaje = bylinné patro český název taxonu údaj odhadované četnosti taxonu uvnitř vymezených segmentů 1-6 v jarním, časně letním a pozdně letním aspektu: 1. 1 = druh vzácný (do 10 jedinců nebo 1% plochy) 2. 2 = druh roztroušený (do 50 jedinců nebo 5% plochy) 3. 3 = druh běţný (do 250 jedinců nebo do 25% plochy) 4. 4 = druh hojný aţ dominantní (do 50% plochy) 5. 5 = druh dominantní (nad 50% plochy) 6. prázdné pole = druh se v segmentu nevyskytuje 5

6 informaci o původnosti druhu (*) ve flóře České Republiky, podle Pyšek P., Sádlo J. & Mandák B. (2002): Catalogue of alien plants of the Czech Republic. Preslia, Praha, 74: : 1. A = archeofyt 2. N = neofyt 3. prázdné pole = původní taxon (**) stupeň ohroţení podle vyhlášky 395/1992 (***) stupeň ohroţení podle Červeného seznamu Odborný název Český název Jarní aspekt Časně letní aspekt Pozdn ě letní aspekt Acer campestre juv. javor babyka Acer platanoides 3 javor mléč Aegopodium podagraria bršlice kozí noha Agrostis canina psineček psí Achillea millefolium řebříček obecný Ajuga reptans zběhovec plazivý Alchemilla vulgaris kontryhel ostrolaločný (k. obecný) Alliaria petiolata česnáček lékařský 2 1 Alnus glutinosa 2 olše lepkavá Alnus glutinosa 3 olše lepkavá Alopecurus pratensis psárka luční Anemone nemorosa sasanka hajní Angelica sylvestris děhel lesní Anthoxanthum odoratum tomka vonná Anthriscus sylvestris kerblík lesní Arctium tomentosum lopuch plstnatý A Arrhenatherum elatius ovsík vyvýšený N Artemisia vulgaris pelyněk černobýl Avenula pubescens ovsíř pýřitý Betula pendula 3 bříza bělokorá (bříza bradavičnatá) Bromus inermis sveřep bezbranný (kostřavice bezosinná) Calamagrostis epigeos třtina křovištní Caltha palustris blatouch bahenní Campanula patula zvonek rozkladitý Campanula rapunculoides zvonek řepkovitý Capsella bursa-pastoris kokoška pastuší tobolka A Cardamine amara řeřišnice hořká Cardamine pratensis řeřišnice luční P ů v o d * V y h l. * * ČS*** 6

7 Odborný název Český název Jarní aspekt Časně letní aspekt Pozdn ě letní aspekt Carduus acanthoides bodlák obecný A Carex flacca ostřice chabá 2 1 Carex hirta ostřice srstnatá Carex nigra ostřice obecná Carex panicea ostřice prosová Carex vesicaria ostřice měchýřkatá 3 2 Carpinus betulus 3 habr obecný Centaurea jacea chrpa luční (chrpina luční) Cerastium holosteoides roţec obecný Cichorium intybus čekanka obecná 1 1 A Cirsium canum pcháč šedý Cirsium oleraceum pcháč zelinný Cirsium oleraceum x rivulare pcháč zelinný x potoční Cirsium palustre pcháč bahenní Cirsium rivulare pcháč potoční Colchicum autumnale ocún jesenní Convolvulus arvensis svlačec rolní 1 1 Cornus sanguinea 2 svída krvavá Corylus avellana juv. líska obecná Corylus avellana 2 líska obecná Crepis biennis škarda dvouletá A Crepis paludosa škarda bahenní Cruciata glabra svízelka lysá (svízel jarní) Dactylis glomerata srha laločnatá (srha říznačka) Daucus carota mrkev obecná Deschampsia caespitosa metlice trsnatá Elytrigia repens pýr plazivý Epilobium angustifolium vrbovka úzkolistá Epilobium hirsutum vrbovka chlupatá Epilobium tetragonum vrbovka čtyřhranná Epipactis helleborine kruštík širolistý 1 1 Equisetum arvense přeslička rolní Equisetum palustre přeslička bahenní Equisetum sylvaticum přeslička lesní Erigeron annuus turan roční (hvězdovnice roční) 1 1 N Eupatorium cannabinum sadec konopáč Euphorbia cyparissias pryšec chvojka 1 1 Fagus sylvatica 3 buk lesní Festuca arundinacea kostřava rákosovitá Festuca gigantea kostřava obrovská Festuca pratensis kostřava luční Festuca rubra kostřava červená Festuca rupicola kostřava ţlábkatá P ů v o d * V y h l. * * ČS*** 7

