ZÁKLADNÍ DOKUMENTY LAICKÝCH SDRUŽENÍ SV. DOMINIKA. na území České dominikánské provincie

ZÁKLADNÍ DOKUMENTY LAICKÝCH SDRUŽENÍ SV. DOMINIKA na území České dominikánské provincie PRAHA 2000

OBSAH Laická sdružení sv. Dominika... 2 Promulgační listiny Stanov Laických sdružení sv. Dominika... 4 Stanovy Laických sdružení sv. Dominika... 6 Všeobecná vyhlášení ohledně Stanov Laických sdružení sv. Dominika... 10 Promulgační listiny Partikulárních směrnic Laických sdružení sv. Dominika.. 11 Partikulární směrnice Laických sdružení sv. Dominika... 12 Přílohy Partikulárních směrnic: Obřad přijetí do sdružení... 27 Obřad slibu... 29 Z Kodexu kanonického práva... 30 Katalog Laických sdružení sv. Dominika (k 1. 5. 2000)... 33 Dominikánská rodina v ČR... 36 Závazné modlitby... 37 Použité zkratky základní dokumenty LCO Liber constitutionum et ordinationum, Kniha stanov a nařízení Řádu bratří kazatelů CIC Codex iuris canonici, Kodex kanonického práva LS Laická sdružení sv. Dominika MS místní sdružení obřad přijetí do sdružení a obřad slibu P představený A řádový asistent R responsio, odpověď závazné modlitby T. P. tempore paschalis, v době velikonoční

2 Laická sdružení sv. Dominika LAICKÁ SDRUŽENÍ SVATÉHO DOMINIKA Laická sdružení sv. Dominika patří k těm větvím dominikánské rodiny, které byly dříve souhrnně označovány názvem třetí řád. O jejich vzniku existuje několik teorií, k dispozici je velmi málo historických podkladů. Nejpravděpodobnější je souvislost s rozsáhlým laickým hnutím v církvi, které se začalo rozšiřovat koncem 11. století. Jsou zakládána kající laická bratrstva, která se věnují službě nemocným a opuštěným, vyznačují se odříkavým způsobem života, častou modlitbou a kajícností. Některá z těchto bratrstev vznikají pravděpodobně v blízkosti dominikánských kostelů nebo klášterů, přijímají dominikánský způsob života a podřizují se pravomoci klášterního představeného. Na konci 13. století dochází již k definitivnímu právnímu zorganizování; v roce 1285 vypracovává magistr Řádu Munio de Zamora s papežským souhlasem první řeholi kajícníků sv. Dominika. V dnešní době řadíme tedy do třetího řádu několik sdružení, často s výrazně odlišným způsobem života. Kromě Laických sdružení je to Konsociace diecézních kněží a jáhnů sv. Dominika a sekulární instituty: Dílo bl. Zdislavy, Caritas Christi. Laická sdružení sv. Dominika jsou veřejným církevním sdružením (konsociací). Zakládá je na základě starobylé výsady provinciál Řádu se souhlasem diecézního biskupa. Na území provincie zastupuje celé sdružení provinční moderátor (z řad laiků). Členové Laických sdružení se podle místa bydliště případně podle konkrétního apoštolského zaměření seskupují do menších společenství (tzv. místních sdružení). Každé sdružení má svého představeného - laika, který spolu s radou toto sdružení řídí, přijímá nové členy a je zodpovědný za vedení a správu sdružení. V záležitostech nauky a v duchovním životě pomáhá členům sdružení řádový asistent, kterým je nejčastěji kněz Řádu. Zájemci o členství v Laických sdruženích se obracejí na konkrétní místní sdružení, kam mohou být po odpovídající době ( postulát ) se souhlasem rady sdružení přijati. Po proběhnutí zkušební doby ( noviciátu ) mohou složit slib života podle Stanov Laických sdružení sv. Dominika nejprve na tři roky a potom slib věčný. Laická sdružení sv. Dominika nejsou řeholním společenstvím. Jejich členové jsou laici (muži i ženy, svobodní, ženatí i vdané) žijící své povolání ve světě, nelze je pokládat za řeholníky ani za jakýsi mezistupeň mezi obyčejnými laiky a skutečnými řeholníky. Jako laici mají účast na společném povolání Řádu a svým jedinečným způsobem slouží poslání Řádu ve světě. Náplní jejich života není jen úsilí o vlastní posvěcení, ale starost o spásu všech duší. Prostředkem k dosažení tohoto cíle je studium, modlitba a kázání - služba slova. Hlavní zdroje, ze kterých čerpají sílu k pokroku ve vlastním povolání, ve kterém je co nejtěsněji spjata kontemplace s apoštolátem, jsou: naslouchání Božímu slovu a čtení Písma sv., častá účast na mši sv., časté přijímání svátosti smíření, slavení liturgie hodin spolu s celou dominikánskou rodinou, růženec, rozjímání, kajícnost, stálé studium, úcta k Panně Marii,

Laická sdružení sv. Dominika 3 k sv.otci Dominiku a ostatním řádovým světcům, pravidelná duchovní obnova. (Stanovy Laických sdružení sv. Dominika, čl. 10) Vedle svědectví života, modlitby a oběti má dnes apoštolát Laických sdružení sv. Dominika tyto formy: výuka náboženství, práce ve farnostech (farní rady, farní charity), práce s mládeží, příprava ke svátostem, služba lektorátu a akolytátu, péče o nemocné a opuštěné, vydavatelská a překladatelská činnost apod. - to vše v úzké spolupráci se všemi větvemi dominikánské rodiny. Základním dokumentem Laických sdružení sv. Dominika jsou Stanovy Laických sdružení sv. Dominika, vypracované na mezinárodním zasedání Laických sdružení v Montréalu ve dnech 24. - 29. července 1985, schválené Kongregací pro řeholníky a sekulární instituty a promulgované magistrem Řádu bratří kazatelů, o. Damiánem Byrne OP dne 28. ledna 1987. Nejnovější český překlad Stanov z latinského originálu s přihlédnutím k polskému a anglickému překladu byl vypracován v březnu 1991 a schválen provinčním promotorem pro dominikánský laikát pro Čechy, Moravu a Slezsko o. Vojtěchem Soudským OP v zastoupení provinciála Československé provincie Řádu bratří kazatelů. Spolu se Stanovami promulgoval magistr řádu Všeobecná vyhlášení ohledně Stanov Laických sdružení sv. Dominika, která jsou prováděcími předpisy a interpretací Stanov. Překlad Všeobecných vyhlášení z latinského originálu vypracoval o. Damián Němec OP. Stanovy je třeba aplikovat na konkrétní místní podmínky v jednotlivých provinciích; partikulární normy upřesňující a doplňující Stanovy jsou obsaženy v partikulárních směrnicích, které vypracovávají jednotlivá Laická sdružení a potvrzuje je magistr Řádu. Na území České dominikánské provincie jsou tyto doplňky a upřesnění obsaženy v Partikulárních směrnicích, které v únoru 1992 vypracovala pracovní skupina jmenovaná provinčním moderátorem. Text byl přijat provinční radou Laických sdružení 21. března 1992, v dubnu 1992 jej schválil provinciál Československé provincie Řádu bratří kazatelů o. Dominik Duka OP a 30. června 1992 text Směrnic schválil magistr Řádu o. Damián Byrne OP. Magistr Řádu zároveň s tímto schválením přenesl pravomoc schvalovat Směrnice a jejich změny na provinciála. 5. srpna 1992 o. Dominik Duka OP Směrnice promulgoval. V letech 1997-1999 byly Směrnice dále upravovány a provinční rada Laických sdružení postupně schválila rozsáhlé dodatky Směrnic. Konečné znění Směrnic promulgoval o. Damián Němec OP, provinciál České dominikánské provincie dne 18. dubna 2000. Latinské texty promulgačních listin Stanov, Stanov Laických sdružení a Všeobecných vyhlášení a originály promulgačních listin Směrnic jsou uloženy v archivu provinčního moderátora v Praze. Překlad promulgačních listin do češtiny, který zde otiskujeme, pořídil o. Damián Němec OP.

