Fotoprotekce kůže Absolventská práce Štěpánka Vichrová Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Studijní obor: Diplomovaný farmaceutický asistent Vedoucí práce: Mgr. Markéta Horáčková Datum odevzdání práce: 23. 4. 2019 Datum obhajoby: červen 2019 Praha 2019
Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval a samostatně a všechny použité prameny jsem uvedl a podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů informací. Praha 23. dubna 2019 Podpis
Děkuji Mgr. Markétě Horáčkové za odborné vedení absolventské práce, cenné rady a její čas. Také děkuji všem respondentům, kteří se věnovali mému dotazníku.
Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována v knihovně Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží 6. Podpis
ABSTRAKT VICHROVÁ, Štěpánka. Fotoprotekce kůže. Praha, 2019. Absolventská práce. VOŠZ a SZŠ Praha 1. Vedoucí absolventské práce Mgr. Markéta Horáčková Cílem této absolventské práce je podat informace o tom, co vše zahrnuje fotoprotekce kůže a jaké má UV záření negativní dopad na lidský organismus. Práce je rozdělena do dvou částí teoretickou část a praktickou část. V úvodní části je popsána anatomie kůže a popis oblastí UV záření. Dále jsou v teoretické části uvedeny účinky UV záření na kůži. K časným účinkům patří erytém kůže a pigmentace. Dále jsou zde popsány subakutní změny kůže na UV záření, které zahrnují fotosenzibilitu, fotodermatózy a fotoimunosupresi, s čímž souvisí chronické změny na kůži, jakou je stárnutí kůže a fotokarcinogeneze. Hlavní část práce zahrnuje fotoprotekce kůže, kde je zmíněna její historie a základní rozdělení fotoprotekce na přirozenou a umělou ochranu. Umělá ochrana zahrnuje fotoprotekci stíněním, oděvy a další velkou částí je fotoprotekce sunscreeny. Tato část také zahrnuje přehled sunscreenů značky BIODERMA a základní rady při výběru přípravku na opalování a zásady ošetření spálené kůže. Praktická část je zpracována formou dotazníku pro širokou veřejnost. V šetření je zahrnuto šest hypotéz, vystihujících obsah kladených otázek s možností odpovědí. Cílem dotazníku bylo zjistit, zda se široká veřejnost správně chrání před účinky UV záření a zda mají alespoň minimální znalosti, které zahrnuje fotoprotekce kůže. Klíčová slova: Fotoprotekce, UV záření, Sunscreeny, SPF, Sluneční záření
ABSTRACT VICHROVÁ, Štěpánka. Phtotoprotection of skin. Praha, 2019. Thesis work. VOŠZ a SZŠ Praha 1. Tutor Mgr. Markéta Horáčková The purpose of this thesis is to provide information, what photoprotection of skin includes and what UV radiation has a negative impact on the human body. The thesis is divided into two parts - a theoretical part and practical part. At the beginning of the thesis there is a description about anatomy of the skin and UV radiation. The theoretical part also introduces the effectiveness of UV radiation on the skin. Early effectiveness of UV radiation includes skin erythema and pigmentation. This part also describes subacute changes in the skin with UV radiation including photosensitivity, photodermatosis, and photoimmunosuppression because this UV radiation causes chronic changes in the skin like aging of the skin and photocarcinogenesis. The main part of the thesis includes photoprotection of the skin, which mentions its history and basic types which divided into natural photoprotection and artificial protection. The artificial protection includes shielding of photoprotection, clothing and another large part about photoprotection includes sunscreens. This part also includes an overview about sunscreens from BIODERMA production and basic advice on choosing tanning products and the treatment of burns. The practical part is made up of a questionnaire for the general public. The survey includes six hypotheses and this part describes the outcome of the survey. The purpose of the questionnaire is to find out if the general public know how to protect from UV radiation correctly and if they have minimum knowledge about photoprotection of skin. Key words: Photoprotection, UV radiation, Sunscreens, SPF, Sunshine
Obsah Úvod... 9 1 Anatomie kůže... 10 1.1 Epidermis pokožka... 10 1.2 Dermis škára... 11 1.3 Hypodermis podkožní vazivo... 12 1.4 Kožní fototypy... 12 2 UV záření... 14 2.1 UVA... 14 2.2 UVB... 14 2.3 UVC... 15 3 Interakce slunečního záření s kůží... 16 3.1 Účinky UV záření na kůži... 16 3.1.1 Erytém kůže... 17 3.1.2 Pigmentace... 18 3.1.2.1 Časné pigmentační ztmavnutí - IPD... 18 3.1.2.2 Pozdní pigmentace... 18 3.1.3 Subakutní změny kůže po UV ozáření... 19 3.1.3.1 Fotodermatózy... 19 3.1.3.2 Fotoimunosuprese... 22 3.2 Chronické změny kůže po UV ozáření... 22 3.2.1 Stárnutí kůže (photoaging)... 23 3.2.2 Fotokarcinogeneze... 24 4 Fotoprotekce... 26 4.1 Historie ochrany kůže před UV zářením... 26 4.2 Přirozená obrana lidské kůže před účinky UV záření... 26 4.3 Umělá ochrana kůže před slunečním zářením... 27
4.3.1 Aktivní ochrana... 27 4.3.2 Pasivní ochrana... 28 4.3.2.1 Ochrana stíněním... 28 4.3.2.2 Fotoprotekce textiliemi... 28 4.3.2.3 Fotoprotekce sunscreeny... 30 5 Photoderm BIODERMA... 36 6 Správný výběr a použití sunscreenů... 48 7 Ošetření spálené kůže... 50 8 Praktická část... 51 8.1 Cíl praktické části... 51 8.2 Hypotézy... 51 8.3 Metodika sběru dat... 51 8.4 Vyhodnocení jednotlivých otázek... 52 8.5 Výsledky praktické části... 70 Závěr... 71 Seznam použité literatury a zdrojů informací... 72 Seznam obrázků... 75 Seznam tabulek... 76 Seznam grafů... 77
Úvod. Má absolventská práce se věnuje fotoprotekci kůže a co vše fotoprotekce zahrnuje. Velkým trendem dnešní doby je opalování a spousta lidí si neuvědomí jak je v dnešní době nebezpečné vystavování slunečnímu záření. Diagnóza kožní rakoviny tvoří nejčastější typ zhoubného nádoru v České republice a je zaznamenám 100% nárůst případů za pouhých 12 let, a proto je ochrana kůže jednou z nejdůležitějších věcí, kterou můžeme udělat pro své zdraví. Obsah mé práce je věnován anatomii kůže, která pokrývá velkou plochu našeho těla a je vystavována řadě nepříznivých vlivů. Podrobněji je zde uvedeno UV záření, které je hlavní příčinou změn na kůži po expozici. Nejdelší kapitola se zabývá interakcemi slunečního záření s kůží, kde jsou zmíněny účinky UV záření na kůži, subakutní změny a chronické změny kůže po UV ozáření. V ochraně kůže před UV zářením je popsána jak přirozená, tak umělá fotoprotekce. Umělá fotoprotekce se rozděluje na aktivní a pasivní ochranu, která popisuje pro nás nejznámější fotoprotekci sunscreeny. Jednu z kapitol jsem věnovala řadě Photoderm od značky BIODERMA. Pro výběr této značky jsem se rozhodla pro jejich široký výběr přípravků a zaměření fotoprotekce pro všechny typy pokožky. K fotoprotekci také patří správné ošetření spálené kůže, a proto je tomu věnována celá kapitola a jsou zde zmíněny hlavní zásady ošetření spálené kůže. Absolventská práce také obsahuje praktickou část. Jedním z důvodů, proč jsem si vybrala tuto práci bylo zjistit, zda se široká populace správně chrání před účinky UV záření a k tomu jsem použila dotazníkové šetření. 9
