Plán péče o Přírodní rezervaci OLŠOV na období 2019 2028 Ilustrační foto
Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území... 3 1.1 Základní identifikační údaje... 3 1.2 Údaje o lokalizaci území... 3 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí... 3 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma... 4 1.5 Překryv území s jiným typem ochrany... 4 1.6 Kategorie IUCN... 5 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ... 5 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu... 5 1.7.2 Předmět ochrany současný stav... 5 1.8 Cíl ochrany... 7 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany...8 2.1 Popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů... 8 2.1.1 Stručný popis území a jeho přírodních poměrů... 8 2.1.2 Přehled zvláště chráněných a významných ohrožených druhů rostlin a živočichů... 8 2.1.3 Výčet a popis významných přirozených disturbančních činitelů působících v území v minulosti a současnosti... 10 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti a současnosti... 10 2.3 Související plánovací dokumenty, správní akty a opatření obecné povahy... 11 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch... 11 2.4.1 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích... 11 2.4.2 Základní údaje o plochách mimo lesní pozemky... 12 2.5 Souhrnné zhodnocení stavu předmětů ochrany, výsledků předchozí péče, dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup... 12 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize... 15 3. Plán zásahů a opatření... 15 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ... 15 3.1.1 Rámcové zásady péče o ekosystémy a jejich složky nebo zásady jejich jiného využívání... 15 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území... 16 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností... 16 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu... 17 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území... 17 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností... 17 3.6 Návrhy na vzdělávací a osvětové využití území... 17 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území... 17 4. Závěrečné údaje... 17 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů činností)... 17 4.2 Použité podklady a zdroje informací... 18 1
4.3 Seznam používaných zkratek... 18 4.4. Podklady pro plán péče zpracoval... 18 5. Přílohy... 19 2
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 5603 kategorie ochrany: Přírodní rezervace název území: Olšov druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Nařízení orgán, který předpis vydal: Správa NP a CHKO Šumava číslo předpisu: 12/2009 datum platnosti předpisu: 23. 11. 2009 datum účinnosti předpisu: 18. 12. 2009 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec: katastrální území: Jihočeský Český Krumlov Český Krumlov Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Příloha: M1a Orientační mapa s vyznačením území (širší okolí) M1b Orientační mapa s vyznačením území (bezprostřední okolí) 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: PR Olšov Katastrální území: (619868, Černá v Pošumaví) Číslo parcel y podle KN Druh podle KN pozemku Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Způsob využití pozemku podle KN Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 )* 1508/1 vodní plocha vodní nádrž umělá 2 758 464 507 551 Celkem 507 551 3
Ochranné pásmo: Katastrální území: (619868, Černá v Pošumaví) Číslo parcel y podle KN Druh podle KN pozemku Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Způsob využití pozemku podle KN Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 )* 1508/1 vodní plocha vodní nádrž umělá 2 758 464 47 343 Celkem 47 343 Příloha: M2 Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ Vyhlášené OP plocha v ha plocha v ha lesní pozemky - - Způsob využití pozemku vodní plochy 50,7551 4,7343 zamokřená plocha rybník nádrž vodní tok trvalé travní - - porosty orná půda - - nebo ZCHÚ plocha v ha 50,7551 ostatní - - zemědělské pozemky ostatní plochy - - neplodná půda ostatní způsoby využití zastavěné - - plochy a nádvoří plocha celkem 50,7551 4,7343 1.5 Překryv území s jiným typem ochrany národní park: chráněná krajinná oblast (včetně zóny): překryv s jiným typem ochrany: mezinárodní statut ochrany: ne Šumava (I. a III. zóna) CHOPAV Biosférická rezervace Šumava 4
Natura 2000 ptačí oblast: Šumava CZ 0311041 evropsky významná lokalita: Šumava CZ 0314024 1.6 Kategorie IUCN IV - území pro péči o stanoviště/druhy 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany přírodní rezervace jsou močály a přechodně zaplavované plochy a na ně vázaná společenstva živočichů a rostlin včetně chráněných druhů. 1.7.2 Předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy ekosystém M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů podíl plochy v ZCHÚ (%) 7,98 0,07 popis ekosystému V rezervaci se nacházejí dva typické typy rákosin. 1. Vysoké monokulturní porosty rákosu obecného (Phragmites australis), bez dalších druhů rostlin. 2. Nižší porosty s dom. zblochanem vodním (Glyceria maxima), v porostu se dále nachází orobinec širokolistý (Typha latifolia), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), sítina rozkladitá (Juncus effusus), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), vrbovka bahenní (Epilobium palustre). Oba typy hojně využívají ptačí druhy k hnízdění, úkrytu atd. Pestré společenstvo bahnitých substrátů bez výrazných dominant, vegetaci tvoří např. bahnička mokřadní (Eleocharis palustris), žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), okřehek menší (Lemna minor), pryskyřník lítý (Ranunculus sceleratus), dvouzubec (Bidens sp.), karbinec evropský (Lycopus europeus), sítina článkovaná (Juncus articulatus), z ochranářsky významnějších druhů ostřice šáchorovitá (Carex bohemica), bublinatka jižní (Utricularia australis) vrbovka bahenní (Epilobium palustre). Pokryvnost se pohybuje mezi 30-70%. kód předmětu ochrany* A A 5