8 Odborný název Český název Jarní aspekt Časně letní aspekt Pozdn ě letní aspekt Ficaria verna orsej jarní hlíznatý Filipendula ulmaria tuţebník jilmový Fragaria vesca jahodník obecný Frangula alnus 2 krušina olšová Fraxinus excelsior 3 jasan ztepilý Fraxinus excelsior juv. jasan ztepilý Galeopsis tetrahit konopice polní Galium album svízel bílý Galium mollugo svízel povázka Galium uliginosum svízel slatinný Galium verum svízel syřišťový Genista tinctoria kručinka barvířská Geranium pratense kakost luční Geum urbanum kuklík městský Glechoma hederacea popenec obecný Glyceria maxima zblochan vodní Heracleum sphondylium bolševník obecný Hieracium pilosella jestřábník chlupáček 2 1 Holcus lanatus medyněk vlnatý Hypericum perforatum třezalka tečkovaná Chaerophyllum temulum krabilice mámivá Impatiens glandulifera netýkavka ţláznatá 2 2 N Impatiens parviflora netýkavka malokvětá 1 1 N Juncus articulatus sítina článkovaná Juncus effusus sítina rozkladitá Knautia arvensis chrastavec rolní 2 1 Larix decidua 3 modřín opadavý Lathyrus pratensis hrachor luční Leontodon hispidus máchelka srstnatá Leucanthemum vulgare kopretina bílá Lolium perenne jílek vytrvalý Lotus corniculatus štírovník růţkatý Luzula multiflora bika mnohokvětá Lycopus europaeus karbinec evropský Lychnis flos-cuculi kohoutek luční Lysimachia nummularia vrbina penízková Lysimachia vulgaris vrbina obecná Lythrum salicaria kyprej vrbice (kyprej obecný) Matricaria discoidea heřmánek terčovitý 2 1 N Melampyrum nemorosum černýš hajní Mentha arvensis máta rolní A Mentha longifolia máta dlouholistá Molinia caerulea bezkolenec modrý P ů v o d * V y h l. * * ČS*** 8

9 Odborný název Český název Jarní aspekt Časně letní aspekt Pozdn ě letní aspekt Myosotis arvensis pomněnka rolní A Myosotis palustris pomněnka bahenní Nardus stricta smilka tuhá Pastinaca sativa pastinák setý A Persicaria amphibia rdesno obojţivelné Persicaria lapathifolia rdesno blešník Phleum pratense bojínek luční Phragmites australis rákos obecný Picea abies 3 smrk ztepilý Pimpinella saxifraga bedrník obecný Pinus nigra 3 borovice černá Plantago lanceolata jitrocel kopinatý Plantago major jitrocel větší A Plantago media jitrocel prostřední Poa angustifolia lipnice úzkolistá Poa annua lipnice roční Poa palustris lipnice bahenní Poa pratensis lipnice luční Polygonum aviculare truskavec ptačí (rdesno ptačí) Populus tremula 3 topol osika (osika) Potentilla anserina mochna husí Primula veris prvosenka jarní (petrklíč) Prunella vulgaris černohlávek obecný Ranunculus acris pryskyřník prudký Ranunculus repens pryskyřník plazivý Rorippa palustris rukev baţinná 1 1 Rosa cannina agg. 2 růţe šípková Rubus fruticosus agg. 2 ostruţiník Rubus idaeus ostruţiník maliník (maliník) Rumex acetosa šťovík kyselý (kyseláč luční) Rumex crispus šťovík kadeřavý Salix caprea 3 vrba jíva Salix cinerea 2 vrba popelavá Salix fragilis 3 vrba křehká Sambucus nigra 2 bez černý Sambucus racemosa 2 bez červený Sanguisorba officinalis krvavec toten Scirpus sylvaticus skřípina lesní Scrophularia nodosa krtičník hlíznatý Securigera varia čičorka pestrá Senecio ovatus starček Fuchsův (starček vejčitý) Silene latifolia silenka širolistá (knotovka širolistá) Sonchus oleraceus mléč zelinný A Sorbus aucuparia 3 jeřáb ptačí P ů v o d * V y h l. * * ČS*** 9

