Adámek, K. V. 1917: Hamry a hutě železné na Hlinecku, in: Zprávy Musea okresu hlineckého, sv. V. Hlinsko 1917, str. 3-59 Havlíčkova Borová, Staré Ransko Altrichter, A. 1908: Kolonisationsgeschichte der Iglauer Sprachinsel, Zeitschrift des Deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens (ZVGMS), 12 (1908), str. 67-141 str. 85-90: podkapitola Bergbau Altrichter, A. 1924: Dörferbuch der Iglauer Sprachinßel. Iglau Bartoušov, Dlouhá Ves, Kněžská, Mírovka, Pohled, Šlapanov, Věžnice,Vysoká Altrichter, A. 1940: Heimatbuch der Iglauer Volkinßel. Ein Stück deutßcher Erde und Geßchicke. Iglau str. 32-45: kapitola Der Bergbau anonym 1892: Nástin geologických poměrů okolí Německobrodského, in: Ambrož, E. - Blecha, D.: Úplný adresář, dějiny a památnosti královského města Německého Brodu. Německý Brod (vlastním nákladem) 1892, str. 91-95 včetně stručného přehledu historie hornictví Petrkov, Stříbrné Hory anonym 1917: Drobné zprávy, Zprávy Městského musea v Německém Brodě, (1917), str. 92-99 Havlíčkův Brod, Mírovka, Stříbrné Hory anonym 1917: Nedostatek kovů, zvláště drahých, Zprávy Městského musea v Německém Brodě, (sv. VII) 1917, str. 93-94 Mírovka, Stříbrné Hory, Vysoká (Čistá, Nový Svět) anonym 1920/1921: Stříbrné doly u Heralce, Zálesí, II (1920/1921), str. 28-30 Koječín, Pavlov, Slavníč anonym 1973: Expozice Nerostné bohatství [...], in: Městské muzeum v Chotěboři otevírá po rekonstrukci první stálou expozici hornin a minerálů Nerostné bohatství. Chotěboř (Městské muzeum v Chotěboři), (nestránkováno) anonym 2007: Seznam výzkumů na Vysočině (2004-2006), Archeologické výzkumy na Vysočině, 1/2007, str. 9-31 Bartoušov, Dobrá, Havlíčkův Brod, Chotěboř, Jedouchov, Jilemník, Kamenná, Klanečná, Koječín, Kojetín, Macourov, Mírovka (Baštínov), Stříbrné Hory (Dolní Dvůr, Preclíkův Mlýn), Simtany, Smilov, Suchá (Mendlova Ves), Trpišovice, Utín (Hesov), Veselice, Žižkovo Pole (Zádušní Mlýn) Barvíř, J. L. 1903: Přehledné zprávy o některých našich místech zlato- a stříbronosných z poslední čtvrti 16. století, 2. O krajině mezi Německým Brodem a Jihlavou, Hornické a hutnické listy, IV, str. 184-186 Havlíčkův Brod, Pavlov, Stříbrné Hory, Vrbice Beneš, J. 1996: Soupis historických geologických map z území České republiky do roku 1918. Praha (Český geologický ústav), 89 s. + Obrazová příloha (16 nečíslovaných stran) Havlíčkův Brod, Staré Ransko Berky, J. 2007: Stopy zaniklého osídlení a hornictví ve východní části Havlíčkova Brodu, Archeologické výzkumy na Vysočině, 1/2007, str. 208-215 Cigánek, S. Keclík, I. 1976: Středověké dolování stříbra v okolí Havlíčkova Brodu se zaměřením na oblast Stříbrné Hory, Utín a Přibyslav, Práce a studie Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody Východočeského kraje přír., 8, 1976, str. 23-48 Čech, V. 1952: O starých dolech na stříbrnou rudu mezi Jihlavou a Pelhřimovem na Českomoravské vysočině, Sborník Ústředního ústavu geologického. Oddíl geologický (Sborník ÚÚG), sv. 19, 1952, str. 117-136, (obr. příl.?)
