ANALÝZA A ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY UBYTOVEN NA ÚZEMÍ SMO V KRÁTKODOBÉM A DLOUHODOBÉM HORIZONTU

ANALÝZA A ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY UBYTOVEN NA ÚZEMÍ SMO V KRÁTKODOBÉM A DLOUHODOBÉM HORIZONTU 2013 Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s.

Tuto studii s názvem Analýza a řešení problematiky ubytoven na území statutárního města Ostravy v krátkodobém a dlouhodobém horizontu zpracovali společnosti: PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava, IČ: 28576217, Tel.: +420 595 136 023, http://rozvojobce.cz/, e-mail: info@rozvoj-obce.cz. a ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava, IČ: 28614950, Tel.: +420 596 112 649, http://accendo.cz/, e-mail: info@accendo.cz Autoři: Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Ing. Ivana Foldynová Bc. Andrea Hrušková Ing. Hana Doleželová, Ph.D. Ing. Radek Fujak Ing. Petr Proske Mgr. Irena Drijáková, DiS. Mgr. Martina Baranová Bc. René Štecher a další Poděkování za vytvoření dokumentu patří všem, kteří se na jeho tvorbě podíleli. Zvláštní poděkování pak patří Policii České republiky (Městské ředitelství policie Ostrava), Městské policii Ostrava, Statutárnímu městu Ostrava, Úřadu práce Ostrava a Ministerstvu práce a sociálních věcí, bez nichž by nemohl tento dokument vzniknout.

Obsah 1 Úvod...5 2 Manažerské shrnutí...6 3 Obecná východiska problematiky ubytoven...7 3.1 Státní fond rozvoje bydlení a Koncepce bydlení ČR do roku 2020... 8 3.2 Povinnosti obce v oblasti bydlení... 10 3.3 Nutné změny legislativy a kompetencí v oblasti bydlení... 10 3.4 Systém vícestupňového bydlení... 11 3.5 Vymezení ubytoven a vybraných spciálních služeb... 12 3.5.1 Legislativní vymezení ubytoven... 12 3.5.2 Sociální ubytovna... 13 3.5.3 Ubytovny pro zaměstnance... 14 3.5.4 Azylové domy... 14 3.5.5 Noclehárny... 15 4 Analytická část... 16 4.1 Stav bydlení dle SLDB... 16 4.2 Osoby s trvalým bydlištěm na ohlašovnách úřadů městských obvodů Ostrava... 17 4.2.1 Legislativa problematiky trvalého bydliště na ohlašovně ÚMOb... 17 4.2.2 Osoby s trvalým bydlištěm v sídle ohlašoven městských obvodů na území SMO... 18 4.3 Doplatek na bydlení... 20 4.3.1 Legislativa problematiky doplatku na bydlení... 20 4.3.2 Doplatky na bydlení v rámci Statutárního města Ostrava... 21 4.4 Struktura a lokalizace ubytoven na území města... 24 4.4.1 Identifikace ubytoven na území města... 24 4.4.2 Kapacity ubytoven... 29 4.4.3 Technický stav a parametry ubytoven... 29 4.5 Provoz a podmínky ubytování... 30 4.5.1 Smluvní podmínky pro ubytování... 30 4.5.2 Ceny ubytování na sociálních ubytovnách... 31 4.5.3 Provozní a ubytovací řády... 32 4.6 Struktura ubytovaných osob v souvislosti s ubytovnami... 33 4.6.1 Struktura ubytovaných osob dle pohlaví, věku, rozdělení dle městských obvodů... 33 4.7 Analýza míry spolupráce ubytoven při řešení problémů... 35 4.7.1 Působení sociálních pracovníku na ubytovnách... 35 4.7.2 Míra a způsob spolupráce s příslušnými ÚMOb a dalšími organizacemi... 35 4.8 Trestná činnost v okolí ubytovacích zařízení... 35 4.9 Azylové domy na území SMO... 36 4.10 Dotazníkové šetření s osobami ubytovanými na ubytovnách... 37 4.11 SWOT analýza... 40 5 Návrhová část... 42 5.1 Priority v oblasti bydlení a ubytoven... 42 5.2 Opatření a návrhy řešení... 44 L: Návrhy na legislativní změny... 44 C: Certifikace ubytoven... 47 3

T:Úprava povinností ohlašoven trvalých pobytů... 48 K: Komunikační platforma a prevence sociálních rizik... 49 V: Systém vícestupňového bydlení... 52 5.3 Cíle implementace navržených opatření... 53 Seznam použitých zdrojů... 56 Seznam příloh... 57 Příloha A: Tabulková část... 58 4

1 Úvod Projekt Analýza a řešení problematiky ubytoven na území SMO v dlouhodobém a krátkodobém horizontu byl zadán Magistrátem města Ostrava pro potřeby řešení aktuální situace v oblasti bydlení včetně komerčních ubytovací zařízení. V posledních letech dochází k neustálému prohlubování sociálních rizik, jejichž dopady v oblasti bydlení se projevují každoročním nárůstem osob, které mají trvalé bydliště přihlášeno v sídlech ohlašoven úřadů městských obvodů, ke dni 27. 9. je těchto osob v rámci města Ostravy 13 494, což odpovídá téměř 5 % všech obyvatel města. Jen za předchozí dva roky došlo k nárůstu těchto osob o téměř 3 000. Důsledkem prohlubování sociálních rizik a jejich dopadů na problematiku bydlení je navyšování počtu vyplácených doplatků na bydlení a také výše vyplacené částky. V roce 2012 bylo z částky 1,6 miliardy Kč, která byla určena na doplatek na bydlení, vyplacena čtvrtina, více než 400 mil. Kč, v rámci Moravskoslezského kraje. Kontaktní pracoviště Ostrava vyplatilo 11 % z celkové sumy vyplacené na doplatek pro celou Českou republiku, více než 175 mil. Kč. Tyto částky výrazně převyšují vyplacené doplatky na bydlení v ostatních krajích a městech. Dle těchto údajů jsou sociální rizika spojená se ztrátou bydlení na území města Ostrava a v rámci celého Moravskoslezského kraje výrazným problémem. Další prohlubování sociálních rizik povede k neustálému nárůstu osob v bytové nouzi do úrovně, kdy nebude situace dále udržitelná a povede k nárůstu nákladů na vyplácení dávek spojených s bydlením a případnému nárůstu bezdomovectví na území města. Doplatek na bydlení lze navíc dle legislativy pobírat pouze 7 let v 10 letém období, po uplynutí této doby značná část osob v bytové nouzi nebude schopna platit své náklady na bydlení. Pro zamezení dopadů sociálních rizik spojených s bydlením je nutné zavést efektivní systém řešení složité životní situace osob spojené se ztrátou bydlení a nastavení jejich prevence, tedy řešit důvody ztráty bydlení ještě před jejich konkrétním dopadem. Ubytovny představují ubytovací kapacity pro osoby v bytové nouzi. Prioritu by tedy místo uzavírání komerčních ubytoven mělo mít především zvyšování standardu ubytování prostřednictvím certifikace a jejich aktivní zapojení do bytové politiky města, které jsou bezesporu důležitou součástí. Pro účely zpracování projektu jeho řešitelé, společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s., provedli terénní průzkum komerčních ubytoven, jehož výsledkem je pasport ubytoven na území Statutárního města Ostrava. Výsledky průzkumu byly v kombinaci s daty a informacemi od zainteresovaných orgánů (Úřad práce, živnostenský úřad, Policie ČR atd.) zpracovány do podoby analytické části projektu, jejíž součástí je popis aktuálního stavu a problémů v podobě SWOT analýzy. Výroky SWOT analýzy byly podkladem pro vypracování návrhové části, která předkládá nutná opatření pro řešení problematiky ubytoven a bydlení zaměřená na úroveň obcí, krajů a státu. 5

2 Manažerské shrnutí Hlavní problémy v oblasti ubytoven na území Statutárního města Ostrava 1. Z celkové částky vyplacené v České republice na doplatek na bydlení v roce 2012 1,6 miliard Kč byla čtvrtina, 400 mil. Kč vyplacena v rámci Moravskoslezského kraje. 11 % celkové částky, 175 mil. Kč vyplatilo Kontaktní pracoviště Úřadu práce Ostrava. 2. Počet vyplacených doplatků a jejich průměrná výše každým měsícem stále narůstá. 3. Každoročně dochází k nárůstu osob s trvalým bydlištěm na ohlašovnách úřadů městských obvodu o více než 1 000 osob. 4. V komerčních ubytovacích zařízeních bydlí ke dni 24. 10. 2013 5 417 osob, 1 996 z nich pobírá doplatek na bydlení. 5. Z 5 417 osob ubytovaných v komerčních ubytovacích zařízeních je 4 183 občanů Statutárního města Ostrava, kteří mají na území města trvalé bydliště (více než 75 % osob bydlících na ubytovnách). 6. V důsledku omezení vyplácení doplatku na bydlení po dobu 7 let hrozí po uplynutí této doby výrazný nárůst osob bez schopnosti hradit náklady na bydlení i v rámci komerčních ubytovacích zařízení. 7. Výše uvedené skutečnosti vypovídají o výrazných negativních dopadech sociálních rizik v oblasti bydlení na území Moravskoslezského kraje a Statutárního města Ostrava. Strategické směry v problematice bydlení a ubytoven Na základě analýzy současného stavu problematiky ubytoven na území města byly formulovány níže uvedené strategické směry, k jejichž naplnění by měla činnost města a nadřazené orgány směřovat: 1. Systematický přístup k řešení problematiky ubytoven v kontextu bytové politiky města s využitím realizovaného vícestupňového bydlení na území města Ostravy. 2. Požadavek na centrální orgány (MMR, MPSV) pro zakotvení sociálního bydlení do legislativy. 3. Zvýšení odpovědnosti občanů za řešení své životní situace spojené s bydlením, zvýšení informovanosti obyvatelstva o možnostech řešení bytových otázek. 4. Vznik Komise rady města pro bytovou politiku, která vytvoří podmínky pro spolupráci soukromých vlastníku certifikovaných ubytoven s městem. 5. Zřízení obecní ubytovny a zapojení certifikovaných ubytoven do systému vícestupňového sociálního bydlení pro řešení situací spojených se ztrátou bydlení na území města. 6. Řešení krizových situací prostřednictvím Centra pro prevenci bezpečnostních a sociálních rizik. Nastavení spolupráce mezi vlastníky bytového fondu a Centrem pro prevenci bezpečnostních a sociálních rizik pro předcházení ztráty bydlení jak formou informační komunikační kampaně k občanům, tak výměnou informací o osobách/domácnostech neplatících nájem. 7. Nastavení dlouhodobého sledování osob s trvalým bydlištěm na ohlašovnách úřadů městských obvodů včetně věkové struktury a důvodů přihlášení. Podklad pro tisková prohlášení o problematice ubytoven 1. Město Ostrava aktivně řeší problematiku ubytoven dle současných legislativních možností. Má připravenou infrastrukturu i postupy pro řešení krizových situací. Na rozdíl od ostatních měst má zpracovanou speciální studii ohledně problematiky ubytoven na svém území. 2. Město disponuje pasportem ubytoven na svém území a má tak informace o ubytovacích kapacitách a jejich obsazení. Aktualizace pasportu je časové nenáročná a může být dle potřeb provedena během 14 dnů. 3. Komerční ubytovny mají dostatečné volné kapacity (naplněnost kapacit ubytoven je v současné době 66 %), které lze využít při případném nutném zavírání ubytoven, které nesplňují legislativní podmínky provozu. Ke dni 24. 10. 2013 bylo na ubytovnách 2 795 volných lůžek. 6

3 Obecná východiska problematiky ubytoven V posledních letech se problematika ubytoven vzhledem ke změnám situace v oblasti bydlení stává stále více aktuální. Jako důsledek transformace bydlení a změn v občanském zákoníku v oblasti nájmu z bytu dochází k nárůstu počtu osob, které přichází o bydlení nebo z různých důvodů místo nájemního způsobu bydlení využívají bydlení v komerčních ubytovacích zařízeních. Jednou ze součástí transformace bydlení je bezúplatný převod bytového fondu z vlastnictví státu do vlastnictví jednotlivých obcí, započatý v roce 1991. Obce se tak dostaly do role správců bytového fondu, se kterou je spojená zodpovědnost za tvorbu lokální bytové politiky a povinnost nést náklady na provoz, správu a údržbu nově získaných objektů. S převodem však souvisela řada problémů, například metodická nepřipravenost obcí, neexistence zásad pro nakládání s bytovým fondem a především neposílení obecních rozpočtu za účelem pokrytí nově vzniklých nákladů. Obce část svého bytového fondu prodaly do soukromého vlastnictví za účelem získání peněz do obecního rozpočtu. Snižování bytového fondu omezuje možnost ovlivnit bytovou politiku na svém území a efektivně tak řešit problematiku osob s nedostatkem financí a zadlužeností, kvůli kterým nejsou schopni sehnat nebo udržet nájemní bydlení. Na situaci v oblasti bydlení měla určitý vliv také postupná deregulace nájemného. V důsledku deregulace došlo u regulovaných bytů k navýšení nájemného a to zejména v místech, kde se regulovaný nájem výrazně lišil od nájmu tržního. Po deregulaci je výše nájmu dána především trhem a vzhledem k zvyšování nájmů byla řada obyvatel dříve regulovaných bytu kvůli finanční situaci nucena své byty opustit a hledat si jiný způsob bydlení, mimo jiné také v prostředí ubytoven. Problematiku bydlení také dále ovlivňují poslední změny občanského zákoníku. Mezi pozitivní změny patří například zrušení možnosti jednostranného zvyšování nájemného. Na zvýšení nájemného se nyní musí dohodnout obě strany nájemní smlouvy, v případě neschopnosti dohodnout se je možné o stanovení výše nájemného požádat příslušný soud. Ten bude výši nájemného posuzovat dle výše nájemného v místě a čase obvyklé, může se tak stát, že dojde k navýšení nad finanční možnosti nájemce. Nový občanský zákoník také omezuje přechod nájmu bytu mezi příbuznými. Při přechodu nájmu již nelze nájemní smlouvu předávat, ale je nutné se domluvit na nájemní smlouvě nové. Na základě původní smlouvy může nájemník byt užívat pouze po dobu 2 let od předání, poté musí, v případě neuzavření nové smlouvy, byt opustit. Ke změnám občanského zákoníku, které mohou ovlivnit situaci v bydlení je možnost pronajímatelů si v rámci nájemní smlouvy vyhradit souhlas s přijetím další osoby do bytu, s výjimkou rodinných příslušníků. Pro osoby s problémy s ubytováním to tak může znamenat další překážku v získání byť přechodného bydlení u známých mimo vlastní příbuzné. Zvyšování počtu osob, které z různých důvodů přicházejí o nájemní formu bydlení nebo ji odmítají, se projevuje například na postupném zvyšování počtu osob, které jsou přihlášené k trvalému pobytu na sídlech ohlašoven městských obvodů Statutárního města Ostrava. Mezi hlavní důvody pro dlouhodobé využívání patří zejména nedostatek finančních prostředků, vysoká zadluženost, neschopnost dodržovat podmínky nájemního bydlení a mnoho dalších. Stále více osob z důvodu nedostatku příjmů pobírá sociální dávky ve formě doplatku na bydlení. Důsledkem výše uvedených skutečností je rozmach dlouhodobého ubytování v ubytovacích zařízeních. Jejich majitelé reagují na zvýšenou poptávku po tomto typu bydlení a svá zařízení upravují z turistických ubytovacích zařízení na zařízení pro dlouhodobé ubytování. Tuto změnu podporuje také ústup průmyslu v Moravskoslezském kraji, v jehož důsledku jsou ubytovny určené pro dojíždějící dělníky prázdné a jejich majitelé tak hledají klientelu ve skupině sociálně slabých osob. Vyplácení doplatků na bydlení navíc majitelům ubytoven poskytuje určitou jistotu, že sociálně vyloučené osoby budou schopny poskytované ubytování splácet a vzhledem k absenci jiným možností ubytování také přijmout nižší úroveň bydlení, které sice splňuje parametry krátkodobého ubytování pro cestovní ruch, 7

