Sborník abstrakt. Sympozium intenzivní péče 1. prosince 2011, Ostrava

Sborník abstrakt Sympozium intenzivní péče 1. prosince 2011, Ostrava

Sympozium intenzivní péče Předsedkyně PhDr. Dana Streitová, vrchní sestra ARK, FN Ostrava Odborný garant MUDr. Jan Jahoda Přednosta ARK, FN Ostrava Doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc. Primářka OCHRIP, FN Motol Prof. MUDr. Oto Masár, CSc. Přednosta Kliniky urgentnej medicíny a medicíny katastrof, UK Bratislava, SR MUDr. Igor Dvořáček, Ph.D. Vedoucí Ústavu urgentní medicíny forenzních oborů, LF OU MUDr. Jitka Zemanová Ústav urgentní medicíny a forenzních oborů, LF OU Hosté Bc. Mária Dobešová Náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči, FN Ostrava Doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc. Primářka OCHRIP, FN Motol Prof. MUDr. Oto Masár, CSc. Přednosta Kliniky urgentnej medicíny a medicíny katastrof, LF UK Bratislava, SR MUDr. Igor Dvořáček, Ph.D. Vedoucí Ústavu urgentní medicíny a forenzních oborů, LF OU Členové výboru Mgr. Šárka Balcárková, staniční sestra ARK lůžka Bc. Tomáš Glac, staniční sestra ARK lůžka Mgr. Alice Haltofová, staniční sestra ARK JIP I Bc. Andrea Vylíčilová, staniční sestra ARK JIP II Bc. Dáša Nováková, staniční sestra ARK anestesie Libuše Cebulová, staniční sestra ARK dospávací pokoje PhDr. Renáta Zoubková, PhDr. Sabina Psennerová, PhDr. Andrea Vilímková, Mgr. Pavlína Blahutová, Ústav urgentní medicíny a forenzních oborů, LF OU Kontakt na organizátora Mgr. Michaela Vachková Aesculap Akademie, B. Braun Medical s.r.o. V Parku 2335/20, CZ 148 00 Praha 4 tel.: +420 271 091 666, Fax: +420 271 091 652 e-mail: aesculap-akademie.cz@bbraun.com Vystavovatelé ARROW INTERNATIONAL ČR, a.s. ASQA a.s. B. Braun Medical s.r.o. Biomedica ČS, s.r.o. DAHLHAUSEN CZ, spol. s r.o. HARTMANN RICO a.s. Intersurgical, s.r.o. Merck Sharp & Dohme s.r.o. Nutricia a.s. UNOMED spol. s r.o. VBM - lékařská technika, spol. s r.o.

Program I. blok Předsednictvo: Doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc., primářka OCHRIP, FN Motol, MUDr. Jan Jahoda, přednosta ARK, FN Ostrava PhDr. Dana Streitová, vrchní sestra ARK, FN Ostrava, PhDr. Renáta Zoubková, Ústav urgentní medicíny a forenzních oborů, LF OU 08:30 Zahájení sympozia a uvítání hostů PhDr. Dana Streitová, FN Ostrava 08:40 Novinky, které proniknou i do intenzivní medicíny a péče Doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc., OCHRIP, FN Motol 09:00 Kompetencie versus trestnoprávná zodpovednost Prof. MUDr. Oto Masár, CSc., Klinika urgentnej medicíny LF UK Bratislava, SR 09:15 Návrhy velké novely zákona 96/2004 Sb. ČR v platném znění - výstupy pracovní skupiny MZ ČR s vazbou na problematiku intenzivní péče Mgr. Martin Šamaj, MBA, FN Olomouc 09:30 Změny ve specializačním vzdělávání Mgr. Jana Nekudová, NCO NZO Brno 09:40 Vzdělávání sester v intenzivní péči na akademické a nemocniční půdě PhDr. Renáta Zoubková, LF OU; PhDr. Dana Streitová, ARK, FN Ostrava 09:50 Evropa na půdě FN Ostrava aneb spolupráce se zahraničními studenty Mgr. Lenka Krupová, Mgr. Ivana Nytra, ARK, FN Ostrava 10:00 Práce zdravotní sestry ve Velké Británii v oblasti intenzivní medicíny Lenka Adamcová, Critical Care Colchester Hospital, UK 10:10 Průběh adaptačního procesu na NCH JIP Bc. Markéta Kočí, Lenka Vágnerová, NCH JIP, FN Ostrava 10:20 Prístup k informaciám o pacientovi súčasť manažmentu kvality Mgr. Helena Gondárová Vyhničková, MUDr. Marián Barešík, PhD., Klinika anestéziológie a intenzívnej medicíny, ÚVN SNP - FN Ružomberok, SR 10:40 Diskuze 10:50 Přestávka II. blok Předsednictvo: Prof. MUDr. Oto Masár, CSc., přednosta kliniky urgentnej medicíny a medicíny katastrof, LF UK Bratislava, SR, MUDr. Jitka Zemanová, Ústav urgentní medicíny a forenzních oborů, LF OU, Bc. Tomáš Glac, staniční sestra ARK, FN Ostrava 11:00 Fenomén sestra - vojak Bc. et Mgr. Beata Sanigová, Bc. Janka Rajtková, ÚVN SNP - FN Ružomberok, SR 11:10 Kontinuálne hodnotenie kvality urgentného ošetrenia úrazov ruky MUDr. Juraj Mihály, FNsP J. A. Reimana Prešov; PhDr. Beáta Kollárová, PhD., FZO PU Prešov; SR 11:20 Logická hádanka PhDr. Andrea Bratová, MUDr. Ján Murgaš, PhD., UKF Nitra; Bc. Luboš Pecho, FN Nitra; SR 11:30 Aspekty pracovného úrazu v prednemocničnej a intenzívnej starostlivosti Bc. Luboš Pecho, Odd. záchrannej zdravotnej služby, FN Nitra; Bc. Vladimír Himpán, HaZZ Nitra; PhDr. Andrea Bratová, UKF Nitra; SR 11:40 Bezpečnost personálu a uzavřená infúzní linka Mgr. Veronika Zachová, Tereza Jurčíková, Mgr. Dagmar Škochová, I. chirurgická klinika, VFN Praha 11:50 Bezpečná infúzní terapie Mgr. Jaroslav Pekara, Odd. anestezie, ÚVN Praha 12:00 Diskuze 12:10 Přestávka - oběd

III. blok Předsednictvo: Mgr. Šárka Balcárková, staniční sestra ARK, FN Ostrava, Mgr. Alice Haltofová, staniční sestra ARK, FN Ostrava PhDr. Sabina Psennerová, Ústav urgentní medicíny a forenzních oborů, LF OU 13:00 Představení Systému psychosociální intervenční služby (SPIS) v resortu zdravotnictví Martina Vzorková, DiS., Popáleninové centrum, FN Ostrava 13:10 Hodnocení bolesti v akutní péči Bc. Blanka Broďáková, ARK, FN Ostrava 13:20 Postoje sester pracující v intenzivní péči k eutanázii Mgr. Alice Haltofová, ARK, FN Ostrava 13:30 E-learning v oblasti intenzivní péče Bc. Saša Vidović, Erudinet 13:40 Prevence dekubitů u pacienta během operačního výkonu Bc. Dáša Nováková, ARK, FN Ostrava 13:50 Ošetrovateľská starostlivosť o pacientku po embolizácii plodovou vodou PhDr. Daniela Rybárová, PhD., FZO PU Prešov, FNsP J. A. Reimana Prešov; PhDr. Ľudmila Miženková, PhD., PhDr. Beáta Kollárová, PhD., PhDr. Ivana Argayová, PhDr. Martina Požonská, PhD., FZO PU Prešov; SR 14:00 Chronický pacient na resuscitačním lůžku Bc. Renáta Morávková, ARK, FN Ostrava 14:10 Ošetřovatelská péče o pacienty s urostomií Mgr. Ivana Nytra, Mgr. Lenka Krupová, ARK, FN Ostrava 14:20 Diskuze 14:30 Přestávka IV. blok Předsednictvo: PhDr. Dana Streitová, vrchní sestra ARK, FN Ostrava, PhDr. Renáta Zoubková, odborný asistent Ústavu urgentní medicíny a forenzních oborů, LF OU, PhDr. Andrea Vilímková, odborný asistent Ústavu urgentní medicíny a forenzních oborů, LF OU, Mgr. Pavlína Blahutová, odborný asistent Ústavu urgentní medicíny a forenzních oborů, LF OU 14:40 Infekční endokarditida kasuistiky ošetřování kriticky nemocných Mgr. Nikola Sikorová, Lenka Dudová, KJIP, Nemocnice Podlesí, Třinec 14:50 Hypebaroxie v intenzivní péči Bc. Jana Maršálková, Bc. Jana Kozubová, MN Ostrava 15:00 Kontrola horečky u pacientů se sepsí - projekt Coversep PhDr. Dana Streitová, ARK, FN Ostrava; PhDr. Renáta Zoubková, LF OU 15:10 Problematika pacientů s vysokou míšní lézí Mgr. Veronika Florčíková, Bc. Ivana Zeisbergerová, JIP, FN Ostrava 15:20 Historie a současnost provádění akutních eliminačních metod ve Fakultní nemocnici Ostrava Petra Rosmaníková, Iveta Němečková, Hemodialyzačně- transplantační JIP, FN Ostrava 15:30 Uzavřený systém pro odvod tekuté stolice porovnání pomůcek Bc. Tomáš Glac, DiS., ARK, FN Ostrava 15:40 Zbytečná dětská traumata Mgr. Eva Lapčíková, Mgr. Zuzana Říhová, Bc. Michaela Hlávková, OPRIP B, FN Ostrava 15:50 Selektívna pľúcna ventilácia z pohľadu sestry PhDr. Eva Hrenáková, Klinika anestéziológie a intenzívnej medicíny UN Bratislava, SR 16:00 Diskuze a ukončení sympozia