1 Anatomie kůže Kůže je aktivní, přizpůsobivý a nejrozsáhlejší orgán našeho těla. Tento orgán je dostatečně pevný a chrání naše tělo před chemickými, fyzikálními a mikrobiologickými vlivy. Kůže tvoří 16 % celkové lidské hmotnosti, u žen je hmotnost kůže kolem 3,8 kg a u mužů 4,8 kg. Plocha je asi 2 m 2 dle velikosti postavy. Důležitost kůže se často podceňuje. Až když se na kůži začnou objevovat např. pupínky nebo kůže začne svědit či pálit, začneme si uvědomovat, jak je důležitá pro náš život. Kůže se skládá ze tří hlavních částí. Vnější část je tvořena pokožkou (epidermis), dále je pod vnější částí pevně připojena škára (dermis anebo korium) a nakonec podkožní vazivo (tela subcutanea anebo hypodermis). 1.1 Epidermis pokožka Epidermis je vnější vrstva kůže a tloušťku má 0,3 1,5 mm. Hlavní funkce pokožky je ochrana proti vnější vlivům. Pokožka je tvořena vrstevnatým, dlaždicovým, rohovějícím epitelem a skládá se z pěti vrstev: Stratum basale Stratum spinosum Stratum granulosum Stratum lucidum Stratum corneum Stratum basale a stratum spinosum se také označují jedním názvem stratum germinativum. V pokožce probíhá proces keratinizace, kdy postupně odumírají, rohovatí a odlupují se korneocyty. V nejspodnější vrstvě stratum basale vznikají základní buňky všech vrstev pokožky keratinocyty. Pomocí hemidesmosomů a desmosomů jsou keratinocyty propojeny s bazální vrstvou a také mezi sebou. Mezi epidermis a korium je bazální membrána, která má funkci bariéry vůči poškození ze zevního prostředí. Ke koriu je bazální membrána připojena pomocí kotevních vláken. V keratinocytech se tvoří keratin, což jsou bílkovinná vlákna odpuzující vodu a jsou odolná vůči enzymovému natrávení. Keratinocyty vznikají mitotickým dělením a jsou posouvány k povrchu až do stratum corneum (korneocyty). Korneocyty v této 10
vrstvě ztrácejí jádra, vodu a odlupují se. Uvolnění buněk závisí na aktivaci lipáz, které jsou uvolňovány z buněčných membrán. V pokožce jsou také obsaženy melanocyty. V cytoplasmě melanocytů se tvoří melanosomy, což jsou organely, ve kterých je obsažen melanin hnědý pigment. Melanosomy jsou uvolňovány z melanocytů díky enzymu tyrosináza a pohlcovány keratinocyty. Tvoří ochrannou vrstvu proti UV záření. UV záření tvorbu melaninu stimuluje. Důležitou úlohu v imunitním systému kůže mají Langerhansovy buňky, které jsou uloženy ve stratum spinosum a ve sliznici dutiny ústní. Tyto buňky jsou schopny identifikovat kvalitu antigenu. Váží antigen a předávají je T-lymfocytům. UV záření může počet těchto buněk silně snižovat a to přispívá k vyššímu výskytu epidermálních karcinomů. Další buňky v pokožce jsou Merkelovy buňky, které jsou uloženy v nejhlubší vrstvě pokožky a slouží k dotykovému vnímání především na bříškách prstů, rtech a zevních pohlavních orgánech. 1.2 Dermis škára Korium neboli škára je vazivová část kůže, její tloušťka je okolo 0,5 3 mm. Korium obsahuje kolagenní a elastická vlákna. Při kolísání hustoty vláken kolísá i elasticita kůže. Korium dále obsahuje retikulární vlákna, malé množství fibroblastů a žírných buněk. V koriu také nalezneme krevní i lymfatické cévy a kožní nervová vlákna. Škára je uspořádána do dvou vrstev: Stratum papillare Stratum reticulare Stratum papillare je povrchová vrstva, která je tvořena četnými, do pokožky vyčnívajícími papilami. Nejvíce papil obsahuje chodidlo a dlaň, kde jsou papily agregované a vysoké. Papily jsou tvořeny kolagenními i elastickými vlákny a krevními kapilárami. 11
Stratum reticulare je hlubší vrstva tvořena hustšími svazky kolagenních vláken, která jsou uspořádané do trojrozměrné mřížkové struktury a hrubšími elastickými vlákny, které strukturou prostupují. Svazky vláken jsou důležité pro pevnost kůže a svým uspořádáním podmiňují štěpnost kůže. Štěpnost kůže je prostorová orientace vazivových vláken dermis. Tato orientace je různá v jednotlivých částech těla a je důležitá pro vedení chirurgických řezů. Pokud jsou řezy vedené rovnoběžně s probíhajícím vláknem, rána se nerozevírá a rychleji se hojí. 1.3 Hypodermis podkožní vazivo Hypodermis je nejhlubší vrstva kůže a tloušťka se pohybuje kolem několika milimetrů až centimetrů. Je tvořena řídkým nebo tuhým vazivem, tukovými buňkami, které jsou shlukovány do tukových polštářků a dále cévami a nervy. Množství tukových buněk se na různých částech těla liší, např. na očních víčkách je malé množství tukových buněk oproti stehnům či hýždím. Podkožní vazivo uchovává energii a zároveň působí jako izolace těla. [3] 1.4 Kožní fototypy Reakce na sluneční záření je u každého člověka zcela odlišná. Přizpůsobením se přírodním podmínkám a dlouhodobým vývojem vznikly rozdíly v pigmentaci, např. IV. fototyp kůže je přizpůsobena podmínkách v pásu tropickém, naopak bílá kůže je přizpůsobena nízké intenzitě slunečního záření. Barva kůže je určena obsahem melaninu a jeho distribuci v pokožce. Každý jedinec by měl znát svůj fototyp kůže, aby se mohl účinně chránit. Určení fototypu kůže je velmi snadné. Posuzuje se reakce kůže po pobytu 1 hod na jarním či časném letním slunečním záření v poledních hodinách. Hodnotí se výskyt erytému a pigmentační reakce. Celá světová populace se rozdělila do šesti fototypů. (Obrázek č.1) Pro českou populaci však stačí první čtyři fototypy.[4,9,16] (Tabulka č.1) [4] Obrázek č. 1 Přehled fototypů [19] 12
Tabulka č. 1 - Přehled fototypů [4] Fototyp Charakteristika Reakce na sluneční záření Označení fototypu Přirozená ochrana v minutách I Extrémně citlivá světlá Na slunci se prakticky Keltský typ 5-10 min pokožka, zbarvení vlasů vždy spálí, kůže se do zrzava, pihy husté, oči vždy zbarví do červena modré Nepigmentuje II Velice citlivá světlá Opalují se vždy do Evropan se 10-20 min pokožka červena, často se spálí světlou pletí vlasy blond až hnědé, oči Pigmentuje jen mírně modré, zelené, šedé III Citlivě středně světlá Spálení jen zřídka a je Evropan 20-30 min pokožka velmi mírné s tmavou kůží Vlasy tmavé nebo tmavě Pigmentuje blond, pihy žádné IV Méně citlivá tmavá Prakticky se nikdy Středomořský 30-40 min pokožka nespálí typ Tmavé vlasy, oči tmavé, pihy žádné Pigmentuje dobře velmi 13
2 UV záření Největším zdrojem elektromagnetického záření je Slunce. Slunce vyzařuje spektrum vlnových délek a dle velikosti vlnových délek rozeznáváme typy záření. Záření s nejkratší vlnovou délkou, ale naopak nejtvrdší záření je gama záření, dále je rentgenové, ultrafialové (UV), viditelné a infračervené záření. K záření s nejdelšími vlnami patří rádiové a televizní vlny. Na lidskou kůži díky filtraci přes atmosféru dopadá ultrafialové záření (UV, 100-400 nm), viditelné záření (VIS, 400-760nm) a infračervené záření (IČ, 760-3000 nm), jejichž účinky studuje fotodermatologie. Viditelné záření nemá škodlivé účinky na lidský organismus, naopak má pozitivní vliv na naši psychiku. Infračervené záření je tzv. tepelné záření, které proniká nejhlouběji. Využívá se k prohřívání tkání. S tímto zářením se můžeme setkat i v terapii při hojení ran a zánětlivých onemocnění kůže. Infračervené záření způsobuje úpal, který vzniká při dlouhých pobytech v nevětraných prostorech. Zatímco úžeh vzniká při dlouhém opalování a pobytu na přímém slunci. Největším problémem z elektromagnetického spektra je ultrafialové záření, které způsobuje poškození lidské kůže a očí. Ultrafialové záření (UV) je rozděleno do tří pásem UVA, UVB, UVC 2.1 UVA Pásmo UVA má vlnovou délku 320-400 nm. Toto záření se považuje za méně škodlivé. Ze slunečního záření proniká do škáry a způsobuje erytém i pigmentaci. Toto záření se využívá k zrychlenému zhnědnutí kůže, a proto se s ním můžeme setkat v soláriích a dermatologických terapiích. Mezi negativní účinky řadíme tvorbu volných radikálů, které způsobují stárnutí kůže. 2.2 UVB UVB záření leží v pásmu od 290 do 320 nm. Záření ležící v této vlnové délce má větší účinek na vyvolání erytému a pigmentace a může způsobit karcinom kůže. V posledních letech došlo k zeslabení ozonové vrstvy a na zemský povrch proniká více paprsků UVB záření. Intenzita UVB záření se během dne mění, jak je již známo člověk by se v poledních a odpoledních hodinách od 11 do 15 hod neměl vystavovat přímému slunci a to díky největšímu podílu UVB 14