ale jejich vhodnost pro dlouhodobé ubytování například rodin s dětmi je sporná. Ze špatné ekonomické situace sociálně slabých osob se tak do jisté míry stal byznys stojící především na ziscích majitelů ubytoven. Opustí-li lidé z uvedených důvodů nájemní bydlení, jejich návrat zpět se stává málo pravděpodobným. Nájemní bydlení vzhledem ke stavu trhu a své finanční situaci získávají velmi těžce, a i v případě jeho zisku si ho málo kdy udrží. Ubytovny navíc nejsou prostředním vhodným pro možnosti či samotnou motivaci řešení vlastní sociální motivace a v některých případech tak představují přechodový stupeň mezi nájemním bydlením a bydlením v azylových domech, popřípadě na ulici (bezdomovectvím). Cílem řešení problematiky ubytoven by mělo být především nastartování opačného trendu přesunu osob mezi jednotlivými druhy bydlení. Při ztrátě nájemního bydlení by měly ubytovny sloužit pouze jako nouzové a přechodné řešení před vstupem do procesu vedoucímu k návratu zpět. Pro návrat však musí existovat dostatek možností, například existencí vícestupňového bydlení v sociálních bytech s aktivním sociálním programem za účelem osamotnění těchto osob v oblasti bydlení a celkového života. Další součásti řešení problematiky ztráty bydlení je prevence sociálních rizik a předcházení jejich důsledkům. Jednou z nejvýznamnějších metod sociální práce ve vztahu k osobám ohroženým ztrátou bydlení je tzv. depistáž, aktivní vyhledávání těchto osob a nabízení spolupráce vedoucí k předcházení rizik ztráty bydlení. K vytipování těchto osob musí sociální pracovníci využívat informace od spolupracujících subjektů a svých znalostí z terénu, například Úřad práce, místní oddělení PČR, poskytovatelé vybraných sociálních služeb, školská zařízení apod. Po vytipování osob a vyloučených lokalit nabízí sociální pracovníci těmto osobám spolupráci při řešení jejich potřeb. Výsledkem úspěšné depistáže (úspěšný příklad z praxe je činnost organizace FAWOS ve Vídni v oblasti prevence vystěhování) jsou konkrétní počty nejen nových klientů sociálních služeb, kteří aktivně přistoupili k řešení své situace ve spolupráci se sociálním pracovníkem, ale také počty osob, které byly informovány o možnostech pomoci, kterou mohou v případě zhoršení své situace a potřeby využít. 3.1 Státní fond rozvoje bydlení a Koncepce bydlení ČR do roku 2020 Problematikou bydlení na území České republiky se zabývá Státní fond rozvoje bydlení, který je garantem plnění Koncepce bydlení ČR do roku 2020 a zabývá se především podporou bydlení pro sociálně, zdravotně či jinak znevýhodněné občany, motivací vlastníků k péči o své bydlení a programy na podporu obcí. Státní fond rozvoje bydlení byl zřízen Zákonem č. 201/2000 Sb., o státním fondu rozvoje bydlení o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Usnesením Vlády ČR ze dne 13. července 2011 č. 524 byla schválena Koncepce bydlení České republiky do roku 2020 (dále jen Koncepce). Základem tohoto dokumentu, rozděleného na analytickou a návrhovou část, je stanovení vize v oblasti bytové politiky a její rozpracování do podoby konkrétních cílů, priorit a jednotlivých úkolů a nástrojů pro jednotlivé státní orgány a organizace. Návrhy vytvořené v rámci koncepce jsou založeny na základě následujících principů: Ekonomická přiměřenost: Způsob a forma zásahů státu, ať již z vlastní iniciativy či kvůli zavádění nové legislativy EU do právního řádu České republiky, musí respektovat elementární ekonomické principy. Udržitelnost veřejných i soukromých financí: Pokud předchozí východisko nebude respektováno, dojde ke zvyšování nároků na státní rozpočet. Zvýší se tak vázanost výdajů veřejného i soukromého rozpočtu, což povede ke snížení konkurenceschopnosti České republiky jako celku. Odpovědnost státu za vytváření podmínek, které jednotlivcům umožní naplnění práva na bydlení. 8

Strategické cíle Vize Vizí bytové politiky ČR je dle schválené koncepce Dostupnost, stabilita a kvalita bydlení, která je dále rozpracována do strategických cílů uvedených v následujícím schématu. Schéma 3.1.1: Vize bytové politiky ČR dle Koncepce bydlení České republiky Dostupnost, stabilita a kvalita bydlení Dostupnost: Zajištění přiměřené dostupnosti ubytování ve všech formách bydlení. Stabilita: Vytvoření stabilního prostředí v oblasti financí, legislativy a institucí pro všechny účastníky trhu s bydlením. Kvalita: Snižování investičního dluhu bydlení včetně zvyšování vnější kvality rezidenčního prostředí. Dle koncepce je základem působení státu v oblasti dostupnosti bydlení především motivace občanů k tomu, aby si dokázali nalézt ubytování vlastními silami a pro občany, kteří tohoto nejsou sami z objektivních důvodů schopni, zajistit dostatečnou pomoc prostřednictvím zavedení efektivních nástrojů, které musí být v souladu s principy ekonomické přiměřenosti a udržitelnosti veřejných a soukromých financí. Pod pojmem stabilita se v rámci koncepce rozumí především stabilita sociální, ekonomická, stabilita prostředí z pohledu urbanistického a architektonického v souladu kvalitou přírodní a krajinnou. Pro všechny generace občanů stabilita bydlení představuje určitou předvídatelnost, která zamezí vzniku neočekávaných změn v oblasti bydlení, vedoucích ke snížení možnosti jeho získání či udržení. Kvalita bydlení představuje důležitou složku prostředí, která působí na život člověka. Cílem státu by mělo být neustálé zlepšování kvality bydlení pro jeho dodržení principů ekonomické udržitelnosti. Aktivity vedoucí ke zvyšování kvality bydlení navíc v některých případech souvisí se zajišťováním dostupnosti a stability bydlení, například při revitalizacích domu se současným snižováním energetické náročnosti. Jedním z úkolů vycházejících z Koncepce je vypracování dokumentu Komplexní řešení sociálního bydlení. Ke komplexnímu řešení sociálního bydlení je nutné především pojem sociální bydlení legislativně přesně vymezit. Problematika bydlení je jednou ze složek sociální politiky státu, tzn., že by měla být zcela v kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí. Tento úkol byl proto vymezen pro Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo pro místní rozvoj a dle Koncepce měl být splněn v termínu 30. 6. 2013. Tento termín nebyl příslušnými orgány splněn a byl přeložen na 31. 12. 2013. Přesné zadání úkolu dle koncepce je následující: Návrh komplexního řešení sociálního bydlení s využitím institutu tzv. bytové nouze. Bytovou nouzi je nutno definovat prostřednictvím sociální situace, resp. událostí, ve které se oprávněné osoby nacházejí, a to ve spojení s neuspokojenou bytovou potřebou. Je rovněž třeba předložit návrh legislativní úpravy osob v bytové nouzi a vytvořit nástroje pro prevenci a řešení sociálního a prostorového vyloučení. 9

Dokument Komplexní řešení sociálního bydlení se bude skládat z analytické a návrhové části, na základě výstupů by měl vzniknout návrh zákona o bytové nouzi, tedy kriteriálního zákona sloužícího jako východisko pro jednotlivá opatření ve zvláštních právních předpisech v oblastech podpor ze strany Ministerstva pro místní rozvoj a nástrojů v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí. V rámci přípravy analytické části materiálu byly z hlediska kapacity současných nástrojů řešit situaci osob s vyšším prahem dostupnosti identifikovány limity, v gesci MPSV v oblasti sociální práce, sociálních služeb a nepojistných sociálních dávek. 3.2 Povinnosti obce v oblasti bydlení Povinnosti obce v oblasti práva na bydlení pro každého jsou ustanoveny v Zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní řízení), ve znění pozdějších předpisů, kde je tato povinnost v 35, odst. 2 vydefinována následujícím způsobem: Do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené v 84, 85 a 102, s výjimkou vydávání nařízení obce. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Tato definice, ani žádný jiný právní předpis však obcím nestanovuje povinnosti poskytnout ubytování každému jednotlivci, který o něj přijde. Povinnosti obce v oblasti bydlení byly v minulosti předmětem soudních sporů, kdy se obyvatelé bytů při nuceném vystěhování a neprodloužení nájemní smlouvy při stížnostech na dobu určitou na výše uvedenou definici povinnosti v oblasti bydlení ze zákona o obcích odkazovali. Taková ústavní stížnost byla zamítnuta například v rámci Usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 9. 2009 II. ÚS 1766/09, viz následující výňatek z odůvodnění: U třetího okruhu námitek týkajícího se porušení práva na bydlení a na zachování lidské důstojnosti a práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života (čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny) je třeba vycházet z toho, že se jedná o soukromoprávní vztah a je tedy v zásadě věcí pronajímatele, byť se jedná o obec, s kým hodlá nájemní smlouvu uzavřít. Nelze jej k prodlužování či uzavírání nové smlouvy mocensky nutit. Na tom nemění nic ani povinnost obce pečovat o uspokojování potřeb bydlení stanovená v 35 odst. 2 zákona o obcích. Tuto proklamaci, třebaže může vycházet z mezinárodní úmluvy, nelze vykládat tak, že by obec musela každému svému obyvateli zajistit náležité bydlení. Takový výklad dovedený do důsledku by mohl vést k nemístné toleranci nezodpovědného chování jednotlivce. To by znamenalo na jedné straně rezignaci na jakoukoliv odpovědnost za vlastní život a na druhé straně by docházelo k neúnosnému zatížení obcí. Povinností pro obce je tedy především vytvoření dostatečných podmínek pro to, aby každý občan, který chce bydlet v nezávadném a velikostně a finančně dostupném bydlení, měl při dostatečném vlastním úsilí v rámci svých možností toto bydlení získat. Tvorba těchto podmínek však musí být v souladu s kompetenčními a finančními možnostmi obcí. 3.3 Nutné změny legislativy a kompetencí v oblasti bydlení Pro vytvoření efektivního modelu řešení problematiky osob s vyšším prahem dostupnosti bydlení je nutné provést jasné zakotvení kompetencí obcí v samostatné působnosti z hlediska povinnosti: zajistit a disponovat bytovým fondem za účelem schopnosti poskytování finančně dostupného (nákladového) nájemního bydlení pro osoby, které nejsou schopny si bydlení zajistit nebo udržet samy z důvodu jeho nízké dostupnosti v kombinaci s nízkými finančními příjmy, zajistit přístřeší osobám, které nejsou schopny udržet si nájemní bydlení ani při současném poskytování sociální péče. Kompetence obcí k zabezpečení svých občanů je potřeba zakotvit v legislativě v rámci Zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní řízení). Povinnosti obcí stanovit s ohledem na přihlášení občana k trvalému pobytu na území obce. Velikost bytového fondu vymezeného pro účely nákladového 10

bydlení se musí odvíjet dle velikosti obce a počtu bytů, kterými daná obec disponuje. Pro přijetí těchto kompetencí je potřebné povinnosti provázat s rozpočtovým určením daní, aby obce získaly dostatečné finance pro jejich plnění a nedošlo k neúnosnému zatížení obecních rozpočtů. 3.4 Systém vícestupňového bydlení Problematika ubytoven je v současné době velmi probírána a vnímána poměrně negativně. Je však nutné si uvědomit, že ubytovny představují ubytovací kapacity pro osoby s bytovými problémy v nepříznivé sociální situaci, které v současné době nelze nikterak nahradit. Místo přísné regulace ubytoven je tak nutné najít nebo vytvořit především efektivní alternativu k tomuto typu spojenou s programem k navrácení sociálně vyloučených osob zpět do běžného života. Jednou z možných variant řešení problematiky osob v nepříznivé životní situaci spojené se ztrátou bydlení je systém vícestupňového bydlení. Tento systém slouží pro pomoc lidem v sociální nouzi spojených se ztrátou bydlení, kteří jsou nucení žít na ulici, v azylových domech nebo sociálních ubytovnách. Prvním stupněm tohoto systému je krátkodobé ubytování s intenzivním sociálním programem v rámci sociálních služeb, dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách za účelem nastartování přechodu sociálně slabých osob zpět do samostatného soběstačného života. Druhým stupněm vícestupňového bydlení je bydlení s terénními sociálními službami v tzv. sociálních nebo tréninkových bytech. Je zaměřeno na klienty azylových domů po dosažení kompetence, či osoby, které bydlí v nekvalitních komerčních ubytovnách a osoby, které ztratily bydlení z jiných důvodů než z nedostatečné kompetence k udržení nájemného bydlení (nebo v nejbližší době bydlení ztratí). Tzv. tréninkové bydlení předpokládá individuální intenzivní práci s klientem před jeho přestěhováním do bytu třetího stupně. Podmínkou zapojení klienta do programu by měla být jeho aktivní spolupráce s terénními pracovníky, aktivní hledání zaměstnání či absolvování rekvalifikačních kurzů, nulový dluh na nájemném (případně aktivní splácení vzniklého dluhu). Pro fungování vícestupňového bydlení je potřebné časové omezení doby, po kterou mohou klienti tréninkové byty obývat, pro zajištění dostatečné motivace dále řešit svou životní situaci. Třetí stupeň představuje dlouhodobé samostatné nájemní bydlení. Mělo by, podobně jako u tréninkových bytů, jít o byty mimo lokality sociálního vyloučení s cílem zajistit odpovídající sociální mix. Škála nabízených bytů by tak měla být co možná nejširší, aby domácnosti měly pocit výběru a skutečného návratu do plnohodnotného života, tudíž by se neměla omezovat jen na bytový fond úřadů městských obvodů, ale také by měla zahrnout bytový fond soukromých subjektů. 11