Novinky, které proniknou i do intenzivní medicíny a péče Drábková J. V začátku 21. století se pro intenzivní medicínu a intenzivní péči definovaly hlavní staro/nové úkoly. Zastřešily její výzkumnou a experimentální, logistickou oblast i praktické postupy u lůžek pacientů. Byla mezi ně zařazena celá řada poznatků i cílů: Bezpečnost, nižší invazivita, větší respekt vůči fyziologii organismu, ohled na autonomii pacienta, empatie a profesionální komunikace, vyvážení protokolizace a personalizace, zdokonalení výuky s využitím virtuální a modelové reality téměř ve formě moderního profesionálního desatera přikázání. Nové úkoly navázaly na konsensuální výstupy z evropských konferencí o bezpečnosti pacientů v Helsinkách a ve Vídni, zdůraznily již před léty přijatý Kodex zdravotnických pracovníků v intenzivní péči. Celé desatero zasahuje intenzivní medicínu v době, kdy se diskutuje, že kromě nepopiratelných úspěchů má tato exponovaná medicínská disciplína dark side ( J-L Vincent) 20 % svých pacientů po záchraně jejich života ponechává nadále s omezenou subjektivní i objektivní kvalitou dalšího života (QOL) a s následky kognitivní dysfunkcí, posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD), na domácí umělé plicní ventilaci, s trvalou oxygenoterapií, na pokračující domácí enterální nutrici, se závislostí na elektrovozíku, s nutností pořídit do rodinného domku schodolez, obtížně se přeučovat na odlišné činnosti apod. Další novým bodem je zvětšující se rozdíl mezi nadějemi pacientů a jejich rodin a reálnými možnostmi léčby; týkají se využití kmenových buněk a růstového faktoru, erytropoetinu, elektrostimulátoru bránice při vysokých míšních lezích. Do oboru intenzivní medicíny vstupují stále více pomáhající obory bioetici, vysokoškolsky vzdělávaní nelékařští spolupracovníci, ale i léčitelé s doplňky stravy, s nutraceutiky adaptogeny a psychostimulancii. Doplňují se nové postupy: mírná léčebná hypotermie po KPR, bandáže v přednemocniční péči při zlomeninách pánve k omezení velkých krevních ztrát. V opačném směru se rozpracovávají styčné obory, významná je zejména farmakogenomika: pomalí a rychlí metabolizátoři kodeinu na morfin, což ovlivňuje odlišně se projevující nežádoucí účinky (útlum dýchání versus zácpa), rezistence na antiagregancia ze skupiny salicylátů (až 30 % obyvatelstva bílé rasy?) a naopak zmiňuje pacienty s leidenskou mutací, faktoru V a se zvýšeným rizikem tromboembolických komplikací (syndrom turistické třídy, plastické operace, hormonální antikoncepce, spoináílní traumata horní C míchy), studuje se, zda nové antikoagulans - dabigatran bude pro hemokoagulaci antagonizován K vitaminem srovnatelně warfarinem, a mnoho dalších jevů, shrnovaných pod pojmy endoteliální trauma při ischémii a v reperfuzní fázi; mitochondriální trauma s vyčerpáním energetických rezerv mitochondrií; frailty syndrom křehkosti a fenomén ageing se zastoupením 64 % seniorů ve věku nad 65 let na lůžkách intenzivní péče... Byla nastolena otázka co zůstane lékařům klinikům jako jejich kreativní náplň činnosti. Byla čile diskutována konsorciem světových opinion leaders na mezinárodním sympóziu v Bruselu v roce 2010 a opakovaně v roce 2011. Byly vytipovány: tvorba nových SW software, kdy nebudou ani počítače s umělou inteligencí stačit medicínsky a logisticky, rozhodování v komplikovaných, nestandardních případech a klinických situacích, profesionální komunikace s pacienty a jejich blízkými o nemoci, prognóze, výkonech, budoucí QOL, omezeních, nutnosti trvalé podpory základních a dalších významných funkcí v organismu, výhled na další rozvoj intenzivní medicíny s horizontem přibližně 5 let pro USA (více technické zaměření) oproti Evropě (stále více klinická), vnášení nových výsledků z jiných oborů a odvětví - genetiky, imunologie, farmakoterapie vigility, spánku, vědomí a jeho složek, infekcí a sepse, úpravy anatomie orgánů kmenovými buňkami atd., využití novinek přírodní, alternativní a komplementární medicíny při dlouhodobých závažných stavech, komerční diagnostika a léčba na přání podle autonomie pacienta a práva lékařů a zdravotníků na optimalizaci péče lege artis kosmická, robotická medicína a telemedicína Neurovědy věnují a budou věnovat podrobnou pozornost neuropsychickým fenoménům na hranici života a smrti fenoménům NDE (near death experience) a OBE (out-of-body experience), minimálnímu vědomí, preterminální elektrické bdělosti, psychospirituálním krizím, paradigmatům v náhledech na virtuální realitu a na vhled do jiné reality, světa. Prognostika v intenzivní medicíně zahájila diskuse o přijatelnosti pasivní sebevraždy, o asistované smrti, o autonomní vyjádření a plastnosti životní vůle a DNR rozhodnutí pro futuro. Mění se i výuka intenzivní medicíny a ošetřovatelské intenzivní péče prioritně se učí na velmi realistických a sofistikovaných simulátorech a trenažérech. Testování dovedností s pomocí uvedené výuky se stane součástí zkušebních řádů, součastí log-booků a nahradí zčásti dovednosti, vyučované na reálných pacientech v kritickém stavu. Z ostatních oborů se očekávají nové biomarkery a zpřesněné skórovací systémy, protože používané skórování např. SOFA (Systemic Organ Failure Assessment) nebo GCS (Glasgow Coma Scale) jsou nevaldiní u pacientů, ovlivněných analgosedací, mimotělními výměnnými metodami, mechanickou podporou srdeční výkonnosti. Nemáme dosud dostatečně výstižné biomarkery pro mozkovou činnost. Současné NSE (specifická neuroenoláza) a S-100beta se pouze v úvodu klinických zkoušek jevily jako slibné pro mozkové poškození tumorem, hypoxií, úrazem. Biomarkery pro akutní stavy a intenzivní medicíny se obecně hledají v proformách - aby významné výsledky byly dostatečně časné; příkladem je NT-proBNP k diferenciální diagnostice mezi nevýkonností kardiální a plicní. Ekonomická nákladnost ale omezuje jejich častější stanovení a dynamické posuzování. Kardiorenální syndromy využívají NT-proBNP, NGAL, cystatin C a další možnosti přicházejí. ScvO2 (saturace hemoglobinu kyslíkem z centrálního katétru v horní duté žíle) se využívá pro posouzení desaturace a periferní perfuze při šokových stavech, při sepsi. Z boční plochy jazyka se určuje transmukózní pco2 a v mozku se snažíme určit tkáňové varianty pto2; ptco2. Technologie se neustále zdokonalují- jsou miniinvazivní nebo neinvazivní, transportní, odolné, miniaturizované.

Obvazy, uvolňující kyslík, se užívají ke krytí a ošetřování ran s anaerobním, ischemickým rizikem. Průběhy periferních nervů lze pro neurochirurgy na 4 6 hodin zviditelnit i.v. podáním speciální zeleně, která se na jejich myelinové pochvy na přechodnou dobu vychytá. Rány se spojují i bez nanosutur s pomocí kontaktních lepidel, která bílkoviny tkáně pevně spojí po fotoimpulzu. Aganocidy s obsahem stříbra doplňují účinnost antibiotik, jejichž klinický výběr skončil současným tigecyklinem a často není schopen pokrýt charakteristické patogeny nejčastějších multirezistentních až panrezistentních nozokomiálních nákaz typu ESKAPE Escherichia coli, Klebsiella pneumonie, Acinetobacter baumannii, Pseudomonas aeruginosa a Entercoccus faecalis. Novinky přibývají každým dnem; každý týden je popisován nový syndrom v intenzivní medicíně. Kontinuální vzdělávání se stalo příkazem doby a šířka rozhledu zdravotnických pracovníků v intenzivní péči je podmínkou rozvoje oboru a tím i jeho medicínské úspěšnosti. Dark side bude v medicíně kritických stavů vždy, ale její minimalizace záleží na našem zájmu a kreativitě. Kompetencie verzus trestnoprávna zodpovednosť Masár O., Sysel D., Belejová H.,Fedorová K. Běda bude pacientovi, přestane-li být lékař sebevědomě odvážným a začne být právnicky opatrným Prof. Jirásek (7) Narastajúce diskusie o zmenách kompetencií pri poskytovaní liečebno-preventívnej starostlivosti musia pochopiteľne viesť i otázke edukácie a úrovni vedomostí zdravotníkov v otázkach trestnoprávnej zodpovednosti. Treba si uvedomiť, že na vysokých školách a univerzitách v študijných programoch ošetrovateľstvo, zdravotnícky záchranár, ale i na lekárskych fakultách sa zdravotníckemu právu venuje minimálny priestor. Zmena kompetencií, ktorá je logickým dôsledkom zmeny vzdelávania zdravotníckych pracovníkov, je potrebná i z ekonomického pohľadu. Zdravotnícke zariadenia, včítane záchranných služieb sa budú snažiť presunúť časť starostlivosti na nelekársky personál a tak ušetriť financie z lekárskych platov, keďže nožnice medzi lekárskymi platmi a nelekárskymi sa budú roztvárať a sledovať trend západných krajín a USA. Aké sú teda trestnoprávne dôsledky práce zdravotníkov? V predkladanom texte si dovoľujeme predostrieť niektoré trestnoprávne otázky, ktoré sa pri dokazovaní viny lekárov a ostatných pracovníkov v súvislosti s výkonom povolania môžu vyskytnúť. I keď súčasná judikatúra skôr uvažovala o lekároch, pri posudzovaní zodpovednosti logicky bude sa posudzovať i úroveň vzdelania v danej problematike i nelekárske profesie (vedel, alebo vedieť mal). Výkon lekárskej činnosti sa v súčasnosti považuje za okolnosť vylučujúcu protiprávnosť. Lekár nie je trestnoprávne zodpovedný za riadne indikované a vykonané výkony (1, 2). Avšak akýkoľvek lekársky zákrok, ktorý bol vykonaný bez súhlasu pacienta, alebo v rozpore s jeho súhlasom sa považuje za protiprávny, a to i v prípade, že bol vykonaný odborne úplne bezchybne a prispel k liečbe pacienta (výnimkou je tzv. stav krajnej núdze). V poslednej dobe sa lekár stáva terčom sťažností podávaných pacientmi a ich príbuznými hlavne na Úrad pre dohľad nad zdravotnou starostlivosťou, ale i na orgány samosprávy, prípadne na Lekársku komoru. Citujem z listu členom predsedníctva Lekárskej komory (informácia o poplatkoch a príspevkoch) zo dňa 13. 10. 2008: V roku 2007 komora zaznamenala narastajúci počet sťažností na zdravotnú starostlivosť poskytnutú členmi komory. Orgány komory si pritom boli plne vedomé toho, že hnacím motorom zvýšeného počtu sťažností a až trestných oznámení smerujúcich voči lekárom, nebolo zhoršenie kvality práce, ale cielená kampaň smerujúca k negatívnej stránke zvyšovania právneho povedomia pacientov spočívajúca v nabádaní pacientov na podávanie sťažností a trestných oznámení na lekárov s cieľom dosiahnutia finančného profitu za údajné poškodenie zdravia. Dnes už nie je zriedkavosťou, kedy je voči lekárovi začaté trestné stíhanie v súvislosti s výkonom jeho povolania, prípadne vedené občianske a súdne konanie o náhradu škody, spôsobenej lekárom pri poskytovaní zdravotnej starostlivosti. V takýchto prípadoch sa lekár musí brániť proti nárokom iných osôb, prípadne sa musí snažiť si presadiť svoje práva. Právna cesta je jedinou možnosťou, ako môže lekár chrániť svoje profesionálne a osobné záujmy. V právnom spore samozrejme má každý záujem dosiahnuť pre seba čo najpriaznivejší výsledok (3, 4). Ako to vyzerá v praxi. V praxi to vyzerá nasledovne oznamovateľ podá trestné oznámenie na Policajné oddelenie alebo na Prokuratúre. Vyšetrovateľ následne vydá uznesenie o začatí trestného stíhania, ktoré obsahuje opis skutku s jeho zákonným označením, nie však ešte konkrétneho obvineného. Obvinený je osoba, proti ktorej sa vedie trestné stíhanie. Do toho postavenia sa dostáva vtedy, keď vyšetrovateľ na podklade trestného oznámenia alebo zistených skutočností po začatí trestného stíhania dostatočne odôvodnený záver, že trestný čin spáchala určitá osoba, vydá uznesenie o vznesení obvinenia, t.j. že sa táto osoba stíha ako obvinený (výraz dostatočne treba vykladať tak, že sa nevyžaduje istota, ale stačí dostatočne odôvodnená pravdepodobnosť), ktoré doručí konkrétnemu obvinenému, a ten je potom predvolaný na výsluch (nie na vypočutie). Obvinený má právo požiadať o primeraný odklad prvého výsluchu na účely prípravy obhajoby o tejto skutočnosti musí byť poučený. Odpis uznesenia o vznesení obvidńenia zašle vyšetrovateľ do 48 hodín prokurátorovi.

