Č ESKÁ PRAVIDLA LUKOSTŘELBY TERČ OVÁ LUKOSTŘELBA 2001 Č eský lukostřelecký svaz Sportovně technická komise
O B S A H 3. ROZLOSOVÁ NÍ, TRÉ NINK, KOMISE... 3 3.12. SOUTĚ ŽNÍKOMISE...3 3.15. ROZLOSOVÁ NÍ... 3 3.17. TRÉNINK...4 3.21. PROSTOR ZÁ VODU, VYBAVENÍA ZAŘÍZENÍ... 4 4. KATEGORIE, DIVIZE, SESTAVY... 5 4.2. KATEGORIE...5 4.3. DIVIZE...5 4.4. SESTAVY...5 7. ZÁ VODY V TERČ OVÉ LUKOSTŘELBĚ... 8 7.0. ZÁ KLADNÍPOJMY...8 7.1. VYTÝ ČENÍSTŘELNICE...8 7.2. VYBAVENÍSTŘELNICE...10 7.3. NÁ ČINÍZÁ VODNÍKŮ...15 7.4. STŘELBA...19 7.5. POŘADÍSTŘELBY A Č ASOVÉ KONTROLY... 21 7.6. BODOVÁ NÍ...24 7.7. KONTROLA STŘELBY A BEZPEČ NOST...26 7.8. PENALIZACE... 28 7.9. ROZHODOVÁ NÍ...29 7.10. DOTAZY, ODVOLÁ NÍA PROTESTY...30 7.99. RŮ ZNÉ...30 Komu jsou tyto pravidla určena Tato pravidla jsou určena závodníků m a rozhodčím lukostřeleckých závodů v Č R. Naučí vás vše podstatné o pravidlech terčové lukostřelby. Jsou pouze upravenými pravidly, vydanými mezinárodní organizací FITA, tak, aby vyhovovala podmínkám našich lukostřelnic a zejména doplňují pravidla pro žákovskou kategorii. Těmito pravidly se mohou řídit všechny lukostřelecké závody dle kalendáře závodů, které nejsou označeny jako závody FITA-STAR Sdělte nám svůj názor Vzhledem k tomu, že jste čtenáři těchto pravidel (a také asi uživatelé při závodech jako rozhodčí nebo závodníci), jste zároveň i těmi nejdů ležitějšími kritiky a komentátory. Oceníme vaše názory a chtěli bychom se dovědět, co se nám povedlo, co bychom mohli udělat lépe, jakým oblastem bychom se měli věnovat podrobněji a zda vů bec máme pokračovat ve vydání pravidel pro halovou a terénní lukostřelbu. PODĚ KOVÁ NÍ Chtěli bychom poděkovat pánů m Harmáčkoví a Plundrovi, kteří nám věnovali svů j čas, vědomosti, bez jejich postrkování a pohánění bychom asi tato pravidla nevydali. Děkujeme také Ing. Luňáčkové a pánu Dřízalovi, který nám pomohl při dokončování těchto pravidel. Autoři pravidel: Ing. Masár Ján a Dana Hegedü sová (STK Č LS)
3. ROZLOSOVÁ NÍ, TRÉ NINK, KOMISE 3.12. SOUTĚŽNÍ KOMISE 3.12.5.Při závodech zařazených do KLZ je možno před zahájením závodu sestavit soutěžn í komisi, kterou tvoří: ředitel závodu (při M Č R delegát Č LS) hlavní rozhodčí zástupce závodníků ( zvolí závodníci na pokyn ředitele závodu při nástupu k zahájení závodu, může to být závodník nebo nestřílející kapitán) Pokud není soutěžn í komise ustanovená, rozhodují o všech dů ležitých okolnostech ředitel závodu s hlavním rozhodčím. V případě nutnosti svolají k projednání těchto okolností kapitány družstev. 3.12.6.Podávání protestů a jejich rozhodnutí se řídí Soutěžn ím řádem Č LS. 3.15. ROZLOSOVÁ NÍ 3.15.1. Losování se provádí tak, že do jedné urny se vloží lístky s názvy LO (LK). Mimořádní členové budou při losování bráni jako jeden LK (LO). Doporučuje se provádět losování LO (LK) pro každou kategorii zvlášť. Do druhé urny se postupněvkládají lístky se jmény závodníků jednotlivých LO (LK) dle předchozího vylosování. Postupněse vylosuje pořadí závodníků každého LO (LK) samostatně, takže je nepravděpodobné, aby se na jednom terči setkali závodníci téhož LO (LK). Jednotliví závodníci jsou nasazováni na terče podle pořadí jak jsou vylosováni, postupněod nejnižšího čísla terče k nejvyššímu pro danou kategorii. Je-li to možné, může pořadatel měnit vylosované pořadí tak, aby závodníci jednoho LK (LO) byli nasazeni jedné řady. O těchto změnách musí být proveden zápis a ten se před zahájením závodu předloží ke schválení rozhodčím. Je-li v odů vodněném případě nahrazen některý přihlášený závodník jiným závodníkem téhož LO (LK) a to v době mezi vylosováním a zahájením závodu, zaujme nověnastoupivší závodník vylosované místo závodníka, kterého nahrazuje. Mají-li být takto nahrazeni dva či více soutěžících, musí se jejich postavení rozlosovat. Závodník, který se přihlásil až po rozlosování a bude připuštěn k závodu, bude nasazen na terč podle dispozic pořadatele. Výsledek konečného losování musí být zveřejněn a to ještěpřed nástupem k zahájení závodu. Opodstatněné protesty mohou kapitáni podat u ředitele závodu, který o nich spolu s hlavním rozhodčím rozhodne s konečnou platností.
3.17. TRÉ NINK 3.17.13. Po nástupu může být místo nástřelu (1 sada po šesti šípech na první střílené dlouhé vzdálenosti nebo 2 sady po třech šípech na první střílené krátké vzdálenosti) proveden řízený trénink. Trvá maximálně45 minut a doporučuje se ukončit jej 15 minut před začátkem závodu. Během tréninku může střelec vystřelit v jedné sadělibovolný počet šíp ů. Při tréninku se stříl í do tréninkových terčů, které jsou před zahájením závodu nahrazeny terči závodními. Pokud by byla tréninková střelba prováděna z nějakých dů vodů do závodních terčů, je třeba zajistit, aby střelci řádnězaškrtávali všechny tréninkové zásahy. 3.21. PROSTOR ZÁ VODU, VYBAVENÍ A ZAŘÍ ZENÍ 3.21.2. Závody v terčové lukostřelběse pořádají na otevřeném prostranství, v aréněči na stadionu (prostor za terčovnicemi musí být přiměřeněchráněn z dů vodu bezpečnosti). 3.21.3. Na závodech v terčové lukostřelběmusí být zajištěna místa na sezení pro všechny soutěžící a funkcionáře družstev. Pro rozhodčí se zajišťují místa na sezení v úrovni čekací čáry. Doporučuje se dostatečný počet slunečníků, stanových přístřešků na ochranu proti dešti a slunci. 3.21.5. Vyhovující toalety pro ženy a pro muže je třeba zabezpečit v přijatelné vzdálenosti od střeliště. 3.21.6. Při závoděse doporučuje zajistit pro řídícího střelby vyvýšenou plošinu. 3.21.12. Vybavení střelištěje popsáno v čl. 7.2. 3.22. Stravování a občerstvení 3.22.1. Pořadatelé dle možností zajistí občerstvení ( rozsah stručněuvede v rozpise závodu) 3.23. Pravidla oblékání 3.23.7. Oblečení závodníka nemůže být dů vodem nepřipuštění k závodu. Doporučuje se sportovní oděv.