Čermák, K. 1895: Zapadlé Hory Vrbické u Leštiny, Věstník českoslovanských museí a spolků archaeologických, I (1895 1896), str. 77-78 Dobrnice (Hory) Čermák, K. 1904: Z pamětí hor Vrbických u Leštiny, Časopis Společnosti přátel starožitností českých, XII, str. 168-169 Dobrnice (Hory) Čermák, K. 1913: Výroční zpráva předsedova za léta 1911 1912, Musejník čáslavský, I, str. 25-27 Dobrnice (Hory) Čermák, K. 1914: Památky hrnčířů ledečských, Jubilejní musejník čáslavský, II, str. 53-55 Dobrnice (Hory) David, J. 2002: Odraz těžby a zpracování rud, především stříbra, v toponymii užšího Havlíčkobrodska, Acta onomastica, XLIII, str. 7-18 David, J. 2001: K lokalizaci několika zaniklých osad na českomoravském pomezí (Plechácko, Kuděrovsko, Raškov, Touškov, Mittelberg), Acta onomastica, XLI-XLII, str. 43-49 Suchá (Kostelík, Svatý Kříž, ZHS Mittelberg) Dobeš, P. - Malý, K. 2001: Mineralogie polymetalických rudních výskytů ve střední části havlíčkobrodského revíru, Vlastivědný sborník Vysočiny. Oddíl věd přírodních, sv. XV, str. 51-85 Bartoušov, Česká Bělá, Dlouhá Ves, Mírovka, Pohled, Stříbrné Hory, Utín (Hesov) Doležel, J. 2001: Cruciburgensis monetae magister a jeho místo v brněnských dějinách 13. věku, in: Brno v minulosti a dnes, XV, 2001, str. 13-31 Bartoušov, Havlíčkův Brod, Krucemburk, Utín (ZHS Buchberg) Doležel, J. 2002: Goblinus et Iohannes de Iglavia. Několik poznámek ke dvěma osobám brněnských dějin 13. a 14. století a jejich roli v důlním podnikání, in: Brno v minulosti a dnes, XV, 2002, str. 33-49 Havlíčkův Brod Doležel, J. 2003: Brněnský měšťan Henning a brodský těžař Henning řečený Schutwein. K otázce jejich totožnosti, Brno v minulosti a dnes, XVII, str. 13-40 Bartoušov (ZHS Malý Bartoušov), Benátky, Cibotín, Havlíčkův Brod, Suchá (ZHS Mittelberg, Svatý Kříž), Krátká Ves, Macourov, Mírovka, Počátky, Pohled, Samotín, Stříbrné Hory, Šlapanov, Utín (ZHS Buchberg) Doležel, J. 2004: Cruciburgensis monetae magister: několik poznámek k problému jeho identifikace, Archeologické rozhledy, LVI 2004, str. 401-416 Benátky, Havlíčkův Brod, Havlíčkova Borová, Krucemburk, Staré Ransko Doležel, J. 2004: Nový pramen k dějinám těžby stříbra na Brodsku v 16. století: Listina Jindřicha Náze z Chřenovic z roku 1515, in: Stříbrná Jihlava 2004. Seminář K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině. Jihlava, str. 135-144 Bartoušov, Havlíčkův Brod, Květnov, Mírovka, Vysoká (Čistá) Durdík, T. 1975: Břevnice, o. Havlíčkův Brod, Výzkumy v Čechách 1971, str. 14 Břevnice (Ronovec) Fiedler, V. 1926: Tři listiny z archivu bývalého žďárského kláštera na Moravě, Zprávy Městského musea v Německém Brodě, X, 1926 (1924-1925), str. 85-86 Česká Bělá Fiedler, V. 1931: Kostel, fara a její archiv v České Bělé, Zprávy Městského musea v Německém
Brodě, XI, 1931 (1926-1930), str. 26-35 Fröhlich, J. 2004: Archeologické doklady rudných mlýnů a stoup v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, in: Stříbrná Jihlava 2004. Seminář K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině. Jihlava, str. 70-76 Koječín, Stříbrné Hory, Žižkovo Pole Havlíček, J. 2007: Hutniště pod zaniklým hornickým sídlištěm Herliwinberg (Mons Herliwini), Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací (Archeologické výzkumy na Vysočině, suplementum 1). Jihlava Brno, str. 222-227 Dobrá, Stříbrné Hory (ZHS Herliwinberg), Žižkovo Pole Hejhal, P. Hrubý, P. Malý, K. Rous, P. Vokáč, M. Zimola, D. 2005: Dolování drahých kovů na Českomoravské vrchovině, in: Montánna archeológia na Slovensku. Banská Štiavnica (Slovenské banské múzeum Banská Štiavnica), str. 49-66 Helmhacker, R. 1876: Ueber den gegenwärtigen Stand des Bergbaues bei Deutschbrod in Böhmen, Zeitschrift des berg- und hüttenmännischen Vereines für Steiermark und Kärnten, (Graz 1876), No. 17 u. 18., str. 257-272, Tafel VI und VII Hladovec, Jiří 2000: Šachta v Lánecké ulici, Světelský zpravodaj (listopad 2000) Světlá nad Sázavou Hofmann, G. 1964: Soupis železných hutí a hamrů v Čechách v období feudalismu (Rozpravy NTM v Praze, 14). Praha Bílek, Bohumilice (Hamry), Dobrá, Habrek (Na Hamřích), Havlíčkův Brod (Hamry), Hostačov, Hradec (Hamry), Chotěboř (Hamr), Kocourov (Dlouhý), Lípa (Malá Lípa), Nový Studenec, Přibyslav, Ronov nad Sázavou, Sobíňov (Sopoty), Staré Ransko, Světlá nad Sázavou, Železné Horky Holub, M. 2005: Několik poznámek ložiskového geologa ke sborníku Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a archeologické aspekty, Archeologické rozhledy, LVII, str. 390-409 Bartoušov, Česká Bělá, Dlouhá Ves, Horní Dlužiny, Josefodol, Ledeč nad Sázavou, Macourov, Mírovka, Ovesná Lhota, Podmoky, Pohled, Utín, Sázavka, Stříbrné Hory, Šlapanov, Vilémov, Vlkanov, Vysoká Holub, M. 2005: Nakolik mohly chudé, stříbro obsahující rudy zajímat prospektory v polovině 13. století?, Archeologické rozhledy, LVII, str. 573-580 Dlouhá Ves, Dolní Vestec, Chotěboř, Krucemburk, Pohled, Přibyslav, Staré Ransko, Ždírec nad Doubravou Holub, M. 2007: Poznámky k existenci větráním obohacených zón stříbronosných rud v Brodském a Jihlavském rudním revíru, Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací (Archeologické výzkumy na Vysočině, suplementum 1). Jihlava Brno, str. 206-215 Bartoušov, Česká Bělá, Dlouhá Ves, Dobrá (Keřkov), Macourov, Pohled, Staré Ransko, Stříbrné Hory, Šlapanov, Utín, Vysoká Höniger, J. 1873: Beßchreibung der ehemals auf Silber & Blei etc. betriebenen reichen Bergwerksgegend bei Deutßchbrod im Czaslauer Kreiße Böhmens. Behufs der Wiederaufnahme des daigen Bergbaues. Trautenau, 15 s. + mapa v příloze Höniger, J. 1874: Beschreibung der ehemaligen reichen Bergwerkgegend bei Deutsch-Brod. Wien 1874 Höniger, J. 1878: Die ehemaligen Silber- und Bleierzbergbaue bei Iglau in Mähren, Oesterreichische Zeitschrift für Berg- und Hüttenwesen [OZBH], Wien, Jahrgang XXVI, 1878, str. 255-256, 265-268, 275-277, /obr. příl.?/ Höniger, J. 1879: Ueber die Wiederaufnahme des ehemaligen Silber- & Bleibergbaues bei Böhmisch-Schützendorf und Silberberg, Uttendorf, Přibislau etc. im Bezirke
Polna, Czaslauer Kreis, (Böhmen.). Friedenau (26. Juli 1879), 10 s. Höniger, J. 1880: General Übersichtkarte des von alten Zeiten auf Silber sehr ergiebigen Bergbauterrains bei Deutschbrod, Schlappanec, Pribislau, Běla etc. im Czaslauer Kreise Böhmens. Friedenau Höniger, J. 1882: Kurzgefasste Nachrichten uber die begonnene Wiederbelebung und Inbetriebsetzung der durch die böhmischen Hussitenstürme zerstörten Silber und Bleibergbaues bei Böhm. Schützendorf und Silberberg zwischen Deutschbrod und Pribislau im Czeslauer Kreise, Böhmen. Friedenau (Privatdruck), (11 s.) Höniger, J. 1882: Kurzgefasste Nachrichten uber die begonnene Wiederbelebung und Inbetriebsetzung des Silber- und Bleibergbaues bei Böhmisch-Schützendorf u. Silberberg. Iglau Höniger, J. 1884: Kurzgefasste Nachrichten uber die begonnene Wiederbelebung und Inbetriebsetzung des Silber- und Bleibergbaues zwischen Deutschbrod und Pribislau im Böhmen. Iglau Höniger, J. 1886: Expose über einen Theil der ehemanals auf Silber, Blei etc. betrieben reichen Bergwerksgegen bei Deutchbrod. Iglau (Höniger, J.) 1886: Exposé uber einem Teil der ehemals auf Silber und Blei betriebene reichen Bergwerksgegend bei Deutschbrod, in Böhm. Schützendorf und Silberberg. [Místo vydání neuvedeno] Höniger, J. 1886: Expose uber einen Theil der ehemals auf Silber, Blei etc. betriebenen reichen Bergwerksgegend bei Deutschbrod. Friedenau Höniger, J. 1891: Expose über einen Theil der ehemanals auf Silber, Blei etc. betrieben reichen Bergwerksgegen bei Deutchbrod Časlauer Kreis, (s přiloženou mapou Böhmisch Schützendirf & Silberberger - Bergbau Terrain ), (místo vydání neuvedeno), 16 s. Hrabák, J. 1902: Hornictví a hutnictví v království Českém. Jeho vznik a vývoj až po nynější stav. Praha 1902 Hrdlička, J. 2001: Příběh renesančního křesla, Dějiny a současnost, roč. 23, 2001, str. 12-17 Přibyslavsko Hromádko, J. 1931: Německý Brod a Lipnice za hrabat z Thurnu, Zprávy Městského musea v Německém Brodě, sv. XI, 1931 (1926 1930), str. 3-19 (snahy Františka hraběte z Thurnu o obnovu stříbrných dolů na Německobrodsku, str. 6) Hruška, J. (a kol.) 2000: Historie těžby nerostných surovin v Železných horách. Přehled podle geomorfologických jednotek a hlavních