Humanismus a renesance v evropské a české literatuře umělecký směr

Humanismus a renesance v evropské a české literatuře umělecký směr Jméno: Humanismus a renesance Přidal(a): Lucy Alighieri, G. Boccaccio, F. Petrarca, F. Villon, F. Rabelais, M. de Cervantes, Shakespear, J. Blahoslav, V. Hájek z Libočan, D. Adam z Veleslavína -16.st. zlepšení ekonomického a společenského vývoje, vynálezy, objevy knihtisk, kompas rozvoj obchodu a mořeplavby Kryštof Kolumbus, Vasco de Gama, Fernando Magalhaes, prokázán pohyb planet; rozvoj měst, rostl jejich společenský význam rostly nepokoje na venkově, docházelo k selským bouřím. Sílilo národní vědomí. Renesance snaha o obrození společnosti a návrat k antickým ideálům, důraz kladen na poznání a vzdělání snaha vymanit se ze středověkého myšlení a vnímání světa, kde je středem všeho Bůh. Prosazuje individualismus se zájmem o člověka. Přesto křesťanství zůstává základní ideologií, ovlivňuje morálku i myšlení 3 období 1) raná (1420-1490) 2) vrcholná (1490-1520) 3) pozdní (do r. 1520) architektura vodorovně pravoúhlé linie, iónské sloupy, podloubí, kopule - chrám sv. Petra v Římě, Louvre - Paříž malířství objev perspektivy; Leonardo da Vinci Mona Lisa, Poslední večeře Sandro Botticelli, Michelangelo Sixtínská kaple, socha Davida 1 / 14

v popředí je literatura nauková (životopisy, cestopisy, pedagogika), lyrika (city), alegorie Humanismus zdůrazňuje svobodný rozvoj osobnosti, kritizuje feudální řád i církev, proto je spojen s reformačním hnutím jako jazyk používá latinu Reformace cílem je reformovat římskokatolickou církev, odstranit její nedostatky, rozpínavost a zároveň zmírnění sociálních problémů; John Wycliff, Jan Hus, Petr Chelčický, Martin Luther, Jean Calvin Itálie už na přelomu a 14.st. Dante ALIGHIERI (1265-1321) pocházel z Florencie, velmi vzdělaný a znalý antického umění působil v politice, kde ostře vystupoval proti císaři a papeži poslán do vyhnanství, žil ve Veroně a Ravenně. do Florencie se nikdy nevrátil z počátku psal milostné verše Božská komedie - alegorický epos o 3 částech, pracoval na něm celý život, nazval ho KOMEDIÍ podle antických měřítek=smutný začátek a šťastný konec - formou vidění líčí cestu do pekla, očistce a ráje - princip 3 je zachován ve 3 částech o 33 zpěvěch s tříveršovanými slokami, setká se se třemi průvodci a 3 alegorickými zvířaty - hlavní postavou je Dante 1) peklo pozemský svět zobrazen jako hluboký les ve kterém zabloudil, potkává 3 alegorická zvířata, která symbolizují 3 hlavní hřích: pýchu, 2 / 14

smyslnost a lakotu; prosí Boha a na pomoc mu přichází Vergilius symbol rozumu, poslaný Dantovou milovanou zemřelou milenkou Beatrici. Vergilius ho provází peklem, které je rozdělenou do 9 pásem podle závažnosti hříchů setkává se se svými přáteli i odpůrci a s těmi, kdo zhřešili z lásky dokonce soucítí 2) očistec je představen jako ostrov s horou, jejíž vrchol pokrývá rajský les, setkává se s filosofy, teology a vladaři, kteří ublížili Itálii a čekají na poslední soud. Vergilius ho vede na pokraj ráje je pohan a nemůže dál, zde si ho přebírá Beatrice, symbol dokonalosti, 3) ráj místo, kde spatří tajemství Trojice a Kristova vtělení provází ho sv. Bernard Nový život deník lásky ; sborník milostné poezie věnované Beatrici Francesco PETRARCA (1304-1374) pocházel z bohaté rodiny notáře z Florencie kvůli svému nepřátelskému postoji k papeži musel opustit město a odešel do Avognonu i on prožil velkou lásku Laura však předčasně zemřela nazýván otcem humanismu, cestoval po Evropě navštívil i Čechy-Karla IV. Zpěvník Sonety Lauře - 366 sonetů věnovaných Lauře, její kráse, ctnosti se všemi klady i zápory - milostná poezie láska ryze pozemská, miluje ji 3 / 14