Vznesením obvinenia sa realizuje ústavná zásada, že nikto nemôže byť stíhaný inak, ako zo zákonných dôvodov a spôsobom, ktorý ustanovuje zákon. Obvinenému zaručuje zákon široké obhajovacie práva. Napriek tomu, je povinný obvinený sa na predvolanie na výsluch dostaviť a ak tak neurobí bez dostatočného ospravedlnenia, možno ho predviesť na to a iné následky neustanovenia sa musí byť v predvolaní upozornený. Akým najzávažnejším obvineniam môže byť vystavený lekár (1, 2, 5): I. úmyselné trestné činy ak páchateľ chcel v zákone uvedeným spôsobom porušiť alebo ohroziť chránený záujem (priamy úmysel), alebo vedel, že svojim konaním môže také porušenie alebo ohrozenie spôsobiť a pre prípad, že to spôsobí, bol s tým uzrozumený (nepriamy úmysel). Zavinenie v oboch uvedených formách úmyslu je zložené kombináciou zložky vedomostnej (páchateľ vedel, že môže následok spôsobiť) a zložky vôľovej (chcel následok spôsobiť, resp. s možnosťou spôsobenia následku bol uzrozumený). V prípade lekára ide najčastejšie o trestný čin ublíženia na zdraví podľa ustanovenia 155 (úmyselné spôsobenie ťažkej ujmy na zdraví) a 156 Trestného zákona (úmyselné ublíženie na zdraví); ťažkou ujmou na zdraví je zmrzačenie, strata alebo podstatné zníženie pracovnej spôsobilosti, ochromenie údu, strata alebo podstatné oslabenie funkcie zmyslového ústrojenstva, poškodenie dôležitého orgánu, zohyzdenie, vyvolanie potratu alebo usmrtenie plodu, mučivé útrapy a porucha zdravia trvajúca dlhší čas. Ublížením na zdraví je také poškodenie zdravia iného, ktoré si objektívne vyžiadalo lekárske vyšetrenie, ošetrenie alebo liečenie, počas ktorého bol nie iba na krátky čas sťažený obvyklý spôsob života poškodeného ( 123 Trestného zákona); II. nedbanlivostné trestné činy - o nedbanlivostný trestný čin pôjde v prípade, že páchateľ vedel, že môže spôsobom v zákone uvedeným porušiť alebo ohroziť záujem, ale bez primeraných dôvodov sa spoliehal, že také porušenie alebo ohrozenie nespôsobí (vedomá nedbanlivosť), alebo nevedel, že svojim konaním môže porušenie alebo ohrozenie spôsobiť, hoci o tom vzhľadom na okolnosti a svoje osobné pomery vedieť mal a mohol (nevedomá nedbanlivosť). Za konanie sa však považuje i zanedbanie takého konania, na ktoré bol páchateľ podľa okolností a svojich pomerov povinný, teda považuje i porušenie dôležitej povinnosti vyplývajúcej z páchateľovho zamestnania, postavenia alebo funkcie mu uloženej podľa zákona. V prípade lekára ide najčastejšie o trestný čin ublíženia na zdraví podľa ustanovenia 157 (spôsobenie ťažkej ujmy na zdraví z nedbanlivosti) a 158 Trestného zákona (ublíženie na zdraví z nedbanlivosti). V našom prípade sa pod pojmom chránený záujem rozumie záujem na ochrane zdravia ľudí (6). Súčasná prax je taká, že súdne konanie k nadobudnutiu platného rozhodnutia trvá niekoľko rokov a za ten čas je lekár pod obrovským tlakom. V prípade malých kolektívov je nezanedbateľným faktom i tlak okolia a pochybovanie o pravde lekára. Lekár spravidla: prepadne panike po začatí trestného stíhania, začne analyzovať daný prípad avšak cez emocionálny zorný uhol, niektorí v každom pacientovi začnú vidieť potenciálneho sťažovateľa, najvážnejšie je však to, že časť lekárov začne o sebe pochybovať. Ako sa správať, keď je lekár predvolaný na výsluch ako obvinený, resp. ako sa správať, ak je lekárovi doručené predvolanie na výsluch obvineného. neprepadajte panike, nakoľko trestných oznámení pribúda, bude to patriť medzi časté formy vyžitia lekárov; nechoďte na výsluch bez advokáta. Je potrebné si uvedomiť si, že prostredie polície je lekárom cudzie, a nie je nám obyčajne naklonené (je to atmosféra v spoločnosti - kriminalizovať lekárov). Obyčajne to vedie k rozhorčeniu, najmä v prípade, keď má lekár pocit, že pre pacienta urobili maximum. Doporučuje sa advokáta kontaktovať už po doručení uznesenia o vznesení obvinenia. Obvinený si môže zvoliť ktoréhokoľvek advokáta zapísaného do zoznamu advokátov Advokátskej komory. Z praxe však môžeme konštatovať, že praktický výber advokáta je často kľúčovým rozhodnutím v celom konaní. Tak ako lekár vo svojom špecializačnom odbore sa nechce vyjadrovať napríklad k problematike z iného špecializačného odboru, tak i v advokátskej obci existujú špecializácie. Môže sa stať tragédiou, ak lekára obhajuje advokát s praxou v obchodnom práve, ktorý podcení dôsledky odsúdenia pre lekára a závažnosť celého konania. Uvedomujeme si isté rozdiely v zákonoch SR a ČR, ale podstatné postupy sú zhodné. Podľa ustanovenia 121 ods. 2 Trestného poriadku pred výsluchom musí byť obvinený poučený, že má právo vypovedať, odoprieť výpoveď, právo zvoliť si obhajcu, právo požiadať o ustanovenie obhajcu, právo žiadať, aby sa obhajca zúčastnil na výsluchu a bez jeho prítomnosti nevypovedať. Ak je lekár vypočutý bez advokáta a vyšetrovateľ mu ponúkne dohodu s prokurátorom o vine a treste, nie je vhodné na ňu pristúpiť s pocitom, že to chce mať čím skôr za sebou. Týmto spôsobom lekár príde o zamestnanie. Pre prácu v EÚ je potrebné potvrdenie o bezúhonnosti a lekárskej praxi za posledných päť rokov (Certificate of Good Standing, CofGS), ktoré vydáva SLK (Slovenská lekárska komora) a kde bezpodmienečnou podmienkou na vydanie certifikátu CofGS) je o.i. i žiadny záznam v registri týkajúci sa disciplinárneho postihu akéhokoľvek druhu. Podľa ustanovenia 213 písm. b) Trestného poriadku iba prokurátor je oprávnený uzatvoriť s obvineným dohodu o vine a treste, a to iba v prípade, ak výsledky vyšetrovania dostatočne odôvodňujú záver, že skutok je trestným činom a spáchal ho obvinený, ktorý sa k spáchaniu skutku priznal

( 232 ods. 1 TP). Vyšetrovateľ uzatvárať dohodu o vine a treste nemôže, pričom ju obvinenému nesmie ani ponúkať. Vyšetrovateľ je však povinný poučiť obvineného o možnosti uzatvoriť dohodu o vine a treste s prokurátorom. JUDr. Jan Mach vo svojej publikácii Lékař a právo, (7) odporúča v prípade právnych problémov sa správať nasledovne: 1. Ak nastane právny problém (trestné oznámenie, žaloba, sťažnosť), nereagujte chaoticky. Vždy si najskôr ujasnite odbornú stránku veci došlo, či nedošlo k odbornému alebo právnemu pochybeniu? Je daná príčinná súvislosť s následkom? Aká je dôkazná situácia? Podľa to zvoľte ďalší postup. 2. Ak je proti Vám zahájené trestné stíhanie a neuznávate svoju vinu, vždy ihneď podajte sťažnosť proti uzneseniu (v ČR stačí i tzv. banketní), odpor proti trestnému príkazu alebo odvolanie proti odsudzujúcemu rozsudku. Ak je podaná žaloba o náhradu škody a vydaný latobný rozkaz, podajte ihneď odpor. 3. Výpoveď pre políciu si vopred pripravte a policajtovi ju nadiktujte alebo predložte. Nepripustite, aby ju sám chaoticky a policajným jazykom formuloval. 4. Proti útokom na svoju profesnú česť sa máte právo brániť jednak podľa mediálnych zákonov, tak i žalobou na ochranu osobnosti i trestným oznámením pre ohováranie. 5. Ak ste lekár a člen ČLK (České lékařské komory), využívajte právnej kancelárie ČLK i možnosti vyžiadať si odborný posudok vedeckej rady ČLK (v SR vstup SLK do právnych problémov nie je tak rozsiahla). Prostriedky súdu Samosudca môže na základe obžaloby vznesenej prokurátorom, obsahujúcej príslušnú dokumentáciu a posudok, príp. posudky súdnych znalcov vydať trestný rozkaz jedná sa o rozhodnutie o vine obžalovaného bez pojednávania, trestom je často trest odňatia slobody s odkladom - podmienečný trest. Proti tomuto rozhodnutiu je možné podať odpor, v dôsledku čoho sa trestný rozkaz zruší a vo veci je nariadené pojednávanie. V ČR sa stalo, že sa tento polročný podmienečný trest sa po podaní odporu na doporučenie zamestnávateľa zmenil na základe posudku znaleckého ústavu na trojročný trest nepodmienečne do väznice s ostrahou, 6 ročný zákaz činnosti... Ak sú proti Vám použité posudky znalcov v príslušnom odbore, máte právo sa obrátiť vy, alebo Váš obhajca na ktoréhokoľvek znalca zapísaného v zozname znalcov na ministerstve spravodlivosti v príslušnej odbornosti. Pozor! Znalcom je len ten, kto je zapísaný v zozname znalcov, ktorý je uverejnený na serveri MS (ČR, SR). Opakovane sa stáva, že i vyšetrovateľ operuje s posudkami, o ktorých prehlasuje, že sú znalecké, ale nespĺňajú podmienky dané príslušným zákonom niektorí kolegovia neváhajú použiť nepríslušný, prípadne falošný titul i so štátnym znakom. Častá kriminalizácia lekárskej praxe môže mať za následok, že sa dostane do mantinelov právneho poriadku a strachu z právnych následkov konania lekárov. V podstate neexistuje inštitúcia, ktorá by sa nás zastala, tlak médií je proti nám, médiám ide spravidla len o atrakciu, nie o pravdu, ľahko skreslia skutočnosť, nerozumejú tomu. Ide im o to, vytvoriť produkt, ktorý sa dobre predáva. Ak sa obrátia o vyjadrenie experta od písacieho stola, ktorý Vašu prácu a podmienky nepozná, môžu z Vás vopred vyrobiť kriminálny živel. Pri podaní trestného oznámenia občan neplatí poplatok a nesie iba veľmi diskutabilné riziko trestného stíhania pre trestný čin krivého obvinenia podľa ustanovenia 345 Trestného zákona (úspešná žaloba na ochranu osobnosti je u nás ilúziou). Dopad na naše konanie ukážu len nasledujúce roky. Je preto dôležité, aby lekári vedeli adekvátne čeliť obvineniam bez toho, aby ich to psychicky a profesijne zničilo. Záver Logickým dôsledkom predkladanej problematiky by mala byť adekvátna príprava nelekárskych pracovníkov na trestnoprávnu zodpovednosť v prípade zmeny kompetencií. Tieto zmeny by mali byť pripravené organizačne tak, aby zapadli do prostredia ČR a SR a nie živelne podľa práve odkopírovaného vzoru, ktorý nerešpektuje historické a kultúrne zvyklosti inštitúcií. 1. Barancová, H. a kol. Medicínske právo, SAV, 2008 2. Čentéš a kol.: Trestné právo, Trestný zákon, SEPI, Žilina, 2006 3. Křepelka, F.: Evropské zdravotnícke právo, Lexisnexis, Praha, 2004 4. Novotný, O. a kol.: Trestní právo hmotné, Obecná čast, ASPI, Praha, 2003 5. Solnář a kol. : Základy trestní odovědnosti. Orac Praha, 2003 6. Šámal, P. a kol.: Trestní zákon, Komentář, 5 vydání, CH. Beck,, Praha, 2003 7. Mach, J.: Lékař a právo, Praktická příručka pro lékaře a zdravotníky, Grada, Praha, 2010

