Speciace a extinkce. Druh
|
|
- Helena Staňková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Speciace a extinkce Druh
2 Tři procesy biogeografie evoluce vymírání šíření = tři základní způsoby jimiž organismy odpovídají na prostorovou a časovou dynamiku geografických podmínek jen pro připomenutí o šíření jsme mluvili posledně
3 Evoluce a vymírání evoluce má za následek vznik nových druhů = speciace probíhá v čase a prostoru a je závislá na geografických podmínkách vymírání (extinkce) finální fáze evoluce spojeno s dlouhodobým a rozsáhlým zmenšováním areálu druhu
4 Druh je základní jednotkou biogeografie vyvíjející se entity, které mají jedinečné společné vlastnosti definice jsou různé problémů je mnoho, hlavním ale je pohlavní versus nepohlavní rozmnožování nepohlavní klony geneticky vzdálené ostatním klonům populací tvořících jeden druh pohlavní nehierarchické genetické vazby mezi jedinci vzniklé na základě předávání částí genomů pohlavním rozmnožováním = tokogenetické vazby
5 genová diferenciace v pohlavním a nepohlavním rozmnožování Lomolino et al., 2010, s. 208
6 Druh definice jsou různé problémů je mnoho hlavním ale je pohlavní versus nepohlavní rozmnožování základem speciace je dělení (kladogeneze) mateřského druhu na dva nebo více druhů dceřiných, které mají následně samostatný speciační vývoj genová diferenciace v pohlavním rozmnožování, Lomolino et al., 2010, s. 209 vlevo
7 Druh definice jsou různé problémů je mnoho hlavním ale je pohlavní versus nepohlavní rozmnožování základem speciace je dělení (kladogeneze) mateřského druhu na dva nebo více druhů dceřiných, které mají následně samostatný speciační vývoj v některých případech je však možné mezidruhové křížení dceřiných druhů = mezidruhová hybridizace typická pro vývojově mladé druhy»
8 Např. křížencem rosnatky anglické (Droseraanglica) a r. okrouhlolisté (D. rotundifolia) je r. obvejčitá (D. x obovata) Prostřední foto:
9 Co je to druh? = Jak definovat ony jedinečné společné vlastnosti? identifikováno je 22 přístupů
10 Co je to druh? Ernst Mayr ( ) definuje druh jako soubor aktuálně nebo potenciálně se křížících populací oddělených reprodukční bariérou od ostatních takových souborů = biologický koncept druhu tato definice se však hodí pro sexuálně se rozmnožující biparentální organismy (většina živočichů)
11 Co je to druh? např. u rostlin nejsou mezidruhové bariéry tak silné časté jsou organismy uniparentální pohlavní rozmnožování není u mnoha skupin dominantní morfologický koncept druhu druhem jsou nejmenší skupiny, které lze důsledně a trvale odlišit obvyklými způsoby = nejčastější případ v praktickém odlišování druhů proto můžeme z praktického hlediska druh definovat jako: taxonomicky jednotný nejmenší soubor populací jedinců v určitém prostoru a čase (např. Novák et Skalický, 2008) jedinci druhu se tak vyznačují dočasným souborem dědičných znaků shodnými genetickými vlastnostmi (genotyp), kterými se zřetelně (hiátem) oddělují od ostatních druhů jedinci druhu mají shodné morfologické znaky (fenotyp) fyziologické procesy ekologické nároky
12 Co je to druh? druh má společný původ zaujímá určitý geografický areál jedinci druhu se vzájemně kříží dávají sobě podobné potomstvo v buněčných jádrech mají určitý počet chromozomů v přírodě se jedinci jednoho druhu nekříží s jedinci jiných druhů, bariéra mezi jednotlivými druhy se může realizovat nejen geneticky, ale například i geograficky ekologicky temporálně
13 Co je to druh? definice založené na společném předku = monophyly fylogenetický koncept druhy jsou identifikovány na základě společných předků metodami fylogenetické systematiky
