Zbraslavské noviny 8/2007

STROM ROKU STR. 4 SOCIÁLNÍ SLUŽBY NA ZBRASLAVI CYKLOVETERÁNI STR. 13 STR. 6 cena 5 Kč Zbraslavské noviny 8/2007

2 v Zbraslavské noviny 8/2007 SLOVO STAROSTKY Vážení spoluobčané, je tomu 5 let, kdy Zbraslav, Lahovice i Lahovičky postihla ničivá povodeň, z které se dodnes vzpamatováváme. Některý poničený majetek již byl opraven, na některých budovách je dodnes patrné, kam až tehdy sahala voda. Magistrát hlavního města Prahy vyprojektoval plán protipovodňové ochrany města, který zahrnuje celou délku toku Vltavy na území Prahy. Tato protipovodňová ochrana byla projektována tak, aby Prahu ochránila proti vodě z roku 2002 + 30 cm, kromě několika lokalit, které chráněné nebudou. Mezi ně patří Lahovice, Lahovičky a dolní část Závisti. Realizace tohoto projektu začala od centra Prahy a za těch 5 let dospěla i k nám. Mezitím však došlo k rozhodnutí, že na území Zbraslavi se protipovodňová ochrana sníží na výšku Q100+30cm, to jest proti stoleté vodě + 30 cm. Původní projekt protipovodňové ochrany Zbraslavi zahrnoval i protihlukovou ochranu, od čehož se též upustilo. Protihluková ochrana by měla být řešena samostatným projektem. Tyto změny původního záměru byly zdůvodněny úsporou finančních prostředků. Bohužel se snížením protipovodňové ochrany je spojeno více problémů. Jedná se zejména o sladění územního plánu s realizovanou protipovodňovou ochranou s přihlédnutím k dalšímu rozvoji nyní zátopových území. Byla jsem na Odboru městského investora Magistrátu hl. m. Prahy, který je investorem celé akce, abych se dotázala, jak se tato situace bude řešit. Byla jsem jeho ředitelem ujištěna, že se vše řeší, že to je jen otázka času, kdy tato území budou moci být prohlášena za ochráněná, a tedy se na nich bude moci stavět. V každém případě tento problém sledujeme, a seč nám síly budou stačit, budeme i nadále prosazovat, aby nyní zátopové území na Zbraslavi bylo ochráněno. Doufám, že již nic nebrání tomu, aby v dohledné době začala realizace první ze tří etap výstavby protipovodňové zdi na Zbraslavi výstavba hradidlových komor. Další dvě etapy, stavba Zbraslav - jih a stavba Zbraslav sever, mají vydané platné územní rozhodnutí. Pokud byste měli potřebu získat více informací, obracejte se, prosím, na Odbor městského investora Magistrátu hl. m. Prahy, oddělení inženýrských staveb, tel. 236 004 531. Mgr. Renata Hůrková starostka MČ Praha Zbraslav SLOVO ÚVODEM Na prázdninových číslech našich novin jsem se původně chtěl podílet ve větší míře. Ne snad autorsky, ale po stránce organizační a technické. Chtěl jsem nenápadně završit svoji mnohaletou redakční práci. V té došlo v minulých měsících k určitým zvratům. A korunu všemu nasadila událost z mého hlediska absurdnější, než jakékoliv politické šarády. (Nemoc si neplánujete, ani když je nabíledni) V prvé půlce letošního roku přišla na zbraslavskou radnici nová garnitura šéfů (vlastně šéfek ). Spolu s bývalým vedením městské části odešli do opozice i někteří tvůrci našeho časopisu. Litoval jsem a lituji odchodu Karla Tejkala ml., Aleše Háněla i dalších. Čekal jsem, že na jejich místo nastoupí jejich nedávní kritici v čele s panem Jiřím Rybou. Nikoliv. Žádná definitiva se v tomto směru nekonala. Stará redakční rada se rozpadla, zůstalo z ní torzo, žádný nový spasitel se nikde neobjevil. Tvorba novin se stala sázkou do loterie. Převratnou inovací měl být tisk na křídovém papíře, tedy exkluzivita dobrá leda pro snoby. Avšak jakýkoliv podrobnější komentář by mohl vyznít zaujatě. Naopak jsem rád, že ne všichni Zbraslavské noviny hodili přes palubu. To platí zejména o paní Blance Velemínské. Bez ní by naše noviny nejspíš zašly na úbytě. (Tohle faktum má symbolický rozměr a ten mohu beze zbytku docenit především já s ohledem na chorobu, která mě postihla) Ale dozvěděl jsem se, že teď už je všechno na dobré cestě, tedy na cestě, směřující k nápravě. Na uvolněné redaktorské místo se přihlásila hned trojice adeptek. (Všimněte si adeptek! Žen! Feminizace zbraslavské radnice zdárně pokračuje.) Na počátku srpna, kdy vyjdou noviny s tímto sloupečkem, už bude o všem rozhodnuto a další číslo už bude mít v rukou nová šéfredaktorka. A věřím, že si povede dobře, především s ohledem na potřeby a přání našich čtenářů. F. Pondělíček ROZMÍSTĚNÍ KONTEJNERŮ Předpokládaný čas přistavování kontejnerů na určená stanoviště je 16.00 hodin. 3. 8. Parkoviště u sídliště při ulici Ke Kamínce 10. 8. Tunelářů restaurace U Žemličků 17. 8. Paškova parkoviště proti ul. K. Michala 24. 8. Na Vrškách 31. 8. K Peluňku plácek na Mlíčníku 7. 9. Romana Blahníka OMLUVA Redakce se omlouvá čtenářům za pravopisnou chybu v popisku fotografie k článku pana M.Kolenatého v minulém čísle ZN. Popisek byl doplněn redakcí a nešlo tedy o chybu autora článku. Redakce ZN ZPRÁVA MĚSÍCE Ve středu 18. července před devátou hodinou večer navštívil nečekaně restauraci Škoda lásky na Zbraslavském náměstí pan prezident Václav Klaus. Sportovně oblečený prezident, s minimálním doprovodem, povečeřel guláš v chlebu a zapil ho malým plzeňským pivem. Protože personál restaurace nebyl na takovou návštěvu připraven, nebyla tato událost fotograficky zdokumentována. Prezident ale daroval zaměstnancům restaurace své fotografie s osobním věnováním. Václav Klaus si prý velmi pochutnal a slíbil, že jeho návštěva v této restauraci nebyla poslední.

ZPRÁVA O ČINNOSTI RADY MĚSTSKÉ ČÁSTI A ÚŘADU MĚSTSKÉ ČÁSTI OD 2. 7. 2007 DO 17. 7. 2007 1. HLUČNOST KOMUNIKACE STRAKONICKÁ Rada projednala stížnost manželů Stárkových na nadměrný hluk z komunikace Strakonická. Konstatovala, že vzhledem k tomu, že MČ Praha Zbraslav není vlastníkem ani správcem této komunikace, bude stížnost předána Technické správě komunikací hl. m. Prahy s požadavkem na měření hluku a účinné řešení situace. Zbraslavské noviny 8/2007 v 3 8. NÁJEM POZEMKU POD GARÁŽEMI Na základě dopisu některých nájemců pozemků pod garážemi Nad Parkem byli na jednání rady pozváni zástupci těchto nájemců a přednesli stížnost na navýšení ceny nájmu. RMČ trvá na svém usnesení o cenách nájmu pozemků, které neslouží podnikání. V případě, že zbylí nájemci nebudou souhlasit s dodatkem ke smlouvě, budou tyto řešeny jednotlivě. 2. SÍDLO MĚSTSKÉ POLICIE Z důvodu nevyhovujícího technického stavu stávajícího objektu je nutné řešit umístění služebny MP na Zbraslavi. Starostka informovala o plánované schůzce s ředitelem MP Kotroušem a 1. nám. primátora Blažkem. Rada uložila OMH činit kroky vedoucí k převedení objektu č.p. 1227, kde v současnosti MP sídlí, do majetku MČ a zadat zpracování finančních rozborů nutných oprav pro další možné využití tohoto objektu. Pro případné umístění MP dále vytipovat vhodný objekt v Lahovicích či Lahovičkách. Proběhne jednání také se zástupci Policie ČR. 3. HŘIŠTĚ PRO VYŽITÍ MLÁDEŽE Na radu se dostavili zástupci bytových družstev Sulova a Vilímkova se záměrem zachování a dobudování nyní neužívaného sportovního hřiště mezi ulicemi Sulova, Vilímkova a K Výtopně. Hřiště by mělo sloužit pro míčové hry. V současné době probíhá převod předmětného pozemku ze současných vlastníků na tato BD. Byl dohodnut následující postup: BD vypracují projekt ke stavebnímu povolení, který bude obsahovat i finanční vyčíslení předpokládaných nákladů. MČ realizaci záměrů BD bude podporovat. 9. REVIZE INVESTIČNÍCH AKCÍ Rada se seznámila s materiálem o revizi investičních akcí a konstatovala, že je třeba v něm aktualizovat informace o poskytnutých dotacích MHMP a doplnit jej o podrobné informace o způsobu současného financování a předpokládaných nákladech na dokončení akcí. Rada stanovila, že od září každou druhou středu v měsíci bude probíhat investiční schůzka. 10. GRANTY 2007 Rada projednala materiály pro 2. kolo grantového řízení v oblasti volného času, umění a kultury předložené grantovou komisí a požádala o jejich doplnění do 15. 8. 2007. 11. PROJEKT PARTNERSKÉ PORADNY MĚST A OBCÍ RMČ se seznámila s nabídkou od Sdružení obrany spotřebitelů a souhlasila s účastí na projektu partnerské poradny měst a obcí. 12. VÝBĚR ŠÉFREDAKTORA ZN Rada projednala zápis s výběrové komise na šéfredaktora ZN a jmenovala na doporučení výběrové komise šéfredaktorkou Zbraslavských novin paní Terezu Kůstkovou. Úplné znění zápisů najdete na internetových stránkách www.mc-zbraslav.cz. 4. ŽÁDOSTI O UŽÍVÁNÍ A OPLOCENÍ VNITROBLOKU Na radu se dostavil pan Kutnar, předseda Společenství vlastníků (SV) bytového domu C3 ve Slunečním městě. Informoval, že v tomto bytovém domě je sedm SV a jejich záměrem je oplotit vnitroblok a vybudovat dětské hřiště. Rada konstatovala, že MČ chce řešit oblast Slunečního města jako celek, nikoliv samostatně podle bloků. 5. PARKOVACÍ MÍSTA NA NÁMĚSTÍ Část majitelů obchodů a firem na Zbraslavském náměstí požádalo o snížení počtu parkovacích míst na parkovišti na náměstí tak, aby bylo možné parkovat před vjezdy vozy uživatelů domů, přiléhajících k pronajaté ploše. Na radu byl pozván provozovatel parkoviště pan Růžička, byl seznámen s obsahem stížnosti a byl upozorněn na nedodržování podmínek daných ve smlouvě. Pan Růžička přislíbil, že okamžitě zjedná nápravu. Rada konstatovala, že případný pronájem třetím osobám je nutné řešit přímo s tímto nájemcem. Rada dále přijala usnesení o jednání o změně výše nájemného za parkoviště. 6. VÝSTAVBA TECHNOLOGICKÉ LINKY Firma Kámen Zbraslav s.r.o. předložila záměr vybudovat na pozemku č. parc. 530/3 v k.ú. Lahovice technologickou linku na úpravu výkopků a štěrkopísků, realizovaných při stavbě okruhu a geologických pracích. Na schůzce starostky a pí. Vejvodové se zástupcem firmy Kámen Zbraslav s.r.o. byl záměr podrobněji projednán. Materiály byly postoupeny Komisi životního prostředí a Stavební komisi k vyjádření. 7. ROZMÍSTĚNÍ LAVIČEK Firma AD-Net nabízí MČ bezplatné rozmístění 14 reklamních laviček. Společnost rozmisťuje lavičky a stará se na své náklady o jejich pravidelnou údržbu, včetně každoročního nového nátěru sedáků. MČ má možnost využít bezplatně inzertní plochy. OMH předložil seznam míst, kam by se nabízené lavičky mohly umístit. Rada souhlasila s rozmístěním 14 kusů těchto laviček do vytipovaných lokalit. Pozor! Nové dopravní značení v ulici U Lékárny ve směru od pošty do ulice Hauptova.

