OKRUHY OTÁZEK PRO STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY Navazující magisterský obor Zoologie

Podobné dokumenty
Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

Fylogeneze a diverzita obratlovců I.Úvod

Systém a evoluce obratlovců I.Úvod

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

Maturitní témata Biologie MZ 2017

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

M A T U R I T N Í T É M A T A

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Přírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Základní pojmy II. ONTOGENEZE. Ontogeneze = individuální vývin jedince během jeho života

Biologie - Sexta, 2. ročník

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Projevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost

Tematický plán učiva BIOLOGIE

Zpracování tohoto DUM bylo financováno z projektu OPVK, Výzva 1.5.

Učební osnovy předmětu Biologie

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Zesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií

Ekologie Ing. Vladimír Hula, PhD.

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů

Rozptyl a migrace. Petra Hamplová

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Speciace a extinkce. Druh

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

Maturitní témata BIOLOGIE

Ekologická společenstva

Taxonomický systém a jeho význam v biologii

Populace, populační dynamika a hmyzí gradace

Populační genetika III. Radka Reifová

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

Obsah. Předmluva 9. Úvodem 11

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Základy ekologie. Michal Hájek Světlana Zahrádková

Systém a fylogeneze strunatců

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Rekonstrukce biogeografické historie: outline přednášky

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B

Maturitní zkouška z Biologie 2016 Gymnázium Hostivice, příspěvková organizace Komenského 141, Hostivice

Evoluce fenotypu I. web.natur.cuni.cz/~kratoch1/

Ekologie. organismus. abiotické prostředí. vztahy a procesy. organismus. Faktory - klimatické - edafické - hydrické

zaměřuje se často na prvky, které v souvislosti s porozuměním sledovaných jevů nemusejí být nedůležité.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Úvod (1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. (1/1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie.

Predace - její konsekvence pro dynamiku a evoluci společenstev

Genetika kvantitativních znaků. - principy, vlastnosti a aplikace statistiky

36-47-M/01 Chovatelství

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

I. Sekaniny1804 Přírodopis

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 12. Shrnutí,

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Aplikace DNA markerů v mykologii a molekulárni taxonomii

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Nové směry v evoluční biologii. Jaroslav Flegr Katedra filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecká Fakulta UK Praha

vznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí

Vrozené vývojové vady, genetika

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Osnova přednášky volitelného předmětu Evoluční vývoj a rozmanitost lidských populací, letní semestr

Systém a evoluce živočichů

Potravní síť Společenstvo

Základy genetiky populací

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU

Biologie - Sekunda. porovná vnitřní a vnější stavbu živočichů za použití osvojené

SYSTÉM A FYLOGENEZE OBRATLOVC

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie

analýzy dat v oboru Matematická biologie

World of Plants Sources for Botanical Courses

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

Průřezová témata, souvislosti, metody Environmentální výchova Výchova ke zdraví. Výstupy Učivo téma Konkretizace

Systematická biologie je věda o rozmanitosti organizmů (E. Mayr 1969: Principles of systematic zoology. Mac Graw Hill Book Co., New York X+428 p.).

Biocenóza Společenstvo

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB)

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Nymburk

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny

Otázky ke zkoušce z Biologie (MSP, FVHE, FVL) a ke zkoušce z Biologie a mol. biol. metod (BSP, FVHE), 2018/2019

KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání

Paleogenetika člověka

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení

Epigenetická paměť v ekologii a evoluci rostlin. Vítek Latzel

Transkript:

