Náš Domov 61/2019 Květen 2019
Květen narozeniny budou slavit 13.5. Blažej Josef 13.5.1926 93 let 14.5. Hodál Ján 14.5.1949 70 let 20.5. Medlíková Anna 20.5.1918 101 let 23.5. Masopustová Magdalena 23.5.1937 82 let 27.5. Mistrová Jindřiška 27.5.1927 92 let 29.5. Šubrtová Božena 29.5.1926 93 let K narozeninám přejeme všem oslavencům, aby se jim splnilo vše, co si přejí a k tomu ještě mnoho štěstí, pevné zdraví a úsměv ve tváři!!!
Svátek v květnu slaví 23.5. Sádovský Vladimír 27.11.1957 24.5. Polzová Jana 5.7.1941 Státní svátky v květnu 1. 5. Svátek práce 8. 5. Den vítězství Významné dny v květnu 1. 5. Svátek práce 3. 5. Mezinárodní den svobody tisku 3. 5. Den slunce 4. 5. Den hasičů 5. 5. Mezinárodní den porodních asistentek 5. 5. Den Evropy 6. 5. Světový den astmatu 8. 5. Světový den Červeného kříže 8. 5. Vzpomínkový den na ty, kdo ztratili svůj život během druhé světové války 12. 5. Mezinárodní den ošetřovatelek 12. 5. Mezinárodní den podpory nemocných s chronickým únavovým syndromem 13. 5. Světový den koktejlů aneb Lufťákovo den 13. 5. Mezinárodní den Falun Dafa 12. 5. Den Matek 15. 5. Mezinárodní den rodiny 15. 5. Světový den proti mozkové mrtvici 16. 5. Evropský den Slunce 17. 5. Mezinárodní den proti homofobii 17. 5. Světový den informační společnosti 17. 5. Evropský den Slunce 18. 5. Mezinárodní den muzeí 21. 5. Světový den kulturní diverzity pro dialog a rozvoj
21. 5. Týden solidarity s obyvateli všech koloniálních území 22. 5. Mezinárodní den pro biologickou diverzitu 24. 5. Evropský den parků 25. 5. Ručníkový den 25. 5. Týden solidarity s národy bez správního teritoria 25. 5. Mezinárodní den ztracených dětí 25. 5. Den Afriky 25. 5. Mezinárodní den počítačů 29. 5. Mezinárodní den mírových jednotek OSN 30. 5. Evropský den melanomu 30. 5. Svátek sousedů 31. 5. Světový den bez tabáku 31. 5. Den otevírání studánek Co bylo Camino na kolečkách
Pálili jsme čarodejnici..
Udělali jsme si výlet do České Skalice na výstavu. Co bude. ST 1.5. STÁTNÍ SVÁTEK ČT 2.5. 9:30 DOPOLEDNÍ KLUB PÁ 3.5. 9:30 PROMÍTÁNÍ FILMU XXXX PO 6.5. INDIVIDUÁLNÍ AKTIVITA ÚT 7.5. 10:00 CHYTRÉ HLAVIČKY 13:30 KAVÁRNIČKA ST 8.5. STÁTNÍ SVÁTEK ČT 9.5. 9:30 SKUPINOVÉ ČTENÍ PÁ 10.5. 9:30 INDIVIDUÁLNÍ AKTIVITA 13:30 ŠIPKY XXXX PO 13.5. 9:30 SKUPINOVÉ ČTENÍ ÚT 14.5. 9:30 CHYTRÉ HLAVIČKY 9:30/13:30 PEČENÍ A SLAVENÍ - KVĚTNOVÍ OSLAVENCI ST 15.5. 10:00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU ČT 16.5. 9:30 DOPOLEDNÍ KLUB PÁ 17.5. 9:30 PROMÍTÁNÍ FILMU XXXX
PO 20.5. 9:30 SKUPINOVÉ ČTENÍ ÚT 21.5. 10:00 CHYTRÉ HLAVIČKY 13:30 ŠIPKY ST 22.5. 10:00 ŘÍMSKOKATOLICKÁ MŠE 13:30 KAVÁRNIČKA ČT 23.5. 9:30 VÝLET SAFARI PÁ 24.5. 9:30 BEJVÁVALO XXXX PO 27.5. 9:30 SKUPINOVÉ ČTENÍ ÚT 28.5. 10:00 CHYTRÉ HLAVIČKY ST 29.5. 10:00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU ČT 30.5. 9:30 DOPOLEDNÍ KLUB PÁ 31.5. 9:30 BEJVÁVALO Pro zasmání
Řešení z minulého čísla: Malá nápověda V tomto městě se nachází nejznámější vřídlo jehož voda má léčivé účinky Karlovy Vary TAK KDOPAK UHODL?
