Praha dne 28. března 19 Č. j.: MZP/19/610/730 Sp. zn.: ZN/MZP/19/610/1 Vaše č. j.: 9398/18MZE16211 Vyřizuje: Ing. Tomáš Staněk, CSc Tel.: 267 122 042 Email: Tomas.Stanek@mzp.cz Vážený pan Ing. František Pásek ředitel odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů Ministerstvo zemědělství Těšnov 6/17 110 00 Praha 1 Věc: Závazné stanovisko k zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin, odbor obecné ochrany přírody a krajiny (dále jen MŽP ), jako ústřední orgán státní správy ochrany přírody příslušný k vydávání závazného stanoviska k zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin (dále jen GND ) dle ustanovení 23 odst. 1 zákona č. 289/199 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), vydává na základě žádosti Ministerstva zemědělství (dále jen MZE ), odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů, o vydání závazného stanoviska ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin pro PLO 9 č.j. 9398/18MZE16211 ze dne 19. února 19 Z Á V A Z N É S T A N O V I S K O k návrhu oblastního plánu rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast č. 9 Rakovnickokladenská pahorkatina (dále jen PLO 9 ), kterým stanovuje maximálně přípustný podíl geograficky nepůvodních druhů dřevin pro jednotlivé cílové hospodářské soubory (dále jen ) mimo území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a přírodních rezervací (dále také ZCHÚ ) dle následující tabulky takto: 1/10
Druh GND MD DG JDO ORC TPS, VRS Líska turecká Poznámka Rámec Porostní typ (PT) 01 bez rozlišení Bez uplatnění GND. 13 19 21 23 SM, BO, BR (listnatý nekvalitní) 4 1 3 DB BO (gen. kat. D), AK, sukcese, holina DB smíšený list. smíš. (JS,JV,DB) 4 7 7 7 7 OL TP SM, BO 3 1 3 DB, DB+BO, BŘ (listnatý nekvalitní) AK SM, BO, sukcese, holina DB, BR (listnatý nekvalitní) AK 3 2 1 3 10 2 Poloprovozní ověřování lísky turecké. V dubovém a listnatém ním typu ORC pouze v případech hynut DB, OL. TPS, VRS v ním typu OL, TP uplatňovat do zastoupení přípustného v rámci u v nesmíšených skupinách, GND neuplatňovat v ech původních TP. Poloprovozní ověřování lísky turecké v polohách do 400 m n. m. V listnatých HS 21 a 217 lze případné hynutí nahradit původními listnatými dřevinami. Uplatnění MD na SLT: 2N, 2K9, 2S9 v polohách nad 400 m n. m. Poloprovozní ověřování lísky turecké v polohách do 400 m n. m. V listnatých HS 21 a 217 lze případné hynutí nahradit původními listnatými dřevinami. Uplatnění MD a DG na SLT: 2K, 2I, 2S6 v polohách nad 400 m n. m. Nižší polohy mohou být výhledově problematické. 2/10
Druh GND MD DG JDO ORC TPS, VRS Líska turecká Poznámka Rámec 2 27 29 31 Porostní typ (PT) SM, BO, sukcese, holina DB, BR (listnatý nekvalitní) 10 10 (2) () 1 1 3 AK 10 10 () 3 TP SM, BO, BR (listnatý nekvalitní), sukcese, holina DB smíšený SM, BO, sukcese, holina 8 10 (2) () 10 3 TP 10 OL a OL smíšený SM, BO 8 10 1 3 BK Poloprovozní ověřování lísky turecké v polohách do 400 m n. m. V listnatých HS 2 a 27 lze případné hynutí nahradit původními listnatými dřevinami. Uplatnění MD, DG a JDO na SLT: 2S, 2H, 2B, 2D v polohách nad 400 m n. m. Nižší polohy mohou být výhledově problematické Převážně chudá, vodou ovlivněná stanoviště méně vhodná pro DG a JDO. Případnou substituci hynoucího smrku lze řešit DB, BO, OS, BK. V dubovém PT omezené uplatnění GND. Uplatnění ORC a TPS na SLT 3L, 3U, VRS i na 1G; JDO pouze na SLT 3U Uplatnění MD v polohách nad 00 m n. m. Poloprovozní ověřování lísky turecké. 39 bez rozlišení PT Pro 39 nejsou k dispozici vhodné ověřené GND. 41 SM 10 1 6 (3) BO 7 BK 1 10 BR (listnatý nekvalitní), Sukcese, holina 1 1 (1) Ve zdravých BK ech přírodě blízkého charakteru omezit uplatnění GND. Ve standardních BK ech uplatnění MD, DG 3/10
