Plán péče o přírodní památku Hliníř

Plán péče o přírodní památku Hliníř na období 2019-2028

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1388 kategorie ochrany: přírodní památka název území: Hliníř druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: vyhláška orgán, který předpis vydal: ONV České Budějovice číslo předpisu: - datum platnosti předpisu: 24. 09. 1990 datum účinnosti předpisu: 01. 10. 1990 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Jihočeský České Budějovice České Budějovice České Budějovice Dynín Lhota u Dynína, Bošilec Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území : 634271 Lhota u Dynína Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 588/1 vodní plocha rybník 287 278159 46738 Celkem 46738 Pozn: * Výměra dle zpracovaného geometrického plánu z r. 8/2010 Ochranné pásmo: Ochranné pásmo je vyhlášené na části lesní parcely č. 367/2 v k. ú. Bošilec a zároveň na p.č. 586/27 a 586/36 v k.ú. Lhota u Dynína. Katastrální území: 608572 Bošilec Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 367/2 lesní pozemek --- 102 459795 87164 Celkem 87164 2

Katastrální území : 634271 Lhota u Dynína Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 586/27 lesní pozemek 11 2408 2408 586/36 lesní pozemek 60001 102 102 Celkem 2510 Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha lesní pozemky - 8,9674 Způsob využití pozemku vodní plochy 4,6738 _ zamokřená plocha trvalé travní porosty _ ZCHÚ plocha v ha rybník nebo nádrž 4,6738 vodní tok orná půda _ ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy _ neplodná půda zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem 4,6738 8,9674 ostatní způsoby využití _ 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: není Třeboňsko biosferická rezervace Třeboňsko CHOPAV Třeboňská pánev CZ0311033 Třeboňsko CZ0313098 Hliníř - Ponědrážka Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 3

1.6 Kategorie IUCN IV. řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Cenný ekosystém společenstva přechodového rašeliniště s výskytem chráněných a ohrožených druhů flory a na tento biotop vázaných druhů fauny, zejména bezobratlých. Dalšími cennými biotopy v rámci území a jeho ochranného pásma jsou vodní stanoviště s litorální vegetací a rozptýlenou zelení. Celkově lze celou zájmovou oblast charakterizovat jako typický a velmi cenný fragment historického typu krajiny v rámci Českobudějovické pánve s výskytem celé řady typických, chráněných a ohrožených společenstev i druhů rostlin a živočichů. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. společenstva název společenstva podíl plochy v popis biotopu společenstva ZCHÚ (%) R2.3 Přechodové rašeliniště a třasoviště 15 zrašelinělý okraj rybníka s přirozeným bezlesím R2.4 Zrašelinělé půdy 5 mělké zvodnělé deprese trvale s hrotnosemenkou bílou zamokřené a s porosty rašeliníků V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní (Sphagno-Utricularion) 2 plochy narušené těžbou rašeliny, drobné tůňky a šlenky B. druhy název druhu leknín bělostný (Nymphaea candida) bublinatka bledožlutá (Utricularia ochroleuca) suchopýr štíhlý (Eriophorum gracile) bublinatka prostřední (Utricularia intermedia) hrotnosemenka bílá (Ŕhynchospora alba) ostřice bažinná (Carex limosa) zevar nejmenší (Sparganium minimum) aktuální početnost stupeň popis biotopu druhu nebo vitalita ohrožení populace v ZCHÚ ojediněle KO rašelinné tůňky při okraji rybníka hojně a stabilně KO drobné rašelinné tůňky a šlenky ojediněle KO zvodnělé rašelinné šlenky vzácně SO drobné rašelinné tůňky a šlenky hojně SO v otevřené části rašeliniště mezi tůňkami vzácně SO rašelinné šlenky a mělké tůňky sporadicky ale stabilně SO rašelinné tůňky 4

název druhu bazanovec kytkokvětý (Namburgia thyrsiflora) klikva bahenní (Oxycoccus palustris) ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa) rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) bublinatka menší (Utricularia minor) aktuální početnost stupeň popis biotopu druhu nebo vitalita ohrožení populace v ZCHÚ rozptýleně ale O při okraji rašeliniště a v porostu stabilně vysokých ostřic hojně O na povrchu rašeliniště hojně O při okraji otevřených zrašelinělých ploch hojně O na obnažené rašelině a mezi rašeliníky vzácně, populace klesající - mělké rašelinné tůňky C. útvary neživé přírody útvar geologické podloží popis výskytu útvaru přechodové rašeliniště křídové a terciérní sedimenty ostřicovo-rašeliníková společenstva minerotrofních rašelinišť 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť Kód a název typu přírodního stanoviště 3160 Přirozená dystrofní jezera a tůně 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště Podíl plochy v ZCHÚ popis biotopu typu přírodního stanoviště (%) 2 makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní 15 prameništní rašeliniště a okraje vodních nádrží B. evropsky významné druhy a ptáci název druhu slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula) strakapoud prostřední aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení* popis biotopu druhu 1-2 páry EN rákosiny a dřevinami nezapojené plochy rašeliniště 1-2 páry VU doupné starší vrby a břízy po obvodu rašeliniště (Dendrocopos medius) žluna šedá (Picus canus) 1-2 páry VU staré dutinové vrby po okraji rašeliniště * dle červeného seznamu: EN ohrožený, VU - zranitelný 1.9 Cíl ochrany Zachování stávajících přírodních společenstev rašelinných a mokřadních ekosystémů, optimálního vodního a trofického režimu a jejich udržení v přírodě blízkém stavu. 5

