Programový 1 sborník XX. 15. - 18. 8. 2019
Předprodej vstupenek: Informační centrum města Kyjova Svatoborská 26, 697 01 Kyjov tel.: +420 518 323 484, GSM: +420 602 155 679 Městské kulturní středisko Kyjov Masarykovo nám. 34, 697 01 Kyjov tel.: +420 518 614 525, +420 518 614 624 Celofestivalová vstupenka v prodeji také v síti Ticketportal. Město Kyjov Městské kulturní středisko Kyjov pořádají národopisnou slavnost 3 XX. 15. - 18. 8. 2019
4 5 Vážení hosté, milí domácí, po čtyřech letech se Kyjov znovu stává Mekkou příznivců folkloru, místem prosyceným lidovými písněmi a tanci, pestrými kroji, lahodným vínem a dobrým jídlem. Jubilejní dvacátý ročník Slováckého roku bude mimořádně reprezentativní přehlídkou tradic kyjovského Dolňácka a sousedního Ždánicka. A že je co prezentovat a na co být hrdý v obou regionech působí celkem 130 dospělých i dětských souborů, pěveckých sborů a muzik. Většina z nich se aktivně podílí na bohatém programu Slováckého roku. Čtyři srpnové dny nabídnou bezmála čtyři desítky pořadů, ve kterých vystoupí více než 4000 krojovaných. Díky tomu patří Slovácký rok k největším a s bezmála stoletou tradicí i k nejstarším národopisným slavnostem u nás. Bez ohledu na věk ale zůstává živý a živoucí. Především díky lidem, kteří o něj pečují. Upřímně proto děkuji všem, kteří při organizaci letošního ročníku přiložili ruku k dílu. Vedoucím folklorních souborů za měsíce strávené pilováním jejich vystoupení a také partnerům festivalu bez jejich štědrosti by Slovácký rok nebyl tak důstojnou přehlídkou našeho regionu a jeho tradic. Zažijte to vzrušení, když stoupá k nebi vysoká a štíhlá májka na znamení začátku slavností, i pocit krásné nostalgie, když se v nedělním podvečeru kácí k zemi a tři dny i noci tepající srdce Slovácka pomalu utichá. I Vám otevře Slovácko svou rozmanitou náruč a město Kyjov svou pohostinnost, i Vy budete na Slováckém roku upřímně vítáni. Vážení a milí návštěvníci, s úctou k tradici jsme připravili letošní program Slováckého roku. Zachovává základní osu minulých ročníků (Stavění máje klenotnice jarmak průvod pořad o Slováckém roku Jízda králů Kácení máje), ale snaží se přinést více volných programů i nových způsobů interpretace lidového umění. Oproti jiným ročníkům je navýšen počet pořadů i výstav, doprovodných programů a odpočinkových zón. Přitom je velkoryse rozšířen okruh programů s volným vstupným. S přípravou národopisné slavnosti pomáhá celá řada lidí a všem patří mé upřímné díky. Naše úsilí ale bude mít smysl jen tehdy, pokud přijdete Vy, milí hosté, a bude Vám v Kyjově při Slováckém roku hezky. Nechte svým očím ochutnat krásu krojů, ústům zase pověstnou slováckou kuchyni. S pohárkem v ruce si sedněte do parku a poslouchejte. Nechte svoje děti dotknout se tradic, ze kterých jsme vzešli. Udělejte si radost na jarmaku. Nechte se bavit, rozesmát i dojmout. Pojďte si s námi zazpívat a zatančit. Těším se na Vás. Ladik Šimeček předseda programové rady František Lukl starosta města Kyjova a prezident festivalu
6 7 Program SLOVÁCKÝ ROK 2019 ČTVRTEK 15. 8. SLOVÁCKO SA NENUDÍ Hudebně zábavný pořad Českého rozhlasu Brno. 17:00 18:20 h Masarykovo náměstí, před radnicí (Autor: Jiří Kokmotos) TETIČKY Medailon posledních nositelek lidového oděvu ve Svatobořicích-Mistříně. 19:00 20:00 h Atrium radnice (Autoři: Markéta Lukešová, Tomáš Kellner) PŘED MNOHA LETY A MNOHA KILY Promítání pořadů z archivu České televize s tematikou folkloru na Kyjovsku. 20:30 22:30 h Masarykovo náměstí, před radnicí (Technické zabezpečení: Petra Kyselková) KDYŽ KŘÍDLOVKA ZPÍVÁ Přehlídka dechových hudeb z regionu, Žadovjáci, Mistříňanka Antonína Pavluše, Skoroňáci, Šardičanka. 20:30 22:30 h Letní kino (Autor: Ladislav Svoboda) 200 Kč PÁTEK 16. 8. VITAJTE V KYJOVĚ MLADÁ MUZIKA ŠARDICE A VLADO KUMPAN Koncert dechové hudby. 16:00 17:00 h Masarykovo náměstí, před radnicí (Autor: Roman Kohoutek) ZAHÁJENÍ SLOVÁCKÉHO ROKU 2019, STAVĚNÍ MÁJE 17:00 19:00 h Masarykovo náměstí (Autoři: Milan Pokorák, Jiří Pelikán, Pavel Stix) ZAPÁLENÍ SLOVÁCKÉHO ROKU Slavnostní zahájení zástupci pořadatelů, hlavních sponzorů a osobností, které Slovácký rok zaštiťují. 19:30 19:50 h Letní kino (Autor: Filip Zdražil) HOŘELO SRDÉČKO ANEB LÁSKA VŠELI- JAKÁ Písňové klenoty zachycující různé podoby lásky. 20:00 22:30 h Letní kino (Autoři: Ludvík Běťák, Jiří Petrů) KYJOV HRAJE KYJOV Nadčasové úpravy lidových písní z regionu v podání předních mladých muzikantů z Kyjovska. 23:00 24:00 h Letní kino (Autoři: Petr Gablas, David Pavlíček) TANEČNÍ ZÁBAVY Dechová hudba Mistříňanka Antonína Pavluše, cimbálové muziky Vojara a Kapric. 20:30 02:00 h Masarykovo náměstí, areál Pod Kaštany, náměstí Hrdinů (Autorka: Andrea Něničková) 200 Kč Společné vstupné 250 Kč SOBOTA 17. 8. JARMAK Prodejní stánky lidových výrobců a řemeslníků. 08:00 18:00 h Masarykovo náměstí (Autorka: Andrea Něničková) KÚPIL SEM SI NA JAR- MAKU Folklorní soubory, mužské a ženské sbory i cimbálové muziky ve vystoupeních s jarmareční tematikou. 09:00 12:00 h Před radnicí (Autor: Josef Varmuža) PARKet I. Bloky volných vystoupení tanečních a pěveckých skupin a tanečních dílen. 09:00 13:00 h Městský park (Autor: Martin Jelínek) OD ADVENTU DO HODŮ Přehlídka lidových oděvů. 09:30 10:30 h Před kostelem Nanebevzetí Panny Marie (Autorky: Taťjana Martonová, Michaela Zálešáková, Jitka Šimečková) NĚTČIČÁK Medailon osobnosti Ivo Šimečka z Kyjova. 10:30 11:30 h Atrium radnice (Autoři: Jiří Petrů, Milan Pokorák) PANNA MARIA, OCHRÁNKYNĚ MORAVY Koncert duchovní hudby v podání orchestru a chrámových sborů. 11:00 12:00 h Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie (Autorka: Alžběta Bočková) UDÍLENÍ CEN MISTR TRADIČNÍ RUKODĚL- NÉ VÝROBY JMK 12:00 12:30 h Masarykovo náměstí, před radnicí (Autorka: Věra Colledani) MLADÉ MUZICÍRO- VÁNÍ Přehlídka dětských cimbálových muzik. 14:00 15:00 h Masarykovo náměstí, před radnicí (Autor: Jiří Petrů ml.) KROJOVANÝ PRŮVOD Průvod obcí z regionu. 15:00 17:00 h Komenského Masarykovo náměstí (Autor: Václav Stix) ROZTANČENÉ NÁMĚSTÍ Volná vystoupení souborů, sborů, muzik a slováckých krúžků. 17:00 19:00 h Masarykovo náměstí (Autor: Rostislav Marada) VÁCLAV + HUDCI = 100 Společná oslava 75. narozenin Václava Horáka a 25. výročí od založení cimbálové muziky Hudci z Kyjova. 17:15 18:15 h Atrium radnice (Autor: David Vašulka) PARKet II. Bloky volných vystoupení tanečních a pěveckých skupin a tanečních dílen. 17.30-20:00 h Městský park (Autor: Martin Jelínek)
8 9 TANEČNÍ OBRÁZKY Z KYJOVSKA Gala přehlídka tanců z regionu Kyjovska. 19:00 20:30 h Letní kino (Autorka: Hana Vašulková) KYJOVské pocity Hrdost, víra, tradice a život ve dvanácti obrazech. 21:00 22:30 h Letní kino (Autor: David Pavlíček) DIAGNÓZA? HUMOR! Pořad tanečního divadla padlý na hlavu. 23:00 24:00 h Letní kino (Autoři: David Pavlíček, Ladik Šimeček) TANEČNÍ ZÁBAVY Dechová hudba Žadovjáci, cimbálová muzika Hudci z Kyjova a Cimbálová muzika Pavla Růžičky z Kyjova. 20:30 02:00 h Masarykovo náměstí, areál Pod Kaštany, náměstí Hrdinů (Autorka: Andrea Něničková) 200 Kč NEDĚLE 18. 8. SNÍDANĚ V TRÁVĚ Ochutnávka místních produktů. 08:30 11:30 h Městský park (Autorka: Jaroslava Kundratová) NEPLECHOV Zábava pro děti, rodiče, prarodiče, tety a strýce. 09:00 14:30 h Městský park (Autoři: Pavel Růžička, Roman Kouřil) JAK SE ŽIJE V NEPLE- CHOVĚ Program dětských souborů. 09:00 11:00 h Městský park (Autor: Pavel Růžička) MŠE SVATÁ 09:00 10:15 h Kostel Nanebevzetí Panny Marie Společné vstupné 250 Kč NA PLNÝ DECH Koncert mladé dechové hudby Svatobořáci. 09:00 10:15 h Masarykovo náměstí, před radnicí (Autor: Přemek Doležal) JÍZDA KRÁLŮ Skoronská chasa na koních. 10:30 13:30 h Masarykovo náměstí (Autoři: Marie a Josef Holcmanovi) ZATOULANÉ POHÁDKY Divadlo provázené mluveným slovem a lidovými tanečními prvky. 11:45 12:30 h Městský park (Autor: Rudolf Danajovič) HORE DĚDINÚ Vystoupení mužských a ženských pěveckých sborů. 13:30 14:45 h Městský park (Autor: Jaroslav Gajda) MADE IN SLOVÁCKO Gala přehlídka tanečních souborů a muzik ze Slovácka a sousedních regionů. 15:00 16:30 h Letní kino (Autor: Rudolf Danajovič) KÁCENÍ MÁJE, UKONČENÍ SLOVÁC- KÉHO ROKU 2019 17:00 19:00 h Masarykovo náměstí (Autoři: Milan Pokorák, Jiří Pelikán, Pavel Stix) VUS ONDRÁŠ A SĽUK Umělecké soubory Ondráš a SĽUK ve společném programu. 20:00 21:30 h Letní kino (Autoři: Rudolf Danajovič, Stanislav Marišler) TANEČNÍ ZÁBAVA Dechová hudba Sobuláci. 19:00 24:00 h Masarykovo náměstí (Autorka: Andrea Něničková) Společné vstupné 100 Kč Společné vstupné pro LK 300 Kč VÝSTAVY TÓNY KOVŮ Výstava zvonů vyrobených rodinnou zvonařskou dílnou Dytrychová - Tomášková z Brodku u Přerova. Vernisáž: 1. 8. v 17:00 h Informační centrum města Kyjova, Svatoborská 26 1. 25. 8. Výstava otevřena během otevírací doby informačního centra. KROJOVÉ INSPIRACE NAPŘÍČ SLOVÁCKEM Podoby tradičního lidového oděvu a jeho proměny v průběhu času. Vernisáž: 14. 8. v 16:00 h Výstava potrvá do 30. 8. Čajovna & Galerie (Autorka: Romana Habartová) MIROSLAV TICHÝ MALÍŘ, GRAFIK, FOTOGRAF Kresby, grafiky, obrazy a fotografie. Vernisáž: 14. 8. v 17:30 h Výstava potrvá do 30. 8. Galerie Doma (Autorka: Jana Truschingerová, kurátorka: Jana Hebnarová) VLADIMÍR VAŠÍČEK 100 LET (VÝBĚR Z MA- LÍŘSKÉHO DÍLA) Obrazy a kresby při příležitosti 100. výročí narození. Vernisáž: 15. 8. v 17:30 h Výstava potrvá do 30. 8. Radniční galerie (Autor: Vladimír Vašíček ml.) BOREK BAYER MALÍŘ, SOCHAŘ Obrazy, kresby a plastiky. 15. 18. 8. Kaple sv. Josefa Kalasanského (Autorka: Alena Šenková) JOSEF KLVAŇA Výstava k 100. výročí úmrtí J. Klvani. Vernisáž: 15. 8. v 16:30 h Výstava potrvá do 10. 11. Vlastivědné muzeum (Autorka: Michaela Zálešáková) Vstupné dle propozic muzea. TÁ KYJOVSKÁ BRÁNA, PĚKNĚ MALOVANÁ Součástí je malířská dílna před budovou gymnázia. 17. 8. 09:00 13:00 h Foyer Klvaňova gymnázia (Autorka: Lenka Jurečková) Otevírací doba všech výstav Čtvrtek 15. 8. 17 20 h Pátek 16. 8. 10 18 h Sobota 17. 8. 10 18 h Neděle 18. 8. 10 17 h DOPROVODNÝ PROGRAM KRMELEC Gastrofestival a odpočinková zóna plná pohody s doprovodným programem. 16. 8. 17:00 02:00 h 17. 8. 08:00 02:00 h 18. 8. 08:00 17:00 h Náměstí Hrdinů, před gymnáziem (Autor: Martin Zrzavý) "PRO TY, CO NECHCÚ NEBO NEMOŽÚ SPAT" Byla sobota náročná? Nebo večírek ještě neskončil? Ať tak či onak, pořádný vývar vám pomůže nakopnout nedělní den správným směrem a užít si Slovácký rok do poslední chvíle. Dojdite na našu vyprošťovací polívku! Do vyprodání zásob. 18. 8. 08:00 11:00 h Náměstí Hrdinů, před gymnáziem (Autor: Martin Zrzavý) SLOVÁCKÝ DĚTSKÝ KOUTEK Dětské atrakce a zázemí pro celou rodinu. 17. 18. 8. 09:00 21:00 h Farní zahrada (Organizátor: Centrum pro rodinu)
