V této kapitole probíráme nová sídliště vzniklá v dlouhé a významné fázi, ohraničené dvěma přeryvnými událostmi. Počíná se třicetiletou válkou, za níž nové obce vznikaly málo, naopak staré hojně zacházely a byly vylidňovány. Pro toponomastické zkoumání je důležité, že brzy po ukončení války vzniká první velký soupis všech osad, berní rula z r. 1653 1654. Druhá světová válka a její závěr r. 1945 je mezníkem druhým. Po dočasné germanizaci za války došlo k úplnému počeštění země a všeho místního názvosloví. Mezi těmito dvěma událostmi rozmnožil se značně počet osad v zemi. Vzrůst jejich počtu je ovšem velmi nestejnoměrný. Počíná koncem 17. století, po prvním zotavení z následků třicetileté války, vrcholí v 80. letech 18. století a končí se v podstatě r. 1848. Později vzniká nových vesnic již jen nepatrně (1928 Holečkov), neboť průmyslová revoluce způsobila vylidňování venkova; vznikají však některé předměstské obce (u Prahy, Kladna) a některá místa lázeňská (Konstantinovy Lázně). Po r. 1945 došlo zase k zániku četných men ších osad, zvláště v pohraničí. Vylíčení toho leží však již mimo náš úkol. Abychom si zajistili horní hranici, nezačínáme evidenci nových osad rokem 1618, nýbrž vycházíme už od r. 1600, ba někdy sestupujeme až do poloviny století 16. Od této doby nastává totiž v některých částech země čilý ruch zakladatelský, zvláště ve spojení s rozkvétajícím hornictvím. Všech sídlišť po r. 1600, s kterými pracujeme, je 2 300; jednotky, ba ani desítky nejsou v těchto údajích bezpečné, protože u mnohých osad lze těžko přesně určit rok jejich vzniku. Z toho je: z doby 1600 1654 333, tj. 14,4 %, poprvé v berní rule zaznamenáno 192, tj. 8,3 %, po 1654 1781, tj. 77,3 %. 253 Protože je v Profousově díle zaznamenáno 12 683 osad (podle stavu z r. 1923) a 2 824 ostatních sídlišť (zaniklých, místních částí atp.), tedy celkem 15 507 položek, zpracováváme v této kapitole přibližně 15 % všech jmen.
III SÍDLIŠTÌ VZNIKLÁ PO ROCE 1600 Postup je zde zásadně odlišný od postupu v kapitole o starém sídelním území. Pro století 17. 19. jsou totiž historické doklady poměrně spolehlivé. Zajisté je možno zcela přesná data uvést jenom pro menší část případu, hlavně tam, kde byla osada vytvořena rázem; mnohé osady však vznikaly postupně, dlouhým vývojem. Lepším využitím pramenů (hlavně po zpracování venkovských archivů) bude jistě v leckterém případě možno dojíti datování přesnějšího. V podstatě lze se však v tomto období spolehnout na to, že datum prvního záznamu není příliš vzdáleno od data vzniku osady. 254 Nová sídliště a nová jména Nová sídliště a nová jména nejsou pojmy zcela totožné. Mnoho nových osad vzniká na místě zaniklých obcí a přejímá jejich jméno, mnoho jich vzniká parcelací někdejších dvorů, zase beze změny jména. Některé pak případy jsou dost složité, např.: Lazce, s. o. Horšovský Týn: 1177 ves, 1539 pustá ves, 1789 dvůr, 1839 víska; Chlumín, s. o. Mnichovo Hradiště: mezi 1405 1443 několikrát uváděn jako ves, 1545 pustý dvůr, v berní rule 1654 se neuvádí, tereziánský katastr 1713/48 má jako novou ves se dvěma chalupami, 1848 má 16, 1934 pak 23 chalup. Vznik nové osady beze změny jména má sice důležitost z hlediska dějin osídlení, pro lingvistickou složku zkoumání je však bez významu. Přihlížíme proto k takovým případům (obnově staré vesnice, proměně dvora na vesnici) spíše jen ukázkově; něco jiného je ovšem, vznikla-li osada při starším hradu nebo starším kostele a přejala jeho jméno. Prameny (1) Nedlouho po ukončení třicetileté války vznikla v letech 1653 1654 berní rula, první soustavný úplný popis země. Její vydání, zvláště však vydání jejího přehledu Karlem Doskočilem Berní rula 2. Popis Čech r. 1654. Souhrnný index obcí, osad a samot k berní rule, 1953 1954 (dva díly, 874 stran), je pevnou oporou každého toponomastického zkoumání na území Čech. Berní rula nezachycuje Ašsko, Chebsko a ovšem ne Velenicko; ale pro ostatní území je bezpečným základem: osada v BR nedoložená je s velkou mírou jistoty osada nová.
