Tisková zpráva. Míra naléhavosti různých oblastí veřejného života březen /21

Podobné dokumenty
Tisková zpráva. Míra naléhavosti různých oblastí veřejného života únor /20

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Spokojenost se životem březen 2018

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016

Spokojenost se životem březen 2019

ps Kvóty: 1/[20] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 2018

Spokojenost se životem červen 2019

Názor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí březen 2017

ps Kvóty: 1/[14] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR,, v.v.i. Tel.: ;

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017

Hodnocení kvality vzdělávání září 2018

ps Kvóty: 1/[19] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2017

Zpracoval: Ondřej Malina Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Zpracoval: Matouš Pilnáček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ,

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Hodnocení činnosti ministerstev květen 2019

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2019

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Hodnocení vlády Andreje Babiše únor 2019

Občané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018

Hodnocení činnosti ministerstev květen 2017

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Tolerance k vybraným skupinám obyvatel březen 2018

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Obavy a příprava na důchod listopad 2016

Politická kultura veřejně činných lidí duben 2018

Česká veřejnost o dění na Ukrajině prosinec 2016

Zpracovaly: Veronika Pešková, Jarmila Pilecká Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Tolerance k vybraným skupinám obyvatel březen 2019

Hodnocení evropské integrace duben 2019

Hodnocení činnosti politických stran a vybraných institucí červen 2019

Tisková zpráva. Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností květen /6

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2017

0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodně příznivý Spíše příznivý Tak napůl Spíše nepříznivý Rozhodně nepříznivý Žádný Neví

Názor občanů na drogy květen 2019

Hodnocení stavu životního prostředí květen 2019

Hodnocení ochrany životního prostředí květen 2018

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ,

2/5. Graf 1: Názory na zajištění vybraných oblastí sociální politiky v ČR 1. so iál í politika elkově 2. školství a vzdělává í 14.

Tolerance k vybraným skupinám obyvatel březen 2017

Názor občanů na drogy květen 2017

Tisková zpráva. Veřejnost o jaderné energetice květen /5

Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR,, v.v.i. Tel.: ;

Tisková zpráva. Zájem o politiku a názory na podílení se občanů na rozhodování - únor /5

Hodnocení kvality různých typů škol září 2017

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků září 2015

Tisková zpráva. Veřejnost o speciálních školách a inkluzivním vzdělávání září 2016

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Tisková zpráva. Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti květen /6

Zpracoval: Martin Spurný Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ,

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Zpracoval: Ondřej Malina Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Tisková zpráva. Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti září /6

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Občané o konfliktu v Sýrii duben 2018

Tisková zpráva. Sympatie české veřejnosti k některým zemím listopad /6

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Postoj české veřejnosti k dění na Ukrajině: říjen 2015

Zpracovali: Ondřej Malina, Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Tisková zpráva. Názory české veřejnosti na úroveň demokracie a respektování lidských práv v ČR únor /6

Tisková zpráva. Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben /6

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví

Zpracovala: Jarmila Pilecká Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: milan.tucek@soc.cas.cz

Tisková zpráva. Důvěra k vybraným institucím veřejného života říjen /7

Tisková zpráva. Postoje obyvatel České republiky k novele zákona o českém školství, platbám za vysoké školy a státním maturitám září /5

Postoje veřejnosti k právům homosexuálů květen 2019

Tisková zpráva. Názory české veřejnosti na úroveň demokracie a respektování lidských práv v ČR únor /6

Volební model v květnu 2018

příliš mnoho přiměřeně nedostatečně neví

Tisková zpráva. Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a prostituci květen /6

Postoje veřejnosti k právům homosexuálů květen 2017

Tisková zpráva. Veřejnost o spotřebě elektrické energie, o obnovitelných zdrojích a šetrnosti výroby k životnímu prostředí květen /5

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR,, v.v.i. Tel.: ;

Tisková zpráva. Důvěra ústavním institucím v květnu /8

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2018

Názory občanů na úroveň české vědy a podmínky jejího financování leden 2016

er Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Tisková zpráva. Postoje veřejnosti k právům homosexuálů květen /5

