OBSAH PŘEDMLUVA / 9 ÚVOD / 13 Několik poznámek k státoprávním a národnostním představám o Československu / 14 Státoprávní chápání Slovenska / 15 Postoj vládnoucích kruhů k národnostní otázce v Československu / 22 Otázka státního občanství v poválečném Československu a dekrety prezidenta Beneše / 29 POLITIKA A DIPLOMACIE / 33 Československo-sovětská jednání o repatriacích / 34 I. Československo-sovětská smlouva z 8. května 1944 a její nerespektování Sovětským svazem v roce 1945 / 34 II. Československé a sovětské informace a argumenty v roce 1946 / 45 III. Prosazení selektivního přístupu / 97 Prověrky a transporty / 120 I. Repatriační tábor v Luisdorfu u Oděsy / 120 II. Repatriační tábor Marmaros Siget v Rumunsku / 152 III. Závěrečná fáze prověřování v Luisdorfu a v Sigetu / 167 Exkurs: Českoslovenští diplomaté v Moskvě pověření agendou repatriací / 177 Oficiální ukončení repatriací a jejich epilog / 189 I. Reakce československých institucí, počty a výkazy / 189 II. Repatriační závazky SSSR a mezinárodní diplomacie / 210 III. Návraty deportovaných a zajatců ze SSSR do Československa po oficiálním ukončení repatriací / 217 IV. Další rozměry repatriační diplomacie / 232 Obsah ( 5 )
ČESKOSLOVENSKO A JEHO OBYVATELÉ JAKO OBĚTI DEPORTACÍ / 253 Deportace ze Slovenska / 254 I. Okolnosti deportací / 254 II. Lidské osudy: deportovaní civilisté / 281 III. Lidské osudy: válečné zajetí, pomocné práce a Levente / 312 Další deportace z Československa do SSSR / 324 I. Deportace bývalých ruských a ukrajinských emigrantů a nucená repatriace sovětských občanů / 324 II. Podkarpatská Rus / 353 III. Slezsko, Hlučínsko, Kravařsko / 357 Odškodnění deportovaných / 360 I. Snahy na federální úrovni / 360 II. Uzákonění odškodnění na Slovensku / 364 III. Odškodnění v České republice / 372 PŘÍLOHY / 381 Dokumentační příloha ke kapitole Československo-sovětská jednání o repatriacích / 382 Dohoda o poměru mezi československou správou a sovětským vrchním velitelem po vstupu sovětských vojsk na československé území / 382 Seznam výrobních táborů NKVD pro válečné zajatce a internované s vyznačením jejich maximálního počtu / 384 Seznam ozdravovacích táborů NKVD pro válečné zajatce a internované s vyznačením jejich maximálního počtu / 390 O činnosti UPVI GUPVI MVD SSSR a jeho periferijních orgánů v období Velké vlastenecké války 1941 1945 / 391 Charakteristika a rozbor vypovídací hodnoty vybraných pramenů UPVI / 398 ( 6 ) Obsah
Dokumentační příloha ke kapitole Oficiální ukončení repatriací a jejich epilog / 413 Zpráva TASSu o repatriaci německých válečných zajatců z 4. 1. 1949 / 413 Zpráva TASSu z 10. ledna 1949 o prohlášení Informační kanceláře sovětské vojenské správy v Německu / 414 Správa TASSu z 5. mája 1950 o skončení repatriácie nemeckých vojnových zajatcov zo Sovietskeho zväzu / 415 Rezoluce schválená Bundestagem Spolkové republiky Německa 5. května 1950 / 415 Note addressed by the Embassy of the United Kingdom in Moscow to the Soviet Government of 14 July 1950 concerning the repatriation of German prisoners of war / 416 United Nations General Asembly, Fifth Session, August 28, 1950, 4/1339 / 419 Dokumentační příloha ke kapitole Deportace ze Slovenska / 422 Přehled repatriací na Slovensku podle okresů k 31. lednu 1948 / 422 Exkurs: Kolik? / 424 I. Počty československých občanů deportovaných a repatriovaných v závěru 2. světové války a v poválečném období v odborné literatuře / 424 II. Perzekuce osob z území Československa v Sovětském svazu celkem / 430 Komentář k seznamu civilních osob deportovaných z československého území do SSSR v závěru 2. světové války / 436 ZÁVĚR / 442 SEZNAM ZKRATEK / 450 LITERATURA K PROBLEMATICE A PRAMENY / 453 POZNÁMKY / 477 SUMMARY / 507 Obsah ( 7 )
PŘEDMLU VA Na začátku práce na tomto projektu v samém počátku devadesátých let přede mnou leželo téma, které bylo skutečnou výzvou. Po dlouhých desetiletích tabuizace bylo nezdokumentované, neanalyzované a téměř neznámé. Dostávalo se mu však poměrně značné pozornosti veřejnosti i úředních míst, otevírala se problematika odškodnění, a tak absence vědeckého zpracování založeného na archivním výzkumu byla zřetelně pociťována. Chtěla bych poděkovat všem, kdo mi pomohli při studiu a zpracování této problematiky a svou podporou, radou a informacemi přispěli k dokončení práce. Tato studie vznikla postupně na třech pracovištích. V Ústavu mezinárodních vztahů v letech 1992 95 jsem provedla značnou část heuristiky, formulovala