Schéma 3.4.1: Systém vícestupňového bydlení Na území města Ostrava se nachází celá řada azylových domů a dalších sociálních služeb, včetně bytů se speciálním sociálním režimem. Pro řešení problematiky osob v obtížné situaci spojené se ztrátou bydlení a problematiky ubytoven je nutné nastavit efektivní komunikaci a spolupráci mezi jednotlivými aktéry bytové politiky pro zajištění fungování vícestupňového bydlení a procesu návratu sociálně vyloučených osob zpět do běžného života. 3.5 Vymezení ubytoven a vybraných spciálních služeb 3.5.1 Legislativní vymezení ubytoven Dle 43 Vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby a 2 Vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, se rozumí stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené. Stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci. Ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií: hotel, motel, penzion a ostatní ubytovací zařízení. Stavba ubytovacího zařízení se zařazuje podle požadavků na plochy a vybavení do tříd, které se označují hvězdičkami, stanovené normovými hodnotami. Ubytovny dle této vyhlášky spadají do kategorie ostatní ubytovací zařízení a zařazují se do dvou tříd, kde jsou charakterizovány pouze jako turistické ubytovny určené pro cestovní ruch. Tyto ubytovací zařízení mnohdy i přes charakteristiku turistických ubytoven pro cestovní ruch slouží k dlouhodobému ubytování sociálně slabých osob a rodin. Vznikl tak nový typ ubytovacích zařízení, který není v legislativě České republiky definován, přičemž se jedná o specifický druh dlouhodobého ubytování, jehož míra využívání v posledních letech neustále narůstá. Současně ubytovny poskytují možnost nouzového bydlení pro osoby bez přístřeší a představují tak alternativu k azylovým domům a noclehárnám. 12

Z chybějícího legislativního vymezení tohoto typu ubytování vyplývá řada problémů. Ubytovny jsou zkolaudovány dle požadavků zákona o technických požadavcích na stavby jako turistické ubytovací zařízení pro cestovní ruch, u kterých je předpokládána určitá přechodnost a nouzovost poskytovaného ubytování. Technické parametry a zázemí ubytoven této charakteristice v mnoha případech odpovídají, nejsou však optimálními parametry například pro dlouhodobé ubytování rodin s dětmi apod. V mnoha případech komerční ubytovací zařízení poskytují ubytování různým cílovým skupinám. Část objektu a pokojů tak může být vymezena pro ubytování dělníků a zbytek pro dlouhodobé ubytování sociálně slabších osob s problémy získat nebo udržet si sociální bydlení. Tento stav není v čase stálý, majitelé a provozovatelé ubytoven zaměření na cílové skupiny a jejich poměr na ubytovně mění dle aktuálních potřeb především pro maximalizaci svých zisků. Neexistence přesného legislativního vymezení je také omezující pro možnosti, kterými by mohlo město tento typ ubytovacích zařízení ovlivnit nebo kontrolovat. Vzhledem k legislativní definici není možné případnými místními vyhláškami a dalšími způsoby zacílit konkrétně tento druh ubytovacích zařízení, bez nutnosti zahrnutí také ostatních typů ubytovacích zařízení sdílející definici ostatní ubytovací zařízení (např.: koleje, kempy, internáty atd.). Ubytovny jako subjekty mohou uzavírat s uživateli ubytovací smlouvy pouze tehdy, pokud jsou klientům poskytovány ubytovací služby. Ty lze provozovat na základě živnostenského listu na ubytovací služby. Za ubytovací služby jsou považovány další služby mimo běžného provozu zařízení, např. praní prádla, zajištění stravy, úklid ubytovacích prostor apod. Pokud je podepsána smlouva o ubytování a provozovatel pouze přenechává prostory k užívání a žádné další služby neposkytuje, jen zajišťuje elektrickou energii, plyn, vodu, osvětlení atd., dochází k obcházení zákona, protože se smlouva posuzuje vždy dle obsahu nikoliv podle názvu. Tzn. byť je smlouva sepsána jako ubytovací, pak jde ve své podstatě o smlouvu nájemní (popř. podnájemní). Pokud je sepsána mezi uživatelem a majitelem objektu, jde o nájemní smlouvu, pokud jde o smlouvu uzavřenou mezi provozovatelem zařízení, který je pouze nájemcem, pak jde o smlouvu podnájemní. Proto je potřeba zjišťovat v jakém postavení má poskytovatel ubytování, o jaké podnikání dle živnostenského listu jde a zda je podnikání v souladu s právními předpisy. 3.5.2 Sociální ubytovna Vzhledem k chybějící legislativě, která by definovala ubytovny jako druh přechodného/dlouhodobého bydlení z pohledu soc. oblasti, ne pouze jako turistické ubytování, byl pro potřeby analýzy na základě dat týkajících se doplatku na bydlení a dalších informačních zdrojů vydefinován pojem sociální ubytovna. Pojem sociální ubytovna označuje ubytovací zařízení, poskytující přechodné dlouhodobé bydlení po osoby s nízkými příjmy a vysokou zadlužeností, které jsou vzhledem k nedostatečným celkovým majetkovým a sociálním poměrům ohroženy chudobou a sociálním vyloučením a tyto poměry jim neumožnují získat byt k trvalému bydlení. Sociální ubytovna poskytuje přechodné dlouhodobé bydlení pro osoby s nízkými příjmy, které s ohledem na nedostatečné celkové majetkové a sociální poměry jsou ohroženy chudobou a sociálním vyloučením. Sociální ubytovna je využívaná osobami, jejichž celkové sociální a majetkové poměry neumožňují získat byt k trvalému bydlení. Jedná se o ubytovací zařízení s výjimkou těch, které jsou využívány k cestovnímu ruchu, ubytování studentů a pracovníků: hotel, motel, penzion, ostatní ubytovací zařízení (koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů). Mezi základní charakteristiky sociální ubytovny patří: Klienti jsou zde ubytováni dlouhodobě. Krátkodobé smlouvy na dobu určitou jsou pravidelně prodlužovány v momentě složení potřebných financí klienty. V ubytovacím zařízení jsou ubytovaní klienti, kteří úplatu za ubytování nebo její část hradí z doplatku na bydlení. 13

Legislativním odlišením sociálních ubytoven od krátkodobých turistických zařízení by stát i obce získaly možnost tento druh bydlení ovlivnit a vydefinovat přesné technické parametry, jejichž dodržování by ubytovaným osobám poskytovalo určitou úroveň ubytování pro účely dlouhodobého bydlení. V rámci změny legislativy je nutné vymezit například minimální velikosti pokojů, maximální počet osob na pokoj, sociální zařízení či kuchyňku a také nezbytné technické vybavení ubytoven. 3.5.3 Ubytovny pro zaměstnance Ubytovny poskytují přechodné ubytování také pro zaměstnance firem a organizací, kteří jsou z pracovních důvodů nuceni pobývat v Ostravě či blízkém okolí. V minulosti se na území města Ostravy těchto ubytovacích zařízení nacházela spousta, Ostrava byla centrem průmyslu a za prací se zde sjížděli zaměstnanci z širokého okolí a zahraničí. Dělníci zde bydleli během pracovních dnů, o víkendech, svátcích a mimo hlavní pracovní sezónu se vraceli zpět do svých domovů. Ke změně došlo po roce 1989, když začala deindustrializace Ostravy. Došlo k ukončení těžby na území města, z různých důvodů byly postupně uzavírány další průmyslové podniky, případně v nich byl značně omezen provoz (například Ostramo, Hrušovská chemička, Tesla, ROMO nebo vysoké pece ve Vítkovicích). V rámci uzavírání a privatizace se podniky zbavovaly naprosté většiny zařízení služeb, které provozovaly. Mezi tato zařízení kromě kulturních domů, rekreační a sportovních zařízení patřila také značná část bytového fondu a ubytovací zařízení sloužící dojíždějícím zaměstnancům. Noví majitelé těchto ubytovacích zařízení pružně zareagovali na další důsledek deindustrializace města, a to silný pokles pracovních míst a s tím související nárůst počtu osob ohrožených sociálním vyloučením, a ubytovny přizpůsobili k dlouhodobému bydlení těchto osob. Na území Statutárního města Ostrava se tak nachází pouze minimum ubytoven, jejichž kapacita plně slouží pro ubytování zaměstnancům firem a organizacím. Většina ubytoven slouží pro ubytování dělníků jen zčásti, zbytek kapacit je určen pro klienty z řad sociálně slabých osob, kteří je obývají celoročně a dlouhodobě. 3.5.4 Azylové domy Ubytovací služby na přechodnou dobu pro osoby v nepříznivé sociální situaci nabízí azylové domy. Azylové domy dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, poskytují ubytování na přechodnou dobu s nácvikem kompetencí k samostatnému nebo tréninkovému bydlení; v případě, kdy osoba není schopna v rámci omezené doby získat základní kompetence k tréninkovému (doprovázenému) bydlení, odchází z azylového domu do přístřeší. V případě, že by osoba kompetence k samostatnému bydlení získala, odchází do tréninkového nebo samostatného nájemního bydlení. Kromě samotného ubytování patří mezi nabízené služby také poskytnutí nebo pomoc při zajištění stravy a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí. Na rozdíl od ubytoven je bydlení v azylovém domě doprovázeno aktivním sociálním programem a je podmíněno daleko přísnějšími povinnostmi klientů. Služby azylových domů jsou klientům poskytovány na základě smlouvy o poskytování sociálních služeb, která je uzavírána na dobu 3 měsíců. Smlouva může být opakovaně prodlužována, maximální délka pobytu v azylovém domě je však omezena, zpravidla na 1 rok. Obyvatelé azylových domů tak představují další potenciální klienty ubytoven pro osoby v sociálně nepříznivé situaci. Na smlouvy o poskytnutí sociálních služeb v azylovém domě lze také získat doplatek na bydlení, pokud orgán pomoci v hmotné nouzi vyhodnotí situaci jako případ hodný zvláštního zřetele. Jedním z problémů bydlení v azylových domech je jejich zaměření na konkrétní skupiny uživatelů, většinou rozdělených dle pohlaví. Ubytování v azylových domech pouze pro může nebo matky s dětmi znamená rozpad rodin, které tato zařízení využívají. Rozpad rodiny může znamenat další prohlubování sociálních problémů rodin, nepřistoupení rodin na vzájemné odloučení vede k preferenci bydlení na komerčních ubytovnách před bydlením v azylových domech. Osoby v tíživé životní situaci se tak mnohdy dostávají mimo dosah působení sociálních programů a jejich návrat k nájemní formě stálého bydlení se stává méně pravděpodobným. 14

3.5.5 Noclehárny Noclehárny jsou dle Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách považovány zařízení poskytující ambulantní služby osobám bez přístřeší, které mají zájem o využití hygienického zařízení a přenocování. Služba je poskytována za úhradu od uživatele. 15

4 Analytická část Cílem analytické části studie je sesbírání, zpracování a vyhodnocení dat v oblasti sociálních ubytoven na území Statutárního města Ostrava za účelem definice současného stavu, aktuálních krátkodobých a dlouhodobých problémů a vytvoření podkladových informaci pro návrhy řešení problematiky městem Ostrava v rámci návrhové části studie. Pro účely analytické části byla poskytnuta řada zdrojových dat. Část byla získána z veřejných databází (např. databáze Českého statistického úřadu), další část byla získána v rámci součinnosti orgánů veřejné správy města Ostravy a České republiky (Úřady městských obvodů, odbor sociálních věcí, školství, sportu a volnočasových aktivit Magistrátu města Ostravy, Úřad práce, oddělení stavební policie, městská policie Ostrava a Policie ČR). Poslední část informací byla sesbírána prostřednictvím terénního průzkumu, během kterého tazatelé řešitele studie navštívili všechny vydefinované ubytovny, na základě získaných informaci byl vytvořen pasport ubytoven na území Statutárního města Ostrava. 4.1 Stav bydlení dle SLDB Dle dat Českého statistického úřadu z posledního Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 bydlelo v ubytovnách na území SO ORP Ostrava 2 073 osob. Jelikož není pojem ubytovna v legislativě České republiky definován, nelze tento počet brát jako definitivní. K ubytovnám lze přiřadit také údaj o počtu osob bydlících v zařízeních pro krátkodobé ubytování, které jsou v mnoha případech využívány jako ubytovny pro dlouhodobý pobyt. Jako ubytovny bývají nelegálně využívány také jiné budovy nesloužící k bydlení (např. vyklizené kanceláře, sklady apod.). V těchto objektech v roce 2011 bydlelo 748 osob. Sečtením zmíněných údajů tak vychází, že potenciálně mohlo v roce 2011 bydlet na ubytovnách na území SO ORP Ostrava až 3 629 osob. V azylových zařízeních bydlelo dalších 134 osob, které často při jejich opouštění končí na ubytovnách. Počty obvykle bydlících osob v jednotlivých druzích domu jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 4.1.1: Domy a obydlí mimo bytový fond podle obydlenosti, počtu bytů a obvykle bydlících osob a podle druhu domu - SO ORP Ostrava Druh domu Obvykle bydlící osoby celkem v bytech v zařízeních jinde Bezdomovci Domy celkem 324 431 315 491 8 042 898 x rodinné domy 80 669 80 571 26 72 x v tom: rodinné domy - samostatné 69 587 69 493 22 72 x rodinné domy - dvojdomky 7 061 7 060 1 - x rodinné domy - řadové 4 021 4 018 3 - x bytové domy 233 423 232 552 818 53 x ubytovny a svobodárny 2 073 45 1 934 94 x studentské koleje 379 1 378 - x domovy mládeže, internáty 18 5 13 - x dětské domovy 112 4 108 - x ostatní zařízení pro děti a mládež 3 3 - - x domovy důchodců 1 487 5 1 482 - x penziony pro důchodce 262 73 189 - x ústavy sociální péče pro postižené 307 1 306 - x kláštery a konventy 18 18 - - x azylová zařízení 134-126 8 x nemocnice, léčebná zařízení, lázeňské ústavy 154-150 4 x zařízení pro krátkodobé ubytování 808 33 719 56 x věznice, vazební věznice 1 405 2 1 401 2 x 16