4. KATEGORIE, DIVIZE, SESTAVY 4.2. KATEGORIE 4.2.1. Č LS uznává následující kategorie: ženy nad 18 let muži nad 18 let juniorky 17 a 18 let junioři 17 a 18 let kadetky 15 a 16 let kadeti 15 a 16 let starší žákyně 13 a 14 let starší žáci 13 a 14 let mladší žákyně do 12 let mladší žáci do 12 let 4.2.2. Č LS uznává samostatnězávody a soutěže pro ženy, muže, juniorky, juniory, kadetky, kadety, starší žákyně, starší žáky, mladší žákyněa mladší žáky. 4.2.3. O zařazení závodníka do kategorie v roce konání závodu rozhoduje rok narození. 4.2.4. Závodník může soutěžit ve vyšší věkové kategorii, než do jaké patří podle data svého narození, pokud do ní byl svým LK (LO) řádněpřihlášen. Uznání takových výsledků do soutěží - viz Uspořádání a rozpis soutěží v lukostřelběa Soutěžn í řád. 4.3. DIVIZE 4.3.1. Lukostřelci používající rů zné typy luků jsou zařazováni do samostatných divizí a závodí v samostatných soutěžích. Č LS uznává následující divize. 4.3.2. Pro terčovou lukostřelbu: divize reflexní luk podle specifikace v čl. 7.3.1., divize standardní luk s vybavením podle čl. 7.3.2., divize kladkový luk s vybavením podle čl. 7.3.3. 4.4. SESTAVY 4.4.1. Sestava FITA - F Terč desetikruhový o prů měru 122 cm : muži, junioři ženy, juniorky, kadetky, kadeti 6 sad (36 šíp ů) na vzdálenost 90m 70m 6 sad (36 šíp ů) na vzdálenost 70m 60m Terč desetikruhový o prů měru 80cm: 12 sad (36 šíp ů) na vzdálenost 50m 50m 12 sad (36 šíp ů) na vzdálenost 30m 30m Celkem 36 sad (144 šíp ů) Sestava se střílí v jednom nebo ve dvou dnech a doporučuje se střílet v pořadí 90m (70m), 70m (60m), 50m a 30m. Sestava se může střílet i v opačném pořadí. Před zahájením střelby je povolen nástřel nebo trénink (3.17.13). Jsou-li na program ještě
některé jiné sestavy než sestava FITA, střílí se sestava FITA vždy jako první. Redukovaný terč 80 cm lze použít jen na vzdálenost 30m. 4.4.2. Dojitá sestava FITA - 2xF Dvojitá sestava FITA 2xF se skládá ze dvou sestav FITA střílených po sobě. 4.4.3 Poloviční sestava FITA F/2 Terč desetikruhový o prů měru 122 cm : muži, junioři ženy, juniorky, kadetky, kadeti 3 sady (18 šíp ů) na vzdálenost 90m 70m 3 sady (18 šíp ů) na vzdálenost 70m 60m Terč desetikruhový o prů měru 80cm: 6 sad (18 šíp ů) na vzdálenost 50m 50m 6 sad (18 šíp ů) na vzdálenost 30m 30m Celkem 18 sad (72 šíp ů) Doporučuje se střílet sestavu v jednom dni a střílet v pořadí 90m (70m), 70m (60m), 50m a 30m. Sestava se může střílet i v opačném pořadí. Před zahájením střelby je povolen nástřel nebo trénink (3.17.13). Redukovaný terč 80 cm lze použít jen na 30m vzdálenost. 4.4.4. FITA 900 Terč desetikruhový o prů měru 122 cm : muži, junioři, ženy, juniorky, kadetky, kadeti 10 sad (30 šíp ů) na vzdálenost 60m 10 sad (30 šíp ů) na vzdálenost 50m 10 sad (30 šíp ů) na vzdálenost 40m Celkem 30 sad (90 šíp ů) Doporučuje se střílet sestavu v jednom dni a začínat na nejdelší vzdálenosti a končit na nejkratší vzdálenosti. Před zahájením střelby je povolen nástřel nebo trénink (3.17.13). 4.4.5. FITA 70 m Terč desetikruhový o prů měru 122 cm : muži, junioři, ženy, juniorky, kadetky, kadeti 24 sad (72 šíp ů) na vzdálenost 70m Doporučuje se střílet sestavu v jednom dni. Před zahájením střelby je povolen nástřel nebo trénink (3.17.13). 4.4.6. Olympijská sestava - OS. Olympijská sestava má toto složení: vylučovací kola, do kterých postupuje prvních 64 (resp. 32,16) závodníků podle pořadí v kvalifikaci. Stříl í se série utkání ve skupinách. Každé utkání se skládá ze 3 sad po 6-ti šípech vystřelených v limitu 4 minut ze vzdálenosti 70 m na terč o prů měru 122cm. finálová kola, do kterých postupuje nejlepších 8 závodníků z vylučovacích kol resp. přímo podle pořadí z kvalifikace. Střílí se série vzájemných utkání. Každé utkání tvoří 4 sady po 3 šípech vystřelených v limitu 2 minut ze vzdálenosti 70 m na terč o prů měru122 cm a vrcholí soubojem o první místo. Před zahájením střelby je povolen nástřel nebo trénink (3.17.13). Ve vylučovacích a finálových kolech závodník (družstvo) s vyšším výsledkem z kvalifikace stojí na metědle postupového diagramu (pavouku).
4.4.7. Dlouhé vzdálenosti FITA - F/Dl. Terč desetikruhový o prů měru 122 cm : muži, junioři ženy, juniorky, kadetky, kadeti 6 sad (36 šíp ů) na vzdálenost 90m 70m 6 sad (36 šíp ů) na vzdálenost 70m 60m Celkem 12 sad (72 šíp ů ). Sestava se střílí v jednom dni. Před zahájením střelby je povolen nástřel nebo trénink (3.17.13). 4.4.8. Krátké vzdálenosti FITA - F/Kr. Terč desetikruhový o prů měru 80 cm: muži, junioři, ženy, juniorky, kadetky, kadeti 12 sad (36 šíp ů) na vzdálenost 50m 12 sad (36 šíp ů) na vzdálenost 30m Celkem 24 sad (72 šíp ů). Sestava se střílí v jednom dni. Před zahájením střelby je povolen nástřel nebo trénink (3.17.13). 4.4.9. Žákovská sestava FITA - Ž. Terč desetikruhový o prů měru 122 cm : žáci a žákyně 6 sad (18 šíp ů) na vzdálenost 50m 6 sad (18 šíp ů) na vzdálenost 40m Terč desetikruhový o prů měru 80cm: 6 sad (18 šíp ů) na vzdálenost 30m 6 sad (18 šíp ů) na vzdálenost 20m Celkem 24 sad (72 šíp ů) Sestava se střílí v jednom dni. Doporučuje se závod začínat na nejdelší vzdálenosti a končit na nejkratší vzdálenosti. Před zahájením střelby je povolen nástřel nebo trénink (3.17.13). 4.4.10. Krátké vzdálenosti žákovské sestavy FITA - Ž /Kr. Terč desetikruhový o prů měru 80cm: žáci a žákyně 6 sad (18 šíp ů) na vzdálenost 30m 6 sad (18 šíp ů) na vzdálenost 20m Celkem 12 sad (36 šíp ů) Sestava se střílí v jednom dni. Doporučuje se závod začínat na nejdelší vzdálenosti a končit na nejkratší vzdálenosti. Před zahájením střelby je povolen nástřel nebo trénink (3.17.13). 4.4.11. Dvakrát krátké vzdálenosti ze žákovské sestavy FITA - 2xŽ /Kr. Sestava se skládá ze dvou sestav krátkých vzdáleností žákovské sestavy FITA. Sestava se stříl í v jednom nebo ve dvou dnech za sebou, výhradněv pořadí 30m, 20m, 30m, 20m anebo 20m, 30m,20m, 30m. Před zahájením střelby jsou povoleny dvěnástřelné sady po třech šípech nebo trénink (3.17.13). 4.4.12. Standardní sestava FITA - S. Terč desetikruhový o prů měru 122 cm: muži, junioři, ženy, juniorky, kadetky, kadeti 12 sad (36 šíp ů) na vzdálenost 50m 12 sad (36 šíp ů) na vzdálenost 30m Celkem 24 sad (72 šíp ů). Sestava se střílí v jednom dni. Doporučuje se závod začínat na nejdelší vzdálenosti a
končit na nejkratší vzdálenosti. Před zahájením střelby jsou povoleny dvěnástřelné sady po třech šípech nebo trénink (3.17.13). Vybavení závodníků je definováno v kapitole 7. 4.4.13. Zábavná střelba a lukostřelecké hry. Kroměshora uvedených sestav je možné si zvolit střelbu dle vlastního návrhu a uvážení. Musí však být přihlíženo k tomu, aby střelba byla bezpečná a aby byly splněny i další potřebné náležitosti např. uvést do rozpisu závodu přesné podmínky (velikost terčů, počet šíp ů, vzdálenosti, kategorie, divize, způ sob střelby atd.). 7. ZÁ VODY V TERČ OVÉ LUKOSTŘELBĚ 7.0. ZÁ KLADNÍ POJMY 7.0.1. Střelnice Tento pojem zahrnuje všechny prostory, zařízení a pomů cky, sloužící činovníků m a závodníků m k řádnému organizování a provedení závodu. 7.0.2. Střeliště Je to prostor pro vlastní střelbu. Do střelištěnemá přístup nikdo kromězávodníků, rozhodčích, členů pořadatelského sboru, předem ohlášených vedoucích a trenérů. 7.0.3. Nástupní prostor Je-li to možné, určí se prostor pro nástup k zahájení a ukončení závodu. 7.1. VYTÝČ ENÍ STŘELNICE (viz čl. 3.21. a obrázky)
7.1.1. Střeliště se vytyčuje v pravých úhlech. Vzdálenosti se měří přesněod bodu na svislici pod žlutou každého terče kolmo ke střelecké čáře. Povolená odchylka v měření u dlouhých vzdáleností (90, 70 a 60 metrů ) je ± 30 cm, u krátkých vzdáleností (50,40,30,20,10 a 5 metrů ) je ± 15 cm.