14 Systematická biologie je charakterizována snahou o uspořádání objektů, jevů a pojmů podle určitých zvolených principů, a tedy systém je logickou konstrukcí je poplatný stavu poznání v době svého vzniku s postupujícím poznáváním dalších věcí se mění v současnosti dominují dva typy systémů hierarchické systémy založené na biologickém a morfologickém konceptu druhu fylogenetické (kladistické) systémy založené na fylogenetickém konceptu druhu
15 Systémy Hierarchický druh založen na nomenklatorickém typu Fylogenetický druh často charakterizován číslem vztahujícím se k určité kultuře nebo položce Simpson (2010) Simpson (2010)
16 Hierarchické systémy historicky starší základní jednotkou hierarchického systému je druh (Species). Carl von Linné ( ) zavedl binární názvosloví (= binomická nomenklatura) jméno každého druhu je tvořeno rodovým jménem a druhovým epitetem (většinou přídavné jméno) např. Humuluslupulus L. (chmel otáčivý). Nedílnou součástí vědeckého jména je zkratka autorova jména, který druh popsal, zde sám Linné. každý druh je zařazen do přesně stanoveného pořadí (hierarchie) systematických skupin (jednotek) hlavními v sestupném pořadí jsou: říše (Regnum), oddělení (Divisio), třída (Classis), řád (Ordo), čeleď (Familia) a rod (Genus) konkrétní obsah takové jednotky nazýváme taxon, například Rosales, Canabaceae (konopovité), Humulus lupulus, atd. zařazení taxonů do systému se nazývá klasifikace.
17 Přehled základních taxonomických kategorií Regnum říše (various) Plantae Divisio oddělení -phyta Magnoliophyta Subdivisio -phytina Magnoliophytina Classis třída -opsida Magnoliopsida Subclassis -idae Asteridae Superordo -anae, [-iflorae] Asteranae Ordořád -ales Asterales Subordo -ineae Asterineae Familia čeleď -aceae Asteraceae Subfamilia -oideae Asteroideae Tribus shluk -eae Heliantheae Subtribus -inae Helianthinae Genus rod (various) Helianthus Subgenus (various) Helianthus Sectio sekce (various) Helianthus Species druh (various) Helianthus annuus Subspecies (various) Helianthus annuus ssp. annuus Varieta varieta (various) Helianthus annuus var. annuus forma
18 Národní, odborná a vědecká jména organismů rostliny získané šlechtitelskou činností (výlučně péčí člověka a člověkem jsou udržované) jsou označovány jako kultivary (kulturní odrůdy = cultivated variety = cv.) (píše se buď do uvozovek nebo se zkratkou cv.) Papaver somniferum L. Opal nebo Papaver somniferum L. cv. Opal
19 Národní, odborná a vědecká jména organismů Označení kříženců před druhovým názvem se píše x Magnolia x soulangeana Fragaria xmagna Sp. div. (lat. Species diversae) znamená že jde o různé druhy uvedeného rodu Carex sp. div. (= různé druhy ostřic)
20 Hierarchické systémy Linnéův systém založený na formálních znacích je však umělý následovaly snahy vytvořit přirozený hierarchický systém nedostatkem byly subjektivní závěry o příbuznosti organismů
21 Fylogenetické (fyletické, kladistické) systémy jsou podstatně mladší jejich teoretickým základem je Evoluční teorie o původu druhu Ch. Darwina ( ) z roku termín fylogeneze poprvé použil roku 1878 E. Haeckel ( ) pro historický vývoj druhů a celých skupin organismů jeho fylogeneze byla postavena na srovnání ontogenetického vývoje, zejména embryologii, morfologii a anatomii, velký význam přikládal paleontologickým nálezům, vztahy mezi organizmy vyjadřoval pomocí fylogenetických stromů v nichž výchozí vývojově jednoduší organismy jsou předky vývojově dokonalejších organizmů