Druh domu Obvykle bydlící osoby celkem v bytech v zařízeních jinde Bezdomovci provozní budovy s byty 2 309 2 153 42 114 x správní úřady (ohlašovny pobytu) 121 25 17 79 x jiné budovy nesloužící k bydlení 749 x 333 416 x Bydlící osoby v objektech mimo bytový fond 472 x 1 471 x v tom: rekreační chata, chalupa 236 x x 236 x nouzové obydlí, přístřeší 230 x x 230 x mobilní (pohyblivé) obydlí 5 x x 5 x v zařízeních 1 x 1 x x Bezdomovci x x x x 1 115 Zdroj dat: Český statistický úřad, SLDB 2011 4.2 Osoby s trvalým bydlištěm na ohlašovnách úřadů městských obvodů Ostrava Počty osob s trvalým bydlištěm lze nepřímo považovat za údaj úzce spojený s počtem osob bydlících na ubytovnách. Vedle nich pak určitou část tvoří osoby žijící na ulici, zbylou část pak osoby, které přišly o trvalé bydliště, ale bydlí v normálních bytech či domech například na základě domluvy se známými apod. Přesné počty osob v jednotlivých vyjmenovaných skupinách jsou nezjistitelné, jelikož v rámci evidence obyvatel s trvalým pobytem na ohlašovnách městských obvodů nejsou tyto údaje evidovány a v rámci terénních průzkumů není možné zachytit všechny osoby žijící na ulici či v ubytovnách. Navíc vzhledem k pravděpodobnému přesunu těchto osob mezi místy bydlení by se tyto údaje stávaly rychle neaktuálními. Důvody ztráty trvalého bydliště a přihlášení na ohlašovnu městského obvodu bývají různé. Mezi nejčastější patří zadluženost, vzniklá buď ztrátou či nemožností (neschopností) najít zaměstnání, popřípadě špatným zdravotním stavem. Dalším důvodem může být rozpad rodiny či partnerství, mezi méně časté důvody patří například návrat osob z výkonu trestu nebo u dětí z dětských domovů dovršení plnoletosti. Na druhou stranu nelze říct, že na ubytovnách dlouhodobě bydlí pouze osoby, které ztratily trvalé bydliště a jsou přihlášeny na úřadech městských obvodů. Značnou část ubytovaných tvoří osoby, které do Statutárního města Ostrava či jeho blízkého okolí dojíždí za prací. Jedná se jak o občany České republiky, tak cizince, kteří na ubytovnách bydlí přes období, kdy zde pracují a například o víkendech nebo sezónních obdobích bez práce jezdí zpátky do míst svého trvalého bydliště. 4.2.1 Legislativa problematiky trvalého bydliště na ohlašovně ÚMOb Problematika trvalého pobytu občanů je legislativně řešena v zákoně č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o evidenci obyvatel). Trvalý pobyt je konkrétně řešen v 10 až 12. Dle zmíněného zákona existují 3 možnosti, jakým způsobem může byt člověku přiřazeno trvalé bydliště na ohlašovně úřadu městského obvodu. Nejčastějším případem je rozhodnutí ohlašovny o zrušení místa trvalého pobytu. Toto rozhodnutí ohlašovna provede v následujících případech: Hlavním důvodem bývá zánik užívacího práva osoby k objektu nebo jeho části, jejíž adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako trvalý pobyt a osoba tento objekt či jeho část nevyužívá. O zrušení trvalého bydliště v tomto případě rozhoduje ohlašovna na základě návrhu podaném vlastníkem objektu nebo jinou oprávněnou osobou. Navrhovatel je povinen tuto skutečnost doložit (např. nájemní smlouvu, výpis z katastru nemovitosti, pravomocný rozsudek soudu apod.) Nevyužívání objektu je možno prokázat taky svědectvím jiných osob. V případě, že 17

osoba nemá žádné užívací právo, zruší ohlašovna trvalý pobyt pouze na základě návrhu vlastníka objektu nebo pověřené osoby. Tento stav nastává také tehdy, pokud byla osoba na základě soudního řízení vyklizena, v tom případě např. vlastník předkládá úřadu rozhodnutí soudu o výkonu rozhodnutí (exekuci) vyklizení. Důležité je, že jde o úkon, k němuž dává návrh k úřadu vždy navrhovatel, zpravidla se jedná o vlastníka bytu nebo nájemce, jemuž svědčí právo nájmu apod. Například při rozvodu manželství rozvedený manžel předkládá smlouvu o uspořádání bydlení rozvedených manželů (kterou přiložil k rozvodu manželství tzv. dohodou) nebo předkládá vypořádání společného jmění manželů a následný vklad do katastru nemovitostí, na základě čehož se provede i změna trvalého pobytu v evidenci obyvatelstva. Rozhoduje tak úřad na základě návrhu osoby odlišné od osoby, které má být ukončen trvalý pobyt na dané adrese. Přitom vždy pak je trvalý pobyt ponechán na úřadě v obci, v níž měla osoba naposledy trvalý pobyt. Osoba si sama může změnit trvalý pobyt jen tak, že jej nahlásí na jiné adrese za splnění podmínek pro takový úkon, na předchozím bydlišti se pak provede jen výmaz jako administrativní úkon na základě sdělení úřadu, kde byl trvalý pobyt evidován. Zápis trvalého pobytu byl proveden na základě pozměněných, neplatných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností. Objekt, na jehož adrese má osoba trvalý pobyt, je odstraněn, zanikl, nebo se stane podle právních předpisů nezpůsobilý k účelu bydlení. Druhým případem je situace, kdy občan nemůže po návratu z pobytu z ciziny nebo po nabytí státního občanství České republiky předložit doklady potřebné k zápisu trvalého bydliště. V této situaci je trvalým bydlištěm ohlašovna městské části, kde měla osoba poslední trvalé bydliště. Pokud nikdy osoba trvale bydliště na území ČR neměla, je místem trvalého bydliště ohlašovna městského obvodu, kde se narodila, případně sídlo zvláštní matriky v případě, že se narodila v cizině. Poslední situace, kdy osoba získá trvalý pobyt na ohlašovně, se týká dětí, které se narodí osobám, u kterých nelze zjistit trvalé bydliště. V takovém případě se trvalým bydlištěm stává sídlo ohlašovny v městském obvodu, ve kterém se jedinec narodil, případně sídlo zvláštní matriky pokud se narodil v cizině. Stejným způsobem se postupuje v případě, kdy matka písemně požádá o utajení své osoby v souvislosti s porodem. 4.2.2 Osoby s trvalým bydlištěm v sídle ohlašoven městských obvodů na území SMO Ke dni 27. 9. 2013 má trvalý pobyt na ohlašovnách úřadů městských obvodů Statutárního města Ostrava celkem 13 494 osob, což je 4,6 % obyvatel SMO. Nejvíce osob má trvalý pobyt na ohlašovnách v největších městských obvodech města: Ostrava - Jih (5 443 osob), Poruba (2 889 osob) a Moravská Ostrava a Přívoz (1 995 osob). V posledních dvou letech počet osob s trvalým pobytem na ohlašovnách narůstá, ke dni 1. 1. 2011 bylo těchto osob 10 731, ke dni 1. 7. 2012 11 902 osob. Průměrný meziroční přírůstek je 1 374 osob, což odpovídá 0,5 % přírůstku. Vzhledem k nárůstu počtu těchto osob lze v budoucnu předpokládat stoupající poptávku po ubytovnách a jim podobných ubytovacích zařízeních. Nejvyšší podíl osob s trvalým bydlištěm na ohlašovně ÚMOb má městský obvod Vítkovice, trvalé bydliště na ohlašovně zde má 8,9 % obyvatel. Nad průměrem v rámci města Ostrava jsou tyto městské obvody: Moravská Ostrava a Přívoz (5,2 %), Nová Ves (5,4 %) a Ostrava-Jih (5,1 %). V tabulce níže jsou uvedeny počty osob s trvalým bydlištěm na ohlašovnách jednotlivých městských obvodů Statutárního města Ostrava a podíly k počtu obyvatel městských obvodů. 18

Tabulka 4.2.1: Počet osob s trvalým bydlištěm v sídle ohlašovny městských obvodů SMO a jejich podíl k počtu obyvatel Městský obvod Počet 2011 2012 2013 Podíl k počtu obyvatel Počet Podíl k počtu obyvatel Počet Podíl k počtu obyvatel Hošťálkovice 26 1,6% 24 1,5% 26 1,6% Hrabová 95 2,5% 111 2,9% 130 3,5% Krásné Pole 27 1,1% 33 1,3% 34 1,3% Lhotka 18 1,5% 18 1,4% 23 1,8% Mariánské Hory a Hulváky 307 2,4% 361 2,9% 393 Martinov 23 2,0% 20 1,8% 22 2,0% Michálkovice 84 2,7% 102 3,2% 110 3,4% Moravská Ostrava a Přívoz 1 500 3,6% 1 669 4,2% 1 995 Nová Bělá 27 1,5% 33 1,8% 31 1,7% Nová Ves 42 6,0% 38 5,4% 38 5,4% Ostrava-Jih 4 285 3,8% 4 771 4,4% 5 443 5,1% Petřkovice 113 3,7% 119 3,8% 124 4,0% Plesná 36 2,7% 37 2,7% 44 3,2% Polanka nad Odrou 130 2,7% 139 2,9% 142 2,9% Poruba 2 429 3,5% 2 652 3,9% 2 889 4,4% Proskovice 6 0,5% 9 0,7% 13 1,1% Pustkovec 21 1,7% 27 2,2% 31 2,5% Radvanice a Bartovice 202 3,0% 216 3,2% 235 3,7% Slezská Ostrava 633 2,9% 745 3,5% 812 3,9% Stará Bělá 58 1,5% 67 1,7% 71 1,8% Svinov 165 3,7% 189 4,2% 203 4,6% Třebovice 21 1,1% 34 1,8% 32 1,7% Vítkovice 483 6,0% 488 6,1% 653 8,9% Celkem 10 731 3,5% 11 902 3,9% 13 494 4,6% Zdroj dat: Magistrát města Ostravy, údaje aktuální k datům 1.1 2011, 1. 7. 2012 a 27. 9. 2013. 3,3% 5,2% Ze struktury osob s trvalým bydlištěm na ohlašovnách úřadů, uveden v tabulce 4.2.2, vyplývá převaha mužů, kteří tvoří dvě třetiny těchto osob (celkem 9 135). Co se týká věkové struktury, většina osob náleží do věkové skupiny 16 až 64 let, konkrétně 85 % (11 503 osob). Na ohlašovnách má trvalé bydliště 1 565 osob mladších 16 let, lze předpokládat, že většina těchto osob má nahlášené trvalé bydliště společně s jedním nebo oběma svými rodiči. Tabulka 4.2.2: Struktura osob s trvalým bydlištěm v sídle ohlašoven městských obvodů SMO ke dni 27. 9. 2013 Městský obvod Muži Ženy 0-15 let 16-30 let 31-45 let 46-64 let 65 a více let Celkem Hošťálkovice 16 10 2 8 9 6 1 26 Hrabová 99 31 7 42 41 31 9 130 Krásné Pole 26 8 1 7 12 13 1 34 Lhotka 15 8 0 10 9 3 1 23 Mariánské Hory a Hulváky 281 112 34 107 138 96 18 393 Martinov 16 6 4 9 6 3 0 22 19

Městský obvod Muži Ženy 0-15 let 16-30 let 31-45 let 46-64 let 65 a více let Celkem Michálkovice 75 35 15 24 40 29 2 110 Moravská Ostrava a Přívoz 1 336 659 309 582 594 428 82 1 995 Nová Bělá 26 5 3 8 16 4 0 31 Nová Ves 27 11 4 13 11 10 0 38 Ostrava-Jih 3 641 1 802 602 1 756 1 791 1 166 128 5 443 Petřkovice 87 37 19 19 54 31 1 124 Plesná 30 14 7 11 11 12 3 44 Polanka nad Odrou 96 46 14 39 57 29 3 142 Poruba 1 987 902 299 775 1 076 639 100 2 889 Proskovice 10 3 0 3 6 4 0 13 Pustkovec 17 14 8 9 11 2 1 31 Radvanice a Bartovice 163 72 21 85 73 53 3 235 Slezská Ostrava 548 264 85 255 229 216 27 812 Stará Bělá 48 23 4 24 22 16 5 71 Svinov 133 70 25 61 53 52 12 203 Třebovice 22 10 2 7 11 11 1 32 Vítkovice 436 217 100 157 152 216 28 653 Celkem 9 135 4 359 1 565 4 011 4 422 3 070 426 13 494 Zdroj dat: Magistrát města Ostravy, odbor vnitřních věcí, 2013 4.3 Doplatek na bydlení 4.3.1 Legislativa problematiky doplatku na bydlení Nárok na doplatek na bydlení má dle 33 zákona č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi (dále jen zákon o hmotné nouzi), ve znění pozdějších předpisů, vlastník nebo nájemník bytu, který užívá byt a po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení snížených o příspěvek na bydlení byl jeho příjem zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí osoby nebo příjem společně posuzovaných osob zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí společně posuzovaných osob. Podmínkou na získání doplatku na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí. Samotné slovo odůvodněné dává možnost Úřadu práce České republiky uvážit, v jaké výši a případně co vedle základních nákladů na bydlení bude za odůvodněné náklady na bydlení považovat. Úřad práce ČR může určit výši úhrady, která je v místě obvyklá, a to u podobného zařízení (pro ubytovny), popřípadě u bytu (pro podnájmy). Tak může nastat situace, že Úřad práce ČR nezapočítá veškeré náklady, které osoba deklaruje. Z výše uvedené definice vyplývá spojitost doplatku na bydlení s dalšími dávkami určenými na bydlení, konkrétně příspěvkem na bydlení (dávka státní sociální podpory) a příspěvkem na živobytí (dávka pomoci v hmotné nouzi tak jako doplatek na bydlení). Definice těchto dávek dle jednotlivých legislativních předpisů je následující: Příspěvek na živobytí ( 21 zákona o hmotné nouzi): Nárok na příspěvek na živobytí má osoba, jejíž příjem nebo příjem společně posuzovaných osob nedosahuje částky živobytí posuzovaných osob. Částka živobytí je stanovována pro každou osobu individuálně, odvíjí se od existenčního a životního minima a hodnocení snahy osoby o řešení své životní situace. Příspěvek na bydlení ( 24 Zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů): Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, v němž má nahlášený trvalý pobyt, jestliže jeho náklad na bydlení přesahuje rozhodný příjem rodiny vynásobený koeficientem 0,3, případně, jestliže není tento příjem vynásobený koeficientem vyšší než částka normativních nákladů. 20