4 v Zbraslavské noviny 8/2007 STROM ROKU NOMINACE V květnovém čísle ZN vyhlásilo Středisko Junáka Uragan Zbraslav a Odbor místního hospodářství MÚ Praha Zbraslav místní kolo ankety STROM ROKU o nejsympatičtější strom na Zbraslavi. V první fázi, kterou tímto uzavíráme, byly shromážděny nominace. Sešlo se celkem šest tipů na strom, který máte rádi a líbí se vám. Naším společným úkolem není vybrat z nich ten nejkrásnější, ale ten, ke kterému máme ten nej nej vztah. U každého stromu stručně zrekapituluji důvody, které uváděli jeho navrhovatelé neboli nominátoři. A protože jsem si je všechny při fotografování prohlédl daleko podrobněji, než při běžném míjení, mohu přidat i trochu vlastních dojmů. NOMINOVANÉ STROMY PODLE ABECEDY: BOROVICE LESNÍ (PINUS SYLVESTRIS) na kraji Boroviček. Když vybíhali vodáci z loděnice při tréninku, končívali právě u tohohle stromu a cvičili na něm shyby. Je to úplně obyčejný strom, sadovnicky nijak vzácný, ale vystřídaly se na něm generace vodáků. BUK KRVAVÝ (FAGUS SILVATICA PURPUREA) v zámeckém parku, vedle sochy lachtana. Ten, kdo strom navrhl, jako důvod uvedl, že se pod něj chodil v raném mládí líbat s děvčetem. Postupem doby jsem zjistil, že takových bylo víc. Ten strom má tajemství. Když proniknete do jeho převislé koruny, jste najednou úplně v jiném světě. Pohled nahoru do koruny je nádherný. Na podzim se listí barví do krvava odtud i název. JINAN DVOULALOČNÝ (GINKGO BILOBA) v zámeckém parku. Jaroslav Foglar povýšil gingo na symbol tajemství. Všichni kluci a holky, kteří s Rychlými šípy kdy byli ve Stínadlech, vědí, o čem hovořím. A letos by Jestřáb oslavil sté narozeniny. MORUŠOVNÍK BÍLÝ (MORUS ALBA) roste v zahradě vedle kapličky. K nominaci se pojí tato legenda: jako děti jsme lezli na moruši a jedli její sladké plody byla to vzácná pochoutka. Moruše je pro nás symbol dětství. SEKVOJ VŽDYZELENÁ (SEQUOIA SEMPERVIRENS) v zahradě vily Růže v ulici Opata Konráda. To je sadovnicky hodnotný strom, u nás vzácný. Ale hlavně je mohutný, důstojný a krásný. Jděte si ho prohlédnout. STROMEČEK SMRK (přesný název nevím, je to nějaká sadovnická varieta). Paní, která strom navrhla, to myslela původně jako recesi. Ale nakonec bereme nominaci vážně. Všichni víme, kde je u stromečku. Jako kluk jsem se divil, proč se tam říká u stromečku, když tam roste takový veliký, dospělý strom. Teď je tam opravdu stromeček a nedaří se mu dobře. Nejen že má kolem sebe nepořádek, ale hlavně mu usychají větve. Možná ho bude muset nahradit nějaký ještě odolnější druh. pokračování na str. 5

Zbraslavské noviny 8/2007 v 5 Kromě nominovaných stromů si určitě ještě zaslouží zmínku stará topolová alej podél původní kočárové cesty do Lipenců. Už umírající, ale ještě stále majestátní. Zajímavá je i alej jeřábu břeku (Sorbus torminalis) u altánku. Ta je také ve špatném stavu. V údolí potoka nad Pláckem je pět obrovských topolů. To jsou asi největší stromy na Zbraslavi. I ty jsou ve špatném stavu a budou asi muset padnout. A na Belvedéru je už sotva znatelná modřínová alej. Najděte si chvíli a jděte se na nominované stromy (a nejen na ně) podívat. Pořádně si je prohlédněte. Mají duši. A potom hlasujte. Zejména ti, kdo se chodili líbat do parku, anebo cvičit shyby na borovici. Svůj hlas pro strom roku pošlete prosím buď poštou na adresu Odbor místního hospodářství, Martin Šilhán, Zbraslavské nám. 464, 156 00 Praha Zbraslav, nebo klikněte v anketě na internetových stránkách http://stromroku-zbraslav.ic.cz. Strom roku bude slavnostně vyhlášen v listopadovém čísle Zbraslavských novin a opět zároveň na webu. Strom bude také přihlášen do celostátního kola ankety Strom roku 2008. Karel Pašek P.S. Prosím odborníky, aby mne nekamenovali, pokud určení druhu některého stromu nebylo přesné. O to přece nejde. PRVNÍ KONCERT NOVÉHO SBORU Předposlední červnovou neděli se v kostele sv. Havla na vrchu Havlíně uskutečnil historicky první koncert pěveckého sboru Frangula Chorus, nově působícího na Zbraslavi. Během zhruba padesátiminutového vystoupení zazněly pod vedením sbormistryně Zuzany Krušinové duchovní skladby v latině, italský renesanční vícehlas, izraelská svatební píseň, anglické barokní ódy na oslavu narozenin královny Marie, česky zpívaná Truvérská mše od skladatele Petra Ebena, africké tradicionály i pro sborové provedení vkusně upravené české lidové písně. Některé ze skladeb doprovázel klavír a flétny, jiné africký bubínek. Protože pro většinu ze sedmadvaceti přítomných členek sboru šlo o první veřejné vystoupení vůbec, nebyl koncert dopředu příliš avizován. Obecenstvo proto tvořili převážně rodinní příslušníci včetně dětí, kamarádi a známí zúčastněných, tudíž ne diváci zcela nezaujatí a kritičtí. Přesto snad lze, nejen z jejich bouřlivého potlesku a nadšených ohlasů, soudit, že se koncert vydařil. Laťka byla nastavena poměrně vysoko a obyvatelé Zbraslavi i příznivci sborového zpěvu odjinud se již brzy mohou těšit na další vystoupení. K úspěchu premiérové akce čistě ženského tělesa, které zahájilo činnost v polovině ledna letošního roku, přispěla v neposlední řadě i podmanivá atmosféra kostela sv. Havla. Momentálně nepříliš používaný a částečnou rekonstrukcí procházející kostelík byl pro účely koncertu zpřístupněn díky laskavosti faráře farnosti sv. Jakuba na Zbraslavi P. Petra Kouteckého. ROZHOVOR SE SBORMISTRINÍ Za vznikem sboru Frangula Chorus stojí Zuzana Krušinová, absolventka oboru sbormistrovství s letitou praxí, sborová zpěvačka a od podzimu loňského roku i obyvatelka Zbraslavi. O sborovém zpěvu s ní rozmlouvala Tereza Kůstková. Jak tě napadlo založit na Zbraslavi pěvecký sbor? Sbormistrovství je přímo mou profesí, takže když jsem po přestěhování na Zbraslav zjistila, že v této čtvrti s bohatou historií a kulturními tradicemi není pěvecký sbor, zkusila jsem oslovit hudbymilovné jedince a nabídnout jim možnost se do sboru přihlásit. Výsledkem je od ledna fungující těleso, do kterého si chodí každý úterní večer zazpívat 29 zpěvaček. Jak hodnotíš dosavadní krátkou existenci sboru, zájem o něj a první koncert? Protože se do sboru může přihlásit opravdu každý, kdo rád zpívá, na počátku jsme ani já, ani členky sboru netušily, jak nám společné muzicírování půjde. Téměř vzápětí se ukázalo, že jsou mé sboristky velmi muzikální, šikovné a především nadšené pro věc, a proto jsme se mohly věnovat nácviku skladeb v poměrně svižném tempu. Uskutečnit samostatný koncert po necelém půlroce práce je opravdu skvělý výkon a z ohlasů v našem okolí si myslím, že jsme se vydaly dobrou cestou. Je sborový zpěv populární? Co nedostatek mužských hlasů? Kromě vedení sborů a práce na konzervatoři jsem také členkou pražské oblasti Unie českých pěveckých sborů, jejímž řádným členem se stal i sbor Frangula Chorus. V současné době provádíme celorepublikový výzkum, ve kterém se snažíme zjistit, kolik lidí v naší zemi se vlastně věnuje sborovému zpěvu. Průzkum ještě není dokončen, už teď ale máme v katalogu zaregistrováno přes tisíc pěveckých sborů, takže si troufám tvrdit, že sborový zpěv stále patří mezi oblíbené aktivity. I přes trvalý zájem o společné zpívání se však této krásné činnosti věnuje stále méně mužů. Je to jistě podmíněno nejen celkovou společenskou situací, ale leckdy pánům chybí odvaha se do takové práce pustit, což je škoda. Snad tímto článkem dodáme některým zpěvákům chuť se mezi nás zapojit. Rádi vás uvítáme! Jaké má sbor plány pro nejbližší budoucnost? Ihned po koncertě jsme byly požádány, zda bychom Truvérskou mši Petra Ebena mohly zazpívat některou zářijovou neděli při bohoslužbě v kostele sv. Jakuba Většího na Zbraslavi a v kapli Pražského Jezulátka u sester Karmelitek. Díky tomu, že jsme se staly členem Unie českých pěveckých sborů, jsme také dostaly pozvání k účasti na společném vícesborovém koncertě ke svátku sv. Václava, který se bude konat na konci září v Kralupech n. Vltavou. Po těchto aktivitách se budeme již naplno věnovat přípravě vánočního koncertu, na kterém se, doufám, společně potkáme.