22 Fylogenetické (fyletické, kladistické) systémy postupné zdokonalování fylogenetických systémů, využití metod numerické taxonomie (fenetika) (statistické stanovení podobnosti na základě komplexu znaků) vzniká kladistika = fylogenetika ta studuje podobnost mezi organismy na základě velkého množství znaků s cílem stanovit jejich vývojovou příbuznost hierarchii v přírodě můžeme vyjádřit pomocí rozvětveného diagramu = kladogram = dendrogram. při konstrukci fylogenetických stromů se z několika možných kladogramů vybírá různými metodami (např. parsimonie) ten nejpravděpodobnější
23 Fylogenetické (fyletické, kladistické) systémy Fylogenetické stromy Systematické skupiny jsou definovány podle vztahu ke společnému předkovi Simpson (2010) Jedinou přirozenou skupinou ve smyslu fylogenetiky je skupina monofyletická zahrnuje společného předka a liší se od jiné skupiny, která má jiného společného předka tato skupina se v kladistice považuje za základní taxon a nazývá se větev neboli klad
24 Fylogenetické (fyletické, kladistické) systémy základním kritériem klasifikace je evoluční příbuznost vychází z toho, že znaky, které druhy nesou, vznikly v evoluci postupně smyslem je spojovat skupiny se společnými předky, sdílející nově se v evoluci objevivší znak = apomorfii
25 Fylogenetické (fyletické, kladistické) systémy opakem apomorfie je pleziomorfie = znaky primitivní Apomorfie semenných rostlin Apomorfie vyšších rostlin kromě mechorostů Apomorfie (nově se objevivší znak) všech Simpson (2010) zelených rostlin
26 Fylogenetické (fyletické, kladistické) systémy v současnosti je fylogenetické studium doménou molekulární taxonomie vychází z poznatku, že všechny organismy mají společný vývojový základ, kterým je dědičnost založená na NK, jež jsou univerzálním materiálem dědičnosti = důkaz monofyletického původu života na Zemi s historií delší než 3 miliardy let pracuje podobně jako klasické srovnávací metody, ale při objektivním zpracování výsledků není jako klasické metody omezena počtem srovnávaných znaků můžeme hodnotit téměř nekonečné množství znaků a pracovat s homologickými úseky molekul různých organismů využívá ke zjištění příbuznosti mezi organismy přednostně vývojově konzervativní geny (které se vyznačují malou rychlostí mutačních změn) umožňuje zjištění časového průběhu divergentního vývoje
27 Cíle tvorby fylogenetických systémů snaha o vytvoření univerzálního systému organismů vyjadřující jejich historický vývoj a příbuzenské vztahy obrovské uplatnění ve vědecké biogeografii vazby vývoje kladistických taxonů a geologického vývoje v současné době snaha hierarchické a kladistické systémy sbližovat vytvořit univerzální systém organismů (stromy života, tree of life)
28 Nižší jednotky existují i nižší klasifikační jednotky pro populace, které vykazují v rámci jasně definovaného druhu specifické vlastnosti poddruh = geografická rasa = varieta ekotyp vázán na specifická stanoviště phylogroup definována na základě mtdna a cpdna
29 Použitá literatura Divíšek, J., Culek, M. & Jiroušek, M. (2010). Biogeografie. Brno: MU. dostupné na vod.html Lomolino, M. V., Riddle, B. R., Whittaker, R. J., & Brown, J. H. (2010). Biogeography. Sunderland: SinauerAssociates. Simpson, M. G. (2010). Plant Systematics. Burlington, Elsevier.
World of Plants Sources for Botanical Courses
Speciace a extinkce Druh Tři procesy biogeografie evoluce vymírání šíření = tři základní způsoby jimiž organismy odpovídají na prostorovou a časovou dynamiku geografických podmínek jen pro připomenutí
World of Plants Sources for Botanical Courses
Botanika 1 Úvod Botanika - je vědou o rostlinách (botané = řecky rostlina) Co k nim patří?.... Kde co!.... I když něco z toho ne sinice řasy houby lišejníky mechorosty plavuně přesličky kapraďorosty nahosemenné
Systematická biologie je věda o rozmanitosti organizmů (E. Mayr 1969: Principles of systematic zoology. Mac Graw Hill Book Co., New York X+428 p.).