4 Promulgační listiny Stanov Laických sdružení sv. Dominika PROMULGAČNÍ LISTINY STANOV LAICKÝCH SDRUŽENÍ SVATÉHO DOMINIKA Kongregace pro řeholníky a sekulární instituty DEKRET Generální magistr Řádu bratří kazatelů zaslal dne 14. března 1986 prostřednictvím generálního prokurátora této kongregaci k prozkoumání a definitivnímu schválení text Stanov Laických sdružení sv. Dominika. Toto dikasterium po zralém prozkoumání a vyslechnutí hlasu uznávaného Shromáždění tímto dekretem schvaluje Stanovy Laických sdružení sv. Dominika s opravami z řečeného Shromáždění, a to v latinském znění, uloženém v jednom exempláři v archivu dikasteria a přiloženém k tomuto dekretu. Ať se tomuto nic jiného neprotiví. Dáno v Římě dne 15. ledna 1987. Vincenzo Fagiolo fr. Jerôme kard. Hamer OP sekretář prefekt

Promulgační listiny Stanov Laických sdružení sv. Dominika 5 Prot. 50/86/87 BRATR DAMIÁN BYRNE OP profesor posvátné teologie a pokorný magistr a služebník celého řádu kazatelů LAICKÝM SDRUŽENÍM SVATÉHO DOMINIKA Milovaní bratři a sestry v Kristu a svatém Dominiku. S radostí Vám předávám text Stanov Laických sdružení sv. Dominika, který byl zcela nedávno, dne 15. ledna 1987, definitivně schválen Kongregací pro řeholníky a sekulární instituty. Předchozí text stanov promulgovaný r. 1969 magistrem řádu bratrem Anicetem Fernández byl totiž Apoštolským stolcem schválen r. 1972 pouze ad experimentum (na zkoušku). Generální kapitula (našeho řádu - pozn. překladatele) konaná v Římě r. 1983 uložila magistru řádu, aby svolal mezinárodní shromáždění laiků sv. Dominika, na němž by byly stanovy adaptovány a obnoveny. Toto setkání s úspěchem konané v kanadském Montréalu ve dnech 24. - 29. července 1985 vypracovalo text, který je nyní definitivně schválen. Mějte tyto stanovy ve svých srdcích a komunitách jako evangelní kvas rozněcující svatost a podněcující apoštolát v jednotě s celou dominikánskou rodinou. Zdravím Vás v Pánu. Dáno v Římě na svátek sv. Tomáše Akvinského dne 28. ledna 1987. fr. J. Martín OP sekretář fr. Damián Byrne OP magistr řádu

6 Stanovy Laických sdružení sv. Dominika STANOVY 1 LAICKÝCH SDRUŽENÍ SVATÉHO DOMINIKA I. ZÁKLADNÍ KONSTITUCE DOMINIKÁNSKÉHO LAIKÁTU (Laici v církvi) 1. Kristovi učedníci žijící ve světě se mocí křtu a biřmování podílejí na prorockém, kněžském a královském úřadě našeho Pána Ježíše Krista. Jsou povoláni zpřítomňovat Krista světu, aby všichni lidé na celém světě poznali a přijali božské poselství spásy. (Apostolicam Actuositatem 3) (Dominikánský laikát) 2. Někteří z nich jsou vedeni Duchem svatým k životu podle ducha a charismatu sv. Dominika a jsou včleněni do Řádu zvláštním slibem podle příslušných pravidel. (Dominikánská rodina) 3. Jsou shromážděni ve svých společenstvích a tvoří s ostatními větvemi Řádu jednu rodinu. (LCO 141) (Specifický charakter dominikánského laikátu) 4. Jejich duchovní život i služba Bohu a bližnímu má v církvi zvláštní charakter. Jako členové Řádu se podílejí studiem, modlitbou a kázáním na jeho apoštolském poslání způsobem odpovídajícím laickému stavu. (Apoštolské poslání) 5. Posilováni bratrským společenstvím vydávají svědectví především o vlastní víře, jsou pozorní k potřebám lidí své doby a slouží pravdě podle příkladu sv. Dominika, sv. Kateřiny Sienské a našich předchůdců, kteří ozářili život Řádu a církve zvláštním způsobem. 6. Pozorně sledují hlavní cíle apoštolátu dnešní církve, snaží se zvláště poukazovat na pravé milosrdenství proti veškeré úzkosti, hájí svobodu a podporují spravedlnost a mír. 7. Inspirováni charismatem Řádu jsou si vědomi, že zdrojem jejich apoštolské aktivity je hojnost rozjímání. 1 V latinském textu je použit termín Regula, tedy česky Řehole; na základě analogie se stanovami bratří je i zde použit a nadále důsledně užíván termín Stanovy.

Stanovy Laických sdružení sv. Dominika 7 II. ŽIVOT SDRUŽENÍ (Život sdružení) 8. Ať žijí v opravdovém bratrském společenství v duchu blahoslavenství. To ať se děje za všech okolností: ať projevují skutky milosrdenství, dělí se o to, co jim náleží s ostatními členy sdružení, zvláště chudými a nemocnými, modlí se za zemřelé, aby všichni byli jedno srdce a jedna duše v Bohu. (Sk 4, 32) 9. Ve spolupráci se všemi řádovými bratry a sestrami ať se laikát aktivně účastní života Církve a je vždy připraven ke spolupráci s ostatními apoštolskými skupinami. 10. Hlavní zdroje, ze kterých členové Laických sdružení sv. Dominika (dále jen LS ) čerpají síly k pokroku ve vlastním povolání, v němž je co nejtěsněji spjata kontemplace s apoštolátem, jsou: a) naslouchání Božímu slovu a čtení Písma sv., zvláště Nového zákona; b) každodenní účast na slavení liturgie a na eucharistické oběti, pokud je to možné; c) časté přijímání svátosti smíření; d) slavení liturgie hodin spolu s celou dominikánskou rodinou a soukromá modlitba, jako rozjímání a růženec; e) obrácení srdce duchem a praxí evangelijní kajícnosti; f) ustavičné studium zjevené pravdy a reflexe problémů této doby ve světle víry; g) úcta k blahoslavené Panně Marii podle tradic Řádu, k sv. Dominikovi, našemu otci, a sv. Kateřině Sienské; h) pravidelná duchovní obnova. (Formace) 11. Předmětem dominikánské formace je vychovávat lidi dospělé ve víře, aby byli připraveni přijímat, slavit a hlásat Boží slovo. Každá provincie si připraví program: a) postupu formace nových členů; b) stálé formace všech, i samostatných členů. 12. Každý dominikán musí být připraven hlásat Boží slovo. Tímto hlásáním uskutečňuje prorocký úřad, který přijal ve svátosti křtu a posílil svátostí biřmování. Hlásání Božího slova v současném světě zahrnuje ochranu důstojnosti lidské osoby, života a rodiny. Součástí dominikánského povolání je úsilí o jednotu křesťanů a dialog s nekřesťany i nevěřícími. (dle polské a anglické verze)