první závěry a absolvovala badatelskou cestu do Moskvy. Děkuji tehdejšímu řediteli Ústavu mezinárodních vztahů prof. dr. Otto Pickovi za podporu práce na tomto projektu. V Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v letech 1999 2002 dostala předkládaná studie první obrysy. Napsala jsem tam podstatnou část základního textu, podnikla díky podpoře Akademie věd ČR badatelskou cestu po Slovensku za pamětníky a oběťmi deportací a do slovenských odborných institucí a dostala příležitost prezentovat svůj výzkum odborné veřejnosti. Jsem vděčna vedení ÚSD za podporu mé práce na tomto tématu a zvláště řediteli ústavu PhDr. Oldřichu Tůmovi a zástupci ředitele doc. PhDr. Jiřímu Kocianovi, CSc., za jejich zájem a pochopení. Konečnou podobu dostala tato studie na půdě Anglo-americké vysoké školy v letech 2003 05. Děkuji jejímu vedení, zvláště rektorům Kevinu Capuderovi a Alanu Krautstenglovi, Ph.D., za prostor a podporu, které byly finalizaci této studie věnovány, a prof. Zbyňku Zemanovi, s nímž jsem práci konzultovala a jehož připomínek si velmi vážím. Dvouletý badatelský grant Central European University v letech 1992 až 1994 byl neocenitelnou pomocí v první fázi mé práce, kdy jsem prováděla především pramenný výzkum, a umožnil mi studium v Moskvě. Děkuji tehdejšímu velvyslanci ČR v Moskvě ing. Rudolfu Slánskému za jeho Předmluva ( 9 )
zájem a podporu mého studia. Jsem také zavázána dr. Sylvii Rohanové, která řadu let působila na Central European University a v Open Society Fund, za její podporu. Paní Olga Hulínová, která v počátcích mého bádání působila ve Středisku pro dokumentaci protiprávnosti komunistického režimu, mi byla oporou a povzbuzením. Děkuji archivářům v Archivu ministerstva zahraničních věcí v Praze a paní Márii Knížkové ze Slovenské asociácie násilne odvlečených do ZSSR orgánmi NKVD, Bratislava. Dále mi pomohli především Obecní úřad ve Veľkém Blhu, starosta obce Hrhov (okres Rožňava) Tibor Izsák, Michal Tancár z Gelnice, Štátny okresný archív Spišská Nová Ves, Štátny okresný úrad Gelnica, ředitelka Štátného okresného archívu Poprad Mgr. Božena Makovcová, redaktorka Rádia Svobodná Evropa Marta Csontosová, JUDr. František Stano z Košic, Viktorie Petrašovičová z Bratislavy, Dobroslav Pustaj, Vladimír Bystrov a doc. PhDr. Mečislav Borák, CSc. Jsem vděčná všem pamětníkům či jejich rodinným příslušníkům, kteří mi v různých fázích mé práce napsali, zatelefonovali nebo se mi svěřili se svými životními osudy. Chtěla bych všem poděkovat a omluvit se těm, kterým jsem nedokázala zodpovědět jejich dotazy na osud jejich blízkých nebo pomoci odkazem na archivní prameny k jejich případu. Přes nejlepší vůli se prameny nepodařilo vždy nalézt a ne vždy se dochovaly. Byli to především Gejza Pásztor, žijící nyní v Ulmu v Německu, Barnabás Elek a Julius Pecsők z Veľkého Blhu, Ján Kardos z Hrhova, Jan (Johann) Jachmann a Andrej Lang z Chmelnice u Staré Ľubovně, Ján Antal z Kežmarku, Rudolf Stybar z Košic, Štefánia Čadecká z Kysuckého Nového Mesta, vdova po odvlečeném manželovi Rudolfovi Čadeckém, Eva Demková z Bratislavy, Margita Beláková z Hronovců, okres Levice, Jan Jusko ze Sliepkovců, okres Michalovce, Ján Mičura z Košic, Anna Grondžáková z Kežmarku, Hortenzia Sarvašová-Laborecká z Prešova, Eva Tolarovičová z Trnavy, Štefan Kanyai z Nitry, Ján Kekeš ze Zatína, pošta Boľ, Margita Lichvárová z Košic, vdova po deportovaném Ladislavu Lichvárovi, Vladimír Juskiv z Prešova, Stanislav Jurko z Michalovců a Margita Bencová z Dolního Turečka. Na závěr, ale nikoli na posledním místě, musím poděkovat své rodině za podporu a pochopení. Svou práci bych chtěla uvést citátem ze vzpomínek amerického znalce střední a východní Evropy, diplomata a politologa G. F. Kennana: ( 10 ) Předmluva
Československo nevedlo válku se Sovětským svazem. Oficiálně mělo status osvobozené země. Nějakým způsobem, který jsem nikdy nepochopil snad jako výsledek velké popularity, které se Beneš v západních státech těšil panoval na Západě dojem, že v této zemi je znovu nastolena nezávislá vláda. Byl to předpoklad, pro který jsem neviděl žádný důkaz.... To málo, co jsme se byli schopni dozvědět o tom, co se odehrává na té části československého území, která byla okupovaná sovětskými silami, zřetelně ukazovalo, že do hry byly nasazeny všechny způsoby infiltrace, zastrašování a intrik s cílem vybudovat v této zemi základy pro nastolení komunistického mocenského monopolu... 1 Praha, červenec 2005 Předmluva ( 11 )