KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

OBSAH A KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE - ZÁKLADNÍ CÍLE A SOUVISLOSTI PROGRAMU... 4 A.1 ZÁKLADNÍ CÍLE PROGRAMU... 4 A.2 VEDLEJŠÍ CÍLE PROGRAMU... 4 A.3 ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI PROGRAMU... 4 B VÝCHOZÍ SITUACE OBRAZ EMISNÍ SITUACE... 5 B.1 MAKROEMISNÍ ANALÝZA... 5 B.1.1 Emisní situace v České republice... 5 B.1.2 Vývoj emisí v Moravskoslezském kraji... 6 B.1.3 Vývoj emisí základních znečišťujících látek a struktura zdrojů znečišťování ovzduší... 7 B.2 MIKROEMISNÍ ANALÝZA... 14 B.2.1 Nejvýznamnější stacionární průmyslové a energetické zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1 a REZZO 2)... 14 B.2.2 Emise z malých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 3)... 18 B.2.3 Emise z mobilních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 4)... 23 B.3 PODÍL ZDROJŮ NA IMISNÍCH KONCENTRACÍCH... 24 B.4 POZNÁMKY K EMISNÍ ANALÝZE... 32 C VZTAH K NÁRODNÍMU PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ ČESKÉ REPUBLIKY... 33 D VZTAH K ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCI... 33 E VZTAH K DALŠÍM KONCEPČNÍM DOKUMENTŮM... 33 F VZTAH K STÁTNÍMU PROGRAMU PODPORY ÚSPOR ENERGIE A OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ... 33 G VZTAH KE KRAJSKÉMU PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ... 34 H OBECNÉ ZÁSADY STRATEGIE PROGRAMU... 34 I VÝVOJ A MONITOROVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ... 34 I.1 VÝVOJ IMISNÍ SITUACE... 34 I.2 MONITOROVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ... 36 J POŽADAVKY ÚMLUVY EHKOSN A PROTOKOLU... 36 K L HODNOCENÍ DOSAŽITELNOSTI EMISNÍCH STROPŮ STANOVENÝCH KRAJI V ROCE 2010... 37 ROZBOR STAVU A HODNOCENÍ PLNĚNÍ EMISNÍCH LIMITŮ A OSTATNÍCH LIMITNÍCH HODNOT A DALŠÍCH PODMÍNEK PROVOZOVÁNÍ ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ KRAJE... 38 M PODPŮRNÉ AKTIVITY PRO OMEZOVÁNÍ EMISÍ NA ÚZEMÍ KRAJE... 38 N ZÁKLADNÍ NÁSTROJE PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ... 39 N.1 PŘEHLED NÁSTROJŮ PROGRAMU... 39 N.1.1 Normativní nástroje... 39 N.1.2 Ekonomické nástroje... 44 N.1.3 Organizační nástroje... 45 N.1.4 Institucionální nástroje... 45 N.1.5 Informační nástroje... 46 N.1.6 Dobrovolné nástroje... 46 N.2 ZÁSADY APLIKACE NÁSTROJŮ PROGRAMU... 46 O FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ PROGRAMU... 47 P MEZIKRAJOVÁ SPOLUPRÁCE, VČETNĚ PŘESHRANIČNÍ... 47 Q SOUHRN STANOVENÝCH POŽADAVKŮ A LHŮT K DOSAŽENÍ CÍLŮ PROGRAMU.... 48 strana 2

R TERMÍNY A ZPŮSOB KONTROL PRŮBĚŽNÉHO PLNĚNÍ PROGRAMU... 50 S ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ A KOREKCÍ PROGRAMU VYVOLANÝCH NA ZÁKLADĚ ZÁVĚRŮ KONTROL A PRŮBĚŽNÉHO PLNĚNÍ TOHOTO PROGRAMU...... 51 T NÁZVY A SÍDLA ORGÁNŮ OCHRANY OVZDUŠÍ A DALŠÍCH SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ.... 51 U JMÉNA, ADRESY A PODPISY OSOB ODPOVĚDNÝCH ZA PLNĚNÍ PROGRAMU 54 Seznam použitých zkratek Program Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje TZL tuhé znečišťující látky SO 2 oxid siřičitý NO x (NO 2 ) oxidy dusíku CO oxid uhelnatý VOC těkavé organické látky NH 3 amoniak O 3 ozón Ni nikl As arsen Pb olovo Cd kadmium PAH polycyklické aromatické uhlovodíky B(a)P benzo(a)pyren PM 10 (2,5) suspendované částice s aerodynamickým průměrem do 10 (2,5) µm C6H6 benzen REZZO Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší REZZO 1 zvláště velké a velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší REZZO 2 střední stacionární zdroje znečišťování ovzduší REZZO 3 malé stacionární zdroje znečišťování ovzduší REZZO 4 mobilní zdroje znečišťování ovzduší IČP identifikační číslo provozovny ZÚ Zdravotní ústav ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav MŽP Ministerstvo životního prostředí ČIŽP Česká inspekce životního prostředí ČR Česká republika MSK Moravskoslezský kraj ŘSD Ředitelství silnic a dálnic CZT centrální zásobování teplem SFŽP Státní fond životního prostředí BAT nejlepší dostupné techniky EIA posuzování vlivů na životní prostředí OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší strana 3

A Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje - základní cíle a souvislosti Programu Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje (dále též Program ) je koncepcí zpracovanou krajským úřadem na základě 6 odst. 5 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a obsahově odpovídá struktuře dle přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší. A.1 Základní cíle Programu plnit doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro SO 2, NO x, VOC a NH 3 stanovené pro Moravskoslezský kraj nařízením vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, ve znění nařízení vlády č. 417/2003 Sb. Tabulka č. 1: Doporučené emisní stropy pro SO 2, NO x, VOC a NH 3 pro Moravskoslezský kraj Rok SO 2 NO X VOC NH 3 2010 29,7 kt / rok 33,9 kt / rok 22,7 kt / rok 6,0 kt / rok omezování emisí těch znečišťujících látek, u kterých bylo zjištěno nedodržování imisních limitů, a stabilizace emisí těch znečišťujících látek, u kterých k nedodržování imisních limitů nedochází. V období 2001 až 2008 bylo na území Moravskoslezského kraje zjištěno nedodržování imisních limitů stanovených pro ochranu zdraví obyvatel pro suspendované částice velikostní frakce PM 10, NO x a benzen a cílových imisních limitů pro PAH vyjádřené jako benzo(a)pyren, As, troposférický ozón, výjimečně pak cílových imisních limitů pro Ni a Cd. Pro SO 2, CO a Pb nebylo během sledovaného období na území Moravskoslezského kraje nedodržování imisních limitů zjištěno. Základní cíle Programu lze tedy zobecnit takto: omezování emisí TZL a jejich prekurzorů (SO 2, NO x, NH 3, VOC); omezování emisí PAH (zejména benzo(a)pyrenu); A.2 Vedlejší cíle Programu přispět k omezování emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého a metanu (cestou preference nástrojů a opatření omezujících současně jak emise znečišťujících látek, tak emise skleníkových plynů); přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji; přispět k omezování vzniku odpadů; A.3 Základní souvislosti Programu Základní vertikální souvislostí Programu je vazba na Národní program snižování emisí České republiky a na Národní program snižování emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů. Na horizontální úrovni je významná vazba na Územní energetickou koncepci Moravskoslezského kraje, Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje, Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje, případně další koncepce na regionální úrovni. strana 4

B Výchozí situace obraz emisní situace Následující kapitoly analyzují emisní situaci v makroměřítku (emise znečišťujících látek na úrovni kraje) a mikroměřítku (emise znečišťujících látek na úrovni zdrojů). Výchozím rokem pro emisní analýzu jsou data za rok 2008, pro který byla v době zpracování Programu k dispozici definitivní emisní data, doplněná místy o předběžná emisní data za rok 2009. Zdrojem emisních dat je ČHMÚ. B.1 Makroemisní analýza B.1.1 Emisní situace v České republice Tabulka č. 2: Vývoj emisí základních znečišťujících látek v ČR (REZZO 1-4) (kt/rok) Látka 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009* Strop 2010 TZL 60,7 62,9 61,8 64,1 60,7 62,3 63,2 66,8 64,9 59,9 - Oxid siřičitý 224,4 227,1 228,2 222,4 219,2 217,4 210,8 216,5 177,0 175,7 265,0 Oxidy dusíku 292,8 301,9 288,0 290,3 288,7 291,0 280,1 283,2 264,7 254,2 286,0 Oxid uhelnatý 539,4 538,7 516,7 528,8 509,2 491,2 481,3 508,3 444,7 421,0 - VOC 205,0 201,5 190,1 187,1 177,5 175,1 178,8 173,9 165,5 163,9 220,0 Amoniak 77,8 77,9 76,0 76,8 69,8 66,2 63,4 59,9 57,2-80,0 * předběžná data Graf č. 1: Vývoj emisí základních znečišťujících látek v ČR v letech 2000 až 2008 600 550 500 2000 2002 2004 2006 450 2008 400 Emise (kt/rok) 350 300 250 200 2000 2002 2004 2006 2008 2000 2002 2004 2006 2008 2000 2002 2004 2006 2008 150 100 50 2000 2002 2004 2006 2008 2000 2002 2004 2006 2008 0 TZL SO2 NOx CO VOC NH3 Z výše uvedeného je v období 2000 2008 patrný celkový klesající trend národních emisí základních znečišťujících látek, což potvrzují i předběžná data za rok 2009. Výjimkou jsou emise TZL vykazující meziroční výkyvy oběma směry. strana 5

