44 Co 400/2008-278 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců JUDr. Věry Skalické a JUDr. Martina Hynka, ve věci Jeannette S X X X X X, nar. XXXXX, bytem XXXXX, zastoupené JUDr. Milanem Vašíčkem, advokátem v Brně, Lidická 57, proti žalovanému RIVA Business Centre, s.r.o., IČ 26446596, se sídlem Brno, Příkop 843/4, o náhradu škody, o odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 3.7.2008, č.j. 34 C 269/2003-132, t a k t o : I. Ve výroku III. se rozsudek soudu I. stupně m ě n í tak, že žaloba se v části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 5.477,26 EUR z a m í t á. II. Žalobkyně je p o v i n n a nahradit žalovanému náklady řízení před soudy všech stupňů ve výši 23.287,- Kč, která bude vyčíslena v písemném vyhotovení rozhodnutí, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Ve výrocích VI. a VII. se rozsudek soudu I. stupně m ě n í tak, že žalobkyně je p o v i n n a nahradit České republice na účet Městského soudu v Brně částku
Pokračování -2-44 Co 400/2008 4.339,- Kč, žalovaný částku 2.169,- Kč, oba účastníci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalobkyně je p o v i n n a nahradit náklady České republice na účet Krajského soudu v Brně částku 1.407,- Kč a žalovaný částku 703,- Kč, oba účastníci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Podanou žalobou domáhala se žalobkyně 1. zrušení smlouvy o provedení lékařského zákroku uzavřené se žalovaným v listopadu 2002, jejímž předmětem bylo zvětšení prsou a vyrovnání deformace hrudníku, 2. uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 73.600,- Kč z titulu bezdůvodného obohacení a 3. z titulu náhrady škody zaplatit jí částku 5.477,26 EUR. Uplatněné nároky opírala o tvrzení, že lékařský zákrok provedený dne 13.11.2002 byl proveden vadně (byla použita silikonová destička nesprávné velikosti a nevhodně opracovaná) a současně nebylo dosaženo předpokládaného výsledku operace (nebyla srovnána asymetrie prsou, neboť dne 29.11.2002 musely být všechny implantáty kvůli silné bolesti zcela vyjmuty). Žalobkyni tak vzniklo oprávnění domáhat se zrušení smlouvy dle ustanovení 507 odst. 1 o.z. a požadovat po žalovaném uhrazení částky, kterou za samotný zákrok zaplatila z titulu vydání bezdůvodného obohacení a dále právo na náhradu škody spočívající v částce vynaložené na operaci a související náklady při zákroku u dr. PXXXXX v Rakousku, při kterém došlo k vynětí všech implantátů. Jelikož šlo o škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze věci (nevhodně použitého implantátu), jíž bylo při plnění závazku použito, jde u žalovaného o odpovědnost objektivní dle 421a o.z., které se nelze zprostit. Shora označeným rozsudkem soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zrušení smlouvy o provedení lékařského zákroku, dále v části ohledně zaplacení částky 73.600,- Kč a vyhověl žalobě v části, kterou se žalobkyně domáhala náhrady škody ve výši 5.477,26 EUR, představující náhradu nákladů, jež žalobkyně vynaložila v souvislosti s reoperací vynětím implantátů u dr. PXXXXX v Rakousku. Dovodil přitom objektivní odpovědnost žalovaného za škodu dle ustanovení 421a o.z., neboť při zákroku žalovaný použil prsní implantáty a silikonovou destičku, které je třeba považovat za jinou věc použitou při plnění závazku a právě posunutím silikonové destičky došlo ke dráždění okolních tkání, sekreci v prostoru okolo implantátu, což vyvolalo u žalobkyně pocit značné fyzické bolesti, tedy povahou implantátu jako cizího tělesa zaváděného do lidského organismu došlo ke škodlivému následku, přičemž bylo na žalobkyni, že zdravotní problémy nastalé v důsledku operace řešila volbou lékaře v Rakousku, neboť žádný předpis či dohoda ji nezavazovala k tomu, aby vyjmutí silikonu podstoupila pouze u žalovaného. K odvolání účastníků Krajský soud v Brně rozhodl rozsudkem ze dne 16.3.2011, č.j. 44 Co 400/2008-203, tak, že potvrdil rozsudek soudu I. stupně ve výroku, kterým byl zamítnut