záření, které ovlivňuje DNA více než paprsky UVA a jsou jednou z příčin poškození DNA kožních buněk. Tyto paprsky podporují tvorbu kožního barviva melaninu, a to vede k dlouhodobějšímu opálení, což se využívá např. v soláriích, kde používají směs UVA a UVB paprsků. 2.3 UVC UVC je záření o vlnové délce 100-280 nm, záření se běžně v zářeních dopadajících na zemský povrch nevyskytuje. Zejména díky tomuto záření se vytváří druhá ozonová vrstva rozkládající se ve stratosféře 15-50 km nad zemských povrchem. Tato ozonová vrstva je schopna odfiltrovat až 90 % UVB záření, což má pozitivní dopad na lidský organismus. UVC záření se také nazývá germicidní. Využívá se v germicidních zářičích k dezinfekci operačních sálů a laboratoří. Jak z předešlých textů můžeme usoudit, je ochrana kůže před slunečním záření velmi důležitá. Účinky slunečního záření můžeme rozdělit na negativní a pozitivní. Mezi pozitivní účinky patří pigmentace a přeměna vitaminu D na jeho aktivní formu, kterou způsobuje UVB záření. Po ozáření UVB zářením dochází k produkci vitaminu D3 v kůži. Přeměna 7-dehydrocholesterolu zahrnuje dva kroky. V prvním kroku dochází k absorpci záření a přeměně 7-dehydrocholesterolu na provitamín D3. Ve druhém kroku dochází k termální izomeraci na formu vitamínu D3, který je přednostně navázán na protein vážící vitamín D v kapilárách. K negativním účinkům patří stárnutí kůže, poškození očí, vznik erytémů a nádorů. Malé děti mají tenkou pokožku a na to musíme myslet při vystavení dětí na sluneční záření. Děti se málo opalují, ale zase dochází k rychlejšímu spálení, a proto musíme dodržovat specifika při ochraně před UV zářením. [2,9,1] (Obrázek č.2) Obrázek č. 2 Sluneční světlo [22] 15
3 Interakce slunečního záření s kůží K tomu, aby došlo k biologickému účinku, musí být energie ze slunečního záření absorbována. Toto je jeden hlavní zákon z fotobiologie (Grothus Draperův). [2] Chromofor je chemická látka a díky této látce je energie absorbována ve tkáni. Chromofory jsou schopny absorbovat záření o určité vlnové délce a dle toho je charakterizováno tzv. absorpční spektrum. Díky slunečnímu záření tyto atomy přecházejí ze základního stavu do excitovaného stavu a to vyvolává různé fotobiologické děje. Záření, které dopadá na lidskou kůži je z části vráceno zpět tzv. remitance. Remitance zahrnuje všechno záření rozptýlené zpět a reflektanci. Reflektance je jen část záření, která se odráží od kožních povrchů. Zbylá část záření je absorbována (absorpce) povrchy kůže a také proniká (transmise) hlouběji do kožních buněk, a to do doby, než je zcela pohlcena. Stratum corneum odráží asi 5 až 10 % dopadajícího světla v závislosti na úhlu dopadu. Povrchová reflektance (odraz) je relativně konstantní pro všechny viditelné vlnové délky a určuje vzhled kožního povrchu, je-li lesklý díky vyhlazení či vlhku, ale neovlivňuje naše vnímání barvy kůže. Bělošská kůže navíc k povrchové reflektanci vrací zpět asi 50 % dopadajícího světla zpětným rozptylem z dermis (koria). [3] Melanin absorbuje relativně stejnoměrně všechny viditelné vlnové délky účinkuje jako neutrální filtr, vykazuje šedou barvu. Krev (hemoglobin) absorbuje kratší viditelné vlnové délky a vykazuje tak červenavý odstín našemu vnímání celkové remitance. 3.1 Účinky UV záření na kůži Fotobiologické odpovědi kůže jsou částečně určeny průnikem a absorpcí vlnových délek, na které jsou citlivé živé buňky. [2] Sluneční záření i umělé záření v sobě zahrnuje také řadu nežádoucích účinků. Mezi časné nežádoucí účinky patří erytém a k němu klasické známky zánětu jako je např. teplota, bolest, otok a občasný vznik puchýřů. Vznik erytému se využívá i v hodnocení účinku sunscreenů, tzv. minimální erytémová dávka (MED). MED definujeme jako minimální jednotlivou dávku UV záření, která vyvolá erytém na ozářené kůži. Dalšími účinky UV záření jsou pigmentace, což je hlavním důvodem, proč lidé vystavují své tělo přirozeným i umělým zdrojům UV záření. Dlouhodobé vystavování zdrojům UV záření 16
způsobuje ztluštění epidermis, což vede k vyšší odolnosti vůči dalšímu ozáření. K pozdním a dlouhodobým účinkům záření patří stárnutí kůže (photoaging) a narušení imunitních reakcí, které vede ke vzniku rakoviny kůže. Stárnutí kůže nezávisí jen na věku, ale ke stárnutí kůže také přispívá UV záření. Velmi staří lidé, kteří se celý život vyhýbali oslunění, mají kůži hladkou bez pigmentových nepravidelností, a projevuje se ztenčením a ztrátou pružnosti. Naproti tomu u lidí, kteří se slunečnímu záření vystavovali, můžeme vidět vrásky, žlutavou a suchou kůži s různými benigními, ale i zhoubnými novotvary. K žádoucím účinkům záření patří syntéza vitamínu D. [1] 3.1.1 Erytém kůže Kožní erytém je nejčastější akutní zánětlivá reakce na UV záření u evropské populace. Příznaky erytému jsou spojitelné s příznaky zánětu jako jsou teplota, otok, bolest a při velkých dávkách i vznik puchýřů. Obrázek č. 3 Spálená kůže [20] Erytém je podmíněn vazodilatací kožních cév, tj. když se zvýší objem krve v povrchových a hlubokých pleteních koria v průměru o 38 % nad normální úroveň. Protože se dá velmi snadno zaznamenávat, je erytém dobrým měřítkem fotobiologických dějů. Například tzv. minimální erytémová dávka (MED) je definována jako minimální jednotlivá dávka UV záření, která vyvolá jasně ohraničený erytém na ozářené kůži. [2] Při silném ozáření UV zářením vzniká již během expozice. Častějším časovým průběhem se označuje odpověď až za několik hodin a dosahuje vrcholu 12-24 hod tzv. pozdní erytém. Pozdní erytém většinou zmizí v následujících několika dnech, ale postižený musí vynechat další expozici. Často je doprovázen dalšími změnami, jako je olupování a ztmavnutí. U bílé populace může erytém trvat i několik týdnů. Mezi faktory ovlivňující UV erytém patří vlnová délka použitého zdroje, pigmentace, tloušťka kůže, ale i zevní faktory jako jsou vítr, teplota a vlhkost. Vznik erytému je závislý na množství melaninu v kůži. Jak konstitucionální (rasová), tak fakultativní (získaná) pigmentace má ochranný účinek. Bílá populace potřebuje k vyvolání erytému 3-5 x méně UVB než populace s více pigmentovanou kůží. Získaná pigmentace má méně ochranný účinek než pigmentace vrozená. K ochraně před erytémem je také důležitá tloušťka epidermis a stratum corneum. Erytémová odpověď také kolísá s věkem. Starší lidé mají nižší MED, a proto jejich odpověď na vysoké dávky UV záření není tak intenzivní. (Obrázek č.3) 17
3.1.2 Pigmentace Nebereme-li v úvahu opálení, je barva pokožky přirozená je to její pigmentace. Pigmentace je závislá na kožních buňkách, která se nazývají melanocyty. Melanocyty vytvářejí pigment, který nese název melanin. Ochranu před UV zářením zajišťuje právě melanin. Rozlišujeme dva typy melaninu. Eumelanin také známý pod pojmem pravý melanin. Pravý melanin je černé nebo tmavohnědé barvy, který chrání před UV zářením. Tento melanin mají lidé s tmavší pokožkou. Další typ je feomelanin nazývaný červený nebo červenohnědý melanin. Tento melanin nechrání před UV zářením, ale naopak, jeho syntéza generuje volné radikály, které jsou pro pokožku nebezpečné. U každého člověka je poměr dvou typů melaninů odlišný. Pigmentaci rozdělujeme na časnou a pozdní. Časná pigmentace je výsledkem přeměny melaninu. K přeměně dochází během samotného záření a je maximální ihned po něm. Pozdní pigmentace je výsledkem nového vytváření melaninu. Na kůži je patrná až po 72 hodinách. [2,5] 3.1.2.1 Časné pigmentační ztmavnutí - IPD IPD (immediate pigment darkening) je rychlé ztmavnutí kůže, které začíná při ozáření UV zářením. Dochází k oxidaci již vzniklého melaninu a redistribuci melanozomů. Melanozomy se přemisťují z okolí jádra do periferie a do dendritů melanocytů. K IPD dochází převážně při expozici dlouhovlnného UVB a UVA. Po slabé expozici IPD mizí do několika minut, po velkých dávkách přetrvává několik dnů. 3.1.2.2 Pozdní pigmentace K pozdní pigmentaci dochází při expozici UVB záření. Při této expozici dochází ke zvýšené tvorbě nového melaninu. Tento typ pigmentace je patrný až za 3 dny po ozáření a má velký vliv na zesílení pokožky. Na ztluštění pokožky má právě vliv UVB expozice, což vede k odolnosti před dalším zářením. Tato odpověď je výsledkem zvýšeného dělení buněk. 18