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Volební model v dubnu 2019

Tisková zpráva. Zájem o pivo a jeho výběr v roce /5

Volební model v lednu 2018

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Zpracoval: Matouš Pilnáček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR Tel.:

Důvěra ústavním institucím v březnu 2019

k vybraným institucím veřejného života září 2016

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

Názor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí březen 2016

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Transkript:

Tisková zpráva Míra naléhavosti různých oblastí veřejného života březen 2019 Nejnaléhavějším problémem je korupce. 59 % dotázaných její řešení považuje za velmi naléhavé. Následuje hospodářská kriminalita (56 %). Na třetím místě v naléhavosti řešení je přistěhovalectví (48 %), které bylo v roce 2016 na prvním místě a v loni na místě druhém. Nejméně naléhavá je situace v oblasti kultury (10 % odpovědí velmi naléhavé ), v oblasti nabídky zboží a služeb (12 % odpovědí) a situace v armádě (14 %). K největšímu poklesu v naléhavosti řešení oproti minulému roku došlo politické situace (o 10 procentních bodů), u bezpečnostní situace v ČR (o 9 procentních bodů), u vztahů se zahraničím (o 8 procentních bodů) a u přistěhovalectví (o 7 procentních bodů). V případě přistěhovalectví a bezpečnostní situace jde o výrazně klesající trend, který trvá již čtvrtý rok. K vzestupu naléhavosti došlo u položek zemědělství (o 8 procentních bodů), dopravní obslužnosti, životního prostředí a zdrojů, výroby a distribuce energií (vše o 5 procentních bodů), což v případě dvou posledních položek naznačuje, že respondenti reflektují diskurz globálních klimatických změn a znečištění přírody. Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: 0 0 593 Do svého pravidelného březnového výzkumu Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného života 1. Otázka je pokládána s roční periodicitou. Výsledky ukazuje graf 1. Nejpalčivějším problémem ČR je korupce, jejíž řešení za velmi naléhavé označuje 59 % dotázaných a dalších % za docela naléhavé. Na druhém místě je hospodářská kriminalita (je nepochybně propojována s korupcí), jejíž řešení vidí jako velmi naléhavé 56 % dotázaných ( % pak za docela naléhavé). Na třetím místě už s určitým odstupem je jako problém vnímáno stále ještě přistěhovalectví, jímž se zabývat považuje za velmi naléhavé 48 % dotázaných a dalších % uvedlo odpověď docela naléhavé. Oproti minulému roku zde došlo k poklesu o 7 procentních bodů u odpovědi velmi naléhavé (od roku 2016, kdy bylo přistěhovalectví na prvním místě, jde o pokles o 24 procentních bodů), což jen dokládá, že veřejnost reflektuje situaci ne v evropském rozměru, ale jen v rámci republiky, takže přistěhovalectví postupně ztrácí svoji klíčovou pozici. Následuje pět oblastí, které zhruba dvě pětiny dotázaných hodnotí odpovědí velmi naléhavé : zdravotnictví ( %), bezpečnost občanů, tzv. obecná kriminalita ( %), sociální jistoty ( %), stav veřejných financí ( %) a zemědělství ( %). Zhruba třetina respondentů uvedla, že s velkou naléhavostí bychom se měli zabývat 7 oblastmi: fungováním hospodářství ( %), životním prostředím ( %), bezpečnostní situací ( %), politickou situací ( %), fungováním úřadů ( %), školstvím ( %) a energiemi ( %). Na opačné straně pomyslného žebříčku oblastí s méně než 15 procentní velkou naléhavostí stojí kultura (10 %), nabídka zboží a služeb (12 %) a situace v armádě (14 %). 1 Znění otázky: Jak moc je podle Vás naléhavé zabývat se letos v České republice následujícími oblastmi: a) životní prostředí, b) zdravotnictví, c) vztahy ČR se zahraničím, d) školství, e) fungování hospodářství, f) bezpečnost občanů, tzv. obecná kriminalita, g) kultura, h) situace v armádě, i) fungování úřadů, j) sociální jistoty, k) nezaměstnanost, l) soudnictví, m) přistěhovalectví, n) korupce, o) hospodářská kriminalita, p) zemědělství, q) politická situace v ČR, r) možnost účasti občanů na rozhodování o veřejných záležitostech, s) životní úroveň, t) věda a výzkum, u) členství ČR v EU, v) dopravní obslužnost, w) nabídka zboží a služeb, x) dodržování lidských práv, z) právní prostředí, aa) celková nálada ve společnosti, ab) mezilidské vztahy, ac) stav veřejných financí, ad) bezpečnostní situace ČR, např. riziko války, teroristického útoku, ae) zdroje, výroba a distribuce energie. Možnosti odpovědí: není to naléhavé, je to docela naléhavé, je to velmi naléhavé a nevím. 1/