Doplatek na bydlení tak získá osoba, které po zaplacení nákladů na bydlení (v případě ubytoven částky za ubytování) zůstanou finance (do kterých je započítán příjem osoby včetně příspěvku v hodnotě menší, než je částka na živobytí. V případě, že osoba pobírá příspěvek na bydlení, je jeho výše od nákladu na bydlení odečtena. Náklady na bydlení, které jsou zohledňovány pro určení výše dávky doplatek na bydlení, nemusí být totožné se skutečnou úhradou. Maximální úhrada nákladů na bydlení prostřednictvím doplatku na bydlení bude ve výši tzv. normativních nákladů dle zákona o státní sociální podpoře (tj. výše nákladů na bydlení ve svém maximu pro doplatek na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi je brána z určení nákladů uvedených v zákoně o státní sociální podpoře tj. z jiného systému dávek). Pokud je úhrada nákladů nižší, než normativní náklady, pak se zohledňují tyto nižší skutečné náklady na bydlení v zákoně o hmotné nouzi. Často se tak stává, že náklady na bydlení na tzv. jinou formu bydlení (ubytovnu) jsou poskytovány např. v rozsahu 3 000 Kč, ale skutečné náklady činí 4 000 Kč. Navíc je třeba si uvědomit, že jde také o vymezení bytu (přitom za byt se považuje i obytná místnost - 33 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb.). To znamená, že v ubytovnách by neměl být poskytován reálně v souladu s právními předpisy doplatek na bydlení, protože je uvedeno v ustanovení 33 že jde vždy o nájemce bytu nebo obytné místnosti, a to i u zřetelehodného případu, takže v současné době není poskytování doplatků na bydlení v souladu se zákonem, jednak v důsledku toho, že jde o ubytovací smlouvy namísto nájemních a pak z toho důvodu, že nelze uplatnit náklady na bydlení účtované za smlouvu o užívání 1 lůžka resp. osoby, muselo by jít o pronájem obytné místnosti nebo bytu. Navíc nový občanský zákoník také ruší existenci a vymezení tzv. obytné místnosti. V problematice ubytoven lze předpokládat, že ubytované osoby příspěvek na bydlení nepobírají, jelikož nesplňují podmínku trvalého bydliště. Ve většině případů mají tyto osoby trvalé bydliště nahlášeno na ohlašovnách úřadů městských obvodů, popřípadě mají trvalý pobyt v místě bydliště předchozího. Dle zákona o evidenci obyvatel je možné, aby osoba měla zapsán trvalý pobyt na ubytovně, provozovatelé ubytoven však tuto možnost svým klientům nenabízejí. Náklady na ubytování tak tyto osob hradí z doplatku na bydlení a vlastních příjmů. Dle zákona o hmotné nouzi lze v rámci období 10 let pobírat doplatek na bydlení pouze po dobu 7 let. Po uplynutí této doby tak hrozí obyvatelům ubytoven vystěhování v důsledku nemožnosti za ubytování platit s potenciální hrozbou bydlení na ulici. 4.3.2 Doplatky na bydlení v rámci Statutárního města Ostrava Počet doplatků na bydlení, které v rámci své činnosti vyplácí kontaktní pracoviště úřadu práce Ostrava, se během posledního roku výrazně zvýšil. Zatímco v měsíci dubnu roku 2012 KoP Ostrava vyplatilo celkem 4 010 dávek, v měsíci lednu 2013 vyplatilo 5 490 dávek (nárůst téměř o 37 %), v měsíci srpen roku 2013 bylo vyplaceno dokonce 6 776 doplatků na bydlení (nárůst o téměř 70 % oproti dubnu 2012). Se zvyšujícím se počtem vyplacených doplatků na bydlení samozřejmě souvisí také nárůst celkové vyplacené sumy. V měsíci dubnu 2012 bylo na doplatek na bydlení vyplaceno v rámci KoP Ostrava 12 912 009 Kč, v lednu 2013 tato částka činila 19 371 206 Kč (nárůst o 50 %). V posledním sledovaném měsíci, srpnu 2013, KoP Ostrava vyplatilo na doplatcích na bydlení 25 273 112 Kč. V obou sledovaných ukazatelích v období od dubna 2012 do srpna 2013 došlo mezi jednotlivými měsíci vždy k nárůstu jejich hodnot, s výjimkou měsíců září 2012 a srpna 2013. Vývoj počtu vyplacených doplatků na bydlení a celkové vyplacené částky v jednotlivých měsících je uveden v následujícím grafu: 21

Graf 4.3.1: Počet vyplacených doplatků na bydlení a vyplacená suma v rámci kontaktního pracoviště Ostrava Zdroj dat: Úřad práce České republiky, Krajská pobočka v Ostravě V roce 2012 bylo Kontaktním pracovištěm Ostrava na doplatek na bydlení vyplaceno 165 mil. Kč. Během jednotlivých čtvrtletí roku 2013 byly KoP Ostrava na doplatek na bydlení vyplaceny následující finanční částky: 63 205 327 Kč v 1. čtvrtletí, 71 221 954 Kč ve 2. čtvrtletí a 75 819 336 Kč ve 3. čtvrtletí. Při stejném trendu změny vyplacení doplatků na bydlení bude v posledním čtvrtletí vyplaceno 82 126 341 Kč, celkem tak bude v roce 2013 vyplaceno na 292 372 958 Kč na doplatek na bydlení, což je oproti roku 2012 nárůst o téměř 77 %. Nárůst celkové vyplacené částky na doplatek na bydlení v jednotlivých měsících není dán pouze jejich vzrůstajícím počtem, ale také zvyšující se průměrné velikosti této dávky. Zatímco v dubnu 2012 měla průměrná velikost doplatku na bydlení výši 3 220 Kč, v srpnu 2013 měl průměrný doplatek na bydlení v rámci KoP hodnotu 3 730 Kč. Ve sledovaném období tak došlo k nárůstu o téměř 16 %. Trend zvyšování průměrné hodnoty doplatku bydlení se netýká pouze KoP Ostrava, stejný trend lze sledovat také v rámci Moravskoslezského kraje a celé České republiky. Ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou je průměrná výše doplatku na bydlení vyplaceného KoP Ostrava nejvyšší, viz následující graf. Graf 4.3.2: Srovnání průměrné velikosti doplatku na bydlení mezi KoP Ostrava, Moravskoslezským krajem a Českou republikou Zdroj dat: Úřad práce České republiky, 2013 22

Celková suma na doplatek na bydlení vyplacena KoP Ostrava v dubnu 2012 činila přibližně 37 % sumy vyplacené v rámci Moravskoslezského kraje a 11 % sumy vyplacené v celé České republice. Přes řadu střídajících nárůstů a poklesů tohoto ukazatele se jeho hodnota v dubnu 2013 dostala na 46 % při srovnání s Moravskoslezským krajem. Podíl v rámci České republiky i přes meziměsíční změny zůstal na 11 %, viz následující graf. Graf 4.3.3: Podíl sumy vyplacených na doplatek na bydlení vyplacených KoP Ostrava k sumě v rámci MSK a ČR Zdroj dat: Úřad práce České republiky, 2013. Největší část financí na doplatek na bydlení je vyplácena v Moravskoslezském kraji. V roce 2012 se jednalo o čtvrtinu všech nákladů na doplatek na bydlení, viz graf níže. Tato skutečnost poukazuje na aktuálnost problému, týkajícího se bydlení v Moravskoslezském kraji a potřebu tento problém aktivně a efektivně řešit. Graf 4.3.4: Podíly vyplacených financí na doplatek na bydlení v rámci krajů České republiky v roce 2012 Zdroj dat: MPSV, MIS, 2012. Ze zvyšujícího podílu lze předpokládat rychlejší vzestupný trend výše doplatku na bydlení oproti Moravskoslezskému kraji. Důvodem může být přesun sociálně slabých osob z Moravskoslezského kraje 23

pobírajících doplatek na bydlení do města Ostrava za bydlením na ubytovnách, které je pro ně dostupnější než ostatní formy bydlení. Tuto skutečnost však nelze jednoznačně potvrdit vzhledem k faktu, že o doplatek na bydlení na KoP Ostrava mohou požádat také osoby bydlící mimo území Statutárního města Ostrava. V následující tabulce jsou uvedeny údaje o vyplacených doplatcích na bydlení v roce 2012. Kromě nejvyššího počtu vyplacených dávek a vyplacené finanční částky byla v Moravskoslezském kraji také nejvyšší vyplacená částka přepočtena na jednoho obyvatele kraje. Nejvyšší průměrná výše dávky byla v roce 2013 v kraji Středočeské, konkrétně 4 078 Kč. Moravskoslezský kraj byl v tomto údaji v roce 2012 těsně pod průměrem. Tabulka 4.3.1: Vybrané údaje o vyplacených doplatcích na bydlení dle krajů ČR Kraj Počet Velikost vyplacené částky [Kč] Průměrná výše dávky [Kč] Vyplacená částka na jednoho obyvatele kraje [Kč] Moravskoslezský 125 649 401 068 525 3 192 326 Ústecký 81 230 241 628 324 2 975 292 Středočeský 35 384 144 306 235 4 078 113 Olomoucký 42 745 138 004 504 3 229 216 Jihomoravský 40 799 126 486 501 3 100 108 Hlavní město Praha 23 350 90 603 353 3 880 73 Liberecký 22 556 70 793 668 3 139 161 Plzeňský 18 326 68 630 248 3 745 120 Jihočeský 21 273 68 369 165 3 214 107 Zlínský kraj 22 624 63 698 045 2 816 108 Karlovarský 19 510 58 147 803 2 980 192 Královehradecký 18 452 51 528 445 2 793 93 Vysočina 12 669 38 838 026 3 066 76 Pardubický 13 120 36 922 897 2 814 71 Celkem 497 687 1 599 025 739 3 212 152 Zdroj dat: MPSV, MIS, 2012. 4.4 Struktura a lokalizace ubytoven na území města V rámci této studie byly sledovány především tzv. sociální ubytovny, které slouží k dlouhodobému ubytování sociálně slabých osob. Do analýzy byly zahrnuty také ubytovny pro dělníky, jelikož i zde se často objevují dlouhodobě ubytované sociálně slabé osoby a to zejména v období, kdy je pro dělníky k dispozici méně práce, například přes zimní měsíce. Z analýzy tak byly vyřazeny ubytovny, které slouží výhradně pro turistické účely, popřípadě fungují jako zdravotnická zařízení nebo ubytování pouze pro středoškolské a vysokoškolské studenty. Speciální kapitolou v rámci analýzy jsou azylové domy, které také slouží k ubytování osob, které nemají dostatek finančních prostředků na vlastní bydlení, jedná se však o sociální služby s vlastními sociálními pracovníky a sociálním programem. 4.4.1 Identifikace ubytoven na území města Během analýzy problematiky ubytoven byly identifikovány zařízení a objekty, které spadají pod vydefinovaný pojem sociální ubytovna. Pro vymezení všech sociálních ubytoven byla využita kombinace několika zdrojů informací, viz následující výčet: Studie o stavu bezdomovectví v Ostravě: Studie o stavu bezdomovectví na území města, zpracována společností PROCES v roce 2012, obsahuje v rámci analýzy potenciálního bezdomovectví také seznam ubytoven na území města. Tento seznam byl aktualizován jeho 24

Kontrola dat Sběr dat sloučením s ostatními zdroji dat tak, aby odpovídal současnému stavu ubytoven na území města. Úřad práce České republiky: Krajská pobočka úřadu práce v Ostravě poskytla řešitelskému týmu seznam ubytovacích zařízení, na která zasílá dávky v podobě doplatku na bydlení. Městská policie Ostrava: Městská policie Ostrava poskytla seznam ubytoven na území města, který sestavila v rámci své činnosti aktuální ke dni 16. 9. 2013. Seznam sestavený z výše uvedených zdrojů byl konzultován s experty zabývajícími se problematikou ubytoven na území města. Konkrétně se jedná o: Oddělení stavební policie: Oddělení stavební policie Magistrátu města Ostrava se ubytovnami zabývá v rámci své činnosti, především při kontrolách, zda stavby slouží ke svému plánovanému účelu a nedochází zde k ohrožení života, zdraví a bezpečnosti ubytovaných osob. Pracovníci oddělení stavební policie vytvořený seznam zkontrolovali a na základě zkušeností získaných při své činnosti k němu doplnili své připomínky, které následně společnost PROCES do seznamu zapracovala. Oddělení sociální práce a metodiky: Pracovníci Oddělení sociální práce a metodiky, spadající pod Odbor sociálních věcí, školství, sportu a volnočasových aktivit Magistrátu města Ostrava provedli rovněž obsahovou kontrolu vytvořeného seznamu ubytoven na území města. Živnostenský úřad: Pracovníci živnostenského úřadu Magistrátu města Ostravy seznam ubytoven zkontrolovali dle své evidence a předali řešitelskému týmu své připomínky. Ubytovny nacházející se na vytvořeném seznamu byly předmětem terénního průzkumu ubytoven, který proběhl v období září a říjen 2013, provedeného společnostmi PROCES a ACCENDO k vypracování pasportu ubytoven na území SMO pro účely řešení zmíněného projektu. Na základě informací získaných při rozhovorech s majiteli, popřípadě zaměstnanci vydefinovaných ubytoven byl vypracován finální seznam ubytoven na území Statutárního města Ostrava, uvedený v příloze č. 1 a pasport všech řešených ubytoven. Postup identifikace ubytoven je zobrazen v následujícím schéma: Schéma 4.4.1: Postup identifikace a lokalizace ubytoven na území SMO Studie bezdomovectví v Ostravě Úřad práce České republiky Městská policie Ostrava Oddělení stavební policie Oddělení sociální práce a metodiky MMO Živnostenský úřad Vlastní průzkum ubytoven Identifikace a lokalizace ubytoven na území Statutárního města Ostrava 25

Na území Statutárního města Ostrava bylo identifikováno celkem 37 sociálních ubytoven, lokalizovaných v 8 městských obvodech. Nejvíce ubytoven se nachází v městských obvodech Ostrava- Jih (11), Moravská Ostrava a Přívoz (9) a Vítkovice (6). Počty ubytoven v jednotlivých městských obvodech jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 4.4.1: Počty ubytoven na území městských obvodů Statutárního města Ostrava Městský obvod Počet ubytoven Mariánské Hory a Hulváky 4 Martinov 1 Moravská Ostrava a Přívoz 9 Ostrava-Jih 11 Poruba 2 Slezská Ostrava 3 Svinov 1 Vítkovice 6 Statutární město Ostrava 37 Zdroj dat: PROCES, 2013 Pozn. Městské obvody, na jejichž území se nenachází žádná ubytovna, nebyly do tabulky zahrnuty. Lokalizace ubytoven na území Statutárního města Ostrava zobrazena v níže uvedené mapě. Každé ubytovně je přiřazeno unikátní identifikační číslo (např. U01), podle kterého lze ubytovny spojit s níže uvedeným seznamem ubytoven. Mapa 4.4.1: Lokalizace ubytoven na území Statutárního města Ostrava Zdroj dat: PROCES, vlastní průzkum ubytoven, září 2013 26