6 v Zbraslavské noviny 8/2007 MĚSTSKÁ POLICIE INFORMUJE: OKRSEK ZÁBĚHLICE STRNADY Vážení čtenáři, dovolte, abych se vám představil a podělil se v krátkosti o své pocity v roli strážníka. Jmenuji se Josef Volf a v současné době pracuji jako strážník okrskář na MP DP Zbraslav. Sloužím zde již čtvrtý rok. Město Zbraslav se mi velmi líbí, stejně jako i příroda a okolí vůbec. Mám přidělený okrsek (teritorium) Záběhlice Strnady. Hranici tvoří řeka Vltava, ulice Šůrova, U Klubovny, K Interně, Nad Belvederem, jižně podél bezejmenné komunikace K Lomu, západní okraj kamenolomu k lesu na Baních a dále lesem ke starému vysílači, jižně k hranici hl. města, hranice hl. města (silnice Praha Vrané nad Vltavou, most Závodu Míru). Rozloha okrsku je veliká, proto ve službě často využívám služební kolo a v nočních hodinách služební auto. Službu vykonávám spolu s mými kolegy v denních i nočních hodinách, ve všední dny i o víkendech. Při obchůzkách bohužel často narážím na nepovolené skládky. Objevují se v lesoparku Belveder, v Borovičkách i v chatové osadě Strnady. Nacházím zde i vraky vozidel. Nepovolené skládky i vraky se nám ve spolupráci s ÚMČ Zbraslav daří odstraňovat. Co je to ale platné, když se vyskytnou opět, třeba na jiném místě. Přistihnout toho, kdo zakládá nepovolenou skládku, je těžké, mnohdy musí pomoci náhoda nebo vaše oznámení. Problémem mého okrsku je vandalismus v lesoparku Belveder. Místní úřad osadil park novými lavičkami. Na lavičkách si někdo zkouší sílu nebo se předvádí před ostatními a úmyslně lavičky ničí (viz foto). I přes velmi časté namátkové kontroly v oblasti lesoparku jsem zatím nikoho u této činnosti nepřistihl. Ale i nadále budu v těchto kontrolách pokračovat, a to jak v denních tak i v nočních hodinách. V tomhle směru bych rád požádal občany o pomoc. Nemalým problémem je také doprava. Někteří řidiči si myslí, že chodník je určený k parkování. Vezměte si třeba maminku s kočárem. Jede po chodníku a takto překážející vozidlo musí s kočárem objet, zajet třeba až do vozovky, což je při dnešním provozu nebezpečné. Vím, že parkovacích míst je nedostatek, ale někdy jde i o pohodlnost řidičů. Na závěr bych vám chtěl poděkovat za oznámení a různá upozornění, která dostáváme písemně na adresu MP, detašované pracoviště Praha Zbraslav, Žabovřeská 1227, 156 00 Praha Zbraslav nebo telefonicky na tel. číslo 257 921 146 či mobil 777 156 656. Tato čísla jsou nezměněna a budou platit i nadále, jako i linka tísňového volání 156. Vašimi připomínkami se zabýváme a snažíme se, aby jste byli co nejvíce s naší prací spokojeni. Za všechny strážníky ze Zbraslavi mi dovolte popřát vám hezkou dovolenou a příjemné prožití letních dnů. Strážník okrskář Josef Volf SOCIÁLNÍ SLUŽBY NA ZBRASLAVI Od l. l. 2007 platí nový zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách, a proto bych vás, zbraslavští občané, na pokračování chtěla informovat o změnách a vašich možnostech v sociální oblasti. KDO SOCIÁLNÍ SLUŽBY POSKYTUJE? Obecně platí, že obce dbají na vytváření vhodných podmínek pro rozvoj sociálních služeb. MČ Zbraslav provozuje Dům s pečovatelskou službou, kde je 32 bytů pro jednu osobu, 9 bytů pro 2 osoby a 2 bezbariérové byty. Jde o byty v domě zvláštního určení, které jsou určeny k nájemnímu bydlení osob, které potřebují a využívají pečovatelské služby. MČ Zbraslav má s Asociací samaritánů ČR (dále jen ASČR ) pečovatelské služby uzavřenou smlouvu o poskytování pečovatelských služeb pro zbraslavské občany. Tyto služby zajišťují 2 pečovatelky sídlící v Domě s pečovatelskou službou. Zde si může každý zbraslavský občan objednat z nabízených pečovatelských služeb např. rozvoz obědů pro seniory, pomoc při zajištění chodu domácnosti, pomoc při osobní hygieně nebo fakultativní službu pedikúru. Adresa: DsPS, U Včely 1442, 156 00 Praha Zbraslav, tel.: 257 257 592, 257 257 591 INFORMACE O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Základní informace získáte na ÚMČ Praha Zbraslav, místostarostka D. Kobylková, tel. 257 111 888. Základní informace a informace týkající se poskytování příspěvků získáte na MČ Praha 16 v Radotíně, sociální odbor, tel. 238 128 311-323. ŽÁDOST O SOCIÁLNÍ SLUŽBU O sociální službu musí občan obvykle požádat sám. Žádá se o: poskytování pečovatelské služby u poskytovatele (ASČR), který s žadatelem uzavře smlouvu o poskytování a ceně za danou pečovatelskou službu; přiznání příspěvku na péči, který se podává na příslušném tiskopise (možno vyzvednout v kanceláři starostky na ÚMČ Praha Zbraslav); vyplněný tiskopis je nutné zaslat nebo předat na sociální odbor Prahy 16, na adresu nám. Osvoboditelů 21, Praha Radotín, PSČ 153 00. Odpovědný sociální pracovník se následně objedná a u žadatele v domácnosti provede šetření, které je tabulkově vyhodnoceno, předáno k posouzení posudkovému lékaři na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Od něho vyhotovený posudek je zpět zaslán na sociální odbor Prahy 16. Konečné rozhodnutí pak přísluší tomuto odboru. Toto rozhodnutí se opírá především o výsledek samotného šetření v domácnosti žadatele.v kladném případě se příspěvek proplácí od data podání žádosti na MČ Praha 16 Radotín. Příště bych vás informovala o nabízených pečovatelských službách a jejich cenách. D. Kobylková místostarostka MČ Praha Zbraslav

( Zbraslavské noviny 8/2007 v 7 DŮLEŽITÉ KONTAKTY TÍSŇOVÁ VOLÁNÍ Policie ČR: Městská policie: Městská policie Zbraslav non-stop: Městská policie Zbraslav po-pá 7:00-19:00: Hasiči: Rychlá zdravotní pomoc: Záchraná služba ASČR (dispečink): Univerzální tísňová linka: 158 156 777 156 656 257 921 146 150 155 257 923 003 112 Tísňové linky 158, 156, 150, 155 a 112 lze použít zdarma i z mobilních telefonů. PORUCHOVÁ VOLÁNÍ Elektro: Plyn: Voda a kanalizace: Veřejné osvětlení: 224 915 151 1239 840 111 112 800 101 109 ÚMČ Praha Zbraslav, sekretariát: Knihovna Zbraslav: ZŠ Zbraslav - recepce: ZUŠ Zbraslav: INZERCE LÉKAŘSKÁ SLUŽBA PRVNÍ POMOCI FN MOTOL Dospělí: Děti: 224 438 590 224 433 654 Ordinační hodiny pro dospělé i děti: všední dny 19:00 7:00 hod., soboty, neděle a svátky nepřetržitě. ZUBNÍ POHOTOVOST Palackého 5: 224 946 981 NEJBLIŽŠÍ LÉKÁRNY S NEPŘETRŽITÝM PROVOZEM Lékárna Anděl, Štefánikova 6: 257 320 194, 257 320 918 Ústavní lékárna Motol (v areálu nemocnice): 224 357 721 SBĚRNÝ DVŮR RADOTÍN V Sudech 1488/2: Dopravní informace: 257 111 888, info@mc-zbraslav.cz 257 111 802-5, knihovna@zbraslav.cz 257 921 629, info@zs.zbraslav.info 257 922 374, zus@zbraslav.info 257 911 758 http://www.doprava-praha.cz/