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přechodové rašeliniště při severním okraji rybníka Hliníř s četnými rašelinnými tůňkami a ostřicovo mechovými porosty, ležící v nadmořské výšce 422-423 m n. m. Na rašelinných biotopech se zachovala cenná rostlinná společenstva s řadou silně a kriticky ohrožených rostlinných druhů. Geomorfologie a geologie Podloží tvoří různobarevné pískovce, slepence, jílovce a prachovce svrchnokřídového stáří (santon) reprezentující svrchní oddíl klikovského souvrství (odkryty v drobné zvodnělé pískovně). Tyto sedimenty jsou místy překryty kvartérním pokryvem slatinné rašeliny přecházející do rybníků. Rašeliniště Hliníř pravděpodobně vzniklo na vývěrech podzemní vody hlubinného oběhu na dislokacích svrchnokřídových sedimentů. Území je součástí celku Třeboňská pánev, podcelku Lomnická pánev. Hydrologické a klimatické poměry V západní části území docházelo na počátku minulého století k mělké a rozsahem nevelké ruční těžbě rašeliny (borkování). Vytěžené zvodnělé plochy po těžbě jsou v terénu dodnes patrné a jsou místem výskytu cenných rostlinných společenstev. Těsné sousedství s rybníkem Hliníř určuje hydrologické poměry v průběhu celého roku. V sušších létech dochází při poklesu hladiny v rybníku i k zaklesnutí hladiny podzemní vody v rašeliništi. Dle Atlasu podnebí ČR spadá území do oblasti mírně teplé (B) a okrsku mírně teplého a mírně vlhkého (B3) s mírnou zimou, pahorkatinného. Průměrná teplota vzduchu v lednu činí -3 C, v červenci pak 17 C. Průměrná teplota vzduchu ve vegetačním období (IV-IX) je 13 C. Průměrný úhrn srážek v lednu je 40 mm, v červenci pak 100 mm. Průměrný uváděný roční úhrn srážek je 700 mm, ve vegetačním období (IV-IX) pak 450 mm. Podle klimatické klasifikace (Quitt, 1971) náleží celé území k mírně teplé klimatické oblasti a v rámci ní k jednotce MT 11. Fytogeografické poměry a potenciální vegetace Dle regionálně fytogeografického členění ČR spadá PP Hliníř do fytogeografické oblasti Mezofytikum, obvodu Českomoravské mezofytikum, okresu 39 Třeboňská pánev. Podle mapy potenciální přirozené vegetace ČR (Neuhäslová et al., 1998) je území řazeno do zóny výskytu ostřicovo rašeliníkových společenstev minerotrofních rašelinišť s těsnou návazností na střemchové doubravy a olšiny, s ostřicí třeslicovitou, místy v komplexu s mokřadními olšinami a společenstvy rákosin a vysokých ostřic. Dle přírodních lesních oblastí (Plíva, Žlábek 1986, OPRL ÚHÚL 2002) patří území do PLO 15b Jihočeské pánve část Třeboňská pánev. Vegetace a květena Charakteristickým rysem území je rašelinný biotop, kde v rašelinných tůňkách rostou společenstva svazu Sphagno-Utricularion (V3). Vedle zevaru nejmenšího (Sparganium minimum) se zde vyskytuje i leknín bělostný (Nymphaea candida) a velká populace 6

bublinatky bledožluté (Utricularia ochroleuca). V místech, kde dochází kolísáním vody k obnažování surového humolitu, se vyskytují bohaté porosty bublinatky menší (U. minor) a b. prostřední (U. intermedia). Na obvodech jezírek roste běžně hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), která se v posledních letech rozšířila na nové plochy. Řidší porosty ve zvodnělých šlencích tvoří ostřice mokřadní (Carex limosa). V ostřicových porostech (R2.3) s převahou ostřice zobánkaté (C. rostrata) je hojně zastoupen suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a vzácně i suchopýr štíhlý (Eriophorum gracile). Na přechodu rašeliniště a vodní plochy rybníka Hliníř se vyskytuje úzký pás vegetace bahnitých substrátů (M1.6) s početnou populací mochny bahenní (Potentilla palustris), vrbiny kytkokvěté (Lysimachia thyrsiflora) a rozpuku jízlivého (Cicuta virosa). Vyvýšená místa v rašeliništi jsou porostlá řídkým a nízkým lesem s převahou borovice lesní (Pinus sylvestris) s podrostem brusnicovitých keříků. V depresích roste klikva bahenní (Oxycoccus palustris), jinak se vyskytuje brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum) a brusinka obecná (Vaccinium vitis-idaea), řídce keříky krušiny olšové (Frangula alnus). Na území byla v minulosti chybně maloplošně mapována i vegetační jednotka R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště. Jde o nepřesné zařazení této vegetační jednotky mapovatelem a aktuální výskyt v území nemá opodstatnění. Zrašelinělé plochy jsou v posledních několika suchých letech vystaveny postupujícímu tlaku ze strany náletových dřevin (borovice lesní, krušina olšová) a expanzi terestrické rákosiny. Zejména v SZ části území je evidentní ústup původních rašelinných společenstev na úkor postupující rákosiny. Z hlediska vhodných hydrologických podmínek jsou nejvýhodnější podmínky a nejlépe vyvinutá rostlinná rašelinná společenstva při SV okraji přírodní památky, v bezprostřední blízkosti rybníka. Fauna Nejvýznamnějšími obratlovci jsou skokan zelený (Pelophylax esculentus), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula) nebo strakapoud prostřední (Dendrocopos medius). Drobné vodní plochy a rašelinné tůňky osidluje vážka jarní (Sympetrum fonscolombii), okraje rybníka i vlastní rybník jsou místem pravidelného výskytu vydry říční (Lutra lutra). Podrobné inventarizační průzkumy jednotlivých skupin obratlovců však ještě v území nebyly zpracovány. Na rybníce bylo prováděno v minulosti pravidelné sčítání vodního ptactva, které zaznamenalo velký počet ZCHD (zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), volavka bílá (Egretta alba), lžičák pestrý (Anas clypeata), hohol severní (Bucephala clangula), kopřivka obecná (Anas strepera), čáp černý (Ciconia nigra), ledňáček říční (Alcedo atthis), husa velká (Anser anser). Tyto ptačí druhy se však vyskytovaly mimo hranice chráněného území. Území je rovněž součástí EVL Hliníř - Ponědrážka, které bylo vyhlášeno i za účelem ochrany čolka velkého (Triturus cristatus). Lokality s výskytem čolků (č. velký, č. horský Ichthyosaura alpestris i č. obecný Lissotriton vulgaris) se však nacházejí mimo hranice přírodní památky. 7