Osad, které jsou v BR poprvé doloženy, je 192. (Profous, který mohl BR využíti jen částečně, jich uvádí 130; ostatní byly doplněny podle lokalizací Doskočilových). Osady ty jsou rozptýleny po celé zemi; v některých okresech však tvoří významnou složku všech jmen: s. okres všech položek osad poprvé procent u Profouse 1654 Nejdek 28 7 25 Horní Blatná 17 3 17,7 Vejprty 6 1 16,7 Jáchymov 45 7 15,6 Jindřichův Hradec 85 12 14,1 Úpice 15 2 13,3 Kraslice 31 4 12,9 Hora Sv. Šebestiána 10 1 10 Dobříš 91 9 9,9 Litvínov 21 2 9,5 Hostouň 69 6 8,7 Králíky 24 2 8,3 Dobřany 14 1 7,7 Duchcov 44 3 6,8 Rokytnice v Orlických horách 60 4 6,7 Volary 16 1 6,2 255 Z těchto 15 okresů tvoří 6 souvislý celek v západním Krušnohoří: Kraslice, Nejdek, Horní Blatná, Jáchymov, Vejprty, Hora Sv. Šebestiána; dále na východ jsou: Litvínov a Duchcov. V Orlických horách jsou Rokytnice v Orlických horách a Králíky. Ostatní jsou rozptýleny; zvláště důležité jsou Jindřichův Hradec a Dobříš. (2) Po berní rule, k níž máme Vejpisy (1660 1754), jichž využil Doskočil k rekonstrukci ztracených částí ruly (začátku Bechyňska, konce Boleslavska, začátku Čáslavska, celého Slánska), následuje řada pramenů, o nichž nás poučuje Doskočil na str. 22 n.: pamětní knihy berniční 1655 1779 s kalkulem 1684, revizitace ruly 1661 1682. (3) Dalším důležitým pramenem je tereziánský katastr (TK) z roku 1748, zpracovávající tereziánské fase z let 1713 1722 (v textu označujeme data z tereziánského katastru jednotně: 1713/48); dále jsou pozemkové knihy jed notlivých panství. Profous mohl těchto pramenů užít jen velmi málo; to zase doplnil Doskočil. (4) Velmi cenným zdrojem poučení je Mappa chorographica novissima et completissima totius regni Bohemiae J. Ch. Müllera z r. 1720
III SÍDLIŠTÌ VZNIKLÁ PO ROCE 1600 256 v měřítku asi 1 : 130 000 (viz o tom ČSPS 65, 40), uvádějící 10 483 sídlišť. Podrobnosti o mapě podává F. Roubík, Soupis map českých zemí I, 1951, 42 n.; viz i Monumenta cartographica Bohemiae II, 1. Používám též druhého vydání této mapy z r. 1726, upraveného inženýrem J. W. Wielandem. Třeba je to pramen lehce přístupný, Profous ho dostatečně nevyužil (asi jen z druhé ruky, např. v jižních Čechách z Klimesche); příčinou byla patrně nechuť k poněmčeným podobám jmen (české originály se nedávno našly, ale dosud nejsou vydány). K. Doskočil mohl zase z Müllera provésti mnohou redataci, např. ukázal, že v Müllerovi je už k 1720 doložen Lísek a Skalice (okr. Benešov), Krupná (Beroun), Novina (Benešov nad Ploučnicí), které zná Profous až ze Schallera. Ovšem