typů nerostných surovin. Praha Nasavrky Žďárec u Skutče, 24 s. Hruška, O. 1938/1939: O starých dolech v okolí Humpolce, Zálesí, XX (1938/1939), str. 26-30 Havlíčkobrodsko, Přibyslavsko Chábera, S. - Laštovička, Z. - Novák, V. 1980: Mineralogicko-geologická bibliografie Českomoravské vrchoviny 1786 1975. České Budějovice Jan, L. 2004: Causa Cruciburgensis monetae magister rediviva, Archeologické rozhledy, LVI 2004, str. 393-400 Krucemburk Jangl, L. Majer, J. Rous, P. Vosáhlo, J. 2005: Nákres stříbrné hutě ze 17. století ze sbírek Městského muzea v Přibyslavi, Archeologia technica (Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami), sv. 16, str. 54-58 Stříbrné Hory (Dolní Dvůr)
Jelínek, K. 1924: Známí majitelé Německého Brodu a jejich poměr k městu, Zprávy Městského musea v Německém Brodě, IX (1922-1923), str. 32-44 Havlíčkův Brod, Suchá (ZHS Mittelberg) J. Z. 1924/1925: Dějiny dolování na okrese humpoleckém, Zálesí, VI (1924/1925), str. 68-71, 93-94, 109, 124-126 Herálec, Koječín, Pavlov, Mikulášov Kliment, J. 1938: Horně-právní stránka německobrodského privilegia z r. 1278, Zprávy Městského musea v Německém Brodě, sv. XII, 1938, str. 46-49 Bartoušov (ZHS Malý Bartoušov), Havlíčkův Brod, Macourov Kobliha, G. 1896: Humpolec a jeho okolí. Nástin dějepisný, popisný a statistický s 22 obrazci. Humpolec Herálec, Koječín, Lipnice nad Sázavou, Pavlov, Slavníč str. 133-134: kapitola Okres Humpolecký se stanoviska geologického Kocian, O. 1938: Humpolec, in: Posázavský zpravodaj Č. S. D. Praha (Ředitelství státních drah v Praze), str. 35-40 Hněvkovice, Koječín, Mikulášov, Pavlov, Slavníč Kolářský, K. 1919/1920: Koječín, Zálesí, I (1919/1920), str. 174-175 Kopáč, J. 1924/1925: Stříbrné doly, Zálesí VI (1924/1925), str. 14 Michalovice? ( Lhota?) Kořan, J. 1935: Provoz českého hamru v Polné u Přibyslavi ku konci XVI. století, ČSPS (Časopis Společnosti přátel starožitností československých), roč. XLIII, 1935, str. 158-163 Přibyslav, Ronov nad Sázavou, Sobíňov, Stříbrné Hory?, Železné Horky Kořan, J. 1946: Staré české železářství. Praha 1946 Dobrá, Hostačov, Staré Ransko, Železné Horky Kořan, J. 1954: K topografii dolování v českých zemích v době předhusitské, Věstník ÚÚG, XXIX, str. 1-12 str. 3-5: Havlíčkobrodsko Kořan, J. 1955: Přehledné dějiny československého hornictví. Praha Kořan, J. 1988: Sláva a pád starého českého rudného hornictví. Příbram (komitét sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice), 249 s. Koutek, J. 1960: Rudní ložiska v okolí České Bělé na Českomoravské vysočině, Časopis Národního muzea, odd. přírodovědný, roč. CXXIX, 1960, str. 135-144 Kratochvíl, F. 1949: O starých dolech na stříbro mezi Ledčem n. Sázavou, Havlíčkovým Brodem a Humpolcem. Sborník Ústředního ústavu geologického. Oddíl geologický (Sborník ÚÚG), sv. 16, 1949, str. 213-264 Kratochvíl, J. 1923: Příspěvek k topografii a dějinám dolování v jihovýchodní části Čech. Praha 1923 Kratochvíl, J. 1922/1923: Jak dolovali za dávna stříbrnou rudu, Vlastivědný sborník českého jihovýchodu, 3 (1922/1923), č. 7, str. 100-101 [110?]; č. 8-9, str. 117-119 Kratochvíl, J. 1930/1931: Humpolecko po stránce geologické, petrografické a mineralogické, Zálesí, XII (1930/1931), str. 82-85, 113-117, 129-135, 145-149 Habrovčice, Herálec, Hněvkovice, Lipnice nad Sázavou, Michalovice, Mikulášov, Pavlov, Slavníč, Vrbice
Kratochvíl, J. 1937-1948: Topografická mineralogie Čech. Praha 1937 1948 Kratochvíl, J. 1957-1966: Topografická mineralogie Čech, I-VIII. Praha (2. vyd.) Krejčí, J. Helmhack[e]r, R. 1891: Vysvětlivky ku geologické mapě Hor železných a sousedních okrsků ve východních Čechách. Archiv pro přírodovědecký výzkum Čech. Svazek V., číslo 1. (Geologické oddělení), české vydání upravil J. Klvaňa. Praha 1891, 120 s. Kreps, M. 1967: První vysoké pece v oblasti Žďárských vrchů, Sborník Matice moravské, LXXXVI, str. 148-166 Kocourov (Dlouhý), Sobíňov, Staré Ransko, Železné Horky Kreps, M. 1970: Železářství na Žďársku. Žďár nad Sázavou / Brno, 212 s. + 19 tab. v obrazové příloze Bílek, Dlouhá Ves, Havlíčkova Borová, Hluboká, Horní Studenec (Dolní Studenec), Krucemburk, Maleč, Mírovka, Přibyslav (hamr Pod Dobrou), Ronov nad Sázavou, Slavětín, Sobíňov, Staré Ransko, Stružinec, Údavy, Železné Horky; Přibyslavsko (hamr Božejov) Kutílek, K. 1884: Stříbrné doly v Českém Schützendorfě, Vesmír, XIII (1884), str. 269-271 Stříbrné Hory Kváš, Jindřich 1968: Větrný Jeníkov, historie a přítomnost. Větrný Jeníkov Jihlava, 73 s. Pavlov -l 1924/1925: Co a jak bylo dolováno v starých dolech zdejších, Zálesí, VI (1924/1925), str. 20-22, 33-35 Pavlov Langhammer, O. 1933: Doly u Německého Brodu a v jeho okolí, Hornický věstník a Hornické a hutnické listy, XV (XXXIV), str. 169-173, 198-202 Lebduška, J. 1925: Dolování na Čáslavsku, Podoubraví, II, str. 5-8 Vilémov, Vrbice Leminger, E. 1917: Bylo-li v Něm. Brodě mincováno?, Zprávy Městského musea v Německém Brodě, VII, str. 86-87 Havlíčkův Brod, Počátky, Stříbrné Hory (ZHS Mittelberg), Suchá (ZHS Mittelberg) Litochleb, J. 1984: K báňskému podnikání v pelhřimovském revíru, in: Studie z dějin hornictví, 15 (Rozpravy NTM v Praze, 96). Praha, str. 109-122 Pavlov, Slavníč Litochleb, J. 1996: Pelhřimovský rudní revír, in: Stříbrná Jihlava 1995 (Sborník příspěvků ze semináře K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině ). Jihlava (Muzeum Vysočiny), str. 8-18 Pavlov, Slavníč Litochleb, J. 2001: Pelhřimovský stříbronosný revír, Bulletin mineralogicko-petrografického oddělení Národního muzea v Praze, 9, str. 102-121 Litochleb, J. 2001: Po stopách dolování stříbra a zlata na Pelhřimovsku a Humpolecku. Exkurzní průvodce. Stříbrná Jihlava (seminář K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině, Jihlava, 15. 9. - 16. 9. 2001). Jihlava Pelhřimov Havlíčkův Brod, 15 s. Pavlov, Slavníč Litochleb, J. Pletánek, Z. 1979: Nové výskyty polymetalické mineralizace v okolí Humpolce, Pelhřimova a Jindřichova Hradce, in: Sborník příspěvků ke geologickému výzkumu jihozápadní části Českomoravské vrchoviny. Věnováno 100. výročí narození akademika Josefa Kratochvíla. České Budějovice, str. 80-84
Herálec (Rybárna), Jedouchov, Slavníč Lowag, J. 1903: Die alten Silber- und Bleibergwerke bei Iglau in Mähren und Deutschbrod in Böhmen, Berg- und Huettenmaennische Zeitung, LXII. Jahrgang, 1903, str. 313-316, 349-353 Lowag, J. 1907: Der alte Gold-, Silber- und Bleiglanzbergbau bei Iglau in Mähren und Deutschbrod in Böhmen, Grazer Montanzeitung, 14, (Nr. 18), 1907, str. 290-292, 306-308, 323-326 Macek, L. Rous, P. 1993: Havlíčkův Brod v pověstech a historii. Havlíčkův Brod str. 10-17: hornictví Majer, J. 1991: Po kovových stezkách dějin Československa. Příbram Málek, O. 1998: Přibyslav štola pod farou, in: Stříbrná Jihlava. Seminář K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině, Jihlava 19. 9. - 20. 9. 1998, sborník příspěvků. Jihlava - Havlíčkův Brod, str. 97-101 Málek, O. 2003: Nové poznatky o starém Ronově, Přibyslavský občasník, roč. XIV, č. 10/2003, str. 15 Ronov nad Sázavou Malý, K. 1998: Současný stav starého dolování v okolí Stříbrných Hor u Havlíčkova Brodu, Vlastivědný sborník Vysočiny, Oddíl věd společenských, sv. XI, 1998, str. 45-58 Malý, K. 1999: Přibyslav štola pod farou, mineralogie a geologie, Vlastivědný sborník Vysočiny, Oddíl věd přírodních, sv. XIV, 1999, str. 49-61 Malý, K. 2001: Současný stav lokalit starého dolování v okolí České Bělé (okr. Havlíčkův Brod), in: Stříbrná Jihlava 2001. Seminář K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině. Jihlava Pelhřimov Havlíčkův Brod, 2001, str. 61-65 Malý, K. 2007: Z prvohorních hlubin až do dnešní Přibyslavi, Přibyslavský čtvrtletník, roč. 7, č. 4, str. 13-19 Česká Bělá, Stříbrné Hory, Suchá (Svatý Kříž), Utín Malý, K. - Rous P. 2001: Ověření výpovědních možností strusek z Jihlavska a Havlíčkobrodska, Archeologia historica, 26/01, str. 67-87 Mareš, F. 1896: Stříbrná stolice telčská, Památky archaeologické a místopisné, XVI, 1896 (1893-1895), str. 83-86, Tab. V, VI Přibyslavsko Martini, H. J. Koutek, J. 1943: Die Blei-Silber-Zinkerzlagerstätten des Protektorats Böhmen und Mähren (Sonderdruck aus dem Jahrbuch des Reichsamts für Bodenforschung für 1942, Band 63, Seite 490-514). Berlin, str. 490-514 str. 492-494, 