B.1.2 Vývoj emisí v Moravskoslezském kraji Tabulka č. 3: Vývoj emisí základních znečišťujících látek v MSK (REZZO 1-4) (kt/rok) Látka 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 * Strop 2010 TZL 8,4 8,2 8,0 8,6 8,4 7,6 7,8 9,1 8,4 6,5 - Oxid siřičitý 27,2 28,3 28,8 29,6 29,1 29,6 29,6 30,4 23,1 22,3 29,7 Oxidy dusíku 36,0 35,2 33,0 33,8 33,0 34,1 32,0 32,4 29,0 27,0 33,9 Oxid uhelnatý 162,7 158,4 152,6 164,0 167,4 150,7 156,0 183 139,4 126,5 - VOC 22,4 21,7 21,1 20,4 18,8 18,6 18,7 18,1 17,5 17,0 22,7 Amoniak 4,6 4,5 3,2 4,4 4,0 3,9 3,7 3,7 3,5-6,0 * předběžná data 200 Graf č. 2: Vývoj emisí základních znečišťujících látek v MSK v letech 2000 až 2008 180 160 2000 2002 2004 2006 140 2008 120 Emise (kt/rok) 100 80 60 40 20 0 2000 2002 2004 2006 2008 2000 2002 2004 2006 2008 2000 2002 2004 2006 2008 2000 2002 2004 2006 2008 2000 2002 2004 2006 2008 TZL SO2 NOx CO VOC NH3 Z výše uvedeného je patrné, že v průběhu let 2000 2008 vykazují emise NO x, VOC a NH 3 klesající trend. Emise TZL a CO mají stabilní až klesající průběh s jistými odchylkami v letech 2003, 2004 a 2007. Předběžná data za rok 2009 potvrzují celkový klesající trend emisí všech hodnocených znečišťujících látek. Graf č. 3: Podíl emisí základních znečišťujících látek MSK na celkových emisích ČR v roce 2008 100% 90% 80% 70% 60% 50% ČR ČR ČR ČR ČR ČR 40% 30% 20% 10% 0% MSK MSK MSK MSK MSK MSK TZL SO2 NOx CO VOC NH3 strana 6

Z údajů za rok 2008 vyplývá, že zdroje znečišťování ovzduší na území MSK emitují v porovnání s ostatními kraji: největší množství CO (31 % národních emisí); druhé nejvyšší množství emisí SO 2 (13 % národních emisí), TZL (13 % národních emisí) a VOC (11 % národních emisí); třetí největší množství NO x (11 % národních emisí). Na základě předběžných dat za rok 2009 však lze očekávat snížení podílu emisí MSK na celkových emisích v ČR. B.1.3 Vývoj emisí základních znečišťujících látek a struktura zdrojů znečišťování ovzduší Tuhé znečišťující látky (TZL) Graf č. 4: Zdrojová struktura emisí TZL v MSK a v ČR, 2008 15% 44% ČR 23% MSK 42% 9% REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 27% 8% 32% Analýza struktury zdrojů emisí TZL v MSK v roce 2008 ukazuje na místní specifikum v zastoupení zdrojů. Zatímco na republikové úrovni mají v emisích největší zastoupení mobilní zdroje (44 %), v MSK jsou to zvláště velké a velké zdroje (42 %), následované malými zdroji (27 %) a mobilními zdroji znečišťování ovzduší (23 % emisí TZL). Podíl středních zdrojů na republikové i krajské úrovni na celkových emisích je méně významný. Z meziročního srovnání struktury zdrojů však lze vysledovat pokles podílu zvláště velkých a velkých zdrojů na emisí TZL v MSK a nárůst podílu mobilních zdrojů. Tabulka č. 4: Vývoj emisí TZL dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, 2002 2009 (kt/rok) TZL 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009* REZZO1 4,2 5 4,8 3,9 3,8 4,3 3,4 2,6 REZZO2 0,5 0,4 0,5 0,5 0,7 0,7 0,7 0,4 REZZO3 1,3 1,2 1,2 1,2 1,2 2 2,3 1,5 REZZO4 2 2 1,9 2 2,1 2,2 2 2 CELKEM 8 8,6 8,4 7,6 7,8 9,2 8,4 6,5 * předběžná data strana 7

Graf č. 5: Vývoj emisí TZL dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, 2002 2009 10 9 8 7 Emise TZL (kt/rok) 6 5 4 3 REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 CELKEM 2 1 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Nejvýraznější změny v množství emisí jsou v případě velkých a zvláště velkých zdrojů. Meziroční výkyvy množství emisí TZL nastávají oběma směry, celkově však je trend emisí TZL v MSK klesající, přičemž emise TZL dle předběžných dat dosáhly v roce 2009 nejnižší hodnoty ve sledovaném období celkový pokles oproti roku 2002 o 1,6 kt. V případě středních a mobilních zdrojů lze v průběhu let 2002-2009 vysledovat relativně stabilní množství vykazovaných emisí TZL. TZL a zejména jejich velikostní frakce PM 10, představují největší imisní problém MSK. Z výsledků měření kvality ovzduší navíc vyplývá, že na území MSK nebudou s vysokou pravděpodobností dodrženy ani imisní limity pro suspendované částice PM 2.5. Specifikem MSK je jednak velmi vysoký (a v rámci ČR nejvyšší) podíl velkých a zvláště velkých stacionárních zdrojů (kategorie REZZO1, viz výše) na celkových emisích TZL, jednak to, že většina emisí TZL v kategorii REZZO1 pochází z ostatních (technologických) zdrojů znečišťování ovzduší. Nejvýznamnější zdroje emisí kategorie REZZO 1 a 2 jsou uvedeny v kapitole B.2.1. Oxid siřičitý (SO 2 ) Graf č. 6: Zdrojová struktura emisí SO 2 v MSK a v ČR, 2008 14% 0% 2% 2% 7%0% REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 91% MSK 84% ČR strana 8

Struktura zdrojů emisí SO 2 je v MSK odlišná od struktury zdrojů v ČR. Emise SO 2 pocházejí převážně z velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší (zejména ze spalovacích zdrojů, které spadají do sektorů veřejné a průmyslové energetiky). Zdroje kategorie REZZO 1 se na emisích SO 2 v MSK podílejí z 91 %, což je o 7 % více než při celorepublikovém porovnání. Na druhou stranu je podíl malých zdrojů znečišťování ovzduší v MSK o 7 % nižší než u stejné kategorie zdrojů na národní úrovni. Jejich emisní význam se však z pohledu lokální kvality ovzduší může projevovat daleko významněji (zejména v zimním období) než vliv velkých a zvláště velkých zdrojů, protože malé zdroje emitují znečišťující látky do přízemní ( dýchací ) vrstvy atmosféry v sídelních uskupeních. Podíl středních zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích SO 2 má v MSK marginální charakter (přibližně 2 %) a je obdobný podílu středních zdrojů na národní úrovni. Zcela zanedbatelný je pak podíl mobilních zdrojů na emisích SO 2 blížící se 0 %. Tabulka č. 5: Vývoj emisí SO 2 dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, 2002 2009 (kt/rok) SO 2 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009* REZZO1 26,7 27,4 26,8 27,3 27,4 28,5 21 19,9 REZZO2 0,5 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,5 0,5 REZZO3 1,4 1,4 1,4 1,7 1,5 1,5 1,5 1,8 REZZO4 0,2 0,2 0,2 0 0 0 0 0,05 CELKEM 28,8 29,6 29 29,6 29,5 30,6 23,1 22,3 * předběžná data Graf č. 7: Vývoj emisí SO 2 dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, 2002 2009 35 30 25 Emise SO2 (kt/rok) 20 15 10 REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 CELKEM 5 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Z porovnání údajů mezi roky 2002 až 2009 vyplývá stabilní úroveň emisí ze středních, malých a mobilních zdrojů. V případě velkých a zvláště velkých zdrojů je patrný výrazný meziroční pokles emisí SO 2 mezi lety 2007 a 2009 o 8,7 kt. SO 2 není imisním problémem MSK, protože k nedodržování imisních limitů zde nedochází. Nejvýznamnější zdroje emisí kategorie REZZO 1 a 2 jsou uvedeny v kapitole B.2.1. strana 9

Oxidy dusíku (NO x ) Graf č. 8: Zdrojová struktura emisí NO x v MSK a v ČR, 2008 29% 47% 2% 2% 67% MSK 50% ČR REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 2%1% Z analýzy krajské a národní struktury zdrojů emisí NO x vyplývá, že na emisích oxidů dusíku v MSK se rozhodujícím způsobem podílejí zvláště velké a velké zdroje znečišťování ovzduší, a to z 67 %, zatím co na národní úrovni je podíl zdrojů REZZO 1 jen 50 %. Dalším významným zdrojem emisí NO x jsou mobilní zdroje, které se na krajských emisích podílí 29 % a na celorepublikových 47 %. Podíl středních a malých zdrojů znečišťování ovzduší je jak na krajské, tak i na národní úrovní téměř marginální a představuje 1 až 2 % celkových emisí NO x Tabulka č. 6: Vývoj emisí NO x dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, 2002 2009 (kt/rok) NO x 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009* REZZO1 21,9 22,8 22,6 23,6 22,4 22,6 19,4 17,6 REZZO2 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,5 0,5 0,6 REZZO3 0,9 0,8 0,8 0,9 0,8 0,7 0,6 0,6 REZZO4 9,9 9,7 9,2 9,2 8,5 8,2 8,5 8,3 CELKEM 33,1 33,7 33 34,1 32,1 32 29 27 * předběžná data Graf č. 9: Vývoj emisí NO x dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, 2002 2009 40 35 30 Emise NOx (kt/rok) 25 20 15 REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 CELKEM 10 5 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 strana 10