korektury Doskočilovy lze ještě doplnit, tak např. jsou u Müllera (Wielanda) tyto osady, které zná Profous až ze Schallera: Budkov (Benešov), Borovka a Kročákov (Neveklov), Kocanda a Oříkovec (Sedlčany) atd. (5) Z let 1785 1790 je základní dílo Jaroslava Schallera Topografie des Königreichs Böhmen, 16 dílů (každý díl obsahuje jeden kraj), vynikající práce, která nás také zbavuje nutnosti užívat pro osadní jména josefínského katastru z r. 1789. Schaller shrnuje už výsledky velké zakladatelské činnosti v letech 70. a 80. a podává cenný materiál též o vzniku jmen. Profous ho využil velmi intenzivně. (6) Druhým velkým popisem země je J. G. Sommera Das König reich Böhmen z let 1833 1849, též 16 dílů; dílo se stalo závěrečným přehledem kolonizační činnosti feudální. (7) Týž význam má i F. Palackého Popis království Českého z r. 1848, velmi důležitý pro vytvoření českého místního názvosloví. Další už hojně plynoucí soupisy jsou statistické lexikony zvláště z let 1854, 1886, 1893, 1915, 1923 (nezměněné vydání 1924), 1934 atd. až do 1955, místopisné slovníky Orthův-Sládkův z r. 1870 a Kotyškův z r. 1895. Tyto soupisy jsou důležité především pro sledování toho, jak se ustalovaly úřední podoby místních jmen. Rozložení nových jmen v čase Pro ilustraci toho, jak jsou nová jména rozložena v čase, používáme rozboru názvů ze IV. dílu Profousových Místních jmen (písmena S Ž). Je jich celkem 592; z toho pochází: I. z údobí 1600 1654: 100 jmen, tj. 17 %, a to podle desítiletí: 1600 1609: 37 1610 1619: 19 1620 1629: 17 1630 1639: 12 1640 1649: 3 1650 1654: 12
II. v BR 1654 poprvé: 68 jmen, tj. 11,5 %, III. od 1654: 424 jmen, tj. 71,5 %, z toho: A. můžeme přesně datovat 155, tj. 36,3 %, a to podle desítiletí: 1654 1659: 2 1660 1669: 2 1670 1679: 4 1680 1689: 6 1690 1699: 7 1700 1709: 6 1710 1719: 6 1720 1729: 6 1730 1739: 7 1740 1749: 2 1750 1759: 6 1760 1769: 10 1770 1779: 19 1780 1789: 23 1790 1799: 27 1800 1809: 10 1810 1819: 3 1820 1829: 4 1830 1839: 2 1840 1930: 3 Viz graf č. 14. 257 14. Graf kolonizačního ruchu 1600 1840: a) Datovatelné doby vzniku osad mezi 1654 a 1840 (podle IV. dílu Místních jmen), b) Data prvních dokladů osad mezi 1600 a 1650 (podle IV. dílu) B. známe jen ze soustavných popisů, a to: 1. z tereziánského katastru 1713/48: 49 11,2 % 2. z Müllerovy mapy 1720, ev. 1726: 37 8,8 % 3. ze Schallera 1785 1790: 106 25,2 % 4. ze Sommra 1833 1849: 62 15 % 5. z pozdějších lexikonů: 15 3,5 % Z rozvržení prvých dokladů na jednotlivá desítiletí vidíme, jak citlivě rea guje průběh kolonizace na politické dění.