A dnes: Nápověda.. Toto je brána do nejznámějšího pivovaru v ČR. Ještě prozradím, že na vedlejší budově je od roku 2012 také Pivní orloj tak které město jsme dnes navštívili? Jak vznikly hasičská stříkačka. Kdy, kde a kým byla hasičská stříkačka vynalezena, nevíme. Jednoduché stroje založené na tlaku vzduchu znali ovšem už Římané. Teprve ale až roku 1518 vynalezl Antonín Platner v Augšpurku stříkačku, která se dala z místa na místo převážet. Popis ani vyobrazení se nám bohužel nedochovalo. Víme jen, že byla rozměrů velikých. Po 84 letech byl vynalezen další stroj, který proud vody přes největší domy přenášel při obsluze pouze dvou mužů. Byl nazvaný zázračnou stříkačkou a dal se převážet jen jedním koněm. Jeho vynálezci Aschhausen a spol. nabídli tento zázračný stroj radě města Norimberka. Chtěli za něj 2000 zlatých! Moudří
otcové města stroj koupili po dlouhém smlouváni za 600 zlatých tolarů, což byla tehdy suma hodně veliká. Jak si Norimberští na stroji tom zakládali, vysvítá z nařízení, v němž se přísně zakazovalo zázračnou stříkačku cizincům ukazovat. Obávali se, že by ji někdo mohl napodobit. Zázračný stroj způsobil v okolí senzaci. Šlechta a okolní města nabízela Norimberským veliké sumy peněz za opatření podobných strojů. Brzo potom v období sotva deseti let, vynalezl Jan Hansch stříkačku novou, která dle popisu byla v tehdejším čase jedním z nejdokonalejších strojů. Pevně se má za to, že pohyblivé stojany, kterými staré stroje ještě na počátku dvacátého století byly opatřeny, zavedl právě Jan Hansch. Vnitřní hlavní část Hanschovy stříkačky byla zhotovena z mosazi, mědi a železa a připevněna na smyk, takže se dala převážet jako saně.
Stroj se skládal z velkého truhlíku, ke kterému byly přidělány dva menší, opatřené řetězy. Do menších se lila voda, které celý stroj pojal 60 okovů (3000 litrů). Písty se vytahovaly a zastrkovaly dvěma dlouhými bidly, které byly po stranách stroje přidělány k pístům. Tahalo-li za bidla 24 lidí, bylo prý možno dostříknout až na vzdálenost 25 metrů. Na stroji stál muž, který pohyblivým stojanem vodní paprsek řídil. Nejčastěji to býval kominík, který se tehdy jako znalec k této práci povolával. Odtud asi vznikl obyčej, kdy kominíci i později stávali v plné parádě při slavnostech na stříkačkách. Rohovor s p. Blažejem Josefem Narodil jsem se 13.5.1926 v Čisté u Horek. Tam jsme s rodiči bydleli až do roku 1945. Otec pracoval na dráze. Nakládal a vykládal vagóny. Matka pracovala v tkalcovně v Borovnici a pak vařila na LDN. Mám o 8 let mladšího bratra, který žije v Hradci Králové. Do školy jsem chodil v Čisté u Horek. V dětství jsem hodně běhal s klukama venku. Hráli jsme kuličky, lyžovali a moc nás bavilo střílet prakem. Od mala mám velmi dobrý vztah ke zvířatům. Rád jsem chodil k sedlákovi a staral se o jeho koně.
