Migrace ze Subsaharské Afriky: historický vývoj a současné trendy

Migrace ze Subsaharské Afriky: historický vývoj a současné trendy Josef Lochman Praha 2018

Obsah: 1. Závěry z jednotlivých kapitol... 5 2. Seznam zemí Subsaharské Afriky a jejich rozdělení do regionů... 7 2.1 Rozdělení zemí Afriky a Evropy do regionů... 8 2.1.1 Subsaharská Afrika... 8 2.1.2 Severní Afrika a evropské regiony... 8 Vývoj migrace ze Subsaharské Afriky do Evropy od roku 1990... 9 3. Migrační trendy v budoucnu... 11 3.1 Groundswell (2018)... 11 3.2 Marchiori a kol. (2012)... 12 4. Srovnání počtu lidí, kteří ze subsaharských zemí emigrují v rámci regionu a mimo region... 13 4.1 Data za rok 2017... 13 4.2 Data za rok 2010... 15 5. 10 zemí Subsaharské Afriky s největší emigrací... 19 5.1 Data za rok 2017... 19 5.2 Data za rok 2010... 20 6. 10 zemí Subsaharské Afriky s největší emigrací do Evropy... 21 6.1.1 Data za rok 2017... 21 6.1.2 Data za rok 2010... 21 7. Hlavní cílové světové regiony a země... 23 7.1 Data za rok 2017... 23 7.1.1 Cílové regiony... 23 7.1.2 Cílové země... 25 7.1.3 Cílové země v Evropě... 26 7.2 Data za rok 2010... 27 7.2.1 Cílové regiony... 27 7.2.2 Cílové země... 27 7.2.3 Cílové země v Evropě... 28 8. Hlavní push a pull faktory... 29 8.1 Obecné push a pull faktory... 29 8.1.1 Push a pull faktory dle výzkumu Cummings a kol. 2015... 29 8.1.2 Push a pull faktory dle výzkumu European Asylum Support Office (2016)... 29 8.1.3 Push faktory dle výzkumu Kalipeni a kol. (2012)... 30 8.2 Případové studie... 30 2

8.2.1 Etiopie (AICS 2017)... 30 8.2.2 Somálsko (IOM, Somalia 2017)... 30 8.2.3 Nigérie (IOM, Nigeria 2014)... 31 8.2.4 Pull faktory dle IOM, DTM (únor 2018)... 31 8.2.5 Shrnutí faktorů... 31 9. Charakteristiky příchozích migrantů ze Subsaharské Afriky... 33 9.1 Migrace podle pohlaví... 33 9.2 Migrace podle věku... 33 9.3 Charakteristiky migrantů dle IOM, DTM (únor 2018)... 34 9.4 Charakteristiky migrantů dle IOM, DTM (prosinec 2016)... 37 9.5 Charakteristiky migrantů dle IOM, Italy (2016)... 40 9.6 Shrnutí... 41 10. Zdroje... 43 3

Seznam tabulek Tabulka 1: Podíl obyvatel ze Subsaharské Afriky ve vybraných evropských zemích (2015 a 2050)... 11 Tabulka 2: Celkový podíl emigrantů v regionu a mimo region v roce 2017... 13 Tabulka 3: Počet a podíl emigrantů v regionu a mimo region v jednotlivých zemích v roce 2017... 14 Tabulka 4: 10 zemí s největší emigrací v rámci Subsaharské Afriky v roce 2017... 15 Tabulka 5: 10 zemí s největší emigrací mimo Subsaharskou Afriku v roce 2017... 15 Tabulka 6: Celkový podíl emigrantů v regionu a mimo region v roce 2010... 15 Tabulka 7: Počet a podíl emigrantů v regionu a mimo region v jednotlivých zemích v roce 2010... 16 Tabulka 8: 10 zemí s největší emigrací v rámci Subsaharské Afriky v roce 2010... 17 Tabulka 9: 10 zemí s největší emigrací mimo Subsaharskou Afriku v roce 2010... 18 Tabulka 10: 10 zemí Subsaharské Afriky s největší emigrací v roce 2017... 19 Tabulka 11: 10 zemí Subsaharské Afriky s největším podílem emigrantů v roce 2017... 19 Tabulka 12: 10 zemí Subsaharské Afriky s největší emigrací v roce 2010... 20 Tabulka 13: 10 zemí Subsaharské Afriky s největším podílem emigrantů v roce 2010... 20 Tabulka 14: 10 zemí Subsaharské Afriky s největší emigrací do Evropy v roce 2017... 21 Tabulka 15: 10 zemí Subsaharské Afriky s největší emigrací do Evropy v roce 2010... 21 Tabulka 16: 10 regionů s největší imigrací ze Subsaharské Afriky v roce 2017... 24 Tabulka 18: 10 zemí s největší imigrací ze zemí Subsaharské Afriky za rok 2017... 25 Tabulka 19: 10 evropských zemí s největší imigrací ze zemí Subsaharské Afriky za rok 2017... 26 Tabulka 20: 10 regionů s největší imigrací ze Subsaharské Afriky v roce 2010... 27 Tabulka 21: 10 zemí s největší imigrací ze zemí Subsaharské Afriky za rok 2010... 27 Tabulka 22: 10 evropských zemí s největší imigrací ze zemí Subsaharské Afriky za rok 2010... 28 Seznam grafů Graf 1: Vývoj příchozích migrantů ze Subsaharské Afriky do Evropy od roku 1990 (OSN)... 9 Graf 2: Vývoj příchozích migrantů ze Subsaharské Afriky do Evropy od roku 1960 (Světová Banka)... 9 Graf 3: Procentuální změna ve vývoji migrace oproti předchozímu období... 10 Graf 4: Budoucí vývoj emigrace Subsaharské Afriky... 11 Graf 5: Net migration rate na 1 000 obyvatel v zemích Subsaharské Afriky... 12 Graf 6: Grafické znázornění emigrace v rámci regionu a mimo region v roce 2017... 13 Graf 7: Grafické znázornění emigrace v rámci regionu a mimo region v roce 2010... 16 Graf 8: Grafické znázornění změny v počtu migrantů za roky 2010 a 2017... 22 Graf 9: Grafické porovnání typů cílových regionů migrantů v roce 2017... 23 Graf 10: Grafické porovnání 10 regionů s největší imigrací ze subsaharských zemí v roce 2017... 24 Graf 11: Grafické porovnání typů cílových regionů migrantů v roce 2010... 27 Graf 12: Migrace ze Subsaharské Afriky do Evropy (muži/ženy)... 33 Graf 13: Imigrace ze Subsaharské Afriky do Evropy podle věkových skupin... 34 4