Druh GND MD DG JDO ORC TPS, VRS Líska turecká Poznámka Rámec 43 4 Porostní typ (PT) SM a SM poškozený 8 () () 1 1 3 BO 1 10 BO geograficky nevhodný (10) DB, DBZ BK 10 10 BŘ (listnatý nekvalitní), Sukcese, holina SM a SM poškozený BO kvalitní a standardní 12 (1) (1) 8 (3) (10) 2 DB, DBZ 1 BK 1 10 BR (listnatý nekvalitní), 1 (10) Sukcese, holina (10) Topolový 12 (1) V por. DB neuplatňovat GND. V BK ech standardní kvality uplatnění MD, DG. JDO neuplatňovat tam, kde jsou podmínky pro původní JD bělokorou Do kvalitních ů DB, DBZ, BK a BO při obnově na obdobnou ní skladbu omezit příměs GND na MD, u standardních BK ů lze uplatnit MD a DG. V topolovém ním typu při reprodukci na topoly původní vyloučit GND. Při použití topolů šlechtěných (TPS) nelze použít topoly kanadské a balzámové. TPS se doporučuje kvůli jejich odlišné růstové dynamice uplatnit ve skupinách. 4/10
Druh GND MD DG JDO ORC TPS, VRS Líska turecká Poznámka Rámec 47 Porostní typ (PT) SM a SM poškozený 10 2 () 1 1 () BO, DB, DBZ 10 BK 10 OL 7 () BR (listnatý nekvalitní), 10 () Sukcese, holina 1 (1) Topolový 7 (1) Na prameništních (podmáčených) LT a na výrazně oglejených stanovištích omezit uplatnění DG a JDO pro zvýšené riziko vývratů. Vitální JD nenahrazovat JDO ani DG. Při obnově v olšovém PT neuplatňovat GND v následných smíšených ech. V topolovém ním typu neuplatňovat GND do nešlechtěných původních topolů 9 Bez rozlišení PT Pro 9 nejsou k dispozici vhodné ověřené GND. Poznámka: Přípustný limit GND v rámci nerozlišuje ní typy, neboť ty se s obnovou mohou měnit a zpětná kontrola dodržení limitu GND na úrovni ního typu je v rámci obtížně proveditelná. Limit GND v rámci vychází z limitů v rámci ních typů, je však vždy nižší než v rámci u, neboť se nepředpokládá úplná obnova všech ů v rámci. Vysvětlivky zkratek: GND geograficky nepůvodní druh, cílový hospodářský soubor, PT ní typ, por. (limit GND v rámci u), MD modřín opadavý, DG douglaska tisolistá, JDO jedle obrovská, ORC ořešák černý, TPS, VRS topoly šlechtěné, vrby šlechtěné Zvýšené riziko hynutí jedle obrovské po přísušcích v důsledku napadení václavkou a podkorním hmyzem. /10
Podmínkou pro využívání GND je, že jejich podíl uplatněný v obnově nesmí v rámci u tvořit více než třetinu podílu melioračních a zpevňujících dřevin (dále jen MZD ) použitých v obnově a GND v rámci u či ní skupiny nebudou vytvářet nesmíšené části větší než 0,0 ha. Souhrnné zastoupení uplatněných GND jak v rámci u, tak v rámci nesmí překročit limit zastoupení uvedený pro GND s nejvyšším podílem. V přírodních biotopech vymapovaných Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (http://webgis.nature.cz/mapomat/), v ech s přírodě blízkou druhovou skladbou a v biocentrech závazně vymezených územních systémů ekologické stability (dále jen ÚSES ) je uplatnění GND odůvodnitelné pouze v případě masového hynutí některých původních obtížně nahraditelných dřevin. V ZCHÚ ležících v PLO 9 je zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen ZOPK ), zakázáno povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin. Výjimky ze zákazů v těchto územích může orgán ochrany přírody povolit v případě, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody anebo tehdy, pokud povolovaná činnost významně neovlivní zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území. Využívání evropsky významných lokalit ( EVL ) mimo ZCHÚ je podle 4c odst. 2 ZOPK možné pouze tak, aby nedošlo k závažnému nebo nevratnému poškození nebo ke zničení evropsky významných stanovišť anebo stanovišť evropsky významných druhů vyžadujících územní ochranu tvořících jejich předmět ochrany, a aby nebyla narušena jejich celistvost. Pokud by v důsledku zavádění GND v EVL mělo dojít k takovým dopadům, je ten, kdo takový zásah zamýšlí, povinen si předem opatřit souhlas orgánu ochrany přírody. Odůvodnění: Geograficky nepůvodní druh rostliny nebo živočicha je dle ustanovení odst. 4 ZOPK druh, který není součástí přirozených společenstev určitého regionu. Účelem závazného stanoviska je regulace rozšiřování GND tak, aby byla zajištěna ochrana původních druhů a přírodní rovnováhy, která může být rozšiřováním GND narušena. Při regulaci rozšiřování GND byly v souladu s ustanovením 1 ZOPK zohledněny hospodářské potřeby a regionální a místní poměry. Při vydání závazného stanoviska vycházelo MŽP z těchto zásad: limit maximálního podílu GND se uvádí jednak jako maximální přípustné zastoupení v rámci, jednak jako maximální přípustné zastoupení v rámci u uplatnění GND má především substituovat výpadek významných hospodářských dřevin uplatnění GND není přípustné na úkor vitálních dřevin přirozené skladby (zejména nelze nahrazovat vitální jedli bělokorou jedlí obrovskou, popř. douglaskou) do úhrnného limitu pro jsou započítávány i dříve obnovené GND (tzn. za celé věkové rozpětí, nejen obnova v 1. věkovém stupni) Při vlastním odvození podílu GND vycházelo MŽP z těchto zásad: celkový podíl všech uplatněných GND v u i je v součtu maximálně (v souladu s úkolem 1_4.10 Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, schváleným Vládou ČR v roce 17) limity GND jsou navrhovány pro, v odůvodněných případech pro ní typy tvorba a hospodářských souborů se přebírá z dosud platných OPRL 6/10
pro obecnou prognózu předpokládaného vývoje dřevinné skladby se využívá rozloha lesních vegetačních stupňů uvedená v současných OPRL se zohledněním očekávané klimatické změny na základě rozboru je odvozena dřevinná skladba ovlivněná očekávanými klimatickými změnami a posouzeno riziko hynutí hospodářsky významných druhů dřevin limit uplatnění GND vychází zejména z potřeby substituce původních dřevin ohrožených klimatickou změnou, resp. multifaktoriálním hynutím a chřadnutím lesů. Přihlíží se však i k dalším okolnostem, např. k možnosti dorovnání ekonomického propadu a těžební nevyrovnanosti způsobené rychlým výpadkem produkce smrku, potřebě prostorové a věkové diverzifikace ů vznikajících na rozsáhlých kalamitních holinách, k omezené možnosti uplatnění některých původních dřevin na kalamitních holinách apod. jako podklad pro odvození limitu GND byl vzat v potaz návrh maximálního zastoupení GND i přehled jejich současného zastoupení v cílové druhové skladbě pro PLO 9 podle, navržený MZE, a tvořící přílohu žádosti o vydání tohoto závazného stanoviska. Orientační informace o zdravotním stavu lesů na základě údajů pro okresy Rakovník a Kladno jsou dostupné v periodicky (ročně) publikovaných Zpravodajích ochrany lesa vydávaných Lesní ochrannou službou Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Pro účely analýzy zdravotního stavu lesů a rizik hynutí lesnicky