V roce 1945 si rodiče odkoupili domek po odsunutých Němcích v Hostinném. Byla u něj zahrada a tak jsme tam chovali různá zvířata. Králíky, slepice a kozy. Kozy jsem dojil a měl jsem moc rád jejich čerstvé ještě teplé mléko. To je moc zdravé, proto tady na světě asi ještě v tomhle věku straším. Můj otec měl doma drobné okrasné ptactvo a tak jsem tomu propadl i já. Měl jsem spoustu papoušků. Často mě chůvičky vyseděly malé kanárky. Nejvíc mě ale bavil chov holubů. Měl jsem polské rysy, bílé pávičky. Bude vám to připadat kruté, ale jedl jsem holoubata. Nikdy mě nevadilo zabít a zpracovat zvíře k tomu určené. Ale, když mě zemřel kanár nebo pes, to mě bylo k pláči. Nedávno tady byl k obědu králík. Zavzpomínal jsem si na to, že svého posledního králíka jsem zabil, když mě bylo 80 let. Nebylo čím krmit, místo luk na trávu se tam postavily domy. Dbal jsem u nich na krmení, museli mít dobrou trávu nebo seno. Od té doby jsem králíka nejedl, až tady v DD a musím uznat, že byl výborný. Tady vůbec dobře vaří. Hlavně polévky, ty mě a manželce moc chutnají. Když je držkovka, dáme si 2 sběračky. Na vojně mi taky většinou chutnalo, protože jsem byl na Slovensku ve Svatém Martině a v Prešově, pak v Rokycanech. No, jak je známo, slovenská kuchyně je dobrá. V Martině dost proháněli nováčky, ale v Prešově bylo dobře. Jednou jsme tam museli hlídat závodní hřiště. Běhal tam totiž p.zátopek, ještě, že jsem nemusel běhat s ním. Jen jsme jako vojáci sledovali, aby se tam nic nestalo. V Rokycanech jsem vozil s koňma materiál pro spojaře. Bylo tam 10 párů koní. To byla krása. Po vojně jsem pokračoval ve své práci. Téměř 40 let života ve slévárně v Hostinném. Tam jsem se také seznámil se svojí manželkou. Ona byla vdova a měla malou dcerku. Asi po roce chození jsme se vzali a měli spolu dva kluky. Svatba byla v Hostinném na radnici pod obry. Jsme spolu i tady v DD a jsem tomu moc rád. Víte, když je člověk starý a musí opustit svůj byt,
je to těžké, ale ve dvou se to dá vydržet. Je to tady skoro jako doma, když jsem spolu na pokoji. S manželkou jsme si žili dobře. Celé rodina jsme jezdili na lyže, do lesa i k moři. Na moře jsem se těšil, že v něm uvidím něco, co v něm žije. No, ale samé velké vlny a zvířata žádná. Jeli jsme po moři i lodí a chytla nás bouřka, to nebylo moc hezké. Jednou jsme se ženou byli v Rusku. Stáli jsme hodinu frontu, abychom viděli Lenina. Řeknu vám, bylo to zvláštní ho vidět, on fakt vypadal jako živej. Moskva byla v noci nádherná osvícená. Těch 10 dní tam uteklo jako voda. Poslední večer jsem šel ještě s chlapama do města a přecházeli jsme silnici mimo přechod. Dostal jsem pokutu, moc peněz jsem už neměl, ale naštěstí jsem jako turista moc neplatil. Žena se mě za to směje i dnes. Jo, když jsem vzpomněl Lenina, musím také vzpomenout prezidenta Gottwalda. Když mu žena jela na pohřeb. Jako dárek mě z Prahy přivezla kanára. Jede na pohřeb a přiveze ptáka. Udělala mě radost i když často na ty moje ptáky nadávala. Jako kluci jsme po válce sbírali po polích a lesích zbraně, co tam zahodili Němci. Hlavně nože. Ke zbrani jsem se dostal i ve slévárně. Byl jsem totiž v Lidových milicích. Bavilo mě cvičení, poplachy. Líbila se mě ta uniforma. Byl jsem ve straně jako tenkrát všichni z LM. Ale když to padlo, s klidným srdcem jsem knížku odevzdal. Byl jsem stejně jenom jako platič známek. Stálo mě to jen peníze. Na politikaření jsem neměl čas. Práce kolem zvířat mě vzala spoustu času a sil, ale měl jsem to opravdu rád. Po zvířatech se mě stýská nejvíc.. Děkujeme za rozhovor a příště třeba s Vámi.. s radostí pro Vás připravily Andrea Kejzarová a Pavlína Fridrichová..