OKRUHY OTÁZEK PRO STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY Navazující magisterský obor Zoologie Zkušební komise: Předseda: prof. Ing. Ladislav Bocák, Ph.D. prof. Ing. Stanislav Bureš, CSc. Členové: prof. Ing. Ladislav Bocák, Ph.D. prof. Ing. Stanislav Bureš, CSc. prof. RNDr. Tomáš Grim, Ph.D. prof. MVDr. Emil Tkadlec, CSc. doc. Mgr. Vladimír Remeš, Ph.D. doc. RNDr. Jiří Vagera, CSc. doc. Mgr. Karel Weidinger, Ph.D RNDr. Alois Čelechovský, Ph.D. RNDr. Robin Kundrata, Ph.D. RNDr. Vladimír Uvíra, Ph.D. Mgr. Petr Adamík, Ph.D. Mgr. Miloš Krist, Ph.D. Mgr. Beata Matysioková, Ph.D. Mgr. Dana Šafářová, Ph.D. prof. RNDr. Jaromír Vaňhara, CSc. Masarykova univerzita v Brně A) Evoluční biologie a genetika Požadavky z evoluční biologie 1. Evoluce v prostoru a působení fyzikálních sil, role náhody, informace, vznik života. 2. Historický vývoj evolučních teorií (lamarckismus, darwinismus, neodarwinistická syntéza, sobecký gen). 3. Historie evoluce, vznik Metazoa, vymírání, dominance skupin v historii 4. Podstata a příčiny proměnlivosti organismů, klinální variabilita, ekotypy, ekozoogeografická pravidla, epigenetické procesy. 5. Rekombinace a mutace. Kódující a nekódující sekvence, fenotyp a genotyp 6. Obecná charakteristika mikroevoluce a makroevoluce, molekulární tah, evoluční tempo 7. Genetický posun, jeho role ve speciačním procesu, důsledky fragmentace areálu 8. Přírodní výběr. Selekce u vlastností s plynulou proměnlivostí. Tvrdá a měkká selekce, r a K strategie. 9. Selekce individuální, příbuzenská a skupinová. Preadaptace 10. Altruismus. Polymorfismus v populacích a jeho příčiny. Negativní a pozitivní výběr, selekční tlak 11. Typy fylogeneze (anageneze, kladogeneze. stazigeneze), gradualismus a přerušované rovnováhy. 12. Diversita a evoluce, chemostat, turbidostat, distrurbance 13. Koevoluce, evoluce parasitismu, mimicry a příbuzné jevy 14. Evoluce chování, evolučně stabilní strategie, kulturní evoluce a učení, mem 15. Pohlavní výběr. 16. Reprodukčně izolační mechanismy. 17. Speciace, typy, příčiny, příklady.

Požadavky z genetiky 1. Vymezení genetiky jako vědního oboru. Gregor Mendel a pravidla dědičnosti, hybridizační pokus a jeho principy; gen a alela a její formy, fenotyp a genotyp, faktory ovlivňující fenotypový projev. 2. Vlohové interakce a jejich význam. Genetické základy plynulé proměnlivosti. 3. Genetická a chromozomová determinace pohlaví. Hlavní pohlavní typy. 4. Determinace pohlaví u savců, mechanismy vyrovnání genové dávky. Dědičnost vlastností vázaných na pohlaví. 5. Determinace pohlaví u ptáků, obojživelníků a plazů, odlišnosti v porovnání se savci. 6. Vazba genů, mechanismus dědičnosti genů vázaných, konstrukce chromosomových map. 7. Buněčná dělení a jejich význam v přenosu genetické informace. 8. Nukleové kyseliny, jejich stavba. Molekulární struktura genu a jeho funkční rozčlenění. 9. Exprese genetické informace genetický kód a jeho funkce a realizace, odlišnosti mezi prokaryota a eukarota. 10. Replikace, základní mechanismus a její role v přenosu genetické informace. 11. Exprese genetické informace transkripce a translace. 12. Základy genetiky populací, Hardy-Weinbergova rovnováha a její aplikace v analyze populací. 13. Metody lidské genetiky, dědičnost významných vlastností a chorob člověka. 14. Hybridizace, mutace a polyploidizace, typy a jejich význam v selekčním a evolučním procesu. 15. Molekulárně biologické manipulace na úrovni genu a genomu, genové inženýrství, geneticky modifikované organismy. B) Etologie a etoekologie Požadavky z etologie 1) Historie etologie počátky, klasická etologie, srovnávací psychologie, behaviorální ekologie. Základní etologické koncepty reflex, klíčový podnět, FAP a jejich řetězce, etogram, motivace a její konflikty. 2) Základy genetiky chování, mendelovská a polygenní dědičnost, genová exprese. Heritabilita, inbrední linie, umělý výběr, navození mutací. Kandidátské geny, příklad genu for. Genová exprese: microarray, vnější vlivy, epigenetika. Genové moduly. 3) Chování jako produkt přírodního výběru, adaptace, typy selekce. Procesy udržující variabilitu v chování navzdory selekci. Metodické přístupy adaptací: pozorování, experiment, mezidruhové srovnání, modelování. 4) Základy neurobiologie: neuron, akční potenciál, synapse, reflex vs. CPG. Limbický systém. Interakce predátor kořist. Netopýři a můry, sluchová mapa sov. Neurální změny jako příčiny učení a paměti. Habituace, senzitizace, posílení synapsí, neurogeneze. 5) Mechanismy hormonální kontroly chování: detekce podnětů, vývoj CNS, svalů. Typy hormonů. Vztah mezi hormony, prostředím a chováním, metodické přístupy k problému. Organizační a aktivační vlivy hormonů. 6) Učení: habituace, senzitizace, latentní učení, operantní a klasické podmiňování. Další kognitivní schopnosti zvířat: nástroje, insight, čísla apod. 7) Příčiny ontogenetických změn chování: vývoj těla, hormony, prostředí, hra. Senzitivní periody, vtištění, sociální deprivace. Ptačí zpěv jako příklad ontogenetického vývoje chování. 8) Biologické rytmy, entrainment, význam vnitřních hodin. Biologické hodiny: lokalizace a molekulární mechanismy. 9) Typy navigace zvířat: pilotování, kompas a pravá navigace. Vizuální, olfaktorické a magnetické podněty pro orientaci a navigaci zvířat. Principy magnetorecepce. Orientace v blízkém okolí: mechanické a elektrické podněty. 10) Disperze vs. filopatrie: výhody a nevýhody těchto strategií. Proximátní příčiny disperze. Výběr prostředí: fáze, ukazatelé kvality, ekologické pasti. Migrace: výhody, nevýhody a metody studia.