M1.7 Vegetace vysokých ostřic R2.3 Přechodová rašeliniště T1.5 Vlhké pcháčové louky K1 vrbiny Mokřadní L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy L10.1 Rašelinné březiny 14,33 4,14 1,42 1,47 7,05 21,22 V rezervaci se nacházejí dva typy ostřicových porostů. 1. Druhově a strukturou porostu pestřejší porosty, kde převládají různé ostřice (o. štíhlá, o. zobánkatá, o. měchýřkatá), dále s menší pokryvností např. vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), svízel bahenní (Galium palustre), smldník bahenní (Peucedanum palustre), karbinec evropský (Lycopus europeus), přeslička poříční (Equisetum fluviatile), pcháč bahenní (Cirsium palustre). A 2. Monokulturní porosty chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), kde se pouze výjimečně nachází vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) nebo svízel bahenní (Galium palustre). Jedná se o poslední nelesní fázi mokřadních porostů. Oba typy hojně využívají ptačí druhy k hnízdění, úkrytu atd. Rašelinné louky s dom. ostřicí obecnou nebo o. zobánkatou (Carex nigra a C. rostrata) a hojným výskytem zelených rašeliníků a ploníků. Spíše ojediněle se v porostech nachází další druhy, např. smldník bahenní (Peucedanum palustre), karbinec evropský (Lycopus europeus), svízel bahenní (Galium palustre), z ochranářsky významných druhů mochna bahenní A, B (7140) (Potentila palustris). Rašelinné louky navazující na rašelinné březiny a jsou nejvíce vystaveny sukcesnímu tlaku. Sukcesi v pobřežní části rezervace je potřeba zredukovat především z důvodu ochrany biotopu přechodového rašeliniště, ale rozvolněná sukcese je také vhodným biotopem pro hnízdění některých ptačích druhů. Sukcesi udržovat do 10% pokryvnosti. Ochranářsky nepříliš zajímavý a plošně málo zastoupený biotop, jedna část sukcesně zarůstá. V porostech převládá sítina rozkladitá (Juncus effusus), dále metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), pcháč bahenní (Cirsium A palustre), karbinec evropský (Lycopus europeus), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides) aj. Bez ochranářsky významných druhů. Mokřadní vrbiny se nachází na jedné lokality v lemu přehradní nádrže, převládá vrba popelavá (Salix cinerea), dále vrba křehká (Salix fragilis) a osika (Populus A tremula). V bylinném patře kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Částečně sukcesní, částečně pravděpodobně vysázené porosty s dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa), v příměsi bříza (Betula pendula) a střemcha (Prunus padus), ojediněle smrk, borovice. V bylinném patře A, B (91E0*) dominuje kopřiva (Urtica dioica), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) a ostřice třeslicovitá (Carex brizoides). Plošně nejrozsáhlejší biotop v rezervaci. Sukcesní porosty s břízou pýřitou a b. bělokorou (Betula pubescens a B. pendula), v keřovém patře a v náletu hojný smrk, občas borovice a krušina olšová. Bylinné patro má pokryvnost A, B (91D0*) kolem 50%, hojná borůvka (Vaccinium myrtillus) a třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa). Bohaté mechové patro s rašeliníky a dalšími mechy. 6
B. druhy druh vydra říční (Lutra lutra) stupeň ohrožení** SO **stupeň ohrožení dle červených seznamů ČR: popis biotopu druhu v ZCHÚ a aktuální početnost nebo vitalita populace Pravidelný výskyt na březích přehradní nádrže, součást teritoria. kód předmětu ochrany* A, B 1.8 Cíl ochrany A. ekosystémy ekosystém cíl ochrany indikátory cílového stavu M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů M1.7 Vegetace vysokých ostřic R2.3 Přechodová rašeliniště T1.5 Vlhké pcháčové louky K1 Mokřadní vrbiny L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy L10.1 Rašelinné březiny Zachování ekosystému rákosin jako hnízdiště ptačích druhů o dostatečné rozloze, bez výskytu invazních druhů rostlin a s roztroušenými dřevinami jen na malé části plochy. Zachování ekosystému bahnitých substrátů je závislé na aktuálním kolísání vodní hladiny, které souvisí s manipulačním řádem Lipenské přehradní nádrže a nelze ho ovlivnit. Současná manipulace s vodní hladinou však existenci tohoto ekosystému umožňuje Bez výskytu invazních druhů rostlin. Zachování ekosystému ostřicových porostů jako hnízdiště ptačích druhů o dostatečné rozloze, bez výskytu invazních druhů rostlin a s roztroušenými dřevinami jen na malé části plochy. Zachování ekosystému přechodových rašelinišť o dostatečné rozloze, bez výskytu invazních druhů rostlin, sukcesi zredukovat na cca 10%, nyní cca 25%. Ekosystém ponechaný samovolnému vývoji, bez výskytu invazních druhů rostlin. Ekosystém ponechaný samovolnému vývoji, bez výskytu invazních druhů rostlin. Ekosystém ponechaný samovolnému vývoji, zachovat rozlohu, bez výskytu invazních druhů rostlin. Ekosystém ponechaný samovolnému vývoji, bez výskytu invazních druhů rostlin. rozloha ekosystému (min. 4 ha) úplná absence invazních druhů rostlin sukcese do 10% úplná absence invazních druhů rostlin rozloha ekosystému (min. 7 ha) úplná absence invazních druhů rostlin sukcese do 10% rozloha ekosystému (min. 2 ha) úplná absence invazních druhů rostlin sukcese cca 10% úplná absence invazních druhů rostlin úplná absence invazních druhů rostlin rozloha ekosystému (min. 3,5 ha) úplná absence invazních druhů rostlin rozloha ekosystému (min. 10 ha) úplná absence invazních druhů rostlin B. druhy druh cíl ochrany indikátory cílového stavu vydra říční (Lutra lutra) Zachování biotopů vhodných pro pravidelný výskyt. pravidelný výskyt 7