506-507: Havlíčkobrodsko Maur, E. 1986: Počátky žďárských a přibyslavských hamrů, in: Z dějin hutnictví, 15 (Rozpravy NTM v Praze, 106), 1986, str. 42-54 Ronov nad Sázavou, Staré Ransko, Železné Horky Milinovský, F. 1905: Dolování stříbra a olova na Německo-Brodsku, Hornické a hutnické listy, VI, str. 70-71 [avizované pokračování již nebylo zveřejněno] Morávek, P., et al. 1992: Zlato v Českém masívu. Praha (Vydavatelství Českého geologického ústavu), 245 s. + mapa Metalogenetická mapa zlata Českého masívu (československé části) ve volné příloze Bartoušov, Česká Bělá, Dlouhá Ves, Golčův Jeníkov, Havlíčkův Brod, Kozohlody, Krucemburk,
Nezdín, Ovesná Lhota, Pavlov, Podmoky, Pohled, Sobíňov? (Chlum?), Staré Ransko, Stříbrné Hory, Vrbice Novák, J. 1948: Rudné bohatství jihozápadní části Čáslavska, Podoubraví, XVI, str. 115-118, 135-136 Číhošť, Dlužiny, Dobrnice (Hory), Hostovlice, Kynice, Vrbice Obst, P. Rous, P. 1999: Zaniklý hornický areál s tvrzí na vrchu Vysoká u Šlapanova, in: Dolování stříbra a mincování v Jihlavě. Jihlava, str. 40-48 Obst, P. 2001: Aychornsberch pokus o identifikaci lokality, in: Sborník Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně-historického povědomí, č. 1 (2001), str. 80-81 Smrčná, Štoky Pauk, F. Polák, A. 1947: Soupis lomů ČSR, Číslo 21, Okres Chotěboř (S přehlednou mapou lomů, cihelen a pískovišť). Praha Pátek, Z. 2002: Svědectví archivních dokumentů, Přibyslavský čtvrtletník, roč. 2 (2002), č. 2, str. 3-7 Přibyslav, Stříbrné Hory Pechhold, R. K. 1907: Der Bezirk Stöcken. Topographische Skizze aus der Iglauer Sprachinsel. Iglau Peithner von Lichtenfels, J. T. A. 1780: Verßuch über die natürliche und politißche Geßchichte der böhmißchen und mährißchen Bergwerke. Wien 1780 [Peithner von Lichtenfels, J., T. A. 1982: Pokus o přírodní a politické dějiny českých a moravských dolů. Příbram, 295 s., překlad J. Bílek L. Jangl] Petr, F. 1897: Stříbrné doly v okolí Německého Brodu, XXII. výroční zpráva c. k. státního gymnasia v Německém Brodě za školní rok 1897, str. 3-24 Polzer, J. 2001: Lokalizace zaniklé hornické osady Malý Bartoušov v katastru obce Bartoušov na Havlíčkobrodsku, in: Sborník Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně-historického povědomí, č. 1 (2001), str. 40-45 Pošvář, J. 1959: O hornictví a mincovnictví v Havlíčkově Brodě v 13. století, Vlastivědný sborník Vysočiny (oddíl věd společenských), III, str. 41-55 Pošvář, J. 1981: O stříbrných horách na Brodsku, in: Studie z dějin hornictví, 11. Praha (NTM), str. 118-126 Procházka, V. 1939: Soupis lomů ČSR. Číslo 9. Okres Německý Brod. (Podle stavu v roce 1935.) Praha (Česko-slovenský svaz pro výzkum a zkoušení technicky důležitých látek a konstrukcí - spolu se Státním ústavem geologickým v Praze), 35 s., 2 přílohy (Tab. č. I, II; mapka Lomy pol. okresu Německo-brodského. + Vysvětlivky k seznamu lomů ) Procházka, V. 1973: Horniny a minerály okresu Havlíčkův Brod, in: Městské muzeum v Chotěboři otevírá po rekonstrukci první stálou expozici hornin a minerálů Nerostné bohatství. Chotěboř (Městské muzeum v Chotěboři), (nestránkováno) Půža, F. 1914: Kronika přibyslavská. Přibyslav, 408 s. Dobrá, Havlíčkův Brod, Keřkov, Krucemburk, Macourov, Pohled, Přibyslav, Ronov nad Sázavou, Simtany, Staré Ransko, Stříbrné Hory (Dolní Dvůr, Preclíkův mlýn, Štukhejl), Utín (Hesov), Žižkovo Pole Rous, P. 1995: Nález středověké keramiky u osady Ovčín u Havlíčkova Brodu, Zpravodaj Muzea v Hradci Králové, 21, 1995, str. 124-134 Suchá Rous, P. 1996: Středověké sídliště na k. ú. Termesivy, o. Havlíčkův Brod, Zpravodaj Muzea