8 Stanovy Laických sdružení sv. Dominika 13. Hlavní zdroje dominikánské formace jsou: Boží slovo a teologická reflexe; liturgická modlitba; historie a tradice Řádu; současné dokumenty církve a Řádu; poznání znamení doby. (Slib) 14. Aby byli včleněni do Řádu, musí členové sdružení složit slib, kterým formálně slibují žít podle ducha sv. Dominika a způsobem života předepsaným Stanovami. Slib je časný nebo věčný. Při skládání slibu je užito následující formule (nebo shodné co do podstaty): Ke cti všemohoucího Boha, Otce i Syna i Ducha svatého, ke cti blahoslavené Panny Marie a sv. Dominika, já N. N. slibuji před vámi (tebou) N. N., představeným tohoto sdružení, a vámi (tebou) N. N., asistentem v zastoupení magistra Řádu bratří Kazatelů, že budu žít podle Stanov Laických sdružení sv. Dominika (po tři roky) (po celý život). III. STRUKTURA A ŘÍZENÍ SDRUŽENÍ 15. Sdružení je vhodný prostředek rozvoje a růstu každého člena v jeho osobním povolání. Četnost setkávání je u jednotlivých místních sdružení (dále jen MS ) různá. Mírou účasti projevuje každý člen svou věrnost. 16. O přijímání kandidátů rozhoduje rada MS. Předpisy o kvalifikaci osob a době přijetí jsou stanoveny směrnicemi. Přijetí je vyhrazeno odpovědnému laikovi, uskutečňuje se za přítomnosti řádového asistenta obřadem podle směrnic. 17. Po uplynutí zkušební doby předepsané směrnicemi a se souhlasem rady MS odpovědný laik spolu s řádovým asistentem přijímá časné nebo věčné sliby. (Jurisdikce Řádu a autonomie sdružení) 18. LS podléhají jurisdikci Řádu. Těší se však autonomii, laikátu vlastní, v jejímž rámci se sama spravují. (Jurisdikce v celém Řádu) 19. a) Magistr Řádu jako nástupce sv. Dominika a hlava celé dominikánské rodiny je nadřízen všem sdružením po celém světě. Je zodpovědný za uchovávání ducha Řádu ve sdruženích, stanoví praktické normy podle okolností místa a doby a podporuje duchovní dobro a apoštolskou horlivost členů.

Stanovy Laických sdružení sv. Dominika 9 b) Generální promotor zastupuje magistra Řádu pro všechna sdružení a předkládá jejich návrhy magistrovi Řádu nebo generální kapitule. (Jurisdikce v provinciích) 20. a) Provinciál je nadřízen sdružením na území své provincie a zřizuje po souhlase místního ordináře nová sdružení. b) Provinční promotor (bratr nebo sestra) zastupuje provinciála a ex officio je členem provinční rady LS. Je jmenován provinční kapitulou nebo provinciálem s radou, po konzultaci s provinční radou LS. c) Na území provincie má být zřízena provinční rada LS. Pracuje podle norem určených směrnicemi a její členové jsou voleni sdruženími. Tato rada volí provinčního moderátora. (Jurisdikce ve sdruženích) 21. a) MS je řízeno představeným s radou, kteří mají plnou zodpovědnost za vedení a správu sdružení. b) Rada MS je volena na dobu určitou způsobem stanoveným směrnicemi. Volí ze svých členů představeného MS. c) Řádový asistent (bratr nebo sestra) pomáhá členům sdružení v záležitostech nauky a v duchovním životě. Je jmenován provinciálem po konzultaci s provinčním promotorem a radou MS. (Národní a mezinárodní rada) 22. a) Kde je na území jednoho národa více provincií, může být podle norem stanovených místními směrnicemi ustanovena národní rada. b) Obdobně je možno, po konzultacích se sdruženími celého Řádu, ustanovit mezinárodní radu, jestliže jsou k tomu vhodné podmínky. 23. Rady MS mohou posílat návrhy a žádosti provinční kapitule Řádu bratří kazatelů; rady provinční a národní generální kapitule. Na tyto kapituly se doporučuje přizvat členy LS k projednávání záležitostí týkajících se laiků. (Právo, kterým se řídí sdružení) 24. Dokumenty, kterými se řídí LS, jsou: a) stanovy LS (základní konstituce dominikánského laikátu, normy života, struktura a řízení sdružení); b) všeobecná vyhlášení, ať již magistra Řádu nebo generálních kapitul; c) partikulární směrnice.

10 Všeobecná vyhlášení ohlednì Stanov Laických sdružení sv. Dominika VŠEOBECNÁ VYHLÁŠENÍ OHLEDNĚ STANOV LAICKÝCH SDRUŽENÍ SVATÉHO DOMINIKA 1. Stanovy, které řídí život Laických sdružení sv. Dominika, jsou základním zákonem pro laická sdružení na celém světě; tato Všeobecná vyhlášení, promulgovaná magistrem řádu, jsou prováděcími předpisy či interpretací výše řečených Stanov; provinční nebo národní směrnice, vypracované samotnými laickými sdruženími a potvrzené magistrem řádu 1, jsou partikulárními normami pro laická sdružení. 2. Aby bratři a sestry z laických sdružení naplňovali to, k čemu se zavázali, ne jako otroci podrobení zákonu, ale jako svobodní lidé v milosti, prohlašujeme, že jejich přestoupení nezakládají mravní provinění. 3. Představení sdružení mohou zákonně dočasně či trvale dispenzovat od ustanovení Stanov nebo směrnic, pokud to uznají za vhodné. 4. Provinciálové mají pravomoc dodatečně zplatnit (sanovat) neplatné právní úkony vykonané ve sdruženích, především v oblasti připuštění k profesi či příslibu života v laických sdruženích. 5. Kromě laických sdružení, o nichž pojednávají tyto Stanovy, existují sdružení kněží, která se řídí vlastní řeholí. 6. Jednotlivé směrnice mají kromě jiného určit: a) podmínky pro přijetí do laických sdružení; b) zkušební období i dobu profese či příslibu; c) jak často mají bratři a sestry z laických sdružení přijímat svátosti a jaké modlitby se mají denně modlit; d) jak často a jakým způsobem slavit setkání sdružení, a jak často konat formační setkání; e) způsob řízení, a to jak vnitřního řízení jednotlivých sdružení, tak společného řízení sdružení na úrovni provincie či státu; f) průběh volby těch oficiálů, pro něž to Stanovy přesně neurčují; g) způsob a limity dispenzování; h) modlitby za zemřelé bratry a sestry z laických sdružení a za celý řád. 7. Tradiční pobožností v řádu je růženec, jímž se za prostřednictví Panny Marie pozvedá mysl k důvěrnému nazírání Kristových tajemství. Proto je bratřím a sestrám z Laických sdružení sv. Dominika doporučena jeho každodenní recitace. 1 Magistr řádu dne 30. 6. 1992 schválil Akta provinční kapituly Československé provincie Řádu bratří kazatelů slavené v našem konventě sv. Jiljí, opata, v Praze ve dnech 20. - 23. 4. 1992; tato akta obsahují i Směrnice Laických sdružení sv. Dominika platné na území Československé provincie Řádu bratří kazatelů (s. 45-49). Zde je se schválením magistra řádu pravomoc schvalovat Směrnice a jejich změny přenesena na provinciála.