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.1.1 Stručný popis území a jeho přírodních poměrů Přírodní rezervace se nachází v zátopové ploše nádrže Lipno I, v nadmořské výšce 724 725,6 m n. m. Jedná se o mokřady rákosiny, ostřicové porosty, přechodová rašeliniště, vegetaci částečně obnažených půd a také mokřadní lesní porosty, především rašelinné březiny a olšiny. Část území je po část roku zaplavena, v létě a na podzim dochází k poklesu hladiny a obnažení části dna, což umožňuje rozvoj vegetace obnažených půd. V tůních a mělkých okrajích přehradní nádrže žije mnoho druhů obojživelníků, rákosiny a sukcesní lesy využívá k hnízdění řada ptačích druhů. Kromě chráněných druhů uvedených v tab. 2.1.2 se v území pravidelně vyskytují druhy jespák bojovný, vodouš šedý, konipas bílý, labuť velká, polák chocholačka a p. velký, lyska černá, slípka zelenonohá a kachna divoká. Geologickým podkladem jsou převážně pararuly, místně s výskytem kvarcitu a pegmatitu. Půdy jsou převážně sedimenty přecházející v rašelinné a slatinné půdy v místech bývalých pramenišť. 2.1.2 Přehled zvláště chráněných a významných ohrožených druhů rostlin a živočichů název druhu česky (latinsky) Rostliny bublinatka jižní (Utricularia australis) mochna bahenní (Potentilla palustris) ostřice šáchorovitá (Carex bohemica) prha arnika (Arnica montana) tavolník vrbolistý (Spiraea salicifolia) Živočichové Bezobratlí škeble rybničná (Anodonta cygnea) Obojživelníci: čolek horský (Ichthyosaura alpestris) kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. stupeň ohrožení popis biotopu druhu, další poznámky - ČK C4a tůňky v okraji vodní nádrže, 2018 - ČS C4a, ČK C3 - ČS C4a O - ČS C3, ČK C3 ČS C3, ČK C3 rašelinné louky, roztroušeně, 2018 částečně obnažená dna, roztroušeně, 2018 lesní okraje, ojediněle, 2018 vlhké a rašelinné louky, 2018 SO ČS - VU jedinci, NDOP 2003 SO ČS - NT tůně, hojně, 2018 inventarizační průzkum 8
ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) ropucha obecná (Bufo bufo) rosnička zelená (Hyla arborea) skokan hnědý (Rana temporaria) skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae) skokan štíhlý (Rana dalmatina) slepýš křehký (Anguis fragilis) Ptáci: jeřábek lesní (Tetrastes bonasia) kopřivka obecná (Anas strepera) ledňáček říční (Alcedo atthis) orel mořský (Haliaeetus albicilla) orlovec říční (Pandion haliaetus) potápka roháč (Podiceps cristatus) vodouš kropenatý (Tringa ochropus) volavka bílá (Ardea alba) volavka popelavá (Ardea cinerea) SO ČS - NT O ČS - VU SO ČS - NT - ČS - VU SO ČS - VU SO ČS - NT SO ČS - NT SO ČS - VU O ČS - VU SO ČS - VU KO ČS - CR KO ČS - LC O ČS - VU SO ČS - EN SO ČS - LC - ČS - NT zbořeniště budovy, hojně, 2018 inventarizační průzkum tůně, zátoky, zbořeniště budovy, roztroušeně, 2018 inventarizační průzkum zátoky, hojně, 2018 inventarizační průzkum tůně, zátoky, roztroušeně, 2018 inventarizační průzkum tůně, zátoky, hojně, 2018 inventarizační průzkum tůně, zátoky, roztroušeně, 2018 inventarizační průzkum zbořeniště budovy, ojediněle, 2018 inventarizační průzkum smíšené lesních porosty s bohatých keřovým patrem (líska, olše potrava), NDOP 2012, 2013 pobřežní rákosiny a ostřicové porosty, vodní hladina, pravidelný výskyt okolí vod pomalu tekoucích i stojatých, nezbytné je přítomnost hlinitých nebo písčitých břehů (hnízdění), 2011, 2018 okolí velkých jezer a řek, hnízdí na vysokých stromech, na Olšově pravidelně okolí jezer a větších řek s dostatkem potravy, 1 jedinec 2017 pobřežní rákosiny a ostřicové porosty, vodní hladina, pravidelný výskyt břehy vod s lesním porostem (hnízdí na stromech), ojediněle 2017 velké vodní plochy s rozsáhlými porosty rákosin a křovitých vrb, pravidelný výskyt vodní plochy s dostatkem potravy, pravidelný výskyt 9
Savci: vydra říční (Lutra lutra) SO ČS - NT pravidelně Kategorie podle Vyhlášky 395/1992 Sb.: KO kriticky ohrožený druh, SO silně ohrožený druh, O ohrožený druh. Kategorie podle Červeného seznamu ČR, rostliny (GRULICH 2012): C1 kriticky ohrožený druh, C2 silně ohrožený druh, C3 ohrožený druh, C4a vzácnější taxony vyžadující pozornost; obratlovci a bezobratlí (PLESNÍK et al. 2003, FARKAČ et al. 2005): CR - Kriticky ohrožený; EN ohrožený; VU zranitelný; NT - téměř ohrožený, LN málo dotčený. Kategorie podle Červené knihy jižní části Čech (LEPŠÍ et al. 2013): C1 kriticky ohrožený druh, C2 silně ohrožený druh, C3 ohrožený druh, C4a vzácnější taxony vyžadující pozornost. 2.1.3 Výčet a popis významných přirozených disturbačních činitelů působících v území v minulosti a současnosti a) abiotické disturbanční činitele K nejvýznamnějšímu disturbančnímu abiotickému činiteli v území patří kolísání vodní hladiny, které je závislé na Manipulačním řádu vodního dílo Lipno I. a II. a nelze ho ovlivnit. Střídá se zaplavování a zase vysychání především pobřežních rákosových a ostřicových porostů. V důsledku poklesu vodní hladiny se vyvíjí vegetace obnažených den. Z hlediska vegetace dochází tímto k zvyšování druhové a biotopové diverzity a kolísání vodní hladiny je možné hodnotit pozitivně. Negativní vliv kolísání vodní hladiny z hlediska ochrany přírody by nastal pouze v případě, kdy by došlo k výraznému zvýšení hladiny v době hnízdění bahňáků, vrubozobých a dalších druhů vázaných na pobřežní rákosiny a ostřicové porosty. b) biotické disturbanční činitele Nejsou známy. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti a současnosti a) ochrana přírody Chráněná krajinná oblast Šumava byla vyhlášena dne 27. 12. 1963. Nový zákon o ochraně přírody a krajiny z roku 1992 rozčlenil území chráněných krajinných oblastí do čtyř zón ochrany, přičemž přírodní rezervace Olšov se nachází převážně v I. a III. zóně odstupňované ochrany. Od roku 2005 je území součástí Evropsky významné lokality Šumava. V roce 2009 bylo území vyhlášeno jako přírodní rezervace. Podle snímků z 50. let 20. století byla většina rezervace zarostlá řidším, patrně listnatým podmáčeným lesem. Jen v nejsevernější a nejjižnější části rezervace byly mokřady částečně odvodněny příkopy a zemědělsky extenzivně využívány. V okraji rezervace se také nacházely domy a zařízení pro grafitové doly (zbytky staveb stále patrné). Rezervace se nachází na pravém břehu toku Olšina, který zanikl po vybudování Lipenské přehradní nádrže. Území je v katastru nemovitostí evidováno jako vodní plocha, nenachází se zde žádná lesní ani zemědělská půda. V minulém plánu péče bylo území ponecháno samovolnému vývoji. Prioritou byl nerušený vývoj sukcese v území s podmínkou udržení bezlesí v pobřežních partiích a zátokách pro hnízdění vodních ptáků. Na základě vyhodnocení dostupných materiálů lze vyhodnotit nastavený management u většiny biotopů jako optimální. Výjimku tvoří přechodová rašeliniště, na kterých došlo v průběhu platnosti plánu péče k nárůstu sukcese na cca 20-25%. Sukcesi bude potřeba zredukovat a udržovat na úrovni zhruba 10% pokryvnosti. 10
