Pleistocénní glaciace a biogeografie

Podobné dokumenty
World of Plants Sources for Botanical Courses

Rekonstrukce biogeografické historie: outline přednášky

Tektonika zemských desek

Šíření = disperze (dispersal) Aktivní tah. Pravidelné migrace. Aktivní tah. fundamentální biogeo procesy: evoluce, šíření & extinkce

S = c.a z. log(s) = log(c) + z.log(a) Rovnovážná teorie ostrovní biogeografie. The species-area relationship. The species-area relationship

World of Plants Sources for Botanical Courses

Geologie kvartéru. Jaroslav Kadlec. Geofyzikální ústav AVČR, v.v.i. Oddělení geomagnetizmu. tel

Geologie kvartéru. Jaroslav Kadlec. Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Laboratoř geomagnetizmu. tel

Motýli jako duchové mamutí stepi

DRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI. David Zelený Masarykova univerzita Brno

Tribsch A., Schönswetter P. & Stuessy T. (2002): Saponaria pumila (Caryophyllaceae) and the Ice Age in the European Alps. American Journal of Botany

!!! Veškeré prezentované materiály a informace k danému předmětu na webových stránkách

EKOLOGICKÁ BIOGEOGRAFIE (JAK PROSTŘEDÍ OVLIVŇUJE ROZŠÍŘENÍ ORGANISMŮ)

Ideální les a jeho poruchy v kvartérním klimatickém cyklu. Petr Pokorný; CTS a PřF UK

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ

Fyzická geografie. Cvičení 5. Ing. Tomáš Trnka

Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

Sešit pro laboratorní práci z biologie

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 5. přednáška Biogeografie

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY

Maturitní otázky do zeměpisu

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Tektonika& Glaciace. Desková tektonika. Hlavní tektonické desky konvergence. Aktivní vulkány. Je to náhoda že do sebe tak hezky zapadají?

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae).

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB)

Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín ANOTACE

Populační genetika a fylogeneze jedle bělokoré analyzována pomocí izoenzymových genových markerů a variability mtdna

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

CO JE TO KLIMATOLOGIE

Čtvrtohory. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU.

Klimatická změna její příčiny, mechanismy a možné důsledky. Změna teploty kontinentů ve 20. století

Kameny a voda. Geobotanika

zaměřuje se často na prvky, které v souvislosti s porozuměním sledovaných jevů nemusejí být nedůležité.

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

MATURITNÍ OKRUHY GEOGRAFIE

Ekosystémy Země. ekosystém je soustava živých a neživých složek zahrnující všechny organismy na určitém území a v jejich vzájemných vztazích

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu

Biologické doklady klimatických změn

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Malcomber S.T. (2000): Phylogeny of Gaertnera Lam. (Rubiaceae) based on multiple DNA markers: evidence of a rapid radiation in a widespread,

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

Maturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Vliv klimatu na vývoj člověka

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AMERIKY. 3. přednáška Klima

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Maturitní otázky ze zeměpisu

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

Šablona č Přírodopis Biomy a jejich savci

BIOSFÉRA. živý obal Země. souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů

BIOSFÉRA BIOSFÉRA. živý obal Země souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí

Šablona č ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu

VY_32_INOVACE_ZIK_III-2_3. Šablona č. III, sada č. 2. Tematický okruh. Přírodní podmínky Afriky. Ročník 7.

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

Biologické invaze z pohledu ekologie společenstev a makroekologie

Vliv klimatu na vývoj člověka

Tundra a alpínské vysokohoří

6. Paleoklimatologie. 6.1 Přírodní proxy data

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

BIOMY ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie

World of Plants Sources for Botanical Courses

Příroda ve čtvrtohorách

Introdukce a vymírání organismů

Intertropická zóna konvergence = pás oblačnosti a srážek, který se spolu se sluníčkem posouvá mezi obratníky (na snímku léto S polokoule)

Evropa jeden ze světadílů

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Práce s mapou vegetačních pásem /přírodních krajin/ aneb,,kdo hledá, najde!''