10 11 13. ROČNÍK GALERIE RULANDSKÝCH VÍN V ČR Sportovní hala Klvaňova gymnázia, náměstí Hrdinů 17. 8. 14:00 24:00 h 18. 8. 11:00 17:00 h (Pořádá: Cech kyjovských vinařů) Vstupné dle propozic pořadatele. SLOVÁCKO V ARCHIVECH ČESKÉ TELEVIZE Projekce archivních pořadů brněnského studia ČT s folklorní tematikou. 17. 8. 14:00 24:00 h 18. 8. 11:00 17:00 h Třída Palackého STAGE ČESKÉ TELEVIZE Zábava pro děti i dospělé složená z pořadů ČT TS Brno. Pořady pro děti (Hýbánky, Terčin zvířecí svět, Hopsasa a další), AZ-kvíz s folklorní tematikou, soutěže a autogramiády, fotopointy. Moderuje Aleš Zbořil. 17. 8. 10:00 18:00 h 18. 8. 10:00 16:00 h Třída Palackého TANEČNÍ ZÁBAVA S CM ZE STRÁŽNICE S KOŠTEM VÍN BORŠOVSKÝCH MALOVINAŘŮ Sportovní areál Boršov 17. 8. 20:00 02:00 h (Autoři: obyvatelé Boršova) 100 Kč JIHOMORAVSKÁ KRAJSKÁ VÝSTAVA ZVÍŘAT MLADÝCH CHOVATELŮ Součástí jsou závody v králičím hopu a místní výstava zvířectva. Projížďky na oslících, prodej květin, kaktusů, chovatelských, zahrádkářských potřeb a krmiv. 16. 8. 16:00 20:00 h 17. 8. 08:00 20:00 h 18. 8. 08:00 17:00 h Soukromý areál U zámku, Palackého ulice - naproti vlastivědného muzea (Pořádá: Český svaz chovatelů Kyjov a Okresní komise pro práci s mládeží Hodonín) Vstupné dle propozic pořadatele. SLOVÁCKÝ ROCK Vystoupení rockových kapel Narajama, Helemese, TheCoffees, 1flfsoap v netradičním pojetí. 17. 8. 19:00 02:30 h Klub Nětčice Kyjov Občerstvení zajištěno. 150 Kč Předprodej vstupenek Informační centrum města Kyjova Svatoborská 26, 697 01 Kyjov Tel.: +420 518 323 484 Mob.: +420 602 155 679 Městské kulturní středisko Dům kultury Masarykovo nám. 34, 697 01 Kyjov Tel.: +420 518 614 525, +420 518 614 624 Zvýhodněné vstupné Celofestivalové vstupné 600 Kč Celodenní vstupné pátek 16. 8. 350 Kč Celodenní vstupné sobota 17. 8. 350 Kč Děti do 6 let, ZTP/P zdarma Celofestivalová vstupenka v prodeji také v síti Ticketportal. Pas Slováckého roku Novinka pro všechny, kdo si chtějí Slovácký rok do sytosti užít, získat originální suvenýr, čerpat benefity v hodnotě až 1000 Kč a také soutěžit o hodnotné ceny. Více na www.slovackyrok.cz SLOVÁCKO SA NENUDÍ Čtvrtek 15. srpna 17:00 18:20 h Masarykovo náměstí, před radnicí Putování Marka Šalandy po Slovácku. Vášnivý turista během 11 dnů navštíví obce, ve kterých je folklor doma. O postřehy z cest a ze setkání s lidmi, které na své pěší výpravě potká, se podělí s posluchači Českého rozhlasu Brno a Českého rozhlasu Zlín prostřednictvím pořadu Srdcovky Zdeňka Junáka. Cílem Markova putování je Kyjov, kam dorazí ve čtvrtek 15. srpna a symbolicky tak odstartuje bohatý program Slováckého roku. Jeho příchod v 17 hodin ozdobí hudebně zábavný pořad, který na svých vlnách odvysílá Český rozhlas Brno. Vinařští romantici a Zdeněk Junák Autorský tým: Marek Šalanda, Zdeněk Junák, Jiří Kokmotos TETIČKY Čtvrtek 15. srpna 19:00 20:00 h Atrium radnice Medailon posledních nositelek lidového oděvu ve Svatobořicích-Mistříně. Komorní pořad, který je založen na rozhovorech s posledními nositelkami lidového oděvu, jež zcela vystihuje a spojuje pojmenování tetičky. Tématem rozhovorů nebude jen lidová kultura, ale také barevné vzpomínání na život ve spojené dědině, hrdé a osobité. Rozhovory budou proloženy vystoupeními malých forem skupin ze Svatobořic-Mistřína. Tetičky Ženský sbor Rezedky, Svatobořice-Mistřín Dětský národopisný soubor Podkověnka, Svatobořice-Mistřín Slovácký krúžek Svatobořice- Mistřín Scénář, dramaturgie, režie: Markéta Lukešová Spolupráce: Moderátor: Tomáš Kellner Helena Hájková
12 13 PŘED MNOHA LETY A MNOHA KILY KDYŽ KŘÍDLOVKA ZPÍVÁ Čtvrtek 15. srpna 20:30 22:30 h Masarykovo náměstí, před radnicí V archivu České televize se nachází desítky pořadů, jejichž společným jmenovatelem je folklor na Kyjovsku. Několik klenotů jsme za laskavého svolení brněnského studia ČT vybrali a nabídneme divákům při promítání pod širým nebem. 1) Veselo v Kyjově bývalo (1971) Publicistický pořad věnovaný tradičnímu Slováckému roku v Kyjově. Účinkují amatérské soubory z Kyjova a okolí. Připravili V. Slížková a M. Hachla, stopáž: 24 minut; 2) Slovácký rok v Kyjově (1983) Filmový dokument z věhlasných kyjovských slavností. Režie: M. Peloušek, stopáž: 20 minut; 3) Kyjovsko v cyklu Písně domova (1986) Pořad o folklorních tradicích na Kyjovsku. Účinkují soubory lidových písní a tanců regionu. Režie: M. Peloušek, stopáž: 40 minut; 4) Kyjovská zabíjačka (1990) Hudebně zábavný pořad, ve kterém účinkují Slovácký soubor z Kyjova a Cimbálová muzika Jury Petrů. Režie: M. Peloušek, stopáž: 29 minut. Technické zabezpečení: Petra Kyselková Čtvrtek 15. srpna 20:30 22:30 h Letní kino Slovácký rok, velký svátek každé čtyři roky dává radost, štěstí, krásu, muzikanti ladí noty. Pentle vlají, veselo je všude, přijeďte do Kyjova, líbit se vám bude Toto je část textu skladby Pozvánečka na Slovácký rok, jejíž text napsal MUDr. Petr Němec a autorem hudby je Miloš Procházka. Tato a jiné skladby dechových hudeb regionu zazní v pořadu KDYŽ KŘÍDLOVKA ZPÍVÁ a zahájí tak již tradičně dvacátý ročník Slováckého roku v Kyjově. Na správnou atmosféru Slováckého roku Vás příjemně naladí známé dechové hudby z regionu. Dechová hudba Šardičanka Dechová hudba Skoroňáci Dechová hudba Mistříňanka Dechová hudba Žadovjáci Autor: Ladislav Svoboda VITAJTE V KYJOVĚ MLADÁ MUZIKA ŠARDICE A VLADO KUMPAN Pátek 16. srpna 16:00 17:00 h Masarykovo náměstí Čekání na stavění máje vám, milí posluchači, i letos přichází zpříjemnit dechová hudba. Letos to bude Mladá dechová hudba ze Šardic, kapela s dlouhou tradicí a vynikajícím renomé, kapela ověnčená četnými vavříny z domácích i zahraničních soutěží. Spolu s kapelou pak zahraje hvězda první velikosti, výtečný muzikant s vřelým vztahem k našemu regionu Vlado Kumpan. Vlado Kumpan Mladá muzika Šardice ZUŠ Kyjov Kapelník: Roman Kohoutek
14 15 ZAHÁJENÍ SLOVÁCKÉHO ROKU 2019, STAVĚNÍ MÁJE Pátek 16. srpna 17:00 19:00 h Masarykovo náměstí Slovácký rok otvírají fanfáry trubačů Dechové hudby Žadovjáci a slavnostním slovem z arkýře starobylé městské radnice zahajuje starosta města Kyjova. Z hrdel více než sedmdesáti zpěváků z několika mužských sborů z Kyjovska zaznívá symbolická píseň Ej, Kyjove, Kyjove, máš ty, co ti druzí ne. Na náměstí vstupuje průvod všech generací obyvatel obce Bukovany ustrojených v krojích. Muži hrdě zpívají: Bukovanští švarní chlapci voze strojte a koňským potahem přivážejí až 40 metrů dlouhý máj. Ten pak ručně, pomocí žebříků a dřevěných tyčí, vztyčují uprostřed náměstí. Také bukovanské děti si na ručně taženém dřevěném vozíku přivážejí svůj malý máj, který po vzoru dospělých staví, a přitom zpívají a tančí. Máj je symbolem slavností a po tři dny na jeho zeleném vršku ozdobeném pestrými papírovými růžemi vysoko nad městem vlají barevné pentle a turecký šátek. Stavění máje patří ke starobylým zvykům oslavy jara a nového hospodářského roku. Chasa poslední den v dubnu staví máj na návsi a pak ho po celý měsíc pečlivě střeží, aby jej přespolní neukradli. Občané obce Bukovany - stavění máje Mužský sbor, Kyjov Mužský sbor, Svatobořice-Mistřín Mužský sbor, Vracov Ženský sbor, Bukovany Dechová hudba Žadovjáci Autorský tým: Milan Pokorák, Jiří Pelikán, Pavel Stix ZAPÁLENÍ SLOVÁCKÉHO ROKU Oficiální zahájení festivalu Pátek 16. srpna 19:30 19:50 h Letní kino Nově pojaté slavnostní zahájení svede na pódium zástupce pořadatelů, hlavních sponzorů a osobnosti, které Slovácký rok zaštiťují. Doplní je krojované páry z regionu Severokyjovska, Jihokyjovska a Ždánska. Na závěr ceremoniálu, po vzoru olympijských her, které se stejně jako Slovácký rok konají jednou za čtyři roky, dojde k zapálení přistaveného ohniště a tím k symbolickému zahájení folklorních slavností. Filip Zdražil - moderátor František Lukl - starosta města Kyjova Ladik Šimeček - předseda progr. rady Ladislav Pavluš - ředitel MKS Kyjov VIP hosté Autor: Filip Zdražil