významných dřevin byla vyhodnocena takto získaná data za období 11 až 17. Z analýzy je v oblasti Rakovnicko kladenské pahorkatiny zřejmý nárůst poškození lesů abiotickými faktory. Zřetelně rostoucí trend mají škody působené bořivým větrem, sněhem a námrazou, přičemž škody působené bořivým větrem postihují nejvíce smrkové y. Škody působené sněhovým závěsem a námrazou mohou postihovat významněji i další dřeviny, zejména pak borovici. Řádově nižší byly ve sledovaném období škody působené suchem, ty jsou však často překryty škodami biotickými působenými zejména podkorním hmyzem. Z biotických faktorů jsou nejzávažnější škody působené podkorním hmyzem na smrku, vzestupný trend od roku 14 vykazují rovněž škody působené podkorním hmyzem na borovici. V porovnání se smrkem jsou však o jeden řád nižší, ačkoli zastoupení borovice je v porovnání se smrkem srovnatelné. Škody působené podkorním hmyzem na smrku a borovici souvisejí s poškozením lesů abiotickými klimatickými faktory. V oblasti Rakovnickokladenské pahorkatiny není ve Zpravodajích ochrany lesa pro období 1117 udáváno chřadnutí a odumírání olší působené plísní olšovou (Phytophthora alni), stejně tak jako poškození jasanu houbovými chorobami, a to přestože houbová choroba voskovička jasanová (Hymenoscyphus fraxineus), známá spíše jako chalara (Chalara fraxinea) postihuje jasany již prakticky v celé ČR. Porosty oslabené chalarou jsou náchylné k napadení podkorním hmyzem, zejména lýkohubem jasanovým (Hylesinus fraxiny). Poškození jasanu tímto lýkohubem však je, počínaje rokem 16, na okrese Rakovník udáváno, což pravděpodobně výskyt chalary indikuje. Poškození lesů (zejména smrku) václavkami (Armillaria sp.) je na okresech Rakovník a Kladno udáváno pouze v malém rozsahu. Hynutí jilmů způsobované grafiózou jilmů, jehož původcem je houbová choroba Ophiostoma novoulmi, má dlouhodobý charakter, přičemž nabývá na dynamice v návaznosti na suché roky. Podobné projevy má odumírání dubů s tracheomykózními příznaky. Pravděpodobnou hlavní příčinou tohoto odumírání dubů je sucho. Podle lesních hospodářských plánů (LHP) platných k 31. 12. 17 zaujímá borovice lesní 33,7 rozlohy ní půdy, tj. 16,9 tis. ha. Přirozené zastoupení této dřeviny se přitom v oblasti pohybovalo kolem 9. Její současné zastoupení je tedy téměř 4 krát vyšší než přirozené, a to především na úkor dubů. Vzhledem ke značně široké ekologické amplitudě borovice se předpokládalo, že se poměrně dobře vyrovná s prognózovanou klimatickou změnou. Zkušenost 7/10
z posledních suchých a teplých let však varuje před rizikem přemnožení podkorního hmyzu na borovici a hynutím vlivem sucha. Svým zastoupením se borovici blíží smrk ztepilý, který zaujímá 30, rozlohy, tj. 1,3 tis. ha ní půdy. Smrk se přitom v Rakovnickokladenské pahorkatině přirozeně vyskytoval jen na nepatrných rozlohách (cca na 0, plochy). Z uvedeného je zřejmé vysoké potenciální riziko jeho hynutí, týkající se téměř 1/3 rozlohy veškeré ní půdy a 41 celkové zásoby dřeva v oblasti. Duby (dub zimní, dub letní a okrajově dub pýřitý) zaujímají 9,0 rozlohy, ačkoliv přirozeně rostly na téměř 40 rozlohy ní půdy a byly nejrozšířenější dřevinou v oblasti. Geograficky nepůvodní modřín opadavý se zastoupením 8,3 blíží současnému zastoupení původně nejrozšířenějších dubů. V současné periodě suchých a teplých let však v nižších polohách (cca do 3. LVS) jsou i na modřínech patrné známky chřadnutí a stresu. Buk lesní zaujímá,4 rozlohy