7.1.2. Č ekací čára se doporučuje vyznačit nejméně tří (3) metry za střeleckou čárou. V prostoru mezi střeleckou a čekací čárou se smí pohybovat při střelbě pouze rozhodčí. Za čekací čárou se doporučuje volný prostor nejméně tří (3) metrů, ve kterém se mohou zdržovat jen závodníci, trenéři a kapitáni družstev. Přístup diváků je zakázán. 7.1.3. Každá terčovnice je očíslována a postavena ve stejném sklonu, asi mezi 10 až 15 od svislice. Doporučuje se, aby vzdálenost mezi středy terčovnic byla 250 cm (dle možnosti pořadatele), minimálněale 160 cm. Prostory mezi terčovnicemi a za nimi mají být upraveny tak, aby se co nejvíce zabránilo poškození nebo ztrátě šíp ů. Za terčovnicemi může být zřízena vhodná zábrana ( bariéra, hliněný val), aby zachytila šípy, které by mohly minout terčovnice při střelbě. Kovové části terčovnic musí být kryty měkkým materiálem (guma, dřevo), aby se zabránilo poškození šíp ů. Terčovnice a stojany musí být zabezpečeny proti převržení, aby nezpů sobily úraz nebo poškození šíp ů. Při závodech se vzdálenosti mění tak, že se přemísťuje terčovnice a střelecká čára je pevná, nebo mohou zů stat terčovnice na místěpro všechny vzdálenosti a přemísťuje se střelecká čára. 7.1.4. Střed žluté je 130 cm nad zemí měřeno z přibližného rovného povrchu střelnice. Při použití vícenásobných terčů (3 nebo 4) je střed horního terče 160 cm nad zemí. Středy terčů musí být vzdáleny 42 cm. Povolená odchylka nesmí překročit ± 5 cm. Středy žluté všech terčů, připevněných na terčovnicích v jedné řadě, musí vždy pů sobit dojmem, že jsou v přímce. 7.1.5. Všichni závodníci stejné kategorie a divize musí být umístěni na jednom střelišti. 7.1.6. Je-li to možné, měl by být instalován dostatečný počet terčovnic, a to takový, aby na jednom terči stříleli nejvíce tři střelci v jedné řaděevent. čtyři střelci ve dvou řadách. 7 1.7. Na střelecké čáře se kolmo od středu každé terčovnice vytvoří značka opatřená stejným číslem jako terčovnice. Pro střelce se doporučuje minimální prostor 80 cm. Před střeleckou čárou musí být vyznačena třímetrová (3) čára (opravná čára). 7.1.9. Pokud na závod mají povolen vstup diváci, pak se mohou pohybovat 10 m za střeleckou čárou a 20 m od okrajů terčů. 7.1.11.Pro olympijskou sestavu musí být tréninkové střelištěumístěno těsněvedle závodního. Zde mohou, během vylučovací a finálové části, trénovat závodníci, kteří ještěpokračují v soutěži. 7.1.12.Pro olympijskou sestavu družstev musí být ve vzdálenosti 1 m za střeleckou čárou vyznačena jasněviditelná čára. 7.1.14.Pro soutěž družstev bude za jednometrovou (1) čárou box pro střelce a kapitána (viz obr. 7.5.3). 7.2. VYBAVENÍ STŘELNICE 7.2.1. Terče Používají se tři druhy terčů pro venkovní terčové sestavy: prů měr 122 cm, prů měr 80 cm a 80 cm vícenásobný terč (redukovaný).
7.2.1.2. Popis: 122 cm a 80 cm terče jsou rozděleny do pěti soustředných barevných polí od středu směrem ven, takto: Žlutá (zlatá), červená, světlemodrá, černá a bílá. (Mezi světlomodrou a černou; černou a bílou není dělící čára.) Každá barva je rozdělená tenkou kružnicí na dvěbodovací pole stejné šířky, takže tvoří 10 bodovacích polí stejné šířky, měřené od středu žluté: 6,1 cm na terči prů měru 122 cm, 4 cm na terči prů měru 80 cm. Tyto dělící čáry leží vždy celé uvnitř vyššího bodovacího pole. Jakýkoliv dotyk vnější čáry bílé barvy vždy znamená bod. Šířka dělících čar i vnější čáry ohraničující terč nesmí být větší než 2 mm pro oba (80 cm a 122 cm) prů měry terče. Střed terče se jmenuje špendlíková dírka a je vyznačený malým (křížkem) z čar, jejichž šířka nepřesahuje 1 mm a délka 4 mm. Vnitřní desítka (má být označena písmenem na bodovacích lístcích) má prů měr 6,1 cm u 122 cm terče a prů měr 4 cm u 80 cm terče. Zásahy do něho ovlivňují pořadí při shodném nástřelu. Vedle toho lze použít vícenásobný terč (2, 3 nebo 4) na 30 m vzdálenost. Při umístění dvou terčů vedle sebe je vzdálenost středů 42 cm. Tři terče musí být rozmístěny do rovnoramenného trojúhelníku. 4 terče jsou rozmístěny do čtverce se vzdáleností středů 42 cm svisle i vodorovně. Tyto terče mají stejné rozměry jako 80 cm terče, ale bez bodovacích polí od 5 do 1. Nejnižší bodové pole je světle modré s hodnotou 6. Při závodech neregistrovaných FITA, lze použít terče bez označení vnitřní desítky. 7.2.1.3. Bodovací hodnoty a specifikace barev Bodová Barvy Barevná stupnice hodnota 10 Ž lutá 107U 9 Ž lutá 107U 8 Červená 32U 7 Červená 32U 6 svě tle modrá 306U 5 svě tle modrá 306U 4 Černá Process Black 3 Černá Process Black 2 Bílá 1 Bílá
Terč a jeho bodové hodnoty d x y Z Prů měr terče Barevné pásmo Dosažené pásmo Prů měr vnitřní 10 122 cm 12,2 cm 6,1 cm 6,1 cm 80 cm 8 cm 4 cm 4 cm
7.2.1.4. Povolené odchylky Povolené odchylky rozměrů terče se v každém z deseti polí měří na prů měru odpovídajícího kruhu. Odchylka prů měru kruhu nesmí přesahovat ± 1 mm u bodovacích polí 10, 9, 8 a ± 3 mm u ostatních bodovacích polí měřených přes střed. Pole Průměr terče a bodová pole v cm Tolerance v mm Vnitřní 10 6,1 4 1 10 12,2 8 1 9 24,4 16 1 8 36.6 24 1 7 48,8 32 3 6 61 40 3 5 73,2 48 3 4 85,4 56 3 3 97,6 64 3 2 109,8 72 3 1 122 80 3 7.2.1.5. Velikost terčů pro rů zné vzdálenosti (viz kapitola 4.) 7.2.1.6. Materiál terčů Terče mohou být vyrobeny z papíru, nebo z jiného vhodného materiálu. Všechny terče musí být stejné barvy a ze stejného materiálu pro stejné divize. 7.2.2. Terčovnice 7.2.2.1. Velikost přední strany terčovnice ( hranatá nebo kruhová ) nesmí být menší v žádném směru menší než 124 cm. Musí zabezpečovat, aby každý šíp, který zasáhne terčovnici a těsněmine vnější okraj terče, zů stal v terčovnici. Terčovnice musí být pevněupevněny k zemi, aby nemohlo dojít k převržení vlivem větru. 7.2.2.2. Na terčovnici musí být umístěno číslo terče. Doporučují se čísla 30 cm vysoká. Č ísla terčů musí být připevněna nad nebo pod středem terče, tak, aby nezasahovala do terče. Doporučuje se nad střed terče umístit vlaječku z jakéhokoliv lehkého materiálu a výrazné barvy (např. žlutá) jako ukazatel větru, a to asi 40 cm nad horním okrajem terčovnice nebo horním okrajem čísla, je-li umístěno nahoře. Doporučený rozměr vlaječek je nejméně 25 cm a nejvíce 30 cm v obou směrech. 7.2.3. Vybavení časové kontroly 7.2.3.1. Zvuková Řídící střelby (viz čl. 7.7.1.) řídí střelbu a začátky a konce všech časových limitů oznamuje pomocí zvukových a světelných signálů nebo píšťalky.
