E - ZPRAVODAJ CECHU ROK 2013 ÚNOR EU: Sjednoťte značky kvality Ministerstvo zemědělství České republiky vyvolalo jednání ke sjednocení národních značek kvality. Proces by měl být završen změnami vztahujícími se k již tradiční a všeobecně známé Klase. Klasa značka prezentovaná ministerstvem na různých výstavách a dalších akcích. Ilustrační foto: (pt) V současné době existuje množství značek kvality od Regionální potraviny až k firemním na jednotlivé produkty, což pro spotřebitele znamená horší orientaci. Navíc tento systém degraduje označení skutečné kvality a potvrzení o domácí výrobě. KLASA V NOVÉM Nově upravená značka kvality Klasa by byla přístupná i pro prvovýrobce (dříve jen pro zpracovatele) a její správu by převzaly jednotlivé svazy profesionálních chovatelů. Na přípravu k jednání byl ale jen velmi krátký čas. Rokování na ministerstvu se konalo v pondělí 21. ledna, pozvánku jsme obdrželi pozdě teprve v pátek 18. ledna s tím, že si máme připravit stanovisko ke způsobu realizace záměru. Protože ale nechceme nechat stranou žádnou příležitost, která může zlepšit ekonomičnost včelařských provozů, urychleně jsme prostřednictvím elektronické pošty zahájili komunikaci v radě cechu. Na vyjádření celé členské základny již nebyl čas. Výsledkem naší e- mailové komunikace byla stručná zpráva o stavu na včelích farmách a problémech s odbytem medu. Připojili jsme vyjádření, že po seznámení se stavem přípravy změn značky kvality doplníme naši zprávu. Nejblíže k ministerstvu zemědělství to má MVDr. Ludvík Bělohlávek, a tak byl delegován, aby cech zastupoval. Na jednání jsme obdrželi materiály, ze kterých vyplývá, že ministerstvo zemědělství chce splnit pokyn Evropské unie k ujednocení klasifikací značek kvality. Samozřejmě, že bychom byli rádi, aby tam byl zařazen i med a mohl být označován již na včelích farmách přidělenou značkou kvality. Značka musí vyjadřovat nadstandardní úroveň v oboru. Musí mít přísnější pravidla než evropská či státní norma. U medu to splňuje nadstandardní norma Český med. Z celého jednaní je zřejmé, že ani představitelé ostatních profesních svazů nebyly zcela v obraze a nevyjádřili se jednoznačně. Z přítomných souhlasili se sjednocením známky kvality zástupci drůbežářů, producentů vepřového masa, chmelařů, květinářů a pěstitelů brambor. Se souhlasným stanoviskem se zatím nepřipojili mlékaři, ovocnáři, zelináři a vinaři. My jsme vyjádřili příslib, že se návrhem budeme dále zabývat a připravíme zprávu o možnostech cechu. Nevíme, zda byl osloven i svaz, ale pokud se na programu sjednocování známky kvality bude také podílet, budeme s ním úzce spolupracovat. Rada Cechu profesionálních včelařů (za využití zprávy Ludvíka Bělohlávka)
STRANA 2 Z NAŠÍ PRAXE Profesionální včelí farma Cesta k budování moderního podniku Slíbili jsme, že se pokusíme vytvořit obraz moderní včelí farmy, tak jak by měla vypadat. Zmíníme se alespoň rámcově o všech detailech, kterým by měl zájemce o zřízení věnovat pozornost. Vlastimil Doležal (tehdejší starosta Litvínova a krajský radní) hovoří k projektu. Jsme si vědomi toho, že nemáme patent na neomylnost a že možná mnohé důležité věci opomeneme. Spoléháme na vás, čtenáře, že nás včas upozorníte na to, co by se ještě mělo zmínit, anebo dáte k diskusi opačný názor na věc. K jednotlivým etapám budování farmy požádáme o názor odborníky. TROCHA HISTORIE Vrátíme se k projektu, který vznikal v Ústeckém kraji v letech 2004 až 2005, kdy ještě nepůsobily evropské dotace. Nahlédneme stručně i do vzdálenější minulosti. Území dřívějšího Československa patřilo vždy k hojně zavčelené krajině. V Evropě je obdobná situace snad jen v Řecku. Celé včelařství bylo postaveno na činnosti malovčelařů, kteří systémem