Z porovnání údajů mezi roky 2002 až 2009 vyplývá relativně stabilní úroveň emisí ze středních, malých i mobilních zdrojů. V případě velkých a zvláště velkých zdrojů je patrný výrazný meziroční pokles emisí NO x mezi lety 2007 a 2009 o 5 kt. NO x nejsou závažným imisním problémem MSK, protože k nedodržování imisních limitů na jeho území dochází jen velmi zřídka. Problémem však je, stejně jako na úrovni ČR, skutečnost, že celkové krajské emise oxidů dusíku se pohybují v blízkosti doporučené hodnoty krajského emisního stropu. Nejvýznamnější zdroje emisí kategorie REZZO 1 a 2 jsou uvedeny v kapitole B.2.1. Oxid uhelnatý (CO) Graf č. 10: Zdrojová struktura emisí CO v MSK a v ČR, 2008 50% 0% 4% 12% 32% ČR REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 84% MSK 1% 17% V krajské struktuře emisí CO mají největší podíl zdroje kategorie REZZO 1. V porovnání s údaji za ČR jsou emise CO ze zdrojů REZZO 1 v Moravskoslezském kraji víc než dvojnásobně vyšší. Podíl emisí zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší představuje v MSK přibližně 84 % krajských emisí. Naproti tomu mobilní zdroje znečišťování ovzduší mají ve zdrojové struktuře emisí CO MSK významně nižší podíl (12 %) než zdroje obdobné kategorie na národní úrovni (50 %). Podíl středních a malých zdrojů znečišťování ovzduší je zanedbatelný. Tabulka č. 7: Vývoj emisí CO dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, 2002 2008 (kt/rok) CO 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 REZZO1 122,3 135,1 141,6 125,8 131,7 158,1 116,2 REZZO2 0,8 0,9 0,8 0,7 0,5 0,5 0,4 REZZO3 6 5,5 5,3 5,9 5,3 5,3 5,7 REZZO4 23,6 22,6 19,8 18,4 18,5 19 17 CELKEM 152,7 164,1 167,5 150,8 156 182,9 139,4 strana 11

Graf č. 11: Vývoj emisí CO dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, 2002 2008 200 180 160 140 Emise CO (kt/rok) 120 100 80 60 REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 CELKEM 40 20 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Z porovnání údajů mezi roky 2002 až 2008 vyplývá stabilní úroveň emisí ze středních a malých zdrojů a mírně klesající trend emisí u mobilních zdrojů. V případě velkých a zvláště velkých zdrojů jsou zjevné meziroční výkyvy množství emisí CO oběma směry. CO není imisním problémem Moravskoslezského kraje, protože k nedodržování imisních limitů zde nedochází. Nejvýznamnější zdroje emisí kategorie REZZO 1 a 2 jsou uvedeny v kapitole B.2.1. Těkavé organické látky (VOC) Graf č. 12: Zdrojová struktura emisí VOC v MSK a v ČR, 2008 11% ČR 29% 22% 11% MSK 3% 2% REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 64% 58% Krajská struktura zdrojů emisí VOC je obdobná národní struktuře. Podíl zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování je prakticky shodný na krajské i národní úrovni. Významná část emisí VOC pochází z malých zdrojů znečišťování ovzduší (64 %), které nepodléhají centrální evidenci (lakovny, atp.). Emise VOC z použití organických rozpouštědel a nátěrových hmot, které se neohlašují v registru REZZO 1 a REZZO 2, jsou od roku 2000 dopočítávány jako součást emisí VOC z malých zdrojů. Na základě odborného odhadu se tyto emise rozpočítávají do jednotlivých krajů. Významný je rovněž podíl mobilních zdrojů. strana 12

Tabulka č. 8: Vývoj emisí VOC dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, 2002 2009 (kt/rok) VOC 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009* REZZO1 3 3,1 2,2 2,5 2,6 2 2 1,5 REZZO2 0,3 0,3 0,4 0,4 0,3 0,4 0,6 0,6 REZZO3 13,2 12,5 12,3 12,1 11,5 11,9 10,9 11,1 REZZO4 4,6 4,4 3,9 3,6 4,3 4,2 3,9 3,8 CELKEM 21,1 20,3 18,8 18,6 18,7 18,5 17,5 17 * předběžná data Graf č. 13: Vývoj emisí VOC dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, 2002 2009 25 20 Emise VOC (kt/rok) 15 10 REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 CELKEM 5 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Z porovnání údajů mezi roky 2002 až 2009 vyplývají meziroční výkyvy množství emisí VOC u všech kategorií zdrojů, a to oběma směry. Celkový trend emisí VOC v MSK však je mírně klesající. Nejvýznamnější zdroje emisí kategorie REZZO 1 a 2 jsou uvedeny v kapitole B.2.1. Amoniak (NH 3 ) Graf č. 14: Zdrojová struktura emisí NH 3 v MSK a v ČR, 2008 4% 50% 44% 6% 26% MSK 24% 27% ČR 19% REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 Krajská struktura zdrojů emisí amoniaku je obdobná národní struktuře. V porovnání s ČR je však na emisích NH 3 v MSK nižší podíl malých zdrojů. strana 13

Tabulka č. 9: Vývoj emisí NH 3 dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, 2002 2009 (kt/rok) NH 3 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009* REZZO1 0,4 1,3 1,2 1,2 1,1 1,1 0,9 0,9 REZZO2 0,6 0,9 0,9 0,9 0,9 0,5 0,8 0,5 REZZO3 2 1,9 1,7 1,6 1,5 1,4 1,5 2,6 REZZO4 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 CELKEM 3,2 4,3 4 3,9 3,7 3,2 3,5 4,2 * předběžná data Graf č. 15: Vývoj emisí NH 3 dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, 2002 2009 5 4,5 4 3,5 Emise NH3 (kt/rok) 3 2,5 2 1,5 1 REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 CELKEM 0,5 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Naprostá většina emisí amoniaku ze stacionárních zdrojů pochází z chovů zemědělských zvířat, které zřejmě v horizontu příštích pěti let nedoznají výraznějších změn. Část emisí NH 3 je navíc modelově dopočítávána (střední a malé zdroje). Nejvýznamnější zdroje emisí kategorie REZZO 1 a 2 jsou uvedeny v kapitole B.2.1. B.2 Mikroemisní analýza Výchozím rokem pro mikroemisní analýzu je rok 2008, pro který jsou k dispozici definitivní emisní data (pro rok 2009 byla v době zpracování Programu pouze předběžná data). B.2.1 Nejvýznamnější stacionární průmyslové a energetické zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1 a REZZO 2) Mikroemisní analýza je provedena na úroveň jednotlivých provozoven. V tabulkách jsou provozovny seřazeny dle vykazovaných emisí sestupně. Podíl jednotlivých provozoven na emisích je vyjádřen jednak procentem z celkové emise ze stacionárních zdrojů (REZZO 1-3), jednak procentem celkové emise v MSK (tj. včetně mobilních zdrojů REZZO 4). Uvedeny jsou provozovny, které se na celkových emisích příslušných znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů podílejí min. z 0,5 %. Nejvýznamnější stacionární zdroje emisí TZL Mezi nejvýznamnější původce emisí TZL na území MSK náleží provozy výroby železa, oceli a koksu, podnikové energetiky, výroby elektrické nebo tepelné energie pro veřejné sítě, provozy související s těžební činností a výrobou buničiny. strana 14