Vzdělávání sester v intenzivní péči na akademické a nemocniční půdě Zoubková, R., Streitová D. Souhrn Evropský proces reformy profesního odborného vzdělávání, který významně zasahuje i do oblasti zdravotnického školství, sleduje zlepšení kvality a rozsahu profesního vzdělávání, zkvalitňování dovedností zdravotnických pracovníků, které vychází ze stále rostoucích požadavků na zdravotnické služby. Demografické změny, velký nárůst nemocí souvisejících s životním stylem a velký nárůst počtu starších obyvatel pravděpodobně souvisí se zvýšenou pozorností věnované zdravotnictví a kvalitě poskytovaných služeb. Nemocnice se soustřeďují stále více na intenzivní péči, což směřuje k potřebě vysoce vzdělaných sester, které jsou flexibilní, mají vysokou zodpovědnost, schopnost pracovat v multidisciplinárním týmu a zvládají stálou změnu. Specializačního vzdělávání sester prochází jistými změnami, které souvisí se zvýšenými požadavky na kvalitu poskytované péče. V rámci postgraduální přípravy sester specialistek probíhá na OU Specializační vzdělávání, nově navazující Mgr. studium Intenzivní péče v kombinované formě a nově také na ARK FN Ostrava kurs Intenzivní a resuscitační péče v klinické praxi. Klíčová slova: vzdělávání, specializace, anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče,klinická praxe Přijetím zákona Zákona č. 105/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb, došlo v České republice ke změně ve vzdělávání pracovníků nelékařských zdravotnických oborů, týkající se také přípravy sester specialistek v oboru anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče. V Ostravě, která je správním centrem Moravskoslezského kraje, jsou tři nemocniční zařízení se značným počtem intenzivních a resuscitačních pracovišť. Lůžkovou péči v Moravskoslezském kraji zabezpečuje nejméně 20 zdravotnických zařízení s celkovým počtem 7 877 lůžek, která poskytují také akutní lůžkovou péči. S ohledem na vysokou poptávku po profesní skupině sester specialistek pracujících na poli intenzivní péče a současně velký zájem o specializační studium oboru Intenzivní péče v Národním centru ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO) v Brně, jsme na LF OU akreditovali specializační vzdělávání především pro sestry pracující v nemocnicích města Ostravy a Moravskoslezského regionu. V letošním roce se po dlouhé cestě schvalovacího řízení také podařilo akreditovat navazující Mgr.studium Intenzivní péče v kombinované formě. Toto studium dosud jediné v ČR, umožňuje bakalářům v oboru Všeobecná sestra a Zdravotnický záchranář, rozšířit své vědomosti v oblasti anestezie, resuscitace, intenzivní a neodkladné přednemocniční péče. Vzhledem k tomu, že je program připraven v souladu s požadavky na specializační vzdělávání v oboru Intenzivní péče, absolvent získá po jeho absolvování také statut Specialista v oboru. Studium bude probíhat modulárním systémem umožňujícím optimální propojení teorie z praxí v rámci celoživotního vzdělávání. Program obsahuje teoretickou výuku poskytující prohloubení znalostí z oblasti intenzivní medicíny, klade ovšem velký význam praktické výuce, zaměřené na rozvinutí znalostí nezbytných pro klinickou praxi. Také s tímto záměrem byl program otevřen pouze v kombinované podobě a vyžaduje pro přijetí minimálně 2 letou praxi na pracovištích ARO a JIP. Ústav Urgentní medicíny a forenzních oborů Zdravotně sociální fakulty Ostravské Univerzity se výukou intenzivní péče a urgentní medicíny zabývá řadu let. Paní Doc.MUDr.Jitka Dostálová (zakladatelka Ústavu urgentní medicíny a forenzních oborů, ZSF OU) byla dlouholetým odborným garantem specializačního vzdělávacího programu pro sestry v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči, který probíhal ve spolupráci s NCOCZO v Brně na Fakulní nemocnici s poliklinikou v Ostravě Porubě. Současně působila jako odborný garant oboru Diplomovaná sestra pro intenzivní péči, který probíhal na Vyšší zdravotnické škole v Ostravě. Pro zajištění odborné praxe, která je součástí vzdělávacího programu, jsme navázali spolupráci Anesteziologicko - resuscitační klinikou ve Fakultní nemocnici s poliklinikou v Ostravě Porubě. Toto pracoviště s ohledem na vysokou kvalitu poskytované péče, která je u pacientů se selháním základních životních funkcí naprosto nezbytná, si klade vysoké nároky na připravenost svých zaměstnanců pro klinickou praxi. Proto se významně podílí na přípravě všeobecných sester, zdravotnických záchranářů a sester specialistek na poskytování vysoce specializované péče v oblasti intenzivní medicíny. V roce 2009 FN Ostrava zahájila přípravu svých nově nastupujících sester pro pracoviště intenzivní a resuscitační péče kurs Intenzivní a resuscitační péče v klinické praxi, jehož účelem je zdokonalit adaptační proces zaměstnance a připravit na konkrétní dovednosti sestry na ARO a JIP. Sestry prochází teoretickou i praktickou částí, která je zakončena praktickou zkouškou pod vedením mentora klinické praxe a vědomostním testem. Odbornou garanci nad přípravou sester pro klinickou praxi převzala Anesteziologicko-resuscitační klinika včele s PhDr. Danou Streitovou, která se spolu s dalšími spolupracovníky ARK na výuce významně podílí. Celková délka kurzu je 168 hodin, zahrnuje 3 moduly. 1. modul je pouze teoretický, seznamuje zaměstnance se základními vědomostmi, které jsou pro práci sestry v intenzivní péči nezbytné. 2. modul probíhá v klinické praxi pod vedením mentora ARK, je zaměřen na získání cílených dovedností s ohledem na správnost provedení a dodržení všech zásad prevence nozokomiálních nákaz v intenzivní péči. 3. modul probíhá pod vedením mentorů jednotlivých klinických pracovišť s cílem zaměřit se na jednotlivé postupy specifické pro oborové JIP. Kurz je ukončen závěrečným pohovorem a písemným testem. Díky vzájemné spolupráci akademické a nemocniční půdy, mohou absolventi získat nejnovější poznatky,které lze současně aplikovat do praxe.

Evropa na půdě FN Ostrava aneb spolupráce se zahraničními studenty Krupová L., Nytra I. Úvod Cílem příspěvku je seznámit posluchače se zkušenostmi Fakultní nemocnice s mentoringem zahraničních studentů. Zahraniční studenti absolvovali, ve spolupráci s Ostravskou univerzitou, praxi na klinických pracovištích FN Ostrava jako účastníci programu Erasmus. Program Erasmus je nejvýznamnějším programem na podporu mobility a spolupráce v rámci evropského vysokoškolského vzdělávání. Cílem programu Erasmus je posílit vzájemné vztahy a spolupráci vysokých škol v Evropě, zkvalitnit jazykovou výuku, informovat o vzdělávacích systémech různých zemí a obohatit oblast vzdělávání o evropský rozměr. Program Erasmus v Evropě běží již od roku 1987, v České republice pak od roku 1998. Za 11 let jeho fungování jej využilo přes 40 000 českých studentů, kteří absolvovali studium v zahraničí. Ostravská univerzita - Fakulta zdravotnických studií - spolupracuje s těmito zeměmi: Belgie, Bulharsko, Estonsko, Finsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Slovensko, Portugalsko, Španělsko, Turecko, Velká Británie. V případě spolupráce Fakultní nemocnice Ostrava a Ostravské univerzity absolvovali odbornou praxi na klinických pracovištích studenti ošetřovatelství. Praxe byla vedena mentory. Mentorství, jako jedna z forem socializace profesionálních rolí, nemá zcela jednoznačnou definici. Stručně řečeno, mentorství je pomáhání druhému učit se. Cílem je podpora profesního rozvoje mentorovaného. Mentorství je zaměřeno na rozvoj odbornosti a profesního růstu jednotlivce, nikoliv na potřeby organizace. Na základě zkušeností z praktické výuky studentů ošetřovatelství bylo zjištěno, že studenti jsou lépe připraveni pro výkon praktických odborných dovedností, pokud jsou odborně vedeni mentorem. Náročnost praxe ve zdravotnických zařízeních je podmíněna školeným personálem, který vede studentak odbornosti, ale také k lidskému a etickému přístupu. Mentor či školitel klinické praxe aktivně řídí odbornou praxi se stanovenými cíli akreditovaného kvalifikačního vzdělávacího programu. Předává zkušenosti a dovednosti v souladu s nejnovějšími poznatky v oboru a spolupracuje s pracovníky ústavu ošetřovatelství. Aby mohl mentor úspěšně plnit svoji roli, měl by být vhodně kvalifikovaným a zkušeným jednotlivcem měl by disponovat určitými osobnostními vlastnostmi a dovednostmi. V případě mentoringu zahraničních studentů je požadována aktivní znalost anglického jazyka. Zajímalo nás, zda byli zahraniční studenti spokojeni během stáže ve FNO, ale také jak vnímali ostatní spolupracovníci přítomnost zahraničních studentů na pracovišti. Soubor a metody Technikou sběru dat byl zvolen semistrukturovaný dotazník s otevřenými otázkami. Dotazníky byly rozeslány elektronickou formou s využitím internetu. Byli osloveni všichni zahraniční studenti (13 studentů) stážující ve Fakultní nemocnici Ostrava v letech 2009 až 2011. Od sester a sanitářů byla data získána rozhovorem. Výsledky Dotazníkového šetření se zúčastnilo 6 studentů, pocházeli ze Španělska, Portugalska a Lotyšska. Rozhovor byl veden s 6 spolupracovníky. Interpretace výsledků je doplněna o fotografie pořízené během stáže zahraničních studentů ve FN Ostrava. Diskuze Z pohledu studentů a mentorů byla vzájemná spolupráce hodnocena velmi pozitivně. Z pohledu spolupracovníků bylo nadšení ze spolupráce o poznání menší. Domníváme se, že by důvodem mohla být jazyková bariéra. Dobrá jazyková vybavenost se stává nezbytností nejen pro sestry působící na akademické půdě, ale také pro sestry z klinické praxe (přístroje, odborná literatura v angličtině, zahraniční spolupracovníci, možnost výjezdů sester do zahraničí). Mezinárodní spolupráce v rámci vysokoškolského vzdělávání sester je cestou k výchově kosmopolitně smýšlejících sester, schopných kompetentně pracovat kdekoliv na světě, které budou otevřené novým trendům, spolupráci a hledání ideálních řešení v péči o pacienty. Použitá literatura 1. JAROŠOVÁ, D, Dušová, B. Mentor klinické praxe ošetřovatelství a porodní asistence. [cit. 2011-10-01]. Dostupné na World Wide Web: <http://projekty.osu.cz/mentor/olomouc-prispevek.doc> 2. ARCHALOUSOVÁ, A. a kol. Mentor klinické praxe v ošetřovatelství a porodní asistenci. In.: Cesta k profesionálnímu ošetřovatelství. Slezská univerzita, Opava 2010, s. 23 25. 3. VYSOKÁ ŠKOLA UMĚLECKO PRŮMYSLOVÁ V PRAZE [online]. [cit. 2011-10-01]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.vsup.cz/cs/studium/studium-v-anglictine/zahranicni-staziste/mobilita-studentu/erasmus> 4. NAZKUŠENOU.CZ STUDIUM V ZAHRANIČÍ, PRÁCE V ZAHRANIČÍ [online]. [cit. 2011-10-01]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.nazkusenou.cz/studium-v-zahranici-s-programem-erasmus-a352.html> 5. OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ [online]. [cit. 2011-10-01]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.osu.cz/index.php?kategorie=27&id=2391#fzs>

Práce zdravotní sestry ve Velké Británii v oblasti intenzivní medicíny Adamcová L. Od roku 2002 autor pracuje ve Velké Británii jako registrovaná zdravotní sestra na oddělení intenzivní péče. Tato prezentace představuje systém a podmínky britské registrace zdravotních sester. Hlavní rozdíly v ošetřování pacientu v kritickém stavu a rozdíly v pravomoci zdravotních sester na oddělení intenzivní péče jsou vysvětleny na příkladech z autorovy praxe s využitím ABCDE algoritmu. NMC Nursing and Midwifery council (www.nmc-uk.org) Registruje 660 000 zdravotních sester a porodních asistentek pro Anglii, Wales, Skotsko a Severní Irsko. Hlavní funkce NMC jsou ochrana veřejnosti, autorizace osnov pro pre-registrační a post-registrační vzdělávání a vydání publikací identifikujících nejvyšší standard ošetřovatelské péče založené na posledních výzkumech. Registrace se obnovuje ročně. Všechny zdravotní sestry musí na požádání předložit profesní portfolio o kontinuálním vzdělávání v oboru. Dále doložit důkazy o registrované praxi, (450 hodin za období 3let) a profesním vzdělávání (35 hodin za období 3let). Od 1/5 2004 NMC uznává systém výuky českých zdravotních sester (všeobecná zdravotní sestra, DiS., Bc.) a státní závěrečnou zkoužku České republiky za plnohodnotnou pro britskou registraci. Rozdělení zdravotních sester, pravomoce Povinosti, pravomoce a z toho vyplývající zodpovědnost zdravotních sester je podmíněná délkou praxe a dosaženým post-gradualním vzděláním. Tato kriteria rozděluji zdravotní sestry na: band 5 (absolventky, sestry u lůžka) band 6 (koordinátorky) band 7 (koordinatorky, vedoucí týmu) band 8 (ekvivalent staničních a vrchních sester) outreach ( intenzivní péče bez hranic - zdravotní sestry se specializací v intenzivní péči band 6, 7 pracují ve funkci poradců, školitelů zdravotních sester standardních oddělení nemocnice) O podání PRN léku (pro re nata - v případě potřeby) rozhoduje registrovaná zdravotní sestra. Do této skupiny léku patří určité analgetika, opiáty, antiemetika, inhalátory, antipsychotika, minerály a koloidy. Lékař pouze předepíše časový interval, sílu, maximální dávku léku a způsob podání. Autor zmiňuje systém povinného školení pro registrované zdravotní sestry. Zaměřuje se na ALERT (Acute life threatening events recognition and treatment, Smith 2000) studijní den určený lékařum a zdravotním sestrám všech oborů, který poskytuje nejnovější pomůcky a poznatky v oboru intenzivní medicíny a resuscitace. Critical care unit Colchester Je 14-lůžkové kombinované oddělení intenzivní a resuscitační péče. Autor krátce popisuje funkci multidisciplinárního týmu, dále se zaměřuje na ABCDE vyšetření pacienta prováděného zdravotní sestrou na počátku každé služby. A+B airway, breathing - kontrola pomůcek zajištujících dýchací cesty, nastavení ventilátoru, auskultace dýchání, odběr a analýza arteriálních krevních plynů, sputum C cirkulation - EKG, pulz, krevní tlak, katecholaminy, kapilární návrat, hodinová diureza, tělesná teplota, kontrola výsledku odběru krve pro biochemii, koagulaci, hematologii, popřípadě kontrola přístroje pro kontinuální hemodialýzu, vyšetření pomocí oesophagealního ultrazvukového přístroje. D disability - stav vědomí - GCS, AVPU, reakce očních zorniček na světlo, intenzita bolesti, glykemie. E exposure - stav kůže, operační rány, dekubity Tato vyšetřovací metoda pomocí ABCDE algoritmu je nezbytnou součástí práce každé britské zdravotní sestry v oblasti intenzivní medicíny Průběh adaptačního procesu na neurochirurgické JIP Kočí M., Vágnerová L. V úvodu přednášky bych se krátce zmínila o činnosti mentorů na NCH klinice. JIP je školní stanicí, v současnosti máme 5 mentorek. Mentor je pro studenta určen rozpisem z OU. Úkolem mentora je vysvětlit, naučit ošetřovatelské dovednosti a následně písemně zhodnotit aktivitu, zodpovědnost, ochotu, zručnost, úpravu studenta. Jedná se o práci náročnou, zodpovědnou, která vyžaduje velkou trpělivost a ochotu. Investovaná práce se nám však může vrátit v podobě nástupu studentů do pracovního poměru a funkce mentora se tak mění na funkci sestry školitelky, která zahajuje s absolventem adaptační proces. AP na NCH klinice probíhá individuálně 8 12 měsíců. V současné době máme 72 sester, ročně přijímáme průměrně 10 nových, zejména absolventek. Cílem AP je zvládnutí základních i specifických ošetřovatelských úkonů, získání zkušeností, seznámení s pracovním kolektivem