Kompletní seznam ubytoven na území města Ostrava včetně adresy, majitele nebo provozovatele a cílové skupiny ubytovaných osob je uveden v následující tabulce. Tabulka 4.4.2: Seznam sociálních ubytoven na území města Ostrava ID Název Adresa Městská část Majitel/provozovatel Cílová skupina U01 LAGUNA Oběžná 1086/4 U02 STARS Novoveská 2011/15 U03 VÝSTAVNÍ Výstavní 2510/10 U04 U05 BEDŘIŠKA HD Martinov Bedřišská 1578/2a Martinovská 3176/3 U06 ŠALAMOUN Nedbalova 14 U07 CHOPINOVA Chopinova 5 U08 CIHELNÍ 81/I Cihelní 81/i U09 CIHELNÍ 81/K Cihelní 81 K U10 SADOVÁ Sadová 2655/12 U11 CIHELNÍ 87 Cihelní 87/2588, 89/2597, 91/2674 U12 JÍLOVÁ Jílová 2662/40,42 U13 Ubytovna Pod mostem 28. října 82 Mariánské Hory a Hulváky Mariánské Hory a Hulváky Mariánské Hory a Hulváky Mariánské Hory a Hulváky Martinov Moravská Ostrava a Přívoz Moravská Ostrava a Přívoz Moravská Ostrava a Přívoz Moravská Ostrava a Přívoz Moravská Ostrava a Přívoz Moravská Ostrava a Přívoz Moravská Ostrava a Přívoz Moravská Ostrava a Přívoz Provozovatel: Previsto s.r.o. IČO: 27845923 Provozovatel: NZ Reality a.s. IČO: 27825370 Provozovatel: Lukray service s.r.o. IČO: 28624254 Provozovatel: Previsto s.r.o. IČO: 27845923 Provozovatel: HOUSE ROOM s.r.o. IČO: 28616090 Provozovatel: Styl Marketing s.r.o. IČ:25832301 Jan Brázda IČ 88556344 Ič. provozovny 100503858 Pronajímatel: Vladimír Rada IČO: 6645101 Provozovatel: Klement Toráč Pronajímatel: Vladimír Rada IČO: 66945101 Provozovatel: Ladislav Leško Majitel: Ubytovny Cihelní a Sadová s.r.o. IČ:26809796 Provozovatel: p. Matoušek Majitel: Ubytovny Cihelní a Sadová s.r.o. IČ:26809796 Provozovatel: p. Matoušek Provozovatel: HDP Group s.r.o. IČO: 27836681 Majitel: Přemysl Poručenský IČO: 69209839 Provozovatel: Jaroslav Husák IČO: 11564423 Dělníci, sociálně slabé osoby. Bez dětí. Dělníci Dělníci, sociálně slabé osoby. Bez dětí. Rodiny s dětmi (majitel tvrdí, že rodiny s dětmi neubytovává) Dělníci, sociálně slabé osoby. Bez dětí. Dělníci, sociálně slabé osoby. Bez dětí. Rodiny s dětmi Rodiny s dětmi Rodiny s dětmi Rodiny s dětmi, sociálně slabé osoby. Rodiny s dětmi Dělníci, sociálně slabé osoby. Bez dětí. Rodiny s dětmi, dělnicí, sociálně slabé osoby, studenti. 27

ID Název Adresa Městská část Majitel/provozovatel Cílová skupina U14 LEVNÉ UBYTOVÁNÍ OSTRAVA- Cihelní 67- Vladimír Rada Cihelní 67/2591 Moravská Ostrava a Přívoz U15 HD AREÁL Plzeňská 2617/6 Ostrava - Jih U16 HOTEL TRANS s.r.o. - Hotel DMH Výškovická 2498/122 Ostrava - Jih U17 SOIVA Hulvácká 2497 Ostrava - Jih U18 HD HLUBINA Horní 1110/54 Ostrava - Jih U19 METALURG U Studia 67/29 Ostrava - Jih U20 ELMONTEX Edisonova 795/88 Ostrava - Jih U21 VÍTEK Adamusova 2 Ostrava - Jih U22 U23 U24 Ubytovna Pod stř. školou HD Vista Čujkovova Pavlovova 29 Kap. Vajdy 3046/2 Čujkovova 1741/40 Ostrava - Jih Ostrava - Jih Ostrava - Jih U25 REBED Starobělská 48 Ostrava - Jih U26 EDEN STŘEDISKO Pavlouskova 4457/24 Poruba U27 TJ VD Start Slavíkova 6055 Poruba U28 U29 U30 U31 FAMILY (dvě skupiny A ) + B) BULHARSKÁ- HOTEL TRANS s.r.o. Hotelový dům Kovák Františka a Anny Ryšavých Lešetínská 712 U Učiliště 1 Vratimovská 142 Františka a Anny Ryšových 248 Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Svinov Vladimír Rada Majitel: Jarena Centrum s.r.o. IČ: 28618823 Provozovatel: Jaroslav Husák Real end Hotel DMH s.r.o. Vladimír Rada IČO: 26880580 Majitel: Soiva s.r.o. IČO:47973480 Provozovatel: Lukray service s.r.o. IČO: 28624254 Provozovatel: Boswell a.s. IČO: 27822133 Provozovatel: Elmontex a.s. IČO:47155086 Provozovatel: Boswell a.s. IČO: 27822133 Střední škola technická a dopravní, Ostrava - Vítkovice, p.o. Provozovatel: Boswell a.s. IČO: 27822133 Ing. Martin Gavlas IČO: 607 62 365 Rodiny s dětmi, dělníci, sociálně slabé osoby. Dělníci, sociálně slabé osoby. Bez dětí Rodiny s dětmi, sociálně slabé osoby. Rodiny s dětmi, dělnici, sociálně slabé osoby, studenti. Rodiny s dětmi Dělníci, sociálně slabé osoby. Bez dětí. Rodiny s dětmi, dělníci, sociálně slabé osoby. Rodiny s dětmi, dělníci, sociálně slabé osoby. Dělníci Rodiny s dětmi, sociálně slabé osoby. Ubytovna pro REBED a.s. zaměstnané. Mališková Šárka IČO: Rodiny s dětmi, 16630513 sociálně slabé osoby. Tělovýchovná jednota VD Start Ostrava - Sociálně slabé osoby. Poruba ICO: 44740344 Family-bydlení pro rodiny s dětmi, s.r.o. Rodiny s dětmi IČO:28632729 Provozovatel: Hoteltrans Dělníci, sociálně slabé s.r.o. osoby. Pouze pro IČO: 60779179 muže. Provozovatel: Arcelor Dělníci, sociálně slabé Mittal a.s. osoby. IČO: 45193258 Bez dětí Provozovatel: Estate Movit Ostrava a.s. Rodiny s dětmi IČO: 28562895 28

ID Název Adresa Městská část Majitel/provozovatel Cílová skupina U32 KARIN Dolní 248/31 Vítkovice U33 UBYTOVÁNÍ s.r.o. Mírová 297/17 Vítkovice U34 NERUDOVA Nerudova 23 Vítkovice U35 U36 U37 Ubytovna u Arény 1. SPECIÁLNÍ STAVEBNÍ, s.r.o. Jeremenkova U Cementárny 1337/3 Rudná 847/10 Jeremenkova 954/5 Vítkovice Vítkovice Vítkovice Zdroj dat: PROCES, vlastní průzkum ubytoven, září 2013 Majitel: Karin Poručenská IČO: 16610938 Provozovatel: INEDUCO s.r.o. IČO:25869167 Provozovatel: Stavia stavby a.s. IČO: 25864092 CENTRIMMO reality, s.r.o. IČO: 25841483 1. SPECIÁLNÍ STAVEBNÍ, s.r.o. IČO: 28627199 Kimex s.r.o., David Dutka Dělníci, sociálně slabé osoby. Bez dětí. Dělníci, sociálně slabé osoby. Dělníci, sociálně slabé osoby. Dělníci. Rodiny s dětmi. Rodiny s dětmi, dělníci, sociálně vyloučené osoby. 4.4.2 Kapacity ubytoven Souhrnná kapacita ubytoven na území Statutárního města Ostrava je 8 212 lůžek. Více než polovina této ubytovací kapacity náleží městskému obvodu Ostrava-Jih, konkrétně 4 621 lůžek. Druhým městským obvodem s nejvyšší kapacitou lůžek na ubytovnách je Moravská Ostrava a Přívoz s 1 274 lůžky. Kapacity v ostatních městských obvodech nepřesahují počet 1 000 lůžek, nejmenší kapacitu mají městské obvody Poruba, kde jsou umístěny dvě ubytovny a Martinov a Svinov, na jejichž území se nachází pouze jedna ubytovna. Celkem na ubytovnách na území Statutárního města Ostrava bydlí 5 417 osob, což odpovídá 66 % obsazenosti. Mezi nejobsazenější patří ubytovny v městských obvodech Poruba, Slezská Ostrava a Martinov. Speciálním případem je ubytovna Františka a Anny Ryšových v městském obvodu Svinov, kde je 70 lůžková kapacita téměř dvojnásobně překročena osobami spícími na přistýlkách. Kapacity ubytoven včetně jejich obsazenosti v jednotlivých obvodech Statutárního města Ostrava jsou uvedeny v tabulce níže, konkrétně pro jednotlivé ubytovny pak v příloze č. 2. Tabulka 4.4.3: Kapacity a obsazenost ubytoven na území Statutárního města Ostrava Městský obvod Počet osob na ubytovnách Kapacita ubytoven Obsazenost [%] Mariánské Hory a Hulváky 350 639 54,8 Martinov 99 107 92,5 Moravská Ostrava a Přívoz 990 1 274 77,7 Ostrava-Jih 2 803 4 621 60,7 Poruba 48 51 94,1 Slezská Ostrava 453 741 61,1 Svinov 129 70 184,3 Vítkovice 545 709 76,9 Statutární město Ostrava 5 417 8 212 66,0 Zdroj: PROCES, vlastní průzkum ubytoven, září 2013. 4.4.3 Technický stav a parametry ubytoven Technické parametry sociálních ubytoven jsou dány především jejich původním účelem, kterým bylo přechodné ubytování pro cestovní ruch a dojíždějící zaměstnance firem a organizací. Klienti tak většinou bydlí v pokojích pouze se základním vybavením (lůžko, stůl, židle a skříň). Sociální zařízení 29

a kuchyně jsou ve většině případů společné pro více osob. V rámci ubytoven na území Statutárního města Ostrava jsou nejrozšířenější dvoulůžkové pokoje, z celkového počtu 2 952 pokojů je 1 830 (62 %) dvoulůžkových. Co se týče ostatních pokojů, 749 je trojlůžkových, 190 jednolůžkových a pouze 24 pokojů obsahuje 4 a více lůžek. Počty pokojů dle množství lůžek v jednotlivých městských obvodech je uvedeno v následující tabulce: Tabulka 4.4.4: Počet pokojů dle množství lůžek na ubytovnách v rámci SMO Městský obvod Počet pokojů Jednolůžkové Dvoulůžkové Trojlůžkové Čtyř a vícelůžkové Celkem Mariánské Hory a Hulváky 19 94 141 3 257 Martinov 35 33 2 0 70 Moravská Ostrava a Přívoz 27 112 51 5 195 Ostrava-Jih 31 1 227 512 2 1 792 Poruba 0 8 1 0 29 Slezská Ostrava 41 284 16 10 351 Svinov 0 34 1 0 35 Vítkovice* 37 38 25 4 222 Statutární město Ostrava 190 1 830 749 24 2 952 Zdroj: PROCES, vlastní průzkum ubytoven, září 2013 Pozn.: Do dat nejsou zahrnuty ubytovny, které v rámci průzkumu nespolupracovaly. *Výsledný součet v řádku je ovlivněn neposkytnutím údajů o rozdělení pokojů některými ubytovnami (ubytovny poskytly pouze celkový počet pokojů). Výše uvedené hodnoty reflektují počty pokojů v období průzkumu ubytoven (říjen 2013). Mnoho majitelů počet lůžek na pokojích přizpůsobuje aktuálním požadavkům klientů a tyto počty jsou tak v čase proměnlivé. Na většině řešených ubytoven jsou sociální zařízení (toalety a koupelna) společná pro více osob/pokojů. V objektech, kde jsou pokoje uspořádány do ubytovacích jednotek (bytů), mají tyto jednotky vlastní sociální zařízení. Konkrétně se jedná o 8 ubytoven na území města. Velmi zřídka existují ubytovny, které by měly sociální zařízení pro každý pokoj zvlášť. Většinou je tak sociální zařízení společné pro více osob a pokojů, například pro celé patro, případně celý objekt. Výjimkou nejsou ani případy, kdy je sociální zařízení společné pro více než 10 pokojů a sdílet je tak může více než 20 ubytovaných. Co se týče situace kuchyní, u objektů s ubytovacími jednotkami je stejná jako v případě sociálního zařízení. Každá jednotka má kuchyňku vlastní. V ostatních ubytovnách jsou kuchyňky společné pro více pokojů, i zde nechybí případy, kdy jedna kuchyňka slouží celé ubytovně. 7 ubytoven nedisponuje kuchyňkou vůbec, ubytované osoby si vaří na vařičích umístěných na chodbách ubytoven, případně přímo na pokojích. Řešení sociálního zařízení a kuchyňky v jednotlivých ubytovnách je uvedeno v příloze č. 4. 4.5 Provoz a podmínky ubytování 4.5.1 Smluvní podmínky pro ubytování Na všech ubytovnách jsou ubytovací smlouvy uzavírány na dobu určitou, s maximální délkou 12 měsíců. V některých ubytovnách jsou při nástupu k bydlení osobám poskytovány pouze krátkodobé zkušební smlouvy na 1 měsíc, během kterých sledují chování ubytovaných a jejich schopnost dodržovat ubytovací řády a smluvní podmínky. V rámci vydefinovaných sociálních ubytoven požadují pouze 3 ubytovny (HOTEL TRANS U16, Soiva U17 a Family U28) při nástupu k ubytování kauci. Ostatní ubytovny kauci nevyžadují, ubytovaní zaplatí úplatu vždy za aktuální měsíc, popřípadě platí průběžně v momentě, když od Úřadu práce dostanou doplatek na bydlení. Nepřítomnost kaucí je logickým důsledkem ekonomické situace sociálně slabých osob, které na ubytovnách ve velkém počtu žijí. Ty by 30