3.1.3 Subakutní změny kůže po UV ozáření UV záření způsobuje změny i v kůži. Patologické zvýšení citlivosti kůže na UV ozáření nazýváme fotosenzitivitou. Kožní reakce po expozici UV záření, které pak přetrvávají dlouhodoběji, řadíme již do tzv. fotodermatóz. UV záření, které vyzařuje Slunce, také ovlivňuje funkce imunitního systému. Tuto kožní reakci označujeme jako fotoimunosupresi. Fotoimunosuprese dále může vést k fotokarcinogenezi. [2] 3.1.3.1 Fotodermatózy Fotodermatózy jsou nesourodá skupina chorob a jejich společný znak je zvýšená citlivost na expozici UV záření v pásmu UVA i UVB. Rozvíjejí se pouze u některých osob. Dělíme je do čtyř hlavních skupin 1) imunologicky zprostředkované fotodermatózy, dříve označované jako idiopatické, 2) léky indukovaná a chemicky indukovaná fotosenzitivita (buď exogenní, z požitých nebo zevně aplikovaných léčiv, chemických látek, nebo endogenní, jako kožní porfyrií), 3) dermatózy, které se zhoršují světlem, včetně autoimunitních onemocnění, infekčních chorob a poruch výživy, 4) porucha reparace DNA. [6] 1) Imunologicky zprostředkované fotodermatózy Do této skupiny můžeme zařadit např. aktinické prurigo, což je v Evropě vzácná fotodermatóza. Její průběh začíná výsevem silně svědících papul na vystavených místech záření a dále jsou projevy i na místech neexponovaných zářením. Léčba je velmi rozsáhlá. Podávání lokálních i celkových kortikosteroidů a zkouší se fototerapie. Dále sem patří solární kopřivka. Solární kopřivka postihuje dospělé a vzniká ihned po expozici záření. Kopřivka je charakterizována svědivým exantémem. Jde pravděpodobně o alergickou reakci I. typu zprostředkovanou imunoglobuliny typu E. Léčba spočívá ve vyhýbání oslunění, celkovém podání antihistaminik a fototerapie. 2) Léky indukovaná a chemicky indukovaná fotosensitivita Fototoxické reakce jsou neimunologické reakce, které vznikají od 12 až do 72 hodin po oslunění. Jsou charakterizovány pálivým erytémem, otokem a puchýřem. Tyto reakce 19
postihují každého jedince. Jako fotosenzibilátory působí některá systémově podávané léčiva, např. některá diuretika, ATB, cytostatika, psychofarmaka, kardiaka, nesteroidní antirevmatika a antiflogistika, ale také látky působící při zevním kontaktu, např. barviva, kosmetické přípravky, oleje a léky podávané lokálně. K fotosenzibilátorům také řadíme rostliny obsahující furokumariny. (Tabulka č.2) Skupina Látky Při zevním podání Kamenouhelné akridin, antracen, fenantren. naftalen deriváty Barviva antrachinon, eozin, methylenová modř, bengálská červeň, parafenylendiamin, rivanol, tartrazin Kosmetické přípravky azuleny, bergamotový olej, levandulový olej, citrusový olej, fragrancia různých derivátů Léčiva antihistaminika, difenylmethoxyethylamin a jeho analoga, fenothiaziny, promethazin, triprolidin, cyproheptadin, antiseptika, antimykotika, halogenové fenoly, halogenované salicylanilidy, bithionol, chlorhexidin, chlorhydroxyfenylpyrazol, dichlordoixyfenylsulfid, dichlorofen, fentiklor, hexachlorofen, fotoprotektivní prostředky, 4-aminobenzoová kyselina, benzofenonové sloučeniny, kafrové deriváty, estery kyseliny skořicové, dibenzoylmethany, digaloyltrioleát, fenylbenzoxazolové sloučeniny, fenylbenimidazolové sloučeniny Zevní léčiva benzoxatiolen, beta-karoten, benzoylperoxid, furokumariny, kamenouhelný dehet, deriváty vitaminu A 20
Skupina Látka Při vnitřním podání Anestetika prokain, benzokain, dibukain ATB, antimykotika, chemoterapeutika tetracykliny, demethylchlortetracyklin, doxycyklin, oxytetracyklin, chloramfenikol, griseofulvin, izoniazid, chinolony, sulfonamidy Kardiaka a cévy ovlivňující léky amiodaron, chinin, chinidin, diltiazem, metyldopa, minoxidil, nifedipin, reserpin, diazoxid Diuretika hydrochlorothiazid, furosemid Hormonální přípravky diethylstilbestrol, estron, kombinace estrogenů s gestageny Laxancia bisakodyl, ftalein a jeho sloučeniny, triacetyldifenolsatin Nesteroidní antirevmatika, antiflogistika acetylsalicylová kyselina, benoxaprofen, karprofen, diflunisal, fenflumizol, ibuprofen, fenylbutazon, indometacin, ketaprofen, piroxikam Antidiabetika deriváty sulfonylmočoviny Psychofarmaka fenothiaziny, barbituráty, chlordiazepoxid, chlorprotixen, diazepam, haloperidol, karabamzepin, meprobamat, nitrazepam, fenelzin, fenytoin, tiotixen, trimethadion, tricyklické dibenzoylcykloheptadieny Cytostatika ametopterin, dikarbazin, 5-fluorouracil, mitomycin, prokarbazin, tretamin, triethylenmelamin, vinblastin, cyklofosfamid Různé antikonvulziva, retinoidy Tabulka č. 2 Fototoxicky působící látky [2] 21
Fotoalergické reakce jsou kožní imunologické reakce, které vznikají za účasti fotoalergenu a UV záření po předchozí senzibilizaci. [6] Tyto reakce postihují převážně dospělé. Nejdříve vznikají svědivá zarudlá ložiska s drobnými puchýřky, dále v chronickém stádiu ubývá zánětlivých projevů a nastává spíše olupování. Jako fotoalergeny označujeme látky rozdělené do čtyř skupin - antibakteriální látky, voňavky, suncreeny a jiné. 3) Dermatózy, které se zhoršují světlem Tato skupina se řadí k velmi rozsáhlé. Onemocnění zhoršené světlem jsou např. akné, rosacea, seborrhoická dermatitida, kožní T-lymfom, virové infekce. 4) Porucha reparace DNA Vzácné onemocnění xeroderma pigmentosum je dědičná genodermatóza s poruchou reparace DNA po expozici UV záření. Projevy začínají už od narození. Novorozenec je přecitlivělý na sluneční záření, vzniká erytém a objevují se četné hyperpigmentace, depigmentace, ektázie a velmi brzo vznikají bazaliomy, spinaliomy, ale i melanomy. Nádory metastazují a nemocní často umírají již v dětském věku. Zabránění rozvoji onemocnění je důsledná ochrana před slunečním zářením. [6] 3.1.3.2 Fotoimunosuprese Kůže má svůj vlastní imunitní systém. Součástí systému jsou keratinocyty, Langerhansovy buňky, speciální typ T-lymfocytů. Po ozářením UV zářením je zahájen proces o mnoha krocích. Pokud je expozice způsobena UVB zářením, chromofory, které jsou v zevních vrstvách kůže, absorbují energii. Chromofory změní strukturu a nastává kaskáda. Dojde k poškození DNA, izomeraci kyseliny urokánové (UCA) z trans-uca na cis-uca a aktivaci faktorů v cytoplazmě. K těmto dějům dojde po UV expozici do 5 minut. 3.2 Chronické změny kůže po UV ozáření Chronické změny na kůži vznikají u lidí, kteří se opakovaně a po dobu několik let vystavovali UV záření. Vznik těchto změn souvisí s akutním poškozením kůže, fotoimunosuprese dovolí snazší vývoj světlem indukovaných novotvarů. Do této skupiny se nejčastěji řadí stárnutí kůže a fotokarcinogeneze. 22
3.2.1 Stárnutí kůže (photoaging) U stárnutí kůže způsobeném UV zářením dochází k hrubým i mikroskopickým kožním změnám. Jako photoaging neoznačujeme urychlení stárnutí závislé na věku. U velmi starých lidí, kteří se celý život vyhýbali expozici UV záření, může být kůže hladká a neposkvrněná. U lidí vystavovaných UV zářením po celý život se vyskytují vrásky, žlutá a suchá kůže s různými benigními, premaligními a maligními novotvary. K histologickým změnám způsobeným UV zářením patří elastóza. Elastóza vzniká při dlouhodobé expozici na slunci. Při elastóze dochází k přítomnosti hrubé změti degradovaných elastických vláken. V kůži poškozené zářením je základní hmota, která obsahuje glykosaminoglykany (GAGs), které jsou zmnožené. Oproti v kůži chráněné jsou GAGs v úbytku. V aktinickém stárnutí pokožka obsahuje zmnožené histiocyty, četné a degranulované žírné buňky, četné a hyperplastické fibroblasty, které jsou ve stárnutí kůže s přibývajícím věkem drobné a svraštělé. Aktinicky zestárlá kůže je v podstatě chronicky zanícená a tento proces se nazývá heliodermatitis. V excitované kůži se zmnožuje elastin, ale naopak kolagen ubývá. Kolagen je rozpouštěn enzymy produkovanými ze zánětlivých buněk. Při normálním stárnutím kolagen nezmizí, je odolný a stabilní. Epidermis je u stárnutí kůže zářením na rozdíl od přirozeně zestárlé kůže ztluštělá a ztluštělá je také rohová vrstva. Nakonec UV záření poškozuje mikrocirkulaci. [2] Tyto změny na kůži způsobené zářením nejsou ireverzibilní, dochází ke kontinuálním opravám. Nikdy není pozdě, aby se lidé s aktinickým stárnutím začali chránit. (Obrázek č.4) Obrázek č. 4 Stárnutí kůže [20] 23