16 17 HOŘELO SRDÉČKO ANEB LÁSKA VŠELIJAKÁ Pátek 16. srpna 20:00 22:30 h Letní kino Láska patří ke klenotům nejdražším, bez lásky bychom tady nebyli. Lidová píseň zachycuje nejširší paletu jejích podob a odstínů. Od zamilovanosti a štěstí z lásky naplněné až po zoufalství z lásky nešťastné, od jejích vážných a osudových stránek až po ty humorné a škádlivé. Podobám a proměnám lásky se chceme věnovat v pořadu Klenotnice, který jsme nazvali Hořelo srdéčko. KYJOV HRAJE KYJOV Pátek 16. srpna 23:00 24:00 h Letní kino Dramaturgie pořadu staví na stálicích předních upravovatelů a cimbálových muzik regionu. Hudební úpravy budou aranžovány pro velký cimbálový orchestr složený z mladých a talentovaných hvězd kyjovského Dolňácka a přilehlého okolí. hudebníci Kyjovska Scénář, hudební dramaturgie: Petr Gablas Režie: Průvodní slovo: David Pavlíček Adéla Němcová Slovem provázejí: Katka Kovaříková a Luděk Běťák Autorský tým: Inspicienti: Pěvecký sbor Zpěvulenky, Čeložnice Sboreček z Dubňan Ženský sbor Tragačnice, Kyjov a Michal Procházka Ženský sbor Milotice a Lubomír Smolák Ženský sbor Tetky z Kyjova a Pavel Švorba Mužský pěvecký sbor Paniháj, Moravany Mužský sbor z Kyjova Folklorní soubor Marýnka a Pavel Petržela, Vracov Taneční složka Pajtáši Slováckého souboru Kyjov Kyjovští verbíři (vítězové taneční soutěže ve Strážnici) Varmužova cimbálová muzika, Svatobořice-Mistřín Běťákova hudecká muzika, Osvětimany a Jiří Potyka Cimbálová muzika Jury Petrů, Kyjov Cimbálová muzika Pavla Růžičky, Kyjov Cimbálová muzika Javor z Kyjova a Marie Ostřížková Cimbálová muzika Friška, Kyjov a Václav Horák Cimbálová muzika Hradisko, Ždánice s Jarkem Homolou a Pavlem Mlejnkem Cimbálová muzika z Milotic Gajdošská skupina z Vacenovic Gajdova rodina z Kyjova Bohdana Menšíková, Yvona Kalábová a Jan Gajda Marie Pavlíková, Bohuslavice Josef Varmuža s dcerou Barčou Jana Neničková a Bohdana Menšíková s kytaristou Víťou Začalem, Kyjov Luděk Běťák a Jiří Petrů Jakub Švorba, Barbora Závodská a Adéla Švorbová TANEČNÍ ZÁBAVY Pátek 16. srpna 20:30 02:00 h Masarykovo náměstí, náměstí Hrdinů, Pod Kaštany Taneční zábava při dechové hudbě se bude tradičně odehrávat na podiu před radnicí. K poslechu i k tanci zahraje dechová hudba Mistříňanka Antonína Pavluše. Tuto dechovou hudbu založili bratři Antonín a Josef Pavlušovi, kapelníkem se stal Antonín Pavluš, současným kapelníkem je František Pavluš. Za dobu své existence kapela dokázala snad všechno, co dechová kapela může dokázat. V roce 1975 pod taktovkou Josefa Frýborta získala jako první kapela z Moravy Zlatou křídlovku a následovala řada ocenění v domácích i zahraničních soutěžích. Mistříňanku slýcháme na koncertech, festivalech, v rozhlasových a televizních pořadech. Na náměstí Hrdinů před gymnáziem to rozproudí cimbálová muzika Kapric pod vedením primáše Ladislava Švidroně. Muzika Kapric byla založena v roce 2006. Od té doby se v kapele vystřídalo devět výborných muzikantů, kteří vždy muziku o kousek posunuli až do dnešní podoby. Tato muzika má nejblíže k folklorní oblasti Kyjovsko, nicméně bohatý repertoár muziky a všestrannost muzikantů zahrnuje písně snad ze všech oblastí Moravy a Slovenska a nebrání se žádné výzvě, experimentu a improvizaci. V areálu Pod Kaštany bude hrát mladá cimbálová muzika Vojara, pro jejíž členy je hraní především zábava a radost. Svůj zápal a nadšení pak umí přenést
18 19 na posluchače, diváky i tanečníky, zkrátka na všechny ostatní. Mají široký repertoár, jsou mladí, plní nadšení a energie a rozhodně se s nimi nudit nebudete. Primášem této cimbálové muziky je Antonín Pavluš ml. Dechová hudba Mistříňanka Cimbálová muzika Kapric Cimbálová muzika Vojara Autorka: Andrea Něničková LIDOVÝ JARMAK Sobota 17. srpna 8:00 18:00 h Masarykovo náměstí Jarmak je původním významem výroční trh, německy Jahrmarkt, kde Jahr = rok a markt = trh. Dle odborného názoru jde o ekonomicko-společenskou událost pořádanou na základě privilegia uděleného panovníkem, který je většinou uděloval při povyšování vesnice na městečko. Tento speciální trh se odlišoval od běžných týdenních trhů, konal se jednorázově a účastnili se ho i obchodníci přijíždějící z větších vzdáleností či nabízející běžně nedostupné zboží. Je nad slunce jasné, že právě takovýto výroční trh, plný vůní a barev, lákadel a krásného, běžně nedostupného zboží, neboli JARMAK, nesmí na Slováckém roku chybět. Jste srdečně zváni. Autorka: Andrea Něničková KÚPIL SEM SI NA JARMAKU Sobota 17. srpna 9:00 12:00 h Masarykovo náměstí, před radnicí Takže, až budete mít dosti "ruky trhu", zaměstnejte i svoji hlavu, hlasivky a případně končetiny a podívejte se s námi na to, co se dělo na jarmaku mimo trhu a klidně se k nám i přidejte. Autorský tým: Mužský sbor, Nětčice Mužský sbor Od Lip, Vacenovice Mužský sbor, Ždánice Mužský sbor Paniháj, Moravany Mužský sbor, Dambořice Ženský sbor Zpěvulenky, Čeložnice Sboreček z Dubňan Ženský sbor Babské ucho Ženský sbor Děvčata z Dambořic, Dambořice Ženský sbor Drmolice, Dubňany Dětský soubor Lipinka, Vracov Dětský folklorní soubor Klimentek, Osvětimany Dětský slovácký krúžek Púpavěnka, Žádovice Dětský folklorní soubor Násedlováček, Násedlovice Dětský národopisný soubor Děcka ze Skoronic, Skoronice Dětský folklorní soubor Salajenka, Dambořice Dětský folklorní soubor Kyjovánek II, Kyjov Folklorní soubor Lipina, Vracov Folklorní soubor Vyslúžilci, Kyjov Slovácký soubor Lúčka, Svatobořice-Mistřín Národopisný soubor Dúbrava starší, Dubňany Dětská cimbálová muzika, Dambořice Dětská cimbálová muzika Babí Lom při ZŠ a MŠ Sobůlky Mluvené slovo lidový vypravěč: Tonko Jedlička z Pezinku rozený ve Svatobořicích-Mistříně Josef Varmuža autor, průvodní slovo Jaroslav Homola spoluautor Jarmark v Kyjově, ale i jinde (na Kyjovsku jarmak) plnil kromě své prvotní, hospodářské role, tedy nákupu, prodeje a případně směny zboží, také důležitou roli společenskou. Setkávali se zde lidé z širokého okolí a probíhaly zde různé další aktivity a kromě jiného se zde také zpívalo a kde je zpěv, tam je i tanec. Pořad "Kúpil sem si na jarmaku." nám tedy doplní to obchodní hemžení ukázkami oné kulturní "nadstavby".
20 21 PARKet Sobota 17. srpna 9:00 13:00 h, 17:30 20:00 h Městský park Kyjovsko není region proslulý poloprofesionálními až profesionálními tělesy, jejichž vystoupení vyráží dech svojí technickou náročností a propracovaností. Tady folklor žije doslova v každé vesnici. Do krúžků a souborů, kterých je na Kyjovsku na 140, nechodí sportovní tanečníci, ale nadšenci. Mnohé tyto spolky se zjevují jen jednou za čtyři roky na Slovácký rok. A právě pro ně je PARKet. Pódium v parku s přilehlou odpočinkovou zónou přivítá hlavně skupiny, které se nepředstaví na velké scéně. Přes 20 souborů zde předvede svoje umění. Dětské soubory, mužské a ženské sbory, tanečníci všech věkových skupin i divocí folkloristé se na Vás těší v parku pod majestátním platanem. A jestli zbude chvilka, aj nějaký tanec Vás naučíme Přípravka Slováckého souboru, Kyjov Folklorní soubor Lipina, Vracov Chasa ze Ždánic Oskoruša Vacenovice Omladina Vacenovice Folklorní soubor Habřéci, Lovčice Dětský folklorní soubor Násedlováček, Násedlovice Dětský folklorní soubor Klimentek, Osvětimany Dětský soubor Vřesovjánek, Vřesovice Národopisný soubor Púpava, Žádovice Dětský folklorní soubor Púpavěnka, Žádovice Folklorní soubor Šotyš, Milotice Mužský sbor Domanín Ženský sbor Drmolice, Bzenec Žebříkoví kluci, Kostelec Národopisný soubor Dúbrava, Dubňany Ženský sboreček Koňadra, Vracov Ženský sbor Ženičky, Ždánice Národopisný soubor Ždáničan, Ždánice Soubor písní a tanců Vracovjan, Vracov Dětský národopisný soubor Děcka ze Skoronic, Skoronice Autor: Martin Jelínek OD ADVENTU DO HODŮ Sobota 17. srpna 9:30 10:30 h Před kostelem Nanebevzetí Panny Marie Motto: Václav Frolec: "Prostá krása prochází všemi projevy lidové kultury a prostupuje životem člověka řídícím se řádem tradice." Přehlídka lidových oděvů zimních, letních, obřadních, svátečních i pracovních z kyjovského Dolňácka, Vracovska a Ždánska. Schodiště kostela Nanebevzetí Panny Marie a svatých Cyrila a Metoděje se po čtyřech letech opět stane dějištěm krojové přehlídky, jejímž cílem je ukázat krojovou rozmanitost v závislosti na lidovém zvykoslovném kalendáři. V lidovém obyčejovém zvykoslovném roce se mísily prvky odrážející přírodní cykly s prvky křesťanské liturgie, prvky pohanské magie překryté svátky připomínající události z Kristova života a jednotlivých světců. Rok začínal Vánocemi. V rámci oslav Kristova narození se však nezapomínalo různými magickými praktikami a koledováním na snahu po zajištění úrodného a úspěšného zemědělského roku. Podobně se tak dělo i v postním období předvelikonočním vrcholícím oslavou Kristova zmrtvýchvstání a pondělní šlahačkou, kdy prostřednictvím mladých, k životu se probouzejících proutků, měla do mladých žen a dívek proudit jejich životadárná síla. K dalším důležitým událostem patřily letnice, slavené v květnu a červnu na oslavu probuzené přírody, zakončené svatodušními svátky. Zvláštní postavení zaujímaly církevní slavnosti spojené s mariánským kultem a kultem Božího těla. Důležitými mezníky zemědělského roku byly oslavy konce žní a hody spojené s oslavou světce, kterému byl zasvěcen místní kostel. V rámci přehlídky představíme oděv, který se při jednotlivých zvycích a oslavách nosil. Zastoupeny jsou všechny krojové typy Kyjovska: kroj severokyjovský, jihokyjovský, vracovský, hanácko-slovácký severní, bohuslavický a kroj žeravický. Soubor Tetky z Kyjova pak představí ženský kroj nošený staršími ženami na Kyjovsku v 80. letech 19. století, při jehož rekonstrukci se vycházelo ze součástí lidového oděvu dochovaných v kyjovském muzeu.