1. ZÁVĚRY Z JEDNOTLIVÝCH KAPITOL Od roku 1990 (respektive 1960) absolutní počty migrantů ze subsaharských do Evropy neustále zvětšují; imigrace ze subsaharských zemí je větší než imigrace z Evropy do Subsaharské Afriky (viz Graf 1 a Graf 2). V roce 1960 bylo podle Světové Banky v Evropě necelých 200 tisíc subsaharských migrantů, zatímco v roce 2017 (poslední dostupné údaje; OSN) to bylo 4 miliony 189 tisíc. Ačkoliv dochází ke stálému růstu, procentuální podíl vztažený k předchozímu období se zmenšuje. Jinými slovy, od roku 2010 dochází k poklesu migrantů, kteří imigrovali do Evropy (viz Graf 3: Procentuální změna ve vývoji migrace oproti předchozímu období). V nejnovějším intervalu jde o procentuální změnu jen mezi 2 roky (u ostatních 5 let), takže je dost možné, že kvůli migrační krizi dojde zase k nárůstu. Podle dat OSN bude saldo migrace Subsaharské Afriky záporná do roku 2100 (pravděpodobně i v dalších letech, ale data dostupná jen do tohoto roku); tzn., že emigrace ze Subsaharské Afriky bude převyšovat imigraci do Subsaharské Afriky až do zmíněného roku (viz Graf 4). Subsaharské Afrika je zejména zdrojovým regionem, takže hodnoty saldo migrace uvedené v grafu 4 budou přibližné skutečné emigraci ze Subsaharské Afriky. Zhruba do roku 2050 bude emigrace stoupat až na hodnotu 1 milion 800 tisíc. Ve druhé polovině už bude docházet k postupnému poklesu emigrace ze Subsaharské Afriky. Pozor, nejde o emigraci do Evropy, ale emigraci pouze ze Subsaharské Afriky. Do roku 2050 by se podíly subsaharských národností měly téměř zdvojnásobit v hlavních evropských státech (viz Tabulka 1). Nejvíce ohrožené země emigrací budou například země na východním pobřeží Afriky a země na severu Guinejského zálivu (viz Graf 5). Největší podíl emigrantů ze Subsaharské Afriky zůstává v regionu (necelých 70 %). 15 % pak přichází do Evropy, která je nejvýznamnější destinací pro migranty mimo Subsaharskou Afriku (viz Tabulka 2). Další významné destinace jsou Severní Amerika a Asie (prostorově blízké země Asie). Země, u kterých převažuju emigrace mimo region jsou zejména menší ostrovní a bohatší země historicky spojené se státy západní Evropy (viz Tabulka 3). V absolutních počtech to pak jsou populačně silné země a také země s historickým spojením (viz Tabulka 5). Silnou mimiregionální emigracci má i Somálsko, ze kterého dochází k silné emigraci do Asie. Zeměmi s největší emigrací jsou ty, ve kterých probíhá (probíhala) válka (Súdán a Jižní Súdán) či jsou ovlivněné represivním režimem (DR Kongo) (viz Tabulka 10). Co se týká podílu emigrantů na celkovém obyvatelstvu, nejhůře na tom je jedna z nejchudších zemí světa, Středoafrická republika, která má přes 15 % emigrantů z celkové populace (viz Tabulka 11). Do Evropy pak míří především migranti z Nigérie, Jihoafrické republiky a Somálska (viz Tabulka 14). Nejvíce migrantů zůstává v Africe; tedy v nejchudších zemích světa. Hlavními cílovými regiony jsou Východní, Západní, Střední a Jižní Afrika (viz Tabulka 16). Po afrických regionech je to pak Severní Amerika a Severní a Západní Evropa. Na úrovni zemí je nejvýznamnější cílovou destinací Jihoafrická republika, Pobřeží Slonoviny, Uganda, USA a Spojené království (viz Tabulka 17). Pod tabulkou mám rozepsáno, odkud migrují a do jakých zemí. Obecně platí, že dochází k migraci ve vztahu k prostorové blízkosti; tzn., že dochází k emigraci z jednoho státu do prostorově blízkého druhého státu. Dále je to již zmíněná historická blízkost s evropskými zeměmi (Spojené království). Push a pull faktory; klíčovými pull faktory Evropy jsou pracovní příležitosti a s tím související vyšší mzdy a zvyšování životní úrovně. Dalším významným pull faktorem je bezpečnost. Jednotícími push faktory Subsaharské Afriky jsou především válečné konflikty a chudoba, která se promítá ve špatných životních podmínkách, nezaměstnanosti a nízkých platech. Dalšími důležitým push faktorem je environmentální složka, která se promítá i do ekonomických faktorů zemědělci ztratí práci kvůli 5

přetrvávajícímu suchu (neúroda bez zaměstnání emigrace). Významnými push fakory je i korupce, demografický tlak, nemoci či společenský tlak (kultura emigrace). Migranti ze Subsaharské Afriky jsou zejména muži. Podíl mužů se liší mezi odhady od OSN (viz Graf 12) a vzorky populace z případových studií; data od OSN ukazují vyváženější podíl mužů a žen. Věkové rozdělení je již podobnější, největší podíl má věková skupina mezi 20-30 roky. Rodinný status migrantů patrně souvisí s nízkým věkem migrantů. Naprosto dominantní je podíl svobodných jedinců mezi migranty. Co se týká vzdělání, velký podíl mají migranti pouze s prvním stupněm základní školy (podle mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání). Naopak zanedbatelná část migrantů disponuje vysokoškolským vzděláním. Vysoká zaměstnanost migrantů se ukázala pouze v posledním průzkumu. Zbylé průzkumy ukázaly spíše velmi vysokou nezaměstnanost, která se pohybuje od cca 20-50 %. Nicméně, cena migrace se pohybovala zhruba mezi 1 000-2 500 dolarů; Eritrejci pak měly velký podíl respondentů, u kterých náklady na migraci z 57 % byly přes 5 000 dolarů. Z hlediska náboženství se ukázal jako dominantnější Islám se 60 % mezi respondenty u jednoho výzkumu. Nadbytek muslimů ale může být způsoben tím, že ve vzorku se počítalo i s migranty z Pákistánu, Afghánistánu a Iráku, kteří ačkoliv patřili k méně zastoupeným národnostem, mohli výsledný podíl ovlivnit. Náboženství mezi subsaharskými migranty by tak mohlo mít vyrovnaný podíl mezi křesťany a muslimy. 6

2. SEZNAM ZEMÍ SUBSAHARSKÉ AFRIKY A JEJICH ROZDĚLENÍ DO REGIONŮ Do Subsaharské Afriky podle dat z OSN, se kterými v celé práci pracuji, patří země Východní, Střední, Jižní a Západní Afriky. Jedinou výjimkou je Súdán, kterého sice OSN zařadila do Subsaharské Afriky, ale zároveň Súdán zařadila do Severní Afriky. Pro lepší práci s daty a větší přehlednost jsem Súdán zařadil do Východní Afriky, kde je i Jižní Súdán (rozdělení těchto dvou zemí se uskutečnilo v roce 2011). Hlavním důvodem je, že pokud uvažujeme o migraci ze Subsaharské Afriky do Severní Afriky, Súdán by byl započítán 2x proto jsem ho přesunul do té Východní. Pod seznamem zemí Subsaharské Afriky uvádím i rozdělení zemí do konkrétních regionů (také podle dat z OSN). Mimo africké země jsem vypsal i evropské regiony, tak jak je rozřadila OSN, aby se Vám lépe interpretovaly připravené výstupy. Poslední důležitou úvodní poznámkou jsou migranti, které OSN označila jako Others North a Others South. Jde o migranty, u kterých není známa země původu, nebo uvedli více zemí. V práci jsem s nimi nepočítal, aby se počítalo čistě se subsaharskými zeměmi. Navíc by došlo k velké odchylce od původního tématu. Například USA by se s Others staly největší cílovou zemí migrantů ze Subsaharské Afriky jde spíše o migraci z Latinské Ameriky. Ačkoliv nejde úplně o zanedbatelná čísla (Jihoafrická republika by měla včetně Others další milion imigrantů v dalších státech již jde o mnohem menší počty), poměrově zůstává význam migrace stejný například pořadí cílových zemí v rámci regionu Subsaharské Afriky zůstává víceméně stejné. Seznam zemí Subsaharské Afriky Angola Benin Botswana Burkina Faso Burundi Čad DR Kongo Džibutsko Eritrea Etiopie Gabon Gambie Ghana Guinea Guinea-Bissau Jihoafrická republika Jižní Súdán Kamerun Kapverdy Keňa Komory Kongo Lesotho Libérie Madagaskar Malawi Mali Mauritánie Mauricius Mayotte Mosambik Namibie Niger Nigérie Pobřeží slonoviny Réunion Rovníková Guinea Rwanda Senegal Seychely Sierra Leone Svatá Helena Somálsko Svatý Tomáš a Princův ostrov Středoafrická republika Svazijsko Súdán Tanzanie Togo Uganda Zambie Zimbabwe 7