7.2.3.2. Vizuální Řídící střelby kontroluje všechny časové limity prostřednictvím digitálních hodin, světel, praporků, tabulí a (nebo) jiného jednoduchého zařízení ve spojení s akustickými signály. Pokud dojde při závoděk rozporu mezi vizuálními a akustickými signály, mají akustické signály přednost. Tabule Tabule mají rozměr nejméně120 80 cm a slouží k signalizaci posledních 30 vteřin časového limitu sady. Musí být bezpečněupevněny, aby odolaly větru. Musí se snadno otáčet, aby se ukázaly oběstrany. Na jedné stranětabule jsou střídavěžluté a černé pruhy široké 20 25 cm. Pruhy jsou šikmé pod úhlem 45. Druhá strana tabule je celá žlutá. Světla Barvy světel jsou shora dolů červená, žlutá a zelená. Světla musí být synchronizována a nikdy nesmí svítit dvěsvětla najednou. Pokud jsou spojena se zvukovým signálem, musí se při dvojitém nástupním signálu rozsvítit červené světlo. Digitální hodiny Jsou-li k měření časových limitů použity digitální hodiny, musí být číslice na hodinách nejméně20 cm vysoké a musí být čitelné ze vzdálenosti 100 m. Konstrukce hodin musí umožnit hodiny okamžitěpodle potřeby zastavit a vynulovat. Hodiny musí fungovat na principu odpočítávání. Všechny ostatní požadavky, např. umístění, počet atd. jsou stejné jako u světel. Nouzové vybavení Je-li časový limit měřen elektrickým zařízením, musí být v případěporuchy k dispozici tabule, praporky, nebo jiné jednoduché manuální pomů cky. Světla a (nebo) digitální hodiny a nouzové vybavení jsou povinné pro FITA závody. 7.2.4. Doplňující vybavení Následující vybavení je povinné na FITA závodech a je doporučené i na jiných závodech podle jejich významu: 7.2.4.2. Zařízení označující pořadí střelby, tedy: A B C; C A B; B C A; atd. nebo AB/CD, CD/AB atd., pokud všichni střelci nestřílejí ve stejném čase. Písmena musí být tak velká, aby byla čitelná všemi závodníky z jejich střeleckých pozic; je vhodné použít dvěnebo více takových zařízení. 7.2.4.6. Ve vylučovacích kolech olympijské sestavy musí být pod terči umístěn kroužkový ukazatel výsledku (tzv. flip-score) se třemi čísly. Č íslice musí být nejméně15 cm vysoké. Slouží k aktuálnímu oznámení výsledku. 7.2.4.9. Vlaječky nebo jiné vhodné zařízení, kterým lukostřelci na střelecké čáře nebo u terče mohou přivolat rozhodčího. 7.2.4.13.Dostatek židliček nebo lavic za čekací čárou pro všechny závodníky, kapitány družstev, rozhodčí a jiné funkcionáře.
7.3. NÁČ INÍ ZÁ VODNÍ KŮ Tento článek stanovuje náčiní, které je možno používat při závodech v lukostřelbě. Jeli střelec nucen použít náčiní, které nebylo zkontrolováno rozhodčím, musí je před použitím předložit ke kontrole. Závodník, který poruší toto pravidlo, může být diskvalifikován. Nejdříve jsou uvedena všeobecná pravidla pro všechny disciplíny. Následují zvláštní vybraná pravidla platná jen pro určité divize. 7.3.1. Pro divizi reflexní luk je povolena tato výzbroj: 7.3.1.1. Luk libovolného typu, pokud souhlasí se základním významem slova luk, používaným v terčové lukostřelbě, tj. sestávající z madla (no shoot-throught type madlo bez prů střelného otvoru), držadla a dvou pružných ramen, která končí na špičce zářezem pro tětivu. Luk je připraven k použití tehdy, je-li mezi rameny napnuta jednoduchá tětiva, usazená přímo v drážkách na konci ramen a při použití je držen jednou rukou za držadlo, zatímco prsty druhé ruky natahují, drží a vypouštějí tětivu. Mnohobarevná madla a výrobní značky umístěné na vnitřní straněhorního ramena jsou povolena. 7.3.1.2. Tětiva může být zhotovena z libovolného počtu vláken, která mohou být rů zné barvy, z materiálu pro tento úč el vybraného, se středovou omotávkou sloužící k držení prsty. Místo pro usazení končíku může být zesíleno další omotávkou, aby v ní končík seděl, jak je zapotřebí. Pro vytvoření sedýlka je možné použít jednu až dvězarážky. Na obou koncích tětivy jsou zhotovena očka, kterými se tětiva nasazuje do drážek na špičkách ramen. Na tětivěje povolena jedna zarážka pro nos nebo rty. Omotávka tětivy nesmí končit v zorném poli střelce při plném nátahu. Na tětivěnesmí být v žádném případě prů zory ani jiná zařízení či značky pomáhající k míření. Na tětivě smí být umístěno jedno zařízení, které složí jako kontrola nátahu pro nos nebo rty (cucáček) a musí být umístěno tak, aby nenapomáhalo míření. 7.3.1.3. Zakládka šípu, která může být nastavitelná. Jakýkoliv pohyblivý buton, boční opěrka anebo zakládka pro šíp jsou povoleny, pokud nejsou elektrické nebo elektronické a neposkytují další pomů cku k míření. Opěrný bod nesmí být umístěn dál než 4 cm zpět od bodu opření. 7.3.1.4. Kontrola nátahu (např. klapačka) se smí používat. Může být zvuková, optická nebo doteková (ale vždy jen jedna), ale nesmí být elektrická či elektronická. 7.3.1.5. Zaměřovač nebo značka na luku pro míření jsou povoleny, ale vždy je možno používat pouze jedno takové zařízení, které dovoluje seřizování ve svislém i vodorovném směru, ale musí splňovat tyto podmínky: Nesmí jej tvořit hranol, čočka, nebo jiné zvětšovací zařízení, zařízení udávajíc vodorovnou rovinu, elektrické nebo elektronické zařízení a nesmí mít víc jak jeden záměrný bod. Prodloužené připevnění zaměřovače k luku je povoleno. Destička nebo stupnice sloužící jako pomů cka pro označení vzdáleností může být připevněna k luku, ale nesmí však žádným způ sobem pomáhat v míření. zaměřovací bod může být fiber optic sight pin světelkující bod 7.3.1.6. Stabilizátory a kompenzátory jsou povolené pokud: neslouží jako vodítko tětivy, nedotýkají se ničeho kroměluku, netvoří překážku pro ostatní střelce, pokud jsou na střeleckých metách.
