pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: gabriela.

Podobné dokumenty
Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

pm007 Graf 1: Kladné a záporné stránky členství ČR v Evropské unii 20(v %) nárůst byrokracie a úřadů 2 0 přílišné omezování evropskými zákony př

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Názory veřejnosti na členství v Evropské unii duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Vliv členství ČR v EU na vybrané hospodářské a sociální oblasti

Postoje českých občanů k NATO a obraně ČR - leden 2015

Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben 2016

Občané o stavu životního prostředí květen 2012

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

Občané o americké radarové základně v ČR

er Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: milan.tucek@soc.cas.cz

Postoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014

Názory veřejnosti na Evropskou unii duben 2012

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: milan.tucek@soc.cas.cz

Češi k prezidentským volbám v USA

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015

Graf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 5% 2% 25% 10% 58%

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016

Občané o stavu životního prostředí květen 2013


Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

s těmi se špatnou životní úrovní. V posledně jmenované skupině je podíl spokojených a nespokojených v podstatě vyrovnaný. Z hlediska stranických prefe

TISKOVÁ ZPRÁVA 1/[9] Centrum pro výzkum veřejného mínění. CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Technické parametry Naše společnost, v12-11b

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

0% III/2002 IX/2005 II/2007 II/2008 II/2009 II/2010 II/2011 XI/2012 XI/2013

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě bydliště

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

ps Kvóty: 1/[19] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti červen 2016

Názory občanů na úroveň české vědy a podmínky jejího financování leden 2016

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

Tisková zpráva. Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben /8

Hodnocení vlády Bohuslava Sobotky únor 2016

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2015

0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodně příznivý Spíše příznivý Tak napůl Spíše nepříznivý Rozhodně nepříznivý Žádný Neví

Názory na důvody vstupu do politických stran

Názory lidí na opatření v rodinné politice

Občané o Lisabonské smlouvě

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Česká veřejnost o dění na Ukrajině červen 2016

Názor na devizové intervence České národní banky

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Občané o stavu životního prostředí květen 2014

Zpracoval: Matouš Pilnáček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Tisková zpráva. Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben /6

ps Kvóty: 1/[14] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2014

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Hodnocení výdajů státu v jednotlivých oblastech sociální politiky

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i.

V/2003 II/2005 III/2008 III/2009 III/2010 III/2011 III/2012 III/2013 III/2014 X/2015

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Občané o americké radarové základně v ČR

Spokojenost se životem červen 2019

Politická kultura veřejně činných lidí duben 2018

Občané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018

Vědecké bádání z pohledu české veřejnosti leden 2016

Úroveň vzdělávání v ČR

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% nemáte obavy. má obavy I.04 II.02 II.05 III.03

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

er Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Bulharsko Česká republika Maďarsko Německo Polsko Rakousko Rumunsko Rusko Slovensko Slovinsko

Tisková zpráva. Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností květen /6

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Hodnocení vlády Andreje Babiše únor 2019

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2017

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Hodnocení kvality vzdělávání září 2018

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Znalost log politických stran

Spokojenost se životem březen 2019

Občané o daních červen 2011

PO /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině leden 2016

Tisková zpráva. Názory české veřejnosti na úroveň demokracie a respektování lidských práv v ČR únor /6

Obavy a příprava na důchod listopad 2016

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Česká veřejnost o dění v Izraeli a Palestině prosinec 2015

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Transkript:

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 2 0 1 E-mail: gabriela.samanova@soc.cas.cz Občané o členství České republiky v Evropské unii Technické parametry Výzkum: Naše společnost 20, v-0 Realizátor: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Projekt: Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. Termín terénního šetření:.. dubna 20 Výběr respondentů: Kvótní výběr Kvóty: Region (Oblasti NUTS 2), velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání Zdroj dat pro kvótní výběr: Český statistický úřad Reprezentativita: Obyvatelstvo ČR ve věku od let Počet dotázaných: Metoda sběru dat: Osobní rozhovor tazatele s respondentem Výzkumný nástroj: Standardizovaný dotazník Otázky: PM., PM.2, PM., PM.2, PM., PM., EU.1 Zveřejněno dne:. dubna 20 Zpracovali: Gabriela Šamanová Jedním z témat zařazených do dubnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byla Evropská unie, konkrétně spokojenost občanů s členstvím 1 a zda je členství vnímáno jako dobrá věc pro ČR 2. Rovněž byla zkoumána hloubka vztahu k Evropské unii měřena pocitem hrdosti a pocitem občanské příslušnosti k EU. Zjišťován byl také vývoj životní úrovně v souvislosti se vstupem ČR do EU a názory na přijetí eura za měnu České republiky. 1 Znění otázky: Jak jste spokojen s členstvím České republiky v Evropské unii? Varianty odpovědí: jste velmi spokojen; spíše spokojen; ani spokojen, ani nespokojen; spíše nespokojen; velmi nespokojen. 2 Znění otázky: Myslíte si, že členství České republiky v Evropské unii v současnosti je Varianty odpovědí: dobrá věc; ani dobrá, ani špatná věc; špatná věc. Znění otázky: Cítíte se být hrdý na to, že jste občanem Evropské unie? Řekl byste, že Varianty odpovědí: jste velmi hrdý; docela hrdý; ne příliš hrdý; vůbec na to nejste hrdý. Znění otázky: Cítíte se nejen jako občan České republiky, ale i jako občan Evropské unie? Varianty odpovědí: často; někdy; nikdy se tak necítíte. Znění otázky: Myslíte si, že v souvislosti se vstupem naší země do EU se Vaše životní úroveň: Varianty odpovědí: zvýšila; nezměnila se; snížila? Souhlasíte nebo nesouhlasíte s tím, aby bylo za měnu České republiky přijato euro? Varianty odpovědí: Rozhodně souhlasíte; spíše souhlasíte; spíše nesouhlasíte; rozhodně nesouhlasíte. 1/[]

Mezi občany České republiky převládá s členstvím v Evropské unii spokojenost ( % velmi spokojen + % spíše spokojen) nad nespokojeností ( % velmi nespokojen + % spíše nespokojen). Nejčetnější skupinu však tvoří lidé, kteří nejsou s členstvím ani spokojeni ani nespokojeni ( %). Oproti loňským hodnotám se mírně snížil podíl spokojených a naopak mírně zvýšil podíl nespokojených respondentů, z dlouhodobého pohledu je i přes výkyvy rozložení sil podobné, spokojení vždy převažují nad nespokojenými (viz graf 1). Graf 1: Spokojenost s členstvím v Evropské unii 0/200 0/200 2 0/200 2 1 0/200 1 1 0/200 2 1 1 0% % 20% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% velmi spokojen spíše spokojen ani spokojen, ani nespokojen spíše nespokojen velmi nespokojen neví Spokojenost s členstvím v Evropské unii souvisí s věkem, vzděláním a životní úrovní. Spokojeni jsou statisticky významně častěji lidé mladší (s rostoucím věkem podíl vyjádření o spokojenosti průběžně klesá, ve středních věkových kategoriích ve prospěch neutrální varianty, v nejstarší kategorii 0 a více let i ve prospěch nespokojenosti). Spokojenost častěji vyjadřují také lidé vysokoškolsky vzdělaní a lidé se subjektivně deklarovanou dobrou životní úrovní. Jako další třídící proměnná byla použita otázka, zda, a popřípadě jak, dotázaný hlasoval v referendu o vstupu České republiky do Evropské unie. Podle očekávání jsou se členstvím v Evropské unii spokojenější lidé, kteří v referendu hlasovali pro vstup ČR do EU. Z hlediska sympatie k politickým stranám spokojenost s členstvím v unii častěji vyjadřují stoupenci ODS, naopak nespokojenost sympatizanti KSČM. Také v další otázce, kterou bylo zjišťováno, zda čeští občané vnímají členství v Evropské unii jako dobrou věc pro Českou republiku, převažovaly pozitivní odpovědi nad odpověďmi negativními ( % ku 1 %). Lidí, kteří zaujali k této otázce neutrální postoj, přesněji přiklonili se k možnosti odpovědi ani dobrá ani špatná věc, byla v souboru dotázaných necelá polovina ( %). V průběhu sledování této otázky se několikrát změnilo pořadí u nejčetněji zastoupené varianty odpovědi, a to mezi pozitivní a neutrální kategorií. Příznivé hodnocení však (stejně jako u předešlé otázky) vždy významně převyšovalo hodnocení nepříznivé (viz graf 2). Pamatujete si, zda jste hlasoval v roce 200 v referendu o vstupu České republiky do Evropské unie, a pokud ano, hlasoval jste pro vstup nebo proti vstupu ČR do EU? Varianty odpovědí: nehlasoval jste; hlasoval jste pro vstup; hlasoval jste proti vstupu. 2/[]

Graf 2: Je pro Českou republiku členství v Evropské unii dobrá věc? 1 0/200 0 0/200 2 0/200 0/200 1 0/200 1 0% % 20% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% dobrá věc ani dobrá ani špatná věc špatná věc neví Také s hodnocením, zda členství v Evropské unii je pro Českou republiku dobrou či špatnou věcí, souvisí věk a vzdělání respondenta, jeho životní úroveň a sympatie k politickým stranám. Názor, že členství v EU je dobrá věc, statisticky významně častěji zastávají mladí lidé do třiceti let, lidé s vysokoškolským vzděláním, lidé se subjektivně deklarovanou dobrou životní úrovní a voliči ODS. Na druhé straně členství v EU považují za špatnou věc spíše lidé starší šedesáti let, lidé se špatnou životní úrovní a z hlediska politického přesvědčení voliči KSČM. Téměř polovina dotázaných ( %) se alespoň někdy cítí být nejen občanem České republiky, ale také občanem Evropské unie. Zhruba desetina oslovených občanů ( %) zažívá tento pocit často. Více než třetina účastníků výzkumu ( %) se necítí být občanem Evropské unie nikdy. Podrobný přehled výsledků a vývoj v čase je zobrazen v grafu. V dlouhodobé perspektivě můžeme vysledovat trend snižování četnosti u skupiny dotázaných, kteří se necítí být občanem EU nikdy a také u dotázaných v této otázce nerozhodnutých ve prospěch lidí, kteří se cítí být euroobčany alespoň někdy. Graf : Jak často se cítíte nejen jako občan České republiky, ale i jako občan Evropské unie? 0/200 1 2 0/200 0/200 1 0/200 1 0/200 0% % 20% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% často někdy nikdy neví Vztah k Evropské unii byl zkoumán, jak již bylo řečeno v úvodu, také jako pocit hrdosti na evropské občanství. Velmi hrdých, resp. docela hrdých euroobčanů jsou mezi Čechy %, resp. 1 %. U Čechů tudíž převládá postoj, že na evropské občanství hrdí nejsou. Zhruba šestina (1 %) oslovených občanů není vůbec hrdá a další třetina ( %) je nepříliš hrdá. Přehled výsledků včetně srovnání s předešlými výzkumy nabízí graf. /[]