Přehled zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů název druhu* Rostliny hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ vzácně, jen na jednom místě kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. stupeň ohrožení** popis biotopu druhu, další poznámky KO C2b rašelinné tůnky, břehy jezírek suchopýr štíhlý (Eriophorum gracile) bublinatka bledožlutá (Utricularia ochroleuca) leknín bělostný (Nymphaea candida) vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora) zevar nejmenší (Sparganium natans) bublinatka prostřední (Utricularia intermedia) bublinatka menší (Utricularia minor) ostřice bažinná (Carex limosa) rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa) ďáblík bahenní (Calla palustris) klikva bahenní (Oxycoccus palustris) rozpuk jízlivý (Cicuta virosa) ostřice vyvýšená (Carex elata) mochna bahenní (Potentilla palustris) Živočichové slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula) skokan zelený (Pelophylax esculentus) vzácně KO C1t rašelinné tůnky, břehy jezírek vzácně KO C1t rašel. jezírka a šlenky ojediněle SO C1b rašel. jezírko hojně SO C3 v porostech vysokých ostřic vzácně SO C2b rašel. jezírka vzácně SO C1t rašel. jezírka a šlenky vzácně SO C2b mělké rašelinné tůňky řídce SO C2b mělká rašelinná jezírka a šlenky hojně SO C3 obnažená rašelina hojně SO C3 rašelinné okraje a otevřené plochy ojediněle O C3 bahnité substráty při kraji rybníka hojně O C3 rašelinné bulty lokálně hojně - C2b vyšší rákosiny při okraji rybníka roztroušeně - C2t při okraji rybníka hojně - C4a zvodnělé bahnité substráty 1-2 páry EN rákosiny a dřevinami nezapojené plochy rašeliniště hojně, běžný výskyt SO NT okraj rybníku Hliníř ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) pravidelný a stálý výskyt několika jedinců SO NT okrajové části rašeliniště 8

název druhu* aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. stupeň ohrožení** popis biotopu druhu, další poznámky vydra říční (Lutra lutra) běžný výskyt SO NT výtopa rybníka užovka obojková (Natrix natrix) strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) pravidelný výskyt několika jedinců O NT při okraji rybníka a v rašeliništi 1-2 páry O VU doupné starší vrby a břízy po obvodu rašeliniště žluna šedá (Picus canus) 1-2 páry - VU staré dutinové vrby po okraji rašeliniště rosnička obecná (Hyla arborea) šídlo sítinové (Aeshna juncea) lesklice skvrnitá (Somatochlora flavomaculata) ojediněle SO NT lesní cesty k rašeliništi jednotlivě - NT otevřené plochy rašeliniště hojně - VU otevřené tůně vážka čárkovaná vzácně - NT zrašelinělé tůňě (Leucorrhinia dubia) * druhy řazeny dle kategorie ohrožení dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.: KO kriticky ohrožený, SO silně ohrožený, O ohrožený ** dle červených seznamů pro cévnaté rostliny (Grulich, Chobot 2017): C1 kriticky ohrožený druh, C2 silně ohrožený druh, C3 ohrožený druh, C4a vzácnější taxony vyžadující pozornost méně ohrožené pro houby (Holec & Beran 2006): EN ohrožený, VU zranitelný, NT téměř ohrožený a pro bezobratlé (Hejda et al. 2017) a obratlovce (Chobot a Němec 2017): CR kriticky ohrožený, EN ohrožený, VU zranitelný, NT téměř ohrožený, LC málo dotčený 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území bylo vyhlášeno Okresním národním výborem v Českých Budějovicích jako chráněný přírodní výtvor dne 24. 9. 1990. Takto vyhlášené chráněné území bylo zákonem č. 114/1992 Sb. (resp. prováděcí vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb., příloha č. 5) zařazeno do kategorie přírodní památka. Od svého vyhlášení bylo území ponecháno přirozenému vývoji a nebyl zde prováděn žádný ochranářský management. b) lesní hospodářství Lesní společenstva v přírodní památce se nacházejí na nelesní půdě ve výtopě rybníka Hliníř a žádné cílené lesnické hospodaření zde neprobíhá. V ochranném pásmu se hospodaří dle schváleného LHP Lesní správy Hluboká nad Vltavou c) zemědělské hospodaření Část rašeliniště byla v 19. a na počátku 20. století lokálně ovlivněna drobnou soukromou těžbou rašeliny (borkování), po kteréžto aktivitě se zachovaly v území menší tůňky a jezírka v různém stupni zazemnění. d) rybníkářství 9