b) myslivost V minulosti bylo území využíváno jako honební plocha, až do 70. let byly loveny divoké kachny a odchytávány ondatry pižmové. Nyní jde o nehonební plochu. c) rybářství Po vybudování vodní nádrže je lokalita využívána ke sportovnímu rybolovu ze břehu. Sportovní rybolov nemá vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny. d) rekreace a sport Rekreační a sportovní aktivity jsou vázány na vodní hladinu. Mělčiny v rezervaci nejsou k rekreaci využívány. Sportovní rybolov nemá negativní vliv na ochranu území. e) těžba nerostných surovin V území byla v minulosti těžena tuha rozptýlená v pararulách a kvarcitech. Těžbu prováděly Schwarzenberské tuhové doly a soukromí těžaři, tuha byla zpracovávána v zařízeních, dnes rozvalených a zatopených cca 1 km od rezervace. Část území je poddolována. Nedaleko byly těženy i cihlářské hlíny. Po napuštění nádrže je jakákoliv těžba vyloučena. Zbytky po těžbě jsou minimální. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní akty a opatření obecné povahy Schválený plán péče o CHKO Šumava (2012-2027) Zákon 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č.132/2005 Sb., kterým se stanoví evropsky významné lokality, ze dne 22. 12. 2004. Nařízení vlády č. 371/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb. Nařízení vlády č. 318/2013, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ze dne 21. 8. 2013. Manipulační řád pro vodní díla Lipno I. (ř. km 329,543) a Lipno II. (ř. km 319,108) na Vltavě. Zpracoval: VD TBD a Povodí Vltavy, s. p. Územní plán obce Černá v Pošumaví 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název rybníka (nádrže) Lipenská vodní nádrž Katastrální plocha Využitelná vodní plocha zatopená plocha při hladině stálého nadržení 716,1 m n. m. 1007,7 ha zatopená plocha při hladině ovladatelného prostoru 725,6 m n. m. (max. dovolená hladina v nádrži) 4870 ha Plocha litorálu není známa Průměrná hloubka - Maximální hloubka 21,5 m Postavení v soustavě Vltavská kaskáda - Lipno I. Manipulační řád Manipulační řád pro vodní díla Lipno I. (ř. km 329,543) a 11
Povolení k nakládání s vodami Hospodářsko-provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu Lipno II. (ř. km 319,108) na Vltavě. Zpracoval: VD TBD a Povodí Vltavy, s. p. hospodaří Český rybářský svaz extenzivní rybniční hospodaření - Uživatel rybníka Povodí Vltavy, s. p. Rybářský revír 421 200 Vltava 30-32 Údolní nádrž Lipno Správce rybářského revíru Český rybářský svaz Zarybňovací plán - Průtočnost doba zdržení - 2.4.2 Základní údaje o plochách mimo lesní pozemky Přílohy: T1 - Popis nelesních dílčích ploch a objektů a výčet plánovaných zásahů v nich M3 - Mapa dílčích ploch a objektů M4 Mapa biotopů NATURA 2000 (mapa biotopů byla vyhotovena v roce 2018 pro účely plánu péče) 2.5 Souhrnné zhodnocení stavu předmětů ochrany, výsledků předchozí péče, dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup A. ekosystémy ekosystém: indikátory cílového stavu rozloha ekosystému (min. 4 ha) úplná absence invazních druhů rostlin sukcese do 10% M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod aktuální hodnoty indikátorů a zhodnocení stavu a trendu vývoje ekosystému ve vztahu k provedené péči a působícím vlivům Rákosiny se v současné době nacházejí na cca 4 ha plochy, biotop je stabilizovaný. stav: dobrý trend vývoje: setrvalý V rákosinách nebyly zaznamenány žádné invazní druhy rostlin. stav: dobrý trend vývoje: setrvalý Rákosiny zatím nejsou ohroženy sukcesí. Větší nárůst dřevin je pouze na dílčí ploše 8. stav: dobrý trend vývoje: setrvalý 12
ekosystém: indikátory cílového stavu úplná absence invazních druhů rostlin M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů aktuální hodnoty indikátorů a zhodnocení stavu a trendu vývoje ekosystému ve vztahu k provedené péči a působícím vlivům V biotopu nebyly zaznamenány žádné invazní druhy rostlin. stav: dobrý trend vývoje: setrvalý ekosystém: indikátory cílového stavu rozloha ekosystému (min. 7 ha) úplná invazních rostlin sukcese do 10% absence druhů M1.7 Vegetace vysokých ostřic aktuální hodnoty indikátorů a zhodnocení stavu a trendu vývoje ekosystému ve vztahu k provedené péči a působícím vlivům Ostřicové porosty se v současné době nacházejí na cca 7 ha plochy, biotop je stabilizovaný. stav: dobrý trend vývoje: setrvalý V ostřicových porostech nebyly zaznamenány žádné invazní druhy rostlin. stav: dobrý trend vývoje: setrvalý Ostřicové porosty zatím nejsou ohroženy sukcesí. stav: dobrý trend vývoje: setrvalý ekosystém: R2.3 Přechodová rašeliniště indikátory cílového stavu aktuální hodnoty indikátorů a zhodnocení stavu a trendu vývoje ekosystému ve vztahu k provedené péči a působícím vlivům rozloha ekosystému Rašeliniště se nyní nacházejí na cca 2 ha plochy. Část biotopu zarůstá (min. 2 ha) dřevinami, což může výhledově zhoršit stav ekosystému. stav: dobrý trend vývoje: setrvalý úplná absence Na rašeliništích nebyly zaznamenány žádné invazní druhy rostlin. invazních druhů stav: dobrý rostlin trend vývoje: setrvalý sukcese cca 10% V současné době se plocha dřevin pohybuje mezi 20-25% pokryvnosti. Během platnosti minulého plánu péče nebyla provedena žádná redukce dřevin. Dle leteckých snímků z minulého desetiletí je patrné, že došlo k nárůstu sukcese. Současný rozsah zatím neohrozil kvalitu biotopu, ale během následujících cca 3 let je potřeba zredukovat sukcesi na cca 10%, což zajistí dostatečný prostor pro hnízdění ptactva a přitom nedojde k degradaci biotopu rašeliniště. stav: dobrý trend vývoje: zhoršující se 13