22 23 Ženský sbor Tetky z Kyjova Cimbálová muzika Pavla Růžičky, Kyjov Krojované skupiny z Archlebova, Bohuslavic, Bukovan, Dambořic, Dubňan, Kostelce, Kyjova, Lovčic, Milotic, Ratíškovic, Skoronic, Sobůlek, Svatobořic-Mistřína, Šardic, Vacenovic, Vracova, Žádovic, Žarošic, Ždánic, Žeravic Moderátorka: Eva Nevřivá Autorský tým: Taťána Martonová Jitka Šimečková Michaela Zálešáková NĚTČIČÁK Medailon osobnosti Ivo Šimečka z Kyjova Sobota 17. srpna 10:30-11:30 h Atrium radnice Ivo Šimeček patří ve svých 85 letech k nejstarším a nejdéle působícím folkloristům v Kyjově. Je chodící kronikou dříve samostatné obce Nětčice a uznávanou autoritou v oblasti národopisu. Svých zkušeností využívá jako dlouholetý autor krojových přehlídek Slováckého roku a přispívá svými radami i v mužském sboru Slováckého souboru Kyjov, jehož je stále aktivním členem. K lidové kultuře přivedl i své dva syny, Ivoše a Martina, a folkloru se věnovali aktivně i další členové jeho rodiny. Ivův bratr Zdeněk, výborný zpěvák a tanečník, vedl v Nětčicích chasu a později i nácvik tanečníků kyjovského souboru a byl porotcem soutěže verbířů ve Strážnici. Ivo Šimeček je poutavý vypravěč a s chutí si zazpívá se sborem i sólově. Ivo Šimeček Mužský sbor Kyjov Ženský sbor Tragačnice, Kyjov Taneční složka Pajtáši Slováckého souboru Kyjov Cimbálová muzika Jury Petrů, Kyjov Pořadem provází Milan Pokorák. Autorský tým: Jiří Petrů a Milan Pokorák PANNA MARIA, OCHRÁNKYNĚ MORAVY Sobota 17. srpna 11:00 12:00 h Kostel Nanebevzetí Panny Marie Mariánská úcta byla na Slovácku vždy velmi silná a její odraz lze najít v umění nejen hudebním, ale také ve výtvarném, o čemž svědčí nově zrestaurovaná socha kyjovské vinařské madony, která se stala také ústředním motivem tohoto pořadu. V pořadu budou představeny duchovní skladby i lidové poutní písně, jež napříč staletími oslavovaly patronku a ochránkyni Moravy. Za doprovodu komorního orchestru a varhan zazní díla Adama Michny z Otradovic, Antonia Vivaldiho či Johanna Sebastiana Bacha, sólové hymny k Panně Marii přednesou Alena Kučerová, Ingrid Fukanová a Robin Červinek. Sbory řídí Marek Horáček a Petr Šrahulek, na varhany hraje Alžběta Bočková. Chrámový sbor z Milotic se sbormistrem Petrem Šrahulkem Chrámový sbor z Hovoran se sbormistrem Markem Horáčkem Komorní orchestr hudebníků Kyjovska Alena Kučerová, Ingrid Fukanová, Robin Červinek - sólisté Alžběta Bočková - varhany Václav Lunga - moderátor Autorka: Alžběta Bočková
24 25 UDÍLENÍ CEN MISTR TRADIČNÍ RUKODĚLNÉ VÝROBY JIHOMO- RAVSKÉHO KRAJE Sobota 17. srpna 12:00 12:30 h Masarykovo náměstí, před radnicí je kladen důraz na repertoár založený zejména na párovém tanci skočná ve 2/4 taktu a samozřejmě také na živém a energickém projevu, cifrování, zpěvu a vystupování v krojích. Téměř všichni žáci jsou dětmi muzikantů nebo bývalých členů folklorních souborů, proto se nejedná o uměle udržovanou tradici, ale o živé muzicírování, které děti prožívají i doma s rodinou. Dětské cimbálové muziky reprezentují náš region doma a okolí na mnoha folklorních i nefolklorních akcích. Cimbálová muzika má těšit nejen posluchače, ale především hráče a to je prvotním cílem všech vedoucích, kteří se dětem snaží předat zápal, chuť a energii, jež k cimbálové muzice patří. Hejtman Jihomoravského kraje od roku 2012 každoročně uděluje titul Mistr tradiční rukodělné výroby několika vybraným řemeslníkům mistrům svého oboru, kteří se významně zasloužili o jeho zachování. Mezi nositele tohoto prestižního ocenění patří např. majitel modrotiskové dílny pan Joch ze Strážnice, autorka nezapomenutelných panenek z kukuřičného šustí paní Kočišová ze Vnorov nebo nositelé čerstvě zapsaného nemateriálního statku horňácké činovati tkalci paní Buchtelová a pan Urban z Hrubé Vrbky. Návštěvníci Slováckého roku budou mít výjimečnou příležitost seznámit se s novými nositeli tohoto titulu a v rámci řemeslného jarmarku také blíže poznat práci jejich kolegů. ZUŠ Kyjov, dětský národopisný soubor Děcka ze Skoronic Autorský tým: Věra Colledani, Dita Friáková MLADÉ MUZICÍROVÁNÍ Sobota 17. srpna 14:00 15:00 h Masarykovo náměstí, před radnicí Žáci základních uměleckých škol z Kyjova, Vracova, Dubňan a Osvětiman Autor: Jiří Petrů ml. KROJOVANÝ PRŮVOD Sobota 17. srpna 15:00 17:00 h Průchod městem Více než 3000 krojovaných ze 46 obcí projde za doprovodu dechových a cimbálových muzik nazdobeným městem Kyjovem od vlakového nádraží Komenského třídou na Masarykovo náměstí a dále ulicí Dobrovského a Urbanovou ulicí k Letnímu kinu. Tradiční trasa, ale v novém čase o hodinu později od 15:00 hodin. Autor: Václav Stix Průvodní slovo: Helena Hájková a Jiří Miroslav Valůšek Organizační podpora: SDH Svatobořice-Mistřín Folklor je pro Kyjovsko velmi důležitou součástí kulturního dědictví a cimbálová muzika k němu neodmyslitelně patří. Proto jsou žáci zdejších základních uměleckých škol vedeni nejen ke klasické hudbě, ale také k hudbě lidové, a to ve formě výuky cimbálové muziky. Při vedení žáků pedagogové, kteří jsou současně aktivními folkloristy, navazují na tradice spojené s místem jejich původu. Při formování dětí
26 27 ROZTANČENÉ NÁMĚSTÍ Sobota 17. srpna 17:00 19:00 h Masarykovo náměstí Volná vystoupení souborů, sborů, muzik a slováckých krúžků na kyjovském náměstí. Všechny, kdo chtějí poslouchat, ale i zpívat, zveme v sobotu po průvodu na Masarykovo náměstí. Zpěv písničky nám zlepší náladu, zažene smutek, dodá odvahu, uvolní napětí a pomůže nám vyjádřit naše city. Zpěvnost je jednou z nejpřirozenějších vlastností člověka, proto přijďte mezi nás si zazpívat a snad si odnesete i pěkný zážitek, na který budete rádi vzpomínat. Mladá cimbálová muzika Babí lom Mužský sbor Žarošané, Žarošice Spolek Mužáci, Dubňany Mužský sbor Mužáci, Šardice Mužský sbor Lovčice Mužský sbor Něčičáci, Kyjov Mužský sbor z Archlebova Mužský sbor z Milotic Mužský sbor z Vacenovic Mužský pěvecký spolek Strážovice Mužský sbor ze Ždánic Mužský sbor Věteřáci, Věteřov Folklorní soubor Marýnka, Vracov Ženský sbor Mariánky z Vacenovic Ženský sbor Babské ucho z Lovčic Ženský sbor z Milotic Ženský sbor z Bukovan Autor: Inspice: Rostislav Marada Adéla Maradová VÁCLAV + HUDCI = 100 Sobota 17. srpna 17:15 18:15 h Atrium radnice Pořad připomíná dvě výročí. Životní jubileum 75 let pana Václava Horáka a 25 let od založení CM Hudci z Kyjova. Václav Horák je rodákem ze Želetic, ale většinu svého dospělého života prožil v Kyjově. V jeho písňovém repertoáru se proto objevují jak písně z Kyjovska, tak Ždánska či Hanáckého Slovácka. Václav Horák byl nejen tanečníkem v Slováckém krúžku v Kyjově, ale také dlouhá léta hrál v cimbálové muzice Karla Hyrše, později Jana Slaměny. CM Jana Slaměny doprovázela po několik let Slovácký soubor Kyjov, Lúčku ze Svatobořic- Mistřína a další soubory. Jejich interpretace kyjovských písní byla názorovou alternativou k podání CM Jury Petrů a Varmužovy CM. Během své aktivní umělecké kariéry se pan Horák vyprofiloval jako výrazný sólový zpěvák. K folkloru dovedl svou dceru Hanu a také své dva vnuky - Davida (vedoucí CM Friška) a Martina. Díky svým kontaktům přivedl pan Horák ke spolupráci s CM Friška muzikanty z BROLNu. CM Hudci z Kyjova založili bratři Jiří a Zdeněk Frolcovi společně s Ladislavem Jozsou a Miroslavem Kučerou v roce 1994 poté, co prožili svá učňovská léta v předních muzikách v regionu (CM Jana Slaměny, CM Jury Petrů a Varmužova CM). Cimbálová muzika vychází z písňového bohatství Kyjovska a Ždánska. Umělecky požehnaným obdobím je působení Aleše Smutného na postu primáše. Za dobu jejího samostatného působení prošla muzikou dlouhá řada osobností a muzika spolupracovala s plejádou hostů (Ludmila Malhotská, Karel Hegner apod.) Václav Horák Cimbálová muzika Friška s primášem Davidem Vašulkou Cimbálová muzika Hudci z Kyjova s primášem Michaelem Strýčkem Průvodní slovo: Kateřina Kovaříková Autor: David Vašulka
28 29 TANEČNÍ OBRÁZKY Z KYJOVSKA Sobota 17. srpna 19:00 20:30 h Letní kino Na Kyjovsku je zapsáno velké množství tanců a mnohé z nich jsou stále aktivně tančeny při nejrůznějších příležitostech. V pořadu budou představeny tance dodnes populární, ale i pozapomenuté a to jak párové, tak i sólové a figurální. Divák bude mít příležitost listovat encyklopedií tanců Kyjovska prezentovaných skupinami tanečníků z místa, kde byl tanec zapsán, ve stávajících i nově vytvořených choreografiích velkých forem. Zajímavým bude srovnání taneční interpretace jak aktivních tanečníků folklorních souborů a krúžků, tak tanečníků starších generací. Slovácký soubor Kyjov Taneční složka Pajtáši Slováckého souboru Kyjov Ratíškovská Dolina ženský a mužský sbor Slovácký soubor Svatobořice-Mistřín Slovácký krúžek Svatobořice-Mistřín Slovácký soubor Lúčka, Svatobořice-Mistřín Národopisný soubor Starší Dúbrava, Dubňany Cimbálová muzika Friška + taneční pár, Kyjov Cimbálová muzika Petra Šrahulka z Milotic Cimbálová muzika Kapric, Milotice Cimbálová muzika Dur, Hodonín Autorka: Hana Vašulková Inspice: Zdeňka Matulová, Hana Nováková KYJOVské pocity Sobota 17. srpna 21:00 22:30 h Letní kino Dvanáct obrazů. Jako dvanáct měsíců v roce. Čtyři tematické pilíře. Jako 4 roční období. Hrdost. Víra. Tradice. Život. Hodně o regionu plném citu, vášně, emocí KYJOVSKÉ POCITY. Možná i o Kyjovu městečku KYJOV CITY. Případně i foneticky. Vždyť přeci, KYJOV SI TY! Koláž tanečních, pěveckých, hudebních a divadelních obrazů zachycující život v průběhu ročních období, s jeho obřady a zvyklostmi. Motivy zachycené na plátně v prolínání s živým vystoupením. Neobvyklý, avšak vizuálně atraktivní celek. Dramaturgie, scénář, režie: Odborná spolupráce: Taneční skupina Motovidlo, Kyjov Taneční skupina Matýsek, Kyjov Dětský národopisný soubor Kyjovánek I, Kyjov Folklorní soubor Šotyš, Milotice Slovácký soubor Kyjov Mužský sbor Svatobořice-Mistřín Folklorní soubor Salajka, Dambořice Folklorní soubor Dúbrava, Dubňany Ženský sboreček Koňadra, Vracov Slovácký soubor Omladina, Vacenovice Cimbálová muzika Motovidlo, Kyjov Cimbálová muzika Kapric, Milotice Cimbálová muzika Jury Petrů, Kyjov Cimbálová muzika Friška, Kyjov Cimbálová muzika Hantál, Vacenovice Cimbálová muzika z Milotic Cimbálová muzika Dur, Hodonín Jakub Džubera Tomáš Machalínek Martin Jelínek Pavel Fridrich Jan Tygr Krist Martin Vašulka Milan Pokorák, ml. Michal Závodný Ludmila Mikulčíková Libor Mikulčík Lenka Gajdová Lucka Gajdová Nela Gajdová Jan Gajda Eva Osičková David Pavlíček Markéta Lukešová Režie, kamera a střih videoklipů: Antonín Reňák Kamera, efekty: Fotografie: Inspicienti: Pavel Vrága Radek Severa Kristýna Pavlíčková, Lukáš Uherek, Adéla Klingelová, Adéla Němcová