si v případě nutnosti zaplacení kauce, například ve formě 2 až 3 měsíčních nájmů, nemohli ubytování dovolit. Důvod benevolence majitelů ubytoven je v tomto případě také zřejmý, připravili by se o část svých klientů, a tím pádem i zisků. V některých ubytovnách však požadují po osobách, platících ubytování doplatkem na bydlení, zaplacení zálohy, která jim je po získání doplatku na bydlení vrácena. Majitelé se tímto způsobem snaží motivovat své klienty k řešení své životní situace a donutit je aktivně docházet na Úřad práce za účelem získat doplatek. Výpovědní lhůty jsou spojeny především s porušením podmínek ubytování: nemožností za ubytování platit, opakované porušování ubytovacího řádu apod. Dle poskytovaných smluv majitelé ubytoven mohou přistoupit k okamžitému vypovězení, bez povinnosti klientům shánět náhradní ubytování. Co se týče právní ochrany klientů ubytoven před vypovězením bez udání důvodu, je mnohem vyšší než právní ochrana pronajímatele. Problémem je však fakt, že naprostá většina těchto případů není řešena soudní cestou. Pokud by se tyto případy k soudu dostaly, vše by se s nejvyšší pravděpodobností odehrálo tak, že právní zástupce takových uživatelů namítne, že nejde o ubytovací smlouvy, ale o smlouvy o nájmu bytu, obytné místnosti nebo jeho části, následně by namítal, že jde o obcházení zákona a že se provozovatel vyhýbá odpovědnosti za nájemce a že nájem je chráněn. Poté by možná došlo za několik měsíců ke konstatování, že nájem skončil. V takovém případě by musel pronajímatel podat návrh na exekuci vyklizením, což trvá několik měsíců i u soukromých exekutorů, neboť pokud postupují řádně, pak vyzývají exekuované k součinnosti apod. Výše uvedené skutečnosti jsou jednou z příčin vysokých nákladů na bydlení v komerčních ubytovacích zařízeních. Pronajímatel si kryje rizika spojená na jedné straně z nezaplacení nějaké části nebo doby užívání prostor bez existence platby od uživatele a nemožnost reálného vymožení dluhu, na druhou stranu kryje rizika spojená se svým vlastním jednáním, které je v některých případech v rozporu s právními předpisy, neboť s největší pravděpodobností nejde o smlouvy o ubytování a vyklizení neprobíhá tak dle právních předpisů. Ubytovací smlouvy se mezi jednotlivými ubytovnami v základních údajích příliš neliší. Samozřejmostí je vymezení délky ubytování, stanovení ceny, její složky a způsob úhrady stanovení práva využívat pronajatý pokoj pouze pro osoby uzavírající smlouvu a důvody, kvůli kterým může dojít k vypovězení smlouvy (v případě, že není možné vypovězení bez udání důvodu). Obvyklé je také vyhrazení možnosti majitele ubytovávat osoby dle svých volných kapacit a obsazovat tak pokoje dle aktuálních potřeb a možností. Do smluv jsou často také zahrnovány nejdůležitější body provozního a ubytovacího řádu, závazek ubytovaných k šetření vodou a energiemi a nutnost při příchodu a odchodu z objektu ubytovny hlásit tuto skutečnost na recepcích. Součástí smluv jsou ubytovací a provozní řády, které stanovují konkrétní povinnosti ubytovaných a podmínky pro využívání pronajatého pokoje a společných prostor ubytoven. Příklady konkrétních smluv získaných během terénního průzkumu ubytoven jsou umístěny v příloze C, která je ke studii přiložena v elektronické podobě. 4.5.2 Ceny ubytování na sociálních ubytovnách Cena za ubytování je v rámci ubytoven stanovena dvojím způsobem. Ubytovací sazba je účtována buď za jednotlivé dny, v jiných případech, především u dlouhodobého ubytovaní, je úplata za ubytování počítána za měsíc. V mnoha ubytovnách fungují možnosti oboje, kdy je cena ubytování pro podepsání smlouvy na delší dobu nižší než pro ubytování krátkodobé. Cena ubytování se v rámci sociálních ubytoven pohybuje okolo 4 296 Kč za osobu měsíčně, viz níže uvedená tabulka. Například v případě 3 členné rodiny se tak cena ubytování za jeden pokoj na ubytovně může vyšplhat až k 13 000 Kč. Ceny ubytování v jednotlivých ubytovnách jsou uvedeny v příloze č. 3. 31

Tabulka 4.5.1: Průměrná cena ubytování na ubytovnách v rámci SMO (Kč/osoba/měsíc). Městský obvod Průměrná cena ubytování Počet ubytoven požadujících kauci Mariánské Hory a Hulváky 4 725 0 Martinov 5 586 0 Moravská Ostrava a Přívoz 4 503 0 Ostrava-Jih 4 022 2 Poruba 3 600 0 Slezská Ostrava 4 200 1 Svinov 3 900 0 Vítkovice 4 320 0 Statutární město Ostrava 4 296 3 Zdroj: PROCES, vlastní průzkum ubytoven, září 2013 Na většině ubytoven jsou ceny za ubytování pevně stanoveny, tzn., že kromě úplaty za ubytování obsahují také poplatek za energie, lůžkoviny, úklid společných prostor atd. Některé ubytovny k pevné ceně připočítávají paušální sazbu za elektrickou energii v případě, že ubytovaná osoba používá vlastní spotřebič mimo základní vybavení ubytovny (například televizory). Další položkou, kterou majitelé ubytoven začleňují do úplaty za bydlení je místní poplatek za ubytovací kapacity. Dne 26. 6. 2013 se Zastupitelstvo města Ostrava usneslo na vydání souladu s ustanoveními 10 písm. d) a 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, na základě ustanovení 14 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku č. 6/2013 o místním poplatku za ubytovací kapacity. Dle této vyhlášky o poplatku za ubytovací kapacity platí ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, poskytující ubytování v zařízeních určených k přechodnému pobytu za úplatu poplatek ve výši 6 Kč za využité lůžko za den. Pod tento poplatek nespadá: ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro přechodné ubytování studentů a žáků, ubytovací kapacita ve zdravotnických nebo lázeňských zařízeních, pokud nejsou užívána jako hotelová zařízení, ubytovací kapacita v zařízeních sloužících sociálním a charitativním účelům. Majitelé ubytovny tento poplatek ve většině případů požadují přímo po ubytovaných osobách. Pro tyto osoby to znamená navýšení úplaty za ubytování, ve výši 180 Kč za měsíc. V případě, že je v ubytovací smlouvě uvedena informace, že část úplaty slouží na pokrytí poplatku za ubytovací kapacitu, Úřad práce na tuto položku neposkytne doplatek na bydlení. 4.5.3 Provozní a ubytovací řády Každá ubytovna má stanoveny vlastní provozní ubytovací řády, kterými se každá ubytovaná osoba musí řídit. Nejčastěji jsou v rámci ubytovacích řádů ošetřovány následující podmínky a skutečnosti: Nutnost dodržování protipožárních bezpečnostních předpisů. Stanovení nočního klidu. Stanovení návštěvních hodin. Zákaz přemisťování nábytku a jiných úprav pronajímaného pokoje a společných prostor ubytoven. Zákaz chovu zvířat. Zákaz využívání vlastních elektrických spotřebičů. V ubytovnách, kde je toto povoleno, je k ceně ubytování připočítáván další paušální poplatek za elektrickou energii. Pokyny k případnému parkování vozidel. Povinnosti ubytovaných při odchodu z ubytovny (předávání klíčů na recepci, zavírání oken, uzavírání vodovodních kohoutků, zhasínání světel apod.). 32

Povinnosti ubytovaných při ukončení ubytování (vrácení klíčů, vyklizení pokoje apod.) Ošetření zodpovědnosti ubytovaných za případné škody na majetku ubytovny. Zákazy kouření a nadměrné konzumace alkoholických nápojů v prostorách ubytovny. Zákaz požívání drog. Konkrétní ubytovací řády získané během terénního průzkumu ubytoven jsou uvedeny v příloze C, která je ke studii přiložena v elektronické podobě. 4.6 Struktura ubytovaných osob v souvislosti s ubytovnami 4.6.1 Struktura ubytovaných osob dle pohlaví, věku, rozdělení dle městských obvodů V následující tabulce je uvedena struktura mužů bydlících na ubytovnách dle věku. Nejvyšší zastoupení má skupina osob ve věku od 36 do 64 let, konkrétně 1 966 ubytovaných. Na ubytovnách bydlí také děti a mládež, skupina do 19 let tvoří téměř 10 % všech ubytovaných mužů (323 osob). Celkový počet ubytovaných mužů 3 381 odpovídá 72 % procentům všech osob žijících v ubytovnách na území SMO. Tabulka 4.6.1: Struktura mužů ubytovaných na ubytovnách dle věku Městský obvod Muži 0 až 4 let 5 až 14 let 15 až 18 let 19 až 35 let 36 až 64 let 65 a více let Celkem Mariánské Hory a Hulváky 0 0 0 72 232 9 313 Martinov 1 0 0 21 55 4 81 Moravská Ostrava a Přívoz 28 49 10 191 330 18 626 Ostrava-Jih 54 88 36 502 1 062 61 1 803 Poruba 0 0 0 2 9 0 11 Slezská Ostrava 7 9 8 103 179 8 314 Svinov 18 15 3 11 19 0 66 Vítkovice 0 0 2 82 80 3 167 Statutární město Ostrava 108 161 59 984 1 966 103 3 381 Zdroj: PROCES, vlastní průzkum ubytoven, září 2013. Hodnoty uvedené v tabulce obsahují údaje z ubytoven, které v rámci průzkumu věkovou strukturu uvedly. Údaje neposkytly následující ubytovny: Čujkovova (U24), Středisko Eden (U26), BULHARSKÁ-HOTEL TRANS s.r.o. (U29) a Jeremenkova (U37). Co se týče žen, i zde je nejpočetnější skupinou věková kategorie od 36 do 64 let, spadá do ní 594 ubytovaných žen. Děti a mládež tvoří z celkového počtu ubytovaných žen (1327 osob) 22 %, konkrétně 294 ubytovaných. Struktura žen ubytovaných na ubytovnách dle věku v jednotlivých městských obvodech je uvedena v následující tabulce. Tabulka 4.6.2: Struktura žen ubytovaných na ubytovnách dle věku Městský obvod Ženy 0 až 4 let 5 až 14 let 15 až 18 let 19 až 35 let 36 až 64 let 65 a více let Celkem Mariánské Hory a Hulváky 0 0 0 8 26 9 43 Martinov 0 0 0 1 15 2 18 Moravská Ostrava a Přívoz 28 47 20 110 141 23 369 Ostrava-Jih 30 81 34 193 384 57 779 Poruba 0 0 0 0 0 3 3 Slezská Ostrava 6 8 5 13 7 0 39 Svinov 11 18 3 5 9 2 48 Vítkovice 0 1 2 11 12 2 28 Statutární město Ostrava 75 155 64 341 594 98 1 327 Zdroj: PROCES, vlastní průzkum ubytoven, září 2013. Hodnoty uvedené v tabulce obsahují údaje z ubytoven, které v rámci průzkumu věkovou strukturu uvedly. Údaje neposkytly následující ubytovny: Čujkovova (U24), Středisko Eden (U26), BULHARSKÁ-HOTEL TRANS s.r.o. (U29) a Jeremenkova (U37) 33

Z 5 417 osob bydlících na ubytovnách pobírá 36,8 %, konkrétně 1 996 osob, doplatek na bydlení. Nejvyšší podíl osob s doplatkem na bydlení je v městských obvodech Poruba a Martinov, což je však dáno nízkým počtem ubytoven, jejichž cílovou skupinou jsou navíc pouze osoby v nepříznivé sociální situaci. Počty osob s doplatkem na bydlení v rámci jednotlivých městských obvodů SMO jsou uvedeny v následující tabulce, konkrétní hodnoty pro jednotlivé ubytovny jsou uvedeny v příloze č. 3. Tabulka 4.6.3: Počet osob pobírajících doplatek na bydlení ubytovaných na ubytovnách v rámci SMO Městský obvod Počet osob s doplatkem na bydlení Počet osob na ubytovnách Podíl [%] Mariánské Hory a Hulváky 191 350 54,6 Martinov 75 99 75,8 Moravská Ostrava a Přívoz 316 990 31,9 Ostrava-Jih 837 2 803 29,9 Poruba 48 48 100,0 Slezská Ostrava 102 453 22,5 Svinov 100 129 77,5 Vítkovice 327 545 60,0 Statutární město Ostrava 1 996 5 417 36,8 Zdroj: PROCES, vlastní průzkum ubytoven, září 2013. Co se týče původu osob bydlících na ubytovnách, tak nejpočetnější skupinou osob žijících na ubytovnách v rámci Statutárního města jsou osoby, které na jeho území mají trvalé bydliště. Konkrétně jde o 3 263 osob, což odpovídá téměř 60 % všech osob žijících na ubytovnách. Nejvíce zmíněných osob bydlí v ubytovnách na území městského obvodu Ostrava-Jih, což je dáno vysokým počtem ubytoven se značnými kapacitami, které se v městském obvodu nachází. Druhou nejpočetnější skupinou jsou cizinci, kteří do Ostravy dojíždějí za prací. Těch v současné době v ubytovnách na území SMO ubytováno 847, téměř 16 % všech ubytovaných osob. Necelá polovina cizinců je ubytována v městském obvodu Slezská Ostrava, jen na ubytovně hotelového domu Kovák, jehož majitelem a provozovatelem je Arcelor Mittal a.s., jich bydlí 250. Mezi osobami žijícími v ubytovnách na území města Ostrava se nachází 920 osob s trvalým bydlištěm v sídlech ohlašoven městských obvodů města Ostrava. Součtem s výše uvedenými údaji tak získáme 4 183 obyvatel Statutárního města Ostrava žijících na ubytovnách, což je více než tři čtvrtiny věch osob z ubytoven. Strukturu osob ubytovaných na ubytovnách v jednotlivých městských obvodech dle trvalého bydliště je uvedena v následující tabulce. Tabulka 4.6.4: Struktura osob ubytovaných na ubytovnách na území SMO dle trvalého bydliště Městský obvod Počet ubytovaných cizinců Počet osob s trvalým bydlištěm mimo SMO (vyjma cizinců) Počet osob s trvalým bydlištěm na ohlašovnách ÚMOb Počet osob s trvalým bydlištěm na území SMO Mariánské Hory a Hulváky 119 75 99 57 Martinov 10 0 30 59 Moravská Ostrava a Přívoz 84 12 6 888 Ostrava-Jih 255 278 733 1 537 Poruba 0 3 7 38 Slezská Ostrava 300 8 10 135 Svinov 0 0 0 129 Vítkovice 79 11 35 420 Statutární město Ostrava 847 387 920 3 263 Zdroj: PROCES, vlastní průzkum ubytoven, září 2013 34