ekosystém: indikátory cílového stavu úplná absence invazních druhů rostlin T1.5 Vlhké pcháčové louky aktuální hodnoty indikátorů a zhodnocení stavu a trendu vývoje ekosystému ve vztahu k provedené péči a působícím vlivům V biotopu nebyly zaznamenány žádné invazní druhy rostlin. stav: dobrý trend vývoje: setrvalý ekosystém: indikátory cílového stavu úplná absence invazních druhů rostlin K1 Mokřadní vrbiny aktuální hodnoty indikátorů a zhodnocení stavu a trendu vývoje ekosystému ve vztahu k provedené péči a působícím vlivům V biotopu nebyly zaznamenány žádné invazní druhy rostlin. stav: dobrý trend vývoje: setrvalý ekosystém: indikátory cílového stavu rozloha ekosystému (min. 3 ha) úplná invazních rostlin absence druhů L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy aktuální hodnoty indikátorů a zhodnocení stavu a trendu vývoje ekosystému ve vztahu k provedené péči a působícím vlivům Plocha olšin je v současné době zhruba 3,5 ha a v posledních 10 letech se nezměnila. Vývoj biotopu je zcela závislý na zachování vodního režimu a je ponechán samovolnému vývoji. stav: dobrý trend vývoje: setrvalý V biotopu nebyly zaznamenány žádné invazní druhy rostlin. stav: dobrý trend vývoje: setrvalý ekosystém: indikátory cílového stavu rozloha ekosystému mokřadního lesa (min. 10 ha) úplná absence invazních druhů rostlin L10.1 Rašelinné březiny aktuální hodnoty indikátorů a zhodnocení stavu a trendu vývoje ekosystému ve vztahu k provedené péči a působícím vlivům Současná rozloha ekosystému rašelinných březin je téměř 11 ha, během posledních 10 let se nezměnila. Vývoj biotopu je zcela závislý na zachování vodního režimu, který úzce souvisí i s hospodařením v okolních lesích. Převážně v keřovém patře a v náletu je hojný smrk. V horizontu desítek let se dá předpokládat vývoj směrem k podmáčeným smrčinám. Dlouhodobým cílem péče je přirozený sukcesní vývoj, proto není potřeba usměrňovat vývoj biotopu. stav: dobrý trend vývoje: setrvalý V biotopu nebyly zaznamenány žádné invazní druhy rostlin. stav: dobrý trend vývoje: setrvalý 14
B. druhy druh: indikátory cílového stavu pravidelný výskyt vydra říční (Lutra lutra) aktuální hodnoty indikátorů a zhodnocení stavu a trendu vývoje druhu ve vztahu k provedené péči a působícím vlivům Pozorování a pobytové stopy vydry ukazují na pravidelný výskyt. Stav biotopů využívaných druhem je optimální. Rybářské aktivity na břehu lipenské nádrže nezpůsobují nadměrné rušení druhu. stav: dobrý trend vývoje: setrvalý 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Na ploše PP se v době platnosti plánu péče nepředpokládá žádná kolize zájmů ochrany přírody. 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o ekosystémy a jejich složky nebo zásady jejich jiného využívání a) péče o vodní ekosystémy Rámcová směrnice péče o rybníky/nádrže Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování Způsob odbahňování Způsoby hnojení Lipenská přehradní nádrž hospodaří Český rybářský svaz extenzivní rybniční hospodaření různá v různých letech a obdobích roku, závisí na účelu nádrže (výroba elektrické energie, protipovodňová ochrana aj.) neprobíhá letnění ani zimování v rezervaci a jejím ochranném pásmu nepřípustné v rezervaci a jejím ochranném pásmu nepřípustné Způsoby regulačního přikrmování v rezervaci a jejím ochranném pásmu nepřípustné Způsoby použití chemických látek v rezervaci a jejím ochranném pásmu nepřípustné Rybí obsádky zarybňování provádí Český rybářský svaz 15
b) péče o nelesní ekosystémy Rámcová směrnice péče o nelesní ekosystémy Ekosystém Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod M1.7 Vegetace vysokých ostřic R2.3 Přechodová rašeliniště regulace sukcese 1x během platnosti plánu péče 1x během platnosti plánu péče ručně zásah bude u biotopu M1.1 a M1.7 proveden pouze v případě překročení stanoveného limitu pokryvnosti dřevin, u biotopu R2.3 dojde k redukci sukcese na cca 10% během následujících 3 let X12A Nálety pionýrských dřevin Pouze mechanická asanace stromů napadených kůrovcem Ekosystém Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře ručně Kalendář pro management Upřesňující podmínky zásah bude proveden pouze výjimečně v nezbytných případech při přemnožení kůrovce a tím ohrožení okolních lesních porostů, hroubí i nehroubí bude ponecháno na místě k zetlení c) péče o populace a biotopy živočichů Péči o předmět ochrany vydru říční není třeba blíže specifikovat. Ochrana spočívá v péči o ekosystémy a zajištěním klidu v území. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) nelesní ekosystémy Příloha: T1 - Popis nelesních dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich M3 - Mapa dílčích ploch a objektů 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu jsou na souhlas orgánu ochrany přírody vázány některé činnosti, a to zřizování kotvišť, mol, přístavišť a úvazišť. Jiná regulace činností není v ochranném pásmu rezervace nutná. 16
3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Obvod PR je značen pruhovým značením podle 13, odst. 4 Vyhlášky č. 395/1992 Sb. a tabulemi s malým znakem České republiky. Značení je nutné obnovit dvakrát za 10 let, naposledy bylo obnoveno v roce 2018. Území bylo zaměřeno, není potřeba. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území a) vyhlašovací dokumentace Bez návrhu. b) návrhy potřebných správních rozhodnutí o výjimkách, povoleních nebo souhlasech Bez návrhu. c) ostatní Bez návrhu. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Regulovat rekreační a sportovní využívání území není potřeba. 3.6 Návrhy na vzdělávací a osvětové využití území Nepředpokládá se využití území pro vzdělávání veřejnosti. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Doporučuje se vyhotovit průzkum těchto skupin: vážky a vodní hmyz, motýli bezlesí a křovin, vodní měkkýši, flora a fytocenologie. Uvedené průzkumy jsou plánovány v rámci projektu Monitoring a mapování vybraných druhů rostlin a živočichů a inventarizace maloplošných zvláště chráněných území v národně významných územích v České republice (projekt Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, 2016). V roce 2018 již byl uskutečněn monitoring obojživelníků a plazů. Velmi vhodné by bylo rovněž provedení monitoringu ptáků. 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů činností) Druh zásahu (činnost) Odhad množství (např. plochy) Četnost zásahu za období plánu péče Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) pásové červené značení na stromech nebo kůlech obvod 4 600 m 2 krát 13 800,- v délce 4 600 m (1,50 Kč/1 m) tabulového značení (hraničníky) 1 krát 4 600,- vyřezání dřevin 1 krát 50 000,- N á k l a d y c e l k e m (Kč) 68 400,- 17