30 31 DIAGNÓZA? HUMOR! Sobota 17. srpna 23:00 24:00 h Letní kino Pořad tanečního divadla padlý na hlavu. Kapesník a přezůvky s sebou. Nemějte vůbec strach. Nemoc zvaná humor sice bolí, je vysoce nakažlivá, intenzivní, ale trvá jen krátce, proto rozhodně stojí za prodělání. Jedná se vlastně o jakýsi druh emoce, schopnost člověka, věci či situace vzbudit pocit pobavení v jiném člověku často provázené smíchem, hlasitým projevem veselí, radosti, nadšení. Na rozdíl od úsměvu, který je v zásadě pouze specifická grimasa, smích je doplněn o charakteristické hlasité zvuky. Může vzniknout jako psychologická reakce na vtip, lechtání nebo jiné podněty, inhalací oxidů dusíku, aplikací drog. Silný smích může vyvolat slzy. Pozor!!! V případně konzumace tekutin či tekutého jídla může smích vést až k jeho samovolnému vypuzení nosem. Moderují: Všetečníci, Bratislava Profesionální část Vojenského uměleckého souboru Ondráš, Brno Matýsek, Kyjov David Pavlíček a Ladik Šimeček Scénář a režie: David Pavlíček a Ladik Šimeček TANEČNÍ ZÁBAVY Sobota 17. srpna 20:30 02:00 h Masarykovo náměstí, náměstí Hrdinů, Pod Kaštany V sobotu se na pódiu před radnicí představí dechová hudba Žadovjáci, která vznikla v samém centru kyjovského Dolňácka, v Žádovicích. V roce 1955 se poprvé rozezněly nástroje muziky s názvem Žadovjáci. Brzy se zařadila mezi přední amatérské dechové orchestry a její kvality byly zúročeny vítězstvím v celostátní soutěži Zlatá křídlovka v r. 1978. V povědomí příznivců dechovky jsou Žadovjáci nejen díky rozhlasovým a televizním pořadům a nahrávkám na CD, ale také díky mnoha vystoupením doma a v zahraničí. Současným kapelníkem a uměleckým vedoucím je Ladislav Svoboda. V areálu Pod Kaštany bude hrát cimbálová muzika Hudci z Kyjova, která byla založená koncem léta roku 1994 zkušenými muzikanty. Dokladem toho je první CD s názvem Putovali hudci", které muzika nahrála již v roce 1996. Hudební cítění muziky vychází z písňového bohatství Kyjovska a Ždánicka, ale přidávají se i písně z jiných folklorních regionů a někdy i zahraniční. Tedy "putují" svou hrou po různých folklorních oblastech a vybírají si z nich známé i méně známé melodie. Křest CD Jede forman dolinú" zařadili do programu folklorního festivalu kyjovského Dolňácka, XV. Slováckého roku roku 1999. Od té doby natočili další CD a DVD. Pódium a taneční parket před kyjovským gymnáziem (náměstí Hrdinů) bude o sobotní noci patřit všem fanouškům autentického a nespoutaného muzicírování. Známá kyjovská muzika Cimbálová muzika Pavla Růžičky rozjede zábavu, do které se postupně zapojí hosté, muzikanti z nejrůznějších muzik napříč celým Slováckem. Když se přidají také tanečníci a zpěváci, nastane ta pravá slovácká jam session. Dechová hudba Žadovjáci Cimbálová muzika Hudci z Kyjova Cimbálová muzika Pavla Růžičky z Kyjova se svými hosty Autorka: Andrea Něničková
32 33 SNÍDANĚ V TRÁVĚ Tradiční místní produkty a dílničky pro děti Neděle 18. srpna 8:30 11:30 h Městský park NEPLECHOV Řádění děcek od 1 do 100 roků POVOLENO! Neděle 18. srpna 9:00 14:30 h Městský park Krajina Slovácka je lemovaná poli, loukami, zahradami a vinohrady a od pradávna dává svým pracovitým lidem vše, co potřebují ke svému životu. Zkušenostmi předávajícími se z generace na generaci vznikaly jedinečné tradiční místní produkty. Návštěvníci, a zvláště děti, mají možnost vidět na vlastní oči, jak se některé tyto tradiční pokrmy dělají a hlavně jak chutnají. Výrobu domácího másla předvedou ženy z Ježova. Na sucho na kamnech pečené beleše a laty (patenty z bramborového těsta), pečené cibuláče, škvarkové pagáče, zelňáky a další pokrmy budou předvádět ženy z Moravského Písku. Děti si mohou vyzkoušet své dovednosti při vazbě suchých květin, zdobení perníčků a malování tradičních slováckých ornamentů. Jistě pro ně bude také velmi zajímavé si vyzkoušet sypané ornamenty, neboli malování pískem, pod vedením šikovných žen ze Šardic, kde se tato dovednost předků stále aktivně udržuje. Pořad Snídaně v trávě bude doplněn o dětský program "Jak se žije v Neplechově" a zábavnými aktivitami pořadu "Neplechov". Návštěvníci programu budou moci využít sezení na paletovém nábytku a zelených ploch parku. Pořad by měl vyznít jako dětský folklorní piknik. Ženy z Ježova Ženy z Moravského Písku Ženy ze Šardic Ženy z Hovoran Ženy z Ratíškovic Ženy z Vlkoše Autorka: Jaroslava Kundratová Když se se svými dětmi zatouláte do městského parku, vesničku Neplechov nemůžete přehlédnout. Dětské hry, zábava i dovednosti, které byly ještě před sto nebo padesáti lety součástí běžného života, v Neplechově znovu ožijí. Zábavu i poučení u nás najdou všichni, kteří jsou stále dětmi, bez ohledu na věk. Stanoviště a zákoutí Neplechova: Stodola strašidelná i zábavná (prolézačky z balíků slámy, strašidelná stezka, koloběžková dráha, soutěže ) Babiččina zahrádka poučná i uklidňující (poznávání plodin, babiččino čtení pohádek ) Pastva živá až spalující (živá zvířata, hry pasáčků, pečení brambor v ohni ) Bitevní pole bojovně, ale bez krve (hry a soutěže s dětskými zbraněmi pod dohledem zk(o)ušeného veterána ) Řemesla pro šikovné ruce a trpělivé hlavy (ukázky řemesel se zapojením návštěvníků ) Náves hravá a soutěživá (kuličky, tlučení špačka a další hry ) Škola lehce na hlavu (kreativní dílničky, kvíz ) Černá kuchyně pro hladovce i kuchtičky (tlučení másla, zdobení perníčků a různé koštování ) obyvatelé Neplechova Autorský tým: Pavel Růžička a Roman Kouřil
34 35 JAK SE ŽIJE V NEPLECHOVĚ Neděle 18. srpna 9:00 11:00 h Městský park Vítejte v Neplechově! Je to taková docela (ne)obyčejná vesnička. Máme tu kostelík s farou, náves (dědinu) a na ní malou školu. Neplechovem protéká říčka Nezbednice, která se za vsí klikatí mezi políčky a pastvisky a ztrácí se v hlubokých lesích. U nás v Neplechově žije spousta dětí. Když zrovna nejsou ve škole, pomáhají v hospodářství nebo si hrají. Neplechovské děti dělají taky neplechu, ale jenom takovou docela malinkou, takovou k pousmání nebo docela nepatrnému pohrožení jedním malým prstem. Tak se na chvilku zastavte, zujte si boty, zakousněte svačinu a zapomeňte se v Neplechově, docela obyčejné dědince, kde se zastavil čas. Autor: Dětský folklorní soubor Trnaveček, Milotice Dětský soubor Vrtílko, Vracov Dětský folklorní soubor Salajenka, Dambořice Národopisný kroužek Nenkovjánek, Nenkovice Dětský národopisný soubor Kyjovánek II, Kyjov Dětský národopisný soubor Ždáničánek, Ždánice Dětský národopisný soubor Kyjovánek I, Kyjov Dětský národopisný soubor Dúbravěnka, Dubňany Dětský národopisný soubor Podkověnka, Svatobořice-Mistřín Dětský folklorní soubor Krušpánek, Svatobořice-Mistřín Vítězslav Valášek Pavel Růžička Doprovodné texty: Nikol Patíková MŠE SVATÁ Neděle 18. srpna 9:00 10:15 h Kostel Nanebevzetí Panny Marie Mše svatá je součástí a vrcholem Mariánské pouti v Kyjově. Od brzkého rána se schází v jednotlivých částech farnosti věřící a vrcholí přípravy na slavnou pouť. Věřící z Kyjova, Boršova, Nětčic, Bukovan a Sobůlek pak nesou vyzdobené sochy Panny Marie, aby se setkali před kostelem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje a vstoupili do chrámu ke slavnostní mši. Rozpis bohoslužeb v Kyjově a okolí v průběhu Slováckého roku: Sobota 17. 8. Sobůlky 18:30 h Kaple Nejčistšího srdce Panny Marie Neděle 18. 8. Kostelec 07:15 h Kostel sv. Václava 10:30 h Kostel sv. Václava Kyjov 07:30 h Kostel Nanebevzetí Panny Marie 09:00 h Kostel Nanebevzetí Panny Marie 10:30 h Kaple sv. Josefa, Újezd 18:30 h Kostel Nanebevzetí Panny Marie