Tabulka č. 10: Výčet provozoven podílejících se na emisích TZL ze stacionárních zdrojů > 0,5 %, 2008 Provozovna Obec TZL (t/rok) Podíl na emisích ze stacionárních zdrojů MSK (%) Podíl na celkových emisích MSK (%) 1 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 12 - Vysoké pece Ostrava 945,24 14,8 11,3 2 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Výroba surového železa Třinec 511,82 8,0 6,1 3 BÖGL a KRÝSL-SILNICE MORAVA s.r.o. - Kamenolom Tisová Vítkov 286,36 4,5 3,4 4 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 10 - Koksovna Ostrava 244,89 3,8 2,9 5 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 13 - Ocelárna Ostrava 210,35 3,3 2,5 6 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Ocelárenská výroba Třinec 209,32 3,3 2,5 7 EUROVIA LOM Jakubčovice s.r.o. - Jakubčovice nad Odrou, Jakubčovice nad Odrou 145,80 2,3 1,7 8 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 4 - Energetika Ostrava 124,69 1,9 1,5 9 Dalkia Česká republika, a.s. - Elektrárna Třebovice Ostrava 120,20 1,9 1,4 10 OKD, OKK, a.s. - Koksovna Svoboda Ostrava 81,69 1,3 1,0 11 ENERGETIKA TŘINEC a.s. - provozy teplárny a tepelná energetika Třinec 81,05 1,3 1,0 12 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Koksochemická výroba Třinec 75,25 1,2 0,9 13 Štěrkovny spol. s r.o. Dolní Benešov - Kamenolom Valšov II Valšov 73,66 1,1 0,9 14 EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. Ostrava 72,20 1,1 0,9 15 OKD, OKK,a.s. - Koksovna Jan Šverma Ostrava 68,65 1,1 0,8 16 ČEZ, a. s. - Elektrárna Dětmarovice Dětmarovice 61,87 1,0 0,7 17 ČEZ, a.s. - Teplárna Vítkovice Ostrava 58,61 0,9 0,7 18 Biocel Paskov a.s. - Výroba sulfitové buničiny Paskov 48,34 0,8 0,6 19 OKD, a.s., Důl Paskov - Výdušná jáma Staříč Staříč 43,83 0,7 0,5 20 Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Karviná Karviná 36,33 0,6 0,4 Celkem 3500,1 54,6 41,8 Nejvýznamnější stacionární zdroje emisí SO 2 Mezi nejvýznamnější původce emisí SO 2 na území MSK náleží v převážné míře provozy podnikové energetiky, výroby elektrické nebo tepelné energie pro veřejné sítě, výroby železa, oceli, koksu a buničiny. Tabulka č. 11: Výčet provozoven podílejících se na emisích SO 2 ze stacionárních zdrojů > 0,5 %, 2008 Provozovna Obec SO 2 (t/rok) Podíl na emisích ze stacionárních zdrojů MSK (%) Podíl na celkových emisích MSK (%) 1 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 4 - Energetika Ostrava 4056,64 17,6 17,6 2 Dalkia Česká republika, a.s. - Elektrárna Třebovice Ostrava 3782,57 16,4 16,4 3 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 12 - Vysoké pece Ostrava 1686,77 7,3 7,3 4 ENERGETIKA TŘINEC a.s. - provozy teplárny a tepelná energetika Třinec 1501,33 6,5 6,5 5 ČEZ, a. s. - Elektrárna Dětmarovice Dětmarovice 1444,19 6,3 6,3 6 ČEZ, a.s. - Teplárna Vítkovice Ostrava 1412,25 6,1 6,1 7 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s. Výroba surového železa Třinec 1292,78 5,6 5,6 8 Dalkia Česká republika, a.s. Teplárna Karviná Karviná 1207,47 5,2 5,2 9 Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Československé armády Karviná 608,62 2,6 2,6 10 NWR Energy, a.s. - Teplárna Dolu ČSM Stonava 413,16 1,8 1,8 11 Biocel Paskov a.s. - Výroba sulfitové buničiny Paskov 390,56 1,7 1,7 12 Dalkia Česká republika - Teplárna Přívoz Ostrava 343,63 1,5 1,5 13 Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Frýdek-Místek Sviadnov 337,17 1,5 1,5 14 Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Krnov Krnov 314,63 1,4 1,4 15 KOMTERM,a s. - závod Morava Kopřivnice 228,07 1,0 1,0 16 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 10 - Koksovna Ostrava 218,08 0,9 0,9 17 ArcelorMittal Frýdek-Místek a.s. - teplárna Frýdek- Místek 194,71 0,8 0,8 18 ROCKWOOL, a.s., výrobní závod Bohumín Bohumín 168,60 0,7 0,7 19 Moravskoslezské cukrovary, a.s. - odštěpný závod Opava Opava 148,77 0,6 0,6 20 TEPLO BRUNTÁL a.s. - Centrální výtopna - Dolní Bruntál 148,55 0,6 0,6 21 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 13 - Ocelárna Ostrava 130,04 0,6 0,6 22 SELIKO trading a.s. - Opava Opava 123,44 0,5 0,5 Celkem 20152,0 87,4 87,2 strana 15

Nejvýznamnější stacionární zdroje emisí NO x Mezi nejvýznamnější původce emisí NO x na území MSK náleží v převážné míře provozy podnikové energetiky, výroby elektrické nebo tepelné energie pro veřejné sítě, výroby železa, oceli a koksu, výroby buničiny a chemické výroby. Tabulka č. 12: Výčet provozoven podílejících se na emisích NO x ze stacionárních zdrojů > 0,5 %, 2008 Provozovna Obec NO x (t/rok) Podíl na emisích ze stacionárních zdrojů MSK (%) Podíl na celkových emisích MSK (%) 1 Dalkia Česká republika, a.s. - Elektrárna Třebovice Ostrava 3376,86 16,5 11,7 2 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 4 - Energetika Ostrava 3138,19 15,3 10,8 3 ČEZ, a. s. - Elektrárna Dětmarovice Dětmarovice 2692,56 13,2 9,3 4 ČEZ, a.s. - Teplárna Vítkovice Ostrava 1054,87 5,2 3,6 5 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 12 - Vysoké pece Ostrava 1054,33 5,2 3,6 6 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 13 - Ocelárna Ostrava 876,38 4,3 3,0 7 Biocel Paskov a.s. - Výroba sulfitové buničiny Paskov 849,92 4,2 2,9 8 Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Karviná Karviná 744,84 3,6 2,6 9 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s. - Výroba surového železa Třinec 706,19 3,4 2,4 10 ENERGETIKA TŘINEC a.s. - provozy teplárny a tepelná energetika Třinec 697,29 3,4 2,4 11 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 10 - Koksovna Ostrava 406,18 2,0 1,4 12 OKD, OKK,a.s. - Koksovna Jan Šverma Ostrava 384,95 1,9 1,3 13 Dalkia Česká republika - Teplárna Přívoz Ostrava 316,49 1,5 1,1 14 Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Československé armády Karviná 310,01 1,5 1,1 15 NWR Energy, a.s. - Teplárna Dolu ČSM Stonava 238,71 1,2 0,8 16 EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. Ostrava 208,66 1,0 0,7 17 Dalkia Česká republika, a.s. Teplárna Frýdek-Místek Sviadnov 195,27 1,0 0,7 18 Dalkia Česká republika, a.s. Teplárna Krnov Krnov 171,15 0,8 0,6 19 OKD, OKK, a.s. - Koksovna Svoboda Ostrava 160,07 0,8 0,6 20 VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s., Závod 3 Ostrava 156,13 0,8 0,5 21 KOMTERM,a s. - závod Morava Kopřivnice 146,38 0,7 0,5 22 Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o. - Staříč Staříč 116,85 0,6 0,4 23 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Koksochemická výroba Třinec 103,04 0,5 0,4 24 BorsodChem MCHZ, s.r.o. Ostrava 100,04 0,5 0,3 Celkem 18205,7 88,9 62,9 Nejvýznamnější stacionární zdroje emisí CO Mezi nejvýznamnější původce emisí CO na území MSK náleží provozy výroby železa, oceli a koksu a výroby vápna. Tabulka č. 13: Výčet provozoven podílejících se na emisích CO ze stacionárních zdrojů > 0,5 %, 2008 Provozovna Obec CO (t/rok) Podíl na emisích ze stacionárních zdrojů MSK (%) Podíl na celkových emisích MSK (%) 1 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 12 - Vysoké pece Ostrava 38660,3 31,6 27,7 2 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s. Výroba surového železa Třinec 35802,5 29,3 25,7 3 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 13 - Ocelárna Ostrava 18746,8 15,3 13,4 4 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Ocelárenská výroba Třinec 11217,6 9,2 8,0 5 EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. Ostrava 3275,2 2,7 2,3 6 KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o. - výroba vápna Ženklava 2258,1 1,8 1,6 7 ŽDB GROUP a.s. - Bohumín - závod Viadrus Bohumín 1377,8 1,1 1,0 8 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 10 - Koksovna Ostrava 936,8 0,8 0,7 9 OKD, OKK,a.s. - Koksovna Jan Šverma Ostrava 581,6 0,5 0,4 Celkem 112857 92,3 81,0 strana 16