ní půdy v oblasti, což je pouze 1/6 původního zastoupení. Původně buk zaujímal zhruba 33 rozlohy. Z dalších přirozeně se vyskytujících druhů jsou v oblasti zastoupeny ještě bříza bělokorá (4,2 rozlohy), javory (1,3 ), lípy (1,2 ), olše (1,1 ), jasan ztepilý (0,9 ), osika (0,6 ), jedle bělokorá (0,3 ), habr (0,3 ) a jilmy (méně než 0,1). Z geograficky nepůvodních druhů jsou zastoupeny ještě trnovník akát (0,9 rozlohy), dub červený (0, ), douglaska (0,2 ) a jedle obrovská (méně než 0,1 ). Predikovaná změna průměrné roční teploty o cca 22, C v období 2160 (Čermák, Mikita 17) event. 21 0 (Tolasz, Holtanová et al. 17) představuje oproti klimatickému normálu z let 1961 až 1990 významný posun lesních vegetačních stupňů k nižším polohám. S vysokou mírou zobecnění a vědomím možných nepřesností to odpovídá přibližně posunu o 23 vegetační stupně k nižším polohám. To se nutně razantně promítne do růstových podmínek lesních dřevin a ovlivní nejen volbu dřevin původních, ale i možnost uplatnění dřevin geograficky nepůvodních. V této souvislosti lze očekávat, že největší problémy bude mít v Rakovnickokladenské pahorkatině smrk na celé rozloze jeho současného nepřirozeného rozšíření. S postupující klimatickou změnou lze očekávat chřadnutí a hynutí smrku na převážné časti jeho současné rozlohy. Pokud se naplní prognózy podle klimatických modelů, je předpoklad pro zachování smrku většinou jen na vodou ovlivněných stanovištích. Tomu odpovídajících SLT je v oblasti Rakovnickokladenské pahorkatiny pouze kolem ha. Na zbývající ploše, tj. cca na 1 tis. ha, je nutné uvažovat o postupné substituci smrku jinými původními dřevinami. V úvahu přicházejí především duby, habr a lípa srdčitá. Rovněž jedle a buk, pokud rostou v současnosti od dubových bučin (3. LVS) níže, se pravděpodobně ocitnou mimo svoji ekologickou amplitudu. Přirozený areál buku se zmenší minimálně o 40, což omezí jeho uplatnění jako substituční dřeviny a podobně se zúží areál přirozeného rozšíření jedle bělokoré. Přesto i těmito dřevinami je v oblasti Rakovnickokladenské pahorkatiny možné ve vhodných podmínkách substituovat výpadek smrku, neboť jejich současné zastoupení je hluboko pod možnostmi jejich přirozeného rozšíření. Klimatická změna naopak mění růstové podmínky vyšších vegetačních stupňů ve prospěch dubů. Proto je nezbytné v nadcházejících letech podstatně zvýšit zastoupení dubů v obnově, protože mají značný plošný potenciál k pokrytí výpadku smrku, popř. jasanu. Určitý problém může představovat narůstající aridita některých xerotermních a vysýchavých stanovišť v 1. a 2. vegetačním stupni, tam může najít uplatnění původní dub pýřitý a jeřáb břek. Původní jasan a jilm jsou samy ohroženy hynutím a nelze o nich uvažovat jako o substitučních dřevinách. Původními dřevinami, u nichž naopak nehrozí hynutí v důsledku klimatické změny, a kterými je v oblasti Rakovnickokladenské pahorkatiny možné substituovat hynoucí druhy dřevin, je habr obecný, lípy zejména lípa srdčitá a třešeň ptačí. Habr a lípa srdčitá jsou přirozenou součástí (příměsí) dubových habřin, třešeň ptačí tvoří přirozenou příměs na živných a 8/10