7.3.1.7. Šípy se smí používat jakéhokoliv typu, jestliže souhlasí s významem slova šíp užívaném v terčové lukostřelbě. Šípy nesmí nepřiměřeněpoškozovat terče ani terčovnice. Maximální prů měr šípu nesmí přesáhnout 9.3 mm. Šíp se skládá z dříku s hrotem, končíku a opeření a v případěpotřeby barevného označení. Šípy každého lukostřelce musí být označeny jeho jménem nebo zkratkou a všechny šípy použité v jedné sadětří nebo šesti šíp ů mají být stejné a mají mít stejnou barvu opeření, končíků nebo barevného označení. 7.3.1.8. Chránič prstů ve forměstřeleckých prstíků, rukavic, střeleckých zástěrek nebo tapovacích pásek chránících prsty při natahování, držení a vypouštění tětivy jsou povoleny, pokud nesdružují žádná zařízení, která pomáhají držet, tahat nebo vypouštět tětivu. Rozpěrka mezi prsty je povolena, pokud slouží k tomu, aby prsty nesvíraly šíp. Na ruce držící luk je dovoleno nosit jak palcovou tak i prstovou rukavici anebo podobné
pomů cky. Nesmí však být připevněny k držadlu luku. Destička nebo podobné zařízení připojené k chrániči prstu sloužící pouze pro úč ely ukotvení je povoleno. 7.3.1.9. Dalekohledy, teleskopy a jiné optické pomů cky k určování zásahů jsou povoleny za předpokladu, že nejsou na překážku jiným závodníků m, pokud jde o pozici na střelecké čáře. V olympijské sestavěsoutěže družstev může kapitán družstva ve svém boxu použít dalekohled. Obyčejné či střelecké brýle i sluneční brýle jsou povoleny. Žádné brýle však nesmí být vybaveny mikroskopickými čočkami nebo skly s jakýmikoliv značkami, které by pomáhaly při míření. Sklo u nemířícího oka může být zcela zakryto nebo může být použita páska přes oko. 7.3.1.10.Povoleny jsou doplňky, jako jsou spony, poutací řemínek, náprsenka, stojánek na šípy, toulec, střapce a značky pro nohy, pokud nejsou vyšší než 1 cm, šetřiče ramen, stativ pro dalekohled (může zů stat na střelecké čáře za předpokladu, že není překážkou pro ostatní střelce), indikátor větru (ne elektrický či elektronický) může být připevněn k náčiní a použit na střelecké čáře (např. lehký fábor), elektronický indikátor větru za střeleckou čárou. 7.3.2. Vybavení standardního luku FITA je definováno takto: Ustanovení čl. 7.3.1. platí v plném rozsahu s těmito změnami a (nebo) modifikacemi: 7.3.2.1. Luk je jednoduchého tvaru, skládací (s dřevěným nebo kovovým středem, madlo no shoot-throught type bez prů střelného otvoru), nebo z jednoho kusu. V obou případech jsou ramena dřevěné nebo sklolaminátové konstrukce. 7.3.2.2. Tětiva nesmí být z materiálu s vyšší specifikací než Dacron. 7.3.2.3. Zakládka šípu je jednoduchá, pružné nebo pevné konstrukce a není přestavitelná. Dále může být použita jednoduchá, nepřestavitelná boční opěrka, ale dotykový bod nesmí být víc jak 2 centimetry dozadu od hrdla držadla (pivot point). 7.3.2.4. Může se používat jedno jednoduché zařízení pro kontrolu nátahu, zvukové, optické nebo dotekové (ale vždy jen jedno). Může však dát pouze jeden signál ke kontrole délky nátahu. 7.3.2.5. Zaměřovač musí být jednoduché konstrukce a nesmí být ve svislém směru ovládán šroubem pro mikro-seřízení. Stranové nastavování může být ovládáno šroubem. Zaměřovač a zařízení, na kterém je uchycen, musí splňovat podmínku v poznámce dole. Zaměřovací bod může být fiber optic sight pin světélkující bod. 7.3.2.6. Stabilizátory musí vyhovovat požadavků m uvedeným v poznámce dále. Kompenzátory (TFC s) nejsou povolené. 7.3.2.7. Šípy nesmí být vyšší jakosti než XX75 nebo jim podobné, s obdobnými cenovými relacemi a provedením. Končíky jsou jednoduché konstrukce, buď kónické nebo zasouvatelné. Hroty jsou kónické nebo válcovité se zaoblenou přední částí. Opeření je z lehkého umělého nebo přírodního materiálu. 7.3.2.8. Chrániče prstů nesmí mít žádné vyztužení nebo kotvící či jiné podobné zařízení sloužící k lepšímu držení, nátahu a vypouštění tětivy. 7.3.2.9. Dalekohledy, teleskopy nebo jakékoliv optické pomů cky na určování zásahů šíp ů se nesmí používat. Nejsou povoleny ani střelecké brýle. 7.3.2.10.Doplňky jako jsou spony, poutací řemínek, náprsenka, stojánek na šípy, toulec, střapce a značky pro nohy, pokud nejsou vyšší než 1 cm, jsou povoleny. Poznámka: Nenapnutý luk s povolenými doplňky (a stabilizací ve všech směrech) musí být schopen provléknutí kroužkem o prů měru 122 mm ± 0,5 mm.
7.3.3. Pro divizi kladkový luk je povoleno toto vybavení. Všechny druhy přídavných zařízení, pokud nejsou elektrické nebo elektronické, jsou povoleny. 7.3.3.1. Kladkový luk je takový luk, u kterého se mechanicky zmenšuje síla tahu pomocí kladek a (nebo) vaček. Síla luku v místěnejvětšího tahu nesmí být větší než 60 liber. Luk je připraven k použití buď natažením jedné tětivy usazené rovnou v drážkách pro tětivu na koncích ramen luku, nebo tětivou nataženou mezi konci lanek, tak jak to umožňuje jeho stavba. Vodítko pro lanka je povoleno. Madlo může být shoot-throught type s prů střelným otvorem. 7.3.3.2. Tětiva může být vyrobena z libovolného počtu vláken, která mohou být rů zné barvy, z materiálu pro tento úč el vybraného se středovou omotávkou sloužící k držení prsty nebo pro vypouštěcí zařízení. Místa pro usazení končíku mohou být zesílena další omotávkou, aby v nich končík seděl, jak je zapotřebí. Pevná sedýlka smí být jedno nebo dvě. Na tětivě jsou povoleny zarážky pro nos nebo rty, prů zor, zařízení pro natáčení prů zoru, smyčky atd. 7.3.3.3. Zakládka šípu, která může být nastavitelná. Jakýkoliv pohyblivý buton, boční opěrka anebo zakládka pro šíp jsou povoleny, pokud nejsou elektrické nebo elektronické. Dotykový bod nesmí být umístěn dále než 6 cm vzad od bodu opření. 7.3.3.4. Kontrola nátahu smí být použita zvuková, optická nebo doteková (vždy ale jen jedna), nikoliv elektrická či elektronická. 7.3.3.5. Zaměřovač připevněný k luku, který umožňuje výškové i stranové nastavení, může být doplněn zařízením udávajícím vodorovnou rovinu a (nebo) zvětšovací čočkou anebo hranolem. Prodloužené připevnění mířidel je povoleno. Elektrická nebo elektronická
zařízení nejsou povolena. Zaměřovací bod může být fiber optic sight pin- světélkující bod. 7.3.3.6. Stabilizátory a kompenzátory, za předpokladu, že: neslouží jako vodítko tětivy nedotýkají se ničeho kroměluku netvoří překážku pro ostatní střelce, pokud jsou na střeleckých metách. 7.3.3.7. Šípy se smí používat jakéhokoliv typu, jestliže souhlasí s významem slova šíp užívaném v terčové lukostřelbě. Šípy nesmí nepřiměřeněpoškozovat terče ani terčovnice. Maximální prů měr šípu nesmí přesáhnout 9.3 mm. Šíp se skládá z dříku s hrotem, končíku a opeření a v případěpotřeby barevného označení. Šípy každého lukostřelce musí být označeny jeho jménem nebo zkratkou a všechny šípy použité v jedné sadětří nebo šesti šíp ů mají být stejné a mají mít stejnou barvu opeření, končíků nebo barevného označení. 