Tabulace učebního plánu

Invazní ekologie II. Transport Evžen Tošenovský FRVŠ F4b 2863/2010

Oceánské sedimenty jako zdroj surovin

Globální cirkulace atmosféry

Co je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového???

Přijde potopa? Nebo už byla?...aneb Změny hladiny oceánu v historii Země, role klimatu a pohybů zemské kůry. David Uličný Geofyzikální ústav AVČR

Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Změny v rozložení klimatických pásem podle modelových projekcí projektu CMIP5

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Místní větry. Pohon mořských proudů. Globální proudění vzduchu na Zemi

Zobrazení distribuce druhu: bodová mapa. Distribuce popis. Zobrazení distribuce druhu: obrysová mapa. Zobrazení distribuce druhu: plošná mapa

PROSTOROVÁ EKOLOGIE, metapopulace, kvantitativní změny populace

Úvod k semináři : Rostlinné invaze a ochrana přírody. Einführung : Pflanzeninvasionen und Naturschutz. Handrij Härtel

Eolické sedimenty (sedimenty naváté větrem)

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Jsou tropické deštné lesy skutečně kriticky ohrožené? Tomáš Grim Katedra zoologie UP, Olomouc

Šablona č ZEMĚPIS. Afrika nejteplejší kontinent

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY

MATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,

Evropa hranice, povrch, vodstvo VY_32_INOVACE_45V1102. Mgr. Hana Kvasničková

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Záznam klimatických změn v mořském prostředí. a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů

Ekologické faktory. Teplota. Čím vším ovlivňuje teplota organismy. Jak změny teploty (klimatu) ovlivnily flóru a faunu našeho území

Transkript:

Pleistocénní glaciace a biogeografie Pleistocénní glaciace a biogeografie vyšší taxony starší než kontinenty distribuce zásadně ovlivněna (a vysvětlena) tektonikou nižší taxony mladší než kontinety distribuce významně ovlivněna cykly glaciálů/interglaciálů glaciály: 50 100 000 let chladno + sucho interglaciály: 10 20 000 let teplo + vlhko vliv glaciálů (2.4 mil. 10 tis. let) na klima: pevniny: změny osídlitelné plochy + umístění a velkosti biomů oceány: pokles hladiny až o 160 m (rozsah oscilace ~230 m)

Pleistocénní glaciace: důkazy Pleistocénní glaciace: důkazy

Pleistocénní glaciace: důkazy Pleistocénní glaciace: důkazy Horáček I. & Ložek V. 2004: Ledová doba z pohledu zoologa. I. Glaciální fauna a historie její výpovědi. Živa 52(1): 5 8. Ložek V. & Horáček I. 2004: Ledová doba z pohledu zoologa. II. Glaciál ve světle rozboru fosilních zoocenóz. Živa 52(2): 50 54.

Pleistocénní glaciace: důkazy Billups K. 2004: Low-down on a rhythmic high. Nature 427: 686 687.

Pleistocénní glaciace a biogeografie 20 30 glaciálů/interglaciálů ochlazování celé třetihory, rozkývání klimatu Pleistocénní glaciace

Malá doba ledová: 1580 1850 Skandinávie 1570 1650 vs Británie 1300 1700 Milankovičovy cykly Proč glaciály a interglaciály? excentricita (eliptičnost) perihelion, aphelion 30% rozdíl v sluneční E perioda 100 000 let precese orientace (směr) z. osy perioda 22 000 let sklon zemské osy 22.1º 24.5º, Ø = 23.5º perioda 41 000 let Cílek V. 1995: Milankovičovy cykly. Astronomické teorie klimatických změn. Vesmír 74(9): 488 491.