2.1 Rozdělení zemí Afriky a Evropy do regionů 2.1.1 Subsaharská Afrika Východní Afrika: Burundi, Komory, Džibutsko, Eritrea, Etiopie, Keňa, Madagaskar, Malawi, Mauricius, Mayotte, Mosambik, Réunion, Rwanda, Seychely, Somálsko, Jižní Súdán, Súdán, Uganda, Tanzanie, Zambie, Zimbabwe. Střední Afrika: Angola, Kamerun, Středoafrická republika, Čad, Kongo, DR Kongo, Rovníková Guinea, Gabon, Svatý Tomáš a Princův ostrov. Jižní Afrika: Botswana, Lesotho, Namibie, Jihoafrická republika, Svazijsko. Západní Afrika: Benin, Burkina Faso, Kapverdy, Pobřeží slonoviny, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Libérie, Mali, Mauritánie, Niger, Nigérie, Svatá Helena, Senegal, Sierra Leone, Togo. 2.1.2 Severní Afrika a evropské regiony Severní Afrika: Alžírsko, Egypt, Libye, Maroko, Tunisko, Západní Sahara. Východní Evropa: Bělorusko, Bulharsko, Česko, Maďarsko, Polsko, Moldavsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Ukrajina. Severní Evropa: Normanské ostrovy, Dánsko, Estonsko, Faerské ostrovy, Finsko, Island, Irsko, ostrov Man, Lotyšsko, Litva, Norsko, Švédsko, Spojené království. Jižní Evropa: Albánie, Andorra, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Gibraltar, Řecko, Vatikán, Itálie, Malta, Černá Hora, Portugalsko, San Marino, Srbsko, Slovinsko, Španělsko, Makedonie. Západní Evropa: Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Monako, Nizozemsko, Švýcarsko. 8

VÝVOJ MIGRACE ZE SUBSAHARSKÉ AFRIKY DO EVROPY OD ROKU 1990 Graf 1: Vývoj příchozích migrantů ze Subsaharské Afriky do Evropy od roku 1990 (OSN) 4 500 000 4 000 000 Počet migrantů do Evropy 3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0 1990 1995 2000 2005 2010 2015 2017 Evropa celkem 1662344 1982568 2350999 3084021 3763731 4029830 4189269 Východní Evropa 12114 12284 12219 13789 15145 16845 17575 Severní Evropa 484038 655818 841774 1083416 1416260 1540483 1630617 Jižní Evropa 435192 508566 614585 806214 984971 994033 1006607 Západní Evropa 731000 805900 882421 1180602 1347355 1478469 1534470 Graf 2: Vývoj příchozích migrantů ze Subsaharské Afriky do Evropy od roku 1960 (Světová Banka) 2500 000 2000 000 1500 000 1000 000 500 000-1960 1970 1980 1990 2000 Evropa celkem 199336 406502 1055894 1440099 2025324 Východní Evropa 656 2001 2201 2605 17886 Severní Evropa 99046 167686 389701 491346 880240 Jižní Evropa 33208 83865 258735 444927 600854 Západní Evropa 66426 152950 405257 501221 526344 9

Zdroj: WTO (2011) Data Světové Banky se od dat OSN liší metodicky. WTO ve své databázi počítá s migranty definovanými jako: ti, kteří se narodili v zahraničí (foreign-born concept), zatímco OSN počítá i s dalšími skupinami (uprchlíky, cizinci ) (viz poslední odstavec na straně 1 v metadatech databáze; dostupné zde). Graf 3: Procentuální změna ve vývoji migrace oproti předchozímu období 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00-5,00 1995/1990 2000/1995 2005/2000 2010/2005 2015/2010 2017/2015 Evropa celkem Východní Evropa Severní Evropa Jižní Evropa Západní Evropa I když absolutní počty migrantů ze Subsaharské Afriky stále rostou (Graf 1) (mimo období 1995/2000 ve Východní Evropě), dochází k neustálému a výraznému zpomalování růstu (viz Graf 3). Ale pozor, poslední dostupná procentuální změna je v intervalu dvou let. Může nastat k nárůstu podílu migrantů do roku 2020. 10

3. MIGRAČNÍ TRENDY V BUDOUCNU Tabulka 1: Podíl obyvatel ze Subsaharské Afriky ve vybraných evropských zemích (2015 a 2050) Francie VB Itálie Španělsko Švédsko Švýcarsko Německo 2015 1,5 2,0 0,7 0,5 1,5 1,2.. 2050 2,9 3,3 1,5 1,2 2,8 2,0 0,6 Zdroj: Héran (2018) Graf 4: Budoucí vývoj emigrace Subsaharské Afriky 1 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 Zdroj: UN, DEPARTMENT OF ECONOMIC AND SOCIAL AFFAIR (2017b) 3.1 Groundswell (2018) 86 milionu lidí v Subsaharské Africe v roce 2050 bude podle nejvíce pesimistického scénáře ohroženo migrací; podle nejvíce optimistického scénáře maximálně necelých 40 milionů. Nejde ale o emigraci ze Subsaharské Afriky; jedná se o vnitro-regionální migraci. Hlavními příčinami tohoto typu migrace je: zvyšující se hladina vody, snižující se zemědělská produkce a nedostatek vody. 1 Jedná se o rozdíl mezi imigrací a emigrací (saldo migrace). Prognóza počítá s průměrnou variantou plodnosti. Údaje jsou v tisících; označují, saldo migraci v daném intervalu např.: mezi roky 2035 a 2040 bude saldo migrace Subsaharské Afriky -2 miliony lidí (u všech sloupců jde o záporné hodnoty, tzn. Větší emigrace než imigrace. 11

3.2 Marchiori a kol. (2012) Tato práce se věnuje saldo migrací jednotlivých zemí způsobenou environmentálními změnami. Výsledky jsou uvedené jako net migration rate na 1000 obyvatel za období mezi roky 2000 až 2099. Počítá se takto, pro přehled: č ů č ů č 1 000 Kladné hodnoty tedy mají země převážně cílové, zatímco záporné jsou zdrojové. Pokud má ale země hodnotu např. -3, neznamená to, že na každých 1 000 obyvatel jsou 3 emigranti. Ale 3 imigranti mínus emigranti. Výsledky tak spíše ukazují, jaké země jsou více ohroženy emigrací z environmentálních příčin a jaké země budou spíše cílové, kam migranti budou směřovat. Graf 5: Net migration rate na 1 000 obyvatel v zemích Subsaharské Afriky Zdroj: Marchiori a kol. (2012) 12

4. SROVNÁNÍ POČTU LIDÍ, KTEŘÍ ZE SUBSAHARSKÝCH ZEMÍ EMIGRUJÍ V RÁMCI REGIONU A MIMO REGION 4.1 Data za rok 2017 Tabulka 2: Celkový podíl emigrantů v regionu a mimo region v roce 2017 Region Počet Podíl [%] Subsaharská Afrika 18780581 69,45 Asie 1 362 960 5,04 Austrálie a Oceánie 465 619 1,72 Evropa 4 189 269 15,49 Latinská Amerika a Karibik 46439 0,17 Severní Afrika 232 681 0,86 Severní Amerika 1 964 852 7,27 Ostatní regiony celkem 8261820 30,55 Migrace mimo Subsaharskou Evropu byla z 50,71 % do Evropy. Graf 6: Grafické znázornění emigrace v rámci regionu a mimo region v roce 2017 13

Tabulka 3: Počet a podíl emigrantů v regionu a mimo region v jednotlivých zemích v roce 2017 Země Emigrantů v regionu Emigrantů mimo region Počet Podíl [%] Počet Podíl [%] Angola 388 942 61,47 243 757 38,53 Benin 595 614 94,84 32383 5,16 Botswana 74386 92,86 5 717 7,14 Burkina Faso 1 445 167 98,13 27545 1,87 Burundi 408 201 93,70 27429 6,30 Čad 227 409 92,08 19551 7,92 DR Kongo 1 455 764 87,59 206 224 12,41 Džibutsko 3 927 24,82 11896 75,18 Eritrea 417 309 68,65 190 608 31,35 Etiopie 154 603 19,30 646 276 80,70 Gabon 41737 62,39 25161 37,61 Gambie 18520 21,16 69012 78,84 Ghana 412 611 48,11 444 992 51,89 Guinea 332 564 78,06 93446 21,94 Guinea-Bissau 53633 54,79 44257 45,21 Jihoafrická republika 148 442 16,52 749 965 83,48 Jižní Súdán 1 724 926 98,45 27088 1,55 Kamerun 121 229 36,37 212 087 63,63 Kapverdy 72256 31,86 154 530 68,14 Keňa 142 508 28,43 358 696 71,57 Komory 73562 63,10 43012 36,90 Kongo 146 983 57,68 107 841 42,32 Lesotho 325 149 99,55 1 463 0,45 Libérie 155 509 59,78 104 646 40,22 Madagaskar 36492 21,20 135 638 78,80 Malawi 324 303 94,60 18523 5,40 Mali 960 054 90,05 106 066 9,95 Mauricius 22026 13,18 145 095 86,82 Mauritánie 86950 72,20 33483 27,80 Mayotte 6 606 98,63 92 1,37 Mosambik 565 555 86,58 87696 13,42 Namibie 183 500 96,51 6 632 3,49 Niger 351 512 96,85 11443 3,15 Nigérie 499 744 39,81 755 681 60,19 Pobřeží slonoviny 654 290 78,59 178 291 21,41 Réunion 1 402 43,89 1 792 56,11 Rovníková Guinea 74652 77,99 21062 22,01 Rwanda 538 230 94,62 30618 5,38 Senegal 233 948 41,78 326 004 58,22 Seychely 1 995 5,49 34323 94,51 Sierra Leone 63153 39,71 95864 60,29 Somálsko 1 127 221 56,69 861 237 43,31 Středoafrická republika 705 511 97,36 19158 2,64 Súdán 1 080 688 55,37 871 017 44,63 Svatá Helena 371 10,33 3 221 89,67 14