11) Způsoby získávání potravy: suspenzní krmení, herbivorie a karnivorie. Adaptace pro detekci kořisti: specializované orgány, search image. Optimalizace chování: modely pro výběr potravy a délku lovu na plošce. Rule of thumb. 12) Antipredační strategie: ostražitost, kamufláž, polymorfismus, aposematismus, odvádění pozornosti, zastrašování a skupinová obrana. Batesovské a Mülerrovské mimikry. 13) Typy societ, výhody a nevýhody života ve skupinách. Altruismus, kin selection a klíče k rozeznání příbuzných jedinců. Eusocialita: příklady a evoluční příčiny. Příklady kooperace: predátoři, partneři a výchova mláďat. 14) Pohlavní výběr: intrasexuální a intersexuální. Prekopulační a postkopulační výběr. Přímé a nepřímé zisky z výběru partnera. Kompetice spermií, kryptická volba samice, pohlavní konflikt. Požadavky z etoekologie 1) Předmět a testování hypotéz v ekologii chování 2) Proximátní a ultimátní mechanismy, fitness a adaptace, výdaje a zisky. 3) Optimalizace chování. Optimální potravní chování teoretické modely, ekonomika rozhodování. 4) Vztah predátor kořist, hlavní teorie antipredačního chování. 5) Vztah parazit hostitel, koevoluce na příkladu kukačky obecné a jejich hostitelů. 6) Kompetice o zdroje, teoretické modely, příklady. 7) Soužití ve skupinách, výhody, zápory, teoretický model optimální velikosti skupiny. 8) Soupeření, oceňování, vyladění, souboje protivníků, příklady. 9) Systémy páření a péče o potomstvo, přehled o systémech u obratlovců, prahový model polygynie. 10) Konflikt pohlaví a pohlavní výběr, princip, genetický a negenetický prospěch. 11) Fischerova a Zahaviho teorie, důkazy těchto teorií. 12) Alternativní strategie rozmnožování, definice evolučně stabilní strategie, příklady. 13) Altruismus, princip, hypotézy vysvětlení vzniku altruismu. 14) Ekologie a evoluce dorozumívání u živočichů, vysílání a přijímání signálů, příklady. C) Ekologie populací a společenstev 1. Populace jako dynamický systém, abundance, densita, rozptyl, disperze, migrace, dormance. Regulace populací a koncepce zpětných vazeb, negativní zpětná vazba. 2. Faktory prostředí: podmínky a zdroje. Vliv na negativní zpětnou vazbu. Vertikální a laterální efekt. Teplota a velkoprostorová klimatická variabilita. 3. Populační struktura, demografie, životní tabulky, křivky přežívání, stabilní věková distribuce, projekce. Čistá míra reprodukce. Euler-Lotkova rovnice. 4. Populační růst: neomezený (exponenciální) a omezený (logistický) růst, modely. Míry populačního růstu. Negativní zpětná vazba, nosná kapacita prostředí. Trvale-udržitelný maximální výnos v populaci. 5. Interakce v populaci. Intraspecifická kompetice, typy kompetice. Vliv na mortalitu, K-hodnoty, zákon o konstantním konečném výnosu a samozřeďování. Alleeho efekt. 6. Interspecifická interakce. Kompetice, modely, kompetiční vyloučení, koexistence, posun znaku. Predace (model Lotky a Volterry), numerická a funkční odpověď, agregační odpověď, typy predátorů, obrana proti predaci (zbarvení), mimikry. 7. Populační dynamika, klasifikace, stabilizační a destabilizační faktory. Populační fluktuace, populační cykly, příklady, negativní zpětná vazba 1 a 2. řádu. 8. Metapopulace. Znaky metapopulace, hlavní procesy v metapopulaci, Levinsův model.