3.2.2 Fotokarcinogeneze Fotokarcinogeneze se zkoumá už od 60. let 20. století, kdy se dělaly pokusy na lysých myších. Z pokusů vyplynulo, že nejvíce efektivní oblast UV záření je oblast UVB, UVA oblast také působí fotokarcinogenně, ale asi s 1000x nižší účinností než UVB oblast. Dle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) a Národního onkologického registru je zhoubný nádor melanom sedmým nejčastějším nádorem, který se vyskytuje v naší zemi a počet pacientů neustále narůstá. Ročně zemře na zhoubný nádor kůže 340-400 osob. [7] Tímto onemocněním je postiženo asi 2x více mužů než žen. K faktorům vzniku zhoubného melanomu se nejvíce řadí opalování bez dostatečné ochrany. Dále jsou více ohrožení lidé s nízkým fototypem kůže a s větším množstvích mateřských znamének. Kožní nádory Naše tělo produkuje různé typy buněk. Zdravé buňky v nás rostou a dělí se na nové buňky dle toho, jakou má organismus potřebu. Avšak buňky se někdy začínají dělit a vznikají nové i bez potřeby organismu. Tímto způsobem vzniká v těle nová tkáň, která nese název nádor. Nádor se dělí na benigní nebo maligní. Benigní nádory jsou nádory nezhoubné, které většinou rostou pomalu a nevrůstají do okolních tkání. Většinou se tyto nádory podaří úspěšně odstranit a už znovu nenarůstají. Druhou skupinou jsou maligní neboli zhoubné nádory. Ty rostou rychle a bohužel některé pronikají do okolních tkání, které jsou schopny ničit. Pronikají do cév krevního nebo mízního řečiště a zakládají druhotná ložiska - metastáze. Toto šíření zhoubných buněk se nazývá metastazování. Expozice kůže UV zářením může způsobovat vznik novotvarů na kůži, které mohou vést až k ohrožení pacienta na životě. Vznikají aktinické keratózy, basaliomy, spinaliom a maligní melanom, který vzniká akutním spálením až do puchýřků. Aktinická keratóza vzniká na kůži při časté expozice slunečního záření. Často jsou postiženy osoby starší 45 let s nízkým fototypem kůže. Někdy je vázaná i na povolání, která jsou často vystavována slunečnímu záření, např. zemědělci, zahradníci, stavební dělníci. Toto onemocnění často přechází do spinaliomu. Charakteristika onemocnění jsou zarudlá ložiska do 24
1-2 cm s rohovitým povrchem, která vedou do mohutnějších nánosů hnědožlutavé barvy. Lokalizace je často v obličeji, hřbetech rukou, zádech. Basaliom je bazocelulární karcinom, který postihuje osoby vyššího věku. Klinicky se začíná objevovat nenápadně a velmi pomalu. Bazaliom se může lehce poranit a dochází k vředovatění. U tohoto onemocnění jsou metastáze velmi vzácné a léčba zahrnuje velké množství možností jako jsou např. léčba chirurgického typu, kryoterapie, aktinoterapie. Spinaliom je spinoceluární karcinom a na rozdíl od basaliomu se může vyskytnout i na sliznici. Vzniká na místech chronické degenerace kůže, opět u osob vyššího věku. Nádor začíná jako tuhá papule, rychle se zvětšuje a nakonec zvředovatí. Často metastázuje, a proto je léčbu zahájit včas, nejčastěji chirurgicky. (Obrázek č.5) Obrázek č. 5 Spinoceluární karcinom [21] Maligní melanom je nádor, který vychází s melanocytů, buněk produkující pigment melanin. UV záření je stimulující faktor pro melanogenezi, stimuluje i již zvrhlé melanomové buňky. Rozlišují se 4 typy nádoru: povrchově se šířící, který zahrnuje asi 70 % osob postižených maligním melanomem. Dále nodulární, akrolentiginózní, který se vyskytuje převážně na rukou a nohou, a nakonec lentiginózní. Tento nádor vzniká z prekancerózy lentigo maligna, což je velká pigmentová skvrna v obličeji starých lidí. V propuknutí maligního melanomu velmi záhy dochází k metastazování a posléze ke smrti postižené osoby. Úspěch léčby závisí na včasném zachycení primárního tumoru a léčba zahrnuje velký proces s řadou imunologických postupů. [1,2,5,6,7] (Obrázek č.6) Obrázek č. 6 Melanom [21] 25
4 Fotoprotekce 4.1 Historie ochrany kůže před UV zářením První ochrana kůže začala už ve starověku, lidé opouštěli tropické lesy a začali navštěvovat otevřené pláně stepí. Tento přechod vedl k nutnosti chránit se před účinky UV záření. První ochranou začala být bavlna a dále se přidával len a vlna ke zhotovení oděvů. Lidé také vedli pozornost na krytí hlavy pomocí klobouků, šátků a turbanů. Od 18. století začaly ženy nosit slunečníky, které plnily jak ochranou, tak módní stránku ženy. Tehdy byla moderní bílá neopálená kůže, a proto už tehdy aplikovali první sunscreeny jako např. bílé pudry. Na konci 19. století Hammer zveřejnil zajímavou studii o vlivu světla a tehdy už doporučil užívat první chemické sunscreeny, které obsahovaly okyselený sulfát chininu. Unna poté prosazoval extrakt z kaštanu glykosid 6,7-dihydroxykumarinu tzv. aesculin, který byl nazýván Zeozon jako 3% mixtura a Ultrazeozon jako 6% mixtura. Na začátku 20. století Behagel zkoumal schopnost kyseliny para-aminobenzoové absorbovat záření v oblasti od 260 nm do 313 nm. O chvíli později se uplatnil přípravek s názvem Ambre Solaire, který obsahoval benzylsalicylát v roztoku na bázi oleje. V roce 1960 Knox představil benzofenon, který absorboval v UVA oblasti zejména od 315 nm do 340 nm, která způsobuje chronické kožní poškození. Po dalších výzkumech vědci zkoumali oblasti UV záření a zjistili, že sluneční spektrum začíná od 300 nm a rychle narůstá do 340 nm. Schulze poté dokázal, že erytemogenně nejúčinnější oblast UV záření je od 306 nm do 310 nm a na to ihned sám navrhl koncept sun protection factor SPF. 4.2 Přirozená obrana lidské kůže před účinky UV záření Mezi mechanismy přirozené ochrany před UV zářením začleňujeme ochranu, kterou si tělo umí vytvořit samo. Největší význam v ochraně má tloušťka rohové vrstvy a melaninová pigmentace. a) K vytvoření potřebné tloušťky stratum corneum vede keratinizace, což je proces při kterém dochází k hromadění keratinu a tím k ochraně. Rohová vrstva obsahuje proteiny a tím má schopnost absorbovat UV záření a oslabuje jeho rozptyl. 26
b) Melanozomy přítomné v epidermis absorbují UV záření a také oslabují záření rozptylem. Melanin funguje jako lapač volných radikálů, které vzniknou při ozáření kůže UV záření. c) Selektivní akumulace karotenoidních pigmentů (β-karoten) v podkožní tukové tkáni dovoluje, aby tento pigment účinkoval jako membránový stabilizátor a vychytávač různých forem reaktivního kyslíku, které jsou vyvolány UV ozářením. d) Kyselina urokánová je deaminovaný produkt histidinu, po ozáření UV zářením dochází k trans-cis izomeraci a bylo prokázáno, že cis-izomer kyseliny urokánové má imunosupresivní účinky. 4.3 Umělá ochrana kůže před slunečním zářením 4.3.1 Aktivní ochrana a) Fotoprotektivní adaptace Adaptace má za cíl aktivovat přirozené obranné faktory kůže. Tento postup se využívá převážně před sezónou sluneční expozice nebo před pobytem ve slunných jižních krajinách. Fotoprotektivní adaptace znamená opakované ozáření (6-20x) UV těsně podprahovými dávkami. Tyto dávky podporují aktivaci přirozené ochrany kůže. Avšak tento postup byl úspěšný pouze u fototypů III. a IV. b) Fotochemoprotekce Postup fotochemoprotekce je použití přípravku s UVB absorbujícím účinkem (SPF 6-8) a velmi nízkým obsahem 5-MOP (5-methoxypsolaren) společně s expozicí na přirozeném slunečním světlu v nižších dávkách. Metoda se uplatnila i u fototypů I. a II. Při lokální aplikaci je lepší využití 5-MOP než 8-MOP, hrozilo by zde nebezpečí fototoxické reakce. 27