humusem obohacených SLT ve 2. až. vegetačním stupni. V ech s převahou dubů či borovice může habr a lípa plnit důležitou meliorační a krycí (výplňovou) funkci. Z hospodářského hlediska jsou však tyto dřeviny považovány za méně hodnotné. Třešeň ptačí je relativně rychle rostoucí dřevina schopná produkovat cenné sortimenty. Zejména při plošných rozpadech ů mohou být hynoucí druhy dřevin dočasně substituovány pionýrskými dřevinami s tržně uplatnitelnou produkcí. Patří k nim především bříza a v příznivých vláhových poměrech i osika. Jejich přednost spočívá jednak v meliorační funkci, dále v krátké produkční době (zmírnění případné těžební nevyrovnanosti) a zejména ve vytváření vhodného prostředí pro obnovu klimaxových dřevin a ve vytvoření podmínek pro věkovou a prostorovou diferenciaci nově vznikajících ů. Ačkoli z hlediska potenciální substituované rozlohy smrku a z hlediska ekologických nároků je v oblasti Rakovnickokladenské pahorkatiny možná téměř úplná substituce smrku dubem event. dalšími listnatými dřevinami, vyvstává při výhradní substituci dubem nebo původními listnáči problém s alespoň částečnou sortimentní zastupitelností smrku. Z původních jehličnatých dřevin přichází v zájmové oblasti v úvahu jedle (která je charakterem dřeva blízká smrku), její rozsáhlé substituční uplatnění je však limitováno jednak zužováním přirozeného rozšíření jedle klimatickou změnou, jednak ekologickými nároky jedle vyžadujícími obnovu pod em a rovněž vysokými nároky na ochranu před škodami působenými zvěří a pomalým odrůstáním jedle v mládí. Substituce smrku borovicí sice splňuje požadavek částečné sortimentní zastupitelnosti, ale vzhledem k jejímu současnému vysokému zastoupení je další zvyšování podílu této dřeviny problematické. Z výše uvedeného je zřejmé, že z hlediska ekologických nároků je substituce nejvíce ohroženého smrku, event. jasanu možná převážně původními druhy dřevin. Při rozhodování o uplatnění GND je nutné vzít v úvahu hospodářské i ekologické hledisko, jejich současné zastoupení a možné důsledky pokračování nebo rozšíření introdukce. Z jehličnatých GND může smrk substituovat především douglaska tisolistá. Snáší podstatně lépe nárůst teplot a lépe se vyrovnává s přísušky než smrk. Produkčně i kvalitou dřeva smrk předčí a brzkou technickou zralostí (nízkým obmýtím) přispívá ke snížení těžební nevyrovnanosti. Vzhledem k tomu, že se jedná o GND praxí dlouhodobě ověřený a s domácími zdroji reprodukčního materiálu, lze považovat přiměřené uplatnění douglasky jako možné zejména pro současný 3. až. LVS. Z dalších dlouhodobě ověřených jehličnatých GND přichází v úvahu uplatnění modřínu opadavého. Vzhledem k prognózovaným změnám klimatu a s tím souvisejícím posunem vegetačních stupňů může být v budoucnu jeho uplatnění od 2. LVS níže problematické. Nasvědčují tomu i současné projevy stresu patrné na modřínech v současných suchých a teplých letech v nižších polohách již od 400 00 m n. m. Substituční potenciál jedle obrovské spočívá především v její vysoké produkci jehličnatého, ovšem méně kvalitního dřeva. Jejím kladem je také brzká technická zralost (nízké obmýtí) přispívající ke kompenzaci těžební nevyrovnanosti v důsledku výpadku jiných produkčních dřevin. Pozitivem je rovněž její uplatnitelnost na holinách. Její uplatnění je však v PLO 9 rizikové kvůli výskytu václavky a podkorního hmyzu. Jedle obrovská by neměla být uplatňována jako substituční dřevina v podmínkách, kde může tuto roli plnit původní jedle bělokorá. Přestože značný substituční potenciál má dub červený, není jeho využití vzhledem k jeho invaznímu šíření a nepříznivému vlivu na biodiverzitu navrhováno a je doporučeno spíše poloprovozní ověřování neinvazní lísky turecké. Sortimentně blízkou náhradou hynoucího jasanu event. jilmů může být ořešák černý s vysokou kvalitou i objemem produkce a příznivým vlivem na stanoviště. Ke kompenzaci produkčního výpadku z hlediska objemu těžby mohou teoreticky přispět i šlechtěné topoly a vrby vyznačující se vysokým objemem produkce a velmi krátkou produkční dobou, arbitrární 9/10