10 Odborný název Český název Jarní aspekt Časně letní aspekt Pozdn ě letní aspekt Stachys palustris čistec bahenní Stelaria holostea ptačinec velkokvětý Stelaria media ptačinec prostřední (p. ţabinec) 2 1 Symphytum officinale kostival lékařský Tanacetum vulgare vratič obecný A Taraxacum sect. Ruderalia pampelišky smetánky Thymus pulegioides mateřídouška vejčitá Tragopogon pratensis kozí brada luční 2 2 Trifolium dubium jetel pochybný (dětel pochybný) Trifolium hybridum jetel zvrhlý (jetelovec švédský) N Trifolium medium jetel prostřední Trifolium pratense jetel luční Trifolium repens jetel plazivý (jetelovec plazivý) Tripleurospermum inodorum heřmánkovec nevonný 1 1 A Trisetum flavescens trojštět ţlutavý Tussilago farfara podběl lékařský Urtica dioica kopřiva dvoudomá Valeriana officinalis kozlík lékařský 1 1 Veronica arvensis rozrazil rolní 2 2 A Veronica chamaedrys rozrazil rezekvítek Vicia cracca vikev ptačí Vicia sepium vikev plotní P ů v o d * V y h l. * * ČS*** 10

11 4. BOTANICKÉ ZHODNOCENÍ LOKALITY 4.1. Zhodnocení hlavního předmětu ochrany Není součástí botanického průzkumu Přehled chráněných a ohrožených druhů cévnatých rostlin Soupis nalezených druhů byl srovnáván s se seznamy ohroţených druhů podle vyhlášky MŢP 395/1992 Sb a Červeného a Černého seznamu cévnatých rostlin ČR (F. Procházka (ed.) 2001: Červený a černý seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000), Příroda, Praha). Ţádný z uvedených rostlinných druhů nefiguruje na ţádném ze seznamů ohroţených druhů Seznam recentně zjištěných nepůvodních druhů rostlin místní květeny 1. Archeofyty: Arctium tomentosum, Capsella bursa-pastoris, Carduus acanthoides, Cichorium intybus, Convolvulus arvensis, Crepis biennis, Mentha arvensis, Myosotis arvensis, Pastinaca sativa, Plantago major, Sonchus oleraceus, Tanacetum vulgare, Tripleurospermum inodorum, Veronica arvensis 2. Neofyty: Arrhenatherum elatius, Erigeron annuus, Impatiens glandulifera, Impatiens parviflora, Matricaria discoidea, Trifolium hybridum 11