Vliv glaciace: bipolární areály? Vliv glaciace: Sundský a Sahulský šelf Shorea parviflora

Vliv glaciace: Sundský a Sahulský šelf Oblasti endemismu ryb odraz zaniklých říčních glaciálních systémů

http://www.fieldmuseum.org/research_collections/zoology/zoo_sites/seamaps/mapindex.htm Vliv glaciace: Filipíny Cynocephalus volans

Vliv glaciace: Beringia Pleistocénní extinkce: overkill hypothesis Beringia most i pro lidi pleistocénní megafauna >50kg vyhubení herbivorů + závislých predátorů a mrchožroutů velice rychlé hypotéza bleskové války (blitzkrieg hypothesis) jedna z nejdůležitějších událostí v recentu!

Predace vs areály: overkill hypothesis koexistence prehistorických lidí a megafauny ( krátce) extinkce postupovaly severo-jižně koincidence šíření člověka a extinkcí megafauny nenáhodnost extinkcí los, sob karibu, jelen přišli a přežili s člověkem (koevoluce) lovecké nástroje, zbytky po hromadných lovech Predace vs areály: overkill hypothesis absence současných extinkcí jinde ve světě nelze vysvětlit environmentálními změnami extinkce dříve, ale vymírá reprezentativní vzorek velikostí zvířat podobné koincidence v Austrálii (35 000 let) na Madagaskaru (1000 let) na Galapágách (1000 let) podíl nových nemocí? kompetitorů? klimatu? Diamond J. 2004: Třetí šimpanz. Vzestup a pád lidského rodu. Paseka, Praha. Kapitola 18. Hošek P. 1998: Poslední velké vymírání. Zánik velkých zvířat na Madagaskaru. Vesmír 77(11): 615 619.

Pleistocénní extinkce & člověk Pleistocénní extinkce & člověk

Pleistocénní extinkce & člověk Pleistocénní extinkce & člověk

Vliv glaciace: altitudinální posun vegetačních pásem elevational shifts in vegetation zones

Vliv glaciace: altitudinální ústup lesa Změny výskytu biotopů od posledního zalednění

Dynamika společenstev Dynamika společenstev

Vznik glaciálních refugií Glaciální refugia a lidské jazyky

Refugia a ústup kontinentálního ledovce v S. Americe Glaciální refugia a genetická diferenciace Hofreiter M. et al. 2000: Lack of phylogeography in European mammals before the last glaciation. Proc. Nat. Acad. Sci. USA 101: 12963 12968.

Po glaciaci: rekolonizace z refugií molekulární fylogeografie (phylogeography) geographic distribution of genealogical lineages postglaciální expanze z refugií efekt hrdla láhve (bottle-neck effect) efekt zakladatele (founder effect) snížení gen. variability refugium iberské, apeninské, balkánské, kavkazsko-karpatské horské bariéry (Alpy) východní druhy vše z balkánského refugia západní druhy z různých refugií severní Evropa nižší počet druhů, poddruhů a alelická diverzita palearkt vyšší diverzita na východě + trvající kolonizace západu S. Amerika jiná orientace pohoří, ledovce jižněji, méně tundry Glaciální refugia a rekolonizace Nesbo C. et al. 1999: Genetic divergence and phylogeographic relationships among European perch (Perca fluviatilis) populations reflect glacial refugia and postglacial colonization. Molecular Ecology 8: 1378 1404.

Po glaciaci: rekolonizace z refugií Hewitt G. 2000: The genetic legacy of the Quaternary ice ages. Nature 405: 907 913. Po glaciaci: refugia a hybridní zóny suture zones střední Evropa Alpy Skandinávie Balkán

Glaciální refugia i v tropech Interglaciální refugia

Pleistocénní refugia a druhová diverzita v mírném pásu tradiční vysvětlení Severní Amerika: u obojživelníků (mloci) ano, ale pouze během starších glaciálů Severní Amerika: u ptáků s východo-západní vikariací vůbec ne (speciace během posledních 5 000 000 let!) Evropa: u brouků ve středomoří to funguje (Ribera & Vogler 2004: Molecular ecology 13 (1): 179 193) obecně k roli refugií: významné pro přežívání už existujících taxonů (bez/málo)významné pro speciaci Klicka J. & Zink R. M. 1997: The importance of recent ice ages in speciation: A failed paradigm. Science 277: 1666 1669. Lovette I. J. 2005: Glacial cycles and the tempo of avian speciation. Trends Ecol. Evol. 20: 57 59. Pleistocénní refugia a diverzita v mírném pásu!