stanovení maximálního podílu GND do ní skladby naplnění uvedené podmínky znemožňuje a tím prakticky vylučuje efektivní provozní využívání šlechtěných topolů na PUPFL. Při uplatnění GND je nezbytné současně dbát o zachování původních dřevin druhové skladby. Důvodem je především zachování a posílení genofondu původních dřevin, zejména těch, jejichž podíl byl v minulosti hospodařením významně snížen a které mají v lesích důležité ekostabilizační funkce. Povinnost zachování původních dřevin vyplývá rovněž z ustanovení Helsinské ministerské konference o ochraně lesů v Evropě (1993), kde se v rezoluci H 1 Obecné zásady trvale udržitelného hospodaření v lesích Evropy uvádí: Kdykoli jsou jako náhrada za původní ekosystémy použity introdukované dřeviny, měly by být současně podniknuty příslušné akce k zachování původní flory a fauny. Z uvedených důvodů je při uplatnění GND zároveň třeba dbát o zachování dřevin původních a jejich využití vždy preferovat. Toho je při obnově lesa dosahováno mj. uplatněním dostatečného podílu MZD, především pak dubů, jedle bělokoré, buku lesního, javorů, lip a dalších. Vzhledem k tomu, že součástí výčtu MZD jsou také GND (příloha č. 2 vyhl. č. 298/18 Sb.), vyznačující se zpravidla rychlým růstem a hospodářskou atraktivitou pro vlastníky lesů, je nezbytné zajistit, aby při naplňování minimálního podílu MZD byl vedle GND uplatněn i dostatečný podíl MZD tvořený dřevinami původními. Z tohoto důvodu je nutné dodržet zásadu, že podíl GND uplatněných při obnově u může tvořit nejvýše třetinu z použitých MZD. Důvodem pro plošné omezení nesmíšených částí ů či ních skupin tvořených GND na maximální výměru 0,0 ha je snaha eliminovat negativní dopady pěstování těchto dřevin na biodiverzitu lesních ekosystémů při současném plnění úkolu 1_4.16 Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, schváleného Vládou ČR v roce 17. Přírodní biotopy vymapované AOPK ČR mají zpravidla přírodě blízkou druhovou skladbu, která vytváří specifické podmínky pro ostatní na les vázané organizmy. Uplatnění významného podílu GND v takových podmínkách představuje riziko nežádoucích změn těchto biotopů. Ve vztahu k biotopům, které jsou přírodními stanovišti v zájmu Evropských společenství ( 3 odst. o) ZOPK) je potřeba zachovat přírodě blízkou druhovou skladbu přispívající k udržení nebo obnově příznivého stavu stanoviště z hlediska ochrany na území České republiky. Z tohoto důvodu je v těchto biotopech a přírodních stanovištích, v ech s přírodě blízkou skladbou a v biocentrech závazně vymezených ÚSES uplatnění GND omezeno zejména na případy, kdy v důsledku probíhající klimatické změny (nebo působením jiných faktorů) dochází k hynutí původních významně zastoupených dřevin, které nelze odpovídajícím způsobem nahradit jinými původními dřevinami. Důsledně by přitom měla být zvažována substituce především domácími druhy a při využití GND zohledněna rizika nepříznivých dopadů na stanoviště. Po vyhodnocení všech výše uvedených skutečností stanovilo MŽP podíl GND tak, jak je uvedeno ve výrokové části. Ing. Linda Stuchlíková ředitelka odboru obecné ochrany přírody a krajiny podepsáno elektronicky 10/10