Nejvýznamnější stacionární zdroje emisí VOC Mezi nejvýznamnější původce emisí VOC na území MSK náleží sektor užívání organických rozpouštědel (zařízení farmaceutické výroby, výroba polystyrenu, polygrafie, lakování), provozy podnikové energetiky, výroby elektrické nebo tepelné energie pro veřejné sítě, výroby koksu a buničiny. Tabulka č. 14: Výčet provozoven podílejících se na emisích VOC ze stacionárních zdrojů > 0,5 %, 2008 Provozovna Obec VOC (t/rok) Podíl na emisích ze stacionárních zdrojů MSK (%) Podíl na celkových emisích MSK (%) 1 Teva Czech Industries s.r.o. Opava 338,46 2,5 1,9 2 STYROTRADE a.s. - Rýmařov Rýmařov 252,18 1,9 1,4 3 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 4 - Energetika Ostrava 140,69 1,0 0,8 4 AL INVEST Břidličná, a.s. Břidličná 137,42 1,0 0,8 5 ČEZ, a. s. - Elektrárna Dětmarovice Dětmarovice 137,08 1,0 0,8 6 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 10 - Koksovna Ostrava 117,98 0,9 0,7 7 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Koksochemická výroba Třinec 89,70 0,7 0,5 8 TATRA, a.s. - technologický provoz Kopřivnice 88,81 0,7 0,5 9 ENERGETIKA TŘINEC a.s. - provozy teplárny a tepelná energetika Třinec 81,28 0,6 0,5 10 Biocel Paskov a.s. Paskov 75,55 0,6 0,4 11 Dalkia Česká republika, a.s. - Elektrárna Třebovice Ostrava 74,80 0,6 0,4 Celkem 1599,76 11,8 9,2 Nejvýznamnější stacionární zdroje emisí NH 3 Nejvýznamnějším původcem emisí NH 3 na území MSK je až na výjimky živočišná výroba. Tabulka č. 15: Výčet provozoven podílejících se na emisích NH 3 ze stacionárních zdrojů > 0,5 %, 2008 Provozovna Obec NH 3 (t/rok) Podíl na emisích ze stacionárních zdrojů MSK (%) Podíl na celkových emisích MSK (%) 1 TOZOS spol. s r.o. - velkovýkrmna prasat, Lesní Dvůr, Dolní Dolní Tošanovice Tošanovice 58,90 1,8 1,7 2 Podnik živočišné výroby Nový Jičín a.s. - Chov nosnic středisko Kunín Kunín 53,86 1,6 1,5 3 NAVOS AGRO, s.r.o. - farma Bílov Bílov 43,28 1,3 1,2 4 SUGAL spol. s r.o. - plemenná farma prasat, Velké Velké Albrechtice Albrechtice 42,29 1,3 1,2 5 BorsodChem MCHZ, s.r.o. Ostrava 40,93 1,2 1,2 6 ROCKWOOL, a.s., výrobní závod Bohumín Bohumín 36,34 1,1 1,0 7 SUGAL spol. s r.o. - výkrmna prasat, Velké Albrechtice Velké Albrechtice 32,59 1,0 0,9 8 NETIS, a. s. - Velkokapacitní kravín - Dolní Lutyně Dolní Lutyně 31,40 1,0 0,9 9 Podnik živočišné výroby Nový Jičín a.s. - odchov kuřic středisko Vražné Vražné 29,40 0,9 0,8 10 Beskyd Agro a.s. Palkovice - chov prasat Kunčičky u Bašky Baška 28,83 0,9 0,8 11 Zemědělské družstvo SLEZAN Klimkovice - chov, Klimkovice Klimkovice 27,92 0,8 0,8 12 Starojicko, a.s. - středisko Jičina Starý Jičín 26,65 0,8 0,8 13 Zemědělské družstvo Hraničář Loděnice - středisko Loděnice Holasovice 26,13 0,8 0,7 14 Družstvo vlastníků Pol.n.O. - vepřín, Polanka nad Odrou Polanka nad Odrou 26,08 0,8 0,7 15 BROJLER s.r.o. - drůbeží haly I., Velké Albrechtice Velké Albrechtice 25,86 0,8 0,7 16 Zemědělské a obchodní družstvo - Hlavnice Hlavnice 25,54 0,8 0,7 17 Genoservis, a.s. - farma Kujavy Kujavy 24,93 0,8 0,7 18 NETIS, a. s. - Velkokapacitní kravín - Návsí Návsí 22,78 0,7 0,7 19 ZP Otice, a.s. - středisko Uhlířov Uhlířov 21,40 0,6 0,6 20 Zemědělský podnik a.s. Město Albrechtice - OMD Hynčice Město Albrechtice 18,87 0,6 0,5 22 Zemědělské družstvo Fryčovice - Fryčovice Fryčovice 18,66 0,6 0,5 23 Zemědělské a obchodní družstvo SLEZSKÁ DUBINA - Větřkovice Větřkovice 18,63 0,6 0,5 24 FRANČÁK s.r.o. - Budišov nad Budišovkou Budišov nad Budišovkou 18,51 0,6 0,5 strana 17

Provozovna Obec NH 3 (t/rok) Podíl na emisích ze stacionárních zdrojů MSK (%) Podíl na celkových emisích MSK (%) 25 NAVOS, a.s. - farma Březová Březová 18,27 0,6 0,5 VFU Brno ŠZP Nový Jičín - Provoz živočišné výroby Nový 26 Nový Jičín 17,70 0,5 0,5 Jičín - Žilina 27 VFU Brno - středisko živočišné výroby Šenov u Nového Jičína 28 AGROPRŮMYSLOVÝ KOMBINÁT a.s. SEDLNICE - ŽV Sedlnice Šenov u Nového Jičína 17,03 0,5 0,5 Sedlnice 16,79 0,5 0,5 29 ZP Otice, a.s. - středisko Slavkov Slavkov u Opavy 16,23 0,5 0,5 30 Frýdlantská zemědělská a.s. - VKK Lubno Frýdlant nad Ostravicí 15,93 0,5 0,5 31 OPAVICE a.s. - VKK Bolatice Bolatice 15,47 0,5 0,4 32 Družstvo vlastníků P.n.O. - kravín, Polanka nad Odrou Polanka nad Odrou 15,42 0,5 0,4 33 BROJLER s.r.o. - drůbeží haly II., Velké Albrechtice Velké Albrechtice 14,88 0,5 0,4 Celkem 866,35 26,3 24,8 B.2.2 Emise z malých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 3) Malé zdroje znečišťování vzduší jsou významné z hlediska emisí TZL (lokální topeniště), VOC (používání organických rozpouštědel) a NH 3 (živočišná výroba), částečně významné pak z hlediska SO 2 a NO x (lokální topeniště). Následující tabulka uvádí emise znečišťujících látek v jednotlivých obcích MSK, řazených po okresech. Emise jsou stanoveny modelovým výpočtem z údajů o vytápění domácností, plošného používání rozpouštědel a o chovu hospodářských zvířat. strana 18

Tabulka č. 16: Emise znečišťujících látek z malých zdrojů dle obcí, 2008 Okres Obec/Městská část TZL SO2 NOx CO VOC Bruntál Andělská Hora 2,1 1,3 0,5 4,8 1,0 Bruntál Bílčice 3,1 2,2 0,4 8,1 1,7 Bruntál Bohušov 3,7 2,3 0,5 8,2 1,8 Bruntál Brantice 7,5 4,6 1,3 16,1 3,5 Bruntál Bruntál 12,1 9,0 4,2 33,2 6,8 Bruntál Břidličná 10,0 7,2 1,5 26,0 5,4 Bruntál Býkov-Láryšov 1,7 1,1 0,2 4,1 0,9 Bruntál Čaková 2,4 1,7 0,4 6,2 1,3 Bruntál Dětřichov nad Bystřicí 4,0 1,9 0,5 6,1 1,5 Bruntál Dívčí Hrad 1,5 1,0 0,2 3,4 0,7 Bruntál Dlouhá Stráň 0,7 0,4 0,1 1,2 0,3 Bruntál Dolní Moravice 2,1 1,5 0,4 5,5 1,1 Bruntál Dvorce 13,0 10,0 1,8 37,0 7,5 Bruntál Heřmanovice 4,2 2,5 0,6 8,7 1,9 Bruntál Hlinka 2,1 1,6 0,3 6,1 1,2 Bruntál Holčovice 5,0 2,7 0,8 8,9 2,1 Bruntál Horní Benešov 15,3 11,8 2,6 43,9 8,9 Bruntál Horní Město 9,8 7,4 1,4 27,2 5,5 Bruntál Horní Životice 1,3 0,9 0,3 3,4 0,7 Bruntál Hošťálkovy 5,5 3,4 0,8 11,7 2,6 Bruntál Janov 4,0 2,5 0,6 8,7 1,9 Bruntál Jindřichov 12,2 8,2 1,8 29,1 6,2 Bruntál Jiříkov 2,3 1,1 0,3 3,5 0,9 Bruntál Karlova Studánka 0,4 0,1 0,1 0,1 0,1 Bruntál Karlovice 11,5 7,7 1,6 27,5 5,8 Bruntál Krasov 2,9 1,5 0,4 4,7 1,1 Bruntál Krnov 25,1 18,1 9,9 67,6 13,9 Bruntál Křišťanovice 2,8 1,9 0,4 6,7 1,4 Bruntál Leskovec nad Moravicí 4,8 3,6 0,7 13,1 2,7 Bruntál Lichnov 5,0 3,2 1,0 11,2 2,4 Bruntál Liptaň 4,8 3,3 0,7 11,8 2,5 Bruntál Lomnice 5,7 3,7 0,8 13,0 2,8 Bruntál Ludvíkov 4,2 2,8 0,6 9,7 2,1 Bruntál Malá Morávka 3,8 2,2 0,7 7,0 1,6 Bruntál Malá Štáhle 1,1 0,8 0,2 3,0 0,6 Bruntál Město Albrechtice 13,5 8,4 2,9 29,5 6,4 Bruntál Mezina 2,4 1,2 0,3 4,1 1,0 Bruntál Milotice nad Opavou 4,9 3,5 0,7 12,6 2,6 Bruntál Moravskoslezský Kočov 4,4 3,0 0,7 10,6 2,2 Bruntál Nová Pláň 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 Bruntál Nové Heřminovy 2,4 1,4 0,3 4,3 1,0 Bruntál Oborná 3,3 1,9 0,5 6,4 1,4 Bruntál Osoblaha 5,1 4,1 0,7 15,1 3,0 Bruntál Petrovice 1,8 1,1 0,3 3,7 0,8 Okres Obec/Městská část TZL SO2 NOx CO VOC Bruntál Razová 6,1 4,4 0,9 15,8 3,3 Bruntál Roudno 2,3 1,6 0,3 5,6 1,2 Bruntál Rudná pod Pradědem 3,4 2,2 0,5 7,6 1,6 Bruntál Rusín 1,6 1,1 0,2 3,7 0,8 Bruntál Rýmařov 24,9 17,7 5,4 64,4 13,4 Bruntál Ryžoviště 3,3 2,3 0,6 8,5 1,8 Bruntál Slezské Pavlovice 1,6 1,3 0,2 4,7 0,9 Bruntál Slezské Rudoltice 4,3 2,5 0,6 8,4 1,9 Bruntál Stará Ves 6,2 3,9 0,9 13,8 3,0 Bruntál Staré Heřminovy 2,8 1,9 0,4 6,9 1,4 Bruntál Staré Město 5,4 4,0 0,9 14,8 3,0 Bruntál Světlá Hora 5,1 2,9 1,1 9,8 2,2 Bruntál Svobodné Heřmanice 1,7 1,3 0,4 4,5 0,9 Bruntál Široká Niva 5,8 3,6 0,8 12,6 2,7 Bruntál Třemešná 5,4 3,2 1,0 11,1 2,5 Bruntál Tvrdkov 2,8 1,8 0,4 6,3 1,4 Bruntál Úvalno 2,0 1,3 0,7 4,9 1,0 Bruntál Václavov u Bruntálu 3,6 2,6 0,6 9,5 2,0 Bruntál Valšov 2,3 1,2 0,3 4,0 0,9 Bruntál Velká Štáhle 2,3 1,6 0,4 5,6 1,2 Bruntál Vrbno pod Pradědem 15,3 10,0 3,3 35,5 7,6 Bruntál Vysoká 2,8 1,8 0,4 6,3 1,4 Bruntál Zátor 11,6 8,5 1,8 30,8 6,4 Frýdek-Místek Baška 6,9 5,0 2,5 18,3 3,8 Frýdek-Místek Bílá 2,5 1,0 0,3 2,8 0,8 Frýdek-Místek Bocanovice 1,6 1,2 0,4 4,4 0,9 Frýdek-Místek Brušperk 3,1 2,3 2,5 8,9 1,8 Frýdek-Místek Bruzovice 3,4 2,3 0,7 8,5 1,8 Frýdek-Místek Bukovec 13,5 10,8 2,0 40,1 8,0 Frýdek-Místek Bystřice 15,0 11,7 4,2 43,9 8,8 Frýdek-Místek Čeladná 12,8 8,7 2,4 31,4 6,6 Frýdek-Místek Dobrá 7,1 5,2 2,4 19,2 3,9 Frýdek-Místek Dobratice 4,4 3,3 1,1 12,4 2,5 Frýdek-Místek Dolní Domaslavice 3,9 2,9 1,0 10,6 2,2 Frýdek-Místek Dolní Lomná 3,7 2,0 0,8 6,7 1,6 Frýdek-Místek Dolní Tošanovice 2,0 1,5 0,3 5,7 1,2 Frýdek-Místek Fryčovice 5,7 4,0 1,8 14,6 3,1 Frýdek-Místek Frýdek-Místek 52,1 40,2 13,0 149,2 30,2 Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí 27,0 20,4 5,6 75,5 15,4 Frýdek-Místek Hnojník 3,0 2,4 1,1 9,0 1,8 Frýdek-Místek Horní Domaslavice 4,8 3,6 0,8 13,0 2,7 Frýdek-Místek Horní Lomná 3,5 2,2 0,5 7,6 1,7 Frýdek-Místek Horní Tošanovice 3,1 2,4 0,5 8,9 1,8 Frýdek-Místek Hrádek 4,2 3,1 1,3 11,7 2,4 Frýdek-Místek Hrčava 3,5 2,8 0,5 10,3 2,1 strana 19

