KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI ETF UK 2014

3. KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V ČESKÉ REPUBLICE 2

CÍRKEV Slovo ekklésia (řec.) = shromáždění: původně v politickém smyslu, první křesťané ho používali pro vlastní setkávání Ekklésia Kyriaké = církev Pána: z druhého slova odvozeno české slovo církev (také něm. Kirche, angl. Church, it. Chiesa) Ve většině jazyků totéž slovo i pro sakrální stavbu čeština pro ni používá slovo kostel z lat. castellum = pevnost 3

Vznik církve Bible Nový zákon: Ježíš Kristus skupina apoštolů (12) a učedníků (70) prvotní křesťanské obce. Vznikala fakticky, nikoli formálně spíše jako hnutí, až později byla institucionalizována. Eklesiologie = věda o církvi: vzniká později jako reflexe o již existující realitě - praxe předchází teorii. 4

Pluralita raného křesťanství Jednotlivé církevní obce se organizovaly samostatně, zároveň mezi sebou udržovaly spojení Čtyři evangelia, teologie Pavlova, Janova, Petrova apod. jsou důkazem názorové plurality už v NZ Konzervativní Jeruzalém otevřená Antiochie 5

Sebepojetí církve Nikajsko-cařihradské vyznání víry (Nicea 325, Konstantinopolis 381) čtyři základní znaky církve: jedna svatá všeobecná apoštolská 6

Dvě dimenze církve Božská (tajemná, duchovní, neviditelná): společenství lidí, kteří přijímají Bibli jako slovo Boží a věří v Ježíše Krista jako spasitele. Společně vytvářejí Boží království na zemi. Lidská (institucionální, viditelná): : konkrétní instituce s organizačním a právním systémem. V průběhu dějin vznikají a zanikají, žádná z nich však není s Božím královstvím totožná. Jediný prostředník Kristus ustanovil a bez přestání udržuje svou svatou církev, společenství víry, naděje a lásky zde na zemi, jako viditelný organismus a jejím prostřednictvím rozlévá pravdu a milost na všechny. Je to společnost vybavená hierarchickými orgány i Kristovo tajemné tělo, viditelné shromáždění i duchovní společenství, pozemská církev i církev obdařená nebeskými dary. Nelze ji však považovat za dvě rozdílné věci, nýbrž to obojí tvoří jedinou složenou skutečnost, srůstající z lidského a božského prvku. (LG 8) 7

Hlavní proudy křesťanství Východní (pravoslavný, ortodoxní, symbolicky spojený se vzájemnou exkomunikací římského biskupa a konstantinopolského patriarchy v roce 1054 a dnes tvořený 15 autokefálními církvemi), Protestantský (evangelický, reformační symbolicky spojený s vystoupením Martina Luthera v roce 1517 a dnes rozdrobený do tisíců malých církví denominací) Katolický (jednotný, pod centrálním vedením římského biskupa papeže) V průběhu staletí následujících po reformaci vznikaly další křesťanské církve, které nelze snadno zařadit do žádného z uvedených proudů (např. mormoni, unitáři, svědkové Jehovovi). 8

9

Zastoupení křesťanství podle jednotlivých zemí 10

Největší církve v ČR Římskokatolická církev (cca 1 100 000 členů), Českobratrská církev evangelická (cca 52 000 čl.), Církev československá husitská (cca 40 000 čl.) Ze základních dokumentů těchto církví vyplývá, že všechny uvedené církve se vztahují k osobě Ježíše Krista jako svého historického zakladatele, který v nich i v současnosti aktivně působí, považují za hlavní pramen své víry Bibli (Písmo svaté Starého a Nového zákona) jako psané slovo inspirované samotným Bohem si uvědomují napětí mezi svou institucionální (lidskou) a spirituální (božskou) dimenzí, touží po sblížení, spolupráci, příp. viditelné jednotě s ostatními křesťanskými církvemi, chápou jako své poslání svědčit o Ježíši Kristu, oslavovat Boha modlitbou a bohoslužbou a pomáhat lidem v jejich konkrétních životních potřebách. Uvedené církve se naopak liší v tom, co považují za další prameny víry vedle Bible (ČCE a CČSH striktně odlišují hodnotu všech ostatních pramenů ve srovnání s Biblí, katolická církev klade některé prvky své tradice na stejnou úroveň jako Bibli), jaký důraz kladou na svou institucionální a spirituální dimenzi (ČCE a CČSH zdůrazňují spíše duchovní rozměr, katolická církev upřednostňuje rozměr institucionální), jak se vnitřně organizují (ČCE a CČSH jsou organizovány demokraticky, katolická církev plně zachovává hierarchický princip). 11

Organizační modely církve Hierarchický Apoštolská posloupnost (sukcese): Ježíš předal své poslání apoštolům a jejich nástupcům biskupům. Dál se předává přímo, z osoby na osobu, v nepřetržité historické řadě. Biskup je představitelem Krista: v jeho rukou je veškerá pravomoc svátostná, řídící i soudní. Platí plně v církvi katolické,, částečně v církvích pravoslavných. Demokratický Žádný člověk není chápán jako představitel Krista hlavy církve.. Celá církev je odpovědná za realizaci Kristova poslání v podobě dvou základních (nutných) funkcí: zvěstování evangelia, vysluhování svátostí. Celá církev volí (pověřuje) své zástupce, kteří v ní budou mít vůdčí úlohu. Platí ve většině církví vycházejících z reformace 12

KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V ČR Katolická církev (západní - římská, východní řecká) Starokatolická církev Pravoslavná (ortodoxní) církev Náboženské společnosti na pomezí křesťanství: Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů v České republice (mormoni) Náboženská společnost českých unitářů Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Církve navazující na reformaci Apoštolská církev Bratrská jednota baptistů Církev adventistů sedmého dne Církev bratrská Církev československá husitská Církev Křesťanská společenství Českobratrská církev evangelická Evangelická církev augsburského vyznání v České republice Evangelická církev metodistická Jednota bratrská Křesťanské sbory Luterská evangelická církev a. v. v ČR Novoapoštolská církev v ČR Slezská církev evangelická augsburského vyznání 13

Křesťanské církve v ČR (2012) A B C D E F G H I J K 1 Církev římskokatolická 1 083 899 A A Př 3180 254 3 191,05 951 466 47 200 000 2 Českobratrská církev evangelická 51 936 A A A 263 256,71 82 957 2 266 593 3 Církev československá husitská 39 276 A A A 299 382,59 114 472 3 085 312 4 Pravoslavná církev v českých zemích 20 628 A A A 97 9 169,22 44 996 1 146 511 5 Církev bratrská 10 872 A A A 77 110,91 32 335 761 051 6 Církev řeckokatolická 9 927 A A 27 3 44,60 12 641 298 933 7 Církev Křesťanská společenství 9 387 29 25 8 Slezská církev evangelická a. v. 8 162 A A A 22 1 102,00 29 676 654 093 9 Církev adventistů sedmého dne 7 394 A A Po 142 93,33 31 000 520 828 10 Evangelická církev a. v. v ČR 6 645 A A A 5 18,32 5 574 118 506 11 Ruská pravoslavná církev v ČR 5 844 12 Apoštolská církev 4 934 A A A 45 2 183,57 48 529 1 056 336 13 Křesťanské sbory 3 458 A 14 Bratrská jednota baptistů 3 208 A A A 42 48,66 14 081 227 862 15 Luterská evangelická církev a. v. v ČR 2 591 A A 5 10,90 3 725 113 828 16 Jednota bratrská 2 156 A A A 29 112,26 31 316 601 707 17 Evangelická církev metodistická 1 952 A A A 16 1 51,53 15 760 367 634 18 Starokatolická církev v ČR 1 736 A A A 21 46,99 12 738 272 740 14

Východní křesťanství Staví na bohoslužbě, nikoli na nauce 16. července 1054: římský biskup a patriarcha (= papež) Lev IX. a konstantinopolský patriarcha Michael Cerularius se vzájemně exkomunikovali z křesťanské církve, čímž završili Velké schizma - rozštěpení, jímž byla původní Svatá katolická apoštolská církev rozdělena na církev západní (římský patriarchát= Římskokatolická církev) a církev východní (patriarcháty konstantinopolský, alexandrijský, antiošský a jeruzalémský, a autokefální církev gruzínská = dnes pravoslavné/ortodoxní církve). Důsledek římských snah o autoritu nad celou církví Po pádu Konstantinopole 1453 se centrem pravoslaví stalo Rusko (Moskva = třetí Řím) Dne 7. prosince 1965 papež Pavel VI. a konstantinopolský patriarcha Athenagoras vzájemnou exkomunikaci vyhlášenou jejich předchůdci sňali. Konstantinopolský patriarcha Bartholomeos I. spolu s dalšími představiteli východních církví se zúčastnili pohřbu Jana Pavla II. 8. dubna 2005. Je to poprvé po mnoha staletích, kdy se východní patriarcha zúčastnil pohřbu papeže a je to považováno za vážné znamení, že dialog, který v budoucnu může vést ke znovunastolení církevní jednoty mezi Východem a Západem, může začít. 15

Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku Jedna z 15 pravoslavných autokefálních církví (cca 55 tis, členů; největší: patriarchát moskevský 90 mil., řecký 9 mil., cařihradský 5 mil.). Hierarchické zřízení. Autokefální (autos = sám, kefalé = hlava), právně nezávislá na ostatních pravoslavných církvích. Metropolitní rada Pravoslavné církve v českých zemích: tvoří ji Pražská eparchie a Olomoucko-brněnská eparchie. katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ul. v Praze 2. Ústava pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku (1992). 16

Olomouc 12. ledna 2014 Všesvatý arcibiskupe Konstantinopole, Nového Říma a Ekumenický patriarcho, milovaný a nejdražší bratře a spoluslužebnice naší maličkosti, vladyko Bartoloměji, objímám Vás v Pánu a s velikým potěšením Vás zdravím. V zármutku Vás informuji, že rozkol uvnitř Pravoslavné Církve v českých zemích a na Slovensku se stal skutečností. Snažím se najít odvahu k tomu, abych s Vaší podporou pokračoval v boji, neboť jsem zůstal jediným kanonickým biskupem Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. Dnes završili to, co započali v pondělí 9. prosince 2013. Arcibiskup prešovský Rastislav byl protiprávně zvolen metropolitou v Českých zemích a na Slovensku a můj bývalý pomocný biskup Jáchym bez mého vědomí, souhlasu a požehnání abdikoval na svoji funkci a byl jmenován lžisynodem, který jsem nesvolal, arcibiskupem pražským. A tyto volby, jak je nám oběma jasné, nejsou kanonické. V hluboké úctě v Kristu milující bratr Vaší Všesvatosti + Simeon Locum tenens Metropolitního trůnu pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku 17

Pravoslavná církev katerdální chrám sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ul. v Praze 2. 18

Českobratrská církev evangelická (ČCE) Vznik 191818 sloučením Evangelické církve helvetského vyznání (kalvinistické) a Evangelické církve augsburského vyznání (luterské) 4 vyznání (české, bratrské, augsburské, helvetské) evangelická teologie (důraz na Bibli, obecné kněžství, ospravedlnění vírou); hlásí se k ní asi 49.000 obyvatel ČR Presbyterně-synodnísynodní zřízení : rozhodující slovo mají volení starší sboru neboli presbyteři, o nejdůležitějších otázkách rozhoduje synod, shromáždění volených představitelů celé církve, duchovních i laiků, mužů i žen. Sbor, seniorát i celá církev mají své představitele, správní orgány i správní shromáždění. Struktura církve je tak plně demokratická Správa ve třech stupních: místní sbor, sbory v jedné oblasti tvoří senioráty (14), senioráty dohromady tvoří povšechný sbor, tedy celou ČCE Nejvyšší řízení: synod (schází se 1x ročně), synodní rada Základní dokument: Církevní zřízení Celocírkevní řády, které církevní zřízení provádějí, schvaluje synod a jsou závazné pro celou církev 19

Správa ČCE Sborové shromáždění (členové sboru s hlasovacím právem) volí staršovstvo (na šestileté funkční období) a kazatele. Staršovstvo volí ze svého středu kurátora sboru a poslance konventu (na čtyřleté funkční období). Seniorátní shromáždění (konvent) volí ze svého středu seniorátní výbor (v jeho čele stojí senior), předsednictvo a poslance na synod (na čtyřleté funkční období). Shromáždění povšechného sboru (synod) volí ze svého středu synodní radu (v jejím čele stojí synodní senior) a předsednictvo synodu. Synodní rada je nejvyšším správním orgánem církve. 20

ČCE základní dokumenty Církevní zřízení vydané Synodní radou ČCE 1953, poslední změna 2003 Celocírkevní řády, které církevní zřízení provádějí, usnáší se na nich synod a jsou závazné pro celou církev: Řád členství v církvi (ŘČC) Řád sborového života (ŘSŽ) Řád o správě církve (ŘSC) Jednací a volební řád (JVŘ) Řád pro kazatele (ŘK) Řád pastýřské služby (ŘPS) Řád výchovy a vzdělávání v církvi (ŘVVC) Řád diakonické práce (ŘDP) Řád hospodaření církve (ŘHC) Řád vizitací sborů (ŘVS) Řád pro studenty bohosloví (ŘSB) 21

Českobratrská církev evangelická Sídlo: Praha 2, Jungmannova 9 Husův dům Nejvyšší představitel: synodní senior Joel Ruml 22

Církev československá husitská (CČSH) Ustavena 8.1.1920 z radikálního křídla modernistického hnutí katolické církve, v čele s Karlem Farským Původně reformovaní katolíci (jazyk, celibát ), postupně přiblížení k evangelické tradici; hlásí se k ní asi 39.000 obyvatel ČR Presbyterně episkopální zřízení: biskupové (muži i i ženy) jsou voleni na určitou dobu, zvolení či povolaní presbyteři mají účast na řízení církve Liturgie a 7 svátostí Husitská teologická fakulta Sídlo: Praha 6 - Dejvice, Wuchterlova 5 Základní dokumenty: Ústava Organizační ní řád Hospodářský ský řád Řád duchovenské služby 23

Správa CČSH Shromáždění náboženské obce (členové s hlasovacím právem) volí radu starších (na šestileté funkční období) a zástupce laiky pro diecézní shromáždění a pro církevní sněm. Diecézní shromáždění volí ze svého středu biskupa, diecézní radu a zástupce diecéze pro církevní zastupitelstvo (na šestileté funkční období). Církevní zastupitelstvo schvaluje církevní řády a rozhoduje ve správních věcech. Církevní sněm je zákonodárným shromážděním církve, vyhlašuje základní dokumenty církve, volí patriarchu. Jeho členy jsou zejména volení zástupci náboženských obcí, všichni duchovní, všichni členové církevního zastupitelstva. 24

Církev československá husitská Nejvyšší představitel: patriarcha Tomáš Butta Hlavní chrám: kostel sv. Mikuláše na Staroměstském nám. 25

Starokatolická církev Starokatolické církve odděleny od řím.. kat. po 1. vat. koncilu 1870 z důvodu nesouhlasu s dogmatem o papežské neomylnosti a jurisdikčním primátu papeže Episkopálně-synodální synodální zřízení, apoštolská posloupnost Člen Utrechteské Unie (8 autokefálních starokatolických církví), Sídlo v ČR: Na bateriích 27, Praha Břevnov Nejvyšší představitel: biskup Dušan Hejbal Katedrální chrám: sv. Vavřince na Petříně 18 farností, sociálně-pastorační střediska (Communio) Synodní řád a řád církevních obcí Starokatolické církve v ČR, platný od r. 1877, se změnami a doplňky přijatými 40. a 41. synodou (1997) 26

Starokatolická církev Katedrální chrám sv. Vavřince na Petříně Biskup Dušan Hejbal 27

Církev bratrská lidové probuzení ve východních Čechách vedlo v roce 1868 k založení sboru první Svobodné evangelické církve české v Bystrém v Orlických horách. K jeho ustavení přispěla i Svobodná církev skotská, působící v sousedním Prusku. Následně přibyl v Praze sbor Svobodné církve reformované, který byl ovocem působení amerických kongregačních misionářů z Bostonu. K ustavení nové církve došlo 3. 6. 1880 v Praze. Obě církve se spojily do jediné Svobodné církve reformované. Po vzniku Československa v roce 1918 přijala jméno Jednota českobratrská a rozšířila působnost i na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Přijetím nového jména se Jednota českobratrská přihlásila k duchovnímu dědictví staré Jednoty bratrské. Zaměřovala se zvláště na péči o sirotky, o staré lidi a na diakonskou službu nemocným. Vzrůst počtu slovenských a polských členů vedl církev 1967 ke změně jména na dnešní Církev bratrskou.. Tvoří ji svazek necelých 80 sborů rozličných duchovních tradic, které se v rámci kongregačně presbyterního zřízení dobrovolně zavázaly k životu víry, službě Bohu a lidem, k bratrskému soužití podle příkladu novozákonní církve. Všechny sbory jsou samostatné a vzájemně nezávislé, současně si uvědomují, že potřebují žít a sloužit v jednotě, bratrské pomoci a spolupráci. Proto se sjednocují na společném Vyznání víry a zásadách křesťanského života podle Bible. 28

Organizace CB Nejvyšší orgán: Rada CB Ing. Daniel Fajfr, M.Th., předseda Rady CB 1. místopředseda Ekumenické rady církví Sídlo: Soukenická 15, Praha 1 12 seniorátů Kongregacionalismus neboli kongregační zřízení je demokratický způsob vedení církve, kdy každý sbor (congregatio)) je nezávislý. Církevní zřízení kongregačního typu spočívá v přesvědčení, že bohoslužebně shromážděný sbor je církví v plném smyslu a je nezávislý na vyšších instancích církevní moci. Nejvyšší autoritou sboru (církve) jsou členové sboru samotní. O zásadních rozhodnutích hlasuje členské shromáždění celého sboru. 29

Evangelikální pastorační koncepce Evangelikální hnutí je jednou z nemnoha pastoračních koncepcí, kterým se daří už více než 150 let účinně reagovat na rozpor mezi evangeliem a kulturou. Je rozšířena spíše v evangelickém prostředí a lze ji považovat za nejsilnější monologický proud v současném křesťanství. 1846: křesťané z různých protestantských církví, kterým šlo o radikální hlásání evangelia, založili Evangelikální alianci. K ní se postupně hlásili jak jednotlivci a skupiny tak i celé církve. V současné době slaví největší úspěchy v Latinské Americe, kde díky svým masivním mediálním kampaním přebírají desítky procent věřících katolické církvi. Česká evangelikální aliance byla založena v roce 1992. K evangelikálnímu proudu se u nás dnes hlásí Církev bratrská, Jednota bratrská, Apoštolská církev, Církev křesťanská společenství, Bratrská jednota baptistů, Armáda spásy a Metodistická církev. 30

Evangelikální teologie Teologicky staví tento směr na nutnosti spásy každého člověka skrze Ježíše Krista kdo ho nepřijme, nemůže být vzhledem k obecné lidské hříšnosti spasen. Evangelikálové nepřipouští možnost kvalitního života bez této radikální víry, odmítají pozitivní přínos východních a jiných spiritualit. O to více kladou důraz na obnovené misijní úsilí. Jejich cílem je získat co největší množství lidí pro víru v Krista, jejich základní metodou je evangelizace v médiích, na ulicích a stadionech a následné zakládání nových sborů. K tomu využívají moderní technologie a metody managementu, fundraisingu a reklamních kampaní. Vyznáváme: Suverenitu a milost Boha Otce, Boha Syna a Boha Ducha svatého ve stvoření, prozřetelnosti, zjevení, vykoupení, posledním soudu a konci tohoto světa. Boží inspiraci Bible a její celou věrohodnost a nejvyšší autoritu ve věcech víry a způsobu života. Všeobecnou hříšnost a vinu padlého člověka, která jej činí předmětem Božího hněvu a zavržení. Zástupnou oběť vtěleného Božího Syna jako jediný a dostačující základ vykoupení z viny a z moci hříchu a jeho věčných následků. Ospravedlnění hříšníka pouze Boží milostí, prostřednictvím víry v Krista ukřižovaného a vzkříšeného z mrtvých. Osvěcující, obnovující a posvěcující dílo Boha Ducha svatého v nás. Kněžství všech věřících, kteří tvoří všeobecnou církev: tělo, jehož hlavou je Kristus a které je vázáno jeho přikázáním hlásat evangelium celému světu. Očekávání osobního a viditelného návratu Pána Ježíše Krista v moci a slávě. 31

