VŠB TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Hornicko-geologická fakulta Institut ekonomiky a systémů řízení

VŠB TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Hornicko-geologická fakulta Institut ekonomiky a systémů řízení VOLBY V ČR A POROVNÁNÍ ÚČASTI OBYVATELSTVA VE VOLBÁCH DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ Vedoucí bakalářské práce: Ing. Krčmarská Lucie, Ph.D. Datum zadání: duben 2007 Datum odevzdání: duben 2008 Most 2008 Jitka Vlastníková

Prohlašuji, že jsem celou bakalářskou práci včetně příloh vypracovala samostatně a uvedla jsem všechny použité podklady a literaturu. V Mostě dne 30.4.2008 Jitka Vlastníková

Obsah - 3-1. Úvod... 6 2. Volby v ČR... 9 2.1 Volby do Parlamentu České republiky... 9 2.1.1. Zákon č. 247/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů obecná ustanovení... 9 2.1.2. Zákon č. 247/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů volby do Poslanecké sněmovny... 13 2.1.3 Zákon č. 247/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů volby do Senátu 13 2.2 Volby do zastupitelstev krajů... 14 2.2.1 Zákon 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, ve znění pozdějších předpisů obecná ustanovení... 14 2.2.2 Zákon 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, ve znění pozdějších předpisů volební orgány... 15 2.2.3 Zákon 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, ve znění pozdějších předpisů kandidátní listiny a hlasovací lístky... 15 2.2.4 Zákon 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, ve znění pozdějších předpisů hlasování... 16 2.1.3 Zákon 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, ve znění pozdějších předpisů zjišťování výsledků voleb, vznik a zánik mandátu... 17 2.3 Volby do evropského parlamentu... 19 2.3.1 Zákon 62/2003 SB o volbách do Evropského parlamentu ve znění pozdějších předpisů obecná ustanovení... 19 2.3.2 Zákon 62/2003 SB o volbách do Evropského parlamentu ve znění pozdějších předpisů volební orgány... 20 2.3.3 Zákon 62/2003 SB o volbách do Evropského parlamentu ve znění pozdějších předpisů kandidátní listiny... 21 2.3.4 Zákon 62/2003 SB o volbách do Evropského parlamentu ve znění pozdějších předpisů seznam voličů... 21 2.3.5 Zákon 62/2003 Sb. o volbách do Evropského parlamentu ve znění pozdějších předpisů hlasování, zjišťování výsledku voleb... 22 2.3.6 Zákon 62/2003 Sb. o volbách do Evropského parlamentu ve znění pozdějších předpisů vznik a zánik mandátu, neslučitelnost funkcí a nastupování náhradníků... 24 2.4 Volby do zastupitelstev obcí... 24 2.4.1 Zákon 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí obecná ustanovení, volební orgány... 24 2.4.2 Zákon 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí kandidátní listiny a hlasovací lístky, hlasování... 25 2.4.3 Zákon 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí hlasování, zjišťování výsledků voleb... 28 2.4.4 Zákon 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí vznik a zánik mandátu, nastupování náhradníků a nové volby... 32 2.4.5 Zákon 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí soudní přezkum, nároky, členů okrskových volebních komisí, přestupky a jiné správní delikty, ustanovení společná, přechodná a závěrečná... 33 3. Struktura obyvatel ve dvou srovnatelných obcí v ČR... 34 3.1 Město Duchcov... 34

Obsah - 4-3.1.1 Struktura obyvatel při sčítání lidu v roce 2000 ve městě Duchcov... 35 3.1.2 Vývoj počtu obyvatel v letech 2002 2006 ve městě Duchcov... 35 3.2 Město Bystřice nad Pernštejnem... 36 3.2.1 Struktura obyvatel při sčítání lidu v roce 2000 ve městě Bystřice nad Pernštejnem... 37 3.2.2 Vývoj počtu obyvatel v letech 2002-2006 ve městě Bystřice nad Pernštejnem... 38 4. Účast voličů ve vybraných obcích při volbách do zastupitelstev obcí... 39 4.1 Účast voličů při volbách do zastupitelstva města Duchcov 20.10. 21.10.2006... 39 4.2 Účast voličů při volbách do zastupitelstva města Bystřice nad Pernštejnem 20.10. 21.10.2006... 40 5. Porovnání a vyhodnocení počtu obyvatel vybraných obcí a účasti voličů při volbách do zastupitelstev obcí... 42 5.1 Počet obyvatel ve městě Duchcov a ve městě Bystřice nad Pernštejnem.. 42 5.2 Volební účast ve městě Duchcov a ve městě Bystřice nad Pernštejnem při volbách do zastupitelstva obce... 42 6. Závěr... 45

- 5 - ANOTACE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Politická strana je organizovaná skupina lidí, spojená za účelem získat a využít státní moc. Demokratická strana užívá k uchopení a udržení politické moci ústavní a zákonné metody. Důvodem existence takových stran je obhajoba skupinových zájmů. Ta probíhá prostřednictvím voleb. V současné době je zapotřebí, aby si občané uvědomili, že jejich účast při všech volbách je velice důležitá, protože oni rozhodují o tom, která politická strana bude zvolena a bude obhajovat jejich zájmy. Nezáleží na tom, jestli je to ve volbách do zastupitelstva obce, do zastupitelstva kraje, do Parlamentu, do Senátu nebo do Evropského parlamentu. Všechny volby jsou pro občany důležité. ANOTATION OF THESIS Political party is an organized group of people created to protect public interests by gaining and utilizing state power. To seize and maintain political power democratic party uses constitutional and legitimate means, elections by default. Nowadays it is necessary that citizens find their attendance at each election important, because it is them and only them who decide which political party will be chosen to protect their interests. It doesn t matter whether local authority elections, regional council elections, elections of deputies, senators or members of European Parliament are considered. For citizens all elections are important

Úvod - 6-1. Úvod Pro porozumění dnešní demokracii a volbám v Česku je nutné pochopit východiska a souvislosti formování současného režimu. Sametová revoluce v Československu roku 1989 byla součástí demokratizační vlny, která se valí světem od roku 1974. Toto datum je zpravidla spojováno s událostmi v tehdejším Portugalsku: ve čtvrtek 25. dubna 1974, 25 minut po půlnoci, začalo v Lisabonu rádio hrát píseň Grandola vila morena což byl signál pro vojenský převrat. převažuje počet demokratických států nad státy s jinými režimy. [1] Poprvé v dějinách Toto datování počátku aktuálního růstu počtu demokratických režimů ve světě pochází z díla amerického politologa Samuela Huntingtona Třetí vlna. Podle tohoto autora, který zahájil v 90. letech minulého století nový výzkum problematiky demokracie, byla změna režimu v Československu roku 1989 součástí již třetí vlny demokratizace ve světě. Moderní demokracie je především samosprávou autonomních osobností. Lid je společenství všech samosprávných osobností, které jsou definovány svými nezadatelnými lidskými právy. Tato práva předcházejí svým vznikem demokracii a jsou hodnotově nadřazená. Demokracie je procesem, v němž jsou lidská práva přetvářena v politické instituce a normy ( zpravidla ústavou a vždy zákony ), regulujícími jak chování těchto institucí, tak i chování jednotlivců. Po vzniku České republiky 1.ledna 1993 navázal její volební systém na normy a instituce zaniklé česko-slovenské federace. Základní změny volebního systému jsou uvedeny v Ústavě, která byla přijata Českou národní radou 16.12.1992. Parlament České republiky se stal dvoukomorový. Volby do Poslanecké sněmovny se konají podle zásad poměrného zastoupení a volby do Senátu se konají podle zásad většinového systému. Krajské volby probíhají na základě systému poměrného zastoupení, což stanovuje zákon. Ústavní principy voleb jsou konkretizovány ve volebních zákonech, vyhláškách a směrnicích. Volební systém je souhrnem všech pravidel či sociálních norem, které regulují volební vztahy [ 1]. Jsou to státem stanovená pravidla přípravy voleb, jejich organizace a zjišťování volebních výsledků. Volební systém je souhrn pravidel daných

Úvod - 7 - rozhodnutím, zda volby proběhnou podle většinového principu, nebo podle principu poměrného zastoupení či podle jiného principu [ 1]. Volební systémy se rozlišují podle tří hlavních znaků: 1) Podle charakteru a teritoriálního rozsahu volebních obvodů. 2) Podle možností, které mají voliči při výběru jednotlivých kandidátů. 3) Podle způsobu počítání hlasů a jejich převádění na mandáty. Při většinovém systému získává mandát jeden kandidát, a to ten, který obdržel většinu hlasů. Relativní ( prostý ) většinový systém pro jednomandátové obvody vítězí kandidát, který získal nejvíce hlasů bez ohledu na to, jak velký je tento zisk. Poslancem se tedy může stát i kandidát, který získal méně než 50 % hlasů voličů. Relativní většinový systém pro vícemandátové obvody rozhoduje se o více než o jednom mandátu a volič má tolik hlasů kolik je mandátů. Volič hlasuje pro jednotlivé kandidáty. Stranický blokový systém volič hlasuje pro vázané kandidátní listiny stran, hnutí či koalic, nikoliv pro jednotlivé kandidáty. Absolutní většinový systém kandidát pro obdržení mandátu musí získat nadpoloviční počet odevzdaných platných hlasů. V Česku se tento systém používá při volbách senátorů. Alternativní hlasování je to preferenční hlasování v jednomandátovém okruhu. Voliči očíslují kandidáty podle preference, kandidát, který obdrží nad 50 % hlasů v rámci preferencí, tak vítězí. Při systému poměrného zastoupení získávají kandidující politické strany, koalice či hnutí mandáty podle toho, jaký byl poměr mezi hlasy odevzdanými pro ně. Systém kandidátních listin volič rozhoduje ve vícemandátových obvodech hlasováním pro vybranou politickou stranu, hnutí či koalici. V Česku se tento systém používá při volbách do Poslanecké sněmovny. Systém jednojmenného přenosného hlasování volič má možnost vytvořit pořadí kandidátů.