36 37 NA PLNÝ DECH ANEB DECHOVÁ HUDBA SVATOBO- ŘÁCI HRAJE PRO RADOST Neděle 18. srpna 9:00 10:15 h Masarykovo náměstí, před radnicí Po průchodu poutních procesí si můžete zkrátit čekání na příjezd královské družiny úžasným koncertem dechové hudby Svatobořáci. Hudební dramaturgie je založena na stávajícím repertoáru dechové hudby Svatobořáci s výběrem lidových skladeb a populárů z regionu tak, abyste si mohli i zazpívat a zatančit také vy, milí návštěvníci Slováckého roku. Dechová hudba Svatobořáci s kapelníkem Přemkem Doležalem Moderuje: Zdeněk Harca JÍZDA KRÁLŮ Neděle 18. srpna 10:30 13:30 h Masarykovo náměstí a ulice Kyjova První známá fotografie skoronické jízdy králů pochází z roku 1896. Zveřejněná byla v roce 1922 v časopise Moravské Slovensko. Autorem snímku je archeolog Lubor Niederle, nebo první ředitel kyjovského gymnázia a národopisec Josef Klvaňa, kteří prováděli výzkum tradic na Kyjovsku. V Kyjově se poprvé objevila jízda králů na Slováckém roku v roce 1956, když ji rok předtím zhlédli ve Skoronicích malíř Vladimír Vašíček a patriot Pepiček Sedlář a pravili: Tu chceme v Kyjově. Letos se jízda králů v Kyjově, pokud bereme v úvahu i pookupační banderium z roku 1969, objeví po osmnácté. Pro dnešní generaci, která slaví jubilejní dvacátý Slovácký rok, je jízda králů jedním z posledních fragmentů připomínajících, že až do šedesátých let minulého století se na každodenním životě Kyjova a okolních vesnic podílel také selský stav, dnes už prakticky neexistující. Stav, který vytvářel zvyky, obyčeje a tradice, jež bývají na Slováckém roku předváděny. Stav, jehož činnost a práce byla závislá zejména na jednom ušlechtilém zvířeti na koni. To, že jich letos pětadvacet přivede do Kyjova skoronská chasa, je malým zázrakem, protože koně a s nimi i jízda králů, jejíž původ sahá až do dob předkřesťanských, byli častokrát na pokraji zániku. Naposledy koncem oněch šedesátých let, kdy ve Skoronicích nezůstal jediný kůň. Přesto jízda králů dál prochází staletími a v její historii můžeme vypozorovat, že z každého období i ze všech událostí jižní Moravy si vzala to, co ji pak ovlivnilo a formovalo až do dnešní podoby. Pokud jde o její vznik, tak s určitostí můžeme tvrdit jediné že nevíme, kdy vznikla. Jisté je, že jízda králů je souzněním koní, jezdců, krojů a vyvolávání. Takže vznikla tehdy, kdy si první jezdec sedl na koně a jízdu na něm ozdobil barvami a zvuky. Podle vědců, historiků i umělců, kteří se jízdou králů zabývali, mohlo v jejích počátcích jít o prosebné průvody, hledání krále, útěk krále a podobné motivy. Dokázáno však je, že ještě před sto lety pasáci ve Skoronicích hlídali koně na pastvě hlavně v noci. Ráno skočili na koně, a kdo byl v dědině první, byl králem. Na závěr jarní pastvy se oblékli do krojů a na koních objeli domy těch hospodářů, jejichž koně pásli a žádali od nich výslužku. Tato skutečnost je jedním z motivů vyvolávání. Jízda králů je pro diváky možná proto přitažlivá, že o ní víme tak málo: nevíme, kdy a proč vznikla, kdo a v jaké podobě ji vytvořil a kdo a proč ji zakazoval. Víme však, že o to silněji vystupují v její dnešní podobě do popředí emoce, vyvolávané pohybem koní a jezdců, tóny jejich vyvolávání a barvami krojů i ozdob. Tento celek, jehož součástí jste i vy, milí diváci, dává jízdě králů dnešní podobu i poslání: ctít dědictví těch, kteří tu žili před námi, což nám může pomoci orientovat se v dnešním hodně virtuálním světě, v němž duchovní odkaz předků je, byť nevědomky, přehlížen. Připravilo: Chasa ze Skoronic Autor vyvolávání: Josef Holcman Režie: Kulturní a vlastivědné sdružení Skoronice Marie Holcmanová
38 39 ZATOULANÉ POHÁDKY Neděle 18. srpna 11:45 12:30 h Městský park Pyšná princezna, Tři kůzlátka, Dlouhý, Široký a Bystrozraký nebo Maková panenka, tyto a další známé pohádky v jednom pořadu. Malému Rudolfovi se rozutekly z knížky pohádky a zavolá si vás a Káču, abyste mu je zase pomohli najít. Vaše snažení ovšem kazí čert. Podaří se vám i přesto všechny zatoulané pohádky najít? Toto taneční divadlo provázené mluveným slovem je inspirováno pohádkovými melodiemi a lidovými tanečními prvky a je vhodné pro děti předškolního a mladšího školního věku. Profesionální část Vojenského uměleckého souboru Ondráš Brno Autorský tým: Rudolf Danajovič autor pořadu na Slovácký rok Martin Rezek scénář představení David Vacke režie představení HORE DĚDINÚ Neděle 18. srpna 13:30 14:45 h Městský park V pořadu vystoupí 31 sborů s celkem 460 členy. Představí se ve čtyřech částech pomyslné vesnice s názvem Slovácký rok: v Horním konci, Dolním konci, U hospody a Na Rynku. Sbory si připravují různá témata, aby divákovi ukázaly tradice a vtáhly ho tak do minulého i současného dění v našich obcích. Neoficiálně začne pořad v 13:00 h udělením požehnání p. Bedřicha Horáka, duchovního správce ze Svatobořic-Mistřína, a společnou mariánskou písní Máti Páně přesvatá. Na setkání s Vámi se těší sbory i autor pořadu. Autor: Ženský sbor Drmolice a mužský sbor Dubňany o lásce, manželské, hádavé, škádlivé Mužský sbor Chlapi z Boršova o víně Ženský sbor Tragačnice, Kyjov jarmark Mužský sbor Sobůlky vojenské Ženský sbor Galánečky, Sobůlky vyšustování kukuřice Mužský sbor Hovorany hodové zpívání Ženský sbor Tetky z Kyjova loučení před vojnú Mužský sbor ze Ždánic vojenské Mužský sbor Stavěšice o dědině Mužský sbor z Vacenovic v hospodě Ženský sbor Zpěvulenky, Čeložnice hrabání sena (trávnice) Mužský sbor Kyjov o ženách Mužský sbor Lovčice a Věteřáci, Věteřov o víně, kosecké Mužský pěvecký sbor Dambořice a ženský sbor Děvčata z Dambořic škádlivé Mužský sbor Paniháj, Moravany vojenské, rekrutské Národopisný soubor Kosteláci, Kostelec svatba, odprášání rodičů, čepení nevěsty Mužský sbor a ženský sbor Milotice o robotě, mlácení obilí Mužský sbor Ratíškovice a ženský sbor Ženušky, Ratíškovice dějepravné, o životě Mužský sbor Svatobořice-Mistřín a CM z Milotic zarážání hory Ženský sbor Voničky, Šardice žnutí trávy Mužský sbor souboru Mistřín dožínky Jaroslav Gajda Ženský sbor Hovorany o lásce Mužský sbor Domanín kosecké Ženský sbor Ženičky, Ždánice praní prádla Mužský sbor Od Lip, Vacenovice ve sklepě Ženský sbor Rezedky, Svatobořice-Mistřín žertovné, škádlivé
40 41 MADE IN SLOVÁCKO Neděle 18. srpna 15:00 16:30 h Letní kino Nedělní odpolední pořad Made in Slovácko je zpestřením nejstarších a nejvýznamnějších národopisných slavností v České republice, pořádaných městem Kyjovem. Již od počátku vzniku roku 1921 vystoupily na této významné folklorní akci národopisné skupiny a hudby nejen z Kyjovska, ale také z dalších oblastí Slovácka. Ani tento rok tomu nebude jinak. Zdravici do města Kyjova přinesou skupiny z Uherskohradišťska, Strážnicka, Podluží a také z Horňácka. Kyjovsko se rozzáří zpěvem a tancem okolních regionů Slovácka. Jeviště bude plné barev a nezaměnitelných prvků, a to doslovně. Součástí pořadu je totiž také výtvarná tvořivost. Obraz folkloru přenesený na plátno či papír ztvární vybraní umělci. Některá díla se budou dotvářet během pořadu a část uměleckých děl bude dražena již před jejich dokončením před zahájením slavností, a to elektronickou formou. Bude to zároveň jakási netradiční pozvánka na tento pořad. Jedno vybrané dílo se pak bude dražit přímo na místě, jako závěr celého pořadu Made in Slovácko, a výtěžek celé dražby bude využit na charitativní účely pro Dětské oddělení Nemocnice Kyjov. Divák tedy bude odcházet z pořadu nejen s uměleckým zážitkem, ale také s krásným obrazem a dobrým pocitem. Chcete se stát součástí pořadu, který potěší, pobaví a zároveň pomůže? Těšíme se na vás v neděli 18. srpna v Kyjově. Národopisný soubor Břeclavan, Břeclav Soubor lidových písní a tanců Danaj, Strážnice Soubor písní a tanců Dolina, Staré Město Folklorní soubor Velička a dívčí sbor Fěrtúšky, Velká nad Veličkou Mužský sbor z Kyjova, Kyjov Lenka Jurečková kresba, malba František Borovec grafika, monoprint, kresba Prorok graffiti, ilustrace Monika Brindzáková mluvené slovo Autor: Rudolf Danajovič dramaturgie, scénář, režie KÁCENÍ MÁJE, UKONČENÍ SLOVÁCKÉHO ROKU 2019 Neděle 18. srpna 17:00 19:00 h Masarykovo náměstí Poslední květnový den se podle starých zvyklostí kácením máje uzavírají májové slavnosti. Naše kácení máje je někdy zpestřeno spontánní sázkou s bukovanskými muži o přesné nasměrování dopadu kmene a zasažení na zemi položeného krojového klobouku kyjovského pana starosty nebo keramické nádoby na víno - čepáku. Ke zdobenému zelenému vršku skáceného máje se sbíhají děti a přetahují se o papírové růže a mašle na památku. Spolu se závěrečným slovem starosty města Kyjova je kácení máje symbolickým ukončením Slováckého roku v Kyjově. Občané obce Bukovany kácení máje Mužský sbor z Kyjova Mužský sbor z Milotic Mužský sbor z Vacenovic Mužský sbor ze Ždánic Mužský pěvecký sbor Paniháj z Moravan Ženský sbor z Bukovan Dechová hudba Žadovjáci Autorský tým: Jiří Pelikán, Milan Pokorák, Pavel Stix
42 43 VUS ONDRÁŠ A SĽUK Neděle 18. srpna 20:00 21:30 h Letní kino Vojenský umělecký soubor Ondráš je zřizován Ministerstvem obrany ČR a je jediným profesionálním souborem svého druhu u nás. Sídlí v Brně, městě hudebního velikána Leoše Janáčka, a podobně jako jeho dílo, tak i dramaturgie a tvorba VUS ONDRÁŠ čerpá z lidových tradic a folkloru. O tom svědčí i samotný název souboru odkazující na slavného slezského zbojníka Ondráše. Počátky činnosti souboru sahají do roku 1954, a tedy letos oslaví 65. výročí. Od svého založení se rozvinul až do dnešní podoby téměř stočlenného kolektivu, který tvoří profesionální základna doplněná početnou amatérskou složkou. Tvorba souboru se neorientuje pouze na umělecké ztvárnění domácích regionů Čech, Moravy a Slezska, ale příležitostně zpracovává také příbuzné regiony středoevropské a východoevropské (např. Slovensko, Maďarsko, Ukrajinu či Rumunsko). Během svého působení vystoupil VUS ONDRÁŠ v mnoha zemích na několika kontinentech světa. V posledních letech například navštívil Japonsko, významný mezinárodní festival vojenských hudeb ve skotském Edinburghu, nebo se zapojil do projektu Visegrádské čtyřky. V letošním roce připravuje celosouborovou premiéru věnovanou zmiňovanému výročí s názvem krok za krokem, zhlédnout ji můžete 13. října v Janáčkově divadle v Brně. Slovenský ľudový umelecký kolektív je štátna príspevková organizácia zriadená Ministerstvom kultúry SR. Ako profesionálne umelecké teleso pôsobí SĽUK na scéne už od roku 1949. V tomto roku si tak pripomíname 70. výročie jeho vzniku. SĽUK sa od svojich začiatkov vo svojej tvorbe zameriava na umelecké spracovanie a interpretáciu folklóru. Počas celej histórie pôsobenia tvoria autentické podoby slovenského ľudového umenia hlavný inšpiračný zdroj jednotlivých jeho programov. Rôzne druhy štylizácie a autorské pôsobenie významných umelcov (choreografov, hudobných skladateľov, režisérov, scénografov, kostýmových výtvarníkov) v spolupráci s vynikajúcimi interpretmi