Promulgaèní listiny Partikulárních smìrnic Laických sdr. sv. Dominika 11 PROMULGAČNÍ LISTINY PARTIKULÁRNÍCH SMĚRNIC LAICKÝCH SDRUŽENÍ SVATÉHO DOMINIKA Na základě schválení magistra Řádu promulguji Směrnice Laických sdružení sv. Dominika platné na území Československé provincie Řádu bratří kazatelů s platností od 1. 9. 1992. V Praze 5. 8. 1992 P. Dominik J. Duka OP provinciál č. j. 24/2000 V Praze dne 18. dubna 2000 Promulgace Partikulárních směrnic Laických sdružení sv. Dominika na území České dominikánské provincie Bratři a sestry z rodiny sv. Otce Dominika, na žádost provinční představené Laických sdružení sv. Dominika promulguji nové znění Partikulárních směrnic Laických sdružení sv. Dominika s účinností od 1. května 2000. Text směrnic prošel rozsáhlými úpravami, proto se jedná o nové ucelené znění. Zároveň prosím, aby v novém textu bylo v poznámkách zahrnuto: vymezení pojmu dominikánská půda; vymezení právní povahy slibů v Laických sdruženích; stanovení základních pravidel pro podobu hábitu. Děkuji všem, kdo se na přípravě směrnic podíleli, a vyprošuji vedení Duchem svatým při jejich uplatňování. Dáno v Praze v konventu sv. Jiljí pod razítkem provincie dne 18. dubna léta Páně 2000. Fr. Damián Němec OP provinciál České dominikánské provincie

12 Partikulární směrnice Laických sdružení sv. Dominika PARTIKULÁRNÍ SMĚRNICE LAICKÝCH SDRUŽENÍ SVATÉHO DOMINIKA platné na území České dominikánské provincie PREAMBULE Dominikánská rodina se sestává z bratří kleriků a spolupracovníků, z mnišek, ze sester (kongregace), z členů světských (sekulárních) institutů, z členů sdružení kněží, jáhnů a laiků a dalších asociací legitimně k ní připojených. (srv. LCO 1 - Základní ústava, IX; LCO 141-153) Základním dokumentem Laických sdružení sv. Dominika (dále jen LS ) jsou Stanovy Laických sdružení sv. Dominika (dále jen Stanovy ), vypracované na mezinárodním zasedání LS v Montréalu ve dnech 24. - 29. července 1985, schválené Kongregací pro řeholníky a sekulární instituty a promulgované spolu s Všeobecnými vyhlášeními ohledně Stanov Laických sdružení sv. Dominika (dále jen Vyhlášení ) magistrem řádu o. Damiánem Byrne OP dne 28. ledna 1987. V těchto partikulárních směrnicích (dále jen Směrnicích ) jsou Stanovy a Vyhlášení aplikovány na konkrétní místní podmínky LS na území České dominikánské provincie. (srv. článek 24 Stanov; článek 1 Vyhlášení) I. ŽIVOT BRATŘÍ A SESTER Obecná ustanovení 1. Členové LS následují sv. Dominika, který toužil po spáse duší a tomuto cíli podřizoval celý svůj život. Podle jeho vzoru hlásají slovem i životem poznanou pravdu a usilují o vlastní křesťanskou dokonalost ve společenství bratří a sester. 2. Způsob života a poslání členů LS vymezují Stanovy, které zároveň předkládají hlavní prostředky k uskutečňování a prohlubování tohoto poslání. Členové ať uchovávají Stanovy ve svých srdcích a společenstvích jako vynikající prostředek růstu ve svém povolání a usilují o hlubší porozumění předpisům Stanov a jejich věrnější zachovávání. 3. Členové LS ať moudře a zodpovědně, «ne jako otroci podrobení zákonu, ale jako svobodní lidé v milosti» (srv. LCO 1 - Základní ústava, VI), v neustálém dialogu s Bohem a ve spojení s ostatními členy sdružení nacházejí vlastní konkrétní podobu naplňování slibu podle svého stavu, aktuálních možností a potřeb církve, s ohledem na apoštolské projekty České dominikánské provincie a celého Řádu.

Partikulární směrnice Laických sdružení sv. Dominika 13 4. Hlavními pilíři dominikánského povolání jsou modlitba, studium a apoštolát. Modlitba a studium jsou zdroje, z nichž apoštolát čerpá sílu a poznání pravdy. Specifickým prvkem života členů LS je kajícnost. Všichni členové ať se starají o to, aby v jejich životě osobním i společném žádný z těchto prvků nechyběl. 5. 1. Pro snazší a správnější vymezení osobního povolání a k podpoře společného života členů LS jsou některé z prostředků, respektive forem apoštolátu uloženy všem členům jako závazné. Tyto závazky jsou vymezeny v článcích 8 a 12 Směrnic. Představují minimum povinností, které by mělo být východiskem stálého duchovního růstu a zpřesňování a upevňování povolání každého člena. Členové ať se vyhýbají samoúčelnému plnění povinností a po vzoru sv. Dominika se nechají vést a utvářet touhou opětovat Boží lásku a sloužit spáse všech lidí. 2. Jednotlivá místní sdružení (dále jen MS ) mohou pro podporu společného života a apoštolátu svých členů přijímat další společné závazky způsobem, který určí rada MS. 6. 1. Slib života podle Stanov 1 a jednotlivé předpisy Stanov a Směrnic nezavazují členy LS pod hříchem. (srv. článek 2 Vyhlášení) Opomíjením a porušováním předpisů se však členové zříkají podílu na dobrodiních a zaslíbeních Řádu. 2. Od jednotlivých předpisů a závazků osvobozuje dispenz představeného MS, řádového asistenta, provinčního moderátora, provinčního promotora nebo provinciála, záměna za jiný úkon zbožnosti či lásky a rozumný důvod (nemoc, stáří, stavovské povinnosti, služba bližnímu apod.). Udělí-li dispenz představený MS nebo řádový asistent, informují se o tom neprodleně navzájem; udělí-li dispenz jiná oprávněná osoba, uvědomí o tom neprodleně představeného MS a řádového asistenta. (srv. článek 3 Vyhlášení) 3. K záměně slibu života podle Stanov nebo k dispenzi od tohoto slibu je oprávněn provinční promotor, případně provinciál, a to vždy po konzultaci s představeným MS, podle vhodnosti též s provinčním moderátorem. O záměně nebo dispenzi ať jsou neprodleně uvědoměni představený MS a řádový asistent. Společný život (srv. články 3, 5, 8, 9, 10 d, 15 Stanov) 7. Členové LS jsou povoláni k životu ve společenství bratří a sester, kteří se zvláštním Božím darem spojili v apoštolském duchu sv. Dominika. (srv. LCO 149 1) Společný život napomáhá duchovnímu růstu a upevňování ctností a je důležitým prostředkem přípravy na apoštolské poslání; příkladný život ve společenství bratří a sester je zároveň důležitou formou apoštolátu. 1 Sliby skládané v LS jsou svou povahou soukromé sliby, avšak mají specifickou právní povahu vyplývající z vlastního práva LS.