Svatý Tomáš a Princův 62463 75,84 19895 24,16 ostrov Svazijsko 88407 96,49 3 214 3,51 Tanzanie 192 438 59,32 131 956 40,68 Togo 398 633 87,73 55763 12,27 Uganda 597 778 80,82 141 889 19,18 Zambie 201 186 73,13 73903 26,87 Zimbabwe 780 522 76,13 244 682 23,87 Tabulka 4: 10 zemí s největší emigrací v rámci Subsaharské Afriky v roce 2017 Země 15 Počet Jižní Súdán 1 724 926 DR Kongo 1 455 764 Burkina Faso 1 445 167 Somálsko 1 127 221 Súdán 1 080 688 Mali 960 054 Zimbabwe 780 522 Středoafrická republika 705 511 Pobřeží slonoviny 654 290 Uganda 597 778 Tabulka 5: 10 zemí s největší emigrací mimo Subsaharskou Afriku v roce 2017 Země Počet Súdán 871 017 Somálsko 861 237 Nigérie 755 681 Jihoafrická republika 749 965 Etiopie 646 276 Ghana 444 992 Keňa 358 696 Senegal 326 004 Zimbabwe 244 682 Angola 243 757 4.2 Data za rok 2010 Tabulka 6: Celkový podíl emigrantů v regionu a mimo region v roce 2010 Region Počet Podíl [%] Subsaharská Afrika 13281263 65,45 Asie 1 045 567 5,15

Austrálie a Oceánie 383 235 1,89 Evropa 3 763 731 18,55 Latinská Amerika a Karibik 33202 0,16 Severní Afrika 199 690 0,98 Severní Amerika 1 585 397 7,81 Ostatní regiony celkem 7010822 34,55 Graf 7: Grafické znázornění emigrace v rámci regionu a mimo region v roce 2010 Severní Afrika 0,98% Severní Amerika 7,81% Latinská Amerika a Karibik 0,16% Evropa 18,55% Austrálie a Oceánie 1,89% Asie 5,15% Subsaharská Afrika 65,45% Tabulka 7: Počet a podíl emigrantů v regionu a mimo region v jednotlivých zemích v roce 2010 Země Emigrantů v regionu Emigrantů mimo region Počet Podíl [%] Počet Podíl [%] Angola 407 579 65,29 216 705 34,71 Benin 498 854 94,46 29266 5,54 Botswana 41503 88,23 5 538 11,77 Burkina Faso 1 362 237 98,15 25647 1,85 Burundi 255 830 91,01 25281 8,99 Čad 181 173 91,11 17678 8,89 DR Kongo 1 044 558 85,15 182 122 14,85 Džibutsko 3 025 22,36 10506 77,64 Eritrea 147 358 52,99 130 728 47,01 Etiopie 120 417 19,31 503 145 80,69 Gabon 35960 60,49 23490 39,51 Gambie 17342 21,81 62163 78,19 Ghana 345 966 48,32 370 078 51,68 Guinea 317 598 79,05 84168 20,95 16

Guinea-Bissau 51616 55,86 40784 44,14 Jihoafrická republika 97143 13,12 643 130 86,88 Jižní Súdán 384 124 95,10 19772 4,90 Kamerun 99947 35,90 178 436 64,10 Kapverdy 16431 10,74 136 555 89,26 Keňa 104 853 25,73 302 593 74,27 Komory 69462 63,99 39096 36,01 Kongo 97017 49,62 98502 50,38 Lesotho 242 392 99,43 1 390 0,57 Libérie 171 549 64,94 92624 35,06 Madagaskar 34674 21,97 123 175 78,03 Malawi 256 135 93,06 19102 6,94 Mali 747 702 87,81 103 818 12,19 Mauricius 14392 9,39 138 887 90,61 Mauritánie 79899 70,48 33464 29,52 Mayotte 6 294 98,88 71 1,12 Mosambik 510 556 86,85 77293 13,15 Namibie 93836 93,93 6 061 6,07 Niger 300 896 96,67 10367 3,33 Nigérie 341 419 34,63 644 446 65,37 Pobřeží slonoviny 622 217 79,56 159 833 20,44 Réunion 1 144 41,02 1 645 58,98 Rovníková Guinea 55305 70,66 22963 29,34 Rwanda 303 305 92,14 25884 7,86 Senegal 231 520 43,09 305 819 56,91 Seychely 1 290 3,96 31318 96,04 Sierra Leone 58259 42,97 77310 57,03 Somálsko 876 730 55,55 701 503 44,45 Středoafrická republika 221 141 92,67 17479 7,33 Súdán 510 375 42,63 686 850 57,37 Svatá Helena 193 5,64 3 230 94,36 Svatý Tomáš a Princův 13330 43,27 17480 56,73 ostrov Svazijsko 65672 95,59 3 028 4,41 Tanzanie 165 836 61,92 101 998 38,08 Togo 334 017 87,10 49456 12,90 Uganda 582 252 82,87 120 354 17,13 Zambie 150 293 70,37 63296 29,63 Zimbabwe 588 647 72,32 225 295 27,68 Tabulka 8: 10 zemí s největší emigrací v rámci Subsaharské Afriky v roce 2010 Země 17 Počet Burkina Faso 1 362 237 DR Kongo 1 044 558 Somálsko 876 730 Mali 747 702 Pobřeží slonoviny 622 217

Zimbabwe 588 647 Uganda 582 252 Mosambik 510 556 Súdán 510 375 Benin 498 854 Tabulka 9: 10 zemí s největší emigrací mimo Subsaharskou Afriku v roce 2010 Země Počet Somálsko 701 503 Súdán 686 850 Nigérie 644 446 Jihoafrická republika 643 130 Etiopie 503 145 Ghana 370 078 Senegal 305 819 Keňa 302 593 Zimbabwe 225 295 Angola 216 705 18

5. 10 ZEMÍ SUBSAHARSKÉ AFRIKY S NEJVĚTŠÍ EMIGRACÍ 5.1 Data za rok 2017 10 subsaharských zemí s největší emigrací (v regionu + mimo něj) má dohromady 13 929 636 emigrantů (viz Tabulka 10). Zbylých 42 zemí Subsaharské Afriky má pouze téměř polovinu, 13 112 765 emigrantů. Tabulka 10: 10 zemí Subsaharské Afriky s největší emigrací v roce 2017 Země Počet Somálsko 1 988 458 Súdán 1 951 705 Jižní Súdán 1 752 014 DR Kongo 1 661 988 Burkina Faso 1 472 712 Nigérie 1 255 425 Mali 1 066 120 Zimbabwe 1 025 204 Jihoafrická republika 898 407 Ghana 857 603 Největší podíl emigrantů na celkové populaci zdrojové země (v rámci regionu i mimo něj) měly především ostrovní státy s malým počtem obyvatel 2 ; v první desítce jich bylo hned šest. Kvůli malé reprezentativnosti těchto podílů níže vypisuji pouze 10 kontinentálních států s největším podílem emigrantů (viz Tabulka 11). Tabulka 11: 10 zemí Subsaharské Afriky s největším podílem emigrantů v roce 2017 Země Podíl [%] Středoafrická republika 15,55 Lesotho 14,62 Jižní Súdán 13,93 Somálsko 13,49 Eritrea 11,99 Burkina Faso 7,67 Rovníková Guinea 7,55 Namibie 7,50 Svazijsko 6,70 Zimbabwe 6,20 2 Svatá Helena (88,71 %), Kapverdy (41,51 %), Svatý Tomáš a Princův ostrov (40,31 %), Seychely (38,34 %), Komory (14,32 %), Mauricius (13,21) 19