Úvod - 8 - Při smíšeném systému se většinou jedná o kombinaci většinového systému a systému poměrného zastoupení. Koexistence různé metody a procedury jsou užívány v odlišných volebních obvodech. Personalizované proporční zastoupení část parlamentu se volí na základě většinového systému a druhá část pomocí systému kandidátních listin. Mandáty, které strana získá v jednomandátových většinových okruzích, jsou odečteny od celkového množství mandátů, které tato strana získala rámci systému poměrného zastoupení. Paralelní systém kombinace systému většinového a poměrného. Volič má dva hlasy, přičemž jeden dává straně, hnutí či koalici, druhý dává kandidátovi za jednomandátový volební obvod.

Volby v ČR - 9-2. Volby v ČR 2.1 Volby do Parlamentu České republiky Volby do Parlamentu České republiky jsou dány zákonem č. 247/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Článek 26 Ústavy definuje mandát v Parlamentu jako volný když říká, že poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy. To znamená, že poslanec, ale ani senátor se nemusí při rozhodování o hlasování ohlížet na názory voličů, kteří ho volili, ani na názor politické strany, hnutí či koalice, které jej kandidovaly. Poslanec není odvolitelný voliči ani politickou stranou. Do Poslanecké sněmovny nemůže kandidovat nezávislý kandidát. Své přihlášky k volební registraci mohou podat pouze strany, hnutí a koalice. [ 1] 2.1.1. Zákon č. 247/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů obecná ustanovení Do Parlamentu ČR se volí na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. Do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se volí podle zásad poměrného zastoupení, do Senátu Parlamentu České republiky se volí podle zásad většinového systému. ( 1 odst. 2 ) Volby do Parlamentu ČR vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Rozhodnutí o vyhlášení voleb se uveřejňuje ve Sbírce zákonů. Za den vyhlášení voleb do Parlamentu ČR se považuje den, kdy byla rozeslána částka Sbírky zákonů, v níž bylo rozhodnutí o vyhlášení voleb do Parlamentu ČR uveřejněno ( 1 odst. 3 ). Volby do Parlamentu se na území ČR konají ve dvou dnech, kterými jsou pátek a sobota. V pátek začíná hlasování ve 14,00 hodin a končí ve 22,00 hodin. V sobotu začíná hlasování v 8,00 hodin a končí ve 14,00 hodin. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se v zahraničí konají ve dvou dnech, které jsou určeny v tomto zákoně. Voliči jsou zapsáni ve stálých nebo zvláštních seznamech. Každý volič může být zapsán pouze v jednom seznamu voličů. Voliči, který nebude moci volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu je zapsán, vydá obecní úřad, popřípadě zastupitelská úřad na jeho žádost voličský průkaz a poznamená tuto skutečnost do stálého seznamu. Voličský průkaz pro volby do Senátu se vydává pouze voličům zapsaným ve stálém seznamu ve volebním obvodu, kde jsou

Volby v ČR - 10 - vyhlášeny volby.voličský průkaz opravňuje k zápisu do výpisu ze zvláštního seznamu ve dnech voleb a) do Poslanecké sněmovny v jakémkoli volebním okrsku, popřípadě zvláštním volebním okrsku b) do Senátu ve volebním okrsku spadajícím do volebního obvodu, kde jsou volby vyhlášeny a v jehož územním obvodu je volič přihlášen k trvalému pobytu, popřípadě v jakémkoli volebním okrsku spadajícím do volebního obvodu, kde jsou vyhlášeny volby, jde-li o voliče, který nebydlí na území České republiky ( 6 odst. 3 ). Volebními orgány podle tohoto zákona jsou: Státní volební komise, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí, Český statistický úřad, krajský úřad, v hlavním městě Praze Magistrát města Prahy, pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu, v hlavním městě Praze úřad městské části v sídle volebního obvodu a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst, pověřený obecní úřad, v hlavním městě Praze úřad městské části, Úřad městské části Praha 1pro úschovu výsledků hlasování ze zahraničí, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň úřad městské části nebo městského obvodu, obecní úřad, starosta obce, primátor statutárního města, které není územně členěno, a v územně členěných statutárních městech a v hlavním městě Praze starosta městské části nebo městského obvodu, zastupitelský úřad, okrsková volební komise, zvláštní okrsková volební komise pro volby do Poslanecké sněmovny. Činnost volebních orgánů je výkonem státní správy ( 7 ). V dalších paragrafech tohoto zákona je popsána činnost volebních orgánů. Informování voličů starosta zveřejní způsobem v místě obvyklým, nejpozději 15 dnů přede dnem voleb, oznámení o době a místě konání voleb v obci. Bylo-li na území obce zřízeno více volebních okrsků, uvede, které části obce náleží do jednotlivých volebních okrsků, a oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň starosta uvede v oznámení adresy volebních místností. Starosta v oznámení upozorní voliče na povinnost prokázat při hlasování totožnost a státní občanství České republiky a uvede další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu voleb ( 15 ). Volební kampaň pro volební kampaň může starosta vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to 16 dnů přede dnem voleb. Možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících volebních stran a koalic, popřípadě kandidátů při volbách do Senátu.Volební kampaň musí probíhat čestně a

Volby v ČR - 11 - poctivě. V době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Parlamentu České republiky a končící ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních a volebních průzkumů. V objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí je ve dnech, ve kterých v těchto objektech probíhá hlasování, zakázána volební agitace pro politické strany, politická hnutí, koalice a kandidáty. Členové okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí nemohou poskytovat informace o průběhu voleb, a to až do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování, zákaz se nevztahuje na informace o počtu voličů, kteří již hlasovali ( 16 ). Volební místnost musí být pro každý volební okrsek vybavena volební schránkou, přenosnou volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků, prázdných obálek opatřených úředním razítkem, psacími potřebami, výpisy ze stálého seznamu a tímto zákonem, který musí být voličům na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí. Ve volebních místnostech jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory, oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. Na objektu, ve kterém se nachází volební místnost, se vyvěsí státní vlajka a ve volební místnosti se na důstojném místě umístí velký státní znak. Ve volební místnosti musí být na viditelném místě vyvěšeny hlasovací lístky označené nápisem vzor a prohlášení o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidátů, pokud byla doručena do 48 hodin před zahájením voleb ( 17 ). Volič hlasuje osobně, zastoupení není přípustné. Volič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky, platným diplomatickým nebo služebním pasem České republiky anebo cestovním průkazem, nebo platným občanským průkazem. Neprokáže-li volič svou totožnost a státní občanství České republiky nebude mu hlasování umožněno. Voliče, který není zapsán ve výpisu ze stálého seznamu a který prokáže své právo hlasovat ve volebním okrsku, okrsková volební komise dopíše do výpisu ze stálého seznamu dodatečně a umožní mu hlasovaní. Volič, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem, je povinen tento průkaz odevzdat okrskové volební komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi, ta jej přiloží k výpisu ze zvláštního seznamu. Volič může požádat ze závažných, zejména zdravotních důvodů obecní úřad a ve dnech voleb okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, a to pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena. Mimo území České republiky nelze do přenosné volební schránky hlasovat ( 19 ).

Volby v ČR - 12 - Po obdržení úřední obálky, popřípadě hlasovacích lístků vstoupí volič do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků. Volič hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku s hlasovacím lístkem před okrskovou volební komisí do volební schránky. Za voliče, který není schopen vložit úřední obálku s hlasovacím lístkem do volební schránky, může tak učinit jiný volič, nikoliv však člen okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise. Voliči, který se neodebral do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků, okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise hlasování neumožní ( 19a ). Po prvním dnu voleb zajistí okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise zapečetění volební schránky, popřípadě přenosné volební schránky tak, aby do nich nebylo možné vkládat hlasovací lístky ani je vybírat a zabezpečí i ostatní volební dokumenty. Před zahájením druhého dne voleb zkontroluje okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise neporušenost pečetí a sejme je. Nastanou-li okolnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo je ukončit, může okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise odročit zahájení hlasování na pozdější hodinu nebo je přerušit anebo prodloužit dobu hlasování, nejdéle však o 1 hodinu. Okrsková volební komise o takovém opatření vyrozumí voliče způsobem v místě obvyklým a dále obecní úřad a pověřený obecní úřad, vyrozumí rovněž příslušný krajský úřad při volbách do Poslanecké sněmovny nebo příslušný pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu při volbách do Senátu ( 21 ). Při hlasování a při sčítání hlasů ve volební místnosti členy okrskové volební komise může krajský nebo pověřený obecní úřad provést kontrolu na místě. Z provedené kontroly vyhotoví záznam, který je součástí volební dokumentace. Při zjištění drobných nedostatků odstraní tyto předseda okrskové volební komise na pokyn krajského úřadu a pověřeného obecního úřadu na místě ihned. V případě zjištění závažných nedostatků dá krajský nebo pověřený obecní úřad pokyn k jejich odstranění okrskové volební komisi, která postupuje podle 21 ( 21a ). Jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení hlasování, uzavře se volební místnost, avšak před tím se umožní volit všem, kteří jsou ve volební místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise hlasování za ukončené ( 22 ). V místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni zaměstnanci Českého statistického úřadu, kteří mají pověření, zaměstnanci obce zařazení do pověřeného obecního úřadu, kteří mají osvědčení, členové Státní volební

Volby v ČR - 13 - komise a jejího sekretariátu, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Státní volební komise ( 23 ). 2.1.2. Zákon č. 247/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů volby do Poslanecké sněmovny Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let. Poslancem Poslanecké sněmovny může být zvolen každý volič, který druhý den voleb dosáhl věku nejméně 21 let. Volebními kraji jsou vyšší územní samosprávné celky ( 24 26 ). V 31-37 tohoto zákona je uvedeno jak podat kandidátní listinu, náležitosti kandidátní listiny, jejich registrace. Registrace kandidátní listiny je podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků. Kdo a jakým způsobem se může vzdát kandidatury nebo být odvolán. V 38 43 tohoto zákona je uvedeno, že krajský úřad zajišťuje tisk hlasovacích lístků, náležitosti hlasovacího lístku. Dále je zde uvedeno zjišťování výsledku hlasování, posuzování hlasovacích lístků. Okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování a tento zápis předá Českému statistickému úřadu. V 43-48 tohoto zákona je uvedeno předání zápisu o průběhu a výsledku hlasování Českému statistickému úřadu, informování politických stran, politických hnutí a koalic při volbách do Poslanecké sněmovny, zjišťování výsledků voleb ve volebním kraji, určení počtu poslanců velených ve volebních krajích. V 49 55 tohoto zákona je uveden postup politických stran, politických hnutí a koalic do skrutinia. Po jeho provedení vyhotoví Státní volební komise z údajů předaných Českým statistickým úřadem zápis o výsledku voleb. Činnost okrskové volební komise a zvláštní volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny je ukončena patnáctým dnem po vyhlášení výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Státní volební komisí. Státní volební komise vydá kandidátům zvoleným za poslance Poslanecké sněmovny do 1 měsíce od uveřejnění výsledku voleb osvědčení o tom, že druhým dnem voleb byli zvoleni. 2.1.3 Zákon č. 247/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů volby do Senátu Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Každé dva roky se volí třetina senátorů. Senátorem může být zvolen každý volič, který alespoň ve druhý den