12 4.4. Fytocenologické snímky Zákres polohy snímků viz. Příloha 1. Fotografie snímků viz Obrazová příloha. Snímek č. 1 Situace: snímek v segmentu č. 1, na začátku louky Plocha: 16 m 2 Vegetace: společenstvo pcháčových luk (Cirsietum rivularis) Svah a expozice: 0 Pokryvnost pater: E1: 90 %, E0: 2 % Souřadnice: N 49 32'59", E 16 27'97" Not. Daniela Bártová, Tereza Náhlíková Alopecurus pratensis 2a, Angelica sylvestris 2a, Cirsium oleraceum 2a, Festuca rubra 2a, Symphytum officinale 2a, Aegopodium podagraria 1, Anthriscus sylvestris 1, Dactylis glomerata 1, Festuca arundinacea 1, Phleum pratense 1, Sanguisorba officinalis 1, Achillea millefolium +, Alchemilla vulgaris +, Cirsium rivulare +, Colchicum autumnale +, Crepis paludosa +, Galium mollugo +, Glechoma hederacea +, Lathyrus pratensis +, Lolium perenne +, Mentha arvensis +, Poa palustris +, Ranunculus acris +, Ranunculus repens +, Rumex acetosa +, Urtica dioica + Snímek č. 2 Situace: snímek v segmentu č. 1, uprostřed louky v místě zarůstání rákosem Plocha: 16 m 2 Vegetace: společenstvo pcháčových luk (Cirsietum rivularis) zarůstající rákosem Svah a expozice: 0 Pokryvnost pater: E1: 95 %, E0: 15 % Souřadnice: N 49 32'59", E 16 27'55" Not. Daniela Bártová, Tereza Náhlíková Scirpus sylvaticus 2b, Carex nigra 2a, Cirsium oleraceum 2a, Phalaris arundinacea 2a, Symphytum officinale 2a, Carex hirta 1, Festuca rubra 1, Angelica sylvestris +, Carex vesicaria +, Cirsium palustre +, Cirsium rivulare +, Epilobium angustifolium +, Equisetum palustre +, Juncus effusus +, Lathyrus pratensis +, Lysimachia nummularia +, Lysimachia vulgaris +, Mentha arvensis +, Myosotis palustris +, Phleum pratense +, Poa palustris +, Ranunculus acris +, Ranunculus repens +, Urtica dioica + Snímek č. 3 Situace: snímek v segmentu č. 5, v ohybu potoka Plocha: 16 m 2 Vegetace: společenstvo vlhkých tuţebníkových lad (Filipendulenion ) Svah a expozice: 0 Pokryvnost pater: E1: 100 %, E0: 2 % Souřadnice: N 49 32'69", E 16 27'59" Not. Daniela Bártová, Tereza Náhlíková Urtica dioica 3, Symphytum officinale 3, Scirpus sylvaticus 3, Cirsium oleraceum 2a, Epilobium tetragonum 2a, Juncus effusus 2b, Lycopus europaeus 2b, Persicaria amphibia 2a, Cirsium palustre 2b, Cirsium rivulare 2a, Filipendula ulmaria 2b, Caltha palustris 1, Epilobium hirsutum r 12

13 4.5. Stručná charakteristika vegetace Na vymezené ploše bylo nalezeno 5 vegetačních typů, v závorce je uveden kód biotopu mapování Natura 2000, dále pak vegetační jednotky Curyšško-Montpellierského systému. Porosty přirozeného charakteru: olšiny (L2.2), svaz Alnion incanae, podsvaz Alnenion glutionso-incanae. pcháčové louky (T1.5) svaz Calthion palustris, podsvaz Calthenion palustris, asociace Cirsietum rivularis, místy přecházející v tuţebníková lada (T1.6) svaz Calthion palustris, podsvaz Filipendulenion. Porosty významně ovlivněné člověkem: smrková výsadba (X9.A) kulturní srhová louka (X5), s přechody k ovsíkovým loukám (T1.1) svaz Arrhenatherion. eutrofní rákosiny v okolí rybníka a ve vlhkých depresích (X7) vegetace vodních makrofyt v rybníce nebyla zkoumána, vzhledem k rybí obsádce nepředpokládáme velkou diverzitu Schematický zákres vegetačních typů viz Příloha ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY 5.1. Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Z botanického hlediska nepředstavuje lokalita Crhov-Rozsíčka reprezentativní exempláře přírodních společenstev. Potoční niva získala lidským zásahem v minulosti nepřirozený napřímený tvar a plocha vlhkomilných společenstev byla meliorací značně omezena. Dřeviny v potoční nivě chybějí, vyjma míst s návazností na další lesní porosty, kde se fragmentárně objevují i přirozená vlhkomilná bylinná společenstva v mozaice se společenstvy lad. Ve všech společenstvech je významný podíl nitrofilních druhů. Druhové sloţení luk indikuje obhospodařovávání nejen biotopů samotných (dosev a hnojení kapalnými chlévskými odpady), ale i jejich okolí (pole), a výraznou míru eutrofizace. Relativně nejpřirozenějším společenstvem je vlhká louka pod hrází rybníka, nekosená, postupně zarůstající rákosem Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti a) ochrana přírody 13