8 v Zbraslavské noviny 8/2007 MALÁ VZPOMÍNKA ZALOŽENÍ KLÁŠTERA (715 LET) V srpnu památného roku 1292 byla vydána zakládací listina kláštera zbraslavského. Podepsána byla 10. srpna na Zbraslavi. Touto listinou byly klášteru připsány majetky vsi, panství, důchody a další prebendy které pak v dalších letech byly dále rozšiřovány. V této zakládací listině je poprvé zbraslavský klášter nazván Aula Regia síň královská. Datována je listina takto: Datum in Zbraslaw per manus magistri Petri prothonotarii nostri, Pragensis, Wratislaviensis et Wissegradensis ecclesiarumcanonici, anno Dom. MCCXCII quatro Idus Augusti indiccione quinta. Zbraslav 10. Augusti. 1292 POŘÁDEK MUSÍ BÝT (690 LET) Téměř přesně po pětadvaceti letech od vydání zakládací listiny musely být vyměřeny hranice mezi lesy královskými a lesem kláštera Zbraslavského. 22. Augusti 1317 PŮL RADOTÍNA ZPĚT KE KLÁŠTERU (560 LET) Sigmund Tříšípský z Holi postoupil půl vsi Radotína, jemu v 65 kopách od císaře Sigmunda zapsanou, klášteru Zbraslavskému. Já Sigmund Tříšípský z Holi vyznávám tímto listem obecně všem, kdož jej čísti nebo čtouce slyšeti budú, že ten majestát a zápis, kterýž jsem měl od nejjasn. Knížete pána p. Zigmunda z boží milosti Římského císaře a Uherského, Českého krále slavnej paměti na půl vsi Radotína i na ty lidi tu v Radotíně, kteréž jsem držál, i na to všecko, což k tej polovici přísluší postúpil jsem svú dobrú a přiznanú vůlí poctivým a nábožným kněžím, knězi Janovi opatovi i všemu conventu kláštera Zbraslavského, dále vyznávaje, že svrchujmenovaný kněz Jan opat a convent dali mi a vyplatili tu sumu peněžnú na tom majestátu a zápisu jmenovanú, totiž šedesát kop a pět kop groš. Pěnězy hotovými. 10. Augusti 1447 BIBLE SE VRÁTILA (560 LET) Klášter Zbraslavský koupil zpět biblí šestidílnou, která kdysi klášteru náležela, ale v čase válek byla odcizena. 18. Augusti 1447 KRITICKÁ CHVÁLA OPATA JANA (505 LET) Zpráva o náhlém úmrtí opata Zbraslavského Jana. Mimo jiné se o něm praví: Ten opat byl velmi hodokvasný a ctižádostivý, byl laskav na některé Pražany a na všecky sousedy, když se jen kdy který k němu zahodil, hned mu kollací učinil, též také literáty, kdyžkoli k němu na procházku přišli, všecky uctil. Ježto takového opata mezi sty nenajde tak štědrého a veselého, aby se se všemi srovnal jako on, pro každého, zač žádán byl, ochotně splnil a učinil. 1502 JÁ SI PŮJČÍM, TY ZAPLATÍŠ (425 LET) Císař Rudolf nařizuje, jelikož Ladislav z Lobkovic zapůjčil jemu 60.000 tolarů, aby pojištění sumy té na komorních statcích, ke klášterům Břevnovskému, Teplskému, Kladrubskému, Zbraslavskému, Chotěšovskému a Doxanskému náležejících, deskami zemskými jemu učiněno bylo. Augsburg, 27. Aug. 1582 Po dvou letech se opati zmíněných klášterů dožadovali zproštění tohoto závazku. Nebylo jim vyhověno, nýbrž doporučeno, aby se společně poradili, jak dluh ten zaplatiti. LÉKÁRENSKÝ ŘÁD (415 LET) V roce 1592 vydal Adam Zalužanský ze Zalužan předpisy pro lékárenský provoz a jeho kontrolu pod názvem Řád apathekářský. V tomto dílku jsou stanoveny základní požadavky na provoz lékárny, požadavky na vzdělání lékárníka, předpisy pro uchovávání léčiv a jedů, vydávání léků, jejich označování datem přípravy a jménem výrobce a uvádí se také stupnice trestů za zanedbání lékárnických povinností. V jedné části jsou také uvedeny ceny léků jednoduchých i složených. Za pozornost jistě stojí fakt, že velká část zde stanovených zásad platí dodnes. O Adamu Zalužanském a jeho vztahu ke Zbraslavi si řekneme při jiné příležitosti. PRODEJ KLÁŠTERNÍHO KONVENTU (220 LET) V roce 1787 koupil od Náboženského fondu za 1250 zl. konvent zbraslavského kláštera Josef Sovaigne a velmi rychle zde zřídil rafinerii třtinového cukru. V roce 1812 prodal Sovaigne za 20.000 zl. stř. konvent Antonínu Richterovi, který ve výrobě nejen pokračoval, ale značně ji rozšířil. O tom však jindy. NOVÝ PRAVOPIS (165 LET) V roce 1842 nařizuje konsistoř zavedení nového pravopisu v českých školách podle Jungmanna. SRPEN 2002 (5 LET) Je to sice velmi mladé výročí, ale určitě musí být vzpomenuto. Každý, kdo měl před pěti lety cokoliv a jakkoliv do činění s vodním živlem, má dodnes při vzpomínce na srpen 2002 mrazení v zádech. Připomínat, co vše a jak se stalo, není cílem malé vzpomínky a hodnocení, proč se stalo právě tak, ponechám těm, kteří tomu rozumějí. Nicméně je třeba si uvědomit, že povodně patří k našemu životu právě tak, jako patřily k životu našich předků. Projevují se jinak vždyť i krajina kolem vodních toků je jiná ale zabránit jim nelze. Je možné jenom se poučit a snažit se o co nejmenší následky. S tím poučením to však asi není valné. Podíváme-li se trochu zpátky do historie, objevíme řadu podobností. Velké povodně, podobné té poslední, tu byly i dříve, logicky však měly trochu jiný průběh. Ne každé zvýšení vodních hladin bylo zaznamenáváno. Lidé bydlící u vody s tím počítali, nepovažovali to za něco zvláštního, a tak se ze starých zápisů dozvídáme jen o těch, které byly opravdu mimořádné. Tak např.: 28. 2. 1784 strhl se led na Vltavě a Berounce v Lahovicích se potopil hovězí dobytek. Plavala celá stavení i s lidma. 24. 2. 1799 se zbouřila velká povodeň, strhly se ledy na Vltavě oproti toku Berounky se tlačil. V Lahovicích byly velké škody, všechny zahrady polámány, stavení pobořeny. Voda byla o 1 sáh větší než v roce 1784. Od roku 1799 jsou Lahovice rozděleny. Ti co byli od vody pobráni, dostali místa dole na panských polích a tam se nejčko říká v Malých Lahovičkách. 31. máje 1844 byla velká voda, celá luka a pole byly zatopeny a pošta musela jeti ke Slivenci V březnu roku 1845 byla na Zbraslavi velká povodeň, která I. třídu zaplavila.(ta 1. třída sídlila ve staré školní budově na plácku u dnešní ulice U Národní galerie). O téže z jiného pramenu: Koncem března byly velké povodně v Čechách, které způsobily nesmírné škody hmotné i ztráty na lidských životech v Praze i v okolí, zejména u Zbraslavě, Radotína, v Lahovicích, pod Prahou pak 29. máje 1845 byla velká voda, Berounka větší než Vltava, luka celá byla ve vodě a velké škody nadělala až k Chuchli. Trvala 3 dny. Takový deště přišly zkrze 3 dny a noci, že tehdy přišli lidi s jak se sadbama zelenejma tak s erteplema do velkých škod. 19. února 1847 hnul se ve 2 hod. v noci led a hned bylo na někter. stavení dost vody. Pak to šlo a voda opadla. Pak byla voda od stráně k stráni a ledu ostalo od Lahovic k Chuchlu na 3 dílech, takže museli lidi silnici prohazovati. To jest 24. až 26. února bylo jich dycky přes 100 person a teprve 26. okolo 3 hod. se teprve fůry do Prahy ject odvážily. Prvního máje 1847 pršelo, začala přibývati voda a 2. byla povodeň luka i silnice k Chuchli byla zatopena až do 4. máje. Brambory vyplavila a musely se znovu sázet. V únoru 1862 byla na Zbraslavi velká povodeň a první třída (její umístění viz výše) byla zatopena vodou tak, že se v ní 14 dní neučilo. V květnu 1872 zasáhla naši oblast zhoubná povodeň. Tehdy úřady, ač v Praze již voda řádila, nedali vůbec hlášení o nebezpečí pod Prahou, takže dravé vlny přepadaly obyvatele pohřížené bezstarostně ve spánek. (Jaká to podobnost čistě náhodná!) V září 1890 postihla České země jedna z největších povodní. Bylo o ní napsáno tolik, že jen těžko bych hledal stručný výpisek k uvedení. Proto jen krátce: V okresu Zbraslavském objevily se po opadnutí vody zhoubné účinky náplavy. Obec Lahovice takřka celá byla pod vodou, obyvatelstvo bylo nuceno své domy opustiti a u několika výše položených občanů hledati útulku. Dělník Švagr zachránil svou ženu v požehnaném stavu se nacházející odnesením na Zbraslav. V Záběhlicích sahala voda až po střechy domků, ve stodolách jest obilí veskrz promočené, zdi a ploty pobořeny jsou, stoky a stromy odneseny, zahrady zničeny. V Dobřichovicích byla více jak polovina domů pod vodou. Obyvatelstvo dosud ještě nezaplatilo státní půjčku poskytnutou jim po povodni v r. 1872 a nyní škody daleko větší. Z těch pozdějších povodní, většinou už jsme jejich pamětníky, si připomeňme ještě jednu, a to z roku 1940. V březnu po velmi tuhé zimě počínalo tání a vranská přehrada byla zcela zamrzlá

Zbraslavské noviny 8/2007 v 9 až 1 m silným ledem. Když hrozil přítok roztáté vody z vyšších poloh konala se porada zainteresovaných činitelů, jak vytvořit nejpříznivější podmínky. Tehdy zástupce Štěchovic požadoval v době pohybu ledů úplné vypuštění přehrady (vranské). Požadavek nebyl přijat. Jeden z účastníků říká, že je nutno uvažovat, co přijde levněji, zda vytopit Štěchovice, či platit náhradu za dva dny ztráty energie vyráběné vranskou elektrárnou. Zkušenost dala za pravdu zástupci obce. Vranská přehrada byla v ranních hodinách 15. března zcela otevřena. Tím došlo k rychlému klesání vody a to dokončilo dílo zkázy. Prudký proud opadající vody bořil rozmočená stavení, ničil silnice, bral s sebou vše, co plulo. Na Zbraslavi bylo v tom roce také zle. Vždyť tehdy zamrzala voda i zde, a tak ledy zničily dlouhé zbraslavské pobřeží včetně krásně upraveného nábřeží (dnešní ul. U Malé řeky). Velmi zajímavý a nápadně známý se mi jeví postup tehdejších zainteresovaných činitelů, kteří řešili technický vodohospodářský problém z poněkud jiného úhlu pohledu. A to měli k dispozici regulaci průtoku pouze vranskou přehradou. Inu, jak je to s tím poučením se z historie? František Kadleček Povodeň 1940 JE TO UŽ PĚT LET A NIC... Bylo nebylo, před pěti lety začalo pršet a pršelo a pršelo. Zatímco v Českých Budějovicích už byla stoletá voda, v Praze pan primátor chlácholil, že se chystáme jen na dvacetiletou. To pro nás, co bydlíme u řeky, znamenalo relativně dobrou zprávu. Proto jsme jen tak vyklidili věci ze sklepa do přízemí a čekali, co bude. Jenom ti, kteří mají domky nejblíže k vodě (třeba v ulici U Malé řeky), stěhovali věci z přízemí na půdu. No, nakonec jsme dopadli všichni stejně nám vyplavila voda přízemí i s těmi věcmi ze sklepa a u přístavu měli vodu až na půdě. Po povodni nás pan primátor (myslím, že už to byl jiný ale zkrátka primátor) uklidňoval, že město postaví hráz kolem řeky, abychom se nemuseli povodní už tolik bát. V Lahovičkách že to nejde, a proto tam domy vykoupí, ale Zbraslav že ochrání. Po těch pěti letech není po žádné protipovodňové ochraně ani vidu ani slechu. Z původního projektu se ustoupilo a ochrana má být jen do výše teoreticky vypočítané stoleté vody, což je méně než voda, která nás v roce 2002 potkala. To bychom snad i ještě vydrželi. Ale k tomu magistrát dodává, že i po výstavbě takové nižší ochrany vlastně Zbraslav chráněná nebude. A že se v dolní části asi nebude smět ani stavět. Takže od povodní snad ochráněni budeme, tedy pokud ta hráz bude opravdu fungovat tak, jak má. Ale domy nám stejně nepojistí, nikdo si je od nás nekoupí a historická část města odumře, protože se tu nebude moci stavět ani rekonstruovat staré domy. Něco je špatně... Pane primátore, když už šetříte a chcete stavět tu ochranu nižší, co se dá dělat. Postavte to tak. Dům vytopený jednou za 200 let sneseme. Ale proboha, trochu si pospěšte! Už jsem od té doby zase vyklízel dům u přístavu a chybělo jen slabých půl metru vody a měli jsme to tam. A pak prosím vydejte lejstro, že po dokončení ochrany je to území opravdu ochráněné, smí se tu stavět (a pojišťovat). Díky. Karel Pašek, občan postižený povodní Povodeň 2002