Graf 1: Naléhavost zabývání se vybranými oblastmi (v %) korupce hospodářská kriminalita přistěhovalectví zdravotnictví bezpečnost občanů sociální jistoty veřejné finance zemědělství fungování hospodářství životní prostředí bezpečnostní situace ČR politická situace v ČR fungování úřadů školství energetické zdroje dopravní obslužnost životní úroveň mezilidské vztahy soudnictví nálada ve společnosti členství ČR v EU právní prostředí věda a výzkum nezaměstnanost dodržování lidských práv možnost účasti občanů na rozhodování vztahy ČR se zahraničím situace v armádě nabídka zboží a služeb kultura 59 56 48 22 22 20 14 12 10 51 52 56 8 2 8 4 16 3 12 1 14 1 15 2 13 7 3 16 3 19 1 5 18 4 19 4 6 6 3 2 25 4 6 5 5 19 7 28 8 3 4 25 7 6 13 2 5 0 20 60 80 100 velmi naléhavé docela naléhavé není naléhavé neví Pozn.: Položky řazeny sestupně podle dosaženého skóre odpovědi velmi naléhavé. Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, Naše společnost 2. 13. 3. 2019, 1096 respondentů starších 15 let, osobní rozhovor. 2/

Zbylé položky se pohybují v desetiprocentním rozmezí % 20 % velké naléhavosti v sestupném pořadí: dopravní obslužnost, životní úroveň, mezilidské vztahy, soudnictví, nálada ve společnosti, členství v EU, právní prostředí, věda a výzkum, nezaměstnanost, dodržování lidských práv, účast občanů na rozhodování a vztahy se zahraničím. Faktorová analýza odhalila šest faktorů (vzájemně nezávislých), které vyčerpávají 57 % variance všech odpovědí v dané baterii položek. Vzhledem k pouze trojbodové škále odpovědí, je užití faktorové analýzy mírně problematické, ale možné. Výsledné zjištění dokládá, že faktorová struktura smysluplně propojuje převážnou část dotazovaných položek do následujících faktorů: 1. mezilidské vztahy, nálada ve společnosti, politická situace, účast na rozhodování, lidská práva, (částečně životní úroveň a nabídka zboží a služeb) 2. korupce, hospodářská kriminalita, obecná kriminalita, bezpečnostní situace, přistěhovalectví 3. kultura, armáda, vztahy se zahraničím 4. zdravotnictví, školství, zemědělství, životní prostředí 5. sociální jistoty, nezaměstnanost, fungování úřadů 6. dopravní obslužnost, energie (zdroje, výroba, distribuce) Oblasti, které nejsou v přehledu faktorů uvedeny, skórovaly ve více faktorech a jejich vnímaní je tudíž ve veřejném mínění víceznačné. Vydělené faktory mají zřetelnou interpretaci první faktor je obecný stav společnosti (jehož podstatou je celková nálada a politická situace), druhý faktor vyjadřuje očekávanou souvislost mezi korupcí a hospodářskou kriminalitou a návazně pak bezpečnostní situaci, třetí a čtvrtý faktor zahrnuje agendu dvou skupin ministerstev, pátý faktor demonstruje propojenost sociální jistot s nezaměstnaností, šestý faktor logicky váže k sobě dopravní a energetickou infrastrukturu. V loňském roce byla faktorová struktura mírně odlišná (5 faktorů, samostatný faktor vydělující přistěhovalectví spojené s bezpečnostní situací). Vliv věku, vzdělání a životní úrovně na rozložení odpovědí v jednotlivých dotazovaných oblastech byl nevýrazný. Před rokem se jako opravdu podstatné ukázalo to, zda dotázaný v prezidentských volbách volil Miloše Zemana, nebo Jiřího Drahoše: statisticky významné desetiprocentní rozdíly v naléhavosti byly zjištěny u položek přistěhovalectví, bezpečnostní situace, obecná kriminalita, životní úroveň, účast občanů na rozhodování a korupce. V tomto roce byla rozdílnost názorů zjištěna jen ve dvou oblastech viz tabulku, která porovnává % těch, kteří uvedli odpověď velmi naléhavé. Výsledek svědčí o tom, že rok, který uběhl od prezidentských voleb, zmírnil v mnohém politické štěpení společnosti. Volič M. Zemana Volič J. Drahoše Přistěhovalectví 2018 64 57 2019 57 Politická situace 2018 2019 Nebyl volit Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, Naše společnost 3/