výhod při členství ve svazu patřili k nejvíce organizovaným. V předlistopadové době byly činné na našem území dva podniky zaměřené na velkochov včel. Asi největší byl Státní statek Tachov, v němž se na svou dobu včelařilo moderním způsobem. Některé metody se na farmách používají dodnes. Bohužel, hned po velkém třesku byl podnik rozkraden jako ostatně většina prosperujících subjektů. V roce 2004 jsme zahájili v Ústeckém kraji jednání o možnosti připravit projekt na dotaci budování rodinné profesionální včelí farmy. V té době byly v republice včelí farmy v počátcích a bez možnosti využívat dotace. Přitom na vybudování kvalitní farmy je zapotřebí finančních prostředků. Nedostupné pro ně je podnikatelské E - ZPRAVODAJ úvěrování. Ostatní zemědělské závody se v té době těšily značnému rozvoji. PROJEKT Projekt byl zpracován (a dá se říci na svou dobu i zajímavě), dokonce byly zajištěny prostředky na jeho financování. Potom ale zasáhla vyšší moc. V rámci dotací do včelařství v systému společných peněz z EU a státu byly podobné projekty zastaveny s tím, že je pokryje tato nová dotace. Jak to dopadlo, víme. Dotace EU byla přidělena z větší části na financování koníčka. Do oblasti, kde je potřebná a efektivní, se dostaly jen drobky. Protože včelařství mělo vlastní financování, byly farmy vyloučeny i z Programu rozvoje venkova. Teprve po složitých jednáních se podařilo otevřít tyto dotace i pro včelí farmy. Stalo se to až v době, kdy ve fondu bylo již málo prostředků, a tak čerpání mohlo využít jen několik farem. V samotném Ústeckém kraji byl na základě projektu vybrán jeden žadatel a v omezené míře mu byly poskytnuty prostředky na zřízení včelí farmy. Ta je stále funkční. MINIMÁLNÍ NÁKLADY V projektu byly poprvé zveřejněny minimální náklady na zřízení farmy, které byly stanoveny na částku převyšující pěti milionů korun. Pořizovací náklady přitom nepočítaly s nejmodernější technikou a kompletností výbavy. Jednalo se jen o startovní čáru s výhledem investic na pět let s použitím většiny zisku z činnosti. Projekt počítal i s umořováním podnikatelského úvěru. METODIKA Součástí projektu byla i rámcová metodika provozu zaměřená na dva druhy farem. Intenzivní s počtem včelstev mezi 700 až 1 000 včelstev a specializovanou do 300 včelstev. Na tvorbě metodiky se podílel současný prezident cechu Jan Kolomý. Podobný ucelený přehled by měl přinést i E- zpravodaj cechu v sérii článků, které budou vždy zaměřeny na jeden z problémů při budování moderní a efektivní farmy. Z projektu (který má cech k dispozici) představujeme SWOT tabulku. Text a foto: Petr TÁBORSKÝ výkonný sekretář CPV
ROK 2013 PŘEDSTAVUJEME STRANA 3 SWOT TABULKA SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Existence praktických zkušeností z provozu profesionálních farem Zájem o realizaci farem ze strany malovčelařů Rychlá návratnost finančních vkladů Skladovatelnost komodity Blízkost hranic ze SRN Dostatek nevyužívaných areálů v regionu Očekávaný růst o služby včelařů ze strany zemědělců (opylování) Tvorba nových pracovních míst Úroveň odborného vzdělávání včelařů v České republice Negativní image regionu Nízká spotřeba medu na osobu v České republice Světová konkurence na trhu s medem Nedostatečná propagace včelích produktů Vysoká pracovní vytíženost personálu farmy (nárok na výraznou změnu životního stylu) PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využití skutečnosti, že region je podvčelený Předpokládaný růst spotřeby medu na osobu Odbytová spolupráce mezi farmami Vznik návazných provozů a služeb Využití prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie Zvýšení podpory ze strany Ústeckého kraje Synergický efekt u nákladů při rozjezdu více farem Dramatické zvýšení cen vstupních komodit (cukr) Zvýšené procento vandalismu a krádeží ve volném terénu Vysoké rozšíření včelích nemocí Mezní úroveň farem v regionu Ztráta podpory Ústeckého kraje