4.3.2 Pasivní ochrana 4.3.2.1 Ochrana stíněním a) Klobouky Pokrývky hlavy by měly být vyráběné z materiálů, které mají vysoké UPF. Jsou důležité pro ochranu jak obličeje, tak šíje. V závislosti na střihu klobouku nás chrání jak od přímých paprsků, tak vyzařováním oblohy. b) Přístřešky a slunečníky Hlavním úkolem přístřešků a slunečníků je zachycení přímých slunečních paprsků, zastínění větší plochy a tím chránění více lidí před UV zářením. Materiály slunečníků jsou obvykle vyráběny tak, aby odolaly vodě, plísni a větru. Syntetická tkanina pro zahradnické účely propouští vodu i vzduch, a tak nemůže nabídnout větší faktor ochrany než je 15. c) Stany a budky kočárků Tyto přístřešky mají velký faktor ochrany, protože těsně obklopují uživatele, avšak faktor ochrany klesá pokud přístřešky vlastní okénka, které nejsou vyráběny z absorbující fólie. 4.3.2.2 Fotoprotekce textiliemi Fotoprotekce pomocí oblečení je jedna z nejpřirozenějších metod. Styl oblékání je především v letních obdobích přizpůsobován teplotám a módním trendům. Při vysokých teplotách by měl být organismus co nejméně zahříván, ale zároveň co nejvíce chráněn před UV zářením. Na 100% fotoprotekci textiliemi závisí hlavně vlastnosti materiálu, ze kterého jsou oděvy vyráběny, jako je řídkost tkaní, typ vlákna, pružnost, tloušťka, barva, obnošenost a počet praní. Fotoprotektivní faktor (UPF) K fotoprotekci textiliemi patří hlavně faktor, který určuje průnik UV záření textilií. Měření je důležité měřit jak UVB tak UVA oblasti. Toto měření se provádí pomocí radiometru. Využívá 28
se také spekrofotometru, který měří pronikající a rozptýlené záření pod textilii. U každé textilie se provádí měření na 4 vzorcích, Výpočet UPF je udáván jako poměr iradiance (záření) zdroje k iradianci naměřené pod textilií. Poměr iradiancí se pak vynásobí relativní erytémovou účinností dané vlnové délky. Výsledné UPF je pak integrálem dílčích UPF pro každou vlnovou délku v uvedeném rozmezí 290-400 nm. [2] Ochranné vlastnosti textilu a) Materiál Letní oděvy jsou vyráběny z bavlny, lnu, viskózy, umělého hedvábí, polyesteru a hlavně jejich kombinací. Plavky jsou vyráběny z nylonu nebo elastanu, které také můžeme najít např. v ponožkách. Lidé nejraději volí materiály jako jsou bavlna nebo len, avšak jejich zpracování a barvení má za následek snížení fotoprotektivních vlastností materiálu. U umělých tkanin se dosahuje fotoprotektivních vlastností pomocí aditiv přidávaných do vláken a na jejich kvalitách je závislá ochrana před UV zářením. b) Porozita, váha a tloušťka tkanin Z pravidla je dané, že čím hustší je tkaní, tím větší je ochrana před UV zářením. Při pletení jsou prostory mezi vlákny větší než při tkaní. Váha textilie na jednotku plochy snižuje porozitu látky - prostory mezi osnovou jsou menší u těžší látky, tedy lépe chrání. [2] c) Barva a UV absorbéry Barvy textilií také poskytují ochranu před UV zářením a platí, že čím tmavší barvy tím je fotoprotekce větší. Účinnost barvy závisí na intenzitě absorpce příslušných vlnových délek UV záření. [2] Do pracích detergentů se přidávají různé typy UV absorbentů, které napomáhají intenzitě absorpce UV záření. Je využíváno hlavně oxidu titaničitého, který bohužel v závislosti na velikosti částic poskytuje menší ochranu v UVA oblasti. Tento problém je sledován i u jiných typů UV absorbentů a to může mít také znatelný dopad u některých fotodermatóz. 29
Další faktory ovlivňující UV fotoprotekci zářením textilu a) Stretch Strech v anglickém překladu znamená natáhnout. Tímto názvem se označují materiály, které jsou pružné a snadno se napínají, avšak napínání zvětší porozitu mezi vlákny a tím klesá UPF. K největšímu roztažení těchto materiálů dochází v horní části zad, tedy v místech s vysokou solární expozicí. b) Vlhkost I při navlhčení oděvu dochází ke snížení UPF. K největšímu snížení UPF dochází u bavlněných oděvů, ale také u elastanu nebo polyesteru. Voda v prostorách mezi vlákny redukuje optický efekt rozptýlení záření, a tak zvyšuje UV propustnost. U látek, které jsou napuštěné UV absorbenty, může naopak vlhkost zvyšovat UPF. [2] c) Praní Praním bavlněných materiálu dochází ke srážení a uvolnění vláken, tím se zmenšují okénka mezi vlákny. Tímto způsobem praní zvyšuje UPF bavlněných triček. Obecná doporučení UV ochrany oděvem u osob se zvýšenou fotosenzitivitou [2] 1. Nosit v létě oděv označený UPF 30+ 2. Čím méně je oděv propustný pro viditelné světlo, tím také méně pro UV záření 3. Čím tmavší barva látky, tím lepší UV fotoprotekce 4. Polyester obvykle poskytuje lepší ochranu 5. Natažení a zvlhčení bavlněné látky snižuje ochranu 6. Splývavý oděv je preferován: látka kryje kůži nejvíce 7. Nové oděvy mají být před nošením vyprány 8. Při praní mohou být použity speciální detergenty a kondicionéry, které obsahují širokospektré UV absorbenty 4.3.2.3 Fotoprotekce sunscreeny K jedné z nejčastějších fotoprotekcí kůže patří sunscreeny neboli opalovací přípravky. Jde o nanášení ochranných přípravků přímo na vystavenou kůži. Tento typ fotoprotekce je dodáván v podobě roztoků, gelů, krémů, mastí, tyčinek na rty atd. Sunscreeny jsou dnes už širokospektré a můžeme od nich očekávat jak ochranu před UVA, tak i UVB zářením. V USA jsou sunscreeny 30
považovány za léky, a proto podléhají přísným předpisům FDA (U.S. Food and Drug Administration). Chemikálie, které povoluje FDA pro použití do sunscreenů jsou uvedeny v tabulce č.3, v podobě rozdělených do skupin. V Evropské unii (EU) jsou sunscreeny vedeny pouze jako kosmetika a jejich předpisy spravuje asociace Cosmetics Europe (dříve COLIPA). Chemické sloučeniny, který Cosmetics Europe povoluje pro EU jsou uvedeny v tabulce č.4. V porovnání tabulek povolených účinných látek do sunscreenů jsou v EU navíc povoleny pro fotoprotekci deriváty kafru. Tabulka č. 3 - Účinné látky sunscreenů rozdělené do skupin dle FDA a jejich max. koncentrace [17] Skupina Složka Max koncentrace Aminobenzoates Para-aminobenzoic acid (PABA) 15% 2-ethylhexyl PABA (Padimate O) 8% Cinnamates Octyl methoxycinnamate (Parsol MCX) 7,5% Cinoxate (2-ethoxyethyl-4-methoxycinnamate) 3% Salicylates Homosalate 15% Octyl salicylate 5% Trolamine salicylate 12% Benzophenones Dioxybenzone 3% Sulisobenzone 10% Oxybenzone 6% Miscellanous Avobenzone 3% Menthyl anthranilate 5% Octocrylene 10% Phenylbenzimidazole sulfonic acid 4% Titanium dioxide 25% Zinc oxide 25% 31
Tabulka č. 4 - UV filtry povolené k užívání pro kosmetické účely nařízením vlády č. 174/1998 [17] č. Chemické látka Nejvyšší přípustná koncentrace v % 1 kyselina 4-aminobenzoová 5% 2 N,N,N-trimethyl-4-(2-oxoborn-3-ylinen-methyl) anilinum methylsulfát 6% 3 3,3,5-trimethylcyklohexyl-salicylát (homosalat) 10% 4 2-hydroxy-4-methyoxybenzo-fenon (oxybenzon) 10% 5 2-kyano-3, 3-difenylakrylová kyselina, 2-ethylester (octocrylene) 10% 6 kyselina 2-fenylbenzimidazol-5-sulfonová a její sodné, draselné a triathanolaminové soli 8% 7 ethoxilovaný ethyl-4-amino-benzoát 10% 8 2-ethylhexylester kyseliny salicylové 5% 9 2-ethylhexylester kyseliny 4-methoxyskořicové 10% 10 isoamylester kyseliny 4-methoxyskořicové 10% 11 1-(4-tercbutylfenyl)-3-(4-methoxyfenyl) propan-1,3-dion 5% 12 3,3-(1,4-fenylendimethylen) bis (7,7-dinetyl-2-oxo-bicyklo)-2,2,1) heptan-1- methansulfonová kyselina a její soli 10% 13 2-ethylhexyl-4-dimethylaminobenzoát 8% 14 2-hydroxy-4-methoxybenzofenon-5-sulfonová kys. a sodná sůl (sulisobenzon a sulisobenzon sodný) 5% 15 α-(2-oxoborn-3-yliden) toluen-4-sulfonová kyselina a její soli 6% 16 3-(4-methylbeziliden)-1-kafr 6% 17 3-benzilidenkafr 6% 18 4-isopropylbenzylsalicylát 4% 19 2,4,6-trianilin-(p-carbo-2-ethyl-hexyl-1-oxy)-1,3,5-triazin 5% 20 polymer N-((2 a 4-((2-oxoborn-3-yliden) methyl) benzyl) akrylamid 6% 32