10 v Zbraslavské noviny 8/2007 FINANČNÍ HISTORIE VEJVODOVY ZBRASLAVI Vážení a milí Zbraslaváci, vážení a milí příznivci dobré dechovky. Za necelé dva měsíce přivítá Zbraslav už neuvěřitelný dvanáctý ročník mezinárodního festivalu Vejvodova Zbraslav. A tak si dovolím malé ohlédnutí za minulými festivaly, protože jako pověřený pořadatel vstupujeme letos do druhého desetiletí organizace festivalu (první ročník organizoval jiný pořadatel). A to je také pěkná řádka let práce a starostí hezkých i těch méně hezkých. Festival, který připomíná zbraslavského rodáka a autora fenomenální skladby Škoda lásky, která se proslavila na celém světě, se v roce 1995 rozhodli vyhlásit synové Jaromíra Vejvody, aniž by tušili, že si tím na dlouhé období přivodí hodně starostí, a bohužel těch méně hezkých. A tak se dostávám k finanční historii pořádání festivalu. Není žádným tajemstvím, že na podporu amatérské kultury a na podporu dechové hudby zvlášť je velmi těžké sehnat finanční prostředky tak, aby se pokryly všechny náklady spojené s pořádáním podobné akce. A tak se vydali synové Jaromíra Vejvody na trnitou cestu spojenou s financováním. Žádný s proběhnuvších ročníků nebyl nikdy plně uhrazen z peněz sponzorských, magistrátních, městské části Zbraslav a jiných. Ani my, jako pověřený pořadatel, jsme nikdy nenárokovali žádný honorář za vykonanou práci a stali jsme se tak možná největší sponzorem. A protože nejlepším důkazem nějakého tvrzení je předložení nezpochybnitelných faktů, předkládám jako příklad vyúčtování loňského festivalu. CELKOVÉ NÁKLADY NA FESTIVAL VEJVODOVA ZBRASLAV 2006 Úhrada MČ Zbraslav: pronájem Černé divadlo J. Srnce soutěž, pronájem TJ Sokol sokolovna + hřiště, pronájem parkoviště Zbraslavské náměstí, pronájem Obřadní síně přijetí zástupců orchestrů a poroty, spotřeba elektrické energie, úklid parkoviště před akcí, během festivalu a po festivalu, pronájem oplůtků, zapůjčení stolů a židlí, tiskoviny (plakáty, diplomy, kartičky účastníka, brožury) Náklady za tyto realizované služby neznáme a nejsou proto zahrnuty v celkových nákladech na festival odhad cca 150.000 Kč. Úhrada nájemce restaurace Škoda lásky: zajištění festivalového stanu a pokrytí všech nákladů spojených s jeho pronájmem, stavbou, bouráním, vybavením a dopravou. Náklady za tyto služby neznáme a nejsou proto zahrnuty v celkových nákladech na festival odhad cca 130.000 Kč. Náklady ostatní: Konferování 22. 24. 9. p. Janč 12.000, konferování soutěž 23. 9.- p. Pullmann 2.000, konferování koncert pí Strnadová 2.000, ubytování p. Janč: 22. 24. 9. 2.400, ubytování p. Jiskra (zahraniční porotce) 22. 24. 9. 2.400, Křídlovanka koncert stan + doprava 23. 9. 12.000, vystoupení taneční studio Andrea 23. 9. 2.000. AZ servis (ozvučení: stan, divadlo, hřiště) 33.915, pódium (stan 22. 24. 9. + mažoret. show 23. 9.) 10.472, honoráře porota: p. Bělohoubek 1.176, p. Horák 1.176, p. Stavěl (+ režie show) 1.764, p. Jiskra Německo 3.000, BETA ART zapůjčení vlajek 1.071, poháry a štítky (ceny pro oceněné orchestry) 1.302, TOI-TOI pronájem mobil. WC (21.-24. 9.) 11.900, KOH-I-NOOR špendlíky na kartičky 219,50, Agentura TES Česká Kultura inzerát o festivalu 1.523, ubytování české orchestry: hotel LTC Praha: Veselá sedma 22. 23.9. 4.641, hotel Slánka: DO ZUŠ Přeštice 22. 23. 9. 9.300, hotel v Pivovaře: Malá černá hudba Karviná + mažoretky 22.-23. 9. 11.025, hotel V Pivovaře: Choceňačka 23. 24. 9. 5.512,50, nápoje pro mažoretky 633,50, bagety pro mažoretky 5.313, květiny pro sólisty Vejvodovy kapely 515, doprava mažoretek: Oskarky Ostrov + Květinky Kladno 10.767, AVANTI Čáslav + Poděbradské mažoretky 7.438, PIS - výstřižková služba 709, OSA poplatky 3.037, hlídání stanu pátek 1 os. 1.000, hlídání stanu sobota 2 os. 1.600, úklid divadla 1.000. Celkem: 164.809,50 Kč Přehled úhrady nákladů z peněz získaných z grantů a jiných zdrojů Magistrát hl. m. Prahy 80.000 Kč konferování 22. 24. 9. p. Janč 12.000, konferování soutěž 23. 9.- p. Pullmann 2.000, konferování koncert a vyhlášení výsledků soutěže pí Strnadová 2.000, Křídlovanka koncert 23. 9. 12.000. AZ servis (ozvučení: stan, divadlo, hřiště) 33.915, pódium (stan 22. 24. 9. + mažoret. show 23. 9.) 10.472, poháry a štítky (ceny pro oceněné orchestry) 1.302, porota: p. Bělohoubek 1.176, p. Horák 1.176, p. Stavěl (+ režie show) 1.764, Agentura TES Česká Kultura inzerát o festivalu 1.523, PIS - výstřižková služba 709. Celkem uhrazeno: 80.037 Kč Příjem 20.000 Kč dodatečně poskytnutý grant OSA na rok 2005 (a v roce 2005 nepoužitý). ubytování p. Janč: 22. 24.9. 2.400, BETA ART zapůjčení vlajek 1.071, hotel v Pivovaře: Malá černá hudba Karviná + mažoretky 22.-23. 9. 11.025, hotel V Pivovaře: Choceňačka 23. 24. 9. 5.512,50. Celkem uhrazeno: 20.008,50 Kč or-fea sponzorsky uhradila: Ubytování p. Jiskra: 22. 24.9 2.400, vystoupení taneční studio Andrea 23. 9., 2.000, p. Jiskra zahraniční porotce honorář 3.000. Celkem úhrada: 7.400 Kč Příjem za prodej programových brožur 3.170 Kč Z toho uhrazeno: hlídání stanu pátek 1 os. 1.000 Kč, hlídání stanu sobota 2 os.1.600 Kč úklid divadla 1.000 Kč. Celkem: 3.600 Kč (rozdíl 430 Kč uhradila or-fea) Finančně nepokryté náklady: TOI-TOI pronájem mobil. WC (21.-24. 9.) 11.900, KOH-I-NOOR špendlíky na kartičky 219,50, ubytování české orchestry - hotel LTC Praha: Veselá sedma 22. 23. 9. 4.641, hotel Slánka: DO ZUŠ Přeštice 22. 23. 9. 9.300, nápoje pro mažoretky 633,50, bagety pro mažoretky 5.313, květiny pro sólisty Vejvodovy kapely 515, doprava mažoretek Oskarky Ostrov + Květinky Kladno 10.767, AVANTI Čáslav + Poděbradské mažoretky 7.438, OSA poplatky 3.037. Celkem: 53.764 Kč grant OSA na rok 2006: 15.000 Kč Nepokryté náklady konečné 38.764 Kč Celkové náklady nezahrnující nefinanční i finanční příspěvek MČ Praha Zbraslav a nájemce restaurace Škoda lásky, činily 164.809,50 Kč, pokryto z výše uvedených zdrojů 126.045,50 Kč Nepokryto 38.764 Kč : 3 = 12.921 Kč. Tak tuto částku uhradil ze svých peněz každý ze synů Jaromíra Vejvody. A mohu s čistým svědomím prohlásit, jako pověřený pořadatel po 10 let, že festivalový ročník 2006 dopadl pro syny ještě velmi dobře. Některé ročníky festivalu zaplatili prakticky celé. Jak je možné kdykoliv doložit stejným způsobem, jako nyní. A tak se zase dostávám zpět k festivalu, který v termínu 21. 9. 23. 9.2007 opět zavítá na Zbraslav. Opravdu se mi to nechce vyslovit, ale velmi se obávám, že to bude možná ročník poslední. MČ Zbraslav se sice opět (a jsme velmi vděční a uvědomujeme si omezené možnosti úřadu) nefinančně i trochu finančně na nákladech podílí, ale Hlavní město Praha již grant neposkytlo a potencionální sponzoři se podporovat dechovku, i když na počest tak významné osobnosti české kultury, opravdu nehrnou. Dovoluji si své ohlédnutí za finanční historií festivalu ukončit citací z listopadového čísla Zbraslavských novin z roku 2006 pana docenta Bohuslava Mrzeny, CSc., který je pravidelným návštěvníkem festivalu: Všichni hrají s nakažlivým nadšením a elánem a vůbec nevadí, když nějaká ta nota spadne pod pult. A tak i já se s nimi vracím do svého mládí, zpívám si a moje maminka, která zpívala vždycky se zaujetím a prakticky stále, mi určitě z nějakého obláčku zpívá druhý hlas. Ale nejde jenom o pocity. Obdivuji nadšení a aktivitu organizátorů, kteří se v duchu hesla ni zisk ni slávu každoročně vrhají do díla. Možná, nevím, by mohli i nějakou korunu, dobrovolnou, vybírat. Konec citace. Ivana Sládková, organizátorka festivalu