a pedagógmi po celé desaťročia dávali tomuto telesu výnimočnú tvár i tvar. V súčasnosti pôsobí v tanečnom súbore, ľudovej hudbe a speváckej skupine 45 špičkových interpretov zo Slovenska, ale aj z Holandska. Súčasná tvorba tohto telesa je výrazom hľadania nových možností, ktoré ponúka folklór na scéne v treťom tisícročí. V aktuálnom repertoári SĽUK-u tak nachádzame opusy, ktoré z pohľadu poetiky a estetiky folklóru predstavujú viacero podôb štylizácie folklóru od tradičných prístupov, cez programy tanečného divadla, programy pre detského diváka, programy s presahom k iným žánrom, až po experimentálne programy s využitím najnovších divadelných technológií, alebo koprodukčné multižánrové programy s inými významnými umeleckými telesami na Slovensku (Pacora Trio, Radošinské naivné divadlo, Jana Kirschner, kapela Billy Barman a ďalšie). Vojenský umělecký soubor Ondráš Slovenský lidový umělecký kolektiv Sľuk Autorský tým: Rudolf Danajovič, Stanislav Marišler TANEČNÍ ZÁBAVA Neděle 18. srpna 19:00 24:00 h Masarykovo náměstí Po kácení máje se ještě nechce jít domů, vždyť před radnicí budou hrát Sobuláci. Tato kapela vznikla již před více než 70 lety. Kapelníkem byl pan Václav Kostiha. V roce 1993 se kapelníkem stal vnuk Václav Kostiha. Později převzal kapelnické žezlo Václavův bratr Vlastislav Kostiha. V současné době tvoří kapelu 12 muzikantů, 3 zpěváci a zvukař. V roce 1999 vydala dechová hudba Sobuláci svůj první hudební nosič s názvem "Hrají a zpívají Sobuláci". Dále byl vydán druhý, s názvem "Zpátky domů". Následuje třetí "Za Sobůlským hájkem" a čtvrtý "Krajina usíná". V prosinci 2016 vychází zatím poslední album "Ta naša dědina". Sobuláci přináší krásu slovácké hudby a písniček všude tam, kde je třeba rozdávat dobrou náladu všem generacím. Dechová hudba Sobuláci Autorka: Andrea Něničková
44 45 TÓNY KOVŮ 1. 25. srpna, vernisáž 1. srpna v 17:00 h Informační centrum města Kyjova Výstava otevřena během otevírací doby informačního centra Výstava zvonů vyrobených rodinnou zvonařskou dílnou Dytrychová - Tomášková s.r.o. z Brodku u Přerova. ZVONAŘSKÁ DÍLNA DYTRYCHOVÝCH je rodinná firma s dlouhou tradicí výroby zvonů podle receptur a pracovních postupů odpovídajících původní formě tohoto řemesla, současně ale umožňujících vytváření podoby a velikosti zvonů, čistoty, síly i přesnosti jejich tónu podle konkrétních požadavků. Zvony, vyrobené zvonařskou dílnou Dytrychových, znějí dnes doslova po celém světě. Nevelkou obec Brodek u Přerova, kde firma sídlí, olomoucký region i celou Českou republiku reprezentovaly výrobky zvonařské dílny Dytrychových na prestižních výstavních akcích od Prahy až po japonské Aichi, dějiště Světové výstavy EXPO 2005. V současnosti, kdy zvony už zdaleka nejsou jen součástí vybavení sakrálních staveb, nabízí firma nejen výrobu a výzdobu zvonů všech velikostí a dodávku jejich kompletního technického vybavení, ale také rekonstrukci zvonů historicky cenných, výrobu zvonkoher, hodinových cimbálů, zvonových miniatur a celé řady jiných upomínkových i užitných předmětů z různých barevných kovů. Více: www.zvony-tomaskova.cz KROJOVÉ INSPIRACE NAPŘÍČ SLOVÁCKEM Podoby tradičního lidového oděvu a jeho proměny v průběhu času 14. 30. srpna, vernisáž 14. srpna v 16:00 h Čajovna & Galerie, Dům kultury Pro obyčejného člověka byl oděv stejně důležitý jako obživa, střecha nad hlavou, nástroje a nářadí. Oděv byl a zůstává potřebný každodenně jako ochrana, na významu nabýval v čase zimy, zdoben byl pro čas sváteční. Jeho podobu formovaly přírodní a zeměpisné podmínky, úroveň výroby a obchodu, schopnosti řemeslníků a domáckých výrobců, vliv měst, módy. Svou roli hrála etnicita, náboženské vyznání, příslušnost k panství, k farnosti a další. V bohatších zemědělských oblastech a kolem měst se regionální typy tradičního oděvu vytvářely a ustálily rychleji, v podhorských a horských oblastech byl proces pomalý a v tradičním odívání zůstávalo více variant. Větší typovou pestrost odívání lze na Slovácku sledovat dodnes. O vytváření krajových typů s označením tradiční oděv můžeme hovořit od 18. století. Zásadní změny v lidovém oblékání vidíme na konci 18. a v prvním desetiletí 19. století ve vazbě na zrušení nevolnictví a růst úrovně venkova i měst. Lidé začali dbát na své oblečení i jeho vzhled, rozvíjel se tvůrčí projev v celkové skladbě oblečení, v barevnosti i detailech. Pozornost byla více soustředěna na oblečení sváteční, které upozorňovalo na osobnost svého nositele. Etnografka Romana Habartová se ve svém odborném zájmu celoživotně zabývá mj. také tradičním odíváním a rukodělnými dovednostmi, věnuje pozornost jejich tvůrcům. Přispělo k tomu i její rodinné zázemí, maminka jako modistka, návrhářka, krejčová se specializací na svatební šaty, později na krojovou krejčovinu; otec kovář a podkovář, se zaměřením také na uměleckou tvorbu. Autorka výstavy se dlouhodobě věnuje návrhům rekonstrukcí a stylizací tradičního oděvu i kostýmů. Během 35 let vytvořila přes 70 krojových celků. Z nich je dnes prezentován reprezentativní výběr napříč Slováckem. V její práci je možné spatřit důvěrnou znalost regionu, ikonografických dokladů a muzejních sbírek jako inspiračního zdroje pro vznik kompletů, v nichž se odráží hluboký vztah lidí k prostředí, kde žili, jejich um, cit, smysl pro harmonii a detail. Dnes zde můžeme obdivovat dovednosti více než 30 současných tvůrců, kteří se na vystavených prototypech svou tvůrčí invencí podíleli. I na Slovácku byl na některých místech kroj už zapomenut. Svědkem jeho podoby jsou ikonografické doklady, dobové fotografie, jednotlivosti krojů ve sbírkách našich muzeí, které zůstávají pokladnicí lokálního, regionálního i národního dědictví pro nás i generace příští. Pojďte se podívat, jak to s kroji kdysi bylo, je a možná jednou bude Autorka: Romana Habartová
46 47 MIROSLAV TICHÝ MALÍŘ, GRAFIK, FOTOGRAF Malíř a fotograf Miroslav Tichý (1926 2011) 14. srpna 30. srpna, vernisáž 14. srpna v 17:30 h Galerie Doma Kyjov Rodák z kyjovských Nětčic je v celosvětovém povědomí zřejmě nejvýznamnějším objevem českého moderního umění posledních let. Od roku 1930 s malými přestávkami žil v Kyjově, kde vystudoval gymnázium. Po válce, v letech 1945 1948, studoval na pražské Akademii výtvarných umění v ateliéru Jána Želibského. Z toho 1945 1946 absolvoval přípravný ročník, následující dva roky pak už regulérní studium ve zmíněném ateliéru. V něm byl uznáván jako dobrý kreslíř a mezi spolužáky byl oblíben především pro svůj humor. V létě 1948 odešel ze studií, zřejmě z osobních a politických důvodů. V padesátých letech se obracel k avantgardě, impresionismu a kubismu. Ke svým vzorům počítá především Picassa, Matisse a Cézanna. V druhé polovině 50. let přestal malovat, naposledy vystavoval ve skupinové výstavě Umění mladých umělců Československa v Brně. V šedesátých letech došlo k jeho definitivní rezignaci na aktuální společenské a kulturní dění, v této době vznikají pouze kresby, jejichž tématem je převážně žena. Jeho kresby se během 20 let tvůrčí činnosti postupně zjednodušovaly a rozvíjelo se v nich soustředění na detail. V 70. a 80. letech došlo k výraznému útlumu tvorby kreseb (výjimkou je krátké období, ve kterém vytvářel grafiky). Přechod k fotografiím byl urychlen v 70. letech, když byl nucen opustit ateliér nacházející se ve znárodněném domě jeho rodiny, neboť ten měl napříště sloužit potřebám výrobního družstva. Tichý doplňuje: Obrazy už byly namalovaný, kresby nakreslený. Tak co jsem měl dělat? Hledal jsem nové prostředky. Pomocí fotografování jsem spatřil všechno nově, byl to nový svět. Fotografií se zabýval od konce 60. let. Aparáty i zvětšovací přístroje si konstruoval sám z vyřazeného vybavení, plechovek, pivních zátek, brýlových skel a dalších materiálů. Objektem focení byly výhradně ženy, které zachycoval na kyjovských ulicích a koupališti. Kromě tohoto převažujícího motivu zachycoval oblíbená místa v Kyjově a domácí zátiší. Fotografii se věnoval až do počátku devadesátých let, kdy s tvorbou definitivně přestal. Sám k tomu říkal: Já jsem měl normu. Tolik a tolik udělám snímků za den, tolik a tolik udělám snímků za pět roků, a když jsem to udělal, tak jsem s tím skončil. Kupoval 60 mm filmy, a aby ušetřil, stříhal je na dva pruhy. Aparáty byly (až na jeho první, který zdědil po svém otci) zásadně vlastní výroby. Vyráběl si je pro potěchu, protože ho to bavilo, nikoliv z nedostatku financí. Své fotografie (i s odstupem mnoha let) někdy vylepšoval tužkou. Pracoval jako voyeur fotografie pořizoval fotoaparátem většinou schovaným pod svetrem. Ve vhodném okamžiku aparát odkryl a stiskl spoušť, aniž by se díval hledáčkem. Říkal, že tímto způsobem trefí i vlaštovku v letu. Charakteristické rysy jeho fotografií vše je přesvětleno nebo podsvětleno, nedoostřeno, negativy poškrábané. Odmítal se podrobovat vnějším tlakům a konvencím. Vlasy si nestříhal, nemyl se, oděv nosil pouze jeden. Když se roztrhl nebo prodřel, zalátal ho provázkem nebo drátem. Ve svém odmítání okolního světa byl důsledný. Nevystavoval své malby (vyjma několika raných výstav v padesátých letech) a později ani fotografie. Choval se k nim s náležitým odstupem fotky a malby se porůznu povalovaly v jeho domku, prášilo se na ně, bylo po nich šlapáno, svačil na nich. Spousta jich byla potrhaných a okousaných od myší či politých kávou. Na jeho obrazech se nacházela silná vrstva prachu, jejíž odstranění je bez restaurátorských postupů zřejmě nemožné. On sám si s tím poradil po svém. Když chtěl některý neviditelný obraz někomu ukázat, přetřel jej vlhkým hadříkem, čímž se stal průsvitným. A závěrem reakce Tichého na skvrnu na fotografii: To dělá tu poésii, tu malířskou kvalitu. Filosofie myslí abstraktně, ale fotografie je něco konkrétního, to je vjem. To musíš mít v první řadě špatný aparát! Jestli chceš být slavný, musíš něco dělat tak blbě, že tak blbě to na světě nikdo neudělá! Ne tak pěkně, krásně vypiplaný, to nikoho nezajímá. Autorka: Jana Truschingerová Kurátorka: Jana Hebnarová
