Podmínky úspěšného absolvování OM získání zápočtu odevzdání a úspěšné obhájení SP aktivní účast na cvičeních (2 až 9 týden) zkouška písemná + ústní předtermín 14. 1. 2014
KLASIFIKACE VLASTNOSTÍ ODĚVNÍCH MATERIÁLŮ KVALITA VÝROBKU, CERTIFIKACE přednáška č.1
Význam a vývoj oděvu obecný výklad vzniku a významu oděvu: - ochrana před vnějšími vlivy -prostředek k zahalování částí těla - estetický význam oděv - je charakteristikou lidské osobnosti... projevem kultury národa, celkové životní situace, klimatických podmínek, zařazení a postavení jedince v rámci společnosti funkce oděvu - k základní užitné funkci (ochrana těla dána klimatickými podmínkami) se pojí ještě funkce další: společenská, symbolická, reprezentační, estetická, erotická, rituální, historický vývoj oblékání je nerozlučně spjatý s módou časově omezená, motivována společenskými událostmi, přirozenou touhou po změně a hledání dobového estetického ideálu
Aspekty ovlivňující odívání přírodní klimatické podmínky (teplota, vlhkost) - kožešiny v severních zemích a vzdušné oděvy u jižních národů -přírodní podmínky určovaly i rozvoj a zpracování používaných oděvních materiálů vývoj funkčních a estetických znaků oděvů (chov ovcí na vlnu, pěstování bavlny, lnu, způsoby barvení textilií, výšivky ) druh prováděné aktivity, práce -chůze, běh, spánek - člověk si oděv přizpůsobil tak, aby mu usnadňoval pracovní úkony (délka oděvu, konstrukční řešení, ) fyziologickými aspekty - pohlaví, věk, zdravotní stav společenské aspekty - tradice a zvyklosti, móda, životní úroveň nositele - historie: u vládnoucích vrstev byl oděv pošitý drahokamy, byl zhotovený z těžkých brokátů, byl výrazem bohatství a třídních rozdílů (často na úkor pohybu a hygienických vlastností)
Trend vývoje textilního a oděvního průmyslu v ČR oděvní textilie oděv, naše druhá kůže výroba Evropa stagnace - mírný růst smart oděvy outdoorové, ochranné - speciální oděvy zaměření na fyziologický komfort, monitorování životních funkcí mass customization zaměření se na požadavky zákazníka bytové textilie zútulnění interiéru, modernizace bariérové ochranné textilie oheň, negativní účinky slunečního záření, ochrana proti šíření mikrobionálních nákaz, alegrií, ochrana proti elektro smogu bytové textilie jako nosiče čipů, elekt. prvků pro posílení aktivní, pasivní bezpečnosti objektů, komfortu bydlení technické textilie (textil místo oceli) textilie a tex. kompozity náhrada plastových, kovových, součástí v automobil. průmyslu, strojírenství, elektronice, zemědělství, stavebnictví, medicíne, skladování, energetice ČTPT, 2010, Budoucnost je v textilu textil je budoucnost
ČTPT, 2010, Budoucnost je v textilu textil je budoucnost
Zatímco zde ještě v roce 2001 pracovalo 8,6 % všech zaměstnanců zpracovatelského průmyslu, do roku 2012 tento poměr vystoupal na více než 12% hranici. V ukazateli podílu výroby v automobilovém průmyslu na celém HDP patří Česká republika s hodnotou 4,3 % na samou špici Evropské unie, kde průměr činí pouhé 1,3 %. ČTPT, 2010, Budoucnost je v textilu textil je budoucnost
Trendy vývoje potahů automobilových sedaček integrace LED diod do autopotahu ovládání polohy autosedačky vytápění autopotahu autosedačky
ČTPT, 2010, Budoucnost je v textilu textil je budoucnost
Oděvní materiály veškeré materiály, které slouží ke zhotovení, opravování aúčelnému nebo módnímu doplnění oděvních výrobků oděvní výrobek není zhotoven jen z jediného materiálu; oděvní výrobek obsahuje kromě základního vrchového materiálu, může být opatřen podšívkou, vyztužen vložkovým materiálem, používá se různá technická (zipy) a textilní drobná příprava (šicí nitě) v jednom oděvním výrobku nelze kombinovat materiály libovolně, pro výrobu kvalitního oděvu je potřeba použít materiály stejných nebo podobných vlastností (trvanlivost, schopnost údržby, )