Cca ¼ výměry přírodní památky (1,2 ha) je tvořena volnou vodní hladinou rybníka Hliníř, který je ve vlastnictví Rybářství Třeboň Hld. a.s. Tato část chráněného území je vzhledem k umístění do polointenzivně obhospodařovaného rybníka z hlediska zájmů ochrany přírody téměř nepoužitelná a do výměry CHÚ byla zahrnuta patrně pouze arondačně. Rašeliniště se nachází v těsném kontaktu s vodní hladinou rybníka Hliníř a úroveň hladiny podzemní vody kolísá společně s hospodářskou hladinou rybníka jak při povodňových stavech, tak v období, kdy je rybník vypouštěn. Toto kolísání však nemá zásadní vliv na rozvoj společenstev rašelinných tůní. Rybniční hospodaření na sousedícím rybníce Hliníř nemá na předměty ochrany žádný zásadní vliv, jelikož tyto biotopy nejsou v bezprostředním kontaktu. Negativní či pozitivní vlivy dané způsobem hospodaření na rybníce v minulosti nebyly prokázány. Litorální porosty v bezprostředním okolí CHÚ a v jeho jižní části byly počátkem osmdesátých let vyhrnuty do izolovaných deponií, které částečně izolují plochu rašeliniště od vodní plochy rybníka. e) rekreace a sport Území není primárně určeno pro sport a rekreaci. Vstup veřejnosti do území PP není žádoucí z důvodu citlivosti rašelinných společenstev na zvýšenou disturbanci sešlapem. Průchodnost jádrového území je navíc snížena silným zvodněním rašeliniště a nízkou únosností terénu a pro neobeznámené návštěvníky může být pohyb v takovém terénu nekomfortní až nebezpečný. f) myslivost Území je součástí honitby Dynín (CZ3102110009) o výměře 2283 ha. Významné škodlivé vlivy a možnosti ohrožení v souvislosti s výkonem práva myslivosti v současnosti nejsou známy. Na území PP je zřizovací vyhláškou povoleno vykonávání práva myslivosti s výjimkou používání otrávených návnad, zřizování intenzivních chovů zvěře, přikrmování spárkaté a drobné užitkové zvěře a výstavby mysliveckých zařízení všeho druhu. g) jiné způsoby využívání V druhé polovině 19. a na počátku 20. století byla část rašeliniště ovlivněna drobnou lokální těžbou rašeliny (borkování) pro soukromé účely. V současné době je tento způsob využívání CHÚ neaktuální a pro soukromníky neatraktivní. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Třeboňská pánev - Nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb. ze dne 24. 6. 1981 Generel R a NR ÚSES Jihočeského kraje. Krajský úřad Jihočeský kraj, OZZL, České Budějovice, 2009 Plán ÚSES Ponědrážka, V. Škopek, Ekoservis České Budějovice, 1997, Prvek 2006-5 (NRBC Rašeliniště Ruda Horusický rybník) Hospodářsko provozní řád rybníka Hliníř, Rybářství Třeboň a.s., 2017 Plán péče o CHKO Třeboňsko na období 2018 2027 10

Nařízení vlády ČR č. 318/2013 Sb. ze dne 21. srpna 2013 o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit v platném znění Nařízení vlády ČR č. 680/2004 Sb. ze dne 8. prosince 2004 o zřízení ptačí oblasti Třeboňsko Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Hliníř - Ponědrážka, schválený v roce 2018 Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ve věci výjimky pro použití závadných látek pro krmení ryb a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb dle 39 vodního zákona, pod č. j. KUJCK 109216/2017/OZZL/5 ze dne 20. 9. 2017 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Lesní pozemky nejsou součástí PP Hliníř. Zalesněné části výtopy rybníka Hliníř jsou vedené jako vodní plocha. Jde o sekundární porosty na nelesní půdě bez závazku lesnicky zde hospodařit, mýtit, obnovovat či prořezávat porosty. 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název rybníka (nádrže) Hliníř Katastrální plocha 27,8159 ha Využitelná vodní plocha 20 ha Využitelná vodní plocha v -PP 1,2 ha Plocha litorálu 0,5 ha Průměrná hloubka 0,8 m Maximální hloubka 1,5 m v lovišti Postavení v soustavě první rybník napojený na Zlatou stoku Manipulační řád není Hospodářsko provozní řád je zpracovaný Způsob hospodaření jednohorkový Intenzita hospodaření polointenzivní Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, ano hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) - Vlastník rybníka Rybářství Třeboň Hld. Uživatel rybníka Rybářství Třeboň a.s. Rybářský revír není Správce rybářského revíru není Zarybňovací plán není Průtočnost doba zdržení neprůtočný Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T1 11

- mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích Nelesní pozemky na území přírodní památky Hliníř je možné vzhledem k charakteru biotopu a způsobu využívání rozdělit na tři části. (1) přechodové rašeliniště s mozaikou otevřených ploch, dílčí plocha A (plocha cca 1,1 ha) Přechodové rašeliniště při severozápadním okraji rybníka Hliníř s plochami zvodnělých ostřicových porostů a rašelinných tůněk s výskytem řady vzácných druhů rostlin jako jsou hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), bublinatka bledožlutá (Utricularia ochroleuca) a řada dalších. Otevřené plochy po těžbě humolitu částečně s nálety dřevin a expanzí rákosu obecného. Na těchto plochách lze do budoucna předpokládat možný management podporující bezlesí a tlumící postupné zarůstání dřevinami a expanzi rákosu. (2) dřeviny na nelesní půdě, dílčí plocha B (plocha cca 2,4 ha) Stromové porosty v katastrální výtopě rybníku na pozemcích uvedených ve výpisu z KN jako vodní plocha. Porosty jsou tvořeny zejména borovými kulturami a částečně i náletovými dřevinami. Z dřevin se uplatňují zejména borovice lesní, břízy, olše dále pak krušina olšová, topol osika a mokřadní vrbiny vrba křehká, vrba pětimužná, vrba popelavá, vrba ušatá. (3) vodní plocha rybníka, dílčí plocha C (plocha cca 1,2 ha) Plocha volné vodní hladiny rybníku Hliníř, kde probíhá hospodaření dle schváleného provozně-hospodářského plánu Rybářství Třeboň a.s. Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Na území současné přírodní památky nebyla v minulosti prováděna žádná managementová opatření od doby jejího vyhlášení a území bylo ponecháno přirozenému vývoji, byť bylo v minulém plánu péče naplánováno vyřezávání náletových dřevin. V ploše vlastního rašeliniště dochází z důvodů kolísání vody a z důvodu několika po sobě jdoucích suchých vegetačních období k zvýšené mineralizaci rašeliny a k zarůstání náletovými dřevinami a k expanzi terestrické rákosiny. Kolísání hladiny podzemní vody je silně závislé na klimatických výkyvech viz srážkové deficity v uplynulých 3 letech v průběhu vegetačního období. Možnost manipulovat v průběhu suchého období s hladinou rybníka Hliníř je omezená, z důvodu nepříliš vydatného napájení Zlatou stokou v průběhu vegetační sezóny (v této části Zlaté stoky v létě většinou není voda). Zvodnění lokality je tedy zásadně závislé na četnosti a intenzitě srážek ve vegetačním období. 12

Na základě nároků ohrožených druhů především bezobratlých a hub je důležité nelikvidovat na rašeliništi při managementových opatřeních dřeviny a křoviny na lokalitě totálně, ale ponechávat v území ostrůvky křovin a soliterní jedince, které slouží jako živné rostliny pro živočichy a jako důležitý biotop pro houby. Z hlediska nároků dutinových ptáků je také důležité ponechávat všechny doupné stromy. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Při provádění managementu by nemělo dojít ke kolizi mezi zájmy jednotlivých cenných druhů a společenstev. Při odstraňování náletových dřevin, křovin a expanzivních rákosin ošetřovat lokalitu mimo hnízdní období, mozaikovitě a ponechávat ostrůvky této vegetace pro rozvoj skupin bezobratlých a hub. Do budoucna je na lokalitě možné obnovení či vytvoření nových menších tůní a obnovení rašelinotvorných procesů ve prospěch chráněných druhů živočichů a rostlin. Revitalizace rašeliniště formou většího plošného zásahu a odtěžením svrchních vrstev humolitu za účelem navrácení rašelinného ekosystému do časnějších sukcesních stádií je z hlediska zájmů ochrany přírody nežádoucí. 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Všechny hospodářské zásahy a opatření by měly směřovat ke splnění krátkodobých a dlouhodobých cílů ochrany. Základní ochranné podmínky v přírodní památce stanovuje 36 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Rámcová směrnice péče o rybníky Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování Způsob odbahňování Způsoby hnojení Hliníř Jednohorkový rybník, určený k odchovu plůdku nebo násady kapra, případně k chovu přiměřené obsádky generačních ryb, možné je i dočasné ponechání rybníka bez obsádky a lovení ve víceletých intervalech podle aktuální potřeby polointenzivní Rybník bude vypouštěn 1x ročně na podzim, případě ve víceletém intervalu s ohledem na použitou obsádku Rybník není pravidelně letněn ani zimován Je možné podle potřeby odbahňovat loviště (sací bagr), částečné odbahnění s ponecháním bezzásahových míst pouze na základě schváleného projektu a udělených výjimek ochrany přírody Na rybníku lze aplikovat pouze chlévskou mrvu nebo komposty do 200 resp. 400 kg/ha zatopené plochy, a to do 30. 4. běžného roku (tzv. startovací dávka). Na rybníce lze aplikovat mletý vápenec do 1000 kg/ha nebo pálené vápno do 500 kg/ha zatopené plochy, 13

ochranná zóna činí 50 m od břehů rybníka a okraje litorálních porostů Způsoby regulačního přikrmování Je možné přikrmovat drcenými obilovinami nebo granulemi. Při obsádce plůdku je možno aplikovat tato krmiva: krmiva vyráběná z obilnin, luštěnin, krmné směsi (KP I), medikovaná krmiva. Krmná dávka při obsádce plůdku je možná do výše aktuální potřeby v daných podmínkách, v ostatních případech je možná aplikace do relativního krmného koeficientu 2. Způsoby použití chemických látek Na krmná místa rybníků lze ze zooveterinárních důvodů aplikovat chlorové vápno v množství do 60 kg/ha. Jakákoliv aplikace algicidů, herbicidů, fungicidů, insekticidů či jiných pesticidů je zakázána z důvodu možného poškození předmětu ochrany. Rybí obsádky kapr - jen chov plůdku nebo násady alternativní obsádky bez kapra: dravé ryby candát (Ca gen.), štika (Š 0) lín (L gen.) a) péče o nelesní pozemky Nelesní pozemky tvořené plochami s přechodovým rašeliništěm a rašelinnými tůněmi je doporučeno pravidelně 1x ročně kosit a odklízet pokosenou hmotu z lokality. Z hlediska zájmů ochrany přírody je zásadní část přírodní památky tvořena rašeliništěm s rozptýlenými náletovými dřevinami (různé druhy vrb, olše lepkavá, krušina olšová, borovice lesní, bříza bělokorá) a rákosem, které zarůstají cenné části rašeliniště a rašelinné tůně. Tyto křoviny, dřeviny a rákos, které pohlcují přirozené ostřicovomechové porosty, je vhodné do budoucna na vybraných botanicky cenných plochách potlačovat a odstraňovat. Vyřezávání těchto dřevin by však nemělo probíhat celoplošně, ale v mozaice. Naopak hloučky rašelinných lesů různých sukcesních stádií, které jsou situovány mimo zvodnělé a botanicky hodnotné partie, je vhodné ponechat. V území ponechávat vybrané stromy vyšších věkových kategorií, doupné a rozpadající se stromy, souše, s přihlédnutím k současné ochraně i jiných skupin organismů (houby, fytofágní i xylofágní hmyz, ptáci), jejichž diverzita v mnohém několikanásobně převyšuje diverzitu vyšších rostlin. Rašelinné tůně a jezírka se postupně zazemňují a na lokalitě je žádoucí obnovení či vytvoření nových menších tůní a obnovení řašelinotvorných procesů ve prospěch chráněných druhů živočichů a rostlin. Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Typ managementu Odstraňování náletových dřevin a křovin kácením a vyřezáváním Vhodný interval 1x za 3 roky Minimální interval 1x za 5 let Prac. nástroj/hosp. zvíře křovinořez, pákové nůžky, motorová pila Kalendář pro management říjen - únor Upřesňující podmínky Při redukci keřových porostů v prameništích budou ponechávány jednotliví solitérní jedinci. Rovněž při redukci náletových dřevin jako je borovice, osika nebo bříza budou ponecháváni solitérní jedinci v okrajových částech porostů na 14

dožití. Vyřezané náletové dřeviny a křoviny budou ponechány v kupkách k zetlení, případně odstraněny z ošetřených ploch, seštěpkovány nebo spáleny na místě určeném orgánem ochrany přírody (mimo PP i v PP, mimo cenná místa, v souladu s platnou legislativou) Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Kosení rákosových porostů s odklizením posečené biomasy 1x za rok 1x za 2 roky křovinořez červen červenec/ zima Kosení proběhne mozaikovitě, především na vybraných botanicky cenných plochách. Pokosená hmota rákosu bude vynesena mimo botanicky cenná stanoviště na okraj chráněného území, případně z lokality zcela odvezena. Prvotní zásah může být proveden spolu s odstraněním biomasy i v zimním období. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Obnova drobných mělkých rašelinných tůněk pro bublinatky na rašeliništi 1x za 10 let 1x za 10 let Ručně nebo lehkým pásovým bagrem, případně kráčivým rypadlem (v sušším období) říjen - únor Vyrýpaný materiál bude odnesen/odvezen mimo vlastní plochu rašeliniště. Použití lehčí mechanizace v období s poklesem hladiny podzemní vody spojených např. s výlovem rybníka či periodou sucha. b) péče o rostliny Je řešena obecně v rámci péče o celý ekosystém. Zvýšenou pozornost si vyžaduje nestabilní populace bublinatek (U. ochroleuca, U. intermedia, U. minor), která výrazně fluktuuje a která v průběhu platnosti minulého plánu péče silně na některých plochách poklesla. Management lokality spočívá v: 1) odstraňování náletových dřevin a křovin v blízkosti rašelinných jezírek a tůní 2) kosení expanzivně se šířících porostů rákosu obecného a vynesením pokosené biomasy mimo lokalitu 3) obnova rašelinných tůněk a případně vytváření nových tůní a jezírek 4) sledování početnosti aktuálního stavu populace Zásadní podmínkou pro úspěšné přežívání rostlinných ostřicovomechových společenstev je zabezpečení příznivého hydrologického režimu. Hydrologický režim lokality je úzce spjatý s kolísáním hladiny sousedícího rybníku Hliníř. Pro chráněné rostlinné druhy je důležité udržet úroveň hladiny podzemní vody na lokalitě co nejvýše v průběhu vegetační sezóny. 15

Managementové zásahy a péče prováděná a navrhovaná v bodě 3.1. pro jednotlivé dílčí lokality odpovídají i potřebám dalších zvláště chráněných druhů rostlin vyjmenovaných v tabulce (bod 2.1) a není tudíž nutné pro žádný konkrétní druh plánovat specifické zásahy. c) péče o živočichy Je řešena v rámci péče o celý ekosystém. V souvislosti s ochranou ptačích hnízdních biotopů je doporučeno v porostech dřevin zachovávat stromy s hnízdními dutinami a neprovádět výřez dřevin v období hnízdění ptáků. Vyřezané křoviny a slabší větve je možné ponechat na místě v kupkách mimo botanicky cenné plochy, jako úkryt pro obojživelníky a plazy. Jinak nejsou stanovena jiná speciální opatření pro podporu vybraných živočišných druhů. Ve věkově starších a diferenciovaných okrajových porostech dřevin by mělo zůstávat na místě mrtvé dřevo v podobě souší a vývratů. Výkon práva myslivosti je na území PP upřesněn bližšími ochrannými podmínkami, viz. kap. 2.2 pís. f. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) nelesní pozemky dílčí plocha A) Přechodové rašeliniště s rašelinnými tůněmi Pravidelné zásahy: Odstraňování náletových dřevin a křovin a expandujících rákosin křovinořezem, motorovou pilou, i ručně pákovými nůžkami, v intervalu 1x za 3-5let (dle potřeby a stavu vegetace - bude každoročně operativně stanoveno). Vyřezávání dřevin provádět v průběhu podzimního a zimního období (říjen únor) na vybraných smysluplných a vegetačně cenných plochách. Vyřezanou hmotu vyvážet/vynášet mimo lokalitu nebo ukládat do hromad mimo botanicky významné plochy. Potlačování expandujících rákosin v zvodnělých rašelinných biotopech provádět v termínu konec červen červenec, kdy dochází kosením k jejich nejefektivnějšímu vyčerpání a oslabení. Přímými negativními vlivy lidské činnosti není přírodní památka ohrožena, je však nezbytné zvrácení tendence vývoje eutrofizace a zarůstání dřevinami ve prospěch prosperity cenných rašelinných společenstev. Kolísání úrovně hladiny podzemní vody a zvyšování trofie ekosystémů je v současnosti téměř neovlivnitelné (vliv klimatických výkyvů a postupující sukcese), lze zamezit a zpomalit rozšiřování dřevinných formací a udržovat na většině plochy bezlesí. Dřeviny a křoviny budou káceny s co nejnižším pařezem, aby mohla být plocha v následujících letech udržována křovinořezem. Hospodářsky využitelná dřevní hmota z pokácených stromů bude ze zájmových ploch šetrně vytahána a vynesena po vyznačených přibližovacích trasách k příjezdové cestě. Ostatní zbytky (větve a nevyužitelná hmota) budou na určených místech v příhodném období roku spáleny (v souladu s platnou legislativou) nebo ponechány na místě v kupkách jako úkryt pro živočichy.. Území bude zbavováno zmlazujících se dřevin a křovin výřezem a následným kosením výmladků s cílem podpořit zvodnělé rašelinné bezlesí. Při redukci vrbových a krušinových porostů v rašeliništi je třeba brát v úvahu výskyt některých významných fytofágních druhů brouků na ně vázaných a ponechávat jednotlivé solitérní jedince dřevin. Rovněž při redukci náletových dřevin jako je osika nebo bříza je vhodné ponechávat solitérní jedince v okrajových částech porostů na dožití pro cenné druhy xylofágního hmyzu. 16

Zdůvodnění zásahů: zpomalení sukcese dřevinami a křovinami, prosvětlení, zvodnění lokality, podpora ostřicovo mechových společenstev Nepravidelné zásahy: Obnova a vytváření cca 6 nových mělkých rašelinných tůněk nevelkého rozsahu (cca 6-10m 2 ) v intervalu 1x za 10 let. Tato stanoviště v důsledku několika suchých vegetačních sezón a postupující sukcese vysychají a zazemňují se. Obnova a tvorba mělkých (do 0,5 m) rašelinných tůněk by měla být prováděna lehkou mechanizací (pásový bagřík či kráčivé rypadlo) případně ručně mimo vegetační období (říjen únor) a vybagrovaný/vytěžený sediment je žádoucí umístit mimo dotčenou plochu s cennými rostlinnými společenstvy (např. na okraj chráněného území do lesního porostu). Rašelinné tůně a jezírka jsou zásadním biotopem pro společenstva s hrotnosemenkou bílou a pro významné druhy bublinatek. dílčí plocha B) Dřeviny na nelesní půdě ve výtopě rybníka Porosty dřevin ve výtopě rybníka budou ponechány přednostně bez zásahu. Případné kácení a odstraňování dřevin vlastníkem pozemku bude dle situace konzultováno s AOPK ČR - Správou CHKO Třeboňsko. dílčí plocha C) Volná vodní hladina rybníka Na rybníce bude hospodařeno dle schváleného hospodářsko provozního řádu. Rybník by neměl být dlouhodobě vypuštěný a případná nutnost letnění či zimování rybníka by měla být projednána a odsouhlasena v předstihu s Agenturou. Pokud by došlo k odbahňování rybníka, odstranění sedimentu v hranicích přírodní památky je žádoucí jen pro vodní plochu, nikoli však pro litorální porosty. Realizace případného odbahňovacího zásahu by měla proběhnout v období vegetačního klidu (říjen- únor). Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) příloha č. T1 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu PP, které je tvořeno lesními pozemky, by nemělo docházet k aplikaci chemických hnojiv a biocidů - k této činnosti je vždy nutný souhlas Správy CHKO Třeboňsko (dle 37 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny). Zejména je třeba se vyvarovat nevhodných zásahů do vodního režimu lokality v jejím bezprostředním okolí. Při hospodaření na rybníku Hliníř nelze překročit limity stanovených vybraných ukazatelů kvality vody v rybnících, které jsou dány rozhodnutím vodohospodářského orgánu a které ovlivňují kvalitu vody na území PP. 17

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Hranice PP je částečně vedená po hranicích stávajících parcel a částečně je protíná a byla stanovena geodetickým zaměřením v r. 2010. Vymezení hranic PP z hlediska zabezpečení hlavního motivu ochrany vyhovuje. Chráněné území je označeno třemi úředními tabulemi, několika kůly s pruhovým značením a jednou informační tabulí, které je zapotřebí v případě potřeby obnovovat. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Pro provádění ochranářského managementu nejsou nutné žádné administrativní kroky. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území rezervace není a ani by nemělo být nijak rekreačně ani sportovně využíváno (blíže viz kap. 2.2 e) rekreace a sport). 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy v současné době nejsou. Na hranici rezervace je již umístěna informační tabule o PP a předmětu ochrany. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V průběhu uplynulého plánu péče byl zadán kompletní botanický inventarizační průzkum, který však nebyl ze strany zpracovatele uskutečněný. V průběhu platnosti tohoto nového plánu péče, by měla vzniknout řada inventarizačních průzkumů v rámci projektu Monitoring a mapování vybraných druhů rostlin a živočichů a inventarizace maloplošných zvláště chráněných území v národně významných územích v České republice. Jde o kategorie mechorosty, vážky a vodní hmyz, fytofágní hmyz a epigeičtí predátoři, obojživelníci, netopýři, savci, houby. V současné době chybí aktuální zpracování kompletního botanického inventarizačního průzkumu, který je žádoucí znovu zadat. 18

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Údržba pruhového značení (1200 m po obvodu NPP) ---------- 1 800,- Kč Opravy a údržba1 informační tabule 3 200,- Kč Tvorba drobných mělkých rašelinných tůněk 6 x 6-10m 2 x 12 000,- Kč 0,5m = max. 30m 3 ), naložení a odvoz do 50m Botanický inventarizační průzkum 13 000,- Kč Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------- 30 000,- Kč Opakované zásahy 10x pravidelné kosení expandujících rákosových porostů 10 500 Kč 105 000,- Kč (0,5 ha) 2x odstraňování náletových dřevin a křovin (na ploše cca 1 50 000,-Kč 100 00,- Kč ha) Opakované zásahy celkem (Kč) 205 000,- Kč Náklady celkem (Kč) ---------- 235 000,- Kč 4.2 Použité podklady a zdroje informací Albrecht J. a kol. (2003): Českobudějovicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 808 pp. Culek M. ( ed.) a kol. (1996): Biogeografické členění České republiky., Enigma, Praha. Generel R a NR ÚSES Jihočeského kraje. Krajský úřad Jihočeský kraj, OZZL, České Budějovice, 2009. Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia, 84: 631 645. Hejda R., Farkač J. & Chobot K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Příroda, Praha, 36: 1 612. Chobot K. & Němec M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 34: 1 182. Neuhäslová Z. a kol. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. - Academia, Praha, 341 pp. Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma schválená dne 29. září 2004 pod č. j. M/100856/04. Pokyn náměstka ministra sekce a ředitele sekce 600 Ministerstva životního prostředí k používání Osnovy plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma při zpracování plánů péče o tato zvláště chráněná území ze dne 1. 2. 2009. Procházka F. (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky. Příroda, Praha, 18: 1-146 Quitt E. (1971) : Klimatické oblasti Československa, Brno, Academia 19

Regionálně fytogeografické členění ČSR, Geodetický a kartografický podnik v Praze, n. p. 1987. Vyhláška č. 395/1992 Sb. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zásady pro kategorizaci chráněných území na základě managementu. Edice Planeta 5/2001. http://www.cuzk.cz http://drusop.nature.cz http://www.kraj-jihocesky.cz 4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR as. EVL CHKO CHPV KN MŽP ha CHÚ JP OP PO PPK PP ZCHÚ Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky asociace evropsky významná lokalita chráněná krajinná oblast chráněný přírodní výtvor katastr nemovitostí ministerstvo životního prostředí hektar chráněné území jiná plocha ochranné pásmo ptačí oblast program péče o krajinu přírodní památka zvláště chráněné území 4.4 Podklady pro plán péče zpracoval Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, oddělení Správa CHKO Třeboňsko (na zpracování se podílel: Mgr. Ladislav Rektoris) Plán péče není dílem autorským, ale úředním podle 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon). 20

5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území... 2 1.1 Základní identifikační údaje... 2 1.2 Údaje o lokalizaci území... 2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí... 2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma... 3 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími... 3 1.6 Kategorie IUCN... 4 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ... 4 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu... 4 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav... 4 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu... 5 1.9 Cíl ochrany... 5 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany... 6 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů... 6 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti..9 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy... 10 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch... 11 2.4.1 Základní údaje o lesích... 11 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích... 11 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích... 12 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území 12 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize... 13 3. Plán zásahů a opatření... 13 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ... 13 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání... 13 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území... 16 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma...17 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu... 18 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území... 18 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností... 18 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území... 18 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území... 18 4. Závěrečné údaje... 19 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)... 19 4.2 Použité podklady a zdroje informací... 19 4.3 Seznam používaných zkratek... 20 4.4 Podklady pro plán péče zpracoval... 20 21

Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Příloha T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Mapy: Příloha M1 Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 Mapa dílčích ploch a objektů 22

Příloha T1: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu A B název Přechodové rašeliniště s mozaikou otevřených ploch a ploch s nálety dřevin Dřeviny na nelesní půdě ve výtopě rybníka výměra (ha) stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče 1,1 Přechodové rašeliniště při severozápadním okraji rybníka Hliníř s plochami zvodnělých ostřicových porostů a rašelinných tůněk s výskytem řady vzácných druhů rostlin jako jsou hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), bublinatka bledožlutá (Utricularia ochroleuca) a řada dalších. Otevřené plochy po těžbě humolitu částečně s nálety dřevin a expanzí rákosu obecného. Cílem je udržet mozaikovitě otevřený a zvodnělý charakter rašeliniště, podporovat bezlesí a tlumit postupné zarůstání dřevinami a expanzi rákosu v botanicky cenných partiích. Nelikvidovat dřeviny celoplošně. 2,4 Porosty dřevin ve výtopě rybníka tvořené zejména borovicí lesní Cílem je ponechat plochy přednostně bez zásahu C Volná vodní hladina 1,2 Plocha volné vodní hladiny rybníka s nastaveným rybničním hospodařením dle schváleného provozně-hospodářského plánu. Cílem je optimální kvalita vody s dobrou průhledností a dostatkem přirozené potravy, v co nejdelším úseku vegetační sezóny. doporučený zásah naléhavost* termín provedení interval provádění - vyřezávání náletových dřevin ve vybraných plochách s ponecháním mozaiky soliterních dřevin, vrbin a doupných stromů ve prospěch fytofágního a saproxylického hmyzu a ptáků. Vyřezaná a pokosená hmota bude částečně ponechána na okraji rezervace mimo botanicky cenné plochy, částečně může být vyvezena mimo PP. - kosení terestrických rákosin ve vybraných plochách 1 1 1 říjen- únor červenčervenec říjen - únor 1x za 5 let každoročně jednorázově - obnova a tvorba nových mělkých rašelinných tůní - ponechat bez zásahu - - - - odstranění rybničního sedimentu bez zásahu do litorálních porostů - - - říjen - únor - jednorázově * stupně naléhavosti jednotlivých zásahů, podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný 23