Graf 2: Vývoj naléhavosti zabývání se vybranými oblastmi (v %) 90 84 80 74 70 60 58 57 50 70 69 67 62 65 59 20 74 72 63 61 54 28 75 70 59 82 75 75 69 65 68 64 64 55 52 28 79 69 66 63 52 25 79 73 72 64 22 81 80 79 80 77 75 74 71 70 69 67 59 60 58 53 54 50 50 49 28 25 25 68 64 52 51 51 49 28 28 24 62 48 47 59 nezaměstnanost životní prostředí bezpečnost občanů zdravotnictví školství sociální jistoty korupce Pozn.: V grafu jsou znázorněny procentuální podíly odpovědi je to velmi naléhavé. Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, Naše společnost Z časového srovnání vybraných položek, které nabízí graf 2, vyšlo, že oproti loňskému únoru, kdy byla stejná otázka pokládána naposledy, poklesly statisticky významně podíly odpovědí je to velmi naléhavé v případě nezaměstnanosti (o 4 procentní body jde několik let trvající pokles z hodnoty 80 % v roce 2014 na současných %). V této souvislosti došlo též k poklesu naléhavosti sociálních jistot o šest procentních bodů. K statisticky významnému poklesu naléhavosti došlo ještě u položek bezpečnost občanů a korupce. Za povšimnutí stojí stabilně 4/

klesající trend u naléhavosti věnovat se korupci od roku 2013 pokles z 81 % na 59 %. O pět procentních bodů se zvýšila naléhavost péče o životní prostředí. V následujících grafech 3a až 3ae (řazení položek podle dotazníku) uvádíme časové srovnání pro všechny oblasti s tím, že se neomezujeme jen na odpovědi velmi naléhavé. Na některé posuny a trendy jsme upozornili v komentáři ke grafu 2. Doplňme si další oblasti, kde oproti minulému roku došlo k výrazným názorovým posunům: naléhavost řešit politickou situaci (minus 10 procentních bodů v odpovědi velmi naléhavé, návrat na úroveň 20 graf 3q tento pokles reflektuje ustavení vlády a může odrážet zmírnění štěpení společnosti rok po prezidentských volbách), vztahy se zahraničím (minus 8 procentních bodů - graf 3c), dopravní obslužnost (plus 5 procentních bodů na % s tím, že jde o trvalý vzestup od roku 2014, ze 14 %), bezpečnostní situace ČR (mínus 9 procentních bodů na %, trvalý pokles od roku 2016, z 58 % - nepochybně v souladu s poklesem významu přistěhovalectví). V souvislosti s naposled zmíněným poklesem poklesla i naléhavost v dodržování lidských práv (o 5 procentních bodů) a právního prostředí (o 6 procentních bodů). K vzestupu naléhavosti došlo, kromě již zmíněného životního prostředí i u zemědělství (o 8 procentních bodů), což zřejmě spolu souvisí. Na závěr připomeňme základní výsledky letošního únorového šetření, které zkoumalo stejnou baterii položek s tím, že dotázaní měli vyjádřit míru spokojenosti s jednotlivými oblastmi. Největší spokojenost byla s nabídkou zboží a služeb.(tři čtvrtiny dotázaných). Na druhém místě byla oblast kultury (dvě třetiny dotázaných), na třetím (ne)zaměstnanost (polovina dotázaných). Největší nespokojenost byla s mírou korupce (60 %), následovala hospodářská kriminalita (48 %) a situace v oblasti přistěhovalectví ( % nespokojených). Porovnáním zjistíme, že míra naléhavosti řešení vyděluje na první (resp. poslední) místa v pořadí stejné položky a sleduje tak míru (ne) spokojenosti s jedinou výjimkou. I když nezaměstnanost není mezi trojicí nejméně naléhavých oblastí, je to oblast, kde došlo za čtyři roky k poklesu z 80 % velké naléhavosti na 22 %. Graf 3a: Naléhavost zabývání se životním prostředím časové srovnání (%) 9 12 13 12 12 22 28 25 19 6 52 % 53 52 51 52 50 47 51 49 49 47 50 51 % 28 25 22 25 24 28 III/03 III/04 II/05 II/07 II/08 II/09 II/10 II/11 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 5/