9. Základní vlastnosti společenstva, typy společenstev; trofická struktura, gildy a jejich struktury; teorie ekologické niky; diferenciace nik, základní a realizovaná, vztah ke kompetici mezi organizmy. 10. Struktura společenstva: společenstva a jejich složky; relativní abundance; uspořádání společenstva; ekoton; kompetice a její vliv na vývoj struktury společenstev; plošková dynamika; saturovaná a nesaturovaná společenstva. 11. Vývoj společenstev; typy a modely sukcese; primární vs. sekundární sukcese, příčiny, strukturální a energetické změny v průběhu sukcese; klimax; konvergence/divergence společenstev; koevoluce, struktura společenstev, ekologické pyramidy, trofické úrovně. 12. Proměnlivost a stabilita společenstev, vliv diverzity, potravní sítě, trofické kaskády; kompartmentace společenstev; princip nelinearity; stabilní a nestabilní společenstva. 13. Druhová diverzita vs. rozmanitost; heterogenita prostředí; alfa-, (beta-), gama- diverzita; diverzita a produkce, kompetice a proměnlivost prostředí, disturbance; "species-area" závislost; Rapoportovo pravidlo, teorie ostrovní biogeografie; ostrovní fenomény. 14. Ekosystém, definice, složky, vlastnosti, proměny v čase; základní pojmy a příklady (biocenóza, geobiocenóza, biogeocenóza, biom, společenstvo, ekotop, stanoviště, biotop); teorie niky. Tok energie v ekosystému: primární a sekundární produkce, trofické řetězce - jejich energetika a délka, asimilační účinnosti, rychlosti toku energie; energetická bilance, produktivita v terestrických ekosystémech; limitní faktory; produktivita ekosystému a čas. Koloběh prvků v ekosystému, koloběh C, N, P, S v terestrickém prostředí; regulace ekosystémových funkcí; antropogenní narušení koloběhů; obnova živin v ekosystémech, klíčová role dekompozice. Biomy Země a jejich limitující faktory. D) Taxonomie a systém živočichů Taxonomie jako věda. Historie oboru, základní pojmy, význam taxonomie pro ostatní biologické discipliny, hlavní úkoly, budoucnost systematiky. Kategorie druhu. Koncepce druhu - typologická, nominalistická a biologická. Definice, fenon, taxon, kategorie. Fenon, druh a sibling species, překrývání hranic variability, problém poddruhů. Názvy druhů a poddruhů, problémy spojené s biologickou koncepcí druhu. Polytypický druh. Význam a rozšíření polytypických druhů. Vnitrodruhové (infraspecifické) kategorie a termíny. Teorie biologické klasifikace. Historie, Linné, Darwin a pokračovatelé. Základní teorie - prelinneovské přístupy, Linné, kladistika, evoluční systematika. Linnéovská hierarchie, rod, čeleď, řád, třída, kmen.klasifikační kategorie (ranky), přirozené taxony, nepřirozené skupiny (klády, grády), význam neformálních kategorií, příklady taxonů nepřípustných ve fylognenetické klasifikaci. Taxonomické znaky. Znaky a klasifikace, typy znaků. Znaky larev a dospělců, biochemické a fyziologické znaky. Chování, ekologické a biogeografické znaky. Význam skupin znaků pro klasifikaci, interpretace znaků ovlivněných přírodním výběrem, neutrální evoluce. Numerická fenetika a evoluční systematika. Podobnost a příbuznost, adaptivní zóny, koncepce grádů a kládů. Srovnání klasifikačních metod. Kladistika. Kladistická analýza. Znaky plesiomorfní a apomorfní, sesterské skupiny, vážení znaků. Kategorie podobnosti, homologie a homoplasie. Určení apomorfie - polarizace znaků. Znaky ve fylogenetické systematice. Morfologické, molekulární a jiné znaky, binární, multistavové, kontinuální znaky, kódování znaků. Uspořádanost znaků. Vážení znaků.