III SÍDLIŠTÌ VZNIKLÁ PO ROCE 1600 258 Prvá dvě desítiletí 17. století jsou pokračováním intenzivní kolonizace v druhé polovině století 16. Tento rozvoj byl přerušen událostmi r. 1618 a jeho následky. Zakládání nových osad silně poklesá a dosahuje minima v le tech čtyřicátých. Ale okamžitě po skončení války stoupá počet osad nově jmenovaných, i když třeba připustiti, že leccos z toho je způsobeno jenom obnovou právního života (osady již dříve založené ocitají se poprvé v zemských deskách atp.). Po šedesát let, od 1680 do 1740, udržuje se postup kolonizace na stejné, nikoli příliš vysoké úrovni. Ale válka o dědictví španělské (po smrti Karla VI. r. 1740) způsobila okamžitě pronikavé omezení nového osidlování. Od 60. let se začíná prudký rozvoj, který vrcholí v posledním desítiletí 18. století. Války napoleonské jej přerušily, tenkráte už definitivně. Neboť když přestaly působit neblahé jejich následky, uplatnila se pronikavá změna hospodářské situace, zakládání nových venkovských sídlišť nepříznivá: průmyslová revoluce, vylidňování venkova, zrušení feudálního systému. Rozložení nových jmen v prostoru Rozvrhneme-li nové osady (všechny, nejen ze IV. dílu) na jednotlivé bývalé soudní okresy, nacházíme toto: (1) Od r. 1600 nevznikla žádná nová osada v okresech: Bílina, Polná, Postoloprty, Žatec; od r. 1654 též v okresech: Dobřany, Hora Svatého Šebestiána, Kralupy nad Vltavou, Počátky, Veselí nad Lužnicí. (2) Absolutně nejvíce nových osad je v okresech: Rokytnice v Orlických horách 39 Mnichovo Hradiště 22 Vimperk 37 Opočno 22 Litomyšl 34 Uhlířské Janovice 22 Dvůr Králové nad Labem 32 Hradec Králové 21 Děčín 31 Horní Planá 21 Dobříš 27 Hostouň 21 Turnov 27 Hlinsko 20 Chvalšiny 26 Jablonec nad Nisou 20 Tachov 26 Nasavrky 20 Domažlice 24 Písek 20 Příbram 24 Úštěk 20 Chotěboř 22 Vysoké Mýto 20 Z doby po 1654 mají nových položek: Vimperk 35, Litomyšl 32, Dvůr Králové 27, Rokytnice v Orlických horách 26, Chvalšiny 24, Tachov 22, Domažlice 21, Hradec Králové 21, Horní Planá 21, Děčín 19, Hlinsko 19, Uhlířské Janovice 19, Vysoké Mýto 19, Písek 18, Polička 18, Poběžovice
18, Čáslav 17, Kamenice nad Lipou 17, Opočno 17, Pardubice 17, Rychnov nad Kněžnou 17, Turnov 16, Dubá 15, Kaplice 16. (3) Důležitější jsou však čísla relativní. Probereme nejprve položky z doby po 1654 (osady poprvé v BR jmenované viz s. 255): viz tabulku na str. 259 260. Osady poprvé doložené v údobí 1600 1654 tvoří největší procento v těchto soudních okresech: viz tabulku na str. 260 261. Z této tabulky je vidět, že první polovice 17. století byla dobou intenzivního dosidlování území Jablonec nad Nisou Železný Brod Semily Vysoké nad Jizerou Rokytnice nad Jizerou Jilemnice. Relativní čísla těchto dvou tabulek, stejně jako tabulky osad poprvé uvedených v BR (s. 255), jsou směrnicí při výběru těch území, která zde budeme podrobně probírat. Nebylo by totiž dost účelné, abychom vypisovali