PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU

Transkript

1 PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

2 1 Příčiny změny klimatu V této kapitole se dozvíte: Jaké jsou změny astronomických faktorů. Jaké jsou změny pozemského původu. Jaké jsou změny příčinou lidské činnosti. Budete schopni: Vysvětlit klimatické změny v naší republice. Klíčová slova této kapitoly: Klima, faktory, teplota. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 3 hodiny (teorie) Poloha České republiky je poměrně příznivá, klimatické změny by u nás neměly být tak výrazné jako v jižní a severní Evropě. Klima na Zemi se vždy měnilo, mění a měnit bude. Mezi hlavní příčiny těchto změn patří: Změny astronomických faktorů (precese zemské osy, změny výstřednosti dráhy Země kolem Slunce, změny sluneční aktivity a podobně), ale i změny pozemského původu (vulkanismus, interakce mezi oceánem a atmosférou, které vedou k různým vnitřním oscilacím klimatického systému a podobně). V posledních desetiletích s největší pravděpodobností do toho všeho vstoupil další hráč lidská činnost. Spalování fosilních paliv a změny ve využití půdy jsou ty hlavní antropogenní faktory, které mohou ovlivňovat klima v globálním měřítku. 1 1 Zdroj: URL: < [citováno: , autor: Vladislav Metelka] 2

3 Obr. 1 Jedním z nejmarkantnějších projevů změn klimatu je zvyšování průměrné teploty vzduchu. Projevuje se na většině meteorologických stanic na Zemi i v globálních průměrných teplotách a vžil se pro něj název globální oteplování. Dosud pozorované změny klimatu v České republice i předpoklady dalších změn do budoucnosti do značné míry vyplývají již ze samotné polohy České republiky. Změny klimatu totiž nebyly a nebudou na všech místech Země stejné a má to své fyzikální důvody. Především lze čekat větší změny nad pevninami než nad oceánem. To je způsobeno hlavně tím, že voda v oceánu má velkou tepelnou kapacitu a působí tedy jako jakýsi stabilizátor teploty. Nad kontinenty, kde je vody na povrchu výrazně méně, se tedy teplotní změny projeví více než nad oceánem. Druhým důvodem je fakt, že nad oceánem se velká část tepla přeměňuje v tzv. latentní teplo, související s vypařováním vody. I tento proces je nad pevninou daleko slabší než nad oceánem. Není tedy nic překvapivého, že změny teploty jsou na jižní polokouli menší než na polokouli severní. Dalším důležitým faktorem je závislost změn na zeměpisné šířce. Jedním z velice silných skleníkových plynů je totiž vodní pára a té je v mírných zeměpisných šířkách (tropy) v atmosféře mnohem více než v polárních oblastech. V mírných šířkách je tedy skleníkový efekt do značné míry nasycen právě vodní parou a další zvyšování koncentrací skleníkových plynů zde nebude mít za následek tak výrazné oteplování. Naopak v 3

4 polárních oblastech, kde je vodní páry méně, bude nárůst koncentrace skleníkových plynů znamenat poměrně výrazný růst skleníkového efektu s odpovídající odezvou ve zvýšení teploty vzduchu. Naše území leží na severní polokouli, v kontinentální oblasti a v mírných zeměpisných šířkách. Z výše uvedených důvodů lze tedy očekávat, že se na našem území změny klimatu projeví o něco více, než by odpovídalo celosvětovému průměru. 2 Klima se u nás měnilo i v minulosti Stav atmosféry se na našem území měřil přístrojově kolem roku 1775 (stanice Klementinum). Přesnější měření nastalo, až s rozvojem staniční sítě po celém území dnešní ČR (plošné měření). Taková měření jsou k dispozici přibližně od roku Naměřené hodnoty ukazují, že i na našem území docházelo zejména ve 20. století k postupnému růstu průměrné teploty vzduchu. Za posledních 100 let se v globálním průměru oteplilo o cca 0,8 C, avšak na území České republiky to bylo asi o polovinu více, konkrétně o 1,1 až 1,3 C. To je zcela v souladu s tím, že naše území leží na severní polokouli, na kontinentu a v mírných zeměpisných šířkách. Dále je na našem území pozorován zvýšený počet srážek. V praxi to znamená, že stále větší část srážek vypadává ve formě krátkodobých intenzivních dešťů a naopak klesá podíl déletrvajících mírných srážek. Meteorologické stanice Meteorologická stanice je zařízení, které měří meteorologické údaje potřebné pro další předpověď počasí. Těchto stanic je několik typů. Máme synoptické stanice, klimatologické stanice, srážkoměrné a letecké stanice. Synoptické stanice jsou moderní stanice, které sledují atmosférické děje na rozsáhlých územích pro detailnější a přesnější předpověď počasí. Klimatologické stanice sledují vývoj klimatu v průběhu třikrát za den. Srážkoměrné stanice sledují spadlé srážky (deště, sněhu) a letecké stanice sledují počasí pro bezpečnou leteckou dopravu. 2 Zdroj: URL: < [citováno: , autor: Vladislav Metelka] 4

5 Otázky 1) Jak nebo čím se měří počasí? 2) Jaké meteorologické stanice znáš? 3) Jaké faktory ovlivňují změny klimatu? Použité zdroje [1] URL: < > [2] URL: < [citováno: , autor: Vladislav Metelka] 5