Misijní společnost Život Misijní společnost Život (MSŽ) byla založena v roce 1992 Apoštolskou církví (AC) podle vize Stanislava Bubika o zasažení naší země evangeliem, a od té doby působí jako samostatná organizace v rámci Evangelizačního odboru AC. Její hlavní úkol spočívá v zakládání nových sborů a výchově nových vedoucích. Ve výzkumu o stavu církve v Čechách, který provedla Evangelická aliance a Aliance pro zakládání sborů, je uvedeno, že pokud má být náš národ získán pro Krista, tak potřebujeme 13 000 nových sborů. Naše denominace má pouze 35 sborů, 50 stanic a 70 diaspor. Celkem tedy pracujeme ve více jak 150 městech. Všechny evangelikální církve dohromady mají podle výše zmíněného výzkumu pouze 250 sborů a 250 misijních stanic. Přátelé, toto je alarmující stav! Potřebujeme nové sbory!!! Věřím, že mě Bůh povolal k tomu, abych v rámci sítě sborů Církve bez hranic napomohl vzniku 200 nových sborů. Vím, že se to stane v této generaci, a že to nebudou nějaké malé sborečky nebo skupinky, ale velké sbory zasahující celá města, společnost a národy světa. Vím také, že to nejsem schopen udělat sám, ale že se to uskuteční pomocí zástupu služebníků, kteří budou uvolněni do služby. Metodika: Víkendový a prázdninový trénink vedoucích Pouliční evangelizace - práce na ulicích je vždy vítanou reklamou a oživením života v daném městě a pomáhá přitáhnout na večerní akce mnohé zájemce. Večerní evangelizační akce - základním kamenem misijních výjezdů zůstává kvalitně provedený evangelizační večer plný tvořivosti i Boží moci. Strategické zakládání sborů Publikace 32

Ekumenické hnutí Snaha o vzájemnou komunikaci, sblížení a sjednocení křesťanských církví: Světová misijní konference (Edinburgh 1910, bez katolíků a pravoslavných) Světová konference pro víru a řád (Lausanne 1927, všechny konfese s výjimkou katolíků) Druhá světová konference pro víru a řád (Edinburgh 1937) Světová rada církví založena v Amsterdamu 1948 2. Vatikánský koncil, dekret O ekumenismu: katolická církev se připojuje k ekumenickému hnutí, ale nevstupuje do SRC. Současná spolupráce mezi církvemi v ČR: Ekumenická rada církví v ČR, Konference evropských církví Sociální práce: zařízení různých církví (Charita, Diakonie, Adra apod.) spolu komunikují a spolupracují Dohoda o spolupráci mezi ČBK a ČCE v oblasti církevního školství Dohody o spolupráci mezi ČBK a ERC v oblasti duchovní služby v armádě, ve vězeňství a ve zdravotnictví 33

Týden modliteb za jednotu křesťanů Ve dnech 18.-25.1. probíhá Týden modliteb za jednotu křesťanů, který navazuje na Alianční týden modliteb (6.-13.1.2002). Historie: Kolem roku 1740 se ve Skotsku objevují stoupenci letničního hnutí napojení na Severní Ameriku. Jejich obnovné snahy zahrnovaly modlitby za všechny církve a spolu se všemi církvemi. 1820 Rev. James Haldane Stewart uveřejňuje "Náměty pro Všeobecné společenství křesťanů pro vylití Ducha". 1840 Rev. Ignatius Spencer,, konvertita Římskokatolické církve, navrhuje vytvoření "Společenství modlitby za jednotu". 1867 První Lambethská konference biskupů Anglikánské církve v preambuli svého prohlášení podtrhuje důležitost modlitby za jednotu. 34

1894 Papež Lev XIII. podporuje zavedení Oktávu modliteb za jednotu v období Letnic. 1926 Hnutí Víra a řád začíná vydávat "Podněty k Oktávu modliteb za jednotu křesťanů". 1935 Abbé Paul Couturier z Francie doporučuje zavedení "Všeobecného týdne modliteb za křesťanskou jednotu" na obecném základě modliteb za "jednotu, kterou chce Kristus, dosaženou tak, jak On to chce". 1958 "Unité Chrétienne" z Lyonu ve Francii a Komise pro víru a řád Světové rady církví začínají spolupracovat na přípravě materiálu pro Týden modliteb. 1964 "Dekret o ekumenismu" II. vatikánského koncilu zdůrazňuje, že modlitba je duší ekumenického hnutí, a vyslovuje se pro slavení Týdne modliteb. 1965 Komise pro víru a řád SRC a Sekretariát pro podporu jednoty křesťanů (později Papežská rada pro jednotu křesťanů) začínají s oficiální přípravou textu pro Týden modliteb. 1968 "Modlitba za křesťanskou jednotu" se poprvé slaví na základě textů připravených ve spolupráci Komise pro víru a řád Světové rady církví a Sekretariátu pro podporu jednoty křesťanů. 35