Volby v ČR - 14 - voleb dosáhl věku nejméně 40 let. Pro tyto volby se na území České republiky vytváří 81 volebních obvodů. V každém volebním obvodu se volí jeden senátor ( 56 59 ). V 60 66 tohoto zákona je uvedeno jakým způsobem a co vše připojí kandidát k přihlášce k registraci. Kdy a jakým způsobem se může kandidát vzdát své kandidatury nebo být odvolán. V 67 78 tohoto zákona je uvedeno, že pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu zajistí tisk hlasovacích lístků, náležitosti hlasovacím lístku. Zjišťování výsledku hlasování okrskovou volební komisí, posuzování hlasovacích lístků, zápis o průběhu a výsledku hlasování. Předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen předá jeden stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování Českému statistickému úřadu. Český statistický úřad předá Státní volební komisi souhrnné výsledky voleb za volební obvody. Zvolen je kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu odevzdaných platných hlasů. Činnost okrskové volební komise při volbách do Senátu je ukončena patnáctým dnem po vyhlášení výsledu voleb do Senátu Státní volební komisí. Státní volební komise vydá kandidátům zvoleným za senátory do jednoho měsíce od uveřejnění výsledků voleb osvědčení o zvolení. V 82 89 jsou uvedena organizační a technická opatření. 2.2 Volby do zastupitelstev krajů Volby do zastupitelstev krajů jsou dány zákonem č. 130/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 2.2.1 Zákon 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, ve znění pozdějších předpisů obecná ustanovení V 1 5 tohoto zákona je uvedeno, že funkční období zastupitelstev krajů je čtyřleté. Volby do zastupitelstev krajů se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí. Volby do zastupitelstev krajů se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení. Vyhlašuje je prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Za den vyhlášení voleb do zastupitelstev krajů se považuje den, kdy byla rozeslána částka Sbírky zákonů, v níž bylo rozhodnutí o vyhlášení voleb do zastupitelstev krajů uveřejněno. Volby do zastupitelstev krajů se

Volby v ČR - 15 - konají ve dvou dnech, kterými jsou pátek a sobota. Hlasování začíná ve 14,00 hodin a končí ve 22,00 hodin prvého dne voleb a druhý den začíná v 8.00 hodin a končí ve 14,00 hodin. Právo volit do zastupitelstva kraje má státní občan České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku nejméně 18 let a je přihlášen k trvalému pobytu v obci, která náleží do územního obvodu kraje. Členem zastupitelstva kraje může být zvolen každý volič, u kterého není překážka ve výkonu volebního práva. 2.2.2 Zákon 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, ve znění pozdějších předpisů volební orgány V 6 19 tohoto zákona je uvedeno, že volebními orgány podle tohoto zákona jsou: Státní volební komise, Ministerstvo vnitra, Český statistický úřad, krajský úřad, pověřený obecní úřad, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň úřad městské části nebo městského obvodu, starosta obce, primátor statutárního města, které není územně členěno, a v územně členěných statutárních městech starosta městské části nebo městského obvodu, okrsková volební komise, ředitel krajského úřadu. Dále je zde popsána činnost jednotlivých volebních orgánů. Činnost volebních orgánů je výkonem státní správy. 2.2.3 Zákon 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, ve znění pozdějších předpisů kandidátní listiny a hlasovací lístky V 20 24 tohoto zákona je uvedeno, že kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev krajů mohou podávat registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice. Každá politická strana, politické hnutí a koalice může podat pro volby do téhož zastupitelstva kraje pouze jednu kandidátní listinu. Dále je zde uveden obsah kandidátní listiny. Politická strana, politické hnutí a koalice může na kandidátní listině uvést nejvýše o 5 kandidátů více, než kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva kraje. Po uplynutí šedesátého dne přede dnem voleb do zastupitelstva kraje nelze již doplňovat do kandidátní listiny další kandidáty ani vzájemně měnit jejich pořadí. Krajský úřad přezkoumá ve lhůtě od 66 do 60 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva kraje předložené kandidátní listiny. Krajský úřad ve lhůtě od 50 do 48 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva kraje rozhodne o registraci bezvadné kandidátní listiny, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině.

Volby v ČR - 16 - Kandidát se může před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury, nebo může zmocněnec politické strany, politického hnutí nebo koalice jeho kandidaturu odvolat. Po registraci kandidátních listin zajistí krajský úřad tisk hlasovacích lístků. Hlasovací lístek se tiskne samostatně pro každou politickou stranu, politické hnutí nebo koalici. Hlasovací lístky zašle krajský úřad prostřednictvím pověřených obecních úřadů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb do zastupitelstva kraje a v den voleb do zastupitelstva kraje všem okrskovým volebním komisím. 2.2.4 Zákon 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, ve znění pozdějších předpisů hlasování V 25 37 tohoto zákona je uvedeno, že hlasování do zastupitelstev krajů probíhá ve stálých volebních okrscích. Voliči jsou zapsáni ve stálých seznamech voličů. Starosta zveřejní způsobem v místě obvyklým, nejpozději do 15 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva kraje, oznámení o době a konání voleb do zastupitelstva kraje v obci. V tomto oznámení starosta upozorní voliče na povinnost prokázat při hlasování totožnost a státní občanství české republiky a uvede další potřebné údaje. V době počínající třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování do zastupitelstva kraje nesmějí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních průzkumů. Volební místnost musí být pro každý volební okrsek vybavena volební schránkou, přenosnou volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků dostatečným množstvím prázdných obálek opatřených úředním razítkem, psacími potřebami, výpisem ze stálého seznamu a tímto zákonem, který musí být voličům na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí. Ve volební místnosti jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. Dále zde musí být na viditelném místě vyvěšeny hlasovací lístky označené nápisem vzor a prohlášení o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidátů, pokud byla doručena alespoň 48 hodin před zahájením voleb. Na objektu, ve kterém se nachází volební místnost, se vyvěsí státní vlajka a ve volební místnosti se na důstojném místě umístí velký státní znak.

Volby v ČR - 17 - Každý volič hlasuje osobně. Zastoupení není přípustné. Volič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky platným občanským průkazem nebo cestovním pasem České republiky. Neprokáže-li svou totožnost a státní občanství České republiky, nebude mu umožněno hlasování. Po obdržení úřední obálky, popřípadě hlasovacích lístků vstoupí volič do prostoru určenému k úpravě hlasovacích lístků. V tomto prostoru vloží do úřední obálky 1 hlasovací lístek, po opuštění tohoto prostoru vloží úřední obálku s hlasovacím lístkem před okrskovou volební komisí do volební schránky. Voliči, který se neodebral do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků, okrsková volební komise hlasování neumožní. Za pořádek ve volební místnosti odpovídá předseda volební komise. Členové okrskových volebních komisí nemohou poskytovat informace o průběhu voleb, a to až do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování. Zákaz se nevztahuje na informace o počtu voličů, kteří již hlasovali. Při hlasování a při sčítání hlasů ve volební místnosti členy okrskové volební komise může krajský nebo pověřený obecní úřad provést kontrolu na místě. Z provedené kontroly vyhotoví záznam. Jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení hlasování, uzavře se volební místnost, avšak se umožní odvolit všem, kteří jsou ve volební místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda okrskové volební komise hlasování za ukončené. 2.1.3 Zákon 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, ve znění pozdějších předpisů zjišťování výsledků voleb, vznik a zánik mandátu V 38 47 tohoto zákona je uvedeno, že v místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni zaměstnanci Českého statistického úřadu, kteří mají pověření, zaměstnanci pověřené obce, kteří mají osvědčení, členové Státní volební komise a jejího sekretariátu a osoby, kterým k tomu dala povolení Státní volební komise. Platnost hlasovacího lístku potvrdí s konečnou platností okrsková volební komise. Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování, který podepíší členové okrskové volební komise. Po podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování předseda okrskové volební komise předá jeden stejnopis tohoto zápisu Českému statistickému úřadu na pracovišti v sídle pověřeného obecního úřadu. Po převzetí zápisu o průběhu a výsledku hlasování do dalšího zpracování obdrží předseda volební komise písemný doklad ve formě

Volby v ČR - 18 - počítačové sestavy osvědčující, že výsledek hlasování ve volebním okrsku byl do dalšího zpracování převzat bezchybně. Okrsková volební komise zapečetí druhý stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, odevzdané hlasovací lístky a úřední obálky, výpis ze stálých seznamů, doklad o převzetí výsledku hlasování a případný zápis o kontrole provedené krajským úřadem nebo pověřeným obecním úřadem a předá je spolu s ostatní dokumentací do úschovy obecnímu úřadu. Český statistický úřad na pracovišti u krajského úřadu zajistí převzetí výsledků hlasování za všechny územně příslušné volební okrsky, ze kterých byly ve stanovené lhůtě odevzdány výsledky hlasování u pověřeného obecního úřadu a zpracování výsledku voleb v kraji. Český statistický úřad vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o výsledku voleb do zastupitelstva kraje a předá ho krajskému úřadu. Krajský úřad předá jeden stejnopis zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva kraje Státní volební komisi. Český statistický úřad zašle neprodleně zápis o výsledku voleb na úrovni kraje v písemné formě na adresu zmocněnců politických stran, politických hnutí a koalic. Výsledek voleb do zastupitelstva kraje vyhlašuje a uveřejňuje krajský úřad vyvěšením zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva kraje na úřední desce krajského úřadu neprodleně po jeho podepsání. Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje celkové výsledky voleb do zastupitelstev krajů. Činnost volební okrskové komise při volbách do zastupitelstva kraje je ukončena patnáctým dnem po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisí. Krajský úřad vydá po uplynutí lhůty pro rozhodnutí soudu kandidátům zvoleným za člena zastupitelstva kraje osvědčení o zvolení. V 48 54 tohoto zákona je uvedeno, že mandát člena zastupitelstva kraje vzniká zvolením, ke zvolení dojde ukončením hlasování. Mandát člena zastupitelstva zaniká: Ukončením hlasování ve druhý den voleb, popřípadě nových voleb do zastupitelstva kraje Odmítnutím složení slibu člena zastupitelstva kraje nebo složením slibu s výhradou Okamžikem, kdy hejtman kraje obdrží písemné oznámení o odstoupení z funkce člena zastupitelstva kraje, oznámení o odstoupení nelze vzít zpět Úmrtím člena zastupitelstva kraje