v Hradci Králové, 22, 1996, str. 78-85 Rous, P. 1998: Středověké hornické sídliště neznámého jména u Havlíčkova Brodu na k. ú. Termesivy, in: Stříbrná Jihlava 1998. Jihlava, str. 102-115 Rous, P. 2001: K závěrečné fázi vrcholně středověkého hornictví na Havlíčkobrodsku, in: Stříbrná Jihlava 2001. Seminář K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině. Jihlava Pelhřimov Havlíčkův Brod, 2001, str. 66-81 Rous, P. 2003: Nová stopa po zpracování stříbrné rudy na horách přibyslavských, Přibyslavský čtvrtletník, roč. 3, č. 3, str. 3-4 k. ú. Stříbrné Hory, k. ú. Kojetín Rous, P. 2004: Stříbrnorudné hornictví na Havlíčkobrodsku od 13. do 17. století, Archeologia technica (Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami), sv. 15, (Technické muzeum v Brně), str. 49-58 Rous, P. 2007: Obrázek krajiny s přibyslavskými doly z poloviny 18. století, Přibyslavský čtvrtletník, roč. 7, č. 4, str. 20-22 Stříbrné Hory Rous, P. Havlíček, J. Malý, K. 2004: Nález mlecích kamenů z rudního mlýna na katastru Stříbrné Hory na Havlíčkobrodsku, in: Stříbrná Jihlava 2004. Seminář K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině. Jihlava, str. 128-134 Koječín, Stříbrné Hory Rous, P. Malý, K. 2004: Průzkum terénních stop po zpracování polymetalických rud na Havlíčkobrodsku, in: Mediaevalia archaeologica 6. Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty (Karel Nováček ed.). Praha Brno Plzeň, str. 121-144 Rous, P. Obst, P. 1998: Zaniklé středověké osídlení v okolí Štoků, in: Češi a Němci na Vysočině. Havlíčkův Brod, str. 7-22 Rous, P. Vilímek, L. Malý, K. 2004: Opevněné polohy na Jihlavsku a Havlíčkobrodsku pravděpodobně související se středověkým hornictvím, in: Stříbrná Jihlava 2004. Seminář K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině. Jihlava, str. 113-127 Kamenná (Žižkův Kopec), Kochánov (Smrčensko), Podmoky (Hrádek), Římovice, Štoky, Termesivy (Hadrburk), Vysoká (Poustevnický rybníček), Nové Dvory (Vaječný Dvůr) Rous, P. Vilímek, L. Malý, K. 2007: Les positions fortifiées des aires minières médiévales dans les régions de Jihlava et de Havlíčkův Brod (République Tchèque), in: Mines et pouvoir au Moyen Age (red.: Marie-Christine Bailly-Maitre, Jean-Michel Poisson), Lyon 2007, str. 149-179 Řezníček, V. 1892: Zprávy o hamernících a hamrech Přibyslavských v XV. století, Památky archaeologické a místopisné, XV, 1892 (1890-1892), str. 93-100, 157-164 Sedláček, A. 1878: Kostel sv. Kateřiny na Bukové Hoře, Method. Časopis věnovaný umění křesťanskému, roč. IV, str. 53-55 Stříbrné Hory (ZHS Herliwinberg) Skořepa, F. Martinek, M. Šťastník, J. (reds) [1989?]: 23 let dobývání rud. 1966 1989. Historie, současnost a ukončení těžby rud na ložisku Obrázek. [Místo vydání neuvedeno, vydavatel: Rudné doly, n. p., Příbram, závod Kutná Hora, úsek Staré Ransko], 36 s. Bartoušov, Dlouhá Ves, Hluboká, Krucemburk, Staré Ransko Smrček, O. 1985: Stoletá tradice hutnické a železářské výroby v horním povodí Doubravy a okolí, in: Historie a současnost slévárny Nové Ransko provozu národního podniku Chotěbořské strojírny. 1885 1985 (Informační bulletin, 21 1985). Chotěboř, str. 8-9
Solař, J. 1859: Stříbrné doly u Německého Brodu, Živa. Časopis přírodnický, str. 31-36 Stárek, J. 1844: Viktorina knížete Minsterberského list k hamerníkům panstwí Polnického r. 1480, Časopis českého musea, roč. 18, sv. 4, str. 596-602 Přibyslav Starý, J. Šanderová, J. Tomášek, M. 2001: Povrchový průzkum pozůstatků montánní činnosti v bývalém politickém okrese Čáslav: zpráva o stavu výzkumu, in: Stříbrná Jihlava 2001, Seminář K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině. Jihlava Pelhřimov Havlíčkův Brod 2001, str. 87-97 Starý, J. Šanderová, J. Tomášek, M. 2004: Kulturní krajina středověké a raně novověké Čáslavsko. Evidence lokalit s pozůstatky montánní činnosti, in: Mediaevalia archaeologica 6. Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty (Karel Nováček ed.). Praha Brno Plzeň, str. 11-42 Dolní Nezdín /okolí/, Dobrnice (Hory), Leština nad Sázavou, Podmoky, Římovice, Vilémov, Vrbice Starý, J. Šanderová, J. Tomášek, M. 2007: Zaniklý těžební a zpracovatelský areál Hory u Vrbice, Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací (Archeologické výzkumy na Vysočině, suplementum 1). Jihlava Brno, str. 102-113 Sternberg, K. 1836: Umrisse einer Geschichte der böhmischen Bergwerke, I/1. Prag str. 37-45: Havlíčkobrodsko, [reprint: NTM Praha 1981, překlad: Šternberk, K.: Nástin dějin českého hornictví, sv. I, díly I.