sonet = báseň, která má 14 veršů, rozdělených do 4 slok (4+4+4+3) Giovanni BOCCACCIO (1313-1375) pocházel z Florencie, kde se učil kupce, v Neapoli pak studoval práva díky své schopnosti zajímavě a poutavě vyprávět vtipné příhody a fabulovat měl ve společnosti velký úspěch milostné vztahy a aférky ho inspirovali v tvorbě lyrických básní, erotického románu i novel jako první sepsal životopis Danteho a vyložil jeho Božskou komedii Dekameron - soubor rámcových povídek, které tvoří jeden celek a mají Společný dějový rámec - obsahuje 100 novel, které si vypráví v 10 dnech 10 lidí (7 žen a 3 muži) obyvatelé Florencie prchají z města před morem a cestu si krátí vyprávěním různých příběhů témata jsou různá: o milencích; lidech, které postihly nehody, vše dobře dopadlo; o lidech a jejich nešťastné lásce; o tom jak ženy balamutí své muže; o šprýmech, které si ženy i muži navzájem tropí - žena je rovnocenná mužům Niccoló MACHIAVELLI (1469-1527) získat florentský historik, dramatik, spisovatel, politik a diplomat protipapežské názory vypovězen na venkov ve svém díle podává představu ideálního státu sjednocené Itálie Vladař historicko politický spis, prostřednictvím vlády radí vladaři jak vládnout, na koho spoléhat; podle něj je těžší moc si udržet než Mandragora drama; o náboženskz založené ženě Lukrécii, která se brání nevěře, nakonec je k ní přemluvena mnichem, který by pro 4 / 14

peníze udělal cokoli Francie -16.st. Francois VILLON (asi 1429-1463) adoptován bohatým pařížským knězem, za jeho peníze vystudoval fakultu svobodných umění několikrát vězněn za krádeže, výtržnictví a vraždu soka v lásce mu hrozil trest smrti ukryl se na venkově a nějaký čas pobýval na sídle Karla Orleánského, po omilostnění se vrátil do Paříže, ale byl zatčen a odsouzen k oběšení po odvolání mu byl trest zmírněn na desetileté vyhnanství z Paříže Odkaz ( Malý testament ) závěť věnovaná přátelům, v krátkých Ironických verších se loučí s nimi a městem Závěť - ( Velký testament ) báseň s bohatým rýmem, parodií, střídáním Vysokého a nízkého básnického stylu komično; jsou zde ale i Verše plné smutku; vysmívá se společnosti i sám sobě - nade vše miluje život, ženskou krásu a rozkoš villonská balada = báseň o 3 slokách po 7-12 verších, poslední sloka je čtyřveršová a tvoří tzv. poslání - refrén Francois RABELAIS (asi 1494-1553) prozaik, satirik a humanista synem bohatého advokáta vstoupil do františkánského řádu, přestoupil k benediktýnům vystudoval medicínu a jako lékař působil v Lyonu Gargantula a Pantagruel pětidílná epopej o rodině obrů;začíná narozením další knihy popisují Pantagruela a jeho život Gargantuy, jeho výchovou a studiemi v Paříži 5 / 14