a navázaní vztahů s kolegy. V den nástupu nový pracovník absolvuje vstupní pohovor s vrchní sestrou, který zahrnuje popis pracovního místa, systém odměňování, kritéria hodnocení, BOZP (předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) a PO (požární ochrany) a také zadání odborných témat NCH diagnóz. Celý tento proces je realizován v souladu se standardním operačním postupem - adaptační proces. V prvním týdnu je absolvent staniční sestrou seznámen s provozem oddělení, kolektivem a základní administrativní činností. Podstupuje také vstupní seminář FNO pro nové zaměstnance zaměřený na zvyšování kvality péče a bezpečí pacienta, personální práci a systém vzdělávání, na práva pacientů, nakládání s léčivy a program prevence NN (nemocničních nákaz). Povinná školení ve FNO jsou KPR, mytí rukou, transfúze. Staniční sestrou je určen školitel a doporučena odborná literatura. Minimálně po dobu 2 měsíců má nový pracovník služby se školitelem, důvodem jsou omezené kompetence, v této době školitel prověřuje a zaznamenává zvládnuté činnosti do formuláře adaptační proces. Nedílnou součástí práce setry na JIP je zvládnutí manipulace a obsluhy přístrojové techniky. V souvislosti s faktem, že naše nemocnice v loňském roce získala mezinárodní akreditaci je neméně náročnou stránkou také zvládnutí administrativy VŘA (vnitřních řídících aktů), která je velice rozsáhlá. V tištěné formě jsou dostupné nejdůležitější standardní ošetřovatelské postupy, ostatní jsou zpřístupněny ve vnitřním informačním systému. Specifika neurochirurgického oboru nás donutila vypracovat také interní předpisy. V pravidelných intervalech přibližně co 3 měsíce jsou realizovány pohovory s vrchní sestrou - která tak zjišťuje adaptaci a zdokonalení znalostí praktických i teoretických, jsou vypracované okruhy pro JIP a oddělení, důvodem je již zmíněná spacifika NCH oboru. Žádoucí je také, aby se absolventi zúčastňovali pravidelných seminářů kliniky co 2 měsíce. Během adaptačního procesu probíhá měsíční stáž na standardním oddělení a naopak, absolvent je přítomen při vybraných operacích páteře a mozku na operačních sálech NCH kliniky, což je důležité pro poznání jiného pracoviště kliniky, zjištění rozdílnosti péče a zlepšení orientace v oboru. O ukončení AP rozhoduje vrchní sestra. Absolvent písemně zpracuje ošetřovatelský proces u vybraného pacienta. Svou práci přednese na závěrečném pohovoru za přítomnosti přednosty kliniky, zástupkyně náměstkyně ošetřovatelské péče, vrchní a staniční sestry. AP se tak stává uzavřenou kapitolou, ale jen po stránce administrativní. Naše zkušenosti nám ukazují, že kvalitní neurochirurgickou sestrou se sestra stává po dvou až tříleté praxi. Prístup k informáciám o pacientovi - súčasť manažmentu kvality ošetrovateľskej starostlivosti Gondárová-Vyhničková H., Berešík M. V súlade s Dohodou na ochranu ľudských práv a ľudskej dôstojnosti v súvislosti s aplikáciou biológie a medicíny, Listinou základných ľudských práv a slobôd. Chartou práv európskej únie, Chartou práv pacientov zdravotnícki pracovníci sú povinní dodržiavať mlčanlivosť o všetkých informáciách o pacientoch, skutočnostiach, ktoré získali v priebehu svojho zamestnania. Ústavnoprávny základ ochrany údajov zdravotnej dokumentácia sa nachádza najmä v článku 19 Ústavy SR prikazujúcim rešpektovať súkromie a dôstojnosť človeka a zároveň dbať na ochranu pred neoprávneným zhromažďovaním, zverejňovaním alebo iným zneužívaním údajov o cudzej osobe. Zákon o poskytovateľoch zdravotnej starostlivosti určuje povinnosť mlčanlivosti stanovením výslovného imperatívu zdravotníckeho pracovníka v podobe 80 ods. 2, ktorý uvádza že, zdravotnícky pracovník je povinný zachovávať mlčanlivosť o skutočnostiach, o ktorých sa dozvedel v súvislosti s výkonom svojho povolania. Zákon č. 428/2002 Z. z. o ochrane osobných údajov uvádza, že osobnými údajmi sú údaje týkajúce sa určenej alebo určiteľnej fyzickej osoby, pričom takou osobou je osoba, ktorú možno určiť priamo alebo nepriamo, najmä na základe všeobecne použiteľného identifikátora alebo na základe jednej či viacerých charakteristík alebo znakov. Prevádzkovateľ je povinný pred začatím spracúvania osobných údajov jednoznačne a konkrétne vymedziť účel spracúvania osobných údajov, účel spracúvania musí byť jasný a nesmie byť v rozpore s právnymi normami. Kľúčové slová: Ošetrovateľská starostlivosť. Intenzívna a resuscitačná starostlivosť. Informácie o pacientovi. Legislatíva. Sestra pri ošetrovateľskej praxi sa nachádza uprostred množstva informácií o pacientovi. Prenáša a spracováva ich mnohými cestami a spôsobmi (rozhovor s pacientom, príbuznými, spolupacientmi, telefonicky, dokumentovanie intervencií a výsledkov pozorovaní, fotografovanie...). Vyplývajúc z jej profesijnej roly ochrankyne práv pacienta, je povinná všetky informácie, údaje... spracovávať a šíriť podľa presných pravidiel, zákonných noriem. Množstvo informácií o pacientovi môže preniknúť cez zásteny k pacientovi na vedľajšom lôžku, resp. k príbuzným pacienta na vedľajšom lôžku. Informácie, ktoré sestra v rámci svojich kompetencií odovzdáva musí triediť podľa zásady: príbuzný je otec, mama, syn, manžel, teta, strýko, ale nie každému je určený rovnaký balík informácií. Zvláštna kapitola je písomné dokumentovanie, ktoré na Slovensku prešlo viacerými legislatívnymi úpravami. Pokiaľ má ošetrovateľská dokumentácia plniť svoj účel, musí byť vypracovaná pravdivo, čitateľne, zrozumiteľne, stručne a vecne. Z praxe ďalej vieme, že k efektívnosti dokumentovania neprispievajú ani duplicitné, triplicitné údaje. Nekontrolovaný rozsah dokumentovania, ako jednej formy spracovávania údajov o pacientovi prispieva i k stresu v práci sestry. Po počiatočných snahách vytvoriť čo najviac papierových médií na uchovanie informácii, prax ukazuje, že duplicitné, triciplitné údaje nie sú zárukou kvalitnej ošetrovateľskej starostlivosti. Ak si túto praktiku implementujeme do prostredia intenzívnej starostlivosti, tak dosiahneme opačný cieľ dokumentovania znížená bezpečnosť pacienta, znížená právna ochrana sestry, menej času pre pacienta, väčšie nároky na uchovávanie dokumentov s informáciami o pacientovi. Príkladom nielen úspory času ale i možnosti eliminovania omylov v zápise informácií o pacientovi je rušenie neriadenej dokumentácie.

V prieskume, ktorý sme uskutočnili v roku 2010 bolo dotazníkom oslovených 220 sestier pracujúcich na jednotkách intenzívnej starostlivosti (JIS) a oddeleniach intenzívnej medicíny (OAIM = ARO) na Slovensku. Návratnosť dotazníka bola 89,9 %. Jedna z dvadsiatich položiek v dotazníku znela: Údaje o pacientovi (správanie, vitálne funkcie apod.) zaznamenávate ešte aj do: a) Hlásenia služieb sestier b) Ordinačného zošita c) Iné, uveďte. Graf 1 Grafické vyhodnotenie odpovedí na otázku Zavedenie systému kvality neznamená automaticky zaručene kvalitnú poskytovanú starostlivosť. Graf nám predstaví zistenú skutočnosť. Príčiny zistenej skutočnosti majú korene nielen v legislatíve (vhodnosť riadenej dokumentácie pre jednotlivé pracoviská, ale i vo vyjadrení zvyk je železná košeľa, vrátane zaužívaných vnútorných predpisov. Určite by bol prínosný prieskum, prečo 60 % opýtaných sestier na OAIM nechýba zápis údajov o pacientovi do zošita Hlásenie služieb sestier. Prejavom kvalitnej starostlivosti je aj prístup sestry k informáciám pacienta. Tak ako zvažujeme vo svojej práci podanie toho ktorého lieku alebo vykonanie intervencie u pacienta, je nevyhnutné tak isto zvažovať podanie a umiestnenie informácie o pacientovi. Na našom pracovisku, aj v rámci systému riadenia kvality, spomínané zošity Hlásenie služieb sestier používame len na prevádzkové účely (závady, opravy, zmeny a podobne). Vyriešenie umiestňovania informácii o pacientovi sestrou, zabezpečené požadované archivovanie, zabezpečenie počítačovej siete... a zistené nové metódy možnosti odnášania informácií za bránu nemocnice fotografovaním. Nie zdravotníckym personálom pre potreby dokumentovania poranenia, dekubitu a podobne, ale príbuznými i nepríbuznými pacienta. Stačí otočenie návštevy chrbtom a informácie o pacientovi sú vo fotoaparáte. Zatiaľ ojedinele a po operatívnom poučení fotografa sestrou boli snímky vymazané. Rola sestry ochrankyne práv pacienta aj v tomto prípade bola plne realizovaná. Pacient v bezvedomí má tiež právo na ochranu údajov, informácií podľa platnej legislatívy. Zámerom príspevku je poukázať na niektoré skutočnosti vyplývajúce z analýzy prieskumu i vlastných skúseností, ktoré sa dotýkajú ochrany informácií o pacientovi pri poskytovaní ošetrovateľskej starostlivosti. Fenomém sestra-vojak Sanigová B., Rajtková J. Ošetrovateľstvo za bojových podmienok sa odlišuje, či už špecifickými poraneniami, alebo chorobami. Od vojenskej sestry sa očakávajú aj vedomosti vševojskové, aj vojenskej medicíny a ošetrovateľstva. Sestra v profesionálnej armáde je však predovšetkým vojak. Slúži v štátnej službe a musí sa podriaďovať vojenskej disciplíne. Musí vedieť ovládať nielen zručnosti sestry, ale aj vojenské. Absolvuje všetky výcviky, ako ostatní vojaci. Ošetrenie poranenia je náročné i za optimálnych pracovných podmienok. Na bojisku sú však podmienky veľmi vzdialené ideálnemu stavu. Môže byť tma, nepohodlie, hluk, vlhko, alebo chladno, situácia môže byť nebezpečná a zdravotníci môžu byť unavení, hladní, či vyľakaní. Základnou ambíciou je prevedenie život a končatiny zachraňujúce výkony, stabilizácia raneného a jeho príprava k zabezpečenému transportu, až komplexnej liečbe. V rámci liečebne odsunového systému, definujeme v súlade so štandardmi NATO štyri úrovne poskytovania zdravotníckej starostlivosti (Klein, 2005, s.28). Zber, vyslobodzovanie, vynášanie a odsun ranených, patrí so samotným ošetrením k činnostiam, ktorých včasnosť, rýchlosť i spôsob vykonania rozhodujú o ďalšom osude ranených. Vyslobodzovať a vynášať raneného, alebo chorého je možné, buď bez použitia akýchkoľvek prostriedkov, alebo s použitím popruhov, alebo nosidiel. Ak záchranca nemá k dispozícii žiadne pomôcky, môžeme raneného z ostreľovaného terénu vyniesť plazením s raneným na chrbte, na boku, alebo po štyroch. Základnou ambíciou je prevedenie život a končatiny zachraňujúce výkony, stabilizácia raneného a jeho príprava k zabezpečenému transportu, až komplexnej liečbe. V rámci liečebne odsunového systému, definujeme v súlade so štandardmi NATO štyri úrovne poskytovania zdravotníckej starostlivosti (Klein, 2005, s.28).