základy taxonomie a systematiky Systematická biologie je věda o rozmanitosti organizmů (E. Mayr 1969: Principles of systematic zoology. Mac Graw Hill Book Co., New York X+428 p.). Základním posláním systematiky
Základy botaniky vyšších rostlin. Zdeňka Lososová
Základy botaniky vyšších rostlin Zdeňka Lososová Studijní literatura Mártonfi P.: Systematika cievnatých rastlín. Univerzita P.J. Šafárika, Košice, 2003 Smejkal M.: Systém a evoluce vyšších rostlin. In:
Systém a evoluce obratlovců I.Úvod
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Systém a evoluce obratlovců I.Úvod literatura taxonomie a systematika znaky a klasifikace Carl Linné Willy Hennig Literatura 2007
Taxonomický systém a jeho význam v biologii
Taxonomie Taxonomický systém a jeho význam v biologii -věda zabývající se tříděním organismů (druhů, rodů, ), jejich vzájemnou příbuzností a podobností. 3 úrovně: 1) charakteristika, pojmenování, vymezení
Fylogeneze a diverzita obratlovců I.Úvod
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Fylogeneze a diverzita obratlovců I.Úvod literatura taxonomie a systematika znaky a klasifikace Carl Linné Willy Hennig Charles
Úvod do studia biologie vyučující: Mgr. Blažena Brabcová, Ph.D. RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. Mgr. Robert Vlk, Ph.D. Mgr. Martina Jančová, Ph.D.
Úvod do studia biologie vyučující: Mgr. Blažena Brabcová, Ph.D. RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. Mgr. Robert Vlk, Ph.D. Mgr. Martina Jančová, Ph.D. Doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc. studijní literatura: Nečas
World of Plants Sources for Botanical Courses
Speciace a extinkce Speciace Pojetí speciace dominuje proces, při němž vznikají nové druhy organismů z jednoho předka = kladogeneze, štěpná speciace jsou možné i další procesy hybridizace (rekuticulate
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Obsah: 1. Biologické vědy. 2. Chemie a fyzika v biologii koloběh látek a tok energie. 3. Buňka, tkáně, pletiva, orgány, orgánové soustavy, organismus. 4. Metabolismus. 5.
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Aplikace DNA markerů v mykologii a molekulárni taxonomii
Mendelova genetika v příkladech Aplikace DNA markerů v mykologii a molekulárni taxonomii doc. RNDr. Michal Tomšovský, Ph.D., Ústav ochrany lesů a myslivosti, LDF MENDELU, Brno Tento projekt je spolufinancován
Evoluce (nejen) rostlinné buňky Martin Potocký laboratoř buněčné biologie ÚEB AV ČR, v.v.i. potocky@ueb.cas.cz http://www.ueb.cas.cz Evoluce rostlinné buňky Vznik a evoluce eukaryotních organismů strom
Systém a evoluce živočichů
Systém a evoluce živočichů 1. Bezobratlí (Dipl.-Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D.; RNDr Jana Schenková, Ph.D.) 2. Strunatci (Mgr. Tomáš Bartonička, Ph.D.) Osnova pro část bezobratlí : 1) Úvod do zoologické
Populační genetika III. Radka Reifová
Populační genetika III Radka Reifová Genealogie, speciace a fylogeneze Genové genealogie Rodokmeny jednotlivých kopií určitého genu v populaci. Popisují vztahy mezi kopiemi určitého genu v populaci napříč
Strom života. Cíle. Stručná anotace
Předmět: Doporučený ročník: Vazba na ŠVP: Biologie 1. ročník Úvod do taxonomie Cíle Studenti zařadí člověka do příslušných taxonů taxonomického systému. Studenti se seznámí s principem fylogenetického
Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. -pro učitele i žáky
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s.r.o. Autor Tematická oblast RNDr. Monika Jörková Biologie1 obecná biologie Systém rostlin a binomická nomenklatura Taxonomické
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)
Úvod (1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. (1/1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie.