5.2 Data za rok 2010 Tabulka 12: 10 zemí Subsaharské Afriky s největší emigrací v roce 2010 Země Podíl [%] Somálsko 1 578 233 Burkina Faso 1 387 884 DR Kongo 1 226 680 Súdán 1 197 225 Nigérie 985 865 Mali 851 520 Zimbabwe 813 942 Pobřeží slonoviny 782 050 Jihoafrická republika 740 273 Ghana 716 044 Tabulka 13: 10 zemí Subsaharské Afriky s největším podílem emigrantů v roce 2010 3 Země Podíl [%] Somálsko 13,09 Lesotho 11,95 Burkina Faso 8,89 Rovníková Guinea 8,23 Libérie 6,69 Eritrea 6,33 Guinea-Bissau 5,94 Togo 5,90 Zimbabwe 5,78 Benin 5,74 3 V první desítce znovu ostrovní státy, které jsem v tabulce vynechal: Svatá Helena (81,95), Seychely (35,67), Kapverdy (30,45), Svatý Tomáš a Princův ostrov (17,63), Komory (15,74), Mauricius (12,28) 20

6. 10 ZEMÍ SUBSAHARSKÉ AFRIKY S NEJVĚTŠÍ EMIGRACÍ DO EVROPY 6.1.1 Data za rok 2017 Tabulka 14: 10 zemí Subsaharské Afriky s největší emigrací do Evropy v roce 2017 Země Počet Nigérie 395 050 Jihoafrická republika 307 606 Somálsko 296 725 Senegal 271 923 Ghana 252 575 Angola 217 779 Keňa 183 141 DR Kongo 154 055 Kamerun 152 557 Pobřeží slonoviny 140 883 6.1.2 Data za rok 2010 Tabulka 15: 10 zemí Subsaharské Afriky s největší emigrací do Evropy v roce 2010 Země Počet Nigérie 366 003 Jihoafrická republika 279 038 Senegal 263 761 Ghana 225 253 Somálsko 216 022 Angola 196 234 Keňa 167 864 DR Kongo 139 807 Kamerun 138 889 Pobřeží slonoviny 130 646 Ukázalo se, že 10 zemí se nezměnilo; změnily se pouze počty migrantů včetně pořadí u roku 2010. Níže přidávám graf s grafickým porovnání vývoje emigrace z těchto 10 zemí. 21

Graf 8: Grafické znázornění změny v počtu migrantů za roky 2010 a 2017 450000 400000 350000 300000 250000 200000 150000 Nigérie Jihoafrická republika Somálsko Senegal Ghana Angola Keňa DR Kongo Kamerun Pobřeží slonoviny Nigérie Jihoafrická republika Somálsko Senegal Ghana Angola Keňa DR Kongo Kamerun Pobřeží slonoviny 100 000 2010 2017 22

7. HLAVNÍ CÍLOVÉ SVĚTOVÉ REGIONY A ZEMĚ 7.1 Data za rok 2017 Jak jsem zmínil ve druhé kapitole, celkový počet emigrantů ze zemí Subsaharské Afriky za rok 2017 je 27 042 401. Nejčastějším cílem jsou méně rozvinuté země (včetně chudých zemí) 4, ve kterých se nachází 20 417 887 migrantů (75,5 %; viz Graf 9). Z toho v těch nejchudších státech světa 5, jak je definuje OSN, se nachází 10 609 387 (39,2 % z celkového počtu emigrantů). Graf 9: Grafické porovnání typů cílových regionů migrantů v roce 2017 Chudé země; 10609387 Rozvinuté země; 6624514 Méně rozvinuté země; 9808500 7.1.1 Cílové regiony o Co se týká světových regionů, nejvíce lidí zůstává v Africe (19 013 262); konkrétně ve Východní Africe. V následující tabulce uvádím 10 největších cílových regionů pro emigraci ze zemí Subsaharské Afriky (viz Tabulka 16) a jejich grafické porovnání s podílem (viz Tabulka 16). V další tabulce (viz 7.1.2 Cílové země Tabulka 17) je 10 zemí s největším počtem imigrantů ze zemí Subsaharské Afriky. 4 Tzn. země z Afriky, Asie (mimo Japonsko), Latinské Ameriky a Karibiku, Melanésie, Polynésie a Mikronésie. 5 Tj. 33 zemí z Afriky, 9 z Asie, 4 v Oceánii a 1 v Latinské Americe a Karibiku. 23

Samotná Subsaharská Afrika je regionem s největším podílem imigrantů (vyjma Afriky jako celku). Cílovým regionem je Subsaharská Afrika pro 18 780 581 migrantů ze subsaharských zemí. Při započtení Others (North i South) je to 21 707 267 migrantů. Tabulka 16: 10 regionů s největší imigrací ze Subsaharské Afriky v roce 2017 Region Počet Východní Afrika 7 415 898 Západní Afrika 5 981 523 Střední Afrika 2 974 610 Jižní Afrika 2 408 550 Severní Amerika 1 964 852 Severní Evropa 1 630 617 Západní Evropa 1 534 470 Západní Asie 1 346 491 Jižní Evropa 1 006 607 Austrálie a Oceánie 465 619 Ostatní regiony 313164 Graf 10: Grafické porovnání 10 regionů s největší imigrací ze subsaharských zemí v roce 2017 Jižní Evropa 4% Západní Asie 5% Západní Evropa 6% Austrálie a Oceánie 2% Ostatní 1% Severní Evropa 6% Východní Afrika 27% Severní Amerika 7% Jižní Afrika 9% Západní Afrika 22% Střední Afrika 11% Východní Afrika je cílovým regionem zejména pro migranty z: Jižního Súdánu (1 715 595); Somálska (1 096 192); DR Kongo (937 426) Západní Afrika: Burkina Faso (1 440 377); Mali (877 704); Pobřeží slonoviny (649 788) 24

Střední Afrika: Středoafrická republika (682 215); DR Kongo (460 500); Súdán (371 544) Jižní Afrika: Zimbabwe (695 632); Mosambik (396 566); Lesotho (316 256) Severní Amerika: Nigérie (314 457); Etiopie (246 439); Ghana (183 322) Severní Evropa: Nigérie (243 863); Somálsko (236 009); Jihoafrická republika (228 159) Západní Evropa: Senegal (129 365); Madagaskar (126 442); Kamerun (121 057) Západní Asie: Súdán (692 582); Somálsko (299 093); Etiopie (250 236) Jižní Evropa: o Angola (164 525); Senegal (138 994); Nigérie (91 260) Austrálie a Oceánie: o Jihoafrická republika (250 148); Zimbabwe (49 364); Mauricius (30 172) 7.1.3 Cílové země Tabulka 17: 10 zemí s největší imigrací ze zemí Subsaharské Afriky za rok 2017 Země Počet Jihoafrická republika 2 197 791 Pobřeží slonoviny 2 112 820 Uganda 1 609 566 USA 1 591 559 Spojené království 1 281 544 Etiopie 1 148 311 Nigérie 1 108 730 Keňa 1 018 458 Francie 981 388 DR Kongo 841 784 Jižní Súdán 836 013 Jihoafrická republika je cílovou zemí zejména pro migranty z: Zimbabwe (649 385); Mosambiku (381 386); Lesotha (312 537) Pobřeží slonoviny: Burkina Faso (1 307 265); Mali (359 579); Guinea (95 929) Uganda Jižní Súdán (903 199); DR Kongo (298 749); Rwanda (108 638) USA Nigérie (282 153); Etiopie (217 913); Ghana (158 481) Spojené království Jihoafrická republika (210 417); Nigérie (209 417); Keňa (141 020) Etiopie Somálsko (467 508); Jižní Súdán (417 150); Eritrea (217 472) 25