7.3.3.8. Chránič prstů ve forměstřeleckých prstíků, rukavic, střeleckých zástěrek nebo tapovacích pásek chránících prsty při natahování, držení a vypouštění tětivy. Rozpěrka mezi prsty sloužící k tomu, aby prsty nesvíraly šíp je povolená. Kotvící místo nebo podobné zařízení připojené s chráničem prstu sloužící pro úč ely ukotvení je povoleno. Vypouštěcí zařízení nesmí být připevněno žádným způ sobem k luku a nesmí obsahovat elektrická nebo elektronická zařízení. Na ruce držící luk je dovoleno nosit prstové nebo palcové rukavice nebo podobné pomů cky. Nesmí však být připojeny k držadlu luku. 7.3.3.9. Dalekohledy, teleskopy a jiné optické pomů cky jsou povoleny, pokud nejsou překážkou ostatním střelců m na střelecké čáře. V olympijské sestavěsoutěže družstev může kapitán družstva ve svém boxu použít dalekohled.obyčejné či střelecké a sluneční brýle jsou povoleny. Žádné brýle však nesmí být vybaveny mikroskopickými čočkami nebo podobnými zařízeními nebo skly s jakýmikoliv značkami, které by pomáhaly při míření. Sklo u nemířícího oka může být zcela zakryto nebo mů že být použita páska přes oko. 7.3.3.10.Povoleny jsou doplňky, jako jsou spony, poutací řemínek, náprsenka, stojánek na šípy, toulec, střapce a značky pro nohy, pokud nejsou vyšší než 1 cm, šetřiče ramen, stativ pro dalekohled (může zů stat na střelecké čáře za předpokladu, že není překážkou pro ostatní střelce), indikátor větru (ne elektrický či elektronický) může být připevněn k náčiní a použit na střelecké čáře (např. lehký fábor), elektronický indikátor větru za střeleckou čárou. 7.3.4. Pro závodníky všech divizí není povoleno: 7.3.4.1. Užití jakéhokoliv elektronického komunikačního zařízení, mobilních telefonů a sluchátek před čekací čárou. 7.4. STŘELBA 7.4.1. Každý střelec stříl í své šípy v sadách po třech nebo šesti šípech. 7.4.2. Maximální čas pro střelce na vystřelení sady tří šíp ů jsou dvě minuty, maximální čas pro střelce na vystřelení sady šesti šíp ů jsou čtyři minuty. 7.4.2.1. Závodník nesmí zvednout ruku s lukem, dokud se neozve signál oznamující začátek střelby. 7.4.2.2. Šíp vystřelený na závodní střelnici po oficiálním ukončení tréninku řídicím střelby, po vytažení tréninkových šíp ů, v přestávce mezi jednotlivými vzdálenostmi či sestavami,
bude považován za šíp vystřelený v následující bodované sady a tím střelec ztrácí nejvýše bodovaný šíp této sady. 7.4.2.3. V případěporuchy náčiní zdvihne střelec červený praporek resp. luk na střelecké čáře. Může dostat zvláštní čas (do 15 minut) na nutné opravy nebo výměny poškozeného náčiní. Při nejbližší možné příležitosti odstřílí odpovídající množství šíp ů pod dohledem rozhodčího (rozhodčích). 7.4.2.4. Ve vyřazovacích a finálových kolech olympijské sestavy se neposkytuje náhradní čas, dojde-li k závaděna vybavení. Střelec však může opustit metu, opravit závadu, nebo náčiní nahradit, vrátit se a dostřílet zbylé šípy, pokud už nevypršel časový limit (Platí také při eliminaci družstev v dlouhodobé soutěži 1. ligy SODD). V soutěži družstev mohou zatím střílet ostatní členové družstva. 7.4.2.5. Jednotlivci nebo družstva s volným postupem se nesmí během svých přestávek úč astnit závodu. Mohou trénovat na tréninkové střelnici nebo na nevyužitých terčích závodní střelnice. 7.4.2.6. V závoděolympijské sestavy družstev, jakmile vystřelí kterýkoliv člen družstva šíp před nebo po signálu oznamující časový limit pro střelbu, nebude uznán nejvyšší zásah v nástřelu družstva. 7.4.3. Kroměinvalidních osob, střílejí lukostřelci ve stoje a bez opory, s jednou nohou před a s druhou nohou za střeleckou čarou nebo s oběma nohama střelecké čáře. 7.4.4. Za žádných okolností nelze vystřelit nový šíp. Šíp není považován za vystřelený pokud: 7.4.4.1. Spadlý či špatněvystřelený šíp, jehož část dříku leží v pásmu mezi střeleckou čárou a třímetrovou (3) čárou, za předpokladu, že se nejedná o odražený šíp. Střelec použije další šíp z toulce (ležící šíp nezvedá). 7.4.4.2. Terč nebo terčovnice spadne (přesto, že upevnění bylo odsouhlaseno rozhodčími). Rozhodčí učiní rozhodnutí, která považují za nezbytná a poskytnou odpovídající čas na vystřelení odpovídajícího počtu šíp ů. Pokud terčovnice pouze změní sklon, je na rozhodčích, aby rozhodli a provedli, co je potřeba. 7.4.5. Závodník na střelecké čáře může dostat neelektronickou trenérskou informaci od vedení svého týmu, za předpokladu, že neruší ostatní závodníky. 7.4.5.1. V olympijské sestavědružstev si mohou členové družstva a trenér slovněpomáhat, ať už jsou na metěnebo za metou. Během střelby může trenér radit pouze z prostoru jemu vymezenému. 7.4.6. Stříl í se pouze v jednom směru. 7.4.7. Terčová sestava FITA se může střílet v jeden den, nebo ve dvou po soběnásledujících dnech. Pokud se sestava střílí ve dvou dnech, stříl í se první den dlouhé vzdálenosti a druhý den se stříl í krátké vzdálenosti nebo naopak. 7.4.8. Dvojitá sestava FITA se střílí buď ve dvou a nebo ve čtyřech po soběnásledujících dnech. 7.4.9. Všechny tréninkové šípy se střílejí pod kontrolou řídícího střelby a nebodují se. 7.4.10. V případě, že v programu závodu jsou kroměsestavy FITA i jiné sestavy, které se celé nebo částečněstřílejí tentýž den, střílí se sestava FITA vždy jako první. 7.4.11. Olympijská sestava se střílí podle kap. 4.
7.5. POŘADÍ STŘELBY A Č ASOVÉ KONTROLY 7.5.1. Do jednoho terče mohou střílet jeden, dva, tři nebo čtyři střelci současně. Vozíčkáři mohou zů stat na střelecké čáře po celou dobu. Ukončení střelby oznamují položením svého luku na kolena 7.5.1.2. Pokud střílejí čtyři střelci na jeden terč ve dvou řadách, střídají se ve střelbětakto: AB-CD, CD-AB, AB-CD, atd. 7.5.1.3. Pokud střílejí dva nebo tři střelci současněna jeden terč, tak jejich postavení na střelecké čáře je dáno jejich vzájemným souhlasem. Pokud nedojde k souhlasu, stříl í první střelec vlevo, druhý uprostřed a třetí vpravo. 7.5.1.4. V případěstřelby na vícenásobný terč, střílí každý závodník své šípy do vlastního terče. U tří (3) střelců na tři terče, závodník A střílí na levý terč, B na horní terč a C na spodní pravý terč. U čtyř (4) střelců na čtyři terče, závodník A střílí na horní levý, B na horní pravý, C na spodní levý a D na spodní pravý terč. U čtyř (4) střelců na dva terče vedle sebe stříl í závodník A a C do levého terče a závodník B a D do pravého. U čtyř (4) střelců na dva terče nad sebou střílí závodník A a C do horního terče a B a D do dolního. 7.5.2. V olympijské sestavějednotlivců 7.5.2.1. V kvalifikaci střílejí 2 nebo 3 střelci současněna jeden terč; dlouhé vzdálenosti se střílejí v sadách po šesti šípech, krátké vzdálenosti se stříl í v sadách po třech šípech. 7.5.2.2. Ve vylučovacích a finálových kolech levé/pravé postavení střelce je dáno diagramem nasazení střelců (pavoukem ). V prů běhu prvního kola bude střelec z každé dvojice uvedený v pavouku nahoře střílet toto utkání na levé straně. Přiřazení terčů pro jednotlivá utkání je na volběpořadatele. 7.5.2.3. Ve 1/32 a 1/16 vylučovacích kolech střílejí dva závodníci na jeden terč, v 1/8 vylučovacím kole má každý střelec svů j vlastní terč. Střelci si chodí k terčů m pro šípy a podílejí se na zapisování bodů. 7.5.2.4. Ve finálových kolech (utkání jednotlivců, střídavá střelba) stříl í každý jednotlivec na svů j terč, nemusí chodit k terči pro šípy a úč astnit se zápisu bodování, v tom případěsi závodník musí předem zjednat pomocníka, který sleduje zápisy bodů a vytahuje šípy, šípy se vracejí střelci po skončení druhé a všech následujících sad. 7.5.2.5. Ve střídavé střelběse losuje mincí a vítěz rozhoduje o pořadí střelby v první střílené sadě. Potom se pořadí střelby vymění. 7.5.3. V olympijské sestavědružstev (střílí obědružstva současně): Družstvo tvoří tři (3) nebo čtyři (4) střelci Všichni členové družstva se musí zúč astnit kvalifikace. Nahlášení členů družstva musí být provedeno před začátkem prvního utkání vylučovacích kol. Č tvrtý střelec či náhradník bude čekat za kapitánovým boxem. Je-li čtvrtým střelcem vozíčkář, může čekat na střelecké čáře před kapitánovým boxem. Družstvo může vyměnit své střelce kdykoli mezi sadami. Ve vylučovacích a finálových kolech levé/pravé postavení družstva je dáno pavoukem.v prů běhu prvního kola bude družstvo z každé dvojice uvedené v pavouku nahoře střílet toto utkání na levé straně. Přiřazení terčů pro jednotlivá utkání je na volběpořadatele.