STRANA 4 PŘEDSTAVUJEME E - ZPRAVODAJ Včelí farma Jany a Petra Cihlářových: moderní provoz v tradiční usedlosti Naše farma se nachází ve Středočeském kraji konkrétně v Kopči, místní části obce Úžice v okrese Mělník, v těsné blízkosti přírodní rezervace. Na osmnácti stanovištích jsme zazimovali 830 včelstev a plánujeme početní stav dále zvyšovat. HISTORIE Historie zemědělské usedlosti sahá až do druhé poloviny 19. století. Statek byl vybudován okolo roku 1874. Po druhé světové válce zemědělskou usedlost zakoupil Ladislav Boháč, sedlák původem ze Staré Boleslavi. Ten v Kopči s rodinou hospodařil na 45 hektarech orné půdy, choval skot, prasata, koně, drůbež, holuby a také přibližně 50 včelstev. S nástupem násilné kolektivizace venkova v roce 1952 bylo hospodářství zestátněno a majitelé bez náhrady vystěhováni za hranice okresu. Tento fakt se bohužel tragicky podepsal na celé rodině. Až po dlouhých čtyřiceti letech bylo možno Posazení včelí farmy v krajině, v jejím sousedství se nachází pole svazenky. podnikání trvala velmi dlouhou dobu a prakticky pokračuje dodnes. SOUČASNOST Jedním z důvodů toho, proč jsme se v roce 2000 rozhodli pro chov včel, byla nutnost restrukturalizovat podnikatelský záměr farmy, která byla do té doby zaměřena pouze na rostlinnou výrobu a chov prasat. Proto jsme začali přemýšlet, jakým směrem bychom se měli ubírat do budoucna, aby nás farma uživila a zároveň si vydělala na svou obnovu. Jelikož jsme již měli nějaké zkušenosti s chovem včel, rozhodli jsme se, že zkusíme včelařit s větším počtem včelstev. Začátky nebyly jednoduché neměli jsme potřebné finance na rychlý rozjezd podnikání a samozřejmě Takto vypadala farma v roce 1992. konečně navázat na rodinnou zemědělskou tradici. V roce 1992 bylo hospodářství v rámci restitucí navráceno zpět rodině. Všechny budovy obytné i hospodářské byly ve značně havarijním stavu. Obytná budova byla nevhodná k bydlení, všechny objekty bez omítek a z větší části bez střech. Okolí zarostlé a sloužící zbytku obce jako veřejná skládka. Přeměna na slušné místo pro život a Toto je dnešní stav včelí farmy.
ROK 2013 PŘEDSTAVUJEME STRANA 5 (Pokračování ze strany 4) nám chyběly potřebné zkušenosti s chovem včel ve velkém. Začali jsme s výrobou vlastních včelích úlů s rámkovou mírou 39 x 27,5 cm. U této míry jsme zůstali dodnes. Z důvodu usnadnění odvčelování a zvýšení výkonu medárny jsme tuto rámkovou míru rozšířili o polonástavky. Včelstva jsme rozšiřovali jen tím tempem, jakým jsme zvládali vyrábět úly a potřebné příslušenství. Tato činnost byla zpomalena nutností opravovat budovy na farmě (z větší části svépomocí) a polními pracemi spojenými s rostlinnou výrobou. Chov prasat jsme zrušili, prostory nám po přebudování slouží jako chladírenský sklad. VYBAVENÍ FARMY Med vytáčíme ve schválené medárně, kterou jsme vybudovali v roce 2005. Medárna splňuje hygienické požadavky Evropské unie a je pod veterinárním dohledem. Med vytáčíme na třech medometech dvou zvratných (48 rámků) a jednom v linkovém provedení na 60 rámků. Med od medometů následně homogenizujeme na vlhkost pod 18 % obsahu vody. Zprovozněním výkonné vytáčecí linky se nám zefektivnila práce v medárně. Následně jsme však zjistili, že nám začíná být medárna těsná, proto uvažujeme o výstavbě nové, větší. Měl by to být samostatný objekt. KOČOVÁNÍ Při kočování manipulujeme s jednotlivými úly hlavně z toho důvodu, že zajišťujeme opylovací činnost v ovocných sadech. Sadaři vyžadují plošné rozmístění včelstev. Opylujeme 200 hektarů třešní a višní. Ke kočování