Nížinná centra endemismu ptáci Pleistocénní refugia a diverzita v tropickém pásu

Horská centra endemismu ptáci Centra endemismu ptáci, motýli, kytky

Centra endemismu & pleistocénní refugia Centra endemismu & pleistocénní refugia

Centra endemismu & pleistocénní refugia proč je Latinská Amerika druhově tak bohatá a Afrika tak chudá? Centra endemismu & pleistocénní refugia tradice: tropické deštné lesy = stabilní útočiště biodiverzity později: rozsah lesa se masivně měnil (40 000 let)! centra endemismu subspecie (ptáci, plazi, obojživelníci, motýli, stromy) Haffer (1969): pleistocenní lesní refugia poslední glaciál (18 000 let) model cyklické vikariace (speciation pump model) fragmentace kontinuitních areálů na diskrétní subareály vlhký les vs suchá savana (polopoušť) alopatrická speciace v interglaciálech už mezidruhové bariéry

Pleistocénní refugia vs. důkazy P. Colinvaux pylový diagram z Amazonie Centra endemismu & pleistocénní refugia v tropech: proč je to asi všechno špatně? ochlazování jednotně po celé Amazonii slabý překryv endemismu mezi taxony počet a velikost refugií ~ disperzní schopnosti daného taxonu přecenění rozsahu fragmentace (existovala vůbec nějaká refugia?!) druhy často mnohem starší než refugia ale: starší glaciály drsnější dostatečná fragmentace speciace ale: pattern tehdejšího endemismu vs dnešní endemismus! různé druhy s podobným patternem endemismu různé stáří! rostliny: max. světová diverzita v J. Am. už před 52 000 000 lety!!! refugia vyšší nadmořská výška heterogenita abiot. podm. refugia = místa s nejvyšším výzkumným úsilím! (sampling artefact) distribuce ptačích areálů je zcela náhodná (random placement)! jihoamerická diverzita jen amazonská diverzita! ke speciaci stačí parapatrická speciace (obrovská plocha Amazonie!)

ORD model oscilační areálové dynamiky orbitally forced range dynamics (velikost a umístění areálů)

ORD a latitudinální gradient biodiverzity ORD a Rapoportovo pravidlo

ORD model oscilační areálové dynamiky orbitally forced range dynamics nízká specializace vyšší migralita a dispersalita genetická homogenita snižování rychlosti speciace (vs model refugií!) velké areály na severu ( Rapoportovo pravidlo!) brání extinkci i speciaci slabá ORD hotspots Dynesius M. & Jansson R. 2000: Evolutionary consequences of changes in species geographical distributions driven by Milankovitch climate oscillations. Proc. Nat. Acad. USA 97: 9115 9120. Jansson R. & Dynesius M. 2002: The fate of clades in a world of recurrent climatic change: Milankovitch oscillations and evolution. Annu. Rev. Ecol. Syst. 33: 741 777. Glaciace a biogeo dynamika tradiční model

Glaciace a biogeo dynamika současný model Tradiční model Současný model Horáček I. & Ložek V. 2004: Živa 52(1): 5 8.

Glaciální refugia byla i severně od Středomoří norník rudý Kotlík P. et al. 2006: PNAS 103: 14860 14864. Význam glaciálů změna distribuce a velikosti biomů a areálů (ORD dynamika) rozpad společenstev druhy reagují individuálně poskládání nových společenstev fragmentace (?) ekosystémů extinkce / adaptace / genetická diferenciace proč byly glaciály: externí příčiny: astronomické (Milankovičovy cykly) interní příčiny: oceánská ( atmosférická) cirkulace zpětná ekosystémová vazba vulkanické erupce