Úvod (1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. (1/1) 1 Biologie = přírodní věda řec. Bios = život Řec. logos = nauka studuje vlastnosti a funkce organismů vztahy mezi organismy
Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 12. Shrnutí,
Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin 12. Shrnutí, Přehled molekulárních markerů 1. proteiny isozymy 2. DNA markery RFLP (Restriction Fragment Length Polymorphism) založené
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Tradice šlechtění šlechtění zlepšování pěstitelsky, technologicky a spotřebitelsky významných vlastností
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Definice Současný stav Úrovně Indikátory Ochrana Druhová ochrana Genová centra
Otázka: Jednobuněční živočichové. Předmět: Biologie. Přidal(a): stejsky. Živočichové
Otázka: Jednobuněční živočichové Předmět: Biologie Přidal(a): stejsky Živočichové velikosti buněk: vaječná buňka - 200µm nervová buňka - 150μm spermatická buňka - 60µm červená krvinka - 7µm živočišné buňky
Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)
- Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti
World of Plants Sources for Botanical Courses
Prostorové šíření organismů Bariéry šíření a prostory pro šíření Bariéry šíření veškeré jevy znesnadňující prostorové šíření nemusí nutně znemožňovat šíření působí jako filtr závisí na prostředí závisí
Systematická biologie B51 volitelný předmět pro 4. ročník
Systematická biologie B51 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Existují zde
Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)
- Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k
Rekonstrukce biogeografické historie: outline přednášky
Rekonstrukce biogeografické historie: outline přednášky tradiční přístupy (do 80-ých let) a jejich slabiny Croizatova panbiogeografie a její slabiny Hennigovo progression rule a jeho slabiny disperzní
Základní pojmy I. EVOLUCE
Základní pojmy I. EVOLUCE Medvěd jeskynní Ursus spelaeus - 5 mil. let? - 10 tis. let - 200 tis. let? Medvěd hnědý Ursus arctos Medvěd lední Ursus maritimus Základní otázky EVOLUCE Jakto, že jsou tu různé
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická
Systém a fylogeneze strunatců
Systém a fylogeneze strunatců Podklady pro vás Gaisler J. & Zima J. 2007: Zoologie obratlovců. Academia, Praha. Zrzavý J. 2006: Fylogeneze živočišné říše. Scientia, Praha. 1 Teoretický úvod: outline přednášky
Základy zoologické systematiky
Základy zoologické systematiky Vědecké třídění živočichů * Carl Linné (1707 1778) (Carolus Linnaeus) * 1758 (1.1.) * Systema naturae - Systém živočichů - Binominální nomenklatura Popsal asi 4400 druhů
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky 1/76 GENY Označení GEN se používá ve dvou základních významech: 1. Jako synonymum pro vlohu
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - organismy V této kapitole se dozvíte: Co je to organismus. Z čeho se organismus skládá. Jak se dělí
Mendelistická genetika
Mendelistická genetika Základní pracovní metodou je křížení křížení = vzájemné oplozování organizmů s různými genotypy Základní pojmy Gen úsek DNA se specifickou funkcí. Strukturní gen úsek DNA nesoucí
Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590
, T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku
Paleogenetika člověka
Budeme se snažit najít odpověď na možná nejstarší otázku člověka: Kdo jsme a odkud pocházíme? Budeme se snažit najít odpověď na možná nejstarší otázku člověka: Kdo jsme a odkud pocházíme? Kdo je náš předek?
M A T U R I T N Í T É M A T A
M A T U R I T N Í T É M A T A BIOLOGIE ŠKOLNÍ ROK 2017 2018 1. BUŇKA Buňka základní strukturální a funkční jednotka. Chemické složení buňky. Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky. Funkční struktury
Maturitní témata Biologie MZ 2017
Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza
GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie
GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti Historie Základní informace Genetika = věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav sleduje variabilitu (=rozdílnost) a přenos druhových a dědičných
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)
Systém rostlin Část vyšší rostliny
Systém rostlin Část vyšší rostliny Literatura Hendrych R. (1977): Systém a evoluce vyšších rostlin. Rosypal S. (1992): Fylogeneze, systém a biologie organismů. Mártonfi P. (2003): Systematika cievnatých
Tribsch A., Schönswetter P. & Stuessy T. (2002): Saponaria pumila (Caryophyllaceae) and the Ice Age in the European Alps. American Journal of Botany
Populační studie Tribsch A., Schönswetter P. & Stuessy T. (2002): Saponaria pumila (Caryophyllaceae) and the Ice Age in the European Alps. American Journal of Botany 89(12): 2024 2033 Proč to studovali?