4.2 Použité podklady a zdroje informací Anonymus (2013): Plán péče o CHKO Šumava na období 2012 2027. Ms. [uloženo na: Správa NP Šumava, Vimperk] CULEK M. [ed.] et al. (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. GRULICH V. (2012): Red list of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia, 84: 631 645. CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M., GRULICH V. et LUSTYK P. [eds] (2010): Katalog biotopů České republiky. 2. vydání, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. LEPŠÍ P., LEPŠÍ M., BOUBLÍK K., ŠTECH M. et HANS V. [eds] (2013): Červená kniha květeny jižní části Čech. Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. MAJER J. (2009): Plán péče o PR Olšov na období 2009 2018. Ms. [uloženo na: Správa NP Šumava, pracoviště Horní Planá] NEUHÄUSLOVÁ Z., BLAŽKOVÁ D., GRULICH V., HUSOVÁ M., CHYTRÝ M., JENÍK J., JIRÁSEK J., KOLBEK J., KROPÁČ Z., LOŽEK V., MORAVEC J., PRACH K., RYBNÍČEK K., RYBNÍČKOVÁ E. et SÁDLO J. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha. PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. [eds] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: 1 184. SKALICKÝ V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In: HEJNÝ S. et SLAVÍK B. [eds], Květena České republiky 1: 103 121, Academia, Praha. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení Zákona ČNR č. 114/1992 Sb. [v platném znění]. Vyhláška č. 45/2018 Sb., o plánech péče, zásadách péče a podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny [v platném znění]. www.archivnimapy.cuzk.cz www.eagri.cz http://nahlizenidokn.cuzk.cz www.nature.cz www.geoportal.uhul.cz www.geoportal.npsumava.cz 4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky EVL Evropsky významná lokalita CHKO chráněná krajinná oblast IUCN Světový svaz ochrany přírody KN katastr nemovitostí MŽP ministerstvo životního prostředí NDOP nálezová databáze ochrany přírody OP ochranné pásmo PO ptačí oblast ZCHÚ zvláště chráněné území 18
4.4. Podklady pro plán péče zpracoval Správa NP Šumava Ing. Pavlína Hakrová, Ph.D. Plán péče není dílem autorským, ale úředním podle 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon). 5. Přílohy Tabulky: Mapy: Příloha T1 - Popis nelesních dílčích ploch a objektů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.4.2, 2.4.3 a 2.4.4 a k bodu 3.1.2). Příloha M1a - Orientační mapa s vyznačením území (širší okolí) Příloha M1b - Orientační mapa s vyznačením území (bezprostřední okolí) Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 Mapa biotopů NATURA 2000 Vrstvy: Příloha V1 - Digitální grafické znázornění průběhu hranic dílčích ploch Fotografie: Příloha F1 Vybraná fotodokumentace Protokol o způsobu vypořádání připomínek, kterým se zároveň plán péče schvaluje 19
T1 - Popis nelesních dílčích ploch a objektů a výčet plánovaných zásahů v nich označení dílčí plochy výměra (ha) 1 0,7152 stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče Mozaika biotopů Rakosiny eutrofních stojatých vod (85%), Vegetace vysokých ostřic (10%) a Eutrofní vegetace bahnitých substrátů (5%). V rákosinách převládá zblochan vodní (Glyceria maxima), orobinec širokolistý (Typha latifolia). V ostřicových porostech převládá chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) a ostřice štíhlá (Carex acuta). V M1.3 např. bahnička mokřadní (Eleocharis palustris), žabník jitrocelový (Alisma plantagoaquatica), okřehek menší (Lemna minor), ostřice šáchorovitá (Carex bohemica), bublinatka jižní (Utricularia australis), pryskyřník lítý (Ranunculus sceleratus), dvouzubec (Bidens sp.), karbinec evropský (Lycopus europeus), sítina článkovaná (Juncus articulatus) aj. doporučený zásah naléhavost termín provedení Bez zásahu. V případě nutnosti jednou za 10 let redukovat sukcesi. interval provádění - - - 2 0,5342 3 0,3659 Cíl péče: Zachování biotopu rákosin a ostřicových porostů jako hnízdiště bahňáků a vrubozobých, sukcese do 10%, bez invazních druhů. Nálety pionýrských dřevin bříza (Betula pendula), osika (Populus tremula), střemcha (Prunus padus), olše (Alnus glutinosa), vrba jíva (Salix caprea), vrba křehká (Salix fragilis) a javor klen (Acer pseudoplatanus). V podrostu především kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Cíl péče: Samovolný vývoj, bez invazních druhů rostlin. Údolní jasanovo-olšové luhy s dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa), v příměsi bříza (Betula pendula) a střemcha (Prunus padus). V bylinném patře dominuje kopřiva (Urtica dioica), dále starček Fuchsův, netýkavka malokvětá a metlice trsnatá. Cíl péče: Samovolný vývoj, bez invazních druhů rostlin. Bez zásahu. - - - Bez zásahu. - - - 20
4 0,7461 Mokřadní vrbiny s dominantní vrbou popelavou (Salix cinerea), dále vrba křehká (Salix fragilis) a osika (Populus tremula). V bylinném patře kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Bez zásahu. - - - 5 0,9441 Cíl péče: Samovolný vývoj, bez invazních druhů rostlin. Mozaika biotopů Vegetace vysokých ostřic (60%) a Rákosiny eutrofních stojatých vod (40%). Na ploše se střídají různé dominanty zblochan vodní (Glyceria maxima), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), ostřice zobánkatá (Carex rostrata) a ostřice měchýřkatá (Carex vesicaria). Dále bahnička mokřadní (Eleocharis palustris), pryskyřník plamének (Ranunculus flamulla), karbinec evropský (Lycopus europeus), bublinatka jižní (Utricularia australis), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata) aj. Bez zásahu. V případě nutnosti jednou za 10 let redukovat sukcesi. - - - 6 1,254 7 0,0295 8 0,1018 Cíl péče: Zachování biotopu rákosin a ostřicových porostů jako hnízdiště bahňáků a vrubozobých, sukcese do 10%, bez invazních druhů rostlin. Porosty vysokých ostřic s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), dále ostřice štíhlá (Carex acuta), zblochan vodní (Glyceria maxima), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), bublinatka jižní (Utricularia australis) aj. Cíl péče: Zachování biotopu ostřicových porostů jako hnízdiště bahňáků a vrubozobých, sukcese do 10%, bez invazních druhů rostlin. Rakosiny eutrofních stojatých vod monokultura rákosu obecného (Phragmites australis), ojediněle chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Cíl péče: Zachování biotopu rákosin jako hnízdiště bahňáků a vrubozobých, sukcese do 10%, bez invazních druhů rostlin. Zarůstající výběžek (kosa) pevniny do vodní plochy vrby, chrastice, rákos, ostřice. Cíl péče: Samovolný vývoj. Bez zásahu. V případě nutnosti jednou za 10 let redukovat sukcesi. Bez zásahu. V případě nutnosti jednou za 10 let redukovat sukcesi. - - - - - - Bez zásahu. - - - 21
9 1,251 10 0,3334 11 0,45 12 1,631 Rakosiny eutrofních stojatých vod monokultura rákosu obecného (Phragmites australis). Cíl péče: Zachování biotopu rákosin jako hnízdiště bahňáků a vrubozobých, sukcese do 10%, bez invazních druhů rostlin. Porosty vysokých ostřic s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), dále ostřice štíhlá (Carex acuta), zblochan vodní (Glyceria maxima), orobinec širokolistý (Typha latifolia), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), sítina rozkladitá (Juncus effusus), pcháč rolní (Cirsium arvense) aj. Cíl péče: Zachování biotopu ostřicových porostů jako hnízdiště bahňáků a vrubozobých, sukcese do 10%, bez invazních druhů rostlin. Sukcesní porost bříz a osik, v podrostu třtina. Cíl péče: Samovolný vývoj, bez invazních druhů rostlin. Údolní jasanovo-olšové luhy s dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa), v příměsi bříza (Betula pendula), ojediněle smrk a borovice. V bylinném patře ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), kopřiva (Urtica dioica), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) a svízel přítula (Galium aparine). Bez zásahu. V případě nutnosti jednou za 10 let redukovat sukcesi. Bez zásahu. V případě nutnosti jednou za 10 let redukovat sukcesi. - - - - - - Bez zásahu. - - - Bez zásahu. - - - 13 1,721 14 5,705 Cíl péče: Samovolný vývoj, bez invazních druhů rostlin. Smrkový porost, občas břízy a modříny, časté vývraty. Podrost chudý např. šťavel kyselý, netýkavka malokvětá, ostřice třeslicovitá. Cíl péče: Samovolný vývoj, bez invazních druhů rostlin. Sukcesní porost bříz, místy osika, ojediněle smrk, borovice, bez černý. Plocha je převážně suchá, v podrostu dom. třtina chloupkatá, místy ostřice třeslicovitá, kopřiva, přeslička lesní, šťavel a borůvka. Bez zásahu. Možná mechanická asanace kůrovcových stromů s ponecháním hroubí i nehroubí na místě k zetlení. dle potřeby dle potřeby dle potřeby Bez zásahu. - - - Cíl péče: Samovolný vývoj, bez invazních druhů rostlin. 22
15 10,771 Rašelinná březina s břízou pýřitou a b. bělokorou (Betula pubescens a B. pendula), v keřovém patře a náletu hojný smrk, občas borovice a krušina olšová. Bylinné patro má pokryvnost kolem 50%, hojná borůvka (Vaccinium myrtillus) a třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa). Bohaté mechové patro s rašeliníky a dalšími mechy. Bez zásahu. - - - 16 0,8691 17 0,7964 18 1,232 19 1,734 Cíl péče: Samovolný vývoj, bez invazních druhů rostlin. Smrkový porost. Cíl péče: Samovolný vývoj, bez invazních druhů rostlin. Porosty vysokých ostřic s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), občas vrbina obecná (Lysimachia vulgaris). Cíl péče: Zachování biotopu ostřicových porostů jako hnízdiště bahňáků a vrubozobých, sukcese do 10%, bez invazních druhů rostlin. Porosty vysokých ostřic s dominantní ostřicí zobánkatou (Carex rostrata, 80%) a chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea, 20%), pouze ojediněle vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), svízel bahenní (Galium palustre) a smldník bahenní (Peucedanum palustre). Cíl péče: Zachování biotopu ostřicových porostů jako hnízdiště bahňáků a vrubozobých, sukcese do 10%, bez invazních druhů rostlin. Rákosiny eutrofních stojatých vod monokultura zblochanu vodního (Glyceria maxima) v okraji vodní nádrže. Spíše ojediněle chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), sítina rozkladitá (Juncus effusus) a vrbina obecná (Lysimachia vulgaris). Cíl péče: Zachování biotopu rákosin jako hnízdiště bahňáků a vrubozobých, sukcese do 10%, bez invazních druhů rostlin. Bez zásahu. Možná mechanická asanace kůrovcových stromů s ponecháním hroubí i nehroubí na místě k zetlení. Bez zásahu. V případě nutnosti jednou za 10 let redukovat sukcesi. Bez zásahu. V případě nutnosti jednou za 10 let redukovat sukcesi. Bez zásahu. V případě nutnosti jednou za 10 let redukovat sukcesi. dle potřeby dle potřeby dle potřeby - - - - - - - - - 23
20 0,1474 21 1,301 22 0,9516 Vlhké pcháčové louky monokultura sítiny rozkladité (Juncus effusus). Cíl péče: Samovolný vývoj. Asi 65% zaujímá přechodové rašeliniště s dom. ostřicí zobánkatou (Carex rostrata), hojné rašeliníky a ploníky. V návaznosti na rašelinnou březinu sukcese asi 20-25%. Jedná se převážně o břízy, méně smrky a borovice. Zbytek plochy zaujímají porosty vysokých ostřic s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea). Cíl péče: Redukovat sukcesi na pokryvnost kolem 10% s cílem zachovat biotop přechodového rašeliniště v dobrém stavu. Bez invazních druhů rostlin. Vlhká pcháčová louka (60%) a přechodové rašeliniště (15%) zarůstající sukcesí (25%), především smrky, břízy, občas krušina olšová a tavolník vrbolistý. Na rašelinných plochách ostřice zobánkatá (Carex rostrata), mochna bahenní (Potentila palustris) a rašeliníky. Na pcháčových loukách sítina rozkladitá (Juncus effusus), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), psineček obecný (Agrostis capillaris), pcháč bahenní (Cirsium palustre), hrachor luční (Lathyrus pratensis), karbinec evropský (Lycopus europeus), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides) aj. Rašelinný biotop tvoří v ploše několik mikroploch nevalné kvality, dlouhodobé udržení není na této ploše reálné, proto bude ponechána samovolnému vývoji. Bez zásahu. - - - Redukce náletových dřevin bude provedena do tří let tak, aby se pokryvnost dřevin v ploše pohybovala kolem 10%, vzrostlí soliterní jedinci budou ponecháni. 1 mimo vegetační sezónu, do tří let 1x za dobu platnosti plánu péče Bez zásahu. - - - 23 1,24 Cíl péče: Samovolný vývoj. Vegetace vysokých ostřic s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea, 70%) a ostřicí zobánkatou (Carex rostrata, 20%), hojný i smldník bahenní (Peucedanum palustre), dále sítina rozkladitá (Juncus effusus), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), karbinec evropský (Lycopus europeus), pcháč bahenní (Cirsium palustre) aj. Roztroušený nálet smrku a bříz (do 5%). Bez zásahu. V případě nutnosti jednou za 10 let redukovat sukcesi. - - - Cíl péče: Zachování biotopu ostřicových porostů jako hnízdiště bahňáků a vrubozobých, sukcese do 10%, bez invazních druhů rostlin. 24