Kvalita oděvních výrobků kvalitu výrobku (textilie, oděv) je možno definovat jako schopnost tohoto výrobku plnit svou funkci danou účelem použití na vlastnostech oděvních materiálů jsou závislé budoucí vlastnosti hotového oděvního výrobku struktura a vlastnosti oděvních materiálů vlastnosti oděvního výrobku účel použití oděvu nutná znalost vzájemných vazeb a zákonitostí v soustavě organismus oděv prostředí
Klasifikace vlastností textilních materiálů vlastnosti fyzikální geometrické (tloušťka, délka, ploš.hmotn., stálost tvaru, ) sorpční (příjem a výdej vody resp. vodních par, barviv,...) termické ( měrné teplo, tep. vodivost, tep. izolační vlastnosti ) mechanické (pevnost, tažnost, pružnost, tuhost v ohybu, ) odolnosti vůči mechanickému, fyzikálnímu působení(uv) vlastnosti chemické odolnost vůči působení chemikálií (stálosti vybarvení v praní, čištění)
Klasifikace vlastností oděvních materiálů aby mohly být textilie používány jako oděvní materiály, musí vyhovovat především požadavkům kladeným na ně během užívání: z hlediska spotřebitele užitné vlastnosti nezbytnou podmínkou uplatnění oděvních materiálů jsou i ty jejich vlastnosti, které umožňují jejich zpracování v oděvním průmyslu: z hlediska výrobce zpracovatelské vlastnosti
Užitné vlastnosti uplatňují se při používání oděvních (textilních) výrobků musí být takové, aby oděvní výrobky zhotovené z oděvních materiálů plnily všechny funkce oděvu; aby vyhovovaly požadavkům spotřebitele během užívání (nošení oděvů) působí na psychiku spotřebitele obecné rozdělení užitných vlastností: trvanlivost, životnost, údržba estetické vlastnosti, reprezentativnost vlastnosti zabezpečující oděvní komfort (fyziologické vlastnosti, omak,..) speciální vlastnosti
Zpracovatelské vlastnosti vlastnosti, které ovlivňují zpracování oděvních materiálů v oděvním průmyslu mají zásadní význam pro určení optimální technologie zpracování ovlivňuje produktivitu práce, mzdy, jakost oděvního výrobku vyjadřují snadnost nebo obtížnost zpracování oděvního materiálu v : nakládacím a oddělovacím procesu spojovacím procesu tvarovacím procesu
Zpracovatelské vlastnosti nakládací a oddělovací proces tloušťka materiálu klouzavost vrstev vzájemná přilnavost vrstev odpor k oddělování sklon tavení při oddělování rozměrové deformace sklon k vlnění, stáčení okrajů špatná přilnavost značícího materiálů tvarovací proces tvarovatelnost tepelná odolnost materiálů rozměrová stálost sklon k tvorbě lesku stabilita záhybů přeznačení švů stálost barvy nepropustnost pojiva
Zpracovatelské vlastnosti spojovací proces třepivost materiálu poškození šitím sklon k vrásnění švů tuhost materiálu sklon k posuvu nití ve švu pevnost švu tažnost a pružnost materiálu klouzavost vrstev tloušťka a stlačitelnost vrstev opotřebení materiálu patkou jiné spojování, lepení pórovitost drsnost konečná úprava materiálu pevnost spoje rozměrová stálost spoje termoplastické vlastnosti tuhost
Kvalita (jakost) výrobku je shoda s požadavky zákazníka je schopnost (oděvního) výrobku uspokojit zákazníkovi potřeby je schopnost výrobku plnit svou funkci danou účelem použití je stupeň splnění požadavků souborem inherentních znaků norma ČSN EN ISO 9000:2001. Inherentní znaky jsou vnitřně spjaté s výrobkem (službou, systémem), tvoří jeho součást a jsou požadavkem na kvalitu. shoda je definována jako splnění všech specifikovaných požadavků na výrobek (proces nebo službu) masívní výměna zboží na celosvětové úrovni potřeba jednotně definovat technickou úroveň, parametry, vlastnosti, zkušební postupy apod.