Pokračování -3-44 Co 400/2008 požadavek žalobkyně na zrušení smlouvy o provedení lékařského zákroku a změnil jej tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 73.600,- Kč a naopak zamítl žalobu ohledně nároku na náhradu škody ve výši 5.477,26 EUR. Neztotožnil se s právním hodnocením soudu I. stupně ohledně objektivní odpovědnosti žalovaného za škodu ve smyslu ustanovení 421a o.z., když měl za to, že škodní následek bolest na hrudníku a tvorba sekretu, nebyly způsobeny povahou silikonové destičky z podstaty jejího složení materiálu či způsobu opracování, ale pouze v důsledku posunu destičky vlivem pohybů žalobkyně, tedy v důsledku vnějších okolností nemajících původ v použité věci. Neshledal ani příčinnou souvislost mezi platbou za operační zákrok u dr. PXXXXX ve Vídni a jednáním žalovaného, když učinil závěr, že žalobkyně porušila dohodu účastníků ohledně odstranění poškození zdraví žalobkyně cestou reoperace dne 28.11.2002, když se žalobkyně na tuto operaci nedostavila nechala si ji provést jinde. Dohodu účastníků o reoperaci odvolací soud posoudil jako dohodu o způsobu náhrady škody odstranění její příčiny uvedením těla žalobkyně do předešlého stavu ve smyslu ustanovení 442 odst. 2 o.z. Proti té části rozhodnutí odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu I. stupně o zamítnutí žaloby na zrušení smlouvy o provedení lékařského zákroku a jímž byl změněn rozsudek soudu I. stupně tak, že byla zamítnuta žaloba na náhradu škody ve výši 5.477,26 EUR, podala žalobkyně dovolání, o kterém rozhodl Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne 11.4.2013, č.j. 25 Cdo 3129/2011-245. Dovolací soud odmítl dovolání žalobkyně proti výroku, jímž odvolací soud potvrdil výrok rozsudku soudu I. stupně o zamítnutí žaloby na zrušení smlouvy o provedení lékařského zákroku a ve výrocích, jimiž byl rozsudek soudu I. stupně změněn tak, že ohledně částky 5.477,26 EUR byla žaloba zamítnuta a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, byl rozsudek odvolacího soudu dovolacím soudem zrušen a v tomto rozsahu byla věc vrácena k dalšímu řízení. Dovolací soud vyjádřil stanovisko, že občanský zákoník ustanovení 442 odst. 2 preferuje ze způsobu náhrady škody relutární náhradu, tedy v penězích před uvedením do předešlého stavu (tzv. restitutio in integrum), o které navíc musí poškozený sám požádat a tento způsob náhrady škody se musí jevit možným a účelným. Dojde-li k újmě na zdraví, vzniká poškozenému mimo jiné dle ustanovení 449 o.z. nárok na náhradu nákladů léčení, jejíž účelem je obnovení zdraví nebo alespoň zlepšení zdravotního stavu po poškození zdraví. Musí jít přitom o náklady účelné a prokazatelně vynaložené. Částku, kterou žalobkyně zaplatila za operaci, při níž jí byly ve zdravotnickém zařízení v Rakousku vyňaty implantáty, označil dovolací soud za náklady vynaložené k obnově jejího zdraví, poškozeného v důsledku zdravotnického zákroku žalovaného, které spadají do kategorie nákladů spojených s léčením podle 449 odst. 1 o.z. a dodal, že důvodnost jejich vynaložení je možno poměřovat jejich účelností, aniž by přicházelo do úvahy uvedení do předešlého stavu ve smyslu ustanovení 442 odst. 2 o.z., přičemž nelze přehlédnout ani ustanovení 9 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu, které pacientovi umožňuje volbu lékaře. Za důvodnou označil námitku dovolatelky, že uzavření dohody o uvedení do předešlého stavu nebylo v řízení žádným z účastníků tvrzeno a z obsahu spisu (konkrétně z přípisu zástupce žalobkyně adresovaného žalovanému na č.l. 25 a výslechu žalobkyně před soudem I.