Přípravky na fotoprotekci kůže pohlcují i odrážejí až 95 % UV záření. Nejen, že sunscreen musí obsahovat danou koncentraci účinných látek, musí také splňovat i řadu estetických požadavků např. nesmí být barevný, musí být chemicky stálý, nezapáchat, nedráždit. V dnešní době se sunscreeny obohacují ještě různými trendy např. přidáváním antioxidantů, tónovacích látek na obličej, nebo látek proti stárnutí. Hlavní rozdělení aktivních složek, neboli filtrů, je na chemické, také nazývané organické, nebo fyzikální, které se také nazývají anorganické. a) Chemické filtry Tento typ filtru UV záření z převážné části absorbuje. Energii, kterou pohlcují přeměňují na teplo nebo předávají do svých vazebných chemických struktur a tím mění svou molekulu. Při změně molekuly filtru může docházet k poklesu fotoprotekce. Schopnost odolávat těmto změnám se nazývá fotostabilita. Mezi chemické filtry se řadí tyto skupiny účinných látek aminobenzoáty, anthraniláty, benzofenony, deriváty kafru a kyseliny skořicové, dibenzoylmetany, salicyláty a další. Aminobenzoáty látky patřící do této skupiny chrání před UVB zářením. V dnešní době se považují už za minimálně používané. Dříve byly jedny z nejpoužívanějších ochranných látek díky jejich dobré ochraně, snadné aplikaci a relativní vodostálosti. Bohužel měly i svá negativa jako je schopnost zbarvovat oblečení a PABA má karcinogenní a fotosenzibilující potenciál. Anthraniláty látky z této skupiny mají schopnost chránit v UVA oblasti Benzofenony tato skupina látek má ochranu jak v UVA, tak v UVB oblasti. Jednou z nejpoužívanějších látek této skupiny je benzofenon 3, který poskytuje jen slabou fotoprotekci, ale má dobrou fotostabilitu. Do skupiny se řadí i látky jako dioxybenzon a silusobenzon, které se také ve velké míře používají jako UV absorbenty do textilií. Deriváty kafru tento typ fotoprotekce je registrován pouze v Evropské unii. Jejich fotoprotekce spadá jak do fotoprotekce v UVB tak UVA oblasti. Deriváty kafru jsou při ozáření velmi stabilní. 33
Deriváty kyseliny skořicové také nazývané cinamáty chrání v UVB oblasti. Tato skupina látek je jedna z nejpoužívanějších látek do přípravků na fotoprotekci. Do této skupiny spadá celkem 9 derivátů (cinoxátů), které jsou obsaženy až v 90 % přípravků na ochranu před slunečním zářením. Dibenzoylmetany chrání v UVA oblasti, dnes se z této skupiny používá 4-butyl-4-metoxydibenzoymetan. Látky nejsou moc stabilní, ale jejich stabilitu zlepšují látky pro ochranu před UVB zářením. Salicyláty tyto ochranné filtry patří mezi nejstarší. Chrání před UVB zářením a hlavním zástupce je homosalát, nebo-li homometyl salicylát. b) Fyzikální filtry Fyzikální neboli anorganické filtry jsou látky, které rozptylují a odrážejí neselektivně UV i viditelné záření. Do skupiny se řadí oxid titaničitý, oxid železnatý, oxid železitý, talek magnezium silikát, oxid zinečnatý, magnezium oxid, kaolin, baryum sulfát. K nejčastěji používaným patří oxid titaničitý a oxid zinečnatý v koncentraci od 5 % do 20 %, při větší koncentraci by byly pro svou bělavou barvu kosmeticky nepoužitelné. Tyto dvě minerální látky nealergizují a nevstřebávají se do kůže, a proto jsou velmi vhodné pro citlivou pokožku a děti do 3 let. Je doporučováno minerální filtry aplikovat na místa, která jsou nejvíce vystaveny slunečnímu záření nos, rty, uši. Při použití tohoto typu filtru se můžeme vystavovat slunci již pár minut po aplikaci. c) Přírodní oleje Pro fotoprotekci kůže se využívá i přírodním látek jako jsou např. extrakty z aloe, jojoba olej, extrakt z rostliny Polypodium leucotomos. Ochrana těchto olejů je slabá, spíše se jich využívá pro promašťování kůže. Aloe barbadensis obsahuje oligosacharidy a polysacharidy, které mají imunoprotektivní kapacitu. Extrakty z polypodia mají antioxidační účinky, které pomáhají tlumit světlem navozené změny v kůži. Přírodní oleje spíše řadíme do přípravků na ošetření spálené kůže. 34
Ochranný faktor (SPF) SPF (sun protective factor) je nejdůležitejším údajem na obalu přípravku na ochranu před UV zářením. Výpočet SPF je závislý na poměru MED chráněné kůže susncreenem ku MED kůže nechráněné sunscreenem. Takto naměřený faktor (SPF) vyjadřuje násobek času, o který oddálíme vyvolání erytému. [8] Což znamená, že čím je vyšší SPF, tím je ochrana před UV zářením lepší. Minimální ochranný faktor, který bychom měli použít při expozici na slunci je SPF 6. V Evropě platí norma COLIPA z roku 1994, která ke stanovení SPF testuje 10 dobrovolníků s fototypem I-III a reakci odečítá za 20 hod. Při přípravě sunscreenu v laboratoři se využívá metoda in vitro, která je levnější a rychlejší. Uspořádání této metody je zdroj (xenonová lampa s monochromátorem) testovaný sunscreen detektor záření (spektrofotometr). [2] Nově zjištěné poznatky o roli UVA záření na aktinické změny kůže byl také stanoven faktor, který hodnotí ochranu sunscreenu před UVA zářením tzv. PPD (persistent pigment darkening). Stanovení hodnot PPD je obdobné jako u SPF s tím rozdílem, že místo výsledného erytému na kůži se hodnotí míra ztmavnutí kůže za 2 hodiny po ozáření.[9] Jak už bylo zmíněno je SPF nejdůležitějším údajem na obalu přípravku na ochranu před UV zářením, kterým by se měl uživatel orientovat při koupi a aplikaci sunscreenu. Klasifikace stupňů ochrany dle výše SPF daná dle FDA (Tabulka č.5) Tabulka č. 5 Stupně ochrany SPF [2] Výše ochrany Hodnota SPF Minimální 2 až 12 Střední 12 až 30 Vysoká 30+ Sunscreen s SPF 30 blokuje 96,7 % UV záření. Pro uživatele sunscreenu je také důležité zda výsledky měření UVA ochrany dosahují 1/3 z deklarované UVB ochrany a zda má sunscreen také předepsanou kritickou vlnovou délku. Pokud jsou všechny tyto hodnoty změřeny a přípravek vyhovuje kritériím, má na svém obalu symbol UVA v kroužku. [1,2,9,17] 35
5 Photoderm BIODERMA Společnost BIODERMA BIODERMA Laboratoire Dermatologique je francouzská společnost, která patří mezi přední světové výrobce léčebné kosmetiky. Společnost BIODERMA je známá nejen v České republice, ale také ve světě, kde se prodává ve více než 70 zemích světa. Provozuje nejen vlastní výzkumné centrum, ale také má úzkou spolupráci s předními dermatology, renomovanými univerzitami a výzkumnými centry z celého světa. Tato spolupráce přinesla mnoho inovací a jednou z mnoha je také inovace opalovacích krémů. Jedná se o první biologicky aktivní složku opalovacích krémů, zabraňující dlouhotrvajícímu ničivému účinku UV záření řada Photoderm a patent Buněčné BIOochrany (Cellular BIOprotection ). [10] BIODERMA nabízí hojné množství hygienických i pečujících přípravků pro každý typ pokožky. Photoderm Ochrana před sluncem Tato řada myslí na zdraví naší kůže a chrání nás před účinky UV záření. Photoderm nabízí nejlepší rovnováhu slunečního faktoru a ochrany proti UVA/UVB záření. Řada zahrnuje velké množství různých textur jako jsou oleje, krémy, opalovací mlhu. V posledních letech se přípravky z řady Photoderm staly nejčastěji doporučovanými přípravky dermatology a pediatry. Většina přípravků řady Photoderm obsahuje patent Buněčné Bioochrany, který chrání kožní buňky i DNA. Patent Buněčné Bioochrany pohlcuje negativní účinky UVA záření a posiluje přirozenou fotoprotekci, tedy schopnost buněk chránit se proti škodlivým účinkům UV záření. Ochrana také udržuje schopnost pokožky detekovat potenciální rakovinné buňky. [10] 36