- inspiroval se lidovou knížkou o obru, pokus o satiru soudobého života vysmíval se církvi, odmítal středověkou vzdělanost založenou na memorování daných pravd, otázky soudobé morálky, zdůrazňuje moc lidského vědění - kniha byla zavrhována, zakazována, ale díky popularitě znovu vydávána - psáno bohatým, květnatým a výrazným jazykem Pierre de RONSARD (1524-1585) patřil k básnické skupině Plejáda, která se inspirovala Petrarcou psal sonety, písně a elegie, které během života upravoval Lásky milostná poezie, věnované Kassandře jeho platonické lásce Pokračování lásek a Nové pokračování lásek básně věnované krásné venkovance Marii Dopinové jsou konkrétnější Sonety Heleně je patrná melancholie stárnoucího muže, jemuž zůstávají jen vzpomínky Španělsko 17.st. zlatý věk španělského písemnictví; vrcholná velmoc, největší koloniální stát Lope de VEGA (1562-1635) napsal kole 2000 her se soudobou tématikou týkaly se citového a morálního konfliktu, rodinné cti a lásky přezdívalo se jim komedie pláště a dýky, podle typických šlechtických atributů Fuente Ovejuna - ( Ovčí pramen ) nejznámější hra, zpracovává španělskou historii a zaměřuje se proti feudálnímu útlaku - čerpá ze skutečných událostí Goméz (řeholník) se po 6 / 14

vítězném tažení vrací do své vesnice, chová se nenasytně a majetnicky bere si majetek i ženy, vrchol když se zmocní nevěsty vesnice se vzbouří a zabijí ho zločin se nepodaří vyšetřit, protože vesničané nevydají vraha, za jejich odvahu jim král odpouští - hlavním hrdinou je kolektiv vesnický lid, který se semkne Tirso de MOLINA (1584-1648) Vegův žák, jeho hry jsou však propracovanější Sevillský most a kamenný most poprvé se objevuje postava dona Juana cynického svůdce žen Miguel de CERVANTES y Saavedra (1547-1616) z rodiny zchudlého šlechtice v mládí zmrzačen v boji s Turky, 5 let v zajetí pirátů celý život prožil v bídě verše, novely, romány a dramata Důmyslný rytíř don Quijote da la Mancha zchudlý zeman, čte rytířské romány a chce se jim podobat nebojácný, spravedlivý, v lásce stálý-chce obnovit jejich ctnosti a slávu štít, kopí, sešlého koně pojmenuje Rosinanta,dívku svého srdce Dolcinea z Tobola nevnímá reálně okolí, přetvařuje se, jeví se jako blázen, panoš Sancho Panza upadá do snů, poté co se z nich Qujite probouzí-následník je považován za zakladatele novodobého románu 7 / 14

Anglie -16.st. Geoffrey CHAUCER (asi 1344-1400) z rodiny londýnského obchodníka s vínem v bojích proti Francii se dostal do zajetí, poté působil v diplomatických službách v Itálii zde se seznámil s tvorbou Petrarcy, Danta a Boccaccia (vliv Dekameronu je patrný v jeho díle Canterburské povídky ) Canterburské povídky - původní záměr byl 120 povídek, zakomponováno jich bylo jen 24 - povídky si vyprávějí lidé putující do Canterbury k hrobu světce Thomase Becketa každý vypráví 4 příběhy společnost je různorodá stav rytířský, duchovní, měšťanský, inteligence i poddaní = různost témat i úhlů pohledu - důraz na lidské slabosti, konflikty a morálku Christopher MARLOWE (1564-1593) syn canterburského obuvníka vedl bohémský živit, údajně byl tajným agentem vlády, zapletl se do intrik a doplatil na ně životem Doktor Faust - učenec, který kvůli touze po poznání obětuje duši - inspiroval se jím J.W.Goethe - poprvé ve svých hrách použil tzv. blankvers = desetislabičný, nerýmovaný verš Thomas MORE (1478-1535) humanista Utopie - popisuje stejnojmennou zemi, kde si jsou lidé rovni, neexistují majetkové rozdíly a hodnota člověka spočívá v jeho užitečnosti 8 / 14