Okres Obec/Městská část TZL SO2 NOx CO VOC Frýdek-Místek Hukvaldy 3,0 2,0 1,4 7,2 1,5 Frýdek-Místek Jablunkov 21,8 17,1 4,2 63,5 12,8 Frýdek-Místek Janovice 8,4 6,6 1,8 24,5 4,9 Frýdek-Místek Kaňovice 1,1 0,8 0,3 3,1 0,6 Frýdek-Místek Komorní Lhotka 2,5 1,6 0,8 5,6 1,2 Frýdek-Místek Košařiska 2,5 1,5 0,4 5,2 1,1 Frýdek-Místek Kozlovice 14,3 10,4 2,7 38,0 7,8 Frýdek-Místek Krásná 5,6 3,4 0,9 11,6 2,6 Frýdek-Místek Krmelín 5,1 4,0 1,4 15,0 3,0 Frýdek-Místek Kunčice pod Ondřejníkem 11,4 8,4 2,2 30,7 6,3 Frýdek-Místek Lhotka 4,7 3,6 0,7 13,5 2,7 Frýdek-Místek Lučina 4,4 3,4 1,1 12,7 2,6 Frýdek-Místek Malenovice 2,6 2,0 0,5 7,2 1,5 Frýdek-Místek Metylovice 9,6 7,4 1,6 27,3 5,5 Frýdek-Místek Milíkov 8,0 6,3 1,4 23,4 4,7 Frýdek-Místek Morávka 6,8 3,6 1,1 12,0 2,8 Frýdek-Místek Mosty u Jablunkova 32,6 26,3 5,4 98,3 19,6 Frýdek-Místek Návsí 15,1 11,3 3,3 41,9 8,6 Frýdek-Místek Nižní Lhoty 0,9 0,6 0,2 2,2 0,5 Frýdek-Místek Nošovice 2,8 1,9 0,7 7,0 1,5 Frýdek-Místek Nýdek 10,2 7,8 1,9 28,9 5,9 Frýdek-Místek Ostravice 9,8 6,2 2,0 22,0 4,8 Frýdek-Místek Palkovice 8,3 5,9 2,2 21,7 4,5 Frýdek-Místek Paskov 6,7 5,2 2,1 19,4 3,9 Frýdek-Místek Pazderna 1,2 0,8 0,3 3,0 0,6 Frýdek-Místek Písečná 8,5 6,9 1,2 25,8 5,2 Frýdek-Místek Písek 12,7 9,6 2,1 35,1 7,2 Frýdek-Místek Pražmo 6,4 4,5 1,0 16,2 3,4 Frýdek-Místek Pržno 1,3 0,8 0,5 2,8 0,6 Frýdek-Místek Pstruží 3,3 2,4 0,8 8,6 1,8 Frýdek-Místek Raškovice 9,8 6,7 1,8 24,1 5,1 Frýdek-Místek Ropice 5,7 4,6 1,3 17,2 3,4 Frýdek-Místek Řeka 2,7 2,1 0,5 7,8 1,6 Frýdek-Místek Řepiště 5,1 4,0 1,4 14,8 3,0 Frýdek-Místek Sedliště 5,3 4,1 1,2 15,1 3,1 Frýdek-Místek Smilovice 4,9 3,8 0,8 14,2 2,9 Frýdek-Místek Soběšovice 0,8 0,5 0,6 2,0 0,4 Frýdek-Místek Staré Hamry 5,5 2,7 0,8 8,7 2,1 Frýdek-Místek Staré Město 2,1 1,4 0,9 5,3 1,1 Frýdek-Místek Staříč 5,7 4,6 1,6 17,1 3,4 Frýdek-Místek Střítež 3,6 2,8 0,9 10,3 2,1 Frýdek-Místek Sviadnov 2,1 1,6 0,9 6,2 1,2 Frýdek-Místek Třanovice 2,2 1,7 0,8 6,1 1,2 Frýdek-Místek Třinec 71,1 56,3 16,3 211,0 42,4 Frýdek-Místek Vělopolí 2,8 2,2 0,4 8,3 1,7 Okres Obec/Městská část TZL SO2 NOx CO VOC Frýdek-Místek Vendryně 12,7 10,0 3,4 37,6 7,6 Frýdek-Místek Vojkovice 1,4 1,0 0,4 3,7 0,8 Frýdek-Místek Vyšní Lhoty 3,2 2,0 0,7 7,1 1,5 Frýdek-Místek Žabeň 2,6 1,8 0,5 6,7 1,4 Frýdek-Místek Žermanice 1,1 0,8 0,2 3,0 0,6 Karviná Albrechtice 7,0 5,6 2,5 21,2 4,3 Karviná Bohumín 24,7 19,9 8,4 75,4 15,1 Karviná Český Těšín 24,0 18,9 9,6 71,5 14,4 Karviná Dětmarovice 13,8 11,3 3,5 42,6 8,5 Karviná Dolní Lutyně 11,8 9,4 3,9 35,7 7,1 Karviná Doubrava 16,6 13,5 2,4 50,6 10,1 Karviná Havířov 26,4 21,1 10,0 80,1 16,0 Karviná Horní Bludovice 8,3 6,6 1,8 24,8 5,0 Karviná Horní Suchá 15,8 12,9 3,4 48,6 9,7 Karviná Chotěbuz 3,4 2,7 1,0 10,2 2,0 Karviná Karviná 36,5 29,7 9,6 112,1 22,3 Karviná Orlová 62,7 51,1 11,1 191,8 38,2 Karviná Petrovice u Karviné 11,0 8,8 3,4 33,4 6,7 Karviná Petřvald 42,2 34,3 7,2 128,8 25,7 Karviná Rychvald 32,1 26,1 6,5 98,0 19,5 Karviná Stonava 7,3 5,6 1,1 20,8 4,2 Karviná Těrlicko 12,2 9,6 3,6 36,1 7,3 Nový Jičín Albrechtičky 1,6 1,3 0,5 4,8 1,0 Nový Jičín Bartošovice 10,2 7,8 1,7 28,8 5,8 Nový Jičín Bernartice nad Odrou 1,1 0,8 0,6 3,0 0,6 Nový Jičín Bílov 0,9 0,6 0,3 2,4 0,5 Nový Jičín Bílovec 19,9 15,0 5,1 55,8 11,4 Nový Jičín Bítov 1,8 1,4 0,4 5,0 1,0 Nový Jičín Bordovice 1,3 0,9 0,4 3,3 0,7 Nový Jičín Bravantice 2,3 1,8 0,5 6,6 1,3 Nový Jičín Frenštát pod Radhoštěm 13,3 9,6 4,8 35,7 7,4 Nový Jičín Fulnek 17,7 11,4 4,2 40,5 8,7 Nový Jičín Heřmanice u Oder 2,8 1,8 0,4 6,4 1,4 Nový Jičín Heřmánky 1,5 0,9 0,2 3,1 0,7 Nový Jičín Hladké Životice 3,7 2,7 0,8 9,8 2,0 Nový Jičín Hodslavice 7,1 5,0 1,5 18,2 3,8 Nový Jičín Hostašovice 0,8 0,5 0,5 1,7 0,4 Nový Jičín Jakubčovice nad Odrou 2,8 1,7 0,6 6,0 1,3 Nový Jičín Jeseník nad Odrou 7,1 5,0 1,6 18,4 3,8 Nový Jičín Jistebník 5,5 4,4 1,3 16,4 3,3 Nový Jičín Kateřinice 0,8 0,4 0,4 1,6 0,3 Nový Jičín Kopřivnice 6,7 4,5 4,4 17,1 3,6 Nový Jičín Kujavy 3,3 2,4 0,6 8,9 1,8 Nový Jičín Kunín 2,3 1,5 1,1 5,4 1,2 Nový Jičín Lichnov 2,5 1,6 1,0 5,7 1,2 strana 20