Certifikace Certifikát potvrzení, osvědčení o určitých skutečnostech Certifikát dokument, vydaný podle pravidel systému certifikace, vyjadřující poskytnutí přiměřené důvěry, že identifikovaný výrobek, proces nebo služba je ve shodě s normou nebo jiným normativním dokumentem posuzování shody (conformity assessment) je možné provádět: první stranou výrobcem (samohodnocení) druhou stranou odběratelem třetí stranou (tzv. certifikace) nezávislou organizací (akreditovaná zkušební laboratoř, certifikační orgán) certifikace dobrovolná dobrovolný závazek plnit smluvné podmínky plynoucí z certifikace povinná (oděvy a hračky pro děti, zdravotnické, ochranné pracovní oděvy, ) certifikát výrobku podporuje důvěryhodnost výrobku, garance stability vybraných vlastností produktu, konkurenceschopnost produktu, jeho zviditelnění, snížení pravděpodobnosti reklamací, certifikát - zvýšení kvality
Certifikace certifikační orgány neprovádějí vlastní zkoušení, ale odborně posuzují a vyhodnocují výsledky zkoušek důvěryhodných zkušeben, s nimiž jsou smluvně vázány a jejichž způsobilost mají prokázanou, musí být akreditovány pozn.: akreditace - mezinárodně prokázaná dostatečná důvěryhodnost azpůsobilost certifikačního orgánu certifikace - je postup, kterým třetí strana (certifikační orgán) poskytuje písemná ubezpečení, že posuzovaný produkt je ve shodě se specifikovanými požadavky certifikační systém - výrobci, zkušebny, certifikační orgány, odběratelé certifikační systém může existovat na úrovni: regionální, národní, mezinárodní specifikované požadavky dokument odsouhlasený všemi účastníky certifikačního systému, nejčastěji jsou to normy.
Akreditace laboratoře je oficiálním uznáním, že zkušební laboratoř je způsobilá provádět určité zkoušky nebo určité druhy zkoušek v ČR je cílem, aby zkoušky a jejich výsledky prováděné akreditovanými zkušebnami byly porovnatelné se zkouškami prováděnými v kterékoli členské zemi EU mezi akreditované textilní zkušebny v ČRpatří: Textilní zkušební ústav v Brně Institut pro testování a certifikaci ve Zlíně INOTEX, s.r.o. ve Dvoře Králové nad Labem SPOLSIN, s.r.o. v České Třebové Český institut pro akreditaci. http://www.cai.cz/ Institut pro testování a certifikaci http://www.itczlin.cz /
Technická norma Technická norma (definice) je dokumentovaná úmluva obsahující technické specifikace nebo jiná podobná přesně stanovená kritéria důsledně používaná jako pravidla, směrnice, resp. jako definice charakteristických vlastností zabezpečující, že materiály, výrobky, procesy, postupy, služby apod. jsou takové, jaké se zamýšlelo, že mají být. je technický předpis, který stanoví technické náležitosti, technická řešení požadované vlastnosti, provedení, tvar nebo uspořádání opakujících se předmětů, úkonů, dějů, způsobů a postupů práce; technické normy jsou kvalifikovaná doporučení, nikoli příkazy. Jejich používání je dobrovolné, avšak všestranně výhodné. hlavní úkoly normy jsou - zjednodušování a snižování rozmanitosti výrobků a činností; dorozumívací funkce mezi výrobcem a zákazníkem (i v mezinárodním měřítku); zavádění symbolů a kódů ke zjednodušení obchodního styku; ochrana spotřebitele
Technické normy podnikové normy norma přijata organizací, závaznost a platnost omezena pouze na tuto organizaci národní normy norma přijata národním normalizačním orgánem - ČSN, DIN, BS, ASTM, AATCC, ASA, GOST dělení na : norma základní, terminologická, zkoušení, výrobku, procesu, služby - ČSN XX XXXX evropské, regionální normy norma přijata regionální normalizační organizací EN mezinárodní normy - norma přijata mezinárodní normalizační ogranizací ISO, IEC ISO (International Organization for Standardization) mezinárodní normy pro všechny ostatní obory IEC (International Electrotechnical Commission) mezinárodní normy pro elektrotechniku
Technické normy mezinárodní normy se pokud možno přebírají jako normy regionální a ty pak jako normy národní cílem je, aby národní normy byly identické s mezinárodními normami a mohlo tak snadno docházet k mezinárodní certifikaci a volnému pohybu zboží původní česká technická norma se může vytvářet pouze v oblastech, ve kterých neexistují normy evropské nebo mezinárodní, je označena ČSN (např. ČSN 73 4301) Zákon č.22/1997 Sb.(proveden zákonem č.71/2000 Sb.) výslovně uvádí, že česká technická norma není obecně závazná původní Československé státní normy ČSN postupně zanikají a přebíraji normy evropské (EN) nebo mezinárodní (ISO) harmonizace norem formát - národní předmluva + překlad příslušné EN (ISO) národní předmluva + příslušná EN (ISO) v originále ČSN EN XXXXX ČSN EN ISO XXXXX