kolektivu - dílo je kritikou doby, žádá pro jedince svobodu a rovnost ve společ. William SHAKESPEAR (1564-1616) narodil se ve Stratrordu nad Avonou oženil se a odešel do Londýna k herecké společnosti stal se spolumajitelem, dramatikem i hercem divadla Globe v prvním období své tvorby (1590-1600) se inspiroval kronikami, historií, lidovými baladami a Boccacciem a Chaucerem hry historické Jindřich IV., Jindřich V., Jindřich VI., Richard II., Richard III. komedie Veselé paničky windsorské, Kupec benátský, Večer tříkrálový Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské, Komedie plná omylů, Jak se vám líbí, Mnoho povyku pro nic - vysmívá se lidské hlouposti, namyšlenosti a přežitkům - hrdinky jeho her energické, přebírají iniciativu, prosazují své představy a lásce a životě tím se odlišují od středověkých (pasivních trpitelek) Romeo a Julie (1595) - nejznámější tragédie z tohoto období ze znepřátelených rodů Monteků a Kapuletů Julie si vezme lektvar-na 24 hod bude vypadat jako mrtvá, Romeo si myslí, že je mrtvá a zabije se, když se Julie probudí, raději se také zabije, než aby žila život bez Romea-až nad jejich mrtvými těly, se jejich rodiny usmíří - příběh lásky dvou veronských milenců, pocházejících ve svém druhém období (po r. 1600) je ovlivněn osobní krizí, smrtí nejstaršího syna, starostí o 9 / 14

rodinu a uznání; píše své nejslavnější tragédie Hamlet, kralevic dánský mladý princ podezírá svého strýce z vraždy jeho z vraždy jeho otce, aby se mohl ujmout vlády a oženit se s královnou rozhodne se pomstít, předstírá šílenství, hledá pravdu, propadá pesimismu, přemítá o smyslu života Othello, benátský mouřenín téma lásky, nedůvěry, žárlivosti, které jsou způsobeny intrikami; Othello, pokřtěný Maur a vojevůdce, se tajně ožení s dcerou patricije Brabanzia. Jeho žárlivý pobočník podezírá Othella, že se zapletl s jeho ženou, intrikami v něm chce probudit žárlivost k Desdemondě, to se mu podaří a Othello svou ženu uškrtí, když vyjde najevo omyl, spáchá sebevraždu Král Lear námětem je zklamaná otcovská láska a zrada, kterou král pocítil od vlastních nevděčných dcer v některých komediích Shakespear projevil spíše černý humor: Půjčka za oplátku, Dobrý konec vše napraví, hry s antickými náměty: Antoniu a Kleopatra, Julius Caesar v závěrečném období píše hry s pohádkovými motivy: Cymbelín, Zimní pohádka, Bouře jeho dramata jsou psána blankversem, který se střídá s prozaizovanou řečí hrdinové řídí svůj osud sami (nepodléhají bohům), postavy jsou historicky zakotvené, přesto nadčasové občas porušoval i aristotelskou zásadu tří jednot místa, času, děje do češtiny ho překládal Josef Václav SLÁDEK Sonety 154 sonetů, které odrážejí jeho milostné a přátelské city Čechy léta 15.st. 1620 ani renesance ani humanismus, se v pravém slova smyslu neprosadily; o humanistické vzdělání se 10 / 14

zasazovala Jednota bratrská vyrovnávání se s kulturou evropských zemí po úpadku, který přinesly husitské války převažuje literatura nauková, literatura pro měšťanstvo je zaměřená na životní praxi Raný humanismus 1) Latinsky píšící humanisté Jan z Rabštejna (1437-1473) diplomat Jiřího z Poděbrad Dialogus smyšlená diskuze 3 šlechticů; určeno vysoké šlechtě, aby zanechala nepodstatných sporů; právo na odlišný názor Bohuslav Hasištějnský z Lobkovic (asi 1486-1553) dvořan Vladislava II. cestoval, sbíral rukopisy vybudoval na hradě Hasištějně velkou knihovnu psal poezii i filosofickou prózu z jeho děl je patrný odmítavý postoj k češtině Žaloba k svatému Václavovi na mravy Čechů kritická, až nespravedlivá O lidské ubohosti Jan Campanus Vodňanský (asi 1572-1622) básník, dramatik, rektor pražské univerzity Bretislaus námět z národní minulosti, vlastenecká hra 2) Národní humanisté pro českou literaturu vývojově důležitější než latinsky psaná soustředění na vlastní tvorbu i překlady prvotisk Trojánské kroniky 1468 11 / 14