Okres Obec/Městská část TZL SO2 NOx CO VOC Nový Jičín Luboměř 4,8 3,5 0,7 12,5 2,6 Nový Jičín Mankovice 2,1 1,5 0,5 5,5 1,1 Nový Jičín Mořkov 3,9 2,4 1,7 8,6 1,9 Nový Jičín Mošnov 1,7 1,3 0,6 4,8 1,0 Nový Jičín Nový Jičín 16,4 12,1 8,1 45,5 9,3 Nový Jičín Odry 20,4 12,7 4,3 44,7 9,7 Nový Jičín Petřvald 4,8 3,5 1,4 13,0 2,7 Nový Jičín Příbor 6,8 5,1 3,7 19,3 3,9 Nový Jičín Pustějov 1,0 0,8 0,7 3,1 0,6 Nový Jičín Rybí 0,9 0,6 0,7 2,1 0,4 Nový Jičín Sedlnice 2,3 1,5 1,0 5,7 1,2 Nový Jičín Skotnice 1,9 1,4 0,6 5,1 1,1 Nový Jičín Slatina 3,2 2,4 0,7 8,8 1,8 Nový Jičín Spálov 9,8 7,2 1,4 26,2 5,4 Nový Jičín Starý Jičín 7,5 5,3 2,1 19,3 4,0 Nový Jičín Studénka 8,3 6,5 3,9 24,9 5,0 Nový Jičín Suchdol nad Odrou 6,1 4,5 1,8 16,6 3,4 Nový Jičín Šenov u Nového Jičína 1,9 1,4 1,2 5,3 1,1 Nový Jičín Štramberk 1,6 1,1 1,8 4,2 0,9 Nový Jičín Tichá 6,5 4,3 1,3 15,5 3,3 Nový Jičín Tísek 2,4 1,7 0,8 6,1 1,3 Nový Jičín Trnávka 2,9 2,1 0,7 8,0 1,6 Nový Jičín Trojanovice 4,2 3,1 1,5 11,5 2,4 Nový Jičín Velké Albrechtice 1,1 0,8 0,6 3,0 0,6 Nový Jičín Veřovice 2,7 1,5 1,4 5,3 1,2 Nový Jičín Vražné 6,8 5,1 1,1 18,6 3,8 Nový Jičín Vrchy 2,5 1,9 0,4 6,8 1,4 Nový Jičín Závišice 1,9 1,4 0,6 5,1 1,0 Nový Jičín Ženklava 1,1 0,5 0,5 1,9 0,4 Nový Jičín Životice u Nového Jičína 0,8 0,4 0,4 1,3 0,3 Opava Bělá 0,7 0,4 0,4 1,4 0,3 Opava Bohuslavice 2,6 2,0 1,2 7,6 1,5 Opava Bolatice 1,7 1,2 2,7 4,9 1,0 Opava Branka u Opavy 1,4 0,8 0,8 3,0 0,7 Opava Bratříkovice 1,5 1,2 0,2 4,4 0,9 Opava Brumovice 3,2 2,4 1,1 8,9 1,8 Opava Březová 8,3 5,3 1,4 18,6 4,0 Opava Budišov nad Budišovkou 16,5 11,0 2,6 39,0 8,3 Opava Budišovice 0,9 0,5 0,4 1,6 0,4 Opava Čermná ve Slezsku 1,6 1,0 0,3 3,5 0,8 Opava Darkovice 2,3 1,7 0,9 6,6 1,3 Opava Děhylov 0,9 0,6 0,5 2,4 0,5 Opava Dobroslavice 0,6 0,5 0,5 1,9 0,4 Opava Dolní Benešov 2,3 1,7 2,1 6,6 1,3 Opava Dolní Životice 3,7 2,5 0,8 9,1 1,9 Okres Obec/Městská část TZL SO2 NOx CO VOC Opava Háj ve Slezsku 3,9 2,5 2,2 9,4 2,0 Opava Hať 4,1 3,0 1,9 11,4 2,3 Opava Hlavnice 1,7 1,1 0,5 4,1 0,9 Opava Hlubočec 5,5 4,2 0,9 15,7 3,2 Opava Hlučín 12,7 10,0 6,9 38,2 7,7 Opava Hněvošice 1,1 0,9 0,7 3,3 0,7 Opava Holasovice 4,4 3,3 1,2 12,1 2,5 Opava Hrabyně 2,3 1,5 0,7 5,4 1,1 Opava Hradec nad Moravicí 19,0 13,3 4,4 48,2 10,1 Opava Chlebičov 0,3 0,1 0,7 0,6 0,1 Opava Chuchelná 1,1 0,7 0,8 2,4 0,5 Opava Chvalíkovice 2,1 1,3 0,6 4,8 1,0 Opava Jakartovice 7,4 5,3 1,2 19,3 4,0 Opava Jezdkovice 0,9 0,7 0,2 2,5 0,5 Opava Kobeřice 1,9 1,2 2,0 4,7 1,0 Opava Kozmice 1,8 1,3 1,3 5,0 1,0 Opava Kravaře 6,0 4,5 4,5 17,4 3,5 Opava Kružberk 2,4 1,6 0,3 5,3 1,1 Opava Kyjovice 2,4 1,8 0,7 6,2 1,3 Opava Lhotka u Litultovic 2,2 1,6 0,3 5,6 1,2 Opava Litultovice 2,7 1,9 0,7 7,1 1,5 Opava Ludgeřovice 4,1 3,0 3,2 11,7 2,4 Opava Markvartovice 3,5 2,8 1,4 10,7 2,1 Opava Melč 5,3 3,7 0,8 13,0 2,7 Opava Mikolajice 3,2 2,5 0,5 9,2 1,9 Opava Mladecko 0,9 0,6 0,2 2,2 0,5 Opava Mokré Lazce 1,2 0,7 0,7 2,5 0,6 Opava Moravice 2,3 1,8 0,4 6,6 1,3 Opava Neplachovice 2,0 1,3 0,7 4,7 1,0 Opava Nové Lublice 3,1 2,3 0,4 8,5 1,7 Opava Nové Sedlice 0,5 0,3 0,3 1,1 0,2 Opava Oldřišov 2,1 1,6 1,0 5,8 1,2 Opava Komárov 0,9 0,6 0,8 2,1 0,5 Opava Malé Hoštice 1,3 1,0 1,2 3,5 0,7 Opava Milostovice 2,0 1,5 0,3 5,3 1,1 Opava Opava (nečleněná část města) 17,6 13,2 17,0 51,6 10,5 Opava Podvihov 4,2 3,1 0,8 11,4 2,3 Opava Suché Lazce 1,0 0,7 0,7 2,7 0,6 Opava Vávrovice 3,3 2,6 0,9 9,5 1,9 Opava Vlaštovičky 1,3 1,0 0,3 3,5 0,7 Opava Zlatníky 1,3 1,0 0,3 3,5 0,7 Opava Otice 0,9 0,5 0,8 2,0 0,4 Opava Píšť 3,5 2,7 1,5 10,0 2,0 Opava Pustá Polom 5,3 4,2 1,4 15,5 3,1 Opava Radkov 4,5 3,3 0,7 12,1 2,5 strana 21