Zbraslavské noviny 8/2007 v 11 XL. ROČNÍK MEZINÁRODNÍ JÍZDY HISTORICKÝCH VOZIDEL DO VRCHU ZBRASLAV JÍLOVIŠTĚ Čtyřicátý výroční ročník jízdy historických vozidel do vrchu Zbraslav Jíloviště bude uskutečněn 8. 9. 2007. Tento závod se jezdí od roku 1968 vždy druhou zářijovou sobotu, ale jeho slavná historie započala mnohem dříve Mezinárodním závodem automobilů a motocyklů konaným před téměř 100 lety. Závod o pohár nejúspěšnějšího českého jezdce v kategoriích moto o pohár obce Jíloviště, nejúspěšnější český jezdec o pohár E. Junkové, nejúspěšnější jezdec na vozidle české výroby a o pohár města Zbraslav je již tradicí a je nejstarším závodem do vrchu v Evropě. Závod patří k pravidelným akcím Veteran Car Clubu Praha, který v letošním roce slaví taktéž 40 let od svého založení. Motory závodních strojů zazněly na Zbraslavi poprvé v roce 1908, start byl na náměstí ve Zbraslavi a cíl na vrcholu kopce Cukrák. Celková délka trati byla 5,5 km. Prvního ročníku se zúčastnilo 17 motocyklů a 16 automobilů. Zastoupeny byly značky Laurin a Klement, Walter, Opel-Beyschlag. Význam závodu lety stoupal a představovala se tu jména jako Otto Salzer, Otto Merz, Čeněk Junek, Jindřich Knapp, Jiří Kristián Lobkowicz a také významná závodnice Eliška Junková. V roce 1938 se jel čtrnáctý ročník, druhá světová válka slavnou historii ukončila. Pokračování tradice se podařilo obnovit v roce 1968 Veteran Car Clubu Praha. Dne 8. září 2007 tak proběhne jubilejní XL. ročník mezinárodní jízdy historických vozidel do vrchu. Sraz závodních vozů je od 8.00, vystavení vozidel na náměstí od 9.00. Samotný začátek závodu je plánovaný na 13.00, vyhlášení výsledků kolem 19.00. Loňského 39. ročníku se zúčastnilo 84 motocyklů a 111 automobilů z let 1905 až 1972. Bližší informace na stránkách Veteran Car Clubu Praha, www.vccpraha.cz. Program KLASu srpen Pravidelné programy: Út 14.00: Výtvarné odpoledne Čt 16.00: Hudební odpoledne (zpívání, hraní) Mimořádné programy: KURZ MALOVÁNÍ NA HEDVÁBÍ středy 22. 8. a 29. 8. od 14.00 hodin Pro členy KLASu je kurz zdarma, ostatní senioři zaplatí 50 Kč + materiál, ostatní veřejnost 150 Kč + materiál. Informace na telefonu 774 969 455. Všechny programy se konají v klubu KLASu, Elišky Přemyslovny 399. POZVÁNKA NA KONCERT LOTYŠSKÉHO SBORU Koncert se koná v neděli 19. srpna 2007 od 17.00 v Husově sboru na Zbraslavi. Ženský pěvecký sbor Venda z lotyšského města Ventspils byl založen v roce 1983 svou nynější sbormistryní Anitrou Niedre. Soubor hraje významnou úlohu v kulturním životě svého města, pravidelně vystupuje doma i v zahraničí a účastní se mezinárodních festivalů. Největším dosavadním úspěchem sboru jsou stříbrná pásma z Mezinárodní soutěže J. Brahmse v Německu v roce 1999 a z Mezinárodní soutěže duchovní hudby v Řecku v roce 2004. FESTIVAL VEJVODOVA ZBRASLAV 2007 21. 23. 9. 2007 21. 9. 2007 (PÁTEK) 16.00 18.00 Vystoupení zúčastněných orchestrů v okolí Zbraslavi (Davle, Vrané n. Vltavou, Radotín, Jíloviště, Klínec) ZBRASLAVSKÉ NÁMĚSTÍ STAN 18.00 21.00 Veřejná vystoupení zúčastněných orchestrů 22. 9. 2007 (SOBOTA) ČERNÉ DIVADLO JIŘÍHO SRNCE 09.00 13.00 Soutěž orchestrů ZBRASLAVSKÉ NÁMĚSTÍ STAN 10.00 13.00 Veřejná vystoupení zúčastněných orchestrů HŘIŠTĚ TJ SOKOL ZBRASLAV 14.00 15.00 Mažoretková show 16.00 Slavnostní průvod orchestrů s mažoretkami trasa: ulicí U Národní galerie na Zbraslavské náměstí Po skončení průvodu společný koncert všech zúčastněných orchestrů a mažoretkových skupin na Zbraslavském náměstí. ZBRASLAVSKÉ NÁMĚSTÍ STAN koncert VEJVODOVY KAPELY s vyhlášením výsledků soutěže dirigují: Josef Vejvoda a Monika Šterbáková-Vejvodová ZBRASLAVSKÉ NÁMĚSTÍ STAN 19.00 23.00 Festivalová veselice 23. 9. 2007 (NEDĚLE) ZBRASLAVSKÉ NÁMĚSTÍ STAN 10.00 MATINÉ Doposud přihlášené orchestry: Malá černá hudba Karviná, mažoretky ZIK-ZAK Vratimov ČR, Labská kapela ČR, DO ZUŠ Přeštice, mažoretky BOHEMIA I. Přeštice ČR, Choceňačka ČR, Kleine Blasmusik Německo, Blaskapelle JANTAR Švýcarsko, Seniorenorchester Hohenlohe Německo, St. Georgener Muzikantem Rakousko.

12 v Zbraslavské noviny 8/2007 ZBRASLAVSKÁ HUMORESKA V ulici U Národní galerie nedaleko slepého ramene řeky Berounky stojí již dlouhá léta nenápadné stavení. Tento secesní domek pamatuje mnohé z dob, kdy Zbraslav obývali cisterciáčtí mniši a místních obyvatel bylo jen pár stovek. Jedním z prvních majitelů půvabné chaloupky, původně patřící klášteru, se stal cizinec z Itálie. Jeho první kroky vedoucí na Zbraslav předcházela předehra, ve které sehrál roli zachránce. Neváhal riskovat svůj vlastní život na záchranu zbraslavského opata Desidera Andrése, který se při své cestě po Itálii stal obětí přepadení. Tento statečný a nebojácný hrdina se jmenoval Franc Pissani. Opat si tohoto skutku velmi cenil a nabídl Pissanimu, aby vstoupil do jeho služeb. Nabídku, která se dala jen stěží odmítnout, přijal a stal se opatovým osobním služebníkem. Přibližně asi takto se odehrálo setkání zbraslavského opata s jeho budoucím sloužícím. Faktem však je, že opat Desider si svého zachránce přivedl na Zbraslav a daroval mu pozemky pod klášterem a za levný peníz odprodal domek u soutoku Mže s Vltavou. Oním domkem byla stavba čísla popisného 20 (dnes čp. 487). Franc Pissani si získal postupem času velkou přízeň u panstva a nemalé vážnosti u místní honorace. Jak plynul čas, Franc - nemaje ve službách opata plného využití - začíná zaměstnávat svůj kupecký talent. A tak se Ital Pissani, na Zbraslavi již dostatečně známý, stal překupníkem potravin. Byl výčepníkem vína a sběratelem státní loterie. Po zrušení zbraslavského kláštera v roce 1785 začal s výstavbou hospodského domu (dnes zámecká restaurace Kotva). V průběhu tohoto dění se Františkovi narodil syn Jan. Vzhledem k postavení jeho otce se Jan stal panským písařem. Jan však byl lehkomyslný, nešetrný a býval častým hostitelem bujaré společnosti. Jeho život se pak i nadále ubíral tímto směrem. Za napoleonských válek měl prazvláštní čachry s erárním magacínem. Nakonec byl odsouzen ke třem létům vězení a jeho majetek byl zfendován. Po návratu ze žaláře nezachránil ani část svého majetku, a tak umírá v nájmu, v domě čp. 36 na souchotiny. Janův otec Franc Pissani zemřel v roce 1788, aniž by stavbu hospodského domu dokončil. Chalupu Pissaniů kupuje v roce 1835 starý kníže Bedřich Oettingen-Wallerstein a zakládá zde první nedělní průmyslovou školu, a to vlastním nákladem. V českém jazyce se zde podávaly první počátky technického vzdělání, a to podle zvláštní vzdělávací osnovy postupující od konkrétního k abstraktnímu. Vyučovalo se zde základům aritmetiky, geometrie, strojnictví, kreslení a předmětům souvisejícím s živnostmi. Vyučovalo se v neděli od osmi do deseti hodin. Zbraslavská průmyslová škola měla být podle intencí Jednoty ku povzbuzení průmyslu v Čechách zdrojem získání zkušeností pro chudé živnostníky, které mohly být využity pro získání dalšího vzdělání na pokračovacích školách v celé zemi. Škola zbraslavská se tak stala matkou všech pokračovacích průmyslových škol. Na základě úspěšného působení a výsledků zbraslavské školy byly zakládány další podobné školy například v Krásné Lípě nebo na Křivoklátě. Roku 1837 zásluhou Jednoty průmyslové se podařilo zřídit vyučování i v Praze, kde se vyučovalo dvojjazyčně. Budovu zbraslavské školy zdobil knížecí erb a pod ním byl německý nápis škola kreslířská. Určitou dobu byla také provozována v prostorách zámku. Školu navštěvoval, mimo jiné, i pozdější truhlářský mistr ze Zbraslavi Václav Malý. Podle jeho vzpomínek výuka probíhala po celý rok vždy v neděli, kdy mezi 8. a 10. hodinou se vyučovaly počty a měřičství a mezi 10. a 12. hodinou rýsování a kreslení. Pokročilejší žáci docházeli i v neděli odpoledne a sami se cvičili v kreslení bez dozoru učitele. První zde působící učitel byl Fr. Kukla, který vyučoval podle knih, které sám sepsal. Po něm prováděli výuku počtů zaměstnanci cukrovaru knížete Oettingena a poté absolvent technické školy J. Heerlain. Kreslení vyučoval panský kreslič p. Chlupatý. Žáků bylo zpočátku kolem 30, později se však jejich počet snížil. Okolo roku 1853 jich bylo jen 6. Po smrti zakladatele tato škola zanikla. Ve druhé polovině dvacátého století byl tento barokní domek vlastnictvím Zbraslavi a nacházel se ve značně zchátralém stavu, a to do doby, než zde byla vybudována zvonařská dílna rodiny Manoušků. Zvonařské řemeslo se zde započalo provozovat v roce 1967. Zbraslavskou zvonárnu každoročně opouštělo několik desítek nových zvonů všech velikostí, různých tónů, optimálně přizpůsobených určeným podmínkám. Pět typů zvonových žeber umožňovalo vyhovět prakticky všem situacím, které mohou na věži vzniknout. Ve zvonárně na Zbraslavi se vyráběly nejen kostelní zvony, ale také zvony daleko širšího uplatnění, např. pamětní, lodní, stolní zvonky i zvony koncertní. V posledních létech Manouškovu zvonárnu proslavila oprava zvonů Lorety (1994) nebo 57 zvonů První pražské mobilní zvonohry vytvořené v roce 2000 v rámci projektu Praha - evropské město kultury. V srpnu 2002 zasáhla zvonárnu na Zbraslavi povodeň. Veškeré výrobní zařízení - tavící a sušící pece, manipulační a strojní vybavení, nářadí, šablony, archiv modelů a forem, zásoby materiálu i ke stropu vyzvednuté hliněné formy - zůstalo několik dní pod hladinou silně znečistěné vody. Tak bylo uzavřeno období 35 let působení Manouškovy zvonařské dílny v budově, kterou prošla historie. Radek Svoboda, provozovatel www.zbraslavhistorie.info