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Mendelovská genetika - Základy přenosové genetiky Základy genetiky Gregor (Johann)
Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin
Mendelova genetika v příkladech Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin Ing. Petra VESELÁ Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován
Obecná charakteristika živých soustav
Obecná charakteristika živých soustav Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Kategorie živých soustav Existují
Předmět:: Přírodopis. Savci funkce základních orgánů. Savci - anatomie a morfologie typických zástupců skupin živočichů, funkce orgánů
Obecná biologie a genetika 3 rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i živočichů Biologie živočichů 16 porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Úvodní přednáška Petr Bureš
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Úvodní přednáška Petr Bureš K úspěšnému absolvování musíte prokázat znalosti ve dvou (třech)
6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?
6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? Pamatujete na to, co se objevilo v pracích Charlese Darwina a Alfreda Wallace ohledně vývoje druhů? Aby mohl mechanismus přírodního
Vědní odvětví orientovaná na poznávání rostlinstva. Nauka o lese 001
Vědní odvětví orientovaná na poznávání rostlinstva Nauka o lese 001 Rostliny a člověk Rostliny jsou po tisíciletí předmětem zájmu člověka. Důvodem je jejich všestranná upotřebitelnost jak z hlediska užitečnosti
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů
Okruhy otázek ke zkoušce
Okruhy otázek ke zkoušce 1. Úvod do biologie. Vznik života na Zemi. Evoluční vývoj organizmů. Taxonomie organizmů. Původ a vývoj člověka, průběh hominizace a sapientace u předků člověka vyšších primátů.
Druhový koncept a asexuální organismy
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra parazitologie Bakalářská práce Druhový koncept a asexuální organismy Pavla Smejkalová Školitel: RNDr. Ivan Čepička, PhD. 2008 Na tomto místě bych
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
Genetika zvířat - MENDELU
Genetika zvířat Gregor Mendel a jeho experimenty Gregor Johann Mendel (1822-1884) se narodil v Heinzendorfu, nynějších Hynčicích. Během období, v kterém Mendel vyvíjel svou teorii dědičnosti, byl knězem
Proměnlivost a evoluce rostlin
Proměnlivost a evoluce rostlin VI. přednáška Petr Smýkal Katedra botaniky, PřF UPOL 2012/13 15.10.2012 Druh jako základní článek evoluce Speciace Druh species Latinské slovo znamenající typ, vzhled, vzezření
Ekologie Ing. Vladimír Hula, PhD.