Typy zariadení podľa úrovne poskytovanej zdravotnej starostlivosti Prvá úroveň - ROLE 1 (práporné obväzisko) Na tejto úrovni sa poskytuje prvá pomoc triedenie strát, prvá lekárska pomoc, resuscitácia a stabilizácia pre transport. Je základným prvkom prvej pomoci a preto musí byť ľahko dostupná a vždy pripravená pre všetkých príslušníkov vojska. Za normálnych okolností robí bežné prehliadky chorých, ošetrenia drobných poranení a nezávažné ochorenia, umožňuje rýchly návrat pacientom do služby, ďalej zbiera ranených z miesta zranenia a pripravuje pacientov na odsun. Posilnená úroveň - ROLE 1+ Táto úroveň je od ROLE 1 posilnená o jednu alebo viac z týchto funkcií: veľmi obmedzená lôžková kapacita, primárna stomatologická starostlivosť, základné laboratórne vyšetrenia, preventívne lekárstvo, skupina pre liečbu bojového stresu. Druhá úroveň - ROLE 2 (zdravotnícka rota) Bežne na tejto úrovni sa prevádzajú výkony zamerané na kontrolu krvácania, záchranu končatín a stabilizáciu. Tu sú vytvorené lôžka dočasnej hospitalizácie slúžiace pre krátkodobú liečbu ranených a chorých, u ktorých je predpoklad rýchleho uzdravenia. Posilnená úroveň ROLE 2+ Posilnená úroveň poskytuje najviac: urgentnú chirurgiu, intenzívnu medicínu, základnú pooperačnú starostlivosť, krvné transfúzie, laboratórne vyšetrenia, základné zobrazovacie vyšetrenia (RTG, USG...). Tretia úroveň - ROLE 3 Tieto zdravotnícke zariadenia sú určené k sekundárnej starostlivosti v rozsahu, ktorý je obmedzený zásadami starostlivosti v poli a dĺžkou dočasnej hospitalizácie. V závislosti na druhu vojenskej operácie, sú do zostavy zaradené rôzne klinické špecializácie. Posilnená úroveň - ROLE 3 + Táto úroveň je schopná poskytnúť jednu, alebo viac z nasledujúcich funkcií: špecializovanú chirurgiu (neurochirurgia, plastická chirurgia...), podrobnejšie, alebo špecializované diagnostické vyšetrenia (CT, artroskopia moderné laboratórne testy), odbornú lekársku, stomatologickú a ošetrovateľskú starostlivosť, preventívne lekárstvo, hygiena prostredia. Štvrtá úroveň - ROLE 4 (stále nemocnice na území štátu) Zariadenia štvrtej úrovne poskytujú definitívne lekárske ošetrenia pre pacientov, keď ich liečba časovo prekračuje rámec odsunovej taktiky, alebo vyžaduje odborné kapacity prevyšujúce možnosti tretej úrovne. Zahrňuje poskytovanie špecializovaných chirurgických výkonov, rekonštrukčnú chirurgiu a rehabilitáciu, taktiež aj doliečovania v nechirurgických odboroch a rehabilitácia. Bežne sa už takáto starostlivosť poskytuje na území vlastných štátov (AJP 4.10 Doktrína NATO, 1999, s.15-17). Pri práci so zranenými musíte uvažovať s ich ošetrením v štyroch fázach: 1. Prvotné ošetrenie - je najdôležitejšia fáza, pre jednoduchšie zapamätanie je vhodná pomôcka: A-B-C-D-E. 2. Resuscitácia - táto fáza sa vykonáva súčasne s prvotným ošetrením. 3. Druhotné ošetrenie - toto ošetrenie sa vykonáva, ak je už pacient stabilizovaný. Pacienta si prezriete systematicky od hlavy až po päty a to postupne. 4. Konečné ošetrenie - táto fáza je štvrtá a posledná, nádejná, ak ranenému bolo vykonané správne prvotné ošetrenie a resuscitácia. Prístup k prvotnému ošetreniu je najdôležitejší pre prežitie poraneného (BATLS, 2004, s.2-3 - 2-4). Štáty NATO používajú iba jeden systém triedenia a to písomný T (Treatment liečba) systém: T1 (červené označenie) skupina okamžitého ošetrenia. T2 (žlté) skupina s odloženým ošetrením. T3 (zelené) skupina minimálneho ošetrenia. T4 (modré) skupina podmienenej liečby. Sú to pacienti, ktorí by za normálnych okolností patrili do skupiny T1, ale výsledok ich liečby je veľmi neistý a pri prijme veľkého množstva ranených musia byť prednostne ošetrení tí, u ktorých je predpoklad že prežijú. Ich liečba je časovo náročná a komplikovaná, s malou šancou na prežitie. Riadna liečba týchto pacientov kladie vysoké nároky na zdravotnícke sily a prostriedky. Pokiaľ je situácia pod kontrolou, dostane sa týmto pacientom primerané ošetrenie. T5 - (čierne) mŕtvi (AJP 4.10 Doktrína NATO, 1999, s.11-12).

Charakteristickým znakom súčasnej bojovej činnosti a operácie je skutočnosť, že v reálnom čase je v rôznych priestoroch rozdielny počet zranených - od zranených jednotlivcov, až po hromadný výskyt vzniku veľkého počtu zranení, v rôzne veľkom priestore, neumožňuje zdravotníckej službe poskytnúť pomoc všetkým zraneným, preto sa pomoc musí organizovať aj formou pomoci sebe samému, alebo formou pomoci navzájom medzi vojakmi (vzájomná pomoc). V rámci pomoci sebe samému, sa vojak pokiaľ mu to zranenia dovolia ošetruje sám. Využíva na to materiál, ktorý tvorí jeho zdravotnícku výbavu Koncepcia použiteľnosti poľnej nemocnice vychádza z jej pripravenosti na nasadenie v ktorejkoľvek časti sveta a variabilnosti jej zariadenia do liečebne - odsunového systému v danej krajine. Je Vaša rodina pripravená na čas, keď budete musieť pôsobiť v zahraničnej misii, alebo plniť úlohy mimo republiky? Táto otázka bola položená prieskumnej vzorke, ktorú tvorilo 38 respondentov, všetci profesionálni vojaci, pracujúci ako sestry s rozličným zaradením oddelení a z rôznych miest Slovenska. Odpovede sú spracované v tabuľke a grafe. Odpovede: Počet respondentov: % vyjadrenie: áno 23 60 % nie 3 8 % neviem 12 32 % Tabuľka č.1 Pripravenosť rodín respondentov, na pôsobenie v zahraničnej misii Graf1 Pripravenosť rodín respondentov, na pôsobenie v zahraničnej misii Použitá literatúra 1. KLEIN, L., FERKO, A., a kol. 2005. Princípy válečné chirurgie. 1.vyd. Praha: Grada publishing. 132s. ISBN 80-247-0735-7. 2. Kolektív autorov. Neodkladná zdravotná starostlivosť v poli - Battlefield Advanced Trauma Life Support (BATLS). Učebné texty. 1. vyd. Ružomberok: ÚVN, 2004, 14-12 s. 3. NATO/EAPC neutajované. 1999. AJP 4.10 Společná doktrína spojeneckých armád v oblasti zdravotníckeho zabespečení. Brožúra. NATO: SHAPE, 1999. 116 s. Kontinuálne hodnotenie kvality urgentného ošetrenia úrazov ruky Mihály J., Kollárová B. Súhrn Poranenie ruky je závažným poranením, ktoré často výrazne zhoršuje kvalitu života. Cieľom tejto prospektívnej štúdie je kontinuálne hodnotenie kvality poskytovania urgentného ošetrenia poranení ruky na mieste úrazu /prvá pomoc/ ako aj hodnotenie rozsahu a kvality nevyhnutného urgentného ošetrenia v nemocnoci. Od 1. 1. 2006 je do štúdie zaradených 261 pacientov, ktorí sú rozdelení do troch skupín. Skupina pacientov so zlomeninami dlhých kostí ruky, skupina pacientov s poranením šliach ohýbačov prstov ruky a skupina pacientov so súčasným poranením šliach ohýbačov prstov ruky a dlhých kostí ruky. Pacienti, ktorých poranenie vyžaduje replantáciu prstov a/alebo časti ruky nie sú predmetom štúdie. Štúdia analyzuje spôsob ošetrenia rany, zastavenia krváciania a imobilizáciu poranenej končatiny v rámci prvej pomoci. Súčasne je analyzovaná kvalita a nevyhnutný rozsah urgentného lekárskeho ošetrenia. Výsledky liečby sú klasifikované podľa TAM klasifikácie a od roku 2011 aj podľa DASH skórovacieho systému. Z doteraz získaných analýz je možné konštatovať, že v rámci prvej pomoci je potrebné zlepšiť edukáciu spôsobu zastavenia krvácania a imobilizácie poranenej končatiny. Urgentné lekárske ošetrenie na nešpecializovanom pracovisku sa má obmedziť na zastavenie krvácania, krytie rany a imobilizáciu poranenej končatiny. Definitívne lekárske ošetrenie by malo byť urobené na špecializovanom pracovisku. Kľúčové slová: poranenie ruky, urgentné ošetrenie, prvá pomoc, nevyhnutný rozsah urgentného lekárskeho ošetrenia, klasifikácia TAM a DASH