Zbraslavské noviny 8/2007 v 13 žen Anna a Michaela Fulíkovy z Lipenců. Mezi muži uspěli Jiří Mašek ze Zbraslavi a pánové Jiří Šindelář a Petr Mráz z klubu Pošumavan České Budějovice. I když rychlost není důležitá, měřil se i čas. Nejlepšího dosáhl Jaroslav Vízner z Prahy 4 5 minut 15 vteřin. Z žen byla nejrychlejší Jitka Hejzlarová z Dolních Břežan s časem rovných 6 minut. Největším smolařem byl vyhlášen Tomáš Janata z Chrustenic, který 50 m před cílem chytil hřebík (2,5 cm dlouhý do zadního kola). Dlužno podotknout, že nehodu přežil ve zdraví. Letošní ročník jízdy na historických kolech Jíloviště Zbraslav se konal v sobotu 9. června 2007. Byl to den jako vymalovaný. Snad žádný z účastníků nepamatoval, že by se někdy jelo v tak velkém vedru (31 C ve stínu). Po dopolední jízdě elegance všichni museli vystoupit na baňský kopec a tak velebili pořadatele, že jim připravili na startu dostatek tekutin k občerstvení. CYKLOVETERÁNI OPĚT NA ZBRASLAVI! PŘÍŠTĚ JUBILEJNĚ! Nedělní výlet na Karlštejn završil úspěšnou akci. Poté se účastníci rozešli do svých domovů. A většinou neodešli s prázdnou. Obdrželi balíčky, které věnovali štědří sponzoři zbraslavský Leros s.r.o. a BENKOR s.r.o. Mělnická Vrutice. S místními podnikateli se pořadatelé dohodli na spolupráci i pro příští rok, kdy se bude konat zaokrouhlený XXV. ročník. PAS, VBC Zbraslav Foto: M. Hucek a VBC VE ZNAMENÍ VZPOMÍNEK Zbraslavská cyklistika si vloni připomněla dvě významná výročí. Před 120 lety 19. září 1886 se jel závod mezi jezdci J. Kášem a P. Kohoutem. Tehdy zvítězil Petr Kohout časem 17 minut 58 vteřin. Startovalo se na Zbraslavi a cíl byl kousek nad Jílovištěm (kóta 402,9 m.n.m). Tak vznikly tradiční závody do vrchu, v nichž po velocipédech pokračovaly motorky a automobily. O deset let později, 30. listopadu 1896, byl založen Český klub velocipedistů Zbraslav. Předsedal mu MUDr. O. Francl, jednatelem byl zvěrolékař Fr. Urban, náčelníkem soukromník E. Dvorský. Tento klub zanikl ve 30. letech minulého století. ŽÁDNÉ VYSOKÉ KOLO! Letošní termín Zbraslavské jízdy kolidoval s mistrovstvím světa v Holandsku. Tam dámy a páni, převážně na vysokých kolech, reprezentovali naši republiku. Proto žádný z atraktivních strojů na Zbraslav nedorazil. I tak byla k vidění celá řada starých kol a na nich cyklisté ve stylovém oblení. V tomto směru přísná porota udělovala body. Nejvíce jich získaly v kategorii

14 v Zbraslavské noviny 8/2007 POSTUPUJE DEVASTACE ZBRASLAVSKÉHO SVĚTOVÉHO UNIKÁTU Zbraslav se zasloužila počátkem 60. let minulého století o podstatný zvrat hřbitovní kultury, když zde byl realizován projekt urnového háje zbraslavského rodáka arch. Hynka Svobody, který navázal na mnohaletou tradici modernizujících snah Společnosti přátel žehu v oblasti pohřbívání. Jeho prezentace v Grenoblu roku 1972 zaznamenala nečekaný úspěch a přispěla k dalšímu rozvoji a napodobování tohoto způsobu ukládání popela zesnulých v různých zemích Evropy, ale i celého světa. Jihozápadní svah Havlína přirozeně navazuje na původní hřbitov i okolní lesopark a svažuje se až k obydlené zástavbě, přičemž zachovává přísný rámec krajiny, odhaluje celkově působivé panorama a stává se etickým i estetickým průsečíkem kultury a přírody. Hlavní myšlenka je naplněna v souznění všech čtyř živlů, které nahrazují tradiční ritus uctívání mrtvých: země jako poslední spočinutí popela a zároveň živná půda květin; voda zastoupená hladinou jezírka, kropením rozptýleného popela, nebo deštěm; sluneční paprsky a vítr vstupující do otevřeného prostoru coby oheň a vzduch. Bylo upuštěno od všech druhů kolumbárií, podzemních hrobových šachet a pomníků, aby nesourodou a mnohdy kýčovitou pompéznost běžného hřbitova nahradila harmonizující parková úprava terénu. Před návštěvníkem vstupujícím ústředním vchodem se otvíral prostor evokující přírodní chrámovou loď, které vévodila socha Orfea od Bohumila Kafky vztyčená na vysoké stéle nad rozptylovou loučkou uzavírající pohřebiště. Mechem prorostlé kamenné cesty i pravidelně uhrabávané pískové rámovaly úložná urnová místa jednotlivých rodin, bohatě kvetoucí skalky lemovaly schodiště z přírodního kamene, kterými se sestupovalo ke vsypové loučce, travním plochám dominovaly citlivým řezem upravované stálezelené dřeviny. Hřbitovní řád mimo jiné zakazoval rozsvěcet svíčky a klást k urnám jiné než řezané květiny bez nádob, čímž podporoval ideu splynutí s přírodou. Stálí pracovníci každodenně upravovali cesty, záhony, skalky a pohřební místa. Dnešní příchozí se musí zhrozit komercionalizace celkového vzhledu: skalky ustoupily pohřebním místům, jezírko bylo zasypáno, kamenné podesty zabetonovány, charakteristická květinová výsadba nahrazena levnější a méně náročnou, ztratila se původní směs vůní levandule a růže, zanikla jednotnost a styl písma nápisů na náhrobních kamenech i geometrická soustřednost háje, neudržované dřeviny brání ve výhledu do otevřeného prostoru, zmizela většina soch a plastik, které navozovaly dojem zbraslavského zámeckého parku. Hřbitovní řád je návštěvníky často porušován, snad proto, že jeho podmínky ani neznají. Vytratil se odtud genius loci, z urnového háje se stává běžný hřbitov. Zůstává s podivem, že si Zbraslav nechává svůj unikát pomalu, ale jistě unikat. Petra Drbalová ŘÁDKOVÁ INZERCE Cena: 1 slovo = 1 Kč, od 30 slov 1 slovo = 5 Kč. Za jedno slovo se považují i obecně známé zkratky, telefonní číslo, linka, vícemístné číslovky, zkrácená slova, nepočítají se předložky. Inzerci přijímá kulturní odd. ÚMČ Zbraslav (U Malé řeky 3, budova knihovny.), e-mail: kultura@zbraslav.cz. Platí se v hotovosti, případně složenkou. Při vyúčtování poštou se připočítává 7 Kč. Nejnižší cena řádkového inzerátu je 20 Kč. SLUŽBY PRODEJ ZÁJEZDŮ NA ZBRASLAVI CESTOVNÍ AGENTURA MIA VIA nabízí pobytové a poznávací zájezdy i nabídky last minute renomovaných cestovních kanceláří. Adresa: U Národní galerie 478, Zbraslav. Otevírací doba Po-Čt 10:00-17:00. Tel. 257 212 982. OPRAVY TELEVIZORŮ, VIDEÍ, HI-FI věží, zesilovačů audio. Antonín Kadlec, Pod Urnovým hájem 42/3, Zbraslav. Otevřeno Po - Čt 14.00-18.00. Tel. 257 921 123, mobil 721 936 350. KADEŘNICKÝ SALON M (dámské, pánské, dětské). Po So, kontakt: 257 922 179, 602 938 775, www.sweb.cz/salon-m, Žitavského 527, P5. J.Pleskač - VODA, TOPENÍ. Renovace bytových jader, výměna boilerů, opravy a výměny baterií, čištění kanalizace strojem, výměna vodoměrů. Tel. 602 338 021. ZDRAVOTNÍ MASÁŽE, klasická a sportovní masáž, reflexní zóny plosky nohy, balneoterapie-rašelinové obklady, formování postavy, celotělová kosmetická masáž zaměřená na lymfatické cesty Helena Šlocarová, Fuchsova 114, Zbraslav. Objednávky na tel. 605 588 795. VÝŠKOVÉ PRÁCE POMOCÍ HOROLEZECKÉ TECH- NIKY. Montáže a demontáže vzduchotechniky a reklam, demolice komínů, opravy, čištění a nátěry fasád, budov, střech a světlíků, mytí prosklených ploch, kácení stromů postupným odřezáváním, zábrany proti holubům, spárování panelových objektů, VŠE BEZ POUŽITÍ LEŠENÍ. PETR VLASÁK tel: 257 923 033, 737 362 865, www.vyskoveprace.hpk.cz. PC-SERVIS-NOVOTNÝ. Vyřeším rychle, levně a kvalitně problémy s vaším počítačem i u Vás. Sestavím PC, provedu opravy, instalace, odvirování, připojení na internet. Dlouhodobá praxe. Vše se zárukou a dokladem. Praha Zbraslav i okolí. 737 409 677. Kompletní vedení účetnictví, měsíční i čtvrtletní, mzdy, DPH, roční uzávěrky. Zastupování na na základě plné moci na ZP a PSSZ a fin. úřadech a poradenství při jednání s nimi. Slušnost, serióznost. Ing. Studená, tel. 721 957 444 nebo 257 941 787. VYPLÉTÁME tenisové, squashové a badmingtonové rakety. Půjčujeme stavební nářadí. Tel.: 724 175 566, 257 920 469. BYDLENÍ, NEBYTOVÉ PROSTORY... Mladý, pracující muž hledá samostatný pokoj v rodinném nebo činžovním domě na Zbraslavi a okolí (směr Smíchov). Cena 3 000 5 000,- Kč. Spěchá, nastěhovat se můžu ihned. Za nabídky předem děkuji. Kontakt : l.darebnicek@centrum.cz, mobil.: 776 809 414 Prodám chatu u řeky Lužnice mimo zátopové území, 3 km od Bechyně, vhodné pro rybáře. Budova je zděná, zavedena elektřina a voda, WC a krb. Velká zahrada v blízkosti lesa. Cena dohodou, telefon 606 215 019. REALITNÍ KANCELÁŘ působící v celé ČR a SR ve správě přes 1400 nemovitostí, 90 realitních makléřů, 5000 obchodních partnerů, tel. 00420 724 175 566, WWW.BOLARDT.AVAREALITY.CZ PRÁCE Mladá rodina hledá hodnou a spolehlivou paní na odpolední pohlídání 2 dětí (5,5 a 3 r.), vyzvedávání ze školky (Po-Čt) a na občasné pohlídání i v případě jejich nemoci. Od září 2007. Tel. 605 717 450 Hledám spolehlivou a zodpovědnou PANÍ NA HLÍDÁNÍ ročního bezproblémového chlapce na 6 hodin denně (odpoledne) od září 2007. Více informací na tel. 731 554 658 Hledám paní na pomoc při ošetřování 70-leté maminky. Kontaktujte mě na tel. 603 294 350.