14 Lokalita je evidovaná jako zvláště chráněné území. b) lesní hospodářství Není známo. c) zemědělské hospodaření Okolní pole jsou dlouhodobě intenzivně obhospodařována. Koryto Crhovského potoka bylo regulováno, louky částečně odvodněny. d) rybníkářství Zbudování rybníka (po roce 1850, na mapách 2. vojenského mapování dosud nefiguruje). Rybník je v současné době vyuţíván k chovu ryb. e) myslivost Není známo. f) rybářství Není známo. g) rekreace a sport Není. h) těţba nerostných surovin Není. i) jiné způsoby vyuţívání Není známo Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Jsou uloţeny v Rezervační knize na KÚ JmK Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti a) zemědělské hospodaření b) rybníkářství 5.5. Současný stav EVL a přehled dílčích ploch Schematický zákres vymezených segmentů viz. Příloha 2. Fotografie viz Obrazová příloha, část Pohledy do krajiny. Segment 1 Podmáčená louka, navazující plynule na olšinu pod hrází rybníka, z jihu lemovaná regulovaným potokem, ze severu a západu výsadbou kulturních dřevin. Relativně druhově bohatá, dominantními druhy jsou pcháč potoční (Cirsium rivulare), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), psárka luční (Alopecurus pratensis), bojínek luční (Phleum pratense), kopřiva 14

15 (Urtica dioica) a kostival lékařský (Symphytum officinale), z významnějších graminoidů pak vlhkomilné ostřice (Carex flacca, C. vesicaria, C. hirta, C. nigra). V jarním aspektu nalezneme blatouch bahenní (Caltha palustris) a orsej jarní (Ficaria verna), v pozdním létě pak vykvétá ocún jesenní (Colchicum autumnlae). Směrem k hrázi rybníka je louka vlhčí, postupně zarůstá rákosem (Phragmites australis), v okrajových částech pronikají druhy křovin a tuţebník (Filipendula ulmaria). Jedná se o nejreprezentativnější biotop pcháčových luk Cirsietum rivulare na lokalitě. Je s podivem, ţe v rámci prvního mapování Natura 2000 byl vyhodnocen jako biotop ve srovnání s ostatními segmenty lokality nezajímavý. Byl mapován jako součást olšiny pod rybníkem, je tedy moţné, ţe vznikl po jejím odstranění nebo během regulace toku potoka. Louka není kosena ani jinak vyuţívána. Segment 2 Výsadba smrku (Picea abies) bez botanického významu. Ze zajímavějších druhů lze uvést běţnou orchidej kruštík širolistý (Epipactis helleborine). Navrhujeme vyjmout tento segment z plochy EVL. Segment 3 Diskontinuálně vymezený segment sdruţující vlhčí i mezické louky kulturního charakteru. Dominují v ní traviny jako kostřava luční (Festuca pratensis), srha laločnatá (Dactylis glomerata), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), dále jetel plazivý (Trifolium repens), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), jílek vytrvalý (Lolium perenne). Mnohé druhy jsou pravěpodobně přisévány. Vlhká místa v terénních depresích, v těsné blízkosti rybníka, potoka či vyjetých kolejí od zemědělské techniky zaujímá skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), řeřišnice luční a hořká (Cardamine amara, C. pratensis), rdesna (Persicaria amphibia, P. lapathifolia) a pcháče (Cirsium rivulare, C. oleraceum), coţ naznačuje, ţe tyto porosty vznikly přeměnou pcháčových luk svazu Calthion. Nejvlhčí místa ve východní části zarůstají rákosem (Phragmites australis) a eutrofními druhy vrbovek (Epilobium hirsutum, E. angustifolium), kopřivou (Urtica dioica), zblochanem vodním (Glyceria maxima). Rákos porůstá téţ břehy potoka. V suších podmínkách vegetace lokálně přechází v ovsíkovou louku. Louka je kosena, způsob kosení podporuje především vegetativně se mnoţící druhy trav (např. Scirpus sylvaticus). Oka rákosin kosena nejsou. Trofické podmínky ovlivňuje blízkost polí (splach) a hnojení louky kapalnými chlévskými odpady. Segment 4 Segment zahrnuje eutrofní porosty rákosin na okraji rybníka s dominantním rákosem (Phragmites australis), místy křovitými vrbami (Salix cinerea, S. fragilis) a pronikajícími druhy vlhkých luk (Symphytum officinale, Scirpus sylvaticus, Valeriana officinalis) a nitrofilními druhy (Calamagrostis epigeios, Urtica dioica, Aegopodium podagraria). Plocha rákosin je omezována kosením segmentu č.3. Segment 5 Přirozeně eutrofní biotop tuţebníkových lad, sukcesního stadia následujícího po pcháčových lukách, s nimiţ tvoří mozaiku. Lemuje koryto potoka, jeho přítoku a místo soutoku v návaznosti na sousedící lesní porost. V keřovém patru najdeme vrby (Salix fragilis, S. cinerea), ve stromovém javory, jasany a olše, tvořící obtíţně zařaditelný lemový-břehový 15