všechny nové osady ve všech okresech. V naprosté většině okresů uvnitř země jsou to jednotlivé rozptýlené osady, jejichž vznik nijak podstatně nezměnil ráz osídlení. Budeme si všímat tedy jen těch území, pro něž jsou nové osady důležitým prvkem. To je především území pohraniční (skupina 1 8); ve vnitrozemí jsou to jen některé části, kde působily zvláštní příčiny (skupina 9 10). V přehledu těchto území (viz k tomu přehlednou mapku č. 15) připojujeme vždy jména těch okresů, která se objevují v našich tabulkách (ve zkratkách). Pohraniční území probíráme ovšem vždy celá, tj. i s těmi okresy, kde je procento nových jmen nižší. 259 Okresy s nejvyšším procentem osad z doby po roce 1654 soudní okres všech položek osad po roce procent u Profouse 1654 Volary 16 12 75 Tanvald 16 10 62,5 Rokytnice nad Jizerou 11 6 55 Lipová 26 13 50 Maršov 20 10 50 Vejprty 6 3 50 Rumburk 23 11 48 Horní Blatná 17 8 47 Šluknov 18 8 44 Rokytnice v Orlických horách 60 26 43,3 Varnsdorf 21 9 43 Dvůr Králové nad Labem 68 27 40
III SÍDLIŠTÌ VZNIKLÁ PO ROCE 1600 260 Hlinsko 49 19 39 Poběžovice 49 18 37 Hostinné 34 12 35 Tachov 65 22 34 Vimperk 104 35 34 Vysoké nad Jizerou 25 8 32 Nový Bor 35 11 31 Lázně Kynžvart 39 12 31 Holice 39 12 31 Domažlice 69 21 30 Chvalšiny 81 24 30 Polička 60 18 30 Vrchlabí 30 9 30 Benešov nad Ploučnicí 42 12 29 Hartmanice 38 11 29 Horní Planá 77 21 27 Litomyšl 120 32 27 Rychnov nad Kněžnou 66 17 26 Žamberk 55 14 25,5 Hradec Králové 85 21 25 Jablonec nad Nisou 40 10 25 Králíky 24 6 25 Jablonné v Podještědí 40 9 22,5 Kamenice nad Lipou 77 17 22 Chrastava 34 7 21 Nové Hrady 63 13 21 Kašperské Hory 49 10 20,5 Jáchymov 45 9 20 Liberec 55 11 20 Nové Město pod Smrkem 10 2 20 Přísečnice 25 5 20 Okresy s nejvyšším procentem osad z doby 1600 1654 soudní okres všech položek osad v údobí procent u Profouse 1600 1654 Hora Svaté Kateřiny 9 3 33,3 Rokytnice nad Jizerou 11 3 27,3 Jablonec nad Nisou 40 9 22,5 Železný Brod 56 12 21,4 Semily 30 6 20
Vysoké nad Jizerou 25 4 16 Rokytnice v Orlických horách 60 9 15 Nýrsko 54 8 14,8 Kraslice 31 4 12,9 Tanvald 16 2 12,5 Příbram 92 11 12 Jilemnice 37 4 10,8 Hora Sv. Šebestiána 10 1 10 Hostinné 34 3 8,8 Rumburk 23 2 8,7 Králíky 24 2 8,3 Broumov 25 2 8 Děčín 101 8 8 Dobřany 14 1 7,7 Dobříš 91 7 7,7 261 Přehled skupin 1 Lužické hory a Litoměřicko: BP, BČL = NBo, Var, Rum, Šlu, Haň = Lip 2 Jizerské hory a Krkonoše: Lbe, Chra, NMS, JN, Tan, ZB, Sem, VJ, RJ, Jil, Vrch 3 Broumovské mezihoří: Mar, Úpi, Brou 4 Orlické hory a území přilehlá: RK, ROH, Žam, Krá 5 Českomoravská vrchovina a území přilehlá: Lty, Hli, KL, JH, NH, Pli 6 Šumava: Chva, HP, Vola, Vim, KaH, Har, Nýr, Dom 7 Český les: Pob, Hsň, Tach, KL 8 Severozápadní pohraničí: Krs, Nej, HBl, Jách, Vej, Přs, HSŠ, HSK, Lit, Duch, Děč 9 Nékterá území východní (Královédvorsko, Královéhradecko, Pardubicko a Holicko): Hsé, DKL, HK, Hol 10 Dobříšsko a Příbramsko: Dbš, Pbm Poznámka: Dby