24 1,226 25 1,389 26 1,043 Smrkový porost, v okrajích břízy a krušina olšová. Cíl péče: Samovolný vývoj, bez invazních druhů rostlin. Přechodové rašeliniště (80%) s dom. ostřicí obecnou a o. zobánkatou (Carex nigra a C. rostrata), dále smldník bahenní (Peucedanum palustre), karbinec evropský (Lycopus europeus), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris). Mechové patro (pokryv. 90%) s dom. zelenými rašeliníky, místy hojné i ploníky. Vegetace vysokých ostřic (20%) s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea). Nálet bříz, smrků a borovic cca 10%. Sledovat vývoj sukcese a případně během platnosti plánu péče provést redukci. Cíl péče: Zachování biotopu přechodového rašeliniště a ostřicových porostů v dobrém stavu, tzn. sukcesi držet na pokryvnosti kolem 10%, bez invazních druhů rostlin. Vzhledem k tomu, že pokryvnost dřevin se nyní pohybuje na stanoveném maximu, je velmi pravděpodobné, že bude potřeba provést redukci dřevin do 10 let. Porosty vysokých ostřic s dom. chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) a ostřicí štíhlou (Carex acuta), dále ostřice zobánkatá (Carex rostrata), přeslička poříční (Equisetum fluviatile), smldník bahenní (Peucedanum palustre), karbinec evropský (Lycopus europeus), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), pcháč bahenní (Cirsium palustre), šťovík vodní (Rumex aquaticus), zblochan vodní (Glyceria maxima), sítina rozkladitá (Juncus effusus), orobinec širokolistý (Typha latifolia) aj. Bez zásahu. Možná mechanická asanace kůrovcových stromů s ponecháním hroubí i nehroubí na místě k zetlení. Bez zásahu. V případě nutnosti jednou za 10 let redukovat sukcesi tak, aby se pokryvnost dřevin v ploše pohybovala kolem 10%, vzrostlí soliterní jedinci budou ponecháni. Bez zásahu. V případě nutnosti jednou za 10 let redukovat sukcesi. dle potřeby dle potřeby dle potřeby 2 mimo vegetační sezónu 1x za dobu platnosti plánu péče - - - 27 1,583 Cíl péče: Zachování biotopu ostřicových porostů jako hnízdiště bahňáků a vrubozobých, sukcese do 10%, bez invazních druhů rostlin. Údolní jasanovo-olšové luhy s dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa), občas bříza a jeřáb, v podrostu ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), kopřiva (Urtica dioica). Cíl péče: Samovolný vývoj, bez invazních druhů rostlin. 25 Bez zásahu. - - -
28 0,3784 29 5,584 30 4,727 V této ploše se nacházejí biotopy V1G Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, porosty bez ochranářsky významných vodních makrofytů a biotop X7A Ruderální bylinná vegetace mimo sídla, ochranářsky významné porosty. Rozloha těchto biotopů závisí na výšce vodní hladiny přehradní nádrže. V pozdním létě a na podzim klesá hladina vody, zvětšuje se plocha obnažených den a tím i podíl bitopu X7A. Na obnaženém dni dominují semenáčky rodu dvouzubec (Bidens sp.), ojediněle žabník jitrocelový (Alisma plantagoaquatica), sítina niťovitá (Juncus filiformis) a chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Cíl péče: Samovolný vývoj. V této ploše se nacházejí biotopy V1G Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, porosty bez ochranářsky významných vodních makrofytů a biotop X7A Ruderální bylinná vegetace mimo sídla, ochranářsky významné porosty. Rozloha těchto biotopů závisí na výšce vodní hladiny přehradní nádrže. V pozdním létě a na podzim klesá hladina vody, zvětšuje se plocha obnažených den a tím i podíl bitopu X7A. Na obnaženém dni dominují semenáčky rodu dvouzubec (Bidens sp.), ojediněle žabník jitrocelový (Alisma plantagoaquatica), sítina niťovitá (Juncus filiformis) a chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Cíl péče: Samovolný vývoj. V této ploše se nacházejí biotopy V1G Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, porosty bez ochranářsky významných vodních makrofytů a biotop X7A Ruderální bylinná vegetace mimo sídla, ochranářsky významné porosty. Rozloha těchto biotopů závisí na výšce vodní hladiny přehradní nádrže. V pozdním létě a na podzim klesá hladina vody, zvětšuje se plocha obnažených den a tím i podíl bitopu X7A. Na obnaženém dni dominují semenáčky rodu dvouzubec (Bidens sp.), ojediněle žabník jitrocelový (Alisma plantagoaquatica), sítina niťovitá (Juncus filiformis) a chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Cíl péče: Samovolný vývoj. 26 Bez zásahu. - - - Bez zásahu. - - - Bez zásahu. - - -
27
28
29
30
31
Fotodokumentace 1. Porosty rákosin (M1.1) s převládajícím zblochanem vodním (v popředí) nebo rákosem obecným (v pozadí) 2. Porosty rákosin (M1.1) se zblochanem vodním v popředí, ostřicové porosty (M1.7) s dom. chrasticí rákosovitou představují poslední bezlesé sukcesní stádium tohoto biotopu (v pozadí) 32
3. Ostřicové porosty (M1.7) 4. Přechodové rašeliniště (R2.3) s ostřicí zobánkatou a rašeliníkem 33
5. Vegetace bahnitých substátů s bahničkou mokřadní (M1.3) 6. Obnažené dno lipenské přehradní nádrže v podzimním období, vegetaci tvoří převážně dvouzubce (Bidens sp. X7A) 34
7. Rašelinné březiny (L10.1) 8. Nálety pionýrský dřevin s dom. břízou na sušších stanovištích, v podrostu třtina (X12A) 35
9. Mokřadní vrbiny (K1) v okraji přehradní nádrže 10. Jasanovo-olšové luhy (L2.2) 36