Ekologie Ing. Vladimír Hula, PhD. Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Budova A, první mezipatro, tam vlevo, až na konec chodby, opět vlevo a
Proměnlivost a evoluce rostlin. Petr Smýkal Katedra botaniky, PřF UPOL 2012/13
Proměnlivost a evoluce rostlin Petr Smýkal Katedra botaniky, PřF UPOL 2012/13 Druh jako základní článek evoluce Speciace Taxonomie (z řec. taxis uspořádání, nomos zákon) je v užším slova smyslu vědní obor,
Sylabus kurzu: Biologie
Sylabus kurzu: Biologie Výchozí úroveň studentů: Vědomosti z biologie na gymnaziální úrovni Cílová úroveň studentů: Cílem je zopakovat a prohloubit vědomosti v oblasti biologie nabyté na gymnáziu, případně
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu
SSOS_ZE_1.10 Příroda projevy živé hmoty
Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_1.10
Botanika cévnatých rostlin
Botanika cévnatých rostlin Jan Suda suda@natur.cuni.cz N a ú v o d a n e b c o n á s č e k á Předpoklady: Anatomie a morfologie rostlin cvičení z botaniky Doporučeno: Terénní cvičení z botaniky (Dobronice)
Nové směry v evoluční biologii. Jaroslav Flegr Katedra filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecká Fakulta UK Praha
Nové směry v evoluční biologii Jaroslav Flegr Katedra filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecká Fakulta UK Praha 2014 Genetika věda o dědění znaků Mendelismus původně spíše antidarwinistický
Obecná biologie Obecné vlastnosti živých soustav Uspořádání živých soustav
Vyučovací předmět Biologie Týdenní hodinová dotace 3 hodiny Ročník Kvinta Roční hodinová dotace 108 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Žák popíše vnitřní složitosti a funkční uspořádání
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 8. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Biologie živočichů porovná základní vnější a vnitřní stavbu těla vybraných živočichů; určí vybrané zástupce
Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování
Dědičnost pohlaví Vznik pohlaví (pohlavnost), tj. komplexu znaků, vlastností a funkcí, které vymezují exteriérové i funkční diference mezi příslušníky téhož druhu, je výsledkem velmi komplikované série
Přínos k rozvoji klíčových kompetencí:
Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Biologie Kód modulu Bio M 2/1-5 Délka modulu 66 hodin Platnost 1.09.2010 Typ modulu povinný Pojetí teoretické
Systém a evoluce vyšších rostlin Petr Bureš. Petr Bureš: Prezentace přednášky Systém a evoluce vyšších rostlin - část 1.
Systém a evoluce vyšších rostlin Petr Bureš Hendrych R.: Systém a evoluce vyšších rostlin. SPN, Praha, 1977. Studijní literatura Smejkal M.: Systém a evoluce vyšších rostlin. In: Rosypal S. et al.: Fylogeneze,
Příloha č. 2. Záznamová tabulka k prezentacím
Příloha č. 2. Záznamová tabulka k prezentacím Vyplň úvodní hlavičku tabulky. Do každé kolonky zaznamenej 3 podstatné informace ze shlédnuté prezentace. ČLENOVÉ SKUPINY: TŘÍDA: DATUM: VĚDY V BIOLOGII ČLOVĚKA
obecné vlastnosti živých soustav soustav teorie evoluce Zeměpis, Dějepis 1. ročník prokaryotní a eukaryotní buňka buňka - stavba a funkce
odliší živé soustavy od neživých na základě jejich charakteristických vlastností zkoumá formy, vlastnosti a vnitřní procesy živých soustav, jejich vzájemné a k neživému prostředí OBECNÁ BIOLOGIE vznik
6.10 Biologie. 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
6.10 Biologie 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Předmět Biologie zahrnuje vzdělávací obsah oboru Biologie ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda z RVP G a integruje
Kompetence komunikativní modul vede žáky k umění vyjadřovat se přiměřeně situaci
Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Biologie Kód modulu Bio-M-2/1-7 Délka modulu 49 hodin Platnost 1.09.2010 Typ modulu povinný Pojetí teoretické
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Systém a evoluce vyšších rostlin Úvodní přednáška Petr Bureš
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Systém a evoluce vyšších rostlin Úvodní přednáška Petr Bureš K úspěšnému absolvování musíte prokázat znalosti ve dvou (třech) krocích:
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
L. acidophilus_(psmm _ TIDE):
L. acidophilus_(psmm _ TIDE): 2010-04-06 Ivo Sedláček a Pavel Švec Česká sbírka mikroorganismů Přírodovědecká fakulta MU Tvrdého 14, 602 00 Brno Projekt FI-IM5/205 problematika taxonomie Polyfázová taxonomie