7.5.3.1. Obědružstva začínají každou sadu se všemi třemi střelci za jednometrovou čárou. Teprve, když řídící střelby zahájí utkání a spustí hodiny resp. rozsvítí zelené světlo, první střelec smí překročit jednometrovou čáru. 7.5.3.2. Č lenové družstva (3) si sami určí pořadí v jakém budou střílet. Každý člen družstva stříl í tři (3) šípy. 7.5.3.3. Na metěstojí pouze jeden střelec, ostatní dva čekají za jednometrovou čarou.před jednometrovou čárou smí být jen jeden střelec. 7.5.3.4. Střelec nesmí vyndat šíp z toulce, dokud nezaujme pozici na střelecké čáře. 7.5.3.5. Porušení těchto pravidel řeší rozhodčí. 7.5.3.6. Olympijská sestava na ostatních závodech viz 7.5.2 ale: V 1/8 vylučovacím kole může pořadatel nasadit na terč jednoho nebo dva střelce. Střelci chodí k terčů m a úč astní se bodování šíp ů. V 1/4 finálovém kole střílí jeden střelec na terč. Podle rozhodnutí pořadatele se mohou jednotlivá utkání střílet současně. V tomto případěchodí střelci k terči, a úč astní se bodování. Jestliže není dostatečný počet hodin (stopek) pro kontrolu jednotlivých utkání, řídí řídící střelby střelbu všech utkání společně. 7.5.4. Č asové limity: 40 sekund na vystřelení jednoho šípu, pokud se střelci střídají po vystřelení jednoho šípu v olympijské sestavěa v případěrozstřelu nebo dostřelu. 7.5.4.2. Družstvu je povolena jedna minuta, aby vystřelilo tři (3) šípy v rozstřelu během olympijské sestavy družstev. 7.5.4.3. Dvě minuty na jednu sadu tří šípů v závodějednotlivců. 7.5.4.4. Tři minuty na jednu sadu devíti šíp ů v závodědružstev v olympijské sestavě. 7.5.4.5. Č tyři minuty na sadu šesti šípů v závodějednotlivců. 7.5.4.6. Č asový limit může být ve výjimečných případech prodloužen (viz čl. 7.7.1.11.). 7.5.4.7. Třicet (30) sekund před skončením časového limitu je dán optický varovný signál, kromě finálového kola olympijské sestavy, kdy se střelci střídají po jednom šípu. 7.5.5. Zařízení pro optické signály mají být umístěna na obou stranách střeliště, a je-li to nutné, i v prázdném prostoru mezi terči pro ženy a pro muže tak, aby je měli možnost sledovat praváci i leváci. Jsou umístěna před střeleckou čarou na každé straněstřelištěa v prázdném prostoru v libovolné vzdálenosti menší než 30 m od střelecké čáry, ale
viditelná všemi střelci na střelecké čáře. 7.5.6. Pokud je střelba řízena tabulemi, je nutné umístit dvědesky v prázdném prostoru tak, aby tutéž stranu desek (celá žlutá, nebo žlutočerné pruhy) viděli současněženy i muži. Žlutočerná pruhovaná strana otočená k závodníků m je varuje, že zbývá pouze třicet (30) sekund do konce časového limitu. V předcházejícím čase bude ke střelců m otočená žlutá strana desky. 7.5.7. Je-li střelba řízena světly (kroměfinálových kol olympijské sestavy): Č ervená zároveň s rozsvícením světla dá ředitel střelby dvěma zvukovými signály pokyn střelců m, kteří jsou na řadě(a, B, C nebo AB, CD, podle pořadí), aby společně nastoupili na metu. (Kromězávodu družstev.) Zelená po 20-ti sekundách se na semaforech změní barva (po 10 sekundách ve všech vzájemných utkáních) a ředitel střelby dá jedním zvukovým signálem pokyn na zahájení střelby, Ž lutá toto světlo se rozsvítí třicet (30) sekund před koncem časového limitu, Č ervená znamená, že časový limit (viz čl. 7.5.4.) je vyčerpaný a ředitel střelby dvěma zvukovými signály ukončí střelbu, i když nebyly vystřeleny všechny šípy. Pokud je ještě některý střelec na střelecké čáře, musí odstoupit za čekací čáru. Další střelci v pořadí se postaví na metu a čekají na zelené světlo, které oznámí začátek střelby. Všechno se opakuje, dokud všichni nevystřelí své šípy. Na vzdálenostech, kde se střílí šest (6) šíp ů (2 sady po 3 šípech), se před bodováním opakuje výše uvedený postup. Jakmile se po odstřílení sady 3 šíp ů (nebo 2 sad po 3 šípech) nebo devíti šíp ů (3 3 šípy v závodě družstev) rozsvítí červené světlo, dá ředitel střelby třemi zvukovými signály pokyn střelců m aby šli k terčů m bodovat. 7.5.8. Pokud všichni střelci ukončili střelbu před uplynutím časového limitu a střelecká čára je prázdná, dá ředitel střelby další signál ihned. 7.5.9. Dvacet (20) sekund je čas povolený střelců m na odchod ze střelecké čáry a pro příchod další řady na začátku každé sady a je, viz čl. 7.5.7. oznámen dvěma zvukovými signály. Žádný závodník nesmí nastupovat na střeleckou čáru mimo stanovený signál provázený světly. 7.5.10. Během střídavé střelby jednotlivců oba střelci zaujmou pozici na střelecké čáře.po uběhnutí deseti (10) sekund je dán jeden zvukový signál a začne čtyřicetisekundový (40) časový limit pro střelbu prvního závodníka. Jakmile vystřelí jeden šíp a body jsou oznámeny, je dán jeden zvukový signál pro druhého střelce a začne jeho čtyřicetisekundový (40) limit pro jeden šíp. Střelci pokračují ve střídání svých výstřelů do chvíle, kdy oba vystřelili 3 šípy. 7.5.11. Pokud je střelba sady z jakéhokoliv dů vodu přerušena, časový limit je upraven takto: na vystřelení každého šípu je povolen čas čtyřicet (40) sekund u jednotlivců. Při olympijské sestavěsoutěže družstev bude dán čas na jeden šíp dvacet (20) sekund. Střelba znovu pokračuje ze střelecké čáry. 7.5.12. Pořadí střelby může být dočasnězměněno, pokud střelec potřebuje vyměnit tětivu nebo provést jinou podstatnou úpravu na svém náčiní. Pokud střelec zjistí závadu na střelecké čáře, odstoupí o krok zpět a zavolá rozhodčího buď praporkem nebo jiným určeným způ sobem. Rozhodčí po ověření, že střelec oprávněněopustil střeleckou čáru, zajistí s řídícím střelby tomuto střelci vystřelení zbylých šíp ů předtím, než dá signál k terčů m. Ostatním střelců m je tato skutečnost oznámena rozhlasem. Tento postup neplatí pro