Volby v ČR - 19 - Uprázdní-li se mandát v zastupitelstvu kraje, nastupuje za člena tohoto zastupitelstva náhradník z mandátní listiny téže politické strany, politického hnutí nebo koalice. Není-li náhradník, zůstane mandát uprázdněn do konce funkčního období zastupitelstva kraje. Byla-li politická strana nebo politické hnutí zrušeno, náhradník nenastupuje a mandát zůstává uprázdněn do konce funkčního období. Jde-li však o koalici, nenastupuje ten náhradník, který byl navržen politickou stranou nebo politickým hnutím, které bylo zrušeno, a mandát získává další náhradník. Byla-li činnost politické strany nebo politického hnutí nebo některé politické strany, politického hnutí tvořícího koalici pozastavena, po dobu pozastavení činnosti náhradník nenastupuje. Podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany soudu každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva kraje volen, jakož i každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla registrována pro volby do tohoto zastupitelstva. V 55 69 a tohoto zákona jsou uvedeny nároky členů okrskových volebních komisí, přestupky a správní delikty, a společná a přechodná ustanovení. 2.3 Volby do evropského parlamentu Volby do evropského parlamentu jsou dány zákonem č. 62/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 2.3.1 Zákon 62/2003 SB o volbách do Evropského parlamentu ve znění pozdějších předpisů obecná ustanovení V 1 6 tohoto zákona je uvedeno, že tento zákon upravuje podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu při volbách do Evropského parlamentu konaných na území České republiky. Volby do Evropského parlamentu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného rovného a přímého volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení. Poslanci jsou voleni na dobu 5 let. Pro tyto volby tvoří území České republiky jeden volební obvod. Volby do Evropského parlamentu se konají v posledním roce funkčního období Evropského parlamentu. Na území České republiky je vyhlašuje prezident republiky na základě rozhodnutí Rady Evropské unie, nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Rozhodnutí o

Volby v ČR - 20 - vyhlášení voleb se uveřejňuje ve Sbírce zákonů a za den vyhlášení voleb se považuje den, kdy byla rozeslána částka Sbírky zákonů, v níž bylo rozhodnutí prezidenta o vyhlášení voleb uveřejněno. Volby do Evropského parlamentu se konají ve 2 dnech, jimiž jsou pátek a sobota. V první den voleb začíná hlasování ve 14,00 hodin a končí ve 22,00 hodin. Ve druhý den voleb začíná hlasování v 8,00 hodin a končí ve 14,00 hodin. Pracovními jazyky Evropské unie se pro účely tohoto zákona rozumí jazyk anglický, francouzský a německý. Právo volit na území České republiky do Evropského parlamentu má každý občan České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku 18 let, a občan jiného členského státu, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku 18 let a je po dobu nejméně 45 dnů veden evidencí obyvatel. Každý volič může v týchž volbách do Evropského parlamentu hlasovat pouze jednou. Poslancem Evropského parlamentu může být na území České republiky zvolen každý občan České republiky a každý občan jiného členského státu, který je na území České republiky nejpozději druhý den voleb po dobu nejméně 45 dnů veden v evidenci obyvatel, alespoň druhý den voleb dosáhl věku 21 let, není zbaven způsobilosti k právním úkonům, a jde-li o občana jiného členského státu, není v členském státě, jehož je státním občanem, zbaven práva být volen do Evropského parlamentu. Jde-li o občana jiného členského státu, který je zároveň občanem více členských států, nesmí být zbaven práva být volen do Evropského parlamentu ani v jednom z nich. Každý může v týchž volbách do Evropského parlamentu kandidovat pouze jednou. 2.3.2 Zákon 62/2003 SB o volbách do Evropského parlamentu ve znění pozdějších předpisů volební orgány V 7 19 tohoto zákona je uvedeno, že volebními orgány pro volby do Evropského parlamentu jsou: Státní volební komise, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí, zastupitelský úřad a konzulární úřad České republiky, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, Český statistický úřad, krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy, pověřený obecní úřad, v hlavním městě Praze úřady městských částí, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň úřady městských částí nebo městských obvodů, obecní úřad, městský úřad, magistrát statutárního města, které není územně členěno, úřad městské části nebo městského obvodu, starosta obce, města, městské části nebo městského obvodu, primátor

Volby v ČR - 21 - statutárního města, které není územně členěno, starosta stojící v čele pověřeného obecního úřadu, ředitel krajského úřadu, ředitel magistrátu hlavního města Prahy, okrsková volební komise. Činnost volebních orgánů je výkonem státní správy. Zaměstnanci kraje zařazení do krajských úřadů a zaměstnanci obce zařazení do pověřených obecních úřadů mohou vykonávat činnosti podle tohoto zákona pouze pokud mají osvědčení o způsobilosti na úseku voleb. 2.3.3 Zákon 62/2003 SB o volbách do Evropského parlamentu ve znění pozdějších předpisů kandidátní listiny V 20 26 tohoto zákona je uveden obsah kandidátní listiny, projednání a registrace kandidátní listiny. Registrace kandidátní listiny je podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků. Kandidát se může písemným prohlášením doručeným do 48 hodin před zahájením voleb vzdát své kandidatury. Stejným způsobem může zmocněnec politické strany, politického hnutí nebo koalice jeho kandidaturu odvolat. Tato prohlášení nelze vzít zpět. Po registraci kandidátních listin zajistí Ministerstvo tisk hlasovacích lístků. Hlasovací lístek se tiskne samostatně pro každou politickou stranu, politické hnutí a koalici. 2.3.4 Zákon 62/2003 SB o volbách do Evropského parlamentu ve znění pozdějších předpisů seznam voličů V 27 31 tohoto zákona je uvedeno sestavení seznamu voličů. Občan jiného členského státu, který má právo volit a není veden v dodatku stálého seznamu voličů projeví vůli hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu na území České republiky tím, že podá u obecního úřadu, v jehož správním obvodu je veden v evidenci obyvatel nejpozději 40 dnů přede dnem voleb žádost o zápis do seznamu voličů pro tyto volby. K této žádosti musí být přiložena kopie dokladu osvědčující zápis žadatele v evidenci obyvatel a zároveň čestné prohlášení žadatele, ve kterém uvádí svojí příslušnost, místo pobytu, adresu volebního obvodu, kde byl dosud pro tyto volby veden ve volební evidenci, a to, že bude hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu pouze na území České republiky. Obecní úřad žadatele o zápis do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu nejpozději do 15 dnů přede dnem voleb informuje o tom, jak byla jeho žádost vyřízena.

Volby v ČR - 22 - Voličský průkaz vydává obecní úřad voliči, který je zapsán u tohoto obecního úřadu v seznamu voličů a nebude moci anebo nehodlá volit ve volebním okrsku, pro který je tento seznam veden, zastupitelský úřad voliči, který je státním občanem České republiky, má bydliště v jeho územním obvodu a je zapsán ve zvláštním seznamu voličů vedeném tímto zastupitelským úřadem. Voličský průkaz opravňuje voliče ve dnech voleb do Evropského parlamentu k hlasování v jakémkoliv volebním okrsku na území České republiky. 2.3.5 Zákon 62/2003 Sb. o volbách do Evropského parlamentu ve znění pozdějších předpisů hlasování, zjišťování výsledku voleb V 32 40 tohoto zákona je uvedeno, že informaci o podmínkách hlasování ve volbách do Evropského parlamentu na území České republiky zveřejní Ministerstvo vnitra 80 dnů přede dnem voleb způsobem umožňujícím dálkový přístup v českém jazyce a pracovních jazycích Evropské unie. Starosta zveřejní způsobem v místě obvyklým, nejpozději 15 dnů přede dnem voleb, oznámení o době a konání voleb v obci. Starosta v oznámení upozorní voliče na povinnost prokázat před hlasováním svoji totožnost a státní občanství a uvede další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu voleb. Občané České republiky v zahraničí jsou o volbách do Evropského parlamentu na území České republiky informováni zastupitelskými úřady. Na objektu, ve kterém se nachází volební místnost, se vyvěsí státní vlajka České republiky a vlajka Evropské unie a ve volební místnosti se umístí velký státní znak. Volební místnost musí být vybavena volební schránkou, přenosnou volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků, prázdných obálek opatřených úředním razítkem, výpisy ze seznamu voličů pro tyto volby a zákonem. Pro úpravu hlasovacích lístků jsou určeny zvláštní prostory, oddělené tak, aby byla zaručena tajnost hlasování. Ve volební místnosti musí být vyvěšeny hlasovací lístky s nápisem vzor, prohlášení o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidátů. Volič hlasuje osobně, zastoupení není přípustné. Volič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství české republiky platným cestovním dokladem, diplomatickým nebo služebním pasem České republiky anebo cestovním průkazem nebo platným občanským průkazem. Volič, který je občanem jiného členského státu, prokáže po příchodu do volební místnosti svou totožnost a občanství jiného členského státu a že je na území České republiky veden v evidenci obyvatel.

Volby v ČR - 23 - Volič může požádat ze závažných, zejména zdravotních důvodů, obecní úřad a ve dnech voleb okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, a to pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena. Volič hlasuje tak, že po opuštění prostoru pro úpravu hlasovacích lístků vloží do úřední obálku s hlasovacím lístkem před okrskovou volební komisí do volební schránky. Voliči, který se neodebral do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků, okrsková volební komise hlasování neumožní. Při hlasování a při sčítání hlasů ve volební místnosti členy okrskové volební komise mohou Ministerstvo vnitra a krajský úřad provést kontrolu na místě. O provedení kontroly vyhotoví záznam, který je součástí volební dokumentace. Po uplynutí doby stanovené pro ukončení hlasování v druhý den voleb se volební místnost uzavře. Poté prohlásí předseda okrskové volební komise hlasování za ukončené a okrsková volební komise opustí volební místnost až do okamžiku, kdy se uzavře poslední volební místnost na území Evropské unie. V 41-51 tohoto zákona je uveden postup při zjišťování výsledků voleb, neplatnost hlasovacích lístků, zápis o průběhu a výsledku hlasování. Po podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování předseda okrskové volební komise neprodleně předá stejnopis zápisu Českému statistickému úřadu na pracovišti u pověřeného úřadu. Na základě výsledků hlasování převzatých z volebních okrsků u pověřených obecních úřadů zjistí Český statistický úřad celkový počet platných hlasů, které byly odevzdány pro všechny politické strany, politická hnutí a koalice. Do skrutinia postupuje každá politická strana, politické hnutí a koalice, která získala alespoň 5 % z celkového počtu odevzdaných platných hlasů. Po provedení skrutinia schválí Státní volební komise zápis o výsledku voleb předaný Českým statistickým úřadem. Zápis podepíší členové Státní volební komise. Po jeho podepsání Státní volební komise vyhlásí a uveřejní celkové výsledky voleb. Činnost okrskové volební komise je ukončena patnáctým dnem po vyhlášení výsledku voleb do Evropského parlamentu Státní volební komisí. Státní volební komise vydá kandidátům zvoleným za poslance Evropského parlamentu do 1 měsíce od uveřejnění výsledku voleb osvědčení o tom, že byli zvoleni.

Volby v ČR - 24-2.3.6 Zákon 62/2003 Sb. o volbách do Evropského parlamentu ve znění pozdějších předpisů vznik a zánik mandátu, neslučitelnost funkcí a nastupování náhradníků V 52 73 tohoto zákona je uvedeno, že mandát poslance Evropského parlamentu vzniká zahájením první schůze Evropského parlamentu v novém pětiletém funkčním období Evropského parlamentu. Mandát poslance Evropského parlamentu zaniká: úmrtím ztrátou volitelnosti podle 6 uplynutím funkčního období vzdáním se mandátu vznikem neslučitelnosti funkcí Uprázdní-li se mandát, nastupuje náhradník z kandidátní listiny téže politické strany, politického hnutí nebo koalice, a to v pořadí podle výsledku voleb. Dále je zde uveden soudní přezkum, volební kampaň, nároky okrskových volebních komisí a nároky kandidátů, ustanovení společná a zmocňovací. 2.4 Volby do zastupitelstev obcí Volby do zastupitelstev obcí jsou dány zákonem č. 491/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 2.4.1 Zákon 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí obecná ustanovení, volební orgány V 1 19 tohoto zákona je uvedeno že, funkční období zastupitelstev obcí je čtyřleté. Volby do zastupitelstev obcí se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím funkčního období a končící dnem jeho uplynutí. Volby do zastupitelstev obcí se konají na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním podle zásad poměrného zastoupení. Volby do zastupitelstev obcí vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Vyhlášení voleb se uveřejňuje ve Sbírce zákonů. Za den vyhlášení se považuje den, kdy byla částka Sbírky zákonů rozeslána. Volby se konají ve 2 dnech, jsou jimi pátek a sobota. V první den voleb začíná hlasování ve 14.00 hodin a končí ve 22.00 hodin. Ve druhý den voleb začíná hlasování v 8.00 hodin a končí ve 14.00 hodin. Dodatečné volby, opakované volby a opakované

Volby v ČR - 25 - hlasování a nové volby se konají v jednom dni. Hlasování začíná v 7.00 hodin a končí ve 22.00 hodin. Právo volit do zastupitelstva obce, města nebo hlavního města Prahy má občan obce za předpokladu, že jde o státního občana České republiky, který alespoň v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 18 let, je v den voleb v této obci, městě nebo hlavním městě Praze přihlášen k trvalému pobytu a státní občan jiného státu, který v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 18 let, je v den voleb v této obci, městě nebo hlavním městě Praze přihlášen k trvalému pobytu a jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv. Členem zastupitelstva obce může být zvolen každý volič, u kterého není překážka ve výkonu volebního práva a který je v den voleb v této obci hlášen k trvalému pobytu. Volební orgány podle tohoto zákona jsou: Státní volební komise, Ministerstvo vnitra, krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy, pověřený obecní úřad, v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy, ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst, obecní úřad v obcích, v nichž rada obce zřídila alespoň 2 odbory obecního úřadu a v obcích, v nichž je pověřený obecní úřad, v hlavním městě Praze úřad městské části, v němž rada městské části zřídila alespoň 2 odbory, ve městech Brně, Ostravě a Plzni úřad městské části nebo městského obvodu, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory, obecní úřad, městský úřad, magistrát územně nečleněného statutárního města, úřad městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a úřad městské části hlavního města Prahy, starosta, primátor ve statutárním městě, které není územně členěno, a v hlavním městě Praze starosta městské části, okrsková volební komise. 2.4.2 Zákon 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí kandidátní listiny a hlasovací lístky, hlasování V 20 25 tohoto zákona je uvedeno, že kandidátní stranou podle tohoto zákona mohou být registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice, nezávislí kandidáti, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů. Podává-li politická strana nebo politické hnutí kandidátní listinu samostatně, nemůže již být pro volby do téhož zastupitelstva obce součástí jiné volební strany. Kandidát může

Volby v ČR - 26 - kandidovat pouze na jedné kandidátní listině volební strany pro volby do téhož zastupitelstva obce, a jsou-li vytvořeny volební obvody, pouze v jednom volebním obvodu. Kandidátní listinu pro volby do zastupitelstva obce mohou podávat volební strany. Každá volební strana může podat pro volby do téhož zastupitelstva obce pouze 1 kandidátní listinu. Pověřený obecní úřad zveřejní na úřední desce nejpozději 85 dnů přede dnem voleb seznam obecních úřadů v obcích, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory, kterým se podávají kandidátní listiny přímo, a seznam obcí, ze kterých se kandidátní listiny podávají příslušnému pověřenému obecnímu úřadu. Kandidátní listiny se podávají nejpozději do 16.00 hodin 66 dnů přede dnem voleb registračnímu úřadu. Registrační úřad potvrdí podání kandidátní listiny zmocněnci volební strany nebo nezávislému kandidátu. Tvoří-li volební stranu nezávislý kandidát nebo sdružení nezávislých kandidátů, připojí volební strana ke kandidátní listině petici podepsanou voliči podporujícími její kandidaturu. V záhlaví petice a na každé další straně musí být uveden název volební strany, název zastupitelstva obce, do kterého volební strana kandiduje, a rok konání voleb. Vedle podpisu voliče musí být uvedeno jeho jméno, příjmení, datum narození a místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, jinak tento hlas pro podporu volební strany nelze započítat. Potřebný počet podpisů na peticích uveřejní registrační úřad na úřední desce nejpozději 85 dnů přede dnem voleb. Kandidátní listina obsahuje název zastupitelstva, označení volebního obvodu, jsou-li volební obvody vytvořeny, název volební strany, jména a příjmení kandidátů, jejich věk a povolání, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, název politické strany nebo politického hnutí, jehož jsou členy, nebo údaj, že nejsou členy žádné politické strany nebo politického hnutí, pořadí na kandidátní listině vyjádřené pomocí arabského čísla, jméno a příjmení zmocněnce volební strany a jeho náhradníka s uvedením místa, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, není-li volební stranou nezávislý kandidát, podpis zmocněnce volební strany, u nezávislého kandidáta podpis kandidáta, podává-li kandidátní listinu politická strana, politické hnutí nebo jejich koalice anebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, jméno a příjmení, označení funkce a podpis osoby oprávněné jednat jejich jménem. Volební strana může na kandidátní listině uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva obce. V obcích, kde se má volit 7 a méně

Volby v ČR - 27 - členů zastupitelstva obce, volební strana může na kandidátní listině uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva obce zvýšený o o jednu třetinu a zaokrouhlený na celé číslo dolů. Po uplynutí šedesátého dne přede dnem voleb do zastupitelstva obce nelze již doplňovat do kandidátní listiny další kandidáty ani vzájemně měnit jejich pořadí. Ke kandidátní listině musí být přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou, místo, kde je hlášen k trvalému pobytu a datum narození. Registrační úřad přezkoumá ve lhůtě od 66 do 60 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva obce předložené kandidátní listiny. Nemá-li kandidátní listina náležitosti nebo obsahuje nesprávné údaje, popřípadě petice neobsahuje potřebný počet podpisů, vyzve registrační úřad písemně prostřednictvím zmocněnce volební stranu nebo nezávislého kandidáta nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby závady odstranil do 53 dnů přede dnem voleb. Pokud volební strana ve stanovené lhůtě závady neodstraní rozhodne registrační úřad ve lhůtě do 48 dnů přede dnem voleb o škrtnutí kandidáta. Registrační úřad 48 dnů přede dnem voleb rozhodne o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo škrtnutí kandidáta na kandidátní listině a zašle je tomu, kdo je oprávněn domáhat se ochrany u soudu proti tomuto rozhodnutí. Současně se rozhodnutí vyvěsí na úřední desce registračního úřadu a vyznačí se na něm den vyvěšení. Za doručené se rozhodnutí považuje třetím dnem od jeho vyvěšení. Na základě rozhodnutí soudu provede registrační úřad zaregistrování kandidátní listiny i po lhůtě ( 48 dnů přede dnem voleb ), nejpozději však 20 dnů přede dnem voleb. Proti tomuto zaregistrování nelze podat opravný prostředek. Registrace je podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků. Nedosahuje-li souhrnný počet kandidátů na všech registrovaných kandidátních listinách nadpoloviční většiny počtu členů zastupitelstva obce, který má být volen, popřípadě menší než 5, volby se v této obci nekonají. Kandidát se může do 48 hodin před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury. U kandidátních listin podaných politickými stranami, politickými hnutími nebo jejich koalicemi může do 48 hodin před zahájením voleb písemně odvolat kandidaturu kandidáta též zmocněnec. Prohlášení o vzdání se nebo odvolání kandidatury nelze vzít zpět. Po registraci kandidátních listin zajistí registrační úřad tisk hlasovacích lístků. V záhlaví každého hlasovacího lístku musí být uveden název obce a počet členů zastupitelstva, který má být zvolen. Dále musí být hlasovací lístky opatřeny razítkem

Volby v ČR - 28 - příslušné obce. Starosta zajistí, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb a v den voleb všem okrskovým volebním komisím. 2.4.3 Zákon 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí hlasování, zjišťování výsledků voleb V 26 39 tohoto zákona je uvedeno, že stálé volební okrsky se vytvářejí v každé obci. Volební okrsky lze měnit pouze v těchto případech: zvýšení nebo snížení počtu voličů ve volebním okrsku o jednu třetinu změny hranic obce v místech, kde je území této obce osídleno změny hranic městských částí nebo městských obvodů kdy hranice volebního okrsku není shodná s hranicí volebního obvodu pro volby do Senátu nebo volebního obvodu pro volby do zastupitelstev obcí Volební okrsky a volební místnost pro každý volební okrsek stanoví starosta. Volební okrsky nelze měnit v době od vyhlášení voleb do vyhlášení celkových výsledků voleb Státní volební komisí. Obec tvoří jeden volební obvod. Zastupitelstvo obce může nejpozději 85 dnů přede dnem konání voleb vytvořit více volebních obvodů. Stálý seznam voličů vede obecní úřad pro voliče, kteří jsou v této obci přihlášeni k trvalému pobytu. Voliče, který není státním občanem ČR, zapíše na jeho vlastní žádost obecní úřad do dodatku stálého seznamu voličů vedeného jen pro tyto volby, jestliže tento volič prokáže státní občanství státu, jehož občanům právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je ČR vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv. Každý volič může být zapsán pouze v jednom stálém seznamu voličů nebo dodatku stálého seznamu voličů. Dva dny přede dnem voleb obecní úřad seznam v 16.00 hodin uzavře. Okrskovým volebním komisím předá výpisy ze seznamu. Starosta zveřejní způsobem v místě obvyklým nejpozději 15 dnů přede dnem voleb oznámení o době a místu konání voleb v obci. V oznámení jsou uvedeny adresy volebních místností, jsou-li vytvořeny volební obvody, tak jejich popis. Dále starosta v oznámení upozorní voliče na povinnost prokázat při hlasování totožnost a státní občanství ČR nebo státní občanství státu, jehož příslušníci jsou oprávněni na území ČR volit. V obci, ve které se zřizuje výbor pro národnostní menšiny se oznámení zveřejní i jazyce příslušné národnostní menšiny.

Volby v ČR - 29 - Pro volební kampaň starosta může vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to nejméně 10 dnů přede dnem voleb. V době počínající třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních a volebních průzkumů. Ve dny voleb je zakázána volební agitace a propagace pro volební strany i nezávislé kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost a v jeho bezprostředním okolí. Volební místnost musí být vybavena volební schránkou, přenosnou volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků a prázdných obálek, opatřených úředním razítkem, psacími potřebami, výpisy ze seznamu a tímto zákonem. Ve volebních místnostech jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. Ve volební místnosti musí být na viditelném místě vyvěšen hlasovací lístek označení nápisem vzor a prohlášení o vzdání se nebo odvolání kandidatury, pokud byla doručena do 48 hodin před zahájením voleb. Na objektu, ve kterém se nachází volební místnost, se vyvěsí státní vlajka a ve volební místnosti se na důstojném místě umístí velký státní znak. Každá volič hlasuje osobně, zastoupení není přípustné. Volič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství ČR, popřípadě občanství státu, jehož občané jsou oprávněni volit na území ČR. Totožnost a občanství prokáže volič občanským průkazem nebo cestovním pasem ČR, jde-li o cizince, průkazem o povolení k pobytu. Voliče, který není zapsán ve výpisu ze seznamu a který prokáže své právo hlasovat ve volebním okrsku, okrsková volební komise dopíše do výpisu seznamu dodatečné a umožní mu hlasování. V prostoru určeném k úpravě hlasovacích lístků nesmí být nikdo přítomen zároveň s voličem, a to ani člen volební okrskové komise. Volič, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu nebo proto, že nemůže číst nebo psát, si může s sebou do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků jiného voliče, nikoli však člena okrskové volební komise. Volič může požádat ze závažných důvodů obecní úřad a v den voleb okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, a to pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková komise zřízena. Volič může volit nejvýše tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva obce má být zvoleno. Volič může na hlasovacím lístku označit v rámečku před jménem kandidáta křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje, a to v kterémkoliv ze sloupců, v nichž jsou uvedeni kandidáti jednotlivých volebních stran. Volič může na hlasovacím lístku

Volby v ČR - 30 - označit křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce s kandidáty volební strany nejvýše jednu volební stranu. Zároveň může označit v rámečku před jménem kandidáta křížkem další kandidáty, pro které hlasuje a to v libovolných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany. Volič po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku před okrskovou volební komisí do volební schránky. Voliči, který se neodebral do tohoto prostoru, komise hlasování neumožní. Za pořádek ve volební místnosti a jejím bezprostředním okolí odpovídá předseda okrskové volební komise. Po prvním dnu voleb zajistí okrsková volební komise zapečetění volební schránky, popřípadě přenosné volební schránky. Před zahájením hlasování druhého dne voleb zkontroluje okrsková volební komise neporušenost pečetí a sejme je. Při hlasování může pověřený obecní úřad a krajský úřad a při sčítání hlasů ve volební místnosti členy okrskové volební komise může pověřený obecní úřad provést kontrolu na místě. Z provedené kontroly vyhotoví záznam, který je součástí volební dokumentace. Jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení hlasování uzavře se volební místnost, avšak před tím se umožní odvolit všem, kteří jsou ve volební místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda okrskové volební komise hlasování za ukončené. V místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni zaměstnanci Českého statistického úřadu, kteří mají pověření, zaměstnanci obce, kteří mají osvědčení, členové Státní volební komise a jejího sekretariátu, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Státní volební komise. V 40 54 tohoto zákona je uvedeno zjišťování výsledků voleb do zastupitelstev obcí. Posuzování hlasovacích lístků: neplatný hlasovací lístek, který není na předepsaném tiskopise Hlas voliče je neplatný: jestliže neoznačil na hlasovacím lístku ani volební stranu, ani žádného mandáta označil-li na hlasovacím lístku křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce volební strany více než jednu volební stranu označil-li na hlasovacím lístku křížkem v rámečku před jménem kandidáta více kandidátů, než má být voleno členů zastupitelstva obce, bez ohledu na to, že se kandidát kandidatury vzdal nebo byla jeho kandidatura odvolána jestliže hlasovací lístek nebyl vložen do úřední obálky jestliže je hlasovací lístek přetržen je-li v úřední obálce více hlasovacích lístků do téhož zastupitelstva obce

Volby v ČR - 31 - poškození nebo přeložení hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, pokud jsou z něho patrné potřebné údaje. Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepíší členové okrskové volební komise. Po podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise předá 1 stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování neprodleně Českému statistickému úřadu na pracovišti u pověřeného obecního úřadu. Po převzetí zápisu o průběhu a výsledku hlasování do dalšího zpracování obdrží předseda okrskové volební komise písemný doklad ve formě počítačové sestavy osvědčující, že výsledek hlasování ve volebním okrsku byl do dalšího zpracování převzat bezchybně. Český statistický úřad zároveň vydá pokyn, že okrsková volební komise může své zasedání ukončit. Český statistický úřad vyhotoví zápis o průběhu a výsledku voleb do zastupitelstva obce a po podepsání ho předá registračnímu úřadu. Registrační úřad vyhlásí výsledky voleb zveřejněním zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva obce na úřední desce registračního úřadu bezodkladně po jeho odsouhlasení a podepsání. Pověřený obecní úřad zároveň zajistí zveřejnění zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva obce na úřední desce obce, pro kterou byl registračním úřadem. Český statistický úřad zpracuje zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obcí a předá ho Státní volební komisi. Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje celkové výsledky voleb do zastupitelstev obcí. Činnost okrskové volební komise při volbách do zastupitelstva obce je ukončena patnáctým dnem po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. Registrační úřad vydá kandidátům zvoleným za členy zastupitelstva obce osvědčení o zvolení, a to nejpozději do prvního zasedání zastupitelstva. V případě, kdy soud shledá oprávněným návrh na neplatnost volby kandidáta, vydá registrační úřad do 7 dnů po právní moci rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta osvědčení o zvolení kandidátovi v dalším pořadí. V 54 jsou uvedeny dodatečné volby, opakované volby a opakované hlasování.

Volby v ČR - 32-2.4.4 Zákon 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí vznik a zánik mandátu, nastupování náhradníků a nové volby V 55 58 tohoto zákona je uvedeno, že mandát člena zastupitelstva vzniká zvolením, ke zvolení dojde ukončením hlasování. Mandát zaniká: Odmítnutím slibu člena zastupitelstva obce nebo složením slibu s výhradou Dnem, kdy starosta nebo primátor obdrží písemnou rezignaci člena zastupitelstva na jeho mandát nebo dnem, kdy podá rezignaci na zasedání zastupitelstva obce, rezignaci nelze vzít zpět Úmrtím člena zastupitelstva obce Dnem voleb do zastupitelstva obce Dnem sloučení obcí nebo připojení obce k jiné obci Vysloví-li to zastupitelstvo z důvodu: Pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byl člen zastupitelstva odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody Člen zastupitelstva přestal být volitelný ( 5) Neslučitelnost funkcí ( 5 odst. 2) Uprázdní-li se mandát v zastupitelstvu obce, nastupuje za člena tohoto zastupitelstva náhradník z kandidátní listiny téže strany, a to dnem následujícím po dni, kdy došlo k zániku mandátu. Není-li náhradník, zůstane mandát uprázdněn do konce funkčního období zastupitelstva obce. Nové volby do zastupitelstva obce se konají: Jestliže se počet členů zastupitelstva obce sníží více než o polovinu oproti počtu určenému ze zákona a nejsou-li náhradníci Dojde-li ke vzniku nové obce Dojde-li ke vzniku nové městské části nebo městského obvodu Dojde-li k rozpuštění zastupitelstva Nastane-li důvod pro konání nových voleb, zašle prostřednictvím krajského úřadu starosta dotčené obce návrh na vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministerstvu vnitra do 30 dnů ode dne, ve kterém tento důvod vznikl.

Volby v ČR - 33-2.4.5 Zákon 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí soudní přezkum, nároky, členů okrskových volebních komisí, přestupky a jiné správní delikty, ustanovení společná, přechodná a závěrečná V 59 61 tohoto zákona je uvedeno, u jakého soudu se lze domáhat ve věcech chyb a nedostatků v seznamech, proti odmítnutí kandidátní listiny, proti usnesení zastupitelstva obce, návrh na neplatnost hlasování, neplatnost voleb, neplatnost volby kandidáta. V 62 82 tohoto zákona jsou uvedeny nároky na zvláštní odměnu členů okrskové volební komise. Jsou zde uvedeny nároky kandidátů, přestupky a jejich sankce, správní delikty a jejich sankce, lhůty a zmocňovací ustanovení. Dále jsou zde uvedeny změny zákonů a účinnost tohoto zákona.

Struktura obyvatel ve dvou srovnatelných obcí v ČR - 34-3. Struktura obyvatel ve dvou srovnatelných obcí v ČR 3.1 Město Duchcov Duchcov, město s téměř devíti tisíci obyvateli, leží na úpatí Krušných hor 8 km západně od Teplic. Jeho nadmořská výška je v průměru 225m. Duchcov patří mezi nejpoškozenější oblasti v celé České republice. Město Duchcov leží v Ústeckém kraji. Duchcov je staré hornické město, které se rozkládá v pánevní kotlině mezi Krušnými horami a Českým středohořím. V 19 století začal prudký rozmach, město získalo železniční spojení, začaly se stavět továrny. Po druhé světové válce bylo uhlí dobýváno převážně povrchově, což ráz krajiny podstatně změnilo. Dlouholetou intenzivní těžbou uhlí došlo k rozsáhlé devastaci, která změnila celkovou tvářnost duchcovské krajiny. Tato těžba byla velkým ekonomickým přínosem pro provozovatele dolů, ale negativně změnila vzhled krajiny a zhoršila životní podmínky občanů města Duchcova. Jihozápadně od města těží doly Bílina povrchovým způsobem hnědé uhlí. Tato činnost se již města dotýká jen okrajově, především provozem výsypky Pokrok. Duchcov je dále znám výrobou figurálního porcelánu v Royal Dux Bohemia a.s. a výrobou lisovaného stavebního skla v a.s. Vitrablok. Nezanedbatelná je také historie města, zejména ve vztahu ke zdejšímu zámku. Známý světoběžník a dobrodruh Giacomo Casanova zde prožil posledních 13 let svého života v roli knihovníka. Tato skutečnost přitahuje ročně tisíce návštěvníků z domova i ciziny. obrázek č. 1 město Duchcov

Struktura obyvatel ve dvou srovnatelných obcí v ČR - 35-3.1.1 Struktura obyvatel při sčítání lidu v roce 2000 ve městě Duchcov tabulka č. 1 struktura obyvatel v Duchcově Druh pobytu, státní občanství, národnost, Muži Ženy Celkem náboženské vyznání Obyvatelstvo úhrnem 4 289 4 491 8 780 v tom: s trvalým pobytem 4 266 4 480 8 746 s dlouhodobým pobytem 23 11 34 osoby se státním občanstvím: Česká republika 4 248 4 468 8 716 Slovenská republika 8 3 11 státy EU 3 - - - 3 ostatní 30 20 50 Obyvatelstvo podle národnosti česká 3 963 4 153 8 116 moravská 5 3 8 slovenská 136 142 278 romská 8 7 15 německá 45 62 107 ostatní 132 124 256 Zrušením dolů a jiných podniků je v našem městě a jeho okolí mnoho nezaměstnaných občanů. Také zde žije mnoho sociálně slabých rodin. 3.1.2 Vývoj počtu obyvatel v letech 2002 2006 ve městě Duchcov tabulka č. 2 - počet obyvatel v letech 2002-2006 V roce 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 Stav obyvatel k 31.12. 8 842 8 937 9 002 8 937 8 937 Muži 4 315 4 350 4 390 4 351 4 361 Ženy 4 527 4 872 4 612 4 596 4 576 Sňatky 55 42 51 49 32 Rozvody 31 44 44 35 36 Narození 78 116 130 101 108 Úmrtí 123 98 112 103 97

Struktura obyvatel ve dvou srovnatelných obcí v ČR - 36 - graf č. 1 - změny počtu obyvatel v letech 2002-2006 změny počtu obyvatel v Duchcově 9 050 9 000 počet obyvatel 8 950 8 900 8 850 8 800 8 750 rok 2002 rok 2003 rok 2004 rok 2005 rok 2006 rok Z výše uvedeného grafu lze vyčíst, že počet obyvatel v Duchcově od roku 2002 stoupal, nejvyšší počet občanů v Duchcově byl v roce 2004, kdy se narodilo nejvíce dětí a v roce 2005 stav obyvatelstva klesl a v roce 2006 je stav obyvatel stejný jako v roce 2005. 3.2 Město Bystřice nad Pernštejnem Bystřice nad Pernštejnem byla založena ve 13. století jako správní středisko kolonizovaného kraje šlechtickým rodem erbu zubří hlavy, pány z Medlova, později z Pernštejna. Na městečko byla Bystřice nad Pernštejnem povýšena před rokem 1348. Rozvoj Bystřice je spojen se zavedením železnice do města v červnu 1905. Od 10.května 1925 dostala Bystřice přízvisko nad Pernštejnem. V 19. století město zaznamenalo hospodářský rozkvět, kdy zde došlo k velkému rozvoji řemesel. Město Bystřice nad Pernštejnem leží v kraji Vysočina. Dnes má Bystřice nad Pernštejnem 9 007 obyvatel a je obcí s rozšířenou působností státní správy. Správní obvod zahrnuje zhruba jednu třetinu okresu Žďár nad Sázavou. Město je přirozeným střediskem kulturního a společenského života oblasti. Vzdělávání zde slouží 9 školských zařízení. Příroda mezi hlubokým údolím Svratky a úpatím Žďárských vrchů láká k vycházkám bez ohledu na roční období. Krása okolí Bystřice slibuje do budoucna prudký rozvoj turistického ruchu. V letech 2000 až 2002 byl vybudován nový sportovní areál. Zahrnuje moderní víceúčelovou sportovní halu s bazénem, horolezeckou stěnou, posilovnou, squashovým

Struktura obyvatel ve dvou srovnatelných obcí v ČR - 37 - hřištěm, bowlingem a kuželkami. Dále zde návštěvníci najdou venkovní vyhřívané koupaliště se třemi bazény, z nichž jeden je se slanou vodou. Součástí areálu jsou dvě fotbalová hřiště s travnatým povrchem, víceúčelové hřiště s umělým trávníkem, dva tenisové antukové kurty a hřiště na beach volejbal. obrázek č. 2 - město Bystřice nad Pernštejnem 3.2.1 Struktura obyvatel při sčítání lidu v roce 2000 ve městě Bystřice nad Pernštejnem tabulka č. 3 - struktura obyvatel v Bystřici nad Pernštejnem Druh pobytu, státní občanství, národnost, Muži Ženy Celkem náboženské vyznání Obyvatelstvo úhrnem 4 560 4 508 9 068 v tom: s trvalým pobytem 4 552 5 503 9 055 s dlouhodobým pobytem 8 5 13 osoby se státním občanstvím: Česká republika 4 545 4 497 9 042 Slovenská republika 3 1 4 státy EU 3 1 4 ostatní 9 9 18 Obyvatelstvo podle národnosti česká 3 733 3 792 7 525 moravská 540 453 993 slovenská 62 65 127 romská - - - 1 1 německá 3 5 8 ostatní 222 202 414

Struktura obyvatel ve dvou srovnatelných obcí v ČR - 38-3.2.2 Vývoj počtu obyvatel v letech 2002-2006 ve městě Bystřice nad Pernštejnem tabulka č. 4 počet obyvatel v letech 2002-2006 V roce 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 Stav obyvatel k 31.12. 9 022 8 996 8 949 8 879 8 793 Muži 4 531 4 504 4 473 4 433 4 404 Ženy 4 491 4 492 4 476 4 446 4 389 Sňatky 41 42 35 40 55 Rozvody 27 34 30 36 19 Narození 91 79 69 85 79 Úmrtí 60 71 87 80 74 graf. č. 2 změny počtu obyvatel v letech 2002-2006 změny počtu obyvatel v Bystřici nad Perštejnem 9 050 9 000 počet obyvatel 8 950 8 900 8 850 8 800 8 750 8 700 8 650 rok 2002 rok 2003 rok 2004 rok 2005 rok 2006 rok Z výše uvedeného grafu lze vyčíst, že počet obyvatel od roku 2002 stále klesá.