Okres Obec/Městská část TZL SO2 NOx CO VOC Opava Raduň 3,5 2,5 0,8 9,3 1,9 Opava Rohov 1,0 0,8 0,5 2,9 0,6 Opava Skřipov 12,6 9,2 1,8 33,4 6,9 Opava Slavkov 3,4 2,3 1,3 8,5 1,8 Opava Služovice 1,2 0,8 0,6 3,0 0,6 Opava Sosnová 2,5 1,7 0,4 6,0 1,3 Opava Staré Těchanovice 1,4 0,9 0,2 3,3 0,7 Opava Stěbořice 6,2 4,6 1,3 16,6 3,4 Opava Strahovice 1,2 0,9 0,6 3,3 0,7 Opava Sudice 1,2 0,9 0,5 3,6 0,7 Opava Svatoňovice 2,7 2,2 0,4 8,0 1,6 Opava Šilheřovice 3,5 2,5 1,2 9,4 1,9 Opava Štáblovice 2,4 1,6 0,5 5,6 1,2 Opava Štěpánkovice 2,5 1,9 1,9 7,4 1,5 Opava Štítina 1,0 0,8 0,8 2,9 0,6 Opava Těškovice 3,4 2,3 0,9 8,3 1,8 Opava Třebom 2,2 1,7 0,3 6,0 1,2 Opava Uhlířov 0,4 0,3 0,2 0,9 0,2 Opava Velké Heraltice 8,6 6,5 1,7 23,8 4,9 Opava Velké Hoštice 0,7 0,5 1,1 2,1 0,4 Opava Větřkovice 1,7 0,7 0,6 2,2 0,6 Opava Vítkov 17,5 12,9 3,9 47,6 9,8 Opava Vršovice 2,6 1,8 0,5 6,5 1,4 Opava Vřesina 1,5 1,1 0,9 4,1 0,8 Opava Závada 0,2 0,1 0,4 0,4 0,1 Ostrava Čavisov 0,6 0,4 0,3 1,3 0,3 Ostrava Dolní Lhota 1,6 1,1 1,0 4,0 0,9 Ostrava Horní Lhota 2,0 1,4 0,6 5,4 1,1 Ostrava Klimkovice 15,1 12,1 3,5 45,4 9,1 Ostrava Olbramice 1,5 1,1 0,5 4,1 0,8 Ostrava Hošťálkovice 0,8 0,5 1,0 2,2 0,4 Ostrava Hrabová 1,4 1,1 1,5 4,3 0,9 Ostrava Krásné Pole 1,4 1,0 1,6 3,9 0,8 Ostrava Lhotka 1,2 0,9 0,8 3,6 0,7 Ostrava Mariánské Hory a Hulváky 7,7 6,3 2,8 24,1 4,8 Ostrava Martinov 0,3 0,2 0,5 0,8 0,2 Ostrava Michálkovice 9,3 7,3 2,3 27,6 5,5 Ostrava Moravská Ostrava a Přívoz 12,1 9,7 5,8 37,2 7,4 Ostrava Nová Bělá 9,5 7,7 1,8 28,7 5,7 Ostrava Nová Ves 0,6 0,5 0,2 1,9 0,4 Ostrava Ostrava - Jih 11,9 9,4 7,9 36,6 7,3 Ostrava Petřkovice 2,4 1,8 1,9 7,0 1,4 Ostrava Plesná 1,8 1,3 0,9 4,7 1,0 Ostrava Polanka nad Odrou 12,2 10,0 3,6 37,6 7,5 Ostrava Poruba 1,5 1,2 1,5 4,8 1,0 Okres Obec/Městská část TZL SO2 NOx CO VOC Ostrava Proskovice 0,8 0,6 0,8 2,4 0,5 Ostrava Pustkovec 0,6 0,4 0,8 1,8 0,4 Ostrava Radvanice a Bartovice 16,7 13,2 4,8 49,7 10,0 Ostrava Slezská Ostrava 49,0 38,8 12,6 145,6 29,2 Ostrava Stará Bělá 4,8 3,7 2,6 14,0 2,8 Ostrava Svinov 4,0 3,2 2,3 12,3 2,4 Ostrava Třebovice 1,3 1,0 1,4 3,9 0,8 Ostrava Vítkovice 13,5 10,4 3,6 38,8 7,9 Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí 6,7 5,2 2,0 19,3 3,9 Ostrava Šenov 19,8 15,7 5,0 58,9 11,8 Ostrava Václavovice 5,3 4,1 1,5 15,6 3,1 Ostrava Velká Polom 1,6 1,0 1,3 3,9 0,8 Ostrava Vratimov 23,4 18,6 4,9 69,7 14,0 Ostrava Vřesina 3,0 2,3 1,8 8,9 1,8 Ostrava Zbyslavice 1,6 1,2 0,5 4,7 0,9 strana 22

B.2.3 Emise z mobilních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 4) V posledních letech lze sledovat narůstající počet motorových vozidel a s tím spojenou vzrůstající intenzitu silniční dopravy. Ve struktuře motorových vozidel zřetelně převládá počet osobních automobilů, tvoří tak cca 78 % celkového počtu evidovaných dopravních prostředků. Vývoj emisí znečišťujících látek z mobilních zdrojů (dopravy) do roku 2008 na úrovni kraje je uveden v předcházejících kapitolách. Následující analýza emisí z dopravy byla provedena na základě údajů o sčítání dopravy v roce 2005 a jejich přepočtu na údaje platné pro rok 2006 (zdroj dat: ŘSD, v době zpracování Programu nebyla aktuálnější data k dispozici). Tabulka č. 17: Emise základních znečišťujících látek podle druhů silničních vozidel (%) Znečišťující Osobní Lehké nákladní Těžké nákladní látka automobily automobily automobily Autobusy TZL 11,5 13,7 53,6 21,2 PM 10 11,7 13,9 53,3 21,1 SO 2 51,5 13,6 23,1 11,8 NO X 41,5 7,3 41,5 9,7 Uhlovodíky 77,5 3,2 14,4 4,9 Benzen 91,1 1,1 5,7 2,1 Z výsledků výpočtů vyplývá, že: Tabulka č. 18: Rozdělení emisí z dopravy podle tříd komunikací (%) Kategorie TZL SO 2 NO x Uhlovodíky Benzen Dálnice a silnice I. třídy 68 66 69 64 63 Silnice II. třídy 20 21 20 23 23 Ostatní komunikace 12 13 11 14 14 emise z osobních vozidel mají dominantní podíl na celkových emisích ze silniční dopravy v případě uhlovodíků a benzenu, mírně nadpoloviční podíl v případě SO 2 a více než 40 % podíl v případě NO x; emise z těžkých nákladních vozidel mají rozhodující podíl v případě emisí TZL a více než 40 % podíl v případě NO x ; dálnice a silnice I.třídy mají zhruba dvoutřetinový podíl na celkových emisích ze silniční dopravy u všech sledovaných znečišťujících látek. Dle výsledků statistického šetření zaměřeného na zatížení silničních komunikací, provedeného v roce 2005 ŘSD, bylo identifikováno 14 nejvýznamnějších liniových zdrojů MSK s průměrnou celoroční intenzitou dopravy nad 30 tis. vozidel/24 hod. Tabulka č. 19: Nejzatíženější úseky silničních komunikací MSK Č. silnice Úsek Začátek úseku Konec úseku Celoroční průměrná intenzita, počet vozidel / 24 hod TNA OA M Celkem 11 7-3199 hr. okr. Frýdek-Mistek - Karviná Havířov - z. z. 11951 34555 208 46714 11 7-3193 Havířov - z. z. vyús. 475 11951 34555 208 46714 479 7-0774 MÚK se 4785 - ul. Bílovecká x s58 -Mariánskohorská, Plzeňská 5355 34053 91 39499 56 7-3184 MÚK se 11 MÚK s MK - ul. Dr. Martínka 6541 31926 85 38552 11 7-3392 MÚK se 56 - ul. Místecká MÚK se 477 - ul. Frýdecká 8332 28543 87 36962 48 7-1543 zaús. MK - ul. 8. pěšího pluku zaús. 477 = Frýdek-Místek - k. z. 7231 28349 97 35677 11 7-5191 MÚK se 4787 - ul. Výškovická MÚK se 58 - ul. Plzeňská 5550 29287 77 34914 56 7-1772 MÚK s MK - ul. Dr. Martínka MÚK 478 5836 29006 63 34905 11 7-5192 MÚK se 4785 - ul. Polanecká MÚK se 4787 - ul. Výškovická 5352 28955 85 34392 58 7-3891 x se 479 - ul. 28.října MÚK s 0581 a MK - ul. Švermova 6593 26879 49 33521 479 7-0775 vyús. 46620 - ul. Martinovská MÚK s 4785 -ul. Bílovecká 3587 28942 66 32595 56 7-3183 podjezd pod MK - ul. Halasova MÚK se 11 4184 27575 64 31823 11 7-3391 MÚK se 58 - ul.plzeňská MÚK se 56 - ul. Místecká 7122 24576 81 31779 58 7-1693 vyús. MK - ul. Horní MÚK se 11 5081 25908 50 31039 TNA - těžké nákladní automobily; OA - osobní automobily; M - jednostopá motorová vozidla, z. z. - začátek zástavby, k. z. - konec zástavby, x křižovatka, vyús. vyústění, zaús. zaústění, hr. okr. hranice okresů, MÚK mimoúrovňová křižovatka. strana 23