14 Partikulární směrnice Laických sdružení sv. Dominika 8. Členové MS ať se pravidelně, alespoň 10krát ročně, scházejí na společných setkáních. Součástí každého setkání ať je společné slavení liturgie hodin. Přiměřené místo ať je věnováno modlitbě růžence, společnému čtení a rozjímání Božího slova a vzdělávání. 9. Členové MS ať hledají i jiné formy společného života, ať se neuzavírají ve svém MS, ale účastní se života celé dominikánské rodiny a církve. Společná setkání členů MS ať jsou otevřená všem zájemcům (nově příchozím, členům jiných MS, těm, kterým členství zaniklo, hostům apod.). Modlitba (srv. články 4, 7, 8, 10 a, b, d, g, h, 11 Stanov; článek 7 Vyhlášení) 10. Sv. Dominik byl doma i na cestách, ve dne i v noci vytrvalý ve slavení božského oficia a v modlitbě a s velkou zbožností slavil božská tajemství. (srv. LCO 56) Modlitba je prvním a nejdůležitějším zdrojem milosti pro růst v osobním povolání a pro hlásání. Teprve to, co je modlitbou přisvojeno, může být předáváno ostatním. Řádová tradice klade velký důraz zvláště na modlitbu liturgickou. 11. a) Členové LS ať se často účastní slavení mše svaté, liturgie hodin a ostatních forem liturgického života Řádu a církve. Při slavení liturgie hodin ať dávají přednost společnému slavení před soukromou modlitbou a pamatují, že základními pilíři této modlitby jsou ranní a večerní chvály. b) Členové LS ať horlivě pěstují osobní modlitbu a cvičí se ve vnitřní rozjímavé modlitbě. Ať se často věnují rozjímání Písma svatého či jiných duchovních textů. c) Ať uctívají Krista v tajemství eucharistie, aby z tohoto obdivuhodného spojení čerpali vzrůst víry, naděje a lásky; ať se často modlí před Nejsvětější svátostí. d) Ať mají na srdci tradiční řádovou zbožnou úctu k Panně Marii. Ať zachovávají pravou zbožnost a úctu k svatému Dominikovi a k řádovým světcům, aby se povzbuzovali k jejich následování a upevňovali se ve svém povolání. e) Ve svých modlitbách ať členové LS pamatují také na zemřelé členy MS a na zemřelé členy a dobrodince dominikánské rodiny; ať nechávají sloužit mše za zemřelé. f) Ať neopomíjejí pravidelná duchovní cvičení (rekolekce a exercicie). 12. a) Každý člen LS ať se denně pomodlí modlitby Salve Regina a O lumen. b) Každý člen LS ať se denně pomodlí za zemřelé členy a dobrodince dominikánské rodiny; tradiční řádovou modlitbou za zemřelé je žalm 129 De profundis a Odpočinutí věčné. c) Alespoň jednou týdně ať se každý člen LS pomodlí část liturgie hodin a část růžence. Nejvhodnější dobou pro tyto činnosti je neděle, den Páně, případně ostatní významné dny liturgického roku a dominikánského kalendáře.

Partikulární směrnice Laických sdružení sv. Dominika 15 d) Všichni členové LS ať konají každoročně alespoň dvoudenní duchovní cvičení (pokud možno společná). Studium (srv. články 4, 5, 10 a, f, 13 Stanov) 13. Sv. Dominik s sebou stále nosil evangelium svatého Matouše a listy svatého Pavla; vodil bratry do škol a posílal je do větších měst, aby studovali, kázali a vytvořili konvent. (srv. LCO 76) Studium je dalším způsobem, kterým si duše osvojuje božská tajemství. Ustavičné studium živí kontemplaci, napomáhá pochopení a věrnějšímu plnění osobního povolání a je důležitou podmínkou kazatelského poslání. Pro strohost a náročnost je jednou z forem askeze. 14. Světlem a pramenem studia je Bůh zjevující se v Písmu svatém a Tradici. Členové LS ať se proto věnují pravidelné četbě a rozjímání Písma sv., studiu spisů svatých Otců a doporučených křesťanských autorů a průběžně se seznamují s dokumenty církve a Řádu. Ať ve všem cítí s církví a jsou poslušni církevního magisteria, kterému je svěřeno autentické vykládání Božího slova. 15. Členové LS ať se průběžně vzdělávají v katolické nauce a snaží se rozvíjet své filozofické a teologické poznání. Ve studiu ať se opírají zejména o nauku sv. Tomáše Akvinského, která je dědictvím Řádu, obohacuje intelektuální život dominikánů a dává mu vlastní ráz. Poučení a povzbuzení ať čerpají také ze studia dějin církve a Řádu. Apoštolát (srv. články 4, 5, 6, 7, 9, 11, 12 Stanov) 16. Svatý Dominik nesmírně žíznil po spáse všech lidí. Posílal bratry, aby kázali všem lidem, skupinám a národům, věřícím i nevěřícím a zejména chudým. (srv. LCO 98) Hlásání Božího slova a zvěstování Krista národům je nejpřednějším úkolem Řádu. Členové LS jsou k apoštolátu pověřeni a uschopněni skrze svátost křtu a biřmování; Kristus je ustanovuje svými svědky a vybavuje smyslem pro víru a milostí slova. Dominikánský apoštolát se má vyznačovat evangelním duchem, autentickou naukou církve a sepětím se svátostmi. 17. Členové LS se na konkrétních apoštolských projektech Řádu mohou podílet modlitbou, přinášením obětí, činnou službou nebo finanční podporou. Nutným předpokladem každého apoštolátu je opravdový duchovní život usilující o svatost a dokonalost; k nejúčinnějším formám apoštolátu patří svědectví příkladného života. Hlavními oblastmi laického apoštolátu jsou rodina, farnost, MS a společenské prostředí (zaměstnání, studium, bydliště, příbuzní a přátelé, obec, stát).