Účast voličů ve vybraných obcích při volbách do zastupitelstev obcí - 39-4. Účast voličů ve vybraných obcích při volbách do zastupitelstev obcí 4.1 Účast voličů při volbách do zastupitelstva města Duchcov 20.10. 21.10.2006 Ve městě Duchcov bylo zapsáno ve výpisech ze seznamu voličů a jeho dodatků celkem 7 071 voličů. V Duchcově je stanoveno 7 volebních okrsků. Do těchto voleb podalo kandidátní listinu registračnímu úřadu celkem 5 volebních stran: Občanská demokratická strana, Šance pro Duchcov, Sdružení nezávislých kandidátů, Česká strana sociálně demokratická a Komunistická strana Čech a Moravy. Počet volených členů zastupitelstva je 21. tabulka č. 5 volební strany a získané mandáty v Duchcově Pořadí Volební strana Mandáty 1. Občanská demokratická strana 5 2. Šance pro Duchcov 5 3. Sdružení nezávislých kandidátů 2 4. Česká strana sociálně demokratická 3 5. Komunistická strana Čech a Moravy 6 graf č. 3 zastoupení politických stran v zastupitelstvu obce Duchcov Zastoupení politických stran v zastupitelstvu obce 7 6 5 4 3 2 1 0 Mandáty Občanská demokratická strana Šance pro Duchcov Sdružení nezávislých kandidátů Česká strana sociálně demokratická Komunistická strana Čech a Moravy

Účast voličů ve vybraných obcích při volbách do zastupitelstev obcí - 40 - tabulka č. 6 volební okrsky a odevzdané obálky v Duchcově Okrsek Zapsaní Vydané obálky Vol. účast v % Odevzdané obálky voliči 1 1 102 268 24,32 268 2 1 005 297 29,55 297 3 933 388 41,59 385 4 1 009 536 53,12 525 5 925 376 40,65 376 6 1 079 376 34,85 375 7 1 018 340 33,40 337 Celkem 7 071 2 581 36,50 2 563 Z výše uvedené tabulky je patrná velmi malá účast voličů v těchto volbách. 4.2 Účast voličů při volbách do zastupitelstva města Bystřice nad Pernštejnem 20.10. 21.10.2006 Ve městě Bystřice nad Pernštejnem bylo zapsáno ve výpisech ze seznamu voličů a jeho dodatků celkem 7 128 voličů. V Bystřici nad Pernštejnem je stanoveno 15 volebních okrsků. Do těchto voleb podalo kandidátní listinu registračnímu úřadu celkem 8 volebních stran: Strana zelených, Křesťanská demokratická unie Česká strana lidová, SNK Evropští demokraté, Česká strana sociálně demokratická, Komunistická strana Čech a Moravy, Občanská demokratická strana, Sdružení za rozvoj bystřického regionu a Volba pro Bystřici. Počet volených členů zastupitelstva je 23. tabulka č.7 volební strany a získané mandáty v Bystřici nad Pernštejnem Pořadí Volební strana Mandáty 1 Strana zelených --- 2 Křesť. demokratická unie-čs. str. lidová 2 3 SNK Evropští demokraté 4 4 Česká strana sociálně demokratická 3 5 Komunistická strana Čech a Moravy 3 6 Občanská demokratická strana 2 7 Sdružení za rozvoj bystř. regionu 7 8 Volba pro Bystřici 2

Účast voličů ve vybraných obcích při volbách do zastupitelstev obcí - 41 - graf č. 4 zastoupení politických stran v Bystřici nad Pernštejnem Zastoupení politických stran v zastupitelstvu obce 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Mandáty --- Křesť. demokratická unie-čs. str. SNK Evropští demokraté Česká strana sociálně demokratická Komunistická strana Čech a Moravy Občanská demokratická strana Sdružení za rozvoj bystř. regionu Volba pro Bystřici 2 3 4 4 6 7 8 politické strany tabulka č. 8 volební okrsky a odevzdané obálky v Bystřici nad Pernštejnem Okrsek Zapsaní Vydané obálky Vol. účast v % Odevzdané obálky voliči 1 917 430 46,89 430 2 766 320 41,78 319 3 903 549 60,80 549 4 1 024 472 46,09 472 5 992 426 42,94 423 6 911 553 60,70 552 7 711 379 53,31 379 8 66 50 75,76 50 9 54 34 62,96 34 10 89 56 62,92 56 11 74 53 71,62 53 12 66 49 74,24 49 13 102 60 58,82 60 14 235 133 56,60 133 15 218 138 63,30 138 Celkem 7 128 3 702 51,94 3 697

Porovnání a vyhodnocení počtu obyvatel vybraných obcí a účasti voličů při volbách do zastupitelstev obcí 5. Porovnání a vyhodnocení počtu obyvatel vybraných obcí a účasti voličů při volbách do zastupitelstev obcí - 42-5.1 Počet obyvatel ve městě Duchcov a ve městě Bystřice nad Pernštejnem graf č. 5 porovnání počtu obyvatel v letech 2002 2006 ve městech Duchcov a Bystřice nad Pernštejnem Počty obyvatel k 31.12. 9 050 9 000 8 950 8 900 8 850 8 800 Duchcov Bystřice nad Pernštejnem 8 750 8 700 8 650 2002 2003 2004 2005 2006 roky Z tohoto grafu nám vyplývá, že ve městě Duchcov je počet obyvatel stabilnější než ve městě Bystřice nad Pernštejnem. 5.2 Volební účast ve městě Duchcov a ve městě Bystřice nad Pernštejnem při volbách do zastupitelstva obce Počet voličů ve městě Duchcov byl při volbách do zastupitelstva obce ve dnech 20.10. 21.10.2006 7 071. Vydaných obálek bylo 2 581 a to znamená 36,5 % účast voličů. Což je velice málo, když se rozhoduje o budoucnosti obce, ve které voliči žijí. Tento fakt si občané velice často neuvědomují. Vždy záleží na tom, koho si vlastně zvolí, a kdo je bude zastupovat a o jejich městě rozhodovat. Počet voličů ve městě Bystřice nad Pernštejnem byl ve volbách do zastupitelstva obce ve dnech 20.10. 21.10.2006 7 128, Vydaných obálek bylo 3 702 a to znamená 51,94 % účast voličů. Účast voličů ve městě Bystřice nad Pernštejnem je podstatně

Porovnání a vyhodnocení počtu obyvatel vybraných obcí a účasti voličů při volbách do zastupitelstev obcí - 43 - vyšší než v Duchcově, ale přesto lze konstatovat, že k volbám by měl jít každý komu záleží na vývoji a budoucnosti města. graf č. 6 volební účast ve městě Duchcov a ve městě Bystřice nad Pernštejnem Volební účast 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 Duchcov Bystřice nad Pernštejnem 2 000 1 000 0 počet voličů počet vydaných obálek tabulka č.9 Účast voličů ve městě Duchcov v letech 1998-2006 rok Počet zapsaných voličů Vydané obálky Volební účast 1998 7 061 2 724 38,58 % 2002 7 048 2 929 41,56 % 2006 7 071 2 581 36,50 % tabulka č. 10 Účast voličů ve městě Bystřice nad Pernštejnem v letech 1998-2006 rok Počet zapsaných voličů Vydané obálky Volební účast 1998 6 993 3 531 50,49 % 2002 7 109 3 334 46,90 % 2006 7 128 3 702 51,94 %

Porovnání a vyhodnocení počtu obyvatel vybraných obcí a účasti voličů při volbách do zastupitelstev obcí graf č. 7 Porovnání účast voličů v procentech - 44 - Volební účast 60 50 procenta 40 30 20 Duchcov Bystřice nad Pernštejnem 10 0 1998 2002 2006 roky Z výše uvedeného grafu je patrné, že účast voličů při volbách do zastupitelstva obce ve městě Duchcov klesá a ve městě Bystřice nad Pernštejnem o několik procent stoupla.

Závěr - 45-6. Závěr Fungující demokracie vyžaduje volební aktivitu lidí. Úkolem voleb je spoluvytvářet podmínky pro šťastný život člověka. Demokratické volby jsou jedním z nástrojů, pomocí kterých by měl mít svobodný člověk kontrolu podmínek vlastní existence, což je předpoklad dobrého života. Společnost má velmi málo obranných mechanismů, které by ji chránily proti vůli politické moci. V dobře fungující demokracii nahrazují volby revoluci, neboť se jejich prostřednictvím mohou prosadit názory veřejnosti, které jsou v rozporu se zájmy vládnoucí skupiny. V případě malé politické aktivity veřejnosti roste možnost sebereprodukce malé mocenské dokonce i prostřednictvím voleb. [1] Obecně platí, že se na klesající volební účasti podepisuje zklamání z politiky. elity Důvodem neúčasti na volbách je většinou obecná nechuť k politice, nízká důvěra k politickým stranám, politické strany se nezajímají o problémy, které jsou důležité pro občany, snížená možnost občanů ovlivňovat politiku, projev široké demokracie, která umožňuje svobodné rozhodnutí, zda volit či ne. Obecně platí, že vysoká účast voličů ve volbách ukazuje, že politický systém funguje, dává politikům silný mandát a jasně ukazuje názory obyvatelstva. Ve volbách do zastupitelstva obce se účast voličů většinou odvíjí od velikosti dané územní jednotky. Což znamená znalost kandidátů. Další důvody nízké účasti jsou především v nepřehledném rozdělení pravomocí nebo jejich neznalost občany, volební systém, mnoho voleb v jednom roce, časová omezenost nebo mínění, že daná instituce je zbytečná ( Senát ). Možností, jak řešit volební účast je několik. Například zavedení povinné účasti, změna formy hlasování nebo zrušení některých zastupitelských sborů. Povinnost volit zvyšuje volební účast, je to jednoduché řešení, ale má své zápory. Například, že nejsme schopni rozlišit občany, kteří nejdou k volbám z nezájmu a občany, kteří svou neúčastí vyjadřují svůj názor. Důsledkem toho, by mohlo být velké procento neplatných hlasů nebo volba náhodného lístku. Na městech Duchcov a Bystřicí nad Pernštejnem je vidět nízká účast při volbách do zastupitelstev obcí. I když volby do zastupitelstev obcí by měly být pro občany obcí velice důležité, protože zastupitelstvo rozhoduje o majetku obce, o tom jak obec bude vypadat do budoucna, o hospodaření obce a dalších důležitých rozhodnutí, která se týkají všech občanů obce.

Závěr - 46 - Vybrala jsem pro porovnání účasti ve volbách do zastupitelstev obcí město Duchcov z Ústeckého kraje a město Bystřice nad Pernštejnem z kraje Vysočina. Z toho vyplývá, že nízká účast při volbách je celorepublikový problém. Z výše uvedených závěrů vyplývá, že politické strany by se měly více zajímat o problémy občanů, možná by potom občané začali zase získávat důvěru k politickým stranám. obrázek č. 3 Duchcov

Závěr - 47 - obrázek č. 4 Bystřice nad Pernštejnem