Kdo vytváří technické normy Nadnárodní, celosvětové organizace ISO - International Organization for Standardization IEC - International Electrotechnical Comission ITU - International Telecommunications Union Organizace působící na evropské úrovni CEN - Comité Européen de Normalisation, Brusel (Belgie) 1961 CENELEC - Comité Européen de Normalisation Eléctrotechnique ETSI - European Telecommunications Standards Institute Národní normalizační organizace ANSI (U.S.A.), American National Standards Institute BSI (U.K.), British Standard Institute DIN (Německo), Deutsches Institut für Normung SCC (Kanada), Standards Council of Canada AFNOR (Francie), Association Française de Normalisation. ÚNMZ, (Česká republika) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (CTN Centrum Technické normalizace) - normalizační činnosti v celém procesu tvorby technické normy Americké normalizační/standardizační organizace zabývající se bezpečností IT IEEE - Institute of Electrical and Electronics Engineers NIST - National Institute for Standards and Technology Ostatní standardizační organizace IETF - Internet Engineering Task Force
ČSN Systém číslování ČSN je zákonem chráněné označení českých technických norem tvorbu a vydávání ČSN v současné době (od r.2009) zajišťuje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Český normalizační institut - do konce r. 2008 za písmennou značkou normy (ČSN) se uvádí šestimístné třídicí číslo: první dvojčíslí - odděluje se mezerou a značítřídu norem - udává širší hospodářský obor (00 99) 80 Textilní suroviny a výrobky třetí a čtvrtá číslice -označuje skupinu a podskupinu norem 00 - Textilní průmysl, všeobecně 08 - Zkoušení textilních plošných výrobků poslední dvojčíslí -představuje pořadové číslo normy převzaté (harmonizované) Evropské normy se označují původním označením, před něžjepřidána zkratka ČSN (např. ČSN EN 12899-1, ČSN EN ISO 9001); + přiřazen třídicí znak ve formě tradičního šesticiferného označení podle třídy ČSN
Normy - odkazy Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví http://www.unmz.cz/urad/unmz Aktualizovaný seznam českých národních norem ČSN http://www.ceske-normy.cz/ Technické normy http://www.technickenormy.cz/
80- Textilní suroviny a výrobky 80 01 Zkoušení stálosti vybarvení textilních surovin a výrobků 80 02 Zkoušení vláken 80 03 Předpisy pro zkoušení 80 05 Zkušební normy pro synt. vlákna 80 06 Zkušební normy pro synt. vlákna 80 07 Zkoušení nití, přízí, hedvábí apod. 80 08 Zkoušení text. ploš. výrobků 80 10 Rostlinná vlákna 80 11 Přírodní textilní vlákna 80 13 Chem. vlákna z přírod.polymerů 80 14 Chemická vl. ze syntet. polymerů 80 18 Textilní odpady 80 19 Textilní odpady 80 20 Nitě,příze, hedvábí apod. 80 21 80 23 80 25 80 26 80 30 80 33 80 36 80 41 80 42 80 44 80 45 80 46 80 50 80 58 80 60 80 61 Nitě,příze, hedvábí apod. Nitě,příze, hedvábí apod. Nitě,příze, hedvábí apod. Nitě,příze, hedvábí apod. Tkaniny běžné potřeby Tkaniny běžné potřeby Stuhy a prýmky Tkaniny y zdravotnické Tkaniny nábytkové a dekorační Podlahové textilie Technické tkaniny pro růz. účely Technické tkaniny pro růz. účely Vrchní oděvy a prádlo z pletenin Punčochové výrobky Výrobky speciální a doplňky, všeob Výrobky z netkaných textilií
80- Textilní suroviny a výrobky 83 Pracovní a osobní ochrana 80 63 Tyly, krajkoviny, vyšívané a síťované výrobky 80 64 Tyly, krajkoviny, vyšívané a síťované výrobky 80 69 Kloboučnické výrobky a oděvní doplňky 80 70 Vrchní oděvy a prádlo z tkanin 80 76 Ložní a ostatní prádl o pro domácnost 80 77 Pracovní a ochranné oděvy y 80 78 Pracovní a ochranné oděvy 80 81 Kusové výrobky pro technické účely 80 84 Kusové výrobky pro technické účely 80 85 Motouzy, šňůry a lana 80 86 Motouzy, šňůry a lana 80 87 Hadice, popruhy a podobné výrobky 80 88 Peří a prachové peří 80 89 Stuhové uzávěry 83 20 Pracovní a osobní ochrana 83 21 Ochrana hlavy, očí, uší aj. 83 22 Ochranné prostředky dýchacích orgánů 83 23 Ochrana rukou 83 24 Ochrana očí 83 25 Ochrana nohou 83 26 Ochranné pomůcky (pásy, chrániče, ap.) 83 27 Ochranné oděvy 83 28 Ochranné oděvy y 83 29 Zkoušení materiálů na ochranné oděvy, ochranné rukavice a ochrannou obuv