48 49 VLADIMÍR VAŠÍČEK 100 LET Obrazy a kresby při příležitosti 100. výročí narození 15. 30. srpna, vernisáž 15. srpna v 17:30 h Radniční galerie nádvoří radnice BOREK BAYER MALÍŘ, SOCHAŘ Obrazy, kresby, plastiky 15. 18. srpna Kaple sv. Josefa Kalasanského, Komenského ul. V příbězích historie českého malířství na počátku druhé poloviny 20. století vystupovalo jen nemnoho výtvarných ateliérů. Patřili k nim někteří z členů tzv. válečných skupin a jejich generačních druhů, kteří nepodlehli nátlakům stranického dogmatismu. K nim se přiřazovalo i několik autorů narozených kolem roku 1920. Nezastupitelné místo zaujal mezi nimi i Vladimír Vašíček. Pouze jemu bylo dopřáno, aby své dílo v neoslabené kreativitě dovedl do závěru dvacátého věku, stal se klasikem i nestorem moderního českého malířství poválečné éry a reprezentantem moravského regionu a současně umělcem, který svoji tvorbu dovedl k celoevropským souvislostem. J. Maliva, z katalogu výstav v GVUH v Hodoníně a OGV v Jihlavě, 1999 Vašíčkova abstraktní malba je dílo obsáhlé, obsahově i formálně souvislé, složité ve vícevýznamnosti a multidimenzionální vrstevnatosti. Možno ji jednoznačně pociťovat, ale nikoliv interpretovat. J. Kačer, z katalogu výstavy v MG v Brně, 1996 V historii se uplatňuje dílo Vladimíra Vašíčka úměrně tomu, kolik se zrodilo výtvarných umělců jeho typu. Nikdy jich nebylo mnoho, ale nějací byli a budou vždy, nebo skoro vždy. Nikdo není na světě sám; v krátkých časových úsecích snad, ale v delších ne. A v tom je záruka dějinné spravedlnosti. Už proto tvorba Vladimíra Vašíčka nepotřebovala žádného obhájce a nepotřebuje ani v dnešní době. V. Tetiva, při zahájení výstavy ve Wortnerově domě AJG v Českých Budějovicích, 2005 Více: www.art.vasicek.contact.sweb.cz Brněnský malíř a sochař Borek Bayer, kyjovský rodák (1925-2012) a čestný občan svého rodného města se sem opět vrací výstavou menšího výběru malířského díla u příležitosti Slováckého roku, na němž snad nikdy osobně za svého života nechyběl, neboť mu byl tento kraj hlubokou inspirací výtvarného výrazu - barevnosti, tvaru, temperamentu, hudebního cítění a básnivosti i v jeho pozdnějším tematicky obsáhlém abstraktním zaměření. Svá díla prezentoval na více než 100 výstavách (většina z nich samostatných) a řada jeho monumentálních plastik a obrazů zdobí různá veřejná prostranství i interiéry veřejných institucí na mnoha místech nejen naší republiky. Do 6 monografií vlastního díla promítl mnoho ze svého bouřlivého výtvarného hledačství, životní filozofie a lidskosti. Autorka: Alena Šenková JOSEF KLVAŇA 15. srpna 10. listopadu, vernisáž 15. srpna v 16:30 h Vlastivědné muzeum Kyjov V tomto roce si připomínáme 100. výročí úmrtí Josefa Klvani, přírodovědce, pedagoga, etnografa, fotografa. Josef Klvaňa patří mezi nejvýznamnější osobnosti Kyjova, které se na přelomu 19. a 20. století zasloužily o rozvoj vzdělanosti ve městě a o povznesení kyjovského gymnázia. Josefa Klvaňu vnímáme a oceňujeme zejména jako etnografa a jeho největší přínos spatřujeme v práci Lidové kroje na Moravském Slovensku. Původně však u něj převažovaly zájmy přírodovědné, hlavně o mineralogii a geologii. I v této oblasti dosáhl uznání a jeho odborné práce byly publikovány. Na výstavě je k vidění část jeho sbírky, která je součástí sbírek Vlastivědného muzea Kyjov, např. součástky lidové oděvu, keramika, podmalby na skle, přírodniny a samozřejmě fotografie, kterými dokumentoval lidový Vladimír Vašíček, Půvab zralosti, kvaš 1979
50 51 oděv Slovácka. K vidění budou také předměty, které dokládají jeho život, například mapa jeho cest, skicář, fotografie z jeho života a bytu a nahlédnout můžete do jeho pamětí. Část vystavených fotografií je zapůjčena ze společné výstavy Slováckého muzea Uherské Hradiště a Moravského zemského muzea v Brně Krojové eldorádo. Autorský tým: Blanka Pokorná Ester Vratislavská Michaela Zálešáková ŘÍDÍCÍ VÝBOR SR František Lukl starosta města Kyjova, prezident festivalu Ladik Šimeček předseda programové rady Ladislav Pavluš ředitel festivalu Jiří Petrů st. Filip Zdražil TÁ KYJOVSKÁ BRÁNA, PĚKNĚ MALOVANÁ Sobota 17. srpna, 9:00 13:00 h Náměstí Hrdinů Přijďte si vymalovat kyjovskou bránu do výtvarné dílny na náměstí před gymnáziem. Můžete si vyzkoušet různé malířské techniky i motivy inspirované Slováckým rokem. Akrylové barvy, voskové pastely, fixy, ale i barevné spreje. Na velkoformátová plátna natažená v prostoru dřevěných "bran" se z vás rázem stanou malíři, malérečky ornamentů nebo tvůrci graffiti na legální ploše. Namalujete si nebo vymalujete slovácký ornament, taneční pár v kroji, muzikanty z cimbálové muziky nebo cokoli, co vás v Kyjově na Slováckém roku právě zaujalo. Nejpoutavější umění vzniká přímo na ulici! Přijďte tvořit! Autorka: Lenka Jurečková PROGRAMOVÁ RADA SR Ladik Šimeček Martin Jelínek Ludvík Běťák Ladislav Svoboda David Pavlíček Tomáš Kellner Alžběta Bočková Jitka Šimečková Jiří Pelikán Roman Kohoutek Věra Colledani Jana Truschingerová Hana Petrů Roman Kouřil Rudolf Danajovič Josef Varmuža Jiří Petrů ml. Jaroslava Kundratová Přemysl Doležal David Vašulka Jiří Petrů st. Petra Kyselková Petr Gablas Hana Vašulková Milan Pokorák Markéta Lukešová Jaroslav Gajda Michaela Zálešáková Pavel Růžička Rostislav Marada Josef Holcman Filip Zdražil Pavel Stix Taťjana Martonová Marie Holcmanová Martin Zrzavý Václav Stix Andrea Něničková
LEGENDA Sportovní centrum Boršov 1 Atrium radnice a Radniční galerie Stanové městečko 2 Dům kultury 3 Čajovna & Galerie ark ov iš tě P3 16 4 Areál Pod Kaštany 5 Kostel Nanebevzetí Panny Marie 6 Farní zahrada 7 Stage ČT 8 Vlastivědné muzeum 9 Areál chovatelů zvířat ytn ép 10 Kaple sv. Josefa Kalasanského ch 11 Letní kino P1 Zá 12 Náměstí Hrdinů ště 13 Sportovní hala Klvaňova gymnázia ark ovi 14 Městský park ép 15 Galerie Doma ytn 16 Sportovní centrum Boršov Zá ch GPS: 49.0281186N, 17.1241758E 14 KYVADLOVÁ AUTOBUSOVÁ DOPRAVA Infocentrum Zdravotní služba Stanoviště TAXI WC pro návštěvníky Přebalovací pult Stanové městečko tě P 2 GPS: 49.0274506N, 17.1254139E 12 ark ov iš 13 POZOR NA UZAVÍRKU ULIC PRO MOTOROVÁ VOZIDLA OD ČTVRTKA 15. 8. 2019 od 20:30 h DO NEDĚLE 18. 8. 2019 do 22:00 h ytn ép 11 SOBOTA 17. 8. 2019 od 12:00-17:30 h Zá ch 10 4 2 1 3 5 6 8 7 9 Náhradní zastávky linkové autobusové dopravy 15 rkoviště «Záchytné pa rkoviště P4 Záchytné pa P4
DĚKUJEME VŠEM FIRMÁM A INSTITUCÍM ZA PODPORU SLOVÁCKÉHO ROKU 2019 Generální partneři KYJOV moderní kraj inspirovaný tradicí
Hlavní partneři VÍNO POTŘEBUJE SKLO. Emocionální, stálé, elegantní. Ušlechtilé víno je příslibem. Skleněný obal jej uchovává pro naše oči, nos, ústa i srdce. Udělejte ze svého vína umělecké dílo. Víno potřebuje sklo. Sklo z Vetropacku. Vetropack Moravia Glass, akciová společnost CZ-697 01 Kyjov
25 LET ÚSPĚŠNĚ NA TRHU
ZÁKLADNÍ VARIANTA Partneři OCHRANNÁ ZÓNA DOPLŇKOVÁ VARIANTA 25 LET NA POJISTNÉM TRHU 25 LET NA POJISTNÉM TRHU 25 LET NA POJISTNÉM TRHU Festival Slovácký rok se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury. MINISTERSTVO OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY výroba reklamy, tiskárna www.topadvert.cz... Váš partner v paletách
Hlavní mediální partneři CO JE PAS SLOVÁCKÉ- HO ROKU? 63 Mediální partneři Novinka pro všechny, kdo si chtějí letošní Slovácký rok do sytosti užít, přivézt si originální suvenýr, ušetřit a ještě třeba vyhrát hodnotnou cenu. Slevová kupónová knížka slevy na vybrané služby v průběhu Slováckého roku (víno, občerstvení, suvenýry, lidová jizba, ubytování ve stanovém městečku ) v aktuální hodnotě bezmála 1000 Kč. Originální suvenýr součástí každého pasu je připínací placka s uměleckým motivem (výběr ze tří motivů) a skutečný pas, do kterého můžete získat vlastní fotografii s vybranou krojovou součástí a tři originální turistická razítka (Slovácký rok, Moravské Toskánsko, Su na ROK Kyjovják). Zlevněná vstupenka na další akce pas obsahuje slevové kupony na další velké folklorní a vinařské akce v našem regionu v roce 2019 a 2020 v celkové hodnotě 300 Kč (Burčákový pochod a Trh místních produktů, Otevřené sklepy Kyjovska, Národopisný festival kyjovského Dolňácka). Výherní los každý pas s unikátním kódem je zařazen do slosování o hodnotné ceny (dvacet výherců). Podpora Slováckého roku letošní ročník nabídne nebývalé množství volných (nezpoplatněných) zón s pořady i volnou zábavou. Návštěvníci si tak mohou užít atmosféru Slováckého roku i bez nutnosti úhrady vstupného. Zakoupením pasu dobrovolně podpoříte tuto unikátní akci. Další informace najdete na www.slovackyrok.cz v sekci vstupenky. Pas zakoupíte na všech festivalových pokladnách.
Liberec Ústí nad Labem Plzeň Praha Hradec Králové Olomouc Ostrava České Budějovice Brno KYJOV www.slovackyrok.cz Kontakty: Městské kulturní středisko Dům kultury Masarykovo nám. 34, 697 01 Kyjov Tel.: +420 518 614 525, +420 518 614 624 Mob. +420 773 787 860 www.dum-kultury-kyjov.cz Informační centrum města Kyjova Svatoborská 26, 697 01 Kyjov Tel.: +420 518 323 484 Mob.:+420 602 155 679 info@mukyjov.cz www.ickyjov.cz www.mestokyjov.cz www.slovackyrok.cz Změna všech programů vyhrazena. V případě nepřízně počasí mohou být některé pořady bez náhrady zrušeny. Zaplacené vstupné se nevrací. Fotografie: archiv města Kyjova Vydalo město Kyjov a Městské kulturní středisko Kyjov v červenci 2019. Prodejní cena: 30 Kč. Náklad: 800 ks.