Graf 3b: Naléhavost zabývání se zdravotnictvím časové srovnání (%) 9 5 3 25 6 7 35 3 5 4 8 4 7 6 20 16 28 35 10 10 14 10 11 12 % % 58 70 55 70 75 69 63 79 59 58 53 48 III/03 III/04 II/05 II/07 II/08 II/09 II/10 II/11 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 Graf 3c: Naléhavost zabývání se vztahy ČR se zahraničím časové srovnání (%) 9 20 28 25 6 48 48 % % 35 28 14 18 19 15 20 9 13 12 II/07 II/08 II/09 II/10 II/11 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 6/

Graf 3d: Naléhavost zabývání se školstvím časové srovnání (%) 9 12 11 24 22 22 15 18 22 24 25 19 20 6 49 % % 28 28 25 28 28 III/03 III/04 II/05 II/07 II/08 II/09 II/10 II/11 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 Graf 3e: Naléhavost zabývání se fungováním hospodářství časové srovnání (%) 9 6 8 4 6 6 6 4 5 22 28 24 9 15 13 13 16 6 % % 52 53 72 64 60 66 69 64 53 II/07 II/08 II/09 II/10 II/11 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 7/

Graf 3f: Naléhavost zabývání se bezpečností občanů, obecnou kriminalitou časové srovnání (%) 9 5 4 5 6 7 6 8 11 8 7 11 9 10 9 11 14 6 28 % 67 % 59 63 60 64 55 52 50 50 49 54 51 49 47 III/03 III/04 II/05 II/07 II/08 II/09 II/10 II/11 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 Graf 3g: Naléhavost zabývání se kulturou časové srovnání (%) 9 55 6 51 54 56 60 54 54 60 56 58 52 51 56 % % 35 8 9 8 9 7 9 8 7 8 7 9 9 10 II/07 II/08 II/09 II/10 II/11 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 8/

Graf 3h: Naléhavost zabývání se situací v armádě časové srovnání (%) 9 6 49 47 % % 14 13 12 15 19 19 12 7 10 14 9 II/07 II/08 II/09 II/10 II/11 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 Graf 3i: Naléhavost zabývání se fungováním úřadů časové srovnání (%) 9 13 15 22 19 15 16 18 18 16 19 6 49 % % II/07 II/08 II/09 II/10 II/11 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 9/

Graf 3j: Naléhavost zabývání se sociálními jistotami časové srovnání (%) 7 5 6 7 7 6 6 7 6 6 7 9 19 24 24 6 8 12 9 12 15 % % 57 62 61 59 65 68 66 64 69 74 67 60 52 51 III/03 III/04 II/05 II/07 II/08 II/09 II/10 II/11 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 Graf 3k: Naléhavost zabývání se nezaměstnaností časové srovnání (%) 2 3 5 8 9 12 20 11 35 4 4 5 13 4 4 4 15 16 6 13 35 6 % 74 % 84 74 60 52 82 78 72 75 80 80 70 51 III/03 III/04 II/05 II/07 II/08 II/09 II/10 II/11 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 10/