Graf : Jak moc jste hrdý na to, že jste občanem Evropské unie? 1 1 0/200 1 2 1 1 0/200 1 1 0/200 2 2 1 0/200 1 1 2 1 0/200 2 1 0/200 2 2 2 2 1 0% % 20% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% velmi hrdý docela hrdý ne příliš hrdý vůbec ne hrdý neví U dvou posledně analyzovaných otázek, tedy u pocitu hrdosti na euroobčanství a pocitu příslušnosti k EU se jako hlavní dělící charakteristika projevil věk dotázaných. Mladí lidé zhruba do třiceti let se významně častěji cítí být občany EU a častěji jsou na to hrdí než ostatní věkové skupiny. U lidí starších šedesáti let byla častěji zaznamenána odpověď, že se necítí jako občané Evropské unie nikdy. Jako obvykle, i u těchto otázek měli lepší vztah k Evropské unii lidé s dobrou životní úrovní. Přesvědčivá většina dotázaných ( %) deklaruje, že se v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie nezměnila její životní úroveň. Pětině oslovených občanů (2 %) se životní úroveň snížila a necelé desetině ( %) se naopak životní úroveň v souvislosti se vstupem do EU zvýšila. Před vstupem tvořili nejpočetnější skupinu skeptici považující členství ČR v Unii za možné ohrožení své životní úrovně, zatímco respondenti přesvědčení, že se vstup do EU jejich životní úrovně nedotkne, byli v menšině. Po vstupu do EU došlo k obratu a většina dotázaných se vyjadřuje v tom smyslu, že se jim životní úroveň nezměnila. Přehled výsledků, jak se vstup do EU promítnul do životní úrovně respondentů, přináší graf. Graf : Vývoj životní úrovně v souvislosti se vstupem ČR do EU (v %) 2 0/200 1 0/200 0/200 0 1 0/200 0/200 1 2 02/200 02/2002 21 1 0% % 20% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% zvýšila se nezměnila se snížila se neví Před vstupem ČR do EU byla tato otázka pokládána ve znění: Očekáváte, že v souvislosti se vstupem naší země do EU se Vaše životní úroveň zvýší, nezmění se nebo se sníží? /[]

Přesvědčeni, že se jim zvýšila po vstupu ČR do EU životní úroveň, jsou častěji lidé z věkové skupiny do let, vysokoškoláci a lidé s dobrou životní úrovní. Šedesátiletí a starší měli stejně jako lidé se špatnou životní úrovní častěji pocit, že jejich životní úroveň v souvislosti se vstupem do EU klesla. Graf zobrazuje rozložení názorů na přijetí eura za měnu České republiky. Většina účastníků výzkumu (2 % + 2 % v součtu odpovědí spíše nesouhlasí a rozhodně nesouhlasí ) se staví proti zavedení eura v ČR. Pro euro se vyslovilo % dotázaných rozhodně a 2 % spíše. Graf : Názory na přijetí eura za měnu České republiky rozhodně nesouhlasí 2% neví % rozhodně souhlasí % spíše souhlasí 2% spíše nesouhlasí 2% Mezi zastánce eura patří statisticky významně častěji voliči ODS, vysokoškoláci, mladí lidé do třiceti let a lidé s dobrou životní úrovní. Mezi odpůrce pak voliči ČSSD a v mnohem větší míře voliči KSČM, senioři, vyučení a lidé se špatnou životní úrovní. Mezi lety 2001 a 20 došlo k převrácení většinových preferencí, v roce 200 odpůrci zavedení eura poprvé získali mírnou převahu nad zastánci. V posledním výzkumu pak tento rozdíl nabyl na významu a činí 1 %. Graf : Názory na přijetí eura za měnu České republiky vývoj (v %) 0 0 0 0 0 20 2 2 2 2 1 2 2 pro euro proti 0 /2001 /2002 0/200 /200 0/200 0/200 0/200 0/200 0/200 0/200 Pozn.: Pro euro tvoří součet odpovědí rozhodně souhlasí a spíše souhlasí, proti tvoří součet odpovědí rozhodně nesouhlasí a spíše nesouhlasí. Dopočet do 0 % tvoří odpovědi neví. /[]