Metody rekonstrukce fylogeneze. Algoritmické distanční metody, UPGMA, neighbour joining. Parsimonie. Bayesiánská analýza. Maximální pravděpodobnost. Molekulární data ve fylogenetické systematice. Molekulární markery, sekvenování, sestavení matic, určení homologií - alignment, obvyklé metody analýzy dat. Znázornění příbuznosti. Evoluční stromy, kladogram, fylogram, ultrametrický strom (chronogram), vložení kořene stromu. Charakteristika stromů: délka stromu, konzistenční a retenční index. Konsenzuální kladogramy, striktní, majoritní. Hodnocení kvality matic, hodnocení podpory větví kladogramu. Bremerové podpora, bootstrapping, jackknifing. Parciální a simultánní analýza. Zoologická nomenklatura. Jména taxonů různých úrovní, kriteria uveřejnění a použitelnosti jmen. Datum uveřejnění, platnost jmen. Tvoření jmen a zacházení s nimi. Taxony různých úrovní. Skupina druhu, princip koordinace, převod druhů mezi rody. Taxony skupiny rodu a skupiny čeledi. Autorství. Homonymie a synonymie. Pojem názvových typů v nomenklatuře. Typy ve skupině čeledi, rodu a druhu. Holotypy, syntypy, lektotypy a neotypy. Mezinárodní komise pro zoologickou nomenklaturu. Zásady etiky. Význam muzeí pro současnou systematiku. E) Základní poznatky ze systému živočichů Součástí státní závěrečné zkoušky ze systému bude také praktické poznávání živočichů a prokázání znalosti systému živočichů v rozsahu následujících tématických celků: Charakteristika kmene Mollusca, charakteristika kmene Arthropoda, charakteristika podkmene Chelicerata s významnými zástupci jednotlivých řádů, charakteristika podkmene Crustacea, charakteristika řádů Ephemeroptera, Odonata, Plecoptera, Blattodea, Ensifera, Caelifera, Dermaptera, Homoptera, Heteroptera, Raphidioptera, Neuroptera, Coleoptera, Mecoptera, Trichoptera, Diptera, Lepidoptera, Hymenoptera, Siphonaptera, Hmyzí škůdci v zemědělství, v lesnictví, veterinárně a medicínsky významné druhy. Přehled kmene Echinodermata. Strunatci: 1. Chordata (strunatci) apomorfie. Tunicata (pláštěnci). 2. Cephalochordata (kopinatci). 3. Vertebrata (obratlovci) významné momenty evoluce, významné apomorfie. 4. Kruhoústí versus kruhoústí ; konodonti a Ostracodermi ( štítnatci ). Srovnání s Gnathostomata. 5. Gnathostomata (čelistnatci) Placodermi (pancířnatci), Acanthodi (trnoploutví) a Chondrichthyes (paryby) 6. Actinopterygii (paprskoploutvé ryby) 7. Sarcopterygii srovnání s Actinopterygii. Charakteristika Dipnoi (dvojdyšní) a Actinistia (střapcoploutví) 8. Tetrapoda vznik suchozemských obratlovců; adaptace spojené s přechodem na souš. 9. Lissamphibia (obojživelníci). 10. Amniota. Srovnání s Anamnia. 11. Lepidosauria a Anapsida 12. Archosauria Aves (ptáci) 13. Archosauria Crocodylomorpha, neptačí dinosauři 14. Synapsida: Nesavčí synapsida, Mammalia (savci) 15. Evoluce aktivního letu u obratlovců. Student musí být schopen veškeré vyšší skupiny ( třídy ) zařadit do kladogramu strunatců (viz přednášky). Dále znát základní fylogenetické vztahy v rámci jednotlivých skupin podle kladogramů probíraných na přednášce. Literatura Přednášky k předmětu Gaisler J., Zima, J. 2007: Zoologie obratlovců. Academia, Praha.