16 porost jako další prvek mozaiky. Z bylin kromě blatouchu (Caltha palustris) především nitrofilní a ruderální druhy, např. tuţebník jilmový (Filipendula ulmaria), kopřiva (Urtica dioica), pcháče (Cirsium rivulare, C, oleraceum), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), kostival lékařský (Symphytum officinale), karbinec evropský (Lycopus europaeus) a invazní druh netýkavka ţlaznatá (Impatiens glandulifera), Segment není kosen ani jinak hospodářsky vyuţíván. Segment 6 Olšina pod hrází rybníka, navazující na pcháčovou louku. V stromovém patře nalezneme olši lepkavou (Alnus glutinosa), vrby (Salix cinerea, S. caprea, S. fragilis), na rybniční hrázi pak meliorační dřeviny a nálet. V bylinném patře dominuje rákos (Phragmites australis), blatouch bahenní (Caltha palustris), kopřiva (Urtica dioica). Hráz rybníka je kosena a upravována Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Odvodnění většiny luk a uplatňovaný způsob kosení vedly k ústupu přirozených rostlinných společenstev vlhkých luk. V zájmu zachování alespoň jejich fragmentů lze navrhnout managementová opatření Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritou ochrany území Crhov-Rozsíčka jsou stanovištní podmínky pro výskyt zoologického předmětu ochrany. Nejsou známy moţné kolize s jinými předměty ochrany. 6. NÁVRH ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 6.1. Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v EVL Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Jelikoţ většina území má v současné době kulturní charakter, jeho budoucí vývoj by měl (i s ohledem na další potenciálně zajímavé druhy bezobratlých např. Maculinea nausithous) směřovat k extenzivnímu reţimu hospodaření a postupné, alespoň částečné obnově přirozeného stavu. Prioritou by mělo být zamezení dalším úpravám vodního reţimu luk směřujícím k jejich odvodnění (meliorace, úpravy koryta potoka). Také přihnojování a dosévání luk kulturními druhy by se jiţ mělo stát minulostí. Optimálním managementem lučních porostů pak bude mozaikovitá seč: část lučních porostů bude posečena v časném létě. Zbylé porosty budou pokoseny aţ v následujícím roce, 16

17 kdy bude ponechána ladem pro změnu v předchozím roce kosená část. Provádění seče bude optimální v pásech či polygonech, střídavě kosených a nekosených. Bude tak umoţněno i) potlačení zarůstání konkurečně silnými a kulturními druhy, ii) sníţení míry eutrofizace ekosystému odběrem části ţivin, iii) generativní rozmnoţování druhů vlhkých luk, coţ podpoří jejich šíření, iv) rozmnoţování bezobratlých vázaných na kvetoucí ţivné rostliny. Vzhledem k současnému stavu území bude obnova přirozených společenstev záleţitosti vzdálenějšího časového horizontu, je-li vůbec moţná. Péče by se měla soustředit především na hodnotnější společenstva (segment 1, případně segment 5), omezený potenciál k návratu přirozených společenstev v segmentu 3 je na místech, kde byla vylišena přechodná vegetace kulturní a pcháčové louky. Obhospodařování rybníka by nemělo vést ke zbytečné eutrofizaci vod (např. nadměrnou rybí obsádkou) Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Nejsou Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území není rekreačně ani sportovně vyuţíváno Návrhy na vzdělávací a vědecké využití území Nejsou Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Monitoring efektivity managementu na zaloţených trvalých plochách a dalších trvalých plochách, které budou zaloţeny v současných plochách kulturní louky, na nichţ bude uplatňován navrhovaný management. 7. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 7.1 Použité podklady a zdroje informací Anonymus ( ): výstup z prvního mapování biotopů Natura Chytrý M., Kučera T. et Kočí M. (2001): Katalog biotopů České Republiky. AOPK ČR, Praha. Chytrý M. et Tichý L. (2003): Diagnostic, constant and dominant species of vegetation classes and alliances of the Czech Republic: a statistical revision. Folia Fac. Sci. Natur. Univ. Masarykianae Brunensis, Biologia 108: Chytrý M. (ed.) (2007): Vegetace České republiky. Travinná a keříčková vegetace. Academia, Praha. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. et Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha Procházka F. (ed.) (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin Čerské republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha, 18:

18 Pyšek P., Sádlo J. et Mandák B. (2002): Catalogue of alien plants of the Czech Republic. Preslia 74, 2: Praha Seznam používaných zkratek Nejsou pouţity netypické, nestandardizované zkratky Terénní průzkum zpracovaly: Mgr. Tereza Náhlíková, Husova 2, Brno Bc. Daniela Bártová, Jámy 1, Brno Data terénních prací: 27.4., 25.6., 30.7., Příloha 1 Schematické zakreslení zaloţených trvalých ploch na podkladu katastrální mapy. Snímky jsou označeny červeným kříţkem v kolečku a pořadovým číslem. Hranice segmentů jsou vyznačeny barevně. Zeleným šrafováním je vyznačena hranice EVL. 18

19 Příloha 2 Schematický zákres biotopů na podkladu ortofotomapy. Barevně jsou ohraničeny vylišené segmenty, černě jsou ohraničeny fragmenty biotopů uvnitř segmetnů. Červenou čarou je vyznačena hranice EVL. Biotopy jsou označeny kódy podle Katalogu biotopů. 19

20 Příloha 3 Schematický zákres vymezených segmentů vegetace do katastrální mapy. Segmenty jsou označeny odpovídajícími pořadovými čísly a jsou barvně ohraničeny. Zeleným šrafováním je vyznačena hranice EVL. 20

21 Obrazová příloha Fotografie vegetačních snímků Snímek č. 1: Datum: Plocha snímku: 16 m 2 Nadm. výška: 611 m Sklon svahu: 0 Pokryvnost E1: 90 %, E0: 2 % Zem. šířka: N 49 32'59" Zem. délka: 16 27'97" E1: Aegopodium podagraria 1, Achillea millefolium +, Alchemilla vulgaris +, Alopecurus pratensis 2a, Angelica sylvestris 2a, Anthriscus sylvestris 1, Cirsium oleraceum 2a, Cirsium rivulare +, Colchicum autumnalis +, Crepis paludosa +, Dactylis glomerata 1, Festuca arundinacea 1, Festuca rubra 2a, Galium mollugo +, Glechoma hederacea +, Lathyrus pratensis +, Lolium perenne +, Mentha arvensis +, Phleum pratense 1, Poa palustris +, Ranunculus acris +, Ranunculus repens +, Rumex acetosa +, Sanguisorba officinalis 1, Symphytum officinale 2a, Urtica dioica + Snímek č. 2: 21

22 Datum: Plocha snímku: 16 m 2 Nadm. výška: 611 m Sklon svahu: 0 Pokryvnost E1: 95 %, E0: 15 % Zem. šířka: 49 32'59" Zem. délka: 16 27'55" E1: Angelica sylvestris +, Carex hirta 1, Carex nigra 2a, Carex vesicaria +, Cirsium oleraceum 2a, Cirsium palustre +, Cirsium rivulare +, Epilobium angustifolium +, Equisetum palustre +, Festuca rubra 1, Juncus effusus +, Lathyrus pratensis +, Lysimachia nummularia +, Lysimachia vulgaris +, Mentha arvensis +, Myosotis palustris +, Phalaris arundinacea 2a, Phleum pratense +, Poa palustris +, Ranunculus acris +, Ranunculus repens +, Scirpus sylvaticus 2b, Symphytum officinale 2a, Urtica dioica + 22

23 Snímek č. 3: Datum: Plocha snímku: 16 m 2 Nadm. výška: 621 m Sklon svahu: 0 Pokryvnost E1: 100 %, E0: 2 % Zem. šířka: N 49 32'69" Zem. délka: 16 27'59" E1: Caltha palustris 1, Cirsium oleraceum 2a, Cirsium palustre 2b, Cirsium rivulare 2a, Epilobium hirsutum r, Epilobium tetragonum 2a, Filipendula ulmaria 2b, Juncus effusus 2b, Lycopus europeus 2b, Persicaria amphibia 2a, Scirpus sylvaticus 3, Symphytum officinale 3, Urtica dioica 3 23

24 Směr focení jednotlivých vegetačních snímků (vyznačeno šipkou). 24

25 Pohledy do krajiny fotografie jednotlivých segmentů Segment č. 1: 1. Louka před rybníkem T1.5 - mokřadní pcháčová louka zarůstající rákosem, na snímku je vidět porost Scirpus sylvatica, Cirsium oleraceum, Phalaris arundinacea, Symphytum officinale, Urtica dioica a Cirsium palustre. 25

26 1. Louka před rybníkem T1.5 - mokřadní pcháčová louka zarůstající rákosem, na snímku je vidět porost Holcus lanatus, Scirpus sylvaticus, Cirsium oleraceum, Angelica sylvestris, Aegopodium podagraria, Ranunculus acris, Urtica dioica, vzadu bochníkovitá Salix cinerea. 26

27 Segment č. 2: 2. Lesík vedle louky před rybníkem X9A smrková výsadba s Picea abies ve stromovém patře. 27

28 Segment č. 3: 3. Louka vedle rybníka X5 kulturní srhová louka s dominantní Dactylis glomerata, Aegopodium podagraria, Ranunculus acris, Anthoxanthum odoratum, Alopecurus pratensis, Achillea millefolium, Lolium perenne a Phleum pratense. 28

29 4. Louka za silnicí X5 kulturní srhová louka s dominantní Dactylis glomerata, Aegopodium podagraria, Ranunculus acris, Anthoxanthum odoratum, Alopecurus pratensis, Achillea millefolium, Lolium perenne, Phleum pratense, Scirpus sylvaticus a Trifolium repens. 29

30 5. Východní cíp EVL X5 kulturní srhová louka s dominantní Dactylis glomerata, Anthoxanthum odoratum, Alopecurus pratensis, Lolium perenne, Phleum pratense, Taraxacum sect. Ruderalia a Trifolium repens. 30

31 Segment č. 4: 6. Rákosina okolo rybníka X7 porost rákosu s dominantní Phalaris arundinacea, Cirsium oleraceum, Scirpus sylvaticus a Ranunculus acris. Nalevo je vidět Salix cinerea. 31

32 Segment č. 5: 7. Okraj potoka L2.2 břehové a lemové porosty s Fraxinus excelsior a Acer platanoides ve stromovém patře, se Sambucus nigra v patře keřovém a v bylinném patře s Caltha palustris, Aegopodium podagraria a Symphythum officinale. 32

33 Segment č. 6: 8. Okrajové porosty na hrázi L2.2 olšina s dominantní Alnus glutinosa a Salix fragilis ve stromovém patře. V podrostu s Phragmites australis, Cirsium oleraceum a Urtica dioica. Z keřového patra je vlevo vidět Cornus sanguinea, za ní porost Rubus fruticosus. 33