16 Partikulární směrnice Laických sdružení sv. Dominika 18. Důležitým znakem dominikánského apoštolátu je, že tato služba je společným dílem bratří a sester. Členové LS ať proto spolupracují mezi sebou navzájem, ať se ve své službě vzájemně podporují a ochotně se zapojují do úkolů MS a Řádu. Formy účasti na poslání Řádu ať volí s přihlédnutím k potřebám MS, Řádu a církve. Ať pomáhají diecézní apoštolátní činnosti pod řízením místního ordináře a spolupracují s ostatními apoštolskými skupinami. (srv. CIC kán. 311 a 328) Každý člen LS ať si formou soukromého závazku zvolí konkrétní způsob naplňování svého apoštolského poslání. Kajícnost (srv. články 5, 8, 10 c, e Stanov) 19. Kajícnost je od samého počátku jedním z hlavních prvků života laických bratrstev. Vychází z pravdivého poznání sebe a Boha, z touhy cele se odevzdat službě Bohu a bližnímu a připodobnit se Kristu trpícímu a obětujícímu se za druhé. Je nezbytná pro zachování věrnosti osobnímu povolání a podporuje apoštolskou bdělost a horlivost. Dobrovolné pokání je jednou z forem účasti na apoštolském poslání Řádu. 20. 1. Členové LS ať pěstují ctnost kajícnosti věrným konáním svých povinností (stavovské povinnosti, křestní závazky, závazky plynoucí ze slibu života podle Stanov), trpělivým snášením těžkostí života a také dobrovolným konáním skutků pokání (kající modlitby, společně slavené kající pobožnosti, omezení se v něčem, odepření si něčeho, konání i nepříjemných prací ke společnému užitku, hmotná podpora potřebných). Každý člen LS ať denně zpytuje svědomí a často přijímá svátost smíření. 2. Podle staré řádové tradice se mezi postní dny počítají středy a pátky celého roku (nepřipadnou-li na ně slavnosti) a vigilie slavností Narození Páně, sv. Dominika, Nanebevzetí Panny Marie a Bílá sobota. K tradičním řádovým modlitbám pro dobu postní patří kající žalmy a Verše o utrpení našeho Pána Ježíše Krista od sv. Kateřiny de Ricci. O Popeleční středě a na Velký pátek se doporučuje zachovat půst o chlebu a vodě nebo čaji. II. VÝCHOVA BRATŘÍ A SESTER 21. a) Formace uchazečů probíhá pod vedením novicmistra podle programu postulátní formace způsobem, který stanoví rada MS. b) Formace noviců probíhá na samostatných noviciátních setkáních pod vedením novicmistra podle programu noviciátní formace. Účast na těchto setkáních je pro novice závazná. c) Stálá formace probíhá individuálně a v rámci pravidelných setkání MS podle programu stálé formace.

Partikulární směrnice Laických sdružení sv. Dominika 17 22. Program noviciátní i stálé formace připravuje komise, kterou jmenuje provinční moderátor po dohodě s provinciálem. Program formace schvaluje provinciál. (srv. článek 11 Stanov) 23. Dvakrát ročně se koná provinční setkání formátorů LS, tj. těch, kteří mají na starosti formaci členů LS (novicmistři, případně členové rady MS a řádoví asistenti). Setkání organizuje provinční moderátor (případně jeho asistent pro formaci), obsah zabezpečuje provinční promotor. Účelem setkání je: i) projednávání postupu a obsahu formace; b) formace těch, kteří jsou pověřeni vést druhé. Novicmistr 24. a) Každé MS ať má svého novicmistra. b) Novicmistr je jmenován na tři roky řádovým asistentem po dohodě s radou MS. Představený MS informuje o jeho jmenování provinčního moderátora. c) Pokud to okolnosti vyžadují, může mít více MS společný noviciát. 25. a) Novicmistr pomáhá novým členům LS stát se samostatnými a odpovědnými křesťany, schopnými hlásat Boží slovo v duchu řádové tradice. b) Má na starosti formaci nových členů a uchazečů (postulátní a noviciátní formace). Její průběh zabezpečuje ve spolupráci s řádovým asistentem a radou MS podle provinčního programu formace. c) Spolupracuje s radou MS a řádovým asistentem při zajišťování stálé formace členů MS. d) Je povinen účastnit se jednou ročně provinčního setkání formátorů LS. III. STRUKTURA A ŘÍZENÍ SDRUŽENÍ Místní sdružení 26. Základní jednotkou LS je místní sdružení. Řádným členem LS je ten, kdo složil časné nebo věčné sliby. (srv. článek 14 Stanov) 27. 1. K založení nového MS se vyžaduje alespoň pět členů, případně noviců. 2. V případě noviců se postupuje takto: Uchazeči navážou kontakt s provinčním moderátorem. Provinční moderátor zajistí vhodného člena dominikánské rodiny, který povede formaci uchazečů a jejich přípravu k přijetí do LS (obláčka - zahájení noviciátu). Uchazeči jsou přijati do noviciátu provinčním moderátorem nebo jím delegovanou osobou za přítomnosti provinčního promotora (nebo jím delegované osoby). Další postup probíhá podle článku 28 Směrnic. Slib života podle Stanov přijímá v tomto případě provinční moderátor (nebo jím delegovaná osoba) za přítomnosti provinčního promotora (nebo jím delegované osoby).

18 Partikulární směrnice Laických sdružení sv. Dominika 28. MS zřizuje provinciál po konzultaci s provinčním moderátorem a se souhlasem místního biskupa; zároveň (na dobu nejdéle jednoho roku) jmenuje představeného a případně také novicmistra tohoto MS. Během jednoho roku proběhnou řádné volby rady MS a ta ze svých členů zvolí nového představeného způsobem stanoveným Směrnicemi. V případě noviců probíhají volby rady MS a představeného poté, kdy alespoň tři z noviců složí sliby. (srv. článek 30 Směrnic) 29. Samým zřízením provinciálem se MS stává právnickou osobou. Dokladem o existenci a právní subjektivitě je zřizovací listina vystavená provinciálem po obdržení písemného souhlasu místního ordináře. (srv. CIC kán. 312 2) Oficiální název MS zní: Místní laické sdružení sv. Dominika v N. Podle charakteru činnosti může být MS jako církevní právnická osoba evidováno státními orgány. Volby 30. Volební hlas (aktivní i pasivní) 1 má každý řádný člen. (srv. článek 26 Směrnic) 31. V případě, že se člen MS po dobu delší jednoho roku bez spravedlivého důvodu schváleného radou MS neúčastní společného života sdružení, může jej rada MS zbavit aktivního i pasivního volební hlasu. Kdo byl takto zbaven volebního hlasu, znovu jej získá po uplynutí tří let od obnovení své účasti v životě sdružení. 32. Protože volební právo je k dobru sdružení i celé dominikánské rodiny, jsou všichni voliči povinni uposlechnout svolání k volbě. Volič, který se bez spravedlivého důvodu schváleného předsedajícím volby nezúčastní, zůstává zbaven aktivního i pasivního volebního hlasu po tři a půl roku ode dne konání této volby. 33. Při každé volbě ať je předseda, zapisovatel a dva sčitatelé. (srv. CIC kán. 173) Volbě rady MS a představeného MS předsedá dosavadní představený, nebo není-li přítomen, jeho zástupce nebo ten z přítomných voličů, který je nejdéle členem LS; volbě provinčního moderátora předsedá dosavadní moderátor, nebo není-li přítomen, jeho socius nebo ten z přítomných voličů, který je nejdéle členem LS. 34. Je vyloučeno dát se zastupovat při hlasování. Platně mohou hlasovat jen přítomní voliči. K platnosti volby se vyžaduje přítomnost nadpoloviční většiny voličů. Každá volba se děje skrutiniem neboli tajnými hlasy napsanými na lístcích, a to samotnými voliči. K platnosti hlasu se vyžaduje, aby byl svobodný, tajný, určitý, jistý a bezvýhradný. (srv. CIC kán. 172 1; LCO 449 a 450) 1 Mít aktivní hlas znamená mít právo volit; mít pasivní hlas znamená právo být zvolen.