Nigérie Benin (362 544); Ghana (229 048); Mali (165 795) Keňa Somálsko (485 864); Uganda (332 008); Jižní Súdán (91 862) Francie Madagaskar (122 229); Senegal (119 661); Pobřeží slonoviny (91 303) DR Kongo Rwanda (298 642); Středoafrická republika (275 050); Angola (197 499) Jižní Súdán Súdán (563 135); Uganda (145 799); DR Kongo (87 871) 7.1.4 Cílové země v Evropě Tabulka 18: 10 evropských zemí s největší imigrací ze zemí Subsaharské Afriky za rok 2017 Země Počet Spojené království 1 281 544 Francie 981 388 Itálie 372 898 Portugalsko 362 903 Německo 216 875 Španělsko 208 285 Švédsko 153 885 Nizozemsko 149 366 Švýcarsko 89891 Norsko 79167 Belgie 67774 26

7.2 Data za rok 2010 Graf 11: Grafické porovnání typů cílových regionů migrantů v roce 2010 Chudé země; 6559604 Rozvinuté země; 5736877 Méně rozvinuté země; 7995604 7.2.1 Cílové regiony Tabulka 19: 10 regionů s největší imigrací ze Subsaharské Afriky v roce 2010 Region 27 Počet Západní Afrika 5 268 944 Východní Afrika 4 526 012 Střední Afrika 1 842 117 Jižní Afrika 1 644 190 Severní Amerika 1 585 397 Severní Evropa 1 416 260 Západní Evropa 1 347 355 Západní Asie 1 030 008 Jižní Evropa 984 971 Austrálie a Oceánie 383 235 Ostatní regiony 263596 7.2.2 Cílové země Tabulka 20: 10 zemí s největší imigrací ze zemí Subsaharské Afriky za rok 2010 Země Počet Pobřeží slonoviny 2 014 774

Jihoafrická republika 1 460 177 USA 1 264 215 Spojené království 1 193 404 Francie 893 735 Nigérie 887 531 Keňa 867 762 Burkina Faso 629 595 Súdán 535 554 Uganda 515 866 Etiopie 510 526 7.2.3 Cílové země v Evropě Tabulka 21: 10 evropských zemí s největší imigrací ze zemí Subsaharské Afriky za rok 2010 Země Počet Spojené království 1 193 404 Francie 893 735 Itálie 366 414 Portugalsko 314 542 Španělsko 239 191 Německo 174 819 Nizozemsko 122 150 Švédsko 85365 Švýcarsko 73784 Belgie 59843 Norsko 45625 28

8. HLAVNÍ PUSH A PULL FAKTORY V této kapitole uvedu společné push faktory pro migranty ze subsaharských zemí podle práce od Cummingse a kol. (2015), kteří se věnovali faktorům migrantů ze Subsaharské Afriky, Středního Východu a Severní Afriky. Dále uvedu konkrétnější informace ke dvěma zemím; k Somálsku, které mělo v roce 2017 nejvíce emigrantů, a k Nigérii, která je státem s nejvyšší migrací do Evropy. 8.1 Obecné push a pull faktory 8.1.1 Push a pull faktory dle výzkumu Cummings a kol. 2015 Politické nejistota a válečné konflikty: jednotlivci se většinou z těchto důvodů rozhodnou až po změně osobních poměrů jako jsou přístup k příjmu, majetku nebo zdraví. Ztráta těchto faktorů může vést k nejistotě vedoucí k emigraci. Politická nestabilita ale může vést i k zamezení migrace (Eritrea setrvání z donucení). Ekonomická bezpečnost a příležitosti: politická nestabilita a konflikty musí být brány i v ekonomickém kontextu. Lidé berou migraci tak, aby naplnili své životní ambice. Migrace tedy neprobíhá jen do sousední země, ale pokračuje dále tam, kde je lepší úroveň života vidina lepších pracovních možností v Evropě podle výzkumu ze Senegalu dokonce 77 % migrantů uvedlo, že jsou z ekonomických důvodů ochotni riskovat život při migraci (navzdory absenci válečného konfliktu v Senegalu). Zkreslené informace o pracovních příležitostech bývají zkreslené kvůli předchozím migrantům, kteří (pod sociálním tlakem ze zdrojové země) uvádějí nepravdivé informace. Jako další faktor, proč lidé opouštějí zemi, autoři uvádějí migraci jako rodinou záležitost. Není to úplně ani push ani pull driver (ale spíš push; jde o ekonomickou migraci), ale jde určitě o důležitý faktor (asi se to dá zařadit mezi ekonomické push faktory). Rodiny vysílají své členy, aby dorazili do cílové země, ve které si mají najít práci a posílat peníze zpět. Vyslaný člen domácnosti má pak nazpět posílat remitence. 8.1.2 Push a pull faktory dle výzkumu European Asylum Support Office (2016) Socioekonomické faktory: tento významný faktor by se také dal popsat jako rozdíl mezi očekávanou a aktuální výší platu ve zdrojové a cílové zemi. Přístupnost pracovních možností v cílové zemi jako významný faktor migrace, které napomáhá jednoduchý přístup k informacím o životním standartu v cílové zemi. S tím souvisí i zvýšená poptávka po levné pracovní síle v Evropě. Politické faktory: konflikty, násilí, nejistota, politická nestabilita, porušování lidských práv a svobod. Demografické faktory: vysoký podíl mladého obyvatelstva jako push faktor. Historická, kulturní a geografické blízkost: historická (postkoloniální země), kulturní (podobný jazyk) a geografická (vzdálenost) blízkost = pull faktory. Environmentální faktory: zvyšování průměrné teploty i přírodní katastrofy. Sucha a, deforestace a degradace půdy v Nigeru; tyto faktory zejména stupňují ekonomickou nejistotu. Environmentální faktory mají vliv spíše na vnitrostátní migraci než mezinárodní. Migrační politika: umírněnější migrační politika cílové země jako pull faktor. 29

8.1.3 Push faktory dle výzkumu Kalipeni a kol. (2012) Autoři uvádějí push faktory na příkladu brain drainu ze zdravotnictví, inadequate remuneration for highly skilled individuals and substandard health care systems have contributed to the brain drain Socioekonomické faktory: korupce, nízké platy, časté hladomory, endemická chudoba a riskantní pracovní prostředí (vystavení HIV). Politická nestabilita Vysoká kvalita života v cílových zemích Vzdělání 8.2 Případové studie 8.2.1 Etiopie (AICS 2017) Jedná se o souhrnnou práci několika autorů z etiopských univerzit. Hlavními push faktory jsou ty ekonomické. Nezaměstnanost, underemployment 6, nízké platy obecně chudoba jako nejdominantnější push faktor. Psychologické a socio-kulturní faktory: touha mladých stát se bohatými, postoj společnosti k migraci, nátlak rodiny. Politické: nesympatie k vládě (špatné vládnutí), špatná infrastruktura, nejistá no war no peace situace s Eritreou (push faktor zejména u obyvatel žijících při hranicích s Eritreou), bezpečnost, nedostatek (omezený přístup k) zemědělské půdy, špatné byrokratické řízení, korupce, Pull Faktory: větší pracovní příležitosti, vyšší platy, sociální sítě (autoři sociální sítě moc nespecifikovali. Z kontextu jsem pochopil, že jde o příbuzné, kteří v Evropě již žijí) 8.2.2 Somálsko (IOM, Somalia 2017) Válečný konflikt: Somálsko je jednou z nejvíce nestabilních zemí světa, která je navíc v občanské válce. Nestabilita je hlavním důsledkem klanové války a války o přírodní zdroje. Dále je zde přítomnost teroristické organizace Al Shabaab v jižní a centrální části. Lidská práva a politická neschopnost: podle Freedom House se Somálsko řadí mezi země, které nejsou svobodné (v ohledu na lidská práva a svobody občanů); země je na třetím nejhorším místě v tomto žebříčku. Diskriminace vůči menšinám, human trafficking Genderově zaměřené násilí: násilí vůči ženám (a dětem), znásilňování, svatby s dívkami nízkého věku i ženská obřízka, která bývá běžnou záležitostí. Sharia víceméně nahradila politický systém a zákony. Ekonomické podmínky: nezaměstnanost je sice spíše důsledkem dlouhotrvající války, ale měla by být zmíněna samostatně. 70 % obyvatel do 30 let nemá práci. Země ani nemá dostatečně schopné lidi, kteří by mohli zastávat důležitější pracovní pozice. 6 Underemployment označuje stav, ve kterém jsou pracovníci zaměstnáni na pracovní pozici, která neodpovídá jejich specializaci (manažer zaměstnán v zemědělství), nebo stav, při kterém se pracovník musí spokojit s nižším úvazkem, než požaduje. 30

Přírodní podmínky: několik období sucha spolu s válkou ohrožuje až 4 miliony lidí, kteří mohou být zasaženi hladomorem; zhoršující se podnebí znemožňuje výrobu dostatku potravin. Důsledek nefungující vlády je i neschopnost zadržet vodu, která pak obyvatelům chybí. 8.2.3 Nigérie (IOM, Nigeria 2014) Politické prostředí: ačkoliv vojenský režim v Nigérii padl a od roku 1999 je země prezidentskou demokracií, politické prostředí je jedním z hlavních push faktorů. Hlavními důsledky špatného vládnutí jsou zejména vnitrostátní konflikty kvůli náboženství (sever muslimský; jih křesťanský) a teroristické organizaci Boko Haram operující na severu země. Dalšími důsledky jsou například konflikty kvůli zdrojům, nebo obecně velká kriminalita. Ekonomická situace: ekonomika Nigérie je jednou z nejrychleji se rozvíjejících se ekonomik světa, ale i přesto má vysokou míru inflace. Autoři článku se více ke špatné ekonomické situaci nevyjadřovali (naopak spíš se vyjadřovali jen pozitivně). Pravděpodobně se situace zlepšuje, ale stále jde o rozvojovou zemi, která nemá takovou tržní sílu (patrně souvisí s dalším faktorem). Dynamika pracovního trhu: vysoký podíl nezaměstnanosti (i vzdělané populace) a extrémní chudoba obyvatel. Problém je podle autorů hlavně v nízké poptávce po pracovní síle spíše než nabídce. Zapojení do pracovního trhu: na pracovním trhu dominují hlavně muži, ale podíl žen na pracovním trhu od roku 1990 ze 37 % na 47 % k roku 2012. Navíc se situace zlepšuje i díky politickým reformám (více peněz do vzdělání přímo pro ženy) Samostatně výdělečná činnost: souvisí s velkou nezaměstnaností. Velký podíl obyvatel si vydělává sama zejména zemědělstvím. Protože jde o malé farmy s nízkou produktivitou, tito lidé si vydělávají jen velmi málo; zhruba 2 americké dolary na den. Nezaměstnanost Nezaměstnanost mladého obyvatelstva: pro věkovou skupinu 15-24 let byla v roce 2010 39,9 %; pro 25-34 nezaměstnanost 23,3 %. V roce 2012 pak 54 % mladého obyvatelstva byla nezaměstnaná. Chudoba: severovýchodní a severozápadní regiony měly v roce 2010 až 77,7% nezaměstnanost. 8.2.4 Pull faktory dle IOM, DTM (únor 2018) Respondenti tohoto výzkumu z Nigérie, Gambie a Guinei (rozhovor probíhal v italských regionech) odpověděli, že si Itálii vybrali hlavně z důvodu: 7 o Nigérie: bezpečnosti 29 %; socio-ekonomických podmínek 41 % o Guinea: bezpečnosti 29 %; socio-ekonomických podmínek 40 % o Gambie: bezpečnosti 34 %; socio-ekonomických podmínek 45 % 8.2.5 Shrnutí faktorů Ve všech zmíněných studiích se faktory docela opakovaly. Jako hlavní push faktor bych zmínil politickou nestabilitu (včetně porušování lidských práv a svobod, genderově zaměřené násilí atd)), která může eskalovat ve války (či působení teroristických organizací) vedoucí i k ekonomické nestabilitě (další významný push faktor). Ekonomická stabilita Evropy, bezpečí a velký počet 7 O výzkumu je více napsáno v poslední kapitole Charakteristiky migrantů dle IOM, DTM (únor 2018) 31

pracovních příležitostí pak působí jako významný pull faktor. Nutno ale dodat, že informace o pracovních příležitostech šířící se přes formální i neformální zdroje, nemusejí odpovídat realitě. Nicméně, Evropa díky své vyspělosti potřebuje levnou pracovní sílu, kterou lze získat právě ze subsaharských zemí. Nabídka takových pozic pak působí jako významný pull faktor. K ekonomickým push faktorům bych zmínil ještě demografický tlak. V zemi může dojít k většímu podílu mladého obyvatelstva, které si chce zlepšit životní standart. Jako další push faktor lze zmínit environmentální složku, která kvůli klimatickým změnám vede k většímu výskytu přírodních katastrof jako jsou sucha, degradace půdy atd. Zhoršené přírodní prostředí může také vést až k ekonomické nestabilitě, kdy lidé zaměstnaní v zemědělství se nemohou uživit. Environmentální migrace ale má spíše vnitrostátní měřítko. Jako poslední push faktor bych uvedl sociální a psychologický rozměr. Lidé žijící v chudobě a mizerných životních podmínkách migrují, aby si také zlepšili životní standart. Vliv pak mohou hrát i různé nemoci či slabá zaměstnanost žen. V subsaharských zemích je na obyvatele často vyvíjen i společenský tlak (rodiny vysílají své členy, aby se vydali do Evropy a získali peníze). V Etiopii je nejvýznamnější ekonomický push faktor. Chybí dostatek pracovních míst, nízké platy; chudoba jako hlavní hnací mechanismus emigrace stejně tak pull faktor Evropy. Etiopané odcházejí do Evropy, aby si našli (lépe placenou) práci. Dalšími důležitými push faktory jsou ty politické; nespokojenost s vládou, špatné řízení vládních institucí a s tím spojená korupce a omezený přístup k zemědělské půdě. Bezpečnost na rozdíl od zbytku Subsaharské Afriky není v Etiopii dominantní push faktor. S prostorovou blízkostí k Eritree, se kterou je Etiopie ve stavu no war no peace, ale tento push faktor je významnější. 32

9. CHARAKTERISTIKY PŘÍCHOZÍCH MIGRANTŮ ZE SUBSAHARSKÉ AFRIKY 9.1 Migrace podle pohlaví Graf 12: Migrace ze Subsaharské Afriky do Evropy (muži/ženy) 2 200 000 2 000 000 1 800 000 1 600 000 1 400 000 1 200 000 1000000 2005 2010 2015 2017 muži 1591146 1942917 2037528 2118972 ženy 1492875 1820814 1992302 2070297 Zdroj UN, DEPARTMENT OF ECONOMIC AND SOCIAL AFFAIRS (2017) 9.2 Migrace podle věku Tato data byla převzata z Eurostatu. Proměnná věk je brána jako věk, který byl dosažen v daném roce a jako migranti jsou bráni ti, kteří se narodili v Subsaharské Africe. 33

Graf 13: Imigrace ze Subsaharské Afriky do Evropy podle věkových skupin 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65+ 2016 4305 5267 5452 19450 25015 22959 16321 9511 5688 3277 1975 1168 787 1046 2015 3698 4545 4567 14378 19400 20825 13198 8119 4847 2726 1396 930 545 711 2014 4212 5083 5677 11603 13953 17414 13146 8553 5485 2938 1735 1095 666 868 2013 4785 7428 7659 10927 11638 17507 14180 9458 5608 3193 1760 1091 668 997 2012 300 142 109 162 380 692 513 324 169 95 54 28 11 28 2011 2445 2522 2398 4257 5689 9110 7554 5344 2871 1491 796 413 247 394 2010 3178 3015 3233 6208 8651 12539 10561 6702 3506 1751 982 545 369 258 2009 2448 2198 2452 4953 7272 9500 6957 4347 2117 1121 531 281 196 322 2008 2080 2023 2136 4268 6549 8644 6643 3828 2004 946 475 240 169 5 Zdroj: Eurostat (2018) 9.3 Charakteristiky migrantů dle IOM, DTM (únor 2018) Výzkumu se na Central Mediterranean route zúčastnilo celkově 4 712 respondentů. Analýza IOM, DTM se ale týká 5 národností, které byly ve výzkumu nejvíce zastoupeny (za Subsaharskou Afriku: Guinea, Gambie, Nigérie). Vzorek pro národnosti ze Subsaharské Afriky pokrývá 1 420 respondentů (Guinea 385; Gambie 359; Nigérie 676). Rozhovory byly uskutečňovány v 21 různých lokalitách v italských regionech Sicílie, Apulie, Lombardie a Furlánsko-Julském Benátsku. Průměrný věk respondentů z Guinei a Gambie byl 20 let, respondentů z Nigérie byl 24. Věkové charakteristiky viz Obrázek 1 o Guinea: 65 % dospělí muži; 4 % dospělé ženy; 31 % děti 8 o Gambie: 67 % dospělí muži; 1 % dospělé ženy; 32 % děti o Nigérie: 71 % dospělí muži; 22 % dospělé ženy; 7 % děti 8 Dětmi se rozumí lidé pod 18 let; dospělý nad 18 34

Obrázek 1: věkové rozdělení respondentů Děti migrovaly: o Nigérie: z 90 % samy; ze 2 % s rodinou; z 8 % bez rodiny 9 o Gambie: z 92 % samy; ze 2 % s rodinou; ze 6 % bez rodiny o Guinea: z 86 % samy; ze 6 % s rodinou; z 8 % bez rodiny Rodinný status respondentů (viz Obrázek 2): o Nigérie: ze 78 % svobodní o Gambie: z 90 % svobodní o Guinea: z 85 % svobodní 9 Tím se myslí, že migrovaly s lidmi, kteří nepatří do jejich rodiny. 35

Obrázek 2: rodinný status respondentů Procento respondentů s dětmi: o Nigérie: 21 % o Gambie: 7 % o Guinea: 9 % Vzdělání respondentů (viz Obrázek 3) o Nigérie: 25 % žádné; 25 % 1. stupeň; 30 % 2. stupeň; 18 % střední škola; 2 % VŠ 10 o Gambie: 30 % žádné; 21 % 1. stupeň; 29 % 2. stupeň; 20 % střední škola o Guinea: 25 % žádné; 20 % 1. stupeň; 40 % 2. stupeň; 11 % střední škola; 4 % VŠ Obrázek 3: vzdělání respondentů Zaměstnanost respondentů: o Nigérie: 43 % zaměstnáno; 20 % samostatně výdělečně činní; 7 % studenti; 30 % nezaměstnáno 10 Překlad stupňů vzdělání jsem dělal podle mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání (viz https://en.wikipedia.org/wiki/international_standard_classification_of_education). 36

o Gambie: 33 % zaměstnáno; 15 % samostatně výdělečně činní; 14 % studenti; 38 % nezaměstnáno o Guinea: 34 % zaměstnáno; 16 % samostatně výdělečně činní; 23 % studenti; 27 % nezaměstnáno o Zaměstnaní byli spíše muži než ženy. Náklady na migraci (viz Obrázek 4) o Respondenti, kteří uvedli, že nevědí, kolik je stála cesta do cílové země, byli s velkou pravděpodobností oběťmi obchodování s lidmi. Obrázek 4: náklady za migraci Téměř stejné výsledky (myšleno výsledky celého průzkumu) přinesl i průzkum z července 2017, ve kterém měly největší zastoupení stejné subsaharské země (IOM, DTM červenec 2017) 9.4 Charakteristiky migrantů dle IOM, DTM (prosinec 2016) Tento průzkum se prováděl od července do listopadu 2016 v Itálii na Sicílii. Průzkum se věnuje 5 nejvíce zastoupeným národnostem, kteří čítají 55 % z celkových 6485 respondentů (cca 3567 respondentů vlastní výpočet) o Nigérie 18 % o Eritrea 14 % o Gambie 9 % o Guinea 8 % o Senegal 6 % o Další národnosti: Bangladéš 6 %; Súdán 5 %; Mali 5 %; Pobřeží slonoviny 4 %; Somálsko 4 %; další 21 % 37

Věkové rozdělení respondentů (viz Obrázek 5) o Průměrný věk respondentů (pro 5 nejzastoupenějších národností) byl 22 let Pro Nigérii: 24 Pro Eritreu: 24 Pro Gambii: 20 Pro Guineu: 20 Pro Senegal: 22 Obrázek 5: věkové rozdělení respondentů Rodinný status respondentů (viz Obrázek 6) o Většina respondentů jsou nezadaní; nejmenší podíl nezadaných má Eritrea (70 %). o Naopak nejmenší podíly mají rozvedení/ovdovělí, kteří se pohybují okolo 1-2 %. Může mít souvislost s nízkým věkem respondentů. Obrázek 6: rodinný status respondentů 38

Vzdělání respondentů (viz Obrázek 7) o Zatímco Senegal má největší podíl mezi respondenty se základním vzděláním (42 %), dominuje i v největším podílu respondentů bez vzdělání. Naopak Eritrea sice má nízký počet respondentů se základním vzděláním (27 %), ale zároveň disponuje nejmenším podílem respondentů bez vzdělání (pouze 5 %). Obrázek 7: vzdělání respondentů Zaměstnanost je nejhorší u Guinei; pouhých 26 % uvedlo, že v době, kdy se rozhodli emigrovat, bylo zaměstnáno. Naopak nejvyšší zaměstnanost byla mezi respondenty Senegalu a Nigérie (55 %). Respondenti z Gambie byly zaměstnáni v 44 % případů a Eritrejci v 45 %. V následujícím obrázku (viz Obrázek 8) náklady na migraci dle jednotlivých států. Obrázek 8: náklady za migraci 39

9.5 Charakteristiky migrantů dle IOM, Italy (2016) Jde o průzkum z italských regionů: Lazio, Apulie a Sicílie. Celkem má průzkum 1 031 respondentů. Výstupy průzkumu se týkají i respondentů, kteří pochází i mimo Subsaharskou Afriku. Do této práce uvedu spíše výstupy, které se týkají pouze migrantů ze Subsaharské Afriky nicméně zastoupení respondentů mimo Subsaharskou Afriku je ve významné menšině, tak by výstupy pro celý vzorek neměly mít takový dopad na odlišnost výsledků. o 65 % respondentů ze Západní Afriky; 13 % z Východní Afriky a 2 % ze Střední Afriky (pouhých 20 % z ostatních regionů) Rozdělení podle pohlaví (viz Obrázek 9) o Ze všech respondentů bylo pouhých 17 % žen. Největší podíl žen bylo z Pobřeží slonoviny (36%), Nigérie (26 %) a Eritrey (22%). Naopak nejmenší podíl žen bylo mezi emigranty z Ghany (5 %) a Sierry Leone (8 %). Obrázek 9: Rozdělení respondentů podle pohlaví Rozdělení podle věku: o Migranti z Gambie jsou nejmladšími, 40 % je mladší než 21 let. Nigerijci a Eritrejci mají kolem 20 % migrantů ve věku 21 a méně (30 % pak ve věku 26 a více). Nejstarší jsou migranti z Mali, kteří mají podíl věkové skupiny 26 a více let 70 %. Rozdělení podle náboženství o Křesťané jsou zejména migranti z Nigérie (90 %) a Eritrey (75 %). Naopak více než 90 % muslimů mají Senegal, Gambie a Mali. o Z celkového vzorku bylo 60 % muslimů, 38 % křesťanů (2 % další náboženství). Mezi křesťany bylo nejdominantnější katolictví (34 %), dále ortodoxní křesťanství (20 %) protestanství (14 %); zbývající respondenti (32 %) uvedli jako své vyznání pouze obecně křesťanství. Respondenti podle rodinného statusu o Ze všech respondentů bylo nejvíce těch svobodných (66%); největší podíl měla Nigérie a Gambie (74 %). 40