Zbraslavské noviny 8/2007 v 15 SOUTĚŽ Co bylo na červencové fotografii tentokrát, poznali správě všichni soutěžící. Byl to pohled na netypický dům v Zahradní čtvrti, na rohu ulic Elišky Přemyslovny a Nad Kamínkou. Z došlých odpovědí byla vylosována Eva Novotná, která si může v knihkupectví U stromečku vybrat knihu se slevou 200 Kč. SRPNOVÁ SOUTĚŽNÍ OTÁZKA Co je vyfotografováno na srpnovém obrázku a kde to můžeme najít, to můžete zjistit při letní procházce Zbraslaví a do 15. 8. napsat na adresu redakce (U Malé řeky 3) nebo e-mailem na kultura@zbraslav.cz. Výherce získá obvyklou knižní odměnu. BV PŘÁNÍ Z JESLÍ NEJPRODÁVANĚJŠÍ KNIHY U STROMEČKU 15. 6. 15. 7. 2007 BELETRIE 1. Andělé všedního dne M. Viewegh 2. Co já vím? M. Forman 3. Milostí prezidenta Z. Frýbová RŮZNÉ 1. Vltava v proudu času J. Kuthan 2. Toulavá kamera 4 M. Podhorský, I. Toušlová 3. Střední Šumava edice Zmizelé Čechy V. Horpeniak DĚTI A MLÁDEŽ 1. O mašince Tomášovi 8 W. Awdry 2. Rytíři na hradě první hádanky 3. Veselý vláček leporelo s puzzle CProcvičování vědomostí: Prázdninová škola 1, 2, 3, 4, 5, Opakuji si o prázdninách 1, 2, 3, 4, 5, Nebojím se matiky, Prázdninové procvičování a mnoho dalších zábavných sešitů. Skončil školní rok i v Dětských jeslích Zbraslav. Řada dětí od září nastoupí do mateřských škol. Aby měly vzpomínku na dobu strávenou v jeslích a své první kamarády, obdržely Pamětní list a fotografie z cvičení a her i několik společných. Děkujeme za ně (a hlavně za velkou trpělivost při focení) paní Blance Velemínské. Dětem přejeme hezké chvíle, které prožijí po celý měsíc s rodiči na dovolené. Těm, které nastupují po prázdninách do mateřské školy, přejeme šťastný vstup do nové etapy života a těm ostatním šťastný návrat do našich jesliček. Katarina Kadlečková SPONZOŘI A PARTNEŘI ZBRASLAVSKÝCH NOVIN KÁMEN Zbraslav, s.r.o. Lom Zbraslav Žitavského 1178, Praha Zbraslav tel. 257 922 217 UJP PRAHA a. s. přijme elektromechanika Požadavky: Maturita, nejlépe SPŠ elektrotechnická slaboproud, jazykové znalosti vítány předpoklad zahraničních montáží Kontakt: p. Čejka, tel.: 227 180 370, e-mail: cejka@ujp.cz Zbraslavské noviny Informační zpravodaj Městské části Praha Zbraslav. Vycházejí 12 ročně, první pátek v měsíci. Příští číslo vyjde v pátek 7. září 2007. Vydavatel: úřad městské části Praha Zbraslav, Zbraslavské náměstí 464, 156 00 Praha 5. Redakční rada: Blanka Velemínská tajemnice redakce, Evžen Zollmann, Svatoslav Mahelka, František Pondělíček, Michal Stieber. Srpnové číslo sestavili a pro tisk připravili Blanka Velemínská a František Pondělíček. Editor a jazykové korektury: Lukáš Novák Adresa redakce: Městský dům, U Malé řeky 3, Praha Zbraslav, 156 00, tel.: 257 111 801, e-mail: kultura@zbraslav.cz. Plošná inzerce: Přijímá se na adrese redakce, paní Blanka Velemínská, e-mail: kultura@zbraslav.cz. Řádková inzerce: Přijímá se na adrese redakce, 1 Kč/slovo, od 30 slov 5 Kč/slovo, minimální cena inzerátu je 20 Kč. Sazba: Jan Pokorný, www.janpokorny.com, e-mail: noviny@janpokorny.com. Tisk: Artep-tisk, Pražská 24, Mníšek pod Brdy. Další publikování jakékoli části Zbraslavských novin je povoleno pouze na základě písemného souhlasu vydavatele. Autory nepodepsaných článků a fotografií jsou členové redakční rady Zbraslavských novin. Nevyžádané rukopisy se nevracejí a redakce se k nim nevyjadřuje. Mohou být redakčně kráceny a redigovány a jejich publikování ve Zbraslavských novinách podléhá schválení redakční radou. Uzávěrka nevyžádaných příspěvků je vždy 15. den v měsíci. Reg. číslo: MK ČR E 13234. Městská část Praha Zbraslav

16 v Zbraslavské noviny 8/2007 FOTBALISTÉ UKONČILI ROČNÍK 2006/2007 V polovině června zakončila soutěžní ročník všechna mužstva fotbalistů SK Zbraslav. Účastnilo se ho osm mužstev klubu, dvě mužstva dospělých a šest mužstev mládeže. Nastal čas hodnocení, posuzování toho, co se podařilo a naopak co by stálo za budoucí zlepšení. Hráči se odebrali na měsíční odpočinek, funkcionářům naopak začalo období příprav na novou sezónu. Ti si mnoho neoddychnou, čekají je svazové aktivy, rozlosování podzimu a také především rozhodnutí, kolik mužstev přihlásit do nových soutěží a která. Jaká byla ta uplynulá sezóna? Výsledky hovoří o tom, že: A-mužstvo dospělých se v pražské I. A třídě umístilo na 8. místě s 34 body a skóre 45:52. V silně obsazené soutěži zaujalo tedy pozici v prostředku tabulky. Po velmi dobrém podzimu přišlo nepříznivé jaro, kde se dlouho čekalo na zisk bodů, a domácího vítězství dosáhlo mužstvo dokonce až v posledním kole. Zisk pouhých 11 bodů v jarní části je slabý a naléhavě volá po opatřeních, která povedou k zaujetí vyšších pozic v mistrovské tabulce. B-mužstvo dospělých skončilo ve II. třídě na 7. místě s 26 body, zaujalo tedy rovněž střed tabulky, nepocítilo obavy ze sestupu, ale také bylo dlouze vzdáleno od předních pozic. Mužstvu se příliš nedaří zapojit do svých řad hráče, kteří ukončili dorostenecký věk a kteří by se měli začít tlačit na místa svých starších spoluhráčů. Šest mužstev mládeže dosáhlo ve svých soutěžích vcelku solidních výsledků, vesměs se umístila v přední části tabulek. Dorost vzbuzoval do jarní části dosti značné naděje. Po podzimu totiž vévodil I. třídě. V jarní části však chlapci již nedokázali zcela navázat na tuto bilanci a vedení neudrželi. Poklesli nakonec na 4. místo se 34 body, i to však lze považovat za solidní umístění. Dobře si vedla obě žákovská družstva ve svých druhých třídách. Shodně skončila na 3. místě, starší s 26, mladší s 35 body. Bodový rozdíl mezi oběma družstvy je do značné míry dán počtem účastníků v soutěži. Nejmladší kategorie přípravek měla tři družstva jedno družstvo starších kluků, dvě mužstva těch nejmenších. Starší skončili druzí s 30 body, první družstvo jejich mladších kolegů zaujalo pátou pozici, začátečníci pak ve své skupině místo osmé. Takže žádný velký jásot v klubových řadách asi nenastal, i když s celkovým umístěním mužstev nemůže být zase jen nespokojenost. Ale určitá zdrženlivost spočívá především v tom, že klub prahne po vyšších příčkách. V mládežnických kategoriích působí naše celky vesměs ve II. třídách a cílem je probojovat se mezi přední pražské celky. Může tomu napomoci až nebývalý zájem o členství v mládežnických družstvech, související pravděpodobně s rozšiřující se bytovou výstavbou na Zbraslavi. Již koncem jara se rýsovala nutnost ustavení dalších dvou družstev mládeže, mladšího dorostu a žáků. Tyto radostné skutečnosti projevující se v době, kdy v pražských soutěžích spíše klesá počet mládežnických mužstev s sebou přinášejí ovšem také nemalé starosti. Mužstva je nutno vybavit výstrojí a především jim také vymezit prostor na hrací ploše jak pro tréninkovou činnost, tak pro vlastní soutěže. Jeví se nám jako nezbytné, aby se zastupitelstvo, v souvislosti s místní výstavbou, zabývalo rovněž otázkou budoucích prostor pro volný čas mládeže i dospělých. Dnešní areál nebude v krátké době ZBRASLAVSKÁ PĚTISTOVKA 2007 Třináctý ročník populárních kanoistických závodů Zbraslavská pětistovka se uskutečnil v sobotu 16. června. Závody na tradiční trati 500 m otevřela finálová jízda v kategorii benjamínků, následovalo dalších 64 jízd ve všech věkových kategoriích včetně jízd na dlouhé tratě 1500 m pro nejmladší závodníky a 2500 m pro ostatní. Celkem se zúčastnilo přes 80 závodníků ze sedmi pražských oddílů. Nejúspěšnějším oddílem se stal KVS Praha, jehož členové zvítězili v sedmnácti jízdách. Ze zbraslavských závodníků si v kategorii benjamínků dobře vedli Zbyšek Sedláček (1995) a Ondřej Mastík (1996), mezi žáky se dařilo Ondřeji Malému (1994), Davidovi Kotrčovi svou kapacitou postačovat zájmu o sportovní vyžití. Velká řada pražských oddílů disponuje dnes hracími plochami s umělým travním povrchem, o což se nám v místních podmínkách může zatím jen zdát. Existence vedlejšího hřiště pod Havlínem je v dané době stále nejistá a jiný prostor v blízkosti prostě neexistuje. Jedná se o záležitost, kterou bude skutečně nutné neprodleně řešit. Zbraslavská kopaná žije a stále se rozvíjí. Zájem o činnost v klubu dosvědčují i dosavadní návštěvy diváků, které nesporně patří k nejvyšším v pražských soutěžích. Koncem července nastoupí mužstva do přípravy a v polovině srpna je uvítáme v prvních zápasech nových soutěží. Chceme, aby v nich Zbraslav byla co nejvíce vidět. K. Král (1992) a Josefu Liškovi (1993). V zbraslavském dresu úspěšně závodili a medaile získali i muži Jirka Šatra, Pavel Topinka a bratři Ondráčkové, v kategorii veteránů Zdeněk Ondráček a Petr Mokrý. Své dřívější úspěšné působení na vodě si přijely připomenout i dámy, a tak diváci měli příležitost shlédnout elegantní souboj o medaile mezi kajakářkami Zuzanou Vokurkovou, Vlaďkou Havelkovou a Martinou Diorovou. Zatímco se závody, soudě podle ohlasu diváků i závodníků, povedly, tradiční Zbraslavská pivní štafeta, kterou klub v návaznosti na závody pořádá, bojovala s nezájmem. K pivní lávce se tak postavilo pouze padesát účastníků, avšak celkový čas 6 minut a 44 vteřin i velmi dobré a vyrovnané individuální výkony svědčí o tom, že to byl tým kvalitní. Z mužů byl letos nejrychlejší Jan Zimčík (čas 4,3 vteřiny), mezi ženami své prvenství obhájila Monika Ondráčková (čas 6,2 vteřiny). Na závěr mi dovolte poděkovat všem, kteří se o zdárný průběh závodů zasloužili. Jsou to především členové pořádajícího klubu SK SPORT Zbraslav a dále naši sponzoři Bar Atlas Zbraslav, Kofola, Baili a Papírnictví-hračky Zdeněk Pokorný, kteří pořádání závodů finančně podpořili. Za výbor SK SPORT Zbraslav J. Leitner Kompletní výsledky a fotografie ze závodů najdete na webových stránkách klubu na adrese: http://www.sportzbraslav.org/zbr500.html