vylučovací a finálová kola olympijské sestavy. Viz 7.4.2.4. 7.5.13. Pořadatel může zorganizovat závod tak, že ženy a muži střílí v rů zných časech na stejných terčovnicích. 7.5.14. Při olympijské sestavěsoutěže družstev na ostatních závodech bude dán čas na jeden šíp dvacet (20) vteřin. Střelba znovu pokračuje ze střelecké čáry. 7.6. BODOVÁ NÍ 7.6.0. Bodovací lístek musí mít vyplněno: jméno. příjmení, kategorie, divizi, LK (LO) a datum. 7.6.1. Pro každý terč je určen jeden bodovač z řad závodníků, popřípaděurčena osoba zejména pro kategorii žáků. 7.6.2. U vzdáleností 90, 70 a 60 m se boduje po každé saděšesti (6) šíp ů. 7.6.3. U vzdáleností 50 a 30 m se boduje po každé sadětří šíp ů. 7.6.4. Ve vylučovací části olympijské sestavy střelec hlásí své zásahy. 7.6.5. Ve vylučovací části olympijské soutěže družstev se boduje všech devět šíp ů společně. Všichni střelci mohou k terči, ale jen jeden člen družstva hlásí zásahy za dohledu střelce ze soupeřícího družstva. 7.6.6. Bodovači zapisují zásahy v sestupném pořadí do bodovacích lístků tak, jak jsou hlášeny střelcem, kterému šípy patří. Ostatní střelci na terči musí kontrolovat hodnotu každého hlášeného zásahu. Šíp, který nezasáhne žádné bodovací pole resp. z jiného dů vodu má nulovou hodnotu se značí M. Šíp, který zasáhne vnitřní desítku se značí X. Zapisovatelé mohou sami měnit v bodovacích listech jen součty v případěpočetních omylů, ale nikdy zápisy hodnot zásahů. Změny se provedou tak, že rozhodčí chybný zápis přeškrtne a vedle zapíše správnou hodnotu zásahu. Změna musí být podepsána rozhodčím a střelcem, kterého se oprava týká. 7.6.7. V případěneshody mezi závodníkem a bodovačem se požádá o posouzení hodnoty šípu rozhodčí, popřípadědruhý (nebo třetí). 7.6.8. Není dovoleno dotýkat se šíp ů ani terče před zapsáním zásahů. 7.6.9. Vystřelí-li střelec více než tři šípy (nebo šest šíp ů), devět šíp ů v případědružstva, ať už dopadnou šípy do terče nebo na zem, pak se hodnotí jen tři nejnižší zásahy (nebo šest či devět). Při opakování je střelec nebo družstvo diskvalifikováno. 7.6.10. Hodnota zásahu se posuzuje podle polohy dříku šípu v terči. Zasahuje-li dřík do dvou barev nebo dotýká-li se dělící čáry mezi poli, hodnotí se zásah podle vyššího zasaženého pole. 7.6.11. Jestliže chybí část terče s dělící čárou nebo s rozhraním dvou barev nebo je-li dělící čára šípem posunuta, pak je nutno při rozhodování hodnoty zásahu brát v úvahu myšlenou dělící čáru. 7.6.12. Všechny zásahy po šípech v terči musí být řádněoznačeny po zápisu bodů. 7.6.13. Šípy, které nejsou v terči vidět, ale zů staly v terčovnici, mohou být hodnoceny pouze rozhodčím. 7.6.14. Jestliže: 7.6.14.1.šíp zasáhne terč a odrazí se od něho, boduje podle místa dopadu, ale jen tehdy, pokud jsou všechny předchozí zásahy řádněoznačeny a neoznačený zásah je možno zjistit. Když se šíp odrazí :
a) střelec střílí sám na terč střelec dostřílí sadu 3 nebo 6 šíp ů, zů stane na střelecké čáře a zvedne nad hlavu luk (popř. praporek ) jako signál pro rozhodčího; b) na terči je více než jeden střelec - střelci přestanou střílet, jakmile se šíp odrazil, ale zů stanou na střelecké čáře s luky (popř. praporky) zvednutými nad hlavu. Jakmile všichni střelci na střelecké čáře ukončí střelbu sady nebo uplyne časový limit, řídící střelby přeruší střelbu. Střelec odraženého šípu společněs rozhodčím odejdou k terči, kde rozhodčí rozhodne o zásahu, zapíše hodnotu a označí stopu po šípu. Později se zúč astní bodování této sady. Odražený šíp se odloží k terčovnici až do bodování této sady. Po uvolnění střelištědá řídící střelby pokyn k dostřílení příslušné sady na terči, kde se odrazil šíp. 7.6.14.2.šíp zasáhne terč a zůstane z něho viset: střelec nebo střelci na terči musí přestat střílet a dát znamení praporkem. Jakmile všichni ostatní střelci v řadědokončí sadu, rozhodčí se střelcem zaznamenají hodnotu šípu, šíp vytáhnou z terče, označí zásah a šíp odloží k terčovnici. Zbylé šípy střelec nebo střelci na terči dostřílejí před zahájením další sady. Rozhodčí, který zaznamenal zásah, se zúč astní bodování této sady. 7.6.14.3.šíp prolétne terčovnicí, za předpokladu, že všechny ostatní zásahy na terči jsou označeny a neoznačený zásah šípu skrz terčovnici je identifikovatelný, určí se ta hodnota šípu podle tohoto místa v terči. 7.6.14.4.šíp je nalezen na zemi před nebo za terči a je uplatňován nárok, že jde o šíp, který se od terčovnice odrazil nebo prolétl skrz, pak musí rozhodčí rozhodnout, že šíp terčovnici zasáhl. Jestliže je na terči víc neoznačených zásahů po šípech, závodníkovi se přisoudí hodnota té nejnižší. 7.6.14.5.šíp zasáhne jiný šíp a zů stane v něm; hodnotí se stejnějako zasažený šíp. 7.6.14.6.šíp zasáhne jiný šíp a odrazí se do terče; hodnotí se podle dopadu v terči. 7.6.14.7.šíp zasáhne jiný šíp a odpadne na zem; hodnotí se stejnějako zasažený šíp, pokud lze poškozený šíp lze identifikovat. 7.6.14.8.šíp, který zasáhne jiný terč než terč závodníka, bere se jako šíp této sady a boduje se jako miss (nula, aut). 7.6.14.9. v olympijské sestavěšípy, které se odrazí, prolétnou terčovnicí anebo v ní zů stanou viset, nepřerušují závod. 7.6.14.10.šíp nebyl po odstřílené saděnalezen (v tréninku nebo při závodě), tuto skutečnost musí střelec nahlásit rozhodčímu. 7.6.15. Řídící střelby se, předtím než dá signál k zahájení střelby, přesvědčí, že po bodování nezůstaly v terčích žádné šípy. Pokud k tomu z nepozornosti dojde, střelba se nepřerušuje. Střelec může odstřílet tuto sadu s jinými šípy nebo ji dostřílet po skončení dané vzdálenosti. V případě, že střelec stříl í náhradními šípy, se rozhodčí zúč astňuje bodování a před tím než jsou šípy vytaženy z terče, zkontroluje zápis na bodovacím lístku. 7.6.16. Zapomene-li střelec své šípy, např. na zemi u terče, může použít jiné, za předpokladu, že o tom před střelbou informuje rozhodčího. 7.6.17. V terčové lukostřelběstřelec může pověřit svého kapitána družstva nebo jiného střelce na terči k tomu, aby za něj byl přítomen bodování a vytažení šíp ů ( v případě, že střelec nejde k terčů m). 7.6.18. Bodovací lístky musí být podepsány bodovačem a střelcem. To potvrzuje, že střelec souhlasí s hodnotou každého zásahu. Jestliže bodovač sám závodí, jeho bodovací lístek