Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: Středověk Cílová skupina: první ročník studijních oborů SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s památkou celonárodního a v evropském kontextu a to unikátní památkou jako jsou české korunovační klenoty. Materiál je možné promítat na tabuli a úkoly s ním spojené řešit jako opakovací cvičení, lze také použít jako kontrolní cvičení. Vytvořeno: leden 2013 Použité zdroje a odkazy: fotografie commons. wikimedia adresy jsou uvedeny přímo u fotografií
1. Pravěké období s vládou mužů 2. Egyptský vládce 3. Středověký panovník 4. Renesanční sídlo šlechty 5. Sumerský vynález 6. Ten, kdo pase dobytek 7. Vláda tří politiků v Římě 8. Náboženská organizace 9. Kostel kruhového půdorysu 10. Hrobka egyptských vládců
http://commons.wikimedia.org/wiki/file:hradschin-fullview.jpg?uselang=cs#globalusage Panorama Pražského hradu tvoří chrám sv. Víta, základy této katedrály položil budoucí císař Karel IV. spolu se svým otcem Janem lucemburským v roce 1344
http://commons.wikimedia.org/wiki/file:st_wenceslas_grave_in_the_st_wenceslas_chapel.jpg?use lang=cs# Základem budoucí katedrály se stala kaple sv. Václava, která je dodnes místem uložení českých korunovačních klenotů. Na obrázku je stav při rekonstrukci. Dnes je kaple opravena přístupná veřejnosti.
http://commons.wikimedia.org/wiki/file:czech_crown_jewels.jpg# Imitace souboru českých korunovačních klenotů.
české korunovační klenoty patří k nejstarším, ale také nejkrásnějším souborům na světě staly se symbolem české státnosti jejich historická hodnota je nevyčíslitelná, tvoří součást českého národního pokladu soubor klenotů tvoří koruna, jablko, žezlo, z původní sady se dochoval ještě korunovační meč, součástí je také pečetní prsten a plášť klenoty nechal zhotovit ke své první korunovaci český král a pozdější římský císař Karel IV. poprvé spočinula korunovační koruna na Karlově hlavě 2. září 1347 k této korunovaci Karel vydal také nový korunovační řád v něm byla koruna označena za nezcizitelnou, darována symbolicky patronu české země sv. Václavovi, panovník si ji pro korunovační obřad podle řádu jen propůjčuje, proto nese název svatováclavská koruna a klenoty jsou chráněny zvláštní bulou, kterou vydal 6. června 1346 na Karlovu žádost papež Kliment VI.
Koruna je nejstarší ze souboru klenotů, nese název svatováclavská je vysoká 19 cm, zhotovená ze zlata o ryzosti 21 22 karátů koruna váží přibližně 2 360 gramů sestává s obroučky a čtyř velkých trojlistů lilií koruna je bohatě zdobena spinely, rubíny, safíry a perlami je ukončena křížkem s rytinou Krista na kříži zda byla zhotovena podle nějakého staršího vzoru nelze doložit, je však mistrovským kouskem středověkých zlatníků Jablko pochází z doby vlády Rudolfa II. je vysoké 22 cm, zhotovené ze zlata o ryzosti 18 karátů má podobu dvou zeměkoulí, které jsou ozdobeny rytinami z Bible, z části knihy Genesis je ozdobeno perlami a drobnými drahokamy vrchol jablka tvoří kříž
Žezlo i tato část klenotů pochází z doby Rudolfa II. historikové se domnívají, že původní Karlovo žezlo se zachovalo a my ho dnes můžeme vidět jako součást sbírek ve vídeňském Hofburgu jeho délka je 67 cm a hmotnost asi 1000 gramů je zhotoveno ze zlata o ryzosti 18 karátů tvoří jej válcovitá rukojeť, ukončeno je stylizovanou hlavicí, bohatě zdobenou perlami
klenoty prožily od svého vzniku svůj vlastní bouřlivý život mnohokrát se ocitly v ohrožení několikrát byly zcizeny nebo nezvěstné naposledy se tak stalo na konci druhé světové války vždy se však vrátily na své původní místo, do chrámu sv. Víta ke klenotům se váže i řada pověstí, jedna z nich říká, že kdo si neoprávněně nasadí na hlavu svatováclavskou korunu, přijde do roka o život podle této pověsti se to stalo říšskému protektorovi R. Heydrichovi
Řešení: P A T R I A R CH Á T F A R A O N K R Á L Z Á M E K P Í S M O P A S T E V E C T R I U M V I R Á T C Í R K E V R O T U N D A P Y R A M I D A