Pokračování -4-44 Co 400/2008 stupně na č.l. 78) pouze vyplývá, že po opakovaných osobních i telefonických stížnostech na přetrvávající bolesti v hrudníku jí lékařka žalovaného pozvala, ať přijde následující den brzy ráno, neboť mají sanitární den a z takto ústně učiněné nabídky blíže nespecifikovaného způsobu řešení problému nelze dovozovat závazek, jehož obsahem by bylo uzavření takové dohody o způsobu náhrady škody. Dovolací soud uzavřel, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování a je založeno na nesprávném právním posouzení věci v otázce náhrady nákladů vynaložených na vyjmutí implantátů a následnou léčbu v Rakousku, neboť nejde o náhradu škody uvedením do předešlého stavu. Zavázal odvolací soud, aby v dalším řízení posoudil žalobu na zaplacení částky 5.477,26 EUR z hlediska podmínky účelnosti vynaložených nákladů na odstranění vad operace v zahraničním zařízení. Odvolací soud poté co opětovně přezkoumal napadenou část rozsudku soudu I. stupně a vzal do úvahy vše, co do okamžiku jeho rozhodování vyšlo v řízení najevo, včetně doplnění dokazování výslechem žalobkyně a svědkyně MUDr. FXXXXX, dospěl k následujícím závěrům: Povinnost k náhradě škody lze tvrzenému škůdci uložit pouze v tom případě, jsou-li splněny základní předpoklady odpovědnosti za škodu protiprávní jednání, vznik škody a příčinná souvislost. Je-li vznikem škody na straně žalobkyně pociťovaná bolest na hrudníku a vznik sekretu, pak je třeba se ptát, zda tyto bolesti a sekrece jako patologický projev organismu na narušující zásah do jeho integrity, jsou v příčinné souvislosti s nějakým protiprávním jednáním žalovaného. Žalobkyně protiprávnost jednání žalovaného spatřovala jednak v použití nevhodného materiálu implantátu (silikonové destičky), který měl být též nevhodně opracován, případně v nevhodné kombinaci implantátů a v nedbalém operačním postupu, v jeho důsledku tělo žalobkyně nemohlo vpravené implantáty akceptovat a bylo třeba je vyjmout a konečně pak v nedostatečné informovanosti o všech důsledcích operace. Co se týče použití nevhodného implantátu a dovozované objektivní odpovědnosti žalovaného dle ustanovení 421a o.z., pak odvolací soud odkazuje na své předchozí rozhodnutí, kde dovodil, že škodní následek nebyl způsoben povahou silikonové destičky z podstaty jejího složení materiálu či způsobu opracování, ale v důsledku posunu destičky vlivem pohybů žalobkyně, tedy v důsledku vnějších okolností nemajících původ v použité věci. Tyto závěry odvolací soud opírá o znalecký posudek i výpověď znalkyně MUDr. Duškové (viz. strana 99, 115, 185 p.v. spisu), ze kterých je zřejmé, že silikonová destička se běžně používala jako náhrada na vyrovnání kontury propadlé hrudní kosti, v případě žalobkyně byla běžně opracována a problém nespočíval v hranách silikonového bloku, ale v tom, že pokud nedojde k jeho pokrytí vrstvou měkké tkáně, je velké riziko jeho posunutí vlivem pohybu hrudníku při dýchání. Znalkyně též uvedla, že riziko posunu destičky je značné, avšak její použití je postupem možným, rovněž tak v posudku označila kombinaci vložení silikonových implantátů do prsou a silikonové destičky na hrudní kost za možný (č.l. 98 spisu).