Graf 3l: Naléhavost zabývání se soudnictvím časové srovnání (%) 9 11 10 12 12 18 13 12 18 18 6 % % 49 35 28 II/07 II/08 II/09 II/10 II/11 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 Graf 3m: Naléhavost zabývání se přistěhovalectvím časové srovnání (%) 9 24 19 6 12 25 25 14 5 7 11 16 % % 24 25 24 35 25 25 24 50 72 61 55 48 III/03 III/04 II/05 II/07 II/08 II/09 II/10 II/11 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 Pozn.: Do roku 2005 problémy spojené s uprchlíky. 11/

Graf 3n: Naléhavost zabývání se korupcí časové srovnání (%) 9 3 4 3 19 2 4 19 5 5 22 5 5 4 4 5 6 5 6 8 15 14 18 20 22 6 % 69 % 65 72 75 75 64 69 73 79 81 77 71 68 64 62 59 III/03 III/04 II/05 II/07 II/08 II/09 II/10 II/11 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 Graf 3o: Naléhavost zabývání se hospodářskou kriminalitou časové srovnání (%) 4 4 9 5 6 6 6 4 5 22 28 7 9 6 6 8 6 % 68 % 72 61 62 64 69 72 70 59 56 55 53 56 II/07 II/08 II/09 II/10 II/11 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 12/

Graf 3p: Naléhavost zabývání se zemědělstvím časové srovnání (%) 9 7 9 11 14 16 13 18 20 15 15 24 25 22 19 6 35 % % 47 28 III/03 III/04 II/05 II/07 II/08 II/09 II/10 II/11 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 Graf 3q: Naléhavost zabývání se politickou situací v ČR časové srovnání (%) 9 12 12 13 35 6 10 15 9 8 12 48 10 18 % % 49 53 54 61 35 II/07 II/08 II/09 II/10 II/11 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 13/

Graf 3r: Naléhavost zabývání se možností občanů podílet se na rozhodování časové srovnání (%) 9 15 20 16 19 14 18 19 25 25 24 16 25 6 % 49 52 % 35 24 25 22 II/07 II/08 II/09 II/10 II/11 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 Graf 3s: Naléhavost zabývání se životní úrovní časové srovnání (%) 9 7 8 10 12 12 11 13 15 11 11 12 16 22 19 20 6 48 47 % % 52 50 47 49 54 48 III/03 III/04 II/05 II/07 II/08 II/09 II/10 II/11 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 14/

Graf 3t: Naléhavost zabývání se vědou a výzkumem časové srovnání (%) 9 25 28 6 % % 20 16 19 20 20 II/07 II/08 II/09 II/10 II/11 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 Graf 3u: Naléhavost zabývání se členstvím ČR v EU časové srovnání (%) 9 52 6 % % 35 13 15 20 11 9 11 12 II/07 II/08 II/09 II/10 II/11 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 15/

Graf 3v: Naléhavost zabývání se dopravní obslužností časové srovnání (%) 9 20 28 35 6 % % 48 48 25 24 24 25 19 19 18 19 19 14 II/07 II/08 II/09 II/10 II/11 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 Graf 3w: Naléhavost zabývání se nabídkou zboží a služeb časové srovnání (%) 9 57 6 53 55 57 65 56 58 57 59 59 57 53 53 % % 28 28 11 11 11 10 6 9 11 8 11 9 10 11 13 II/07 II/08 II/09 II/10 II/11 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 16/

Graf 3x: Naléhavost zabývání se dodržováním lidských práv časové srovnání (%) 9 19 20 22 25 25 25 25 6 % % 24 28 28 22 II/07 II/08 II/09 II/10 II/11 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 Graf 3z: Naléhavost zabývání se právním prostředím časové srovnání (%) 9 6 6 7 6 10 9 35 12 13 18 16 13 16 47 20 20 19 51 % % 60 48 47 47 28 III/03 III/04 II/05 II/07 II/08 II/09 II/10 II/11 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 Pozn.: Do roku 2005 právní systém. /