Pozn.: Údaje ohledně počtu cizinců, osob s trvalým bydlištěm mimo SMO a osob s trvalým bydlištěm na ohlašovnách ÚMOb byly získány v rámci terénního průzkumu ubytoven. Majitelé a oslovené osoby na ubytovnách ne vždy poskytly tento údaj, případně jej dle vlastních zkušenosti odhadli. Skutečné se tak mohou od skutečnosti mírně lišit. 4.7 Analýza míry spolupráce ubytoven při řešení problémů 4.7.1 Působení sociálních pracovníku na ubytovnách Sociální ubytovny na území města Ostrava nedisponují vlastními sociálními programy. Na většinu ubytoven dochází sociální pracovníci, kteří se snaží o řešení životní situace sociálně slabých osob. Ubytovny navštěvují jako řádná návštěva, která se musí ohlásit na recepci. Na ubytovny dochází také sociální pracovníci za účelem řízení a poskytnutí doplatku na bydlení. Problematická je v této oblasti situace na ubytovnách Cihelní a Františka a Anny Ryšových, kde v současné době platí dlouhodobý zákaz vstupu pro pracovníky sociálních služeb. Vlivem tohoto zákazu dochází k určitému omezení procesu návratu ubytovaných zpět do běžného života ze sociálního vyloučení. Otázkou však zůstává, do jaké míry osoby bydlící na těchto ubytovnách o pomoc sociálních pracovníku stojí. 4.7.2 Míra a způsob spolupráce s příslušnými ÚMOb a dalšími organizacemi Spolupráce ubytoven s úřady městských obvodů a jinými organizacemi je poměrné vzácným jevem, přesto se mezi majiteli najdou osoby, které tuto spolupráci vyhledávají za účelem udržení určité úrovně ubytovaní a ochrany a aktivní podpory ubytovaných i osob bydlících v blízkém okolí ubytovny. Příkladem je ubytovna Family v městském obvodu Slezská Ostrava, kde majitel aktivně spolupracuje se sociálním odborem příslušného úřadu městského obvodu a ředitelem ZŠ v Kunčičkách. Pravidelně kontroluje školní docházku ubytovaných dětí a její případné nedodržování řeší vypovězením ubytovací smlouvy pro celou rodinu. Na ubytovnu také v rámci dobrých vztahů pravidelně dochází pracovníci městské policie, kteří zde pořádají přednášky například s tématy drogové prevence nebo předcházení kriminality. O spolupráci s Magistrátem města Ostravy usiluje majitel ubytovny Soiva v městském obvodu Ostrava- Jih, který nabízí poskytnutí jedné ze svých budov k využití pro sociální programy. Zároveň poukazuje na nutnost častějších kontrol ze stran sociálních pracovníků. Obecně je jakákoliv spolupráce majitelů ubytoven založená na jejich dobrovolnosti. Pro případné cílené řešení ubytovny je nutné jejich spolupráci podnítit legislativně, například ve formě místních vyhlášek. To je však omezeno již zmíněnou absencí legislativního vymezení sociální ubytovny. 4.8 Trestná činnost v okolí ubytovacích zařízení Obyvatelé města Ostrava bydlící v okolí ubytoven si často stěžují na zvýšenou kriminalitu a rušení veřejného pořádku, a tuto situaci připisují právě osobám dlouhodobě žijícím na ubytovnách. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny četnosti vybraných přestupků vymezených v příslušných paragrafech Zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. V okolí ubytoven dochází nejčastěji k přestupkům dle 47, odst. 1, písm. d) zmíněného zákona: Znečištění veřejného prostranství, veřejně přístupného objektu, veřejně prospěšného zařízení nebo zanedbání povinnosti úklidu veřejného prostranství. Ve sledovaném období bylo v okolí ubytoven registrováno 55 těchto přestupků. Nejvíce přestupků je uskutečněno v městských obvodech Moravská Ostrava, Přívoz a Ostrava-Jih, což je dáno především jejich velikostí, počtem ubytoven a jejich celkovou kapacitou. Tabulka obsahuje také počet injekčních stříkaček nalezených na ubytovnách a v jejich okolí, na území Statutárního města Ostrava jich bylo v okolí ubytoven v období od 1. 1. 2013 do 30. 9. 2013 nalezeno 174. Konkrétní počty přestupků a nalezených injekčních stříkaček v okolí jednotlivých ubytoven jsou uvedeny v tabulce v příloze 6. 35

Tabulka 4.8.1: Počet přestupků dle Zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů v okolí řešených ubytoven Městský obvod 47 47/1d 49 Počet nalezených injekčních stříkaček Mariánské Hory a Hulváky 0 2 0 7 Martinov 0 0 0 2 Moravská Ostrava a Přívoz 11 22 5 43 Ostrava-Jih 19 27 3 107 Poruba 4 1 1 3 Slezská Ostrava 0 0 0 2 Svinov 0 0 1 1 Vítkovice 4 3 0 9 Statutární město Ostrava 38 55 10 174 Zdroj dat: Městská policie Ostrava, 2013 Pozn.: 47 - přestupky proti veřejnému pořádku, 47/1d - Znečištění veřejného prostranství, veřejně přístupného objektu, veřejně prospěšného zařízení nebo zanedbání povinnosti úklidu veřejného prostranství, 49 - přestupky proti občanskému soužití Údaje jsou za období od 1. 1. 2013 do 30. 9. 2013 4.9 Azylové domy na území SMO Určitým řešením pro osoby ve složité sociální situaci spojené se ztrátou bydlení jsou azylové domy. Těch se na území Statutárního města Ostrava nachází 12, a jejich celková kapacita činí 396 lůžek. Azylové domy jsou zpravidla zaměřeny na určitou cílovou skupinu, například dle pohlaví, pro matky s dětmi apod. Z celkové kapacity tak 158 míst připadá pro muže, 238 míst je pro ženy, případně pro ženy se svými dětmi. Seznam azylových domů na území SMO včetně kapacit je uveden v následující tabulce: Tabulka 4.9.1: Kapacity azylových domů na území SMO ke dni 1. 1. 2013. Poskytovatel Projekt Adresa služby Městský obvod Kapacita Muži Ženy Armáda spásy v ČR Armáda spásy v ČR Centrum sociálních služeb Ostrava, o.p.s. Centrum sociálních služeb Ostrava, o.p.s. Diakonie ČCE - středisko v Ostravě Charita Ostrava Centrum sociálních služeb Poruba, p.o. CSS - azylový dům pro muže CSS pro ženy a matky s dětmi - azylový dům Domov pro matky s dětmi Azylový dům pro muže Palackého Azylový dům Debora pro ženy a matky a dětmi Charitní dům sv. Zdislavy - azylový dům pro matky s dětmi Azylové zařízení U Nových válcoven 9, 70900 Ostrava Mariánské Hory Gen. Píky 25, 70200 Ostrava Budečská 3, 70200 Ostrava Palackého 980, 70200 Ostrava Karpatská 40, 70030 Ostrava Zábřeh Kapitolní 14, 70030 Ostrava Zábřeh Vřesinská 2230/5, 70800 Ostrava Poruba Mariánské Hory a Hulváky Moravská Ostrava a Přívoz Moravská Ostrava a Přívoz Moravská Ostrava a Přívoz 56 56 62 62 22 22 21 21 Ostrava - Jih 15 15 Ostrava - Jih 24 24 Poruba 25 19 6 Centrum Domov pro matky s Dělnická 386/30, 70800 Poruba 34 34 36

Poskytovatel Projekt Adresa služby Městský obvod Kapacita Muži Ženy sociálních služeb dětmi Ostrava Poruba Poruba, p.o. ÚMOb Slezská Ostrava Azylový dům pro rodiny s dětmi Na Liščině 338/2, 711 00 Ostrava Hrušov Slezská Ostrava 52 52 Občanské sdružení Nová šance Azylový dům Nová šance Podsedliště 73, 71100 Ostrava Koblov Vítkovice 20 20 Charita Ostrava Charitní dům sv. Františka - azylový dům Sirotčí 41, 70300 Ostrava Vítkovice Vítkovice 42 42 Služby Dobrého Pastýře Dům sv. Eufrasie Markvartovická 22, 74714 Ludgeřovice 23 23 Celkem: 396 158 238 Zdroj dat: Odbor sociálních věcí, školství, sportu a volnočasových aktivit MMO, 2013 Azylové domy poskytují svým klientům lepší úroveň ubytování společně s intenzivními sociálními programy. S klienty je uzavírána smlouva o poskytování sociální služby, zpravidla na dobu 3 měsíců, přičemž maximální doba nepřetržitého ubytování v azylovém domě bývá omezena na 1 rok. Klienti tak po roce opouští prostředí azylového domu a existuje zde určitá pravděpodobnost, že vzhledem ke své sociální a finanční situaci přejdou k ubytování na sociálních ubytovnách. 4.10 Dotazníkové šetření s osobami ubytovanými na ubytovnách V rámci pasportu ubytoven bylo provedeno doplňkové dotazníkové šetření, kde základní soubor tvořilo 37 vymezených sociálních ubytoven. Výběrový soubor zahrnuje 100 respondentů (obyvatelé ubytovny) z 22 ostravských ubytoven, které se zúčastnily dotazníkového šetření. Tabulka 4.10.1: Rozložení výběrového souboru Pohlaví Věk <= 35 36-50 51+ Celkem Četnost % Četnost % Četnost % Četnost % Muž 17 27,0% 28 44,4% 18 28,6% 63 100,0% Žena 13 35,1% 12 32,4% 12 32,4% 37 100,0% Celkem 30 30,0% 40 40,0% 30 30,0% 100 100,0% Na otázku S kým v současné době bydlíte na pokoji (ubytovací jednotce)? uváděli respondenti jako nejčastější odpovědi možnosti s nepříbuznými osobami nebo partnerem/partnerkou. U této otázky mohl respondent vybrat více možností odpovědí. Tabulka 4.10.2: Struktura spolubydlících na ubytovací jednotce Spolubydlící na ubytovací jednotce Procenta kladných odpovědí S nepříbuznými osobami 49,0 S partnerem/partnerkou 38,0 S dětmi ve věku od 5 do 14 let 21,0 S dětmi ve věku 15 let a více 15,0 S dětmi ve věku do 4 let 10,0 S rodiči 1,0 S jinými příbuznými osobami 0,0 37

Z vzdělanostní struktury osob obývajících ostravské ubytovny je patrné nejvyšší zastoupení osob se středoškolským vzděláním bez maturity (48 %). Druhou nejpočetněji zastoupenou složkou ubytovaných jsou osoby se základním vzděláním (43 %). Tabulka 4.10.3: Vzdělanostní struktura respondentů dotazníkového šetření Největší procento dotazovaných osob má trvalý pobyt nahlášen na ohlašovně trvalých pobytů na území města Ostrava (43,4 %). 32,3 % dotazovaných má trvalý pobyt nahlášen mimo ubytovnu na území statutárního města Ostrava. Mimo území města Ostrava má nahlášeno trvalý pobyt téměř 25 % dotazovaných osob. V rámci ČR má nejvíce osob trvalý pobyt nahlášen ve městě Bohumín. Ze zahraničí jsou to především osoby z Vietnamu a Ukrajiny. Graf 4.10.1: Místo přihlášení trvalého bydliště Mezi nejčastější důvody proč se dotazovaní dostali na ubytovnu, patří především zadluženost. Jako jednu z příčin stěhování na ubytovnu uvedlo zadluženost téměř tři čtvrtiny dotazovaných osob (viz tabulka 4.10.4). Mezi další hlavní příčiny bydlení na ubytovně patří rozpad rodiny a ubytování po skončení výkonu trestu. Se zadlužeností souvisí také možnost Jiné, kdy dotázaní uváděli především ztrátu bytu v důsledku neplacení nájmu. 38

Tabulka 4.10.4: Nejčastější příčiny ubytování osob na ubytovnách Příčiny ubytování na ubytovně Procenta kladných odpovědí Zadluženost 74,0 Rozpad rodiny 41,0 Ubytování po skončení trestu 34,0 Jiné 13,0 Nutnost bydlení v místě zaměstnání 10,0 Přechod z dětského domova po dovršení 18 let 6,0 Nedostatek financí v důsledku zdravotního stavu 2,0 Studium 0,0 Mezi nejčastější důsledky dlouhodobého pobytu osob na ubytovně patří především závislost na sociální pomoci (viz tabulka 4.10.5). Většina osob bydlících na ubytovnách pobírá různé sociální dávky či příspěvky, především se jedná o doplatek na bydlení. Jako další významné následky dlouhodobého pobytu na ubytovně respondenti uváděli také nutnost alternativních zdrojů příjmů, vypěstování závislosti na alkoholu, ztrátu schopnosti pracovat či odcizení od příbuzných. Tabulka 4.10.5: Nejčastější následky dlouhodobého pobytu osob na ubytovně Následky dlouhodobého pobytu na ubytovně Průměrný postoj na škále Závislost na sociální pomoci 83,3 Nutnost alternativních zdrojů příjmů 76,6 Jiné 75,0 Vypěstovaní závislosti na alkoholu 60,8 Ztráta schopnosti pracovat 45,0 Odcizení od příbuzných 42,0 Zhoršení zdravotního stavu 28,3 Vypěstování závislosti na drogách 23,6 Pozn.: Hodnoceno na škále 1 100, kde 1 = Vůbec se neprojevily, 100 = zcela se projevily Mnoho oslovených by považovalo za významnou pomoc vymazání vlastních dluhů, navýšení sociálních dávek či obnovu příbuzenských vztahů. Nejmenší skupina osob považuje za klíč k samostatnému bydlení změnu či získání nového zaměstnání, což nesvědčí o příliš dobré pracovní morálce osob žijících na ubytovnách. Celkem osmdesát procent oslovených nepobírá žádný důchod, viz graf níže. Z dvaceti procent osob, které důchod pobírají, má polovina starobní a druhá polovina invalidní důchod. Někteří respondenti uvedli, že pobírají i sirotčí důchod. 39

Graf 4.10.2: Struktura osob ubytovaných na ubytovnách dle popíraného důchodu Lidé na ubytovnách pobírají nejčastěji doplatek na bydlení, životní minimum. Vzhledem k tomu, že u této otázky mohl respondent zvolit více možností odpovědí, dotázání pobírají více soc. dávek najednou. Tabulka 4.10.6: Sociální dávky, které ubytovaní pobírají Sociální dávky Procenta kladných odpovědí Doplatek na bydlení 81,0 Životní minimum 76,0 Příspěvek na péči 16,0 Existenční minimum 12,0 Za nejpodstatnější a nejzávažnější problémy bydlení na ubytovnách považují námi oslovení respondenti především nepořádek, nedostatečný úklid společných prostor, hluk, spolubydlící pod vlivem alkoholu či drog, případně krádeže, násilí a další kriminalitu. Tyto problémy se týkají především ubytoven s vysokým počtem ubytovaných. 4.11 SWOT analýza Pro návrh opatření v problematice bydlení a ubytoven byla zpracována dle výše uvedené analytické části projektu analýza slabých a silných stránek neboli SWOT analýza která, hodnotí silné (Strenghts) a slabé (Weaknesses) stránky města, hrozby (Threats) a příležitosti (Opportunities) spojené s možnostmi dalšího rozvoje, záměry nebo restrukturalizací procesů. Analýza slabých a silných stránek je zaměřena zejména na interní prostředí, a příležitosti a ohrožení jsou zaměřeny zejména na externí prostředí města. Zatímco interní prostředí může město ovlivnit svojí činností nebo organizačními prostředky, vnější vlivy jsou z větší části neovlivnitelné a často neočekávané. V rámci SWOT analýzy je vhodné hledat vzájemné synergie mezi silnými a slabými stránkami, příležitostmi a silnými stránkami. Tam kde není možno najít vhodnou silnou stránku, která by kompenzovala slabou stránku, nebo příležitost, která by eliminovala hrozbu, nastupuje definice projektu a cíle, který bude slabé stránky nebo hrozby předcházet a jejich negativní dopady eliminovat. SWOT analýzu je možné využít jako nástroj pro stanovení priorit a opatření. 40