Pokračování -5-44 Co 400/2008 Tvrzená protiprávnost jednání žalovaného spočívající v nevhodné kombinaci implantátů tak s ohledem na vyjádření znalkyně prokázána nebyla, odborné vyjádření MUDr. ZXXXXX (č.l. 28 spisu), který byl v řízení proveden jako důkaz listinou, byl i soudem I. stupně vyhodnocen jako obecný, odvolací soud dodává, že i bez vztahu ke konkrétně použitým implantátům konkrétního výrobce z pohledu jejich možné kombinace a bez vztahu k případu žalobkyně. Další aspekt protiprávnosti jednání žalovaného ve smyslu ustanovení 420 odst. 1 o.z. spočívající v nedbalém provedení operace rovněž v řízení nebyl prokázán, když znalkyně MUDr. Dušková opakovaně (jak v posudku tak při svém výslechu) neshledala při operačním výkonu žádné pochybení. Posun implantátů, dráždění okolní tkáně a v důsledku toho vznik sekrece, vedoucí k nutnosti vynětí implantátů, přičítala reakci organismu žalobkyně, případně vlivu jejich pohybů (dýchání, případně uvolnění obvazu) viz. strana 99-100, 115, 185 p.v. spisu. Je tak možno uzavřít, že žalobkyně v řízení neprokázala základní předpoklad odpovědnosti za škodu protiprávní jednání žalovaného, případně vznik objektivní odpovědnosti na straně žalovaného a její majetková újma spočívající v úhradě částky 5.477,26 EUR za reoperaci v Rakousku tak není v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného. Pokud pak žalobkyně dovozovala protiprávnost v tom, že nedala tzv. informovaný souhlas se zamýšleným postupem při operaci, neboť nebyla dostatečně poučena o rizikovosti společné operace prsních a hrudního implantátů, pak taková skutečnost není důvodem pro posouzení postupu žalovaného jako non lege artis, ale zakládala by nároky žalobkyně z titulu ochrany osobnosti ve smyslu ustanovení 11 o.z., tedy nároky z titulu neoprávněného zásahu do jejích osobnostních práv, na případné zadostiučinění ve smyslu ustanovení 13 o.z. Odvolací soud se pro úplnost zabýval i otázkou účelnosti nákladů, jež žalobkyně vynaložila na reoperaci v Rakousku a jež dovolací soud označil za náklady léčení dle ustanovení 449 o.z. vynaložené k obnovení jejího zdraví poškozeného v důsledku zdravotnického zákroku žalovaného a shledal, že byť tyto náklady je možno označit za účelně vynaložené, neboť na jejich základě bylo dosaženo zamýšleného cíle - odstranění zdravotních obtíží, z hlediska ekonomického i při respektování zásady volby lékaře, je za účelné označit nelze, neboť k dosažení stejného cíle nebyly potřebné za situace, kdy ze strany žalovaného bylo nabízeno a připraveno stejné řešení problému, o kterém žalobkyně věděla a se kterým souhlasila (viz výpověď svědkyně MUDr. FXXXXX jak před soudem I. stupně, tak před soudem odvolacím, výpověď znalkyně MUDr. Duškové na č.l. 186 spisu, tvrzení obsažená v žalobě na č.l. 2 spisu bylo jí nabídnuto, že lze destičku vytáhnout aby zavolal a domluvila termín s MUDr. FXXXXX jí byl primářkou SXXXXX změněn termín na 28.11. v 7:00 hod...., podobně i v dopise žalobkyně na č.l. 25 spisu). Ze všech těchto důvodů dospěl odvolací soud k závěru o nedůvodnosti žaloby na náhradu škody ve výši 5.477,26 EUR a za použití ustanovení 220 o.s.ř. změnil přísudečný výrok rozsudku soudu I. stupně tak, že se žaloba zamítá.
Pokračování -6-44 Co 400/2008 Co se týče nákladů řízení, bylo dle ustanovení 224 odst. 2 a 142 odst. 2 o.s.ř. žalovanému přiznáno 28 % nákladů řízení před soudy všech stupňů s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu ve věci. Tyto náklady přestavují: - před soudem I. stupně odměnu právního zastoupení z punkta 204.096,- Kč (5.477,26 ERU po 23,825 Kč, tj. 130.495,- Kč + 73.600,- Kč) dle 7 a 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění do 31.12.2006 a ve znění od 1.9.2008 za 6 úkonů právní služby po 5.775,- Kč a 6x režijní paušál po 75,- Kč a za 2 úkony právní služby po 9.140,- Kč a 2x režijní paušál po 300,- Kč, - před soudem odvolacím za 2 úkony právní služby po 9.140,- Kč a 2x režijní paušál po 300,- Kč, soudní poplatek z odvolání ve výši 5.440,- Kč, - před soudem dovolacím ½ úkonu právní služby po 4.570,- Kč a 1x režijní paušál po 300,- Kč, - náklady řízení celkem 83.170,- Kč, z toho 28 % činí 23.287,- Kč. Ve výrocích VI. a VII. o náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnutí soudu I. stupně za použití ustanovení 220 o.s.ř. změněno tak, že tyto náklady bylo účastníkům uloženo uhradit dle výsledku řízení ve smyslu ustanovení 148 odst. 1 o.s.ř., tj. žalobkyni ze 2/3 a žalovanému z 1/3 a v tomto poměru pak bylo účastníkům uloženo zaplatit státu náklady odvolací, představující znalečné. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné. Dovolání se podává Nejvyššímu soudu ČR ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Krajský soud v Brně dne 16. října 2013 Za správnost vyhotovení: Veronika Ruberová JUDr. Marek Cigánek, v. r. předseda senátu