Graf 3aa: Naléhavost zabývání se celkovou náladou ve společnosti časové srovnání (%) 9 14 12 15 16 20 6 % 48 50 % 25 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 Graf 3ab: Naléhavost zabývání se mezilidskými vztahy časové srovnání (%) 9 18 15 20 19 22 19 25 6 % % 35 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 18/

Graf 3ac: Naléhavost zabývání se stavem veřejných financí časové srovnání (%) 4 6 6 9 25 6 7 10 12 10 13 % 70 70 67 % 56 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 Graf 3ad: Naléhavost zabývání se bezpečnostní situací ČR časové srovnání (%) 9 6 11 8 10 14 % % 35 19 20 49 58 51 II/12 III/13 II/14 III/15 III/16 II/ II/18 III/19 19/

Graf 3ae: Naléhavost zabývání se zdroji, výrobou a distribucí energie časové srovnání (%) 9 18 6 47 % % II/18 III/19 20/

Technické parametry výzkumu Výzkum: Naše společnost, v19-03 Realizátor: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Projekt: Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR Termín terénního šetření: 2. 13. 3. 2019 Výběr respondentů: Kvótní výběr Kvóty: Kraj (oblasti NUTS 3), velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání Zdroj dat pro kvótní výběr: Český statistický úřad Reprezentativita: Obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let Počet dotázaných: 1096 Počet tazatelů: 2 Metoda sběru dat: Osobní rozhovor tazatele s respondentem - kombinace dotazování CAPI a PAPI Výzkumný nástroj: Standardizovaný dotazník Otázky: PO.5 Kód zprávy: po1908 Zveřejněno dne: 8. dubna 2019 Zpracoval: Milan Tuček Slovníček pojmů: Kvótní výběr napodobuje strukturu základního souboru (u nás je to obyvatelstvo České republiky starší 15 let) pomocí nastavení velikosti vybraných parametrů, tzv. kvót. Jinými slovy kvótní výběr je založen na stejném procentuálním zastoupení vybraných vlastností. Pro tvorbu kvót používáme údaje z Českého statistického úřadu. V našich výzkumech jsou stanoveny kvóty na pohlaví, věk, vzdělání, region a velikost obce. Vzorek je tedy vybrán tak, aby procentuální podíl např. mužů a žen ve vzorku odpovídal procentuálnímu podílu mužů a žen v každém kraji ČR. Podobně je zachován procentuální podíl obyvatel jednotlivých krajů ČR, občanů různých věkových kategorií, lidí s různým stupněm dosaženého vzdělání a z různě velkých obcí. Reprezentativní výběr je takový výběr z celé populace, z jehož vlastností se dá platně usuzovat na vlastnosti celé populace. V našem případě to tedy znamená, že respondenti jsou vybráni tak, abychom zjištěné údaje mohli zobecnit na obyvatele České republiky starší 15 let. Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) je výzkumným oddělením Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. Jeho historie sahá do roku 19, kdy jako součást Ministerstva informací začal fungovat Československý ústav pro výzkum veřejného mínění. Současné Centrum vzniklo v roce 2001 převedením svého předchůdce (IVVM) z Českého statistického úřadu do Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. Včlenění do vědecké instituce zaručuje kvalitní odborné zázemí a kredit pracoviště; jako součást akademického prostředí musí CVVM SOÚ AV ČR, splňovat veškeré nároky a dosahovat tak té nejvyšší odborné úrovně. Hlavní náplní práce oddělení je výzkumný projekt Naše společnost, v jehož rámci je prováděno deset šetření ročně. Jedná se o průzkum veřejného mínění na reprezentativním vzorku české populace od 15 let, kterého se vždy účastní přibližně 1000 respondentů. Omnibusová podoba dotazníku umožňuje pokrýt velkou šíři námětů, a do šetření jsou proto pravidelně řazena politická, ekonomická i další obecně společenská témata. Jsou využívány jak opakované otázky, které umožňují sledovat vývoj zkoumaných jevů, tak náměty nové, reagující na aktuální dění. Díky dlouhodobému a kontinuálnímu charakteru je tento vědecký projekt zkoumání veřejného mínění v České republice ojedinělý. /