Úvod Poranenie ruky je závažným poranením, často výrazne obmedzujúcim kvalitu života pacienta. Správne urgentné ošetrenie poranenej ruky je prvým a pri niektorých poraneniach dokonca najdôležitejším liečebným krokom umožňujúcim úplnú úpravu funkcie poranenej ruky. V práci sú prezentované doteraz získané výsledky prospektívnej štúdie, ktorá kontinuálne hodnotí spôsob urgetného ošetrenia úrazov ruky. Do štúdie je od roku 2006 zaradených 261 pacientov, ktorí sú rozdelnení do troch skupín. Skupina pacientov so zlomeninou dlhých kostí ruky 138 pacientov. Skupina pacientov s poranením šliach ohýbačov prstov ruky 102 pacientov a skupina pacientov so súčasným poranením šliach ohýbačov prstov ruky a zlomeninou dlhých kostí ruky 21 pacientov. Pacienti s amputovanými časťami ruky alebo amputovanou celou rukou, vyžadujúci replantáciu amputovaných častí, nie sú predmetom štúdie. Hodnotenie výsledkov je robené klasifikáciou TAM a od roku 2011 je hodnotenie doplnené klasifikačným systémom DASH. Súbor a metodika Do štúdie je zaradených 261 pacientov s poranením ruky, ktorí sú rozdelení do troch súborov. 1. pacienti so zlomeninou dlhých kostí ruky, 2. pacienti s poranením šliach ohýbačov ruky, 3. pacienti so súčasnou zlomeninou dlhých kostí ruky a poranením šliach flexorov prstov ruky. Klasifikáciou TAM a DASH je kontinuálne hodnotený výsledok liečebného postupu po ukončení liečby úrazu. Súčasne je výsledok porovnávaný so spôsobom urgentného ošetrenia ruky, a to či bol liečebý postup správny, nemal vplyv na výsledok liečby, alebo skomplikoval liečbu úrazu. Kontinuálne je hodnotený liečebný postup: A/ na mieste úrazu /prvá pomoc/, B/ pri urgentom lekárskom ošetrení. A/ ošetrenie na mieste úrazu. Sledované a hodnotené je ošetrenie rany s cieľom eliminácie kontaminácie rany, účinné a šetrené zastavenie krvácania a eliminácia traumatizácie tkanív imobilizáciou fragmentov zlomenej kosti. 1. Sterilné krytie rany bolo v prvej skupine urobené u 15-tich pacientov, ktorí utrpeli otvorenú zlomeninu dlhých kostí ruky. V druhej skupine bolo urobené u 98 pacientov. 3 pacienti mali subkutánnu ruptúru šľachy a u 1 pacienta nebola rana ošetrená / pacient na ošetrenie neprišiel/. V tretej skupine bola rana sterilne zakrytá u 20-tich pacientov a 1 pacient mal subkutánnu ruptúru šľachy a súčasne zlomeninu článku prsta. Pretrvávanie limitácie pohybu po ukončení liečby pri komparácii s rovnakým pacientov /také isté poranenie lézia flexorov II. prsta/ bolo u pacienta druhej skupiny, ktorý nemal ošetrenú ranu a kvôli infektu bolo definitívne ošetrenie odložené a komplikované. 2. Zastavenie krvácania: 21 pacientov malo naložené škrtidlo na bráchium a 7 pacientov malo naložené škrtidlo na predlaktie. U 4 pacientov pretrvávalo krvácanie aj po naložení škrtidla. U 24 pacientov bolo možné krvácanie po odstránení škrtidla a elevácii končatiny zastaviť šetrnou kompresiou obväzu priloženého na ranu. U 22 pacientov bola aplikácia šrtidla hodnotená ako nesprávny a/alebo zbytočný spôsob zastavenia krvácania a krvácanie mohlo byť pravdepodobne zastavené eleváciou končatiny a šetrným tlakom obväzu priloženého na ranu. Analýza výsledkov liečby nezistila rozdielne výsledky liečby pri rozdielnom spôsobe zastavenia krvácania. 3. Imobilizácia končatiny: V prvej skupine, zlomeniny dlhých kostí ruky bez súčasného poranenia šliach ohýbačov prstov ruky, boli imobilizované končatiny, ak boli fragmenty dislokované a defigurovali končatinu alebo ak bolo súčasne zlomených viac kostí. Zlomeniny bez dislokácie alebo málo dislokované zlomeniny boli imobilizované výnimočne. Ale nebolo zistené, že spôsob imobilizácie pri prvom ošetrení, t.j. imobilizácia/bez imobilizácie, mal vplyv na výsledok liečby. Zo 102 pacientov druhej skupiny, poranenie šliach ohýbačobv prstov ruky, malo imobilizovanú končatinu pri prvom ošetrení len 25 pacientov. U jedného pacienta, ktorý nemal pri prvom ošetrení imobilizovanú končatinu došlo k výraznej retrakcii koncov prerušenej šľachy a nebolo ich možné aproximovať. Všetci pacienti tretej skupiny /21/, pacienti so súčasným poranením šliach ohýbačov prstov ruky a zlomeninou dlhých kostí ruky, mali pri prvom ošetrení končatinu imobilizovanú. Analýzou sledovaných parametrov prvého ošetrenia /prvej pomoci/ bolo zistené, že spôsob zastavenia krvácania nebol správny v 19,7 %, ošetrenie rany v 0,8 % a imobilizovaných nebolo 35,6 % poranení. Na výsledok liečby mali nepriaznivý vplyv nesprávne ošetrenie rany u 1 pacienta a ponechanie končatiny bez imobilizácie, u 1 pacienta. B/ Súčasne je kontinuálne hodnotený spôsob urgentného lekárskeho ošetrenia pacienta a timing definitívneho lekárskeho ošetrenia. Analýzou bolo zistené, že u zlomenín dlhých kostí ruky bez súčasného poranenia šliach ohýbačov prstov ruky, bola rana vždy urgentne ošerená a zlomenina imobilizovaná. Definitívna stabilizácia zlomeniny bola robená po dôkladnom rtg vyšetrení. Výsledok bol podľa klasifikácie TAM hodnotený ako výborný po ukončení liečby u 80 % zlomenín metakarpálnych kostí, u 40 % zlomenín 1. článku prsta a 35 % zlomenín 2. článku prsta ruky. Do štúdie sú zaradení pacienti s instabilnou zlomeninou dlhých kostí ruky a všetky zlomeniny boli stabilizované operačne-osteosyntézou. Výborný výsledok bol aj u pacientov, ktorí mali urobenú definitívnu stabilizáciu zlomeniny do 10 dní po úraze. Analýzou výsledkov liečby pacientov s poranením ohýbačov prstov ruky bolo zistené, že výsledky liečby korelovali so spôsobom ošetrenia šľachy. U 22 pacientov, ktorý mali urgentne ošetrenú šľachu na nešpecializovanom pracovisku, spolu 24 pacientov, bol potrebný opakovaný operačný zákrok a konečný výsledok bol klasifikovaný ako uspokojivný alebo dobrý, t.j. 91 % uspokojivých a dobrých výsledkov a 9 % výborných výsledkov. Ale pacienti ošetrení na špecializovanom pracovisku mali 60 % výborných a veľmi dobrých výsledkov aj keď bola šľacha definitívne ošetrená do 96 hodín po úraze.

Analýzou ošetrenia poranení u pacientov so súčasným poranením ohýbačov prstov ruky a zlomenín dlhých kostí ruky, sa zistilo, že u pacientov s otvoreným poranením /20/ boli u 19-tich pacientov urgentne ošetrené všetky poranené štruktúry a u 1 bola urgentne sutúrovaná koža, končatina imobilizovaná a definitívne ošetrenie bolo urobené o 72 hodín na špecializovanom pracovisku. U 1 pacienta so subkutánnym poranením bola urgente imobilizovaná končatina a definitávne ošetrenie bolo urobené o 5 dní na špecializovanom pracovisku. Veľmi dorbý a výborný výsledok bol z 21 pacientov podľa TAM klasifikácie u 5-tich pacientov. Títo 5 pacienti boli definitívne ošetrení na špeciali - zovanom pracovisku. Diskusia Poranenie ruky ja závažným poranením, ktoré obmedzuje poraneného v bežnej dennej činnosti a obmedzuje jeho schopnosť zaradenia sa do pracovného procesu. Anatómia ruky s intímnym topografickým postavením šliach a dlhých kostí ruky kladie veľké nároky na správny spôsob prvej pomoci a urgentného lekárskeho ošetrenia /1, 2, 3, 4/. Súčasné poranenie viacerých štruktúr ruky často zanechá výraznú limitáciu pohybu a úchopu /5, 6/. Takéto poranenie musí byť správne ošetrené od momentu úrazu až po definitívne lekárske ošetrenie /7, 8, 9, 10, 11, 12/. Prvá pomoc má eliminovať krvné straty, najvýhodnejšie exsanguináciou končatiny eleváciou a kompresiou ciev v rane /13,14,15/. Nesprávne použitie škrtidla može spôsobiť sekundárnu traumu /13, 14, 15, 16, 17, 18, 19/. Po ošetrení rany je nevyhnutná správna a včasná imobilizácia poranenej končatiny bez traumatizujúcich pokusov o repozíciu. Urgentné lekárske ošetrenie má byť urobené v najbližšom zdravotníckom zariadení s možnosťou definitívneho zastavenia krvácania, šetrného debridmentu rany, krytia rany, repozície zlomeniny a imobilizácie poranenej končatiny. Definitívne ošetrenie má byť urobené do 96 hodín v špecializovanom centre s personálnym a technickým vybavením, poskytujúcim najmodernejší spôsob ošetrenia úrazov ruky /1, 7, 8, 9, 12/. Výsledky liečby majú byť pravidelne hodnotené. Hodnotiť sa má rozsah poranenia, obnova/limitácia funkcie ruky po ukončení liečby, ktoré by malo byť doplnené subjektívnym hodnotením liečby samotným pacientom /20, 21, 22, 23, 24, 25/. Záver Na základe doterajších výsledkov je možné pri urgentnom ošetrení úrazov ruky doporučiť : A/ ošetrenie na mieste úrazu prvá pomoc: 1. elevácia poranenej končatiny a sterilné zakrytie rany 2. šetrná kompresia poranených ciev tlakom obväzu priloženého na ranu, výnimočne škrtidlom na bráchiu 3. imobilizácia poranenej končatiny B/ urgentné lekárske ošetrenie: 1. zastavenie krvácania ligatúrou ev. koaguláciou ciev 2. sutúra kože, ev náhrada kožného krytu 3. repozícia fragmentov a imobilizácia zlomeniny 4. definitívne ošetrenie poranenia urobiť v špecializovanom medicínskom centre. Doporučený postup: A/ Liečba 25 ročný pacient - pravá ruka, poranenie 15-tich štruktúr, a. ulnaris, nn. medianus a ulnaris,12 šliach Prvá pomoc imobilizácia končatiny a sterilné krytie rany na mieste úrazu - do 5min. Urgetné lekárske ošetrenie - toilettae, zastavenie krvácania, sutúra rany, imobilizácia, nešpecializované pracovisko - do 6 hodín Definitívne ošetrenie sutúra nervov a šliach špecializované pracovisko - do 96 hodín

B/ Výsledok Obnovená citlivosť, TAM = 100%, výsledok výborný Literatúra 1. Brug E.: Die primäre Versorgung von Beugesehnenverletzungen der Hand, Unfallchirurg, 1997, /8/, 602-612 2. Bunnell S.: Repair of nerves and tendons of the hand, JBJS, Am, 1928,10, /1/, 1-26 3. Werber K. D.: Beugeshenenverletzungen der Hand, Unfallchirurg, 2005, 108, /10/, 873-881 4. Segmuller G.: Surgical stabilization of the Skeleton of the Hand, Printed in Switzerland by Zollihofer DCo, AG St. Gallen, Hans Huber Publishers, Bern 1977 170s 5. Ip W. Y., Ng K.H. and Chow S.P.: A prospective study of 924 digital fractures of the hand, Injury, 1996, May, 27, /44/, 274-285 6. Pokorný V., Paša L.,Valentová V.: Osteosyntéza dlouhých kostí ruky, Uraz. Chir, 2007, 15, /2/, 28-35. 7. Elliot D.: Primary flexor tendon repair-operative repair, pulley management and rehabilitation J Hand Surg, 2002, 27-B, /6/, 507-513 8. Sirotakova M., Elliot D.: Early mobilization of primary repairs of the flexor pollicis longus tendon with two Kessler two-strand core sutures and a strengthened circumferential sututre, J Hand Surg, 2004, 29B, /6/, 531-535 9. Tang J. B.: Indications, methods, postoperative motion and outcome evaluation of primary flexor tendon repair in Zone 2, J Hand Surg, 2007, 32E, / 2 /, 118-129 10. Červenková H.: Naše zkušenosti s poranením flexoru ruky, Acta Chir. Orthop Traum. Čech., 2001, 68, /4/, 244-248 11. Barton N. J.: Fractures of the hand, JBJS, 1984, 66-B, /2/, 159-167 12. Bernstein M. L., Chung K. C.: Hand fractures and their management:an international view Injury, 2006, 37, /11/, 1043-1048 13. Maurz A. C, Roz W. S.: A prospective, randomized, controlled trial of forearm versus arm tourniquet tolerance, J Hand Surg, 2002, 27- B, /4/, 359-360 15. Blond L., Jensen Vendel N., Nielsen N. H. S.: Clinical consequences of different exsanguination methods in hand surgery. A double-blind randomised study, J Hand Surg, Eur, 2008, 33-E, /4/, 475-478 16. Colville J., Small J. O.: Exsanguination of the upper limb in hand surgery comparison of four methods, J Hand Surg, Eur,1986, 11, /3/, 469-470 17. Maurz A. C., Roz W. S.: A prospective, randomized, controlled trial of forearm versus arm tourniquet tolerance, J Hand Surg, 2002, 27- B, /4/, 359-360 18. Bratu T. I., Helgiu A., Gyebnar V., Crainiceanu Z. P., Mastacaneanu M., Matusz P. L., Noditi G., Grujic D., Galosi L., Kaushai S., Olaru V.: Alphanumeric codification in complex traumatic lesions of hand distal do carpal bones, Timisoara Medical Journal, 2008, no 3-4,1-11 19. Mink A. B., Van Der Molen, Ettema A. M., Hovius S. E. R.:Outcome of hand trauma:the hand injury severity scoring system /HISS/ and subsequent impairment and disability, J Hand Surgery, 2003, 28-B, /4/, 295-299 20. Saxena P., Cutler L., Feldberg L.: Assesment of the severity of hand injuries using hand injury severity score, and its correlation with the functional outcome, Injury, 2004, 35, /5/, 511-516 21. Duncan R. W., Freeland A. E., Jabaley M. E., Meydrech E. F.: Open phalangeal Fracture: An analysis of the recovery of active motion and complications, J Hand Surg 1993, 18-A, /3/, 387-39437 22. Dias J. J., Rajan R. A., Thompson J. R.: Which questionnaie is best? The reliability, validity and ease of use of the patient evaluation neasure, the disabilities of the arm, shoulder and hand and the Michigan hand outcome measure, J Hand Surg 2008, 33-E, /1/, 9-17 23. Dubert T., Voche P.,Dumontier C., Dinh A.: Le questionnaire DASH. Adaptation francaise d ún uotil et évaluation international English to French trans-cultural adaptation of the DASH Outcome Measure Chirurgie de la main, 2001, 20, /4/, 294-302

