Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.16 Vady dřeva Kapitola 25 Poškození rostlinami Tomáš Wolny 30. 9. 2012
Obsah ÚVOD - ANOTACE... 1 1 POŠKOZENÍ ROSTLINAMI... 2 1.1 NA ŽIVÝCH STROMECH SE VYSKYTUJÍ DVA DRUHY ROSTLIN... 2 2 DOPORUČENÁ LITERATURA... 5 3 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE... 6 4 SEZNAM OBRÁZKŮ... 7
Úvod anotace Výukový materiál se zabývá Poškozením rostlinami, jejich rozdělením, měřením a následnou klasifikaci, jako vady dřeva. Výklad je doplněn kontrolními otázkami k procvičování a opakování. Cílem výukového materiálu je poskytnutí dostatečného množství informací o vadách a poskytnout studentům dostatek podkladů pro kvalifikované rozhodování při určování a posuzování konkrétní vady dřeva. Výukový materiál je součástí celku, který se zabývá souhrnem nejčastějších vad dřeva před jeho zpracováním, po jeho zpracování a při výrobě. Zpracovaný materiál je možné použít při vyučování studijního oboru nábytkářství 33-42- M/01a učebních oborů truhlářů 33-56-H/01, tesařů 36-64-H/01. Vzdělávací materiál svým obsahem, pokrývá podstatnou obsahovou část tematických celků v odborných předmětech Nauka o materiálech. 1
1 Poškození rostlinami Poškozením cizopasnými rostlinami se rozumí otvory ve dřevě vytvořené činností kořenů parazitních rostlin. Jedná se o stopy po jmelí a ochmetu. Tyto rostliny dřevo poškozují svými kořeny (haustoriemi), které odebírají stromu vodu a minerální látky. Oba druhy rozšiřují ptáci, kteří se živí jejich bobulemi. Další rostliny, jako je například břečťan (Hedera helix L.), jsou neškodné a strom využívají jen jako mechanickou oporu. Měří se buď délka postižené zóny, která se vyjádří v m s přesností na 2 desetinná místa nebo jako procentický podíl délky kulatiny nebo odhadnuté výšky stromu. Nebo se rozsah vady neměří a výskyt se jen zaznamenává. U kulatiny se doporučuje zaznamenat vzdálenost mezi čelem a postiženým místem. U stromů se doporučuje odhadnout výšku poškození nad zemí a vyjádřit ji v m s přesností na 2 desetinná místa. Poškození dřeva cizopasnými rostlinami je v našich podmínkách poměrně malé a málo časté. Dřevo je znehodnoceno perforací a snižuje jeho mechanické vlastnosti. Proděravění dřevní části zasahuje nejvýše do běli, takže tato část dřeva přechází většinou jako krajina při výrobě řeziva do odpadu. Protože se vada vyskytuje v horních partiích kmenů, není poškození dřeva vážné. Obrázek 1 Cizopasné rostliny Poškození cizopasnými rostlinami se zabraňuje jen v ojedinělých případech u velmi cenných stromů a zásah se omezuje jen na ořezání větví, na kterých se jmelí vyskytuje, aby jeho kořeny nemohly pronikat do kmenů. Celé stromy se vysekávají jen na místech s hromadným výskytem trsů jmelí, aby se předešlo rozšíření i na ostatní části porostu. 1.1 Na živých stromech se vyskytují dva druhy rostlin Popínavé rostliny břečťan, chmel se ovíjejí kolem stromu, svými kořínky vnikají pod kůru, omezují proudění produktů fotosyntézy lýkem a způsobují vznik nádorů. 2
Parazitní rostliny jmelí listnáčové, jmelí jehličnanové a ochmel evropský, svými kořeny provrtávají bělavou část dřeva v horní části kmene a na větvích, čímž přerušují proud vody s rozpuštěnými látkami. Pří větším rozšíření poškozují bělová pletivy natolik, žertev usychá a někdy uschne i celý strom. Viscum album - jmelí bílé Vytrvalý, stálezelený, parazitický, dvoudomý keřík dosahující v průměru až okolo 1 m. Namísto kořenů jsou vyvinuty savé orgány, kterými rostlina prorůstá kůrou hostitele a napojuje se na jeho cévní systém. Kmínek je krátký, pravidelně se vidličnatě větvící. Listy vstřícné, křižmostojné nebo po 3 až 4 v přeslenu, přisedlé, kožovité, kopisťovité, obkopinaté nebo obvejčité, tupé, na bázi klínovitě zúžené, neopadavé. Květy samčí a samičí na různých rostlinách, vyrůstají po 2 až 5 v paždí listenů, drobné, přisedlé, 4četné, žlutozelené, samčí intenzivně vonící. Plodem je bílá nebo nažloutlá bobule, velmi lepkavá. Kvete v III až V. Jsou rozlišeny tři podruhy jmelí, jimiž jsou: Jmelí bílé pravé (Viscum album subsp. album), které roste na dvouděložných dřevinách (např. lípa, topol, jabloň, akát, javor, jeřáb, vrba, bříza, meruňka, hloh, dub aj.). Jmelí bílé borovicové (Viscum album subsp. austriacum), které roste na borovici a smrku ztepilém. Jmelí bílé jedlové (Viscum album subsp. abietis), které roste na jedli bělokoré. Jmelí sice odebírá hostitelské rostlině roztok minerálních látek, ale svého hostitele obvykle vážněji nepoškozuje. Na druhou stranu pravděpodobně jmelí svému hostiteli předává část svých asimilátů, které jej chrání proti některým živočišným či houbovým škůdcům. Semena jmelí jsou nejvíce šířena drozdovitými ptáky, přičemž ta semena, která prošla zažívacím traktem ptáka, vykazují výrazně vyšší klíčivost. Rozšíření: V ČR lokálně roztroušeně až hojně, v některých územích však vzácně až zcela chybí (např. část středních a západních Čech nebo severozápad Moravy). Celkově roste v Evropě na severu po jih Skandinávie, na východě po Ural a Krym, na jihu po sever Španělska, ostrůvkovitě pak v mírném pásmu Asie, na severu Afriky. 3
Kontrolní otázky: 1) Popiš poškození rostlinami.. 2) Které dva druhy cizopasných rostlin se vyskytují na živých stromech. 4
2 Doporučená literatura 1. Ing. Josef Klír. Vady dřeva: SNTL Praha, 1981. 2. Zdeňka Křupalová. Nauko o materiálech. Sobotáles Praha, 2008. ISBN 978-80-86817-25-5 3. Nutsch, W. A kol. Příručka pro truhláře. Sobotáles Praha, 1999. ISBN 80-85920-60-3 5
3 Použitá literatura a zdroje 1. Ing. Josef Klír. Vady dřeva: SNTL Praha, 1981. 2. Zdeňka Křupalová. Nauko o materiálech. Sobotáles Praha, 2008. ISBN 978-80-86817-25-5 3. Nutsch, W. A kol. Příručka pro truhláře. Sobotáles Praha, 1999. ISBN 80-85920-60-3 6
4 Seznam obrázků OBRÁZEK 1 CIZOPASNÉ ROSTLINY... 2 7