Přípravky řady Photoderm Ochrana obličeje Na ochranu obličeje musíme klást velký důraz a užívat co nejvyšší faktor. První co sluneční paprsky zasáhnou je právě naše pleť. Je vhodné si obličej chránit po celý rok, a proto BIODERMA nabízí širokou škálu produktů. Produkty jsou vysoce hydratační, mohou být tónované a sloužit jako make-up nebo mohou posloužit jako podklad pod make-up. Všechny produkty řady Photoderm na ochranu obličeje nabízejí nejvyšší faktor SPF 50+. MAX Opalovací mlha SPF 50+, SPF 30 SPF 50+/ UVA 29 Indikace: Vhodné pro všechny typy pleti Aplikace i na mokrou pokožku Vhodné pro dospělé i děti nad 3 roky Vysoce voděodolný Aplikace: Každé dvě hodiny Před použitím na obličej aplikace nejdříve na ruce Vyhnout se kontaktu s očima Účinná látka: DIETHYLAMINO HYDROXYBENZOYL HEXYL BENZOATE HOMOSALATE ETHYLHEXYL SALICYLATE TINOSORB S Obrázek č. 7 Opalovací pěna ETHYLHEXYL METHOXYCINNAMATE 37
MAX Aquafluid SPF 50+ Tmavý, Světlý, Neutrální SPF 50+/UVA 24 Indikace: Pro všechny typy pleti i v kombinaci s mastnou pletí Pleť intolerantní Pleť intenzivně vystavena slunečnímu záření (hory, jižní oblasti) Aplikace: Před vystavením se slunečnímu záření Pravidelně opakovat, zejména před a po pobytu ve vodě nebo po sportu Obrázek č. 8 - Aquafluid Účinná látka: OCTOCRYLEN TINOSORB M, TINOSORB S AVOBENZONE MAX Krém SPF 50+ tónovaný a neutrální Obrázek č. 9 Krém [13] Tónovaný SPF 50+/UVA 38 Neutrální SPF 50+/UVA 42 Indikace: Citlivá pokožka, pokožka alergická na sluneční záření Velmi světlá pokožka s pihami Pokožka vysoce vystavena slunečnímu záření Pigmentační problémy Aplikace: Před pobytem na slunci dostatečnou vrstvu Opakovat často po každém koupání, osušení nebo sportu Účinná látka: OCTOCRYLENE TINOSORB M TITANIUM DIOXIDE AVOBENZONE TINOSORB S 38
MAX Tyčinka na rty a citlivá místa SPF 50+ Indikace: Na rty a citlivá místa Aplikace: Před pobytem na slunci aplikovat dostatečné množství Aplikaci často opakujte po každém koupání a sportu Účinná látka: OCTOCRYLENE TINOSORB M AVOBENZON Obrázek č. 10 - Tyčinka Anti age SPF 30 Obrázek č. 11 Anti age [13] SPF 30/UVA 30 Indikace: Zralá citlivá pokožka Trojnásobná ochrana proti stárnutí: Vyhlazuje vrásky Vypíná pokožku Brání vzniku hnědých skvrn Aplikace: Při opalování je doporučováno krém aplikovat vícekrát během dne Účinná látka: OCTOCRYLENE AVOBENZONE TINOSORB M GLABRIDRIN zabraňuje vzniku pigmentových skvrn KYS. HYALURONOVÁ eliminuje vrásky HYDROXYPROLIN vypínací efekt 39
Ochrana těla Ochrana těla před UV zářením je taky velmi důležitá. BIODERMA nabízí výběr ze tří ochranných faktorů SPF 50+, SPF 30, SPF 15, které také obsahují patent Buněčné Bioochrany a zajistí tak hloubkovou ochranu buněk. Společnost BIODERMA myslí na celou rodinu, a proto nabízejí opalovací krémy ve větších ekonomicky výhodných balení např. 400ml, ale také zde najdeme i produkty v 200ml balení. MAX Sprej SPF 50+, SPF 30 400ml, 200ml Obrázek č. 12 Sprej SPF 30 SPF 50+/UVA 33 SPF 30/UVA 16 Indikace: Citlivá pokožka, pokožka alergická na sluneční záření Velmi světlá pokožka s pihami/ Světlá pokožka Extrémně vystavená slunečnímu záření Aplikace: Před vystavením aplikovat dostatečné množství Aplikovat po každém koupání, osušení, sportu Účinná látka: OCTOCRYLENE TINOSORB M AVOBENZONE TINOSORB S (pouze u SPF 50+) 40
BRONZ Olej SPF 30 Obrázek č. 13 Bronz olej SPF 30/ UVA 13 Indikace: Vysoká sluneční ochrana a podpora přirozeného opalování Světlá pokožka Aplikace: Před expozicí na slunci aplikovat dostatečnou vrstvu Aplikaci aplikovat po každém koupání, osušení, sport Účinná látka: HOMOSALATE ETHYLHEXYL METHOXYCINNAMATE DIETHYLAMINO HYDROXYBENZOYL HEXYL BENZOATE ETHYLHEXYL SALICYLATE TINOSORB S BRONZ SPF 50+ SPF 50+/UVA 16 Indikace: Citlivá pokožka a pokožka alergická na sluneční záření Velmi světlá pokožka s pihami Pokožka silně vystavena slunečnímu záření Aplikace: Aplikovat několikrát denně při expozici na slunečním záření V dostatečném množství po každém koupání, osušení či sportu Účinná látka: OCTOCRYLENE TINOSORB M AVOBENZONE TINOSORB S Obrázek č. 14 Bronz SPF 50+ [13] 41
Ochrana dětí Malé děti by neměly být vystavované slunečnímu záření, ale přesto je musíme chránit. Společnost BIODERMA se věnuje speciální ochraně dětí. Pokožka dětí je velmi křehká a nedokáže se bránit slunečnímu záření, tak jako pokožka dospělých. Přípravky pro děti obsahují jak chemické, tak fyzikální filtry. Pro kojence je určený Photoderm Mineral 50+ s minerálními filtry a pro větší děti od 3 let jsou určené Photoderm Kid. KID Sprej SPF 50+, KID Mléko SPF 50+ SPF 50+/ UVA 39 Indikace: Dětská pokožka Aplikace: Aplikujte před pobytem na slunci dostatečné množství Vícekrát během den Po každém koupání, osušení či sportu Účinná látka: TINOSORB M AVOBENZONE ETHYLHEXYL TRIAZONE Obrázek č. 16 KID Sprej SPF 50+ Obrázek č. 15 - KID Mléko SPF 50+ 42
KID Opalovací pěna SPF 50+ SPF 50+/ UVA 39 Obrázek č. 17 KID pěna SPF 50+ [13] Indikace: Dětská pokožka, miminka Aplikace: Aplikujte před pobytem na slunci dostatečné množství Vícekrát během den Po každém koupání, osušení či sportu Pěnu před použitím protřepat Před použitím držet výrobek vzhůru nohama Účinná látka: TINOSORB M AVOBENZONE ETHYLENHEXYL TRIAZONE a) Specifická ochrana Řada Photoderm má také řešení pro každý typ pokožky. Všechny speciální produkty obsahují patent Buněčné Bioochrany a navíc mají přidané látky na daný typ kůže. MINERAL SPF 50+ SPF 50+/ UVA 26 Indikace: Pokožka netolerující chemické filtry a parfemaci Pokožka netolerující sluneční záření Vhodné pro děti a kojence Aplikace: Aplikujte před pobytem na slunci dostatečné množství Vícekrát během den Po každém koupání, osušení či sportu Účinná látka: ZINC OXIDE TITANUIM DIOXIDE Obrázek č. 18 MINERAL SPF 50+ 43
LEB SPF 30 SPF 30/UVA 30 Indikace: Citlivá pokožka se sklonem k sluneční alergii Aplikace: Aplikujte před pobytem na slunci dostatečné množství Vícekrát během den Po každém koupání, osušení či sportu Účinná látka: TINOSORB M AVOBENZONE TINOSORB S ENOXOLON protizánětlivý účinek Obrázek č. 19 LEB SPF 30 AKN Mat SPF 30 Obrázek č. 20 AKN Mat SPF 30 SPF 30/ UVA 13 Indikace: Smíšená až mastná pokožka Pokožka se sklonem k mírnému až středně těžkému akné Aplikace: Aplikujte před pobytem na slunci dostatečné množství Vícekrát během den Po každém koupání, osušení či sportu Účinná látka: OCTOCRYLENE TINOSORB M AVOBENZONE 44
AR SPF 50+ SPF 50+ / UVA 33 Indikace: Citlivá a reaktivní pokožka náchylná k zarudnutí Intenzivní dočasné zarudnutí Trvalé zarudnutí Malé viditelné cévy Aplikace: Aplikujte před pobytem na slunci dostatečné množství Vícekrát během den Po každém koupání, osušení či sportu Účinná látka: OCTOCRYLEN TINOSORB M AVOBENZONE TINOSORB S ENOXOLON zklidňující, protizánětlivý účinek ROSACTIV PATENT schopnost blokovat produkci VEGF v keratinocytech, faktoru způsobujícího dilataci cév a oslabení stěn kapilár Obrázek č. 21 AR 50+ 45
SPOT SPF 50+ Obrázek č. 22 SPOT SPF 50+ SPF 50+/ UVA 38 Indikace: Hyperpigmentovaná kůže, hnědé skvrny Před- a po-laserové nebo po dermatologické proceduře kůže Jizvy Aplikace: Aplikujte před pobytem na slunci dostatečné množství Účinná látka: Vícekrát během den Po každém koupání, osušení či sportu OCTOCRYLENE TINOSORB M AVOBENZONE TINOSORB S GLABRIDIN zabraňuje vzniku pigmentových skvrn (inhibuje syntézu melaninu) ENOXOLON zklidňující efekt 46
SENSITIVE SPF 50+ Obrázek č. 23 SENSITIVE 50+ SPF 50+/ UVA 50 Indikace: Lidé se závažnými riziky přecitlivělosti na UV záření Fotoindukované poškození kůže Aplikace: Aplikujte před pobytem na slunci dostatečné množství Vícekrát během den Po každém koupání, osušení či sportu Účinná látka: TINOSORB M OCTOCRYLENE BUTYLOCTYL SALICYLATE AVOBENZONE TINOSORB S Photoderm BRONZ Oral Indikace: Nutriční doplněk pro dospělé na ochranu před sluncem Dávkování: Ráno nebo v poledne jednu kapsli denně Začít nejlépe v období jara než začne být hezké počasí Účinky: Měď podporuje fyziologickou kožní pigmentaci Kombinace mědi, vitamínu E a vitamínu C přispívá k ochraně pokožky před oxidačním stresem Měď a vitamín C podporují běžné fungování imunitního systému [10,11,12,13] Obrázek č. 24 BRONZ Oral 47