používáme tři kočovné návěsy, se kterými jsme schopni převézt okolo 170 včelstev za noc do vzdálenosti 30 kilometrů. Na jednom návěsu vozíme 40 až 70 včelstev (podle hmotnosti úlů). ČASOVÁ KOLIZE Veškerý provoz farmy si zajišťujeme sami, pouze v hlavní včelařské sezoně přijímáme brigádníky. Někdy je obtížné skloubit práci okolo včel s rostlinnou výrobou. Problematické je hlavně období žní a následné přípravy půdy pro další plodiny, což se nám dostává do časově kolize s obdobím krmení včelstev. Abychom byli schopni vše zvládat, pořídili jsme si techniku na bezorebný systém přípravy půdy, což se nám velmi osvědčilo. VÝHODA: NEDOSTATEK PENĚZ Z dnešního pohledu můžeme konstatovat, že naší největší výhodou byl nedostatek financí při rozjezdu podnikání. Donutilo nás to začít včelařit úsporně a s relativně nízkými náklady. Za největší minus sice považujeme fakt, že jsme na začátku budování včelařského provozu nešli na zkušenou na nějakou profesionální včelí farmu v zahraničí, ale námi získané zkušenosti z vlastní činnosti nám umožnily vybudování farmy. Brigádníci, kteří procházejí praxí v Kopči, budou mít daleko jednodušší start v případném včelařském podnikání a vyvarují se zbytečných chyb. Během třinácti let se nám podařilo vybudovat včelí farmu, kompletně se vybavit technologiemi pro chov včel, opravit celý areál a postavit nové dvě budovy sloužící pro zemědělskou činnost. KONTAKT Včelí farma Jany a Petra Cihlářových Kopeč 5 277 45 Úžice Tel.: 775 906 207 E-mail: petr-cihlar@centrum.cz Web: www.vcelykopec.wbs.cz
Cech profesionálních včelařů ČSV, o. s. Kontakty: Včelařské centrum, s. r. o. ČSA 184 435 11 Lom u Mostu Telefon: 476 74 47 93 STRANA 6 VZDĚLÁVÁNÍ A ZKUŠENOSTI E-ZPRAVODAJ Seminář v Nasavrkách: Bude o tom, co nás trápí, zazní názory odborníků Mobil: 602 43 43 44 E-mail: apiscech@gmail.com www.apiscech.cz Přísloví o včelách: Čím víc se člověk bojí včel, tím víc se za ním sypou. (Polské) Z opadaných květů včela med nesbírá. (Čínské) Zeptej se včel, jsou-li vlaštovky nevinná stvoření (Italské) Korektury a grafika: Mgr. Petr Prokeš Tradiční seminář cechu je celý věnován zdraví zvířat včel a související legislativě. Jednání probíhá v době, kdy je plno emocí při schvalování nové vyhlášky, nahrazující původní vyhlášku č. 299/2010 Sb. (o očkování proti infekčním nemocem). Cechu se podařilo zajistit na přednášky prezentaci názorů hlavních odborníků, takže čekáme velmi zajímavou diskusi, která by měl napomoci zhodnocení celé problematiky. Mezi členy cechu převládá názor, že postupně doplňovaná vyhláška byla nekvalitní a přinášela velké problémy hlavně profesionálním farmám. Většiny včelařů se netýkala, protože neměla žádnou vymahatelnost. Omezovala jenom ty včelaře, kteří za pomoci svého koníčka chtěli také podnikat to ať jde o chovatele matek, prodejce oddělků, kočovníky, nebo farmy. Při projednávání vyhlášky vzplály mezi včelaři vášně. Moc nás zajímá názor slovenských odborníků na tuto problematiku, kteří s ním vystoupí. Podle jejich legislativy je jasné, že jsou dost před námi. Kromě obvyklých procedur, které se při těchto jednáních řeší, nás čeká významné rozhodnutí. Stále více o dění v cechu projevují zájem hlavně mladí včelaři. Většinou chovají včely z ekonomických důvodů, ale dosud nedosahují hranici 150 včelstev, která je nutná pro vstup do cechu. Budeme tedy hledat cestu jak jim umožnit vstup do našeho občanského sdružení. Dále chceme otevřít dveře pro odborníky (právník, zvěrolékař, ekonom apod.) a sestavit odborné komise, které se budou podílet na vzdělávání a přípravě jednání na státních institucích. S výsledky jednání vás rádi seznámíme na stránkách E-zpravodaje cechu. Text a foto: Petr TÁBORSKÝ výkonný sekretář cechu