-II., překlad V. Síbrt. Příbram 1984, 518 s.] Stránský K. Štěpán, L. Rek, A. 1998: Analýzy železářských strusek z oblasti Železných hor, Z dějin hutnictví, sv. 27 (Rozpravy Národního technického muzea, sv. 156), str. 35-46, obr., tab. Stránský, K. - Buchal, A. - Winkler, Z. 2002: Simtany u Havlíčkova Brodu stopy po těžbě a hutnickém zpracování stříbrných rud, Archeologia technica (Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami), sv. 14, str. 21-26 Stránský, K. 2003: Historie železářského hutnictví na Českomoravské vrchovině od nejstarších dob do 19. století, in: Železné hamry a hutě Českomoravské a Drahanské vrchoviny (soubor statí), edd. K. Stránský V. Ustohal A. Rek L. Stránský. Brno (Vysoké učení technické v Brně) 2003, str. 3-12 Bílek, Krucemburk, Přibyslav, Ronov nad Sázavou, Sobíňov, Staré Ransko, Železné Horky Stránský K. Rek, A. 2003: Pracovala v ronovském hamru spolu s redukční pecí také kujnicí výheň? in: Železné hamry a hutě Českomoravské a Drahanské vrchoviny (soubor statí), edd. Stránský, K. Ustohal, V. Rek, A. Stránský, L. Brno (Vysoké učení technické v Brně) 2003, str. 68-70 Ronov nad Sázavou, Staré Ransko Suk, J. 1924/1925: Poslední práce v dolech u Pavlova, Zálesí, 6 (1924/1925), str. 74-75 Šimák, J. V. 1938: Středověká kolonisace v zemích českých. České dějiny, I/V. Praha Šteinerová, S. Kořan J. 1971: Výběrová bibliografie dějin českého hornictví, I. (Bibliografie, prameny. Národní technické muzeum v Praze, 1) Praha Štěpán, L. 1986: Příspěvek k historii železářství v Železných horách, in: Z dějin hutnictví 15 (Rozpravy NTM v Praze, 106), 1986, str. 85-93 Bílek, Heřmaň?, Hostačov, Kocourov, Sobíňov, Staré Ransko Štěpán, V. 1997: Světoběžník, Havlíčkobrodsko, č. 13, 1997, str. 5-49 Johann Höniger Tomášek, M. Starý, J. 1999: Čáslavsko pozůstatky montánní činnosti: Zpráva o stavu
výzkumu, in: Dolování stříbra a mincování v Jihlavě. Jihlava, str. 54-63 Podmoky, Římovice, Vlkaneč Tomášek, M. Starý, J. 2004: Čáslavsko pozůstatky montánní činnosti, zpráva o stavu výzkumu. Kutnohorsko (vlastivědný sborník), 7/04, str. 41-51 /Kutná Hora/. Tomíček, A. 1900: Průmysl na panství Polenském a Přibyslavském r. 1636, Časopis Společnosti přátel starožitností, VIII, 1900, str. 89-91 Staré Ransko Urban, J. 2003: Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha (Nakladatelství Lidové noviny), 585 s. Vavřínová, M. 1950: Soupis lomů ČSR, Číslo 38, Okres Ledeč nad Sázavou (S přehlednou mapou lomů, cihelen a pískovišť). Praha (Čs. svaz pro výzkum a zkoušení technicky důležitých látek a konstrukcí + Státní geologický ústav ČSR), 65 s. [podle stavu v roce 1947] Velebil, Dalibor 2007: Staré dolování stříbra v českých zemích a v okolí Světlé nad Sázavou, in: Světelsko. Vlastivědný sborník, 1. díl. Světlá nad Sázavou 2007, str. 35-47 Velebil, D. Dryák, K. 2003: Sejpy po těžbě kasiseritu a zlata u obce Sázavka (dříve Smrdov), vsv. od Ledče nad Sázavou, Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze, roč. 11, 2003, str. 199-201 Leština, Ovesná Lhota, Sázava Velímský, T. 2002: Cruciburgensis magister monetae aneb historie jednoho omylu. Příspěvek k dějinám městského meliorátu v českých zemích ve druhé a třetí čtvrtině 13. století, in: Civitas & Villa. Miasto i wieś w średniowiecznej Europie środkowej. Wrocław Praha, str. 201-208 Benátky, Havlíčkův Brod, Krucemburk, Ždírec nad Doubravou Velímský, T. 2004: Cruciburgensis magister monetae tertium non datur?, Archeologické rozhledy, LVI, str. 672-678 Benátky, Krucemburk, Utín, Stříbrné Hory Vinduška, V. 1941: Městys Herálec. Stručná historie. Humpolec, 77 s. Dubí, Herálec, Koječín, Pavlov, Radňov, Slavníč Vodička, J. 1961: Nerostné suroviny v Železných horách, Geologický průzkum, III/3, str. 67-71 Vohlídal, A. 1937/1938: Kde se u nás ryžovalo zlato, Zálesí (1937/1938), str. 37-40 Hněvkovice Zemek, M. Vašíček, J. 1952: Vývoj železářství na Českomoravské vrchovině. Výstavní katalog. Žďár nad Sázavou, 39 s. Bílek, Dobrá, Havlíčkova Borová, Krucemburk, Maleč, Modlíkov, Oudoleň?, Pohled, Přibyslav, Ronov nad Sázavou, Sobíňov, Staré Ransko, Stružinec, Železné Horky Zemek, M. 1952: Železářství na Českomoravské vysočině. Žďár nad Sázavou Zemek, M. 1953: Železářství na Žďársku, Český lid 40/1953 Zika, M. 1971: 700 let horního městečka České Bělé. Česká Bělá, 34 s.