Učební osnovy předmětu Biologie
(kvinta a sexta) Učební osnovy předmětu Biologie Charakteristika předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacích oborů Biologie a Geologie. Integruje část vzdělávacího
Genotypy absolutní frekvence relativní frekvence
Genetika populací vychází z: Genetická data populace mohou být vyjádřena jako rekvence (četnosti) alel a genotypů. Každý gen má nejméně dvě alely (diploidní organizmy). Součet všech rekvencí alel v populaci
Základy genetiky populací
Základy genetiky populací Jedním z významných odvětví genetiky je genetika populací, která se zabývá studiem dědičnosti a proměnlivosti u velkých skupin jedinců v celých populacích. Populace je v genetickém
Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek Kvantitativní znak Tyto znaky vykazují plynulou proměnlivost (variabilitu) svého fenotypového projevu. Jsou
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Složky šlechtění lesních dřevin šlechtění testování rozmnožování Ověřování vyšlechtěného
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny
Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny Teorie neutrální evoluce Konec 60. a začátek 70. let 20. stol. Ukazuje jak bude vypadat genetická variabilita v populaci a jaká bude rychlost evoluce v případě,
PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.4.2018 C(2018) 2526 final ANNEX 1 PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, pokud
Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B
Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Níže uvedené komentáře by měly pomoci soutěžícím z kategorie B ke snazší orientaci
Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)
Systém bezobratlých. Systém bezobratlých EKO/SB. Organizační poznámky. Výuka. Přednáška: učebna SE-E2, úterý 10:00-11:30 Cvičení: učebna 621
Systém bezobratlých EKO/SB garant dr. Tuf mgr. Machač, dr. Kuras, doc. Rulík, dr. Tuf, dr. Uvírová Katedra ekologie a ŽP, tel. klapka 4556 Organizační poznámky http://www.ekologie.upol.cz/vyuka/predmety/sb.html
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Genetika
5.11 BIOLOGIE. 3. ročník / septima. 2. ročník / sexta
5.11 BIOLOGIE 5.11.1 Charakteristika předmĝtu A. Obsahové vymezení Vyučovací předmět zahrnuje celý vzdělávací obor Biologie z RVP GV a integruje některé výstupy ze vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví
Hospitace ve III. ročníku Waldorfského lycea v Praze u O. Ševčíka
Hospitace ve III. ročníku Waldorfského lycea v Praze u O. Ševčíka Poslední epocha biologie III. ročníku vůbec (ve 4. ročníku už ji mít nebudou) Současná epocha je částí bloku zoologie Epoše předcházelo
Přírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 8 Př časová dotace: 1 hod / týden Přírodopis 8. ročník P 9 1 01 P 9 1 01.5 P 9 1 01.6 P 9 1 01.7 P 9 1 01.9 P 9 1 03 P 9 1 03.1 P 9 1 03.3 rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje
4. Úvod do kladistiky. kladogram podobnost a příbuznost homologie (sym)plesiomorfie, (syn)apomorfie polarizace znaků kritérium parsimonie
4. Úvod do kladistiky kladogram podobnost a příbuznost homologie (sym)plesiomorfie, (syn)apomorfie polarizace znaků kritérium parsimonie Willi Hennig (1913-1976) německý entomolog 1950: Grundzüge einer
1. Systematika, taxonomie a stručný přehled jejich historického vývoje
1. Systematika, taxonomie a stručný přehled jejich historického vývoje program semestru, organizační záležitosti studijní literatura náplň systematiky, taxonomie a nomenklatury přehled jejich historického
zaměřuje se často na prvky, které v souvislosti s porozuměním sledovaných jevů nemusejí být nedůležité.
1. Základní pojmy 1.1. Definice ekologie Ekologie termín etymologicky odvozen z řeckého oikos = domov. Prvně jej použil německý zoolog Ernst HAECKEL (1834 1913) v roce 1869, ve smyslu ekonomie přírody,
Typologická koncepce druhu
Speciace Co je to druh? Nebudu zde ani probírat různé definice pojmu druh. Žádná z nich až dosud neuspokojila všechny přírodovědce, ale každý přírodovědec zhruba ví, co míní tím, když mluví o druhu. (Charles
- taxonomicky jeden z nejobtížnějších rodů v Evropě (ca 200-300 druhů)
- produkují taxonomickou diverzitu hybridizací uvnitř skupiny - taxonomicky jeden z nejobtížnějších rodů v Evropě (ca 200-300 druhů) - hlavní příčina taxonomické obtížnosti: relativně běžná hybridizace