Viktorin Kornel ze Všehrd (1460-1520) mistr na univerzitě a právník; povýšen na šlechtice; češtinu stavěl naroveň latiny, nabádal k překladům Knihy o napravení padlého program, českého humanismu, nechce díla jen přebírat, ale i je přizpůsobit češtině - krása češtiny Řehoř Hrubý z Jelení (asi 1460-1514) překládal Cicera a Petrarcu Hynek z Poděbrad (1452-1492) syn Jiřího z Poděbrad jako první přeložil kolem deseti povídek z Dekameronu jména a prostředí počeštil a vypravování prolnul lidovými úslovími Májový sen k mladíkovi v noci přišla jeho milá a dala se přemluvit, aby ulehla k němu, ale než dojde k nejlepšímu, tak se probudí Veršové o milovníku báseň vystavěná na protikladu Doba Blahoslavova rozvíjí se měšťanská literatura, roste význam čeština, latina se využívá spíše pro školské účely píše se hlavně próza se zeměpisnými a dějepisnými náměty, jazykovědné práce Mikuláš Konáč z Hodíškova (asi 1480-1546) pražský tiskař vydával díla reformační i humanistická, překlady vydání: Pravidlo lidského života látka indického původu a čerpá z Bidpajových baje Václav Hájek z Libočan (konec 15.st. 1553) 12 / 14

katolický kněz Kronika česká čerpá z Kosmovy kroniky, i z jiných zdrojů, nerozlišoval dohady ani fakta, domýšlí si - nelze brát jako historický pramen, má hodnotu literární, Poutavě vypráví příběhy a pověsti z našich dějin, - podporuje vlastenectví-inspirací pro autory RUKOPISŮ Jan BLAHOSLAV (1523-1571) nejvšestrannější vzdělanec své doby v Čechách zabýval se literaturou, hudbou, historií, jazykovědou, řečnictvím vychován v duchu zásad Jednoty bratrské, zvolen jejím biskupe, tajemníkem a historikem studoval v Německu Akta jednoty bratrské dějiny jednoty, významné historiografické dílo Gramatika česká není dílem původním, komentář s doplněním starší mluvnice - poprvé popsána česká nářečí - připojena sbírka přísloví Nový zákon v nově do češtiny přeložený studie o jazyce-podnět pro Bibli Kralickou Bible kralická vyšla v 6 dílech v Kralicích, po Bílé hoře se stala vzorem jazykové správnosti Musica hudební teorie Filipika proti misomusům proti nepřátelům vzdělání, postavil se proti názoru, že vzdělání je pro křesťany zbytečné Doba Veleslavínova pol. 16.st., bývá nazývána zlatým věkem české literatury rozvoj národní vzdělanosti a kultury za Rudolfa II. Tadeáš Hájek z Hájku matematik, lékař a překladatel Mattioloho Herbáře 13 / 14

Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) Adam z Veleslavína (1546-1599) profesor historie na univerzitě vzal si dceru předního pražského tiskaře Jiřího Melentricha věnoval se vydávání děl, spolupracoval na překladech naučných děl Kalendář historický využil svých znalostí historika a k jednotlivým dnům v roce přiřadil významné události různých dob Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564-1621) vzdělaný a všestranně zaměřený ze starého šlechtického rodu diplomat, válečník, ovládal mnoho jazyků své dílo si sám ilustroval, vložil vlastní hudební skladbu po Bílé hoře byl popraven na Staroměstském náměstí s dalším 24 českými pány Putování aneb cesta z Království českého do Benátek, odtud po moři do země Svaté, země Judské a dále do Egypta jazykově náročný cestopis, místy přehlcený citáty Více studijních materiálů najdete na Studijni-svet.cz Vymazlené prezentace stáhnete na Prezmania.cz 14 / 14