Logická hádanka Bratová A., Murgaš J., Pecho Ľ. Súhrn Autori príspevku približujú problematiku kardiálnej synkopy. Zdôrazňujú, že v prednemocničnej neodkladnej starostlivosti má veľký význam dôkladné odobratie anamnézy. Hlavným cieľom príspevku, je priblíženie problematiky a sprehľadnenie faktorov ktoré sprevádzajú Morgani Adams Stokesov (MAS) syndróm. Autori prezentujú prednemocničnú neodkladnú starostlivosť a následnú nemocničnú starostlivosť. Synkopa je prechodná spontánna strata vedomia s náhlym vznikom a úplnou spravidla rýchlou úpravou bez potreby medicínskeho zásahu. Vzniká v dôsledku hypoperfúzie mozgu, spätá so stratou posturálneho tonusu. Najfrekventovanejšou príčinou synkopálnych stavov je hypotenzia z reflexných príčin. Druhou najčastejšou príčinou synkopálnych stavov je kardiálna synkopa. Kardiálna synkopa zväčša vzniká pri existujúcich organických ochoreniach srdca. Najčastejšie sem radíme koronárne choroby srdca, stenotizujúce chlopňové chyby, pľúcnu embóliu a ďalšie. Nepriaznivá prognóza kardiálnej synkopy je daná samotnou existenciou organického srdcového ochorenia a objavenie synkopy je zhoršuje (Mitro, 2010). Srdcové synkopy postihujú najviac staršiu populáciu, sú menej časté (18%), majú horšiu prognózu. Nepoznané a neliečené môžu skončiť náhlou smrťou. Vyskytujú sa najmä synkopy primárne podmienené arytmiami (Bulíková, 2007). Krajské operačné stredisko prijalo výzvu na výjazd pacientovi, ktorý má z predchádzajúceho dňa závrat, je bledý má na tele studený pot. Počas vyšetrenia v prednemocničnej neodkladnej starostlivosti mal dva krát kŕče pravej horenej končatiny a padanie tela do ľava, porucha vedomia v ľahu až do bezvedomia asi 15 sekúnd za súčasnej zmeny frekvencie pulzu 54 min. na 32 min. Počas vyšetrenia záchranárom mal pacient 33 min. pulzov a následne výstup pulzov na 250 min., následne nasledovala synkopa, pri ktorej sa rozširovali zrenice. V diagnostickom závere rýchlej zdravotníckej pomoci: Susp. Poruchy rytmu, Susp. Bradykardia, AVB III.st., Hypertenzia, Admas-Stokesov syndróm. Následne bol pacient prevezený do nemocničnej starostlivosti a hospitalizovaný. Na kardiologickú jednotku intenzívnej starostlivosti. Stanovené AVB II. st. a AVB III. st.. U pacienta bola indikovaná aplikácia kardiostimulátora. Pacient opúšťa nemocnicu s odporúčaním úpravy životosprávy a pravidelné kontroly kardiológa. Záver Každý človek prežíva stres a záťaž rôzne. Vedomie postihnutého môže byť znížené, stráca schopnosť správneho hodnotenia situácie. Často je prítomný strach, úzkosť, bezmocnosť. Každý, kto sa snaží poskytovať pomoc, musí počítať i s nečakanými reakciami a správaním zo strany postihnutého i príbuzných (Sollárová, a kol., 2002). Zoznam bibliografických údajov 1. BULÍKOVÁ, T. 2007. Srdcové synkopy v prednemocničnej neodkladnej starostlivosti. In: DOBIÁŠ, V. a kol. 2007. Urgentná prednemocničná medicína. Martin: Osveta, 2007. s. 85, ISBN 80-8063- 255-7. 2. MITRO, P. 2010. Kardiálna synkopa. In: Via Practica. 2010. ISSN 1336-4790, č. 3, roč. 7, s. 109-113. 3. SOLLÁROVÁ, E POPELKOVÁ, M. ŠRAMOVÁ, B. VEREŠOVÁ, M. HAMAROVÁ, A. Sociálna psychológia. Nitra: Fakulta sociálnych vied UKF v Nitra, 2002. ISBN 80-8050-579-9. Aspekty pracovného úrazu v prednemocničnej a intenzívnej starostlivosti Pecho Ľ., Himpán V., Bratová A. Súhrn Autori sa zaoberajú kazuistikou pracovného úrazu v cementárni. Upriamili sa na prednemocničnú starostlivosť z pohľadu zasahujúcej posádky Záchrannej zdravotnej služby a spolupráce s Hasičským záchranným zborom. Zároveň i na následnú nemocničnú starostlivosť a jej multidisciplinárny charakter na oddelení anesteziológie a intenzívnej medicíny. Kľúčové slová: pacient, pracovný úraz, polytrauma, rýchla lekárska pomoc, hasičský záchranný zbor Prvá pomoc v nezvyčajnom prostredí môže byt veľmi namáhavá, pretože okoloidúci ľudia sú zvedavý, vytvárajú stres záchrancovi. Cielená a správne poskytnutá prvá pomoc môže odvrátiť hroziace zlyhanie životných funkcií a niekedy i smrť (Jevon, 2008). Rýchlosť, koordinácia, presnosť, zodpovednosť, spoľahlivosť..., to sú hlavné atribúty v práci ZZ (Rapčíková, 2007). Plnenie dôležitej úlohy zdravotníckej profesie si vyžaduje od nás primerané teoretické vedomosti, profesionálne správanie a kladné morálne i charakterové kvality (Botíková, 2009). Kazuistika KOS (Krajské operačné stredisko) prijalo telefonické hlásenie, že v cementárni je v násypníku dopravníka na betón zakliesnený pracovník. Má zakliesnené nohy, až po hrudník, je pri vedomí. Následne KOS vyslalo na miesto udalosti RLP FN (Rýchla lekárska pomoc Fakultná nemocnica) Nitra. Zároveň požiadaný HaZZ (Hasičský a záchranný zbor) o technický zásah v cementárni. Následne zistila, že v pracovnom zariadení - násypníku hriadeľového dopravníka na betón je 36 ročný muž. Pacient je pri vedomí, komunikuje má zakliesnené dolné končatiny a panvu. Pacienta nie je možné vytiahnuť zo zariadenia.

Záchráněné životy našich pacientů jso hřivnou, jejíž výnos není z tohto světa, je však daná pouze nám a my jí s pokorou přijímáme a noblesse oblige! (Hlaváčková, Průša, 2000). Princípy moderného ošetrovania vychádzajú z predpokladu, že nie všetci pacienti v rozličnom období svojho ochorenia vyžadujú rovnako intenzívnu starostlivosť (Vőrőšová, 2005). Zdravotnícka profesia sa zakladá na interakcii s pacientom. Osobnostné kvality človeka predurčujú, ako bude nadväzovať vzťahy so svojim okolím, či komunikáciou prispeje k atmosfére dôvery, prípadne ju bude brzdiť (Ilievová, 2009). Pacient bol zachránený zásluhou kooperácie zložiek prednemocničnej starostlivosti a následnej multidisciplinárnej spolupráce zložiek nemocničnej starostlivosti. Po hospitalizácii v rehabilitačnom centre sa zapojil do aktívneho života, zostali mu však trvalé telesné následky. Zoznam bibliografických odkazov 1. BOTÍKOVÁ, A. 2009. Realizácia práv pacienta, Sestra a lekár v praxi. ISSN 1335-9444. 2009, č. 3-4, 19 s. 2. HLAVÁČKOVÁ, D., PRŮŠA, J. 2000. Psychologické aspekty týmové práce v záchranné službe. In: Urgentní medicína. ISSN 1212-1924, 2000, roč. 3, č. 2, s. 19-21. 3. ILIEVOVÁ, Ľ. 2009. Edukácia, str.125, In : BOTÍKOVÁ, A. a kol. In: Manuál pre mentorky v ošetrovateľstve. Trnavská univerzita v Trnave, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, 2009, 178 s, ISBN 978-80-8082-253-8. 4. EVON, P. 2008. Sürgősségi ellátás és elsősegély. Budapest : Medicina Könyvkiadó Zrt., 2008. 336 s. ISBN 978-963-226-150-8. 5. RAPČÍKOVÁ, T. 2007. Etický rozmer práce zdravotníckeho záchranára. In: Urgentní medicína. ISSN 1212-1924. 2007, roč. 10, č. 2, s. 26-30. 6. VÖRÖRSOVÁ, G. 2005. Interné ošetrovateľstvo. Martin: Osveta, 2005. 198 s. ISBN 80-8063-192-1. Bezpečnost personálu a uzavřená infúzní linka Zachová V., Jurčíková T., Škochová D. Klíčová slova: bodná poranění, bezjehlový ventil, uzavřená infúzní linka, pracovní skupina Bezpečnost personálu, kontaminace, asepse, dezinfekce Bezpečnost personálu je jedním z témat, kterým bychom se měli zabývat, protože se týká ochrany našeho vlastního zdraví i života. Pracovní skupina Bezpečnost personálu, která pracuje pod záštitou Aesculap Akademie a ve spolupráci s Českou asociací sester vytvořila doporučení týkající se zásad správného a bezpečného použití uzavřeného systému intravenózní aplikace. Systém uzavřené infúzní linky bezesporu souvisí se snížení pracovních rizik poranění zdravotníků i rizik nozokomiálních nákaz pro pacienta včetně některých dalších rizik intravenózní aplikace. Jedná se o systém, a proto je pro úspěšnost nezbytné dodržovat určitá pravidla hry. Uzavřená linka znamená soustavu žilního vstupu a příslušenství (spojovacích hadiček, infúzních setů, hadiček lineárních dávkovačů, trojcestných kohoutů, infúzních ramp, příp.antibakteriálních filtrů a bezjehlových ventilů), kdy není třeba systém během aplikace rozpojovat, odvzdušňovat, proplachovat. Uzavřená linka nabízí možnost praktického, ekonomického, bezpečného řešení pro pacienta, ale i pro obsluhující personál. Správné používání znamená dodržovat základní pravidlo, kterým je důsledná asepse při sestavování, ale i v průběhu používání. Výhodnou a cílem zároveň je snížení rizik spojených s intravenózní aplikací. Jedná se zejména o snížení rizika kontaminace infúzní linky infekčními agens (katetrové sepse), snížení rizika nasátí vzduchu do krevního systému (vzduchové embolie), snížení rizika okluze katétru při návratu krve do katétru, snížení rizika chemické kontaminace a kontaminace částicemi a také zamezení úniku roztoků do prostředí. Výhodou použití systému uzavřené infúzní linky je snadná manipulace pro zdravotnické pracovníky. Správným způsobem použití lze rovněž ustálit náklady nejen za spotřební materiál, ale i vzhledem k léčbě a řešení komplikací spojených s intravenózní aplikací. Bezpečí pacienta je přitom jedním z indikátorů kvality poskytované péče a tak je snížení rizika mikrobiální kontaminace, okluze katetru, ale i snížení rizika vzduchové embolie hlavními cíly. Odborná způsobilost k výkonu povolání je základní podmínkou při práci sestry intenzivní či resuscitační péče, kompetenci k sestavení infúzní linky navíc podtrhuje proškolení ve správných postupech, mezi které patří kontrola exspirace pomůcek i intravenózní aplikaci a kanylaci, dodržování expoziční doby používaných dezinfekčních prostředků, rovněž tak důsledné provedení hygienické dezinfekce rukou před manipulací s infúzní linkou. Dodržování aseptického přístupu k přípravě a manipulaci s infúzní linkou by nemělo smysl, pokud bychom zároveň nedodržovali i aseptickou přípravu infúzních roztoků a injekcí. Bez dodržení všech zásad asepse se systém může stát zdrojem katetrové infekce a ani délku použití nelze garantovat. Příprava infúzních roztoků a léků může být zajišťována zcela lékárnou, což je bezesporu nejbezpečnější způsob, druhým je pak pracovna sester vybavena laminárním boxem. Všechna pracoviště ale bohužel tímto vybavením nedisponují. Využití výhod uzavřené infúzní linky je závislé na týmové spolupráci a dodržování standardního pracovního postupu pracovišť intezivní a resuscitační péče. Personál, který není proškolen a nedoceňuje význam správných postupů nebude moci využít výhody, které systém uzavřené linky nabízí.