Partikulární směrnice Laických sdružení sv. Dominika 19 35. a) Když je hlasování právoplatně vykonáno, ať se pokládá za zvoleného ten, který obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů, přičemž se do celkového počtu hlasů nezapočítávají hlasy neplatné a hlasy těch, kteří se zdrželi hlasování. K dosažení této většiny se může konat více, maximálně však sedm skrutinií. b) V případě, že zvolený volbu nepřijme, volby se opakují. Případy, kdy z nějakého důvodu nelze dosáhnout konečného výsledku, řeší provinciál. Volba rady a představeného MS 36. Představený MS nebo jeho zástupce je povinen na tuto volbu svolat všechny voliče způsobem předepsaným radou MS. Rada MS dále stanoví důsledky nedodržení předepsaného způsobu svolávání voličů. (srv. CIC kán. 166) Zápis o volbě pošle předseda volby provinčnímu moderátorovi a uloží v archivu MS. Volba provinčního moderátora 37. Provinční moderátor nebo jeho socius je povinen na tuto volbu svolat všechny voliče nejpozději 60 dní před datem konání volby. Svolání ať je provedeno písemně s udáním data a místa konání volby. Není-li dodržen předepsaný způsob svolávání voličů, rozhodne provinční rada o dalším postupu. Předseda volby pošle zápis o volbě provinciálovi, provinčnímu promotorovi a uloží v archivu LS. 38. Zvolený do úřadu provinčního moderátora je povinen si do 14 dnů od přijetí volby vyžádat potvrzení volby od provinciála, buď sám, nebo prostřednictvím jiného. (srv. CIC kán. 179 a 317) Písemné potvrzení volby se uloží v archivu LS. Rada MS 39. Členové MS volí ze svého středu radu MS. Počet členů rady MS se stanovuje dohodou. Rada MS je volena na tři roky, způsob volby je stanoven v článcích 30-36 Směrnic. (srv. článek 21 a, b Stanov) 40. a) Rada MS řídí činnost sdružení. b) Projednává přijímání uchazečů a skládání slibů (srv. články 51 a 53 Směrnic); řeší případy dlouhodobé neúčasti členů MS na životě sdružení. (srv. článek 31 Směrnic) c) Má poradní hlas při jmenování řádového asistenta. (srv. článek 45 Směrnic) d) Má na starosti stálou formaci členů MS. Její průběh zabezpečuje ve spolupráci s řádovým asistentem a novicmistrem podle provinčního programu formace. e) Spolupracuje s novicmistrem a řádovým asistentem při zajišťování průběhu postulátní a noviciátní formace. f) Organizuje ve spolupráci s řádovým asistentem rekolekce pro členy MS. g) V případě potřeby se některý z členů rady MS účastní provinčního setkání formátorů LS, zvláště tehdy, není-li na tomto setkání přítomen novicmistr téhož MS. h) Zajišťuje kontakt s jinými MS a s ostatními větvemi dominikánské rodiny.

20 Partikulární směrnice Laických sdružení sv. Dominika 41. V případě malého počtu členů se mohou členové MS rozhodnout radu MS nevolit. V takovém případě plní úkoly rady celé MS, a platí pro ně vše, co je řečeno o radě MS s výjimkou ustanovení o funkčním období a volbách rady MS. Představený MS 42. Členové rady volí ze svého středu představeného MS na tři roky způsobem předepsaným články 30-36 Směrnic. (srv. článek 21 a, b Stanov) Je-li MS evidováno státními orgány jako církevní právnická osoba, vyžaduje volba představeného MS potvrzení provinciálem. Zvolený do úřadu představeného je v tomto případě povinen si do 14 dnů od přijetí volby vyžádat potvrzení volby od provinciála, sám, nebo prostřednictvím jiného. Písemné potvrzení volby uloží představený v archivu MS a zašle je provinčnímu moderátorovi k uložení do archivu LS. (srv. CIC kán. 179 a 317) 43. a) Představený MS řídí činnost rady MS a společná setkání členů MS. Zajišťuje kontakt s provinčním moderátorem a řádovým asistentem a zastupuje MS v provinční radě LS. (srv. článek 66 c, d Směrnic) b) Přijímá uchazeče do MS a sliby života podle Stanov skládané členy MS. (srv. články 52 a 54 Směrnic) c) Informuje provinčního moderátora o jmenování novicmistra, přijímání uchazečů, skládání slibů a ukončení členství. Zasílá provinčnímu moderátorovi písemný zápis o volbě rady a představeného MS, případně též o potvrzení představeného MS provinciálem (srv. článek 42 Směrnic), o přijetí členů, skládání slibů a ukončení členství. d) Na základě pověření provinčním moderátorem zajišťuje kontakt se samostatnými členy LS. (srv. článek 48 Směrnic) e) Zajišťuje uspořádání a průběh voleb rady MS a představeného MS; předsedá této volbě. f) Je povinen spravovat archiv MS. Ať jsou v něm uloženy: originál zřizovací listiny MS; další dokumenty, existují-li (doklad o registraci MS, doklad o přidělení IČO, smlouva o účtu, účetní agenda apod.); zápisy o volbě rady a představeného MS, případně též o potvrzení představeného MS provinciálem, zápisy o přijetí členů a o složení slibů; seznam všech členů MS s kontaktními adresami, s daty přijetí do sdružení a složení slibů. Po skončení svého oficia je představený MS povinen předat úplný archiv svému nástupci. g) Má právo dispenzovat členy MS od jednotlivých předpisů Stanov a Směrnic. (srv. článek 6 2 Směrnic)

Partikulární směrnice Laických sdružení sv. Dominika 21 44. Představený jmenuje svého zástupce (z členů rady MS), který ho bude za jeho nepřítomnosti zastupovat. V případě odstoupení představeného plní zástupce jeho úkoly do té doby, než je zvolen a případně též provinciálem potvrzen nový představený. Řádový asistent 45. Řádový asistent je písemně jmenován provinciálem po konzultaci s provinčním promotorem a radou MS. Tuto funkci mohou vykonávat: řádový kněz, řádová sestra, kněz nebo jáhen - člen sdružení sv. Dominika. 46. a) Řádový asistent vykonává dohled v záležitostech nauky, duchovního života a bratrského soužití členů MS. b) Účastní se všech společných setkání MS. c) Je přítomen přijímání uchazečů a skládání slibů v MS. (srv. články 52 a 54 Směrnic) d) Zprostředkovává kontakt s jinými větvemi dominikánské rodiny. e) Účastní se zasedání rady MS a má zde poradní hlas. f) Po dohodě s radou MS jmenuje novicmistra. g) Spolupracuje s radou MS a novicmistrem při zajišťování stálé formace a formace nových členů a uchazečů. h) Ve spolupráci s radou MS a provinčním promotorem zabezpečuje obsah každoročních rekolekcí. i) V případě potřeby, především na požádání rady MS, se účastní provinčního setkání formátorů LS. (srv. článek 23 Směrnic) j) Má právo dispenzovat členy MS od jednotlivých předpisů Stanov a Směrnic. (srv. článek 6 2 Směrnic) Samostatní členové 47. Samostatní členové jsou po dohodě s provinčním moderátorem přijímáni do vhodného MS (z hlediska vzdálenosti, zaměření či možnosti zabezpečit formaci samostatného člena) obvyklým způsobem. Účast na společném životě a formace těchto členů jsou přizpůsobeny konkrétním podmínkám. 48. Dosavadní samostatní členové nebo samostatní členové ze zrušených nebo zaniklých MS jsou buď přijati do vhodného MS (podle vzdálenosti, zaměření nebo možnosti zabezpečit formaci samostaného člena), nebo provinční moderátor písemně pověří představeného vhodného MS zajišťováním kontaktu příslušného člena s dominikánskou rodinou.

22 Partikulární směrnice Laických sdružení sv. Dominika Přestup 49. Člen LS může přestoupit do jiného místního sdružení se souhlasem rady tohoto MS a s vědomím provinčního moderátora a rady MS, kterého byl dosud členem. Zrušení MS 50. Provinciál s vědomím provinčního moderátora zruší MS, pokud počet jeho členů je po tři roky menší než 3; provinciál po konzultaci s provinčním moderátorem a provinčním promotorem zruší MS, pokud MS závažným způsobem nenaplňuje své poslání. Členové zrušeného MS postupují dále podle článku 48 Směrnic. Přijímání kandidátů, sliby 51. Uchazeč může po odpovídající době (zpravidla ne menší než tři měsíce) své účasti na životě MS požádat o přijetí. Rada MS po vyslechnutí názoru řádového asistenta, novicmistra a členů MS rozhodne o přijetí prostou většinou hlasů. Pro přijetí se vyžaduje splnění následujících podmínek: uchazeč dovršil věk 18 let, je katolík, je biřmován. Charakter života člena LS nedovoluje, aby byl zároveň členem jiného sdružení věřících, o nichž mluví CIC kán. 303. 52. Uchazeč je přijat na zkušební dobu představeným MS za přítomnosti zástupce magistra Řádu, kterým je zpravidla řádový asistent, obřadem podle Směrnic (viz příloha). (srv. článek 16 Stanov) 53. Po uplynutí jednoho roku zkušební doby (pokud nedojde k jejímu prodloužení - maximálně však o jeden rok) ať uchazeč požádá o složení časného slibu na dobu určitou (zpravidla na tři roky). Na základě posudku novicmistra a řádového asistenta rozhodne rada MS prostou většinou hlasů o složení časného slibu života podle Stanov. Po uplynutí této doby schvaluje rada MS stejnou procedurou žádost o slib po celý život ( věčný slib ) nebo ještě jednou žádost o časný slib (ne déle než na tři roky). 54. Slib života podle Stanov přijímá představený MS za přítomnosti zástupce magistra Řádu, kterým je zpravidla řádový asistent, obřadem podle Směrnic (viz příloha). (srv. článek 17 Stanov) 55. Kdo po uplynutí stanovené doby nepožádá o složení slibu, případně o prodloužení zkušební doby (nejdéle však o jeden rok) nebo mu není dovoleno slib složit, přestává být členem LS. Provincie 56. LS na území České dominikánské provincie má status právnické osoby.

Partikulární směrnice Laických sdružení sv. Dominika 23 Provinční rada 57. Každé MS má v provinční radě LS svého zástupce. Zástupce MS v provinční radě je představený MS nebo jím pověřená osoba, která je řádným členem LS. Provinční rada koordinuje činnost místních sdružení na území České dominikánské provincie. Volí na tři roky způsobem stanoveným v článcích 30-38 Směrnic provinčního moderátora LS. (srv. článek 20c Stanov) 58. Provinční rada se schází alespoň jednou ročně. Zasedání provinční rady svolává provinční moderátor nebo socius moderátora. Svolání ať je provedeno písemně s udáním data a místa zasedání, a to nejpozději 40 dní před datem zasedání. Představení MS obdrží nejpozději 40 dní před zasedáním materiály, které zde budou projednávány, včetně zprávy o hospodaření, kterou vypracovává ekonom sdružení. (srv. článek 63 Směrnic) Každý člen LS přímo nebo prostřednictvím představeného může posílat návrhy a žádosti provinční radě. 59. a) Provinční rada volí na tři roky ekonoma (podmínkou řádné členství v LS) spravujícího majetek LS. Ekonom průběžně informuje provinčního moderátora o své činnosti a předkládá mu čtvrtletní vyúčtování. Ze svého hospodaření se zodpovídá provinční radě jednou do roka. (srv. článek 63 Směrnic) b) Provinční rada projednává a schvaluje partikulární směrnice a nové návrhy a připomínky k těmto směrnicím. c) Provinční rada ustanoví prostředek pro šíření oficiálních informací a zajišťování kontaktu provinčního moderátora s místními sdruženími. Provinční moderátor 60. a) Provinční moderátor zastupuje LS v provincii jako právnickou osobu a má právo účasti jako host na řádové provinční kapitule. b) Svolává a řídí zasedání provinční rady LS. (srv. článek 58 Směrnic) c) Zajišťuje uspořádání a průběh voleb nového provinčního moderátora a ekonoma LS, předsedá těmto volbám. (srv. články 33 a 37 Směrnic) Se souhlasem provinční rady jmenuje socia provinčního moderátora. d) Zajišťuje formaci samostatných členů a uchazečů. (srv. články 27 2, 47 a 48 Směrnic) e) Zajišťuje evidenci MS na území provincie. (srv. článek 64 d Směrnic) f) Jmenuje komisi na vytváření programu noviciátní, případně stálé formace. (srv. článek 22 Směrnic) g) Je povinen spravovat archiv LS. (srv. článek 64 Směrnic) h) Má na starosti záležitosti formace, společného života a apoštolátu, zprostředkovává kontakty s jinými větvemi dominikánské rodiny a s LS v zahraničí. (srv. CIC kán. 328 a 329) Se souhlasem provinční rady může jmenovat až tři asistenty, kteří mu pomáhají ve vykonávání oficia v jednotlivých

24 Partikulární směrnice Laických sdružení sv. Dominika vymezených oblastech. Oficium asistenta končí rezignací přijatou moderátorem, rozhodnutím provinčního moderátora, volbou nového moderátora. i) Ve spolupráci s provinčním promotorem organizuje provinční setkání formátorů LS. (srv. článek 23 Směrnic) j) Má právo dispenzovat členy LS od jednotlivých předpisů Stanov a Směrnic. (srv. článek 6 2 Směrnic) Provinční promotor (promotor pro dominikánské konsociace) 61. a) Provinční promotor je členem provinční rady LS, účastní se jejích zasedání. b) Jako zástupce provinciála spolupracuje s řádovými asistenty při vykonávání dohledu v záležitostech nauky a duchovního života a řeší případy porušení církevní kázně ve sdruženích. Má právo vizitovat jednotlivá MS. c) Zajišťuje kontakt LS s ostatními větvemi dominikánské rodiny, napomáhá spolupráci v oblasti formace a apoštolátu. d) Zabezpečuje obsah provinčních setkání formátorů LS. (srv. článek 23 Směrnic) e) Má poradní hlas při jmenování řádových asistentů. (srv. článek 45 Směrnic) f) Je přítomen přijímání uchazečů a skládání slibu života podle stanov LS v případech popsaných v čl. 27 2 Směrnic. g) Má právo dispenzovat členy LS od jednotlivých předpisů Stanov a Směrnic. (srv. článek 6 2 Směrnic) Socius provinčního moderátora 62. Provinční moderátor ať má svého socia, který mu pomáhá ve výkonu oficia nad celým LS. Socius dále zastupuje moderátora v době jeho nemoci či nepřítomnosti; v případě ukončení oficia moderátora v průběhu funkčního období svolává socius volby nového moderátora a zastupuje ho do té doby, než bude zvolen nový moderátor. Socius je ustanoven moderátorem se souhlasem provinční rady. Jeho oficium končí rezignací přijatou moderátorem, odvoláním moderátorem po souhlasu provinční rady, volbou nového moderátora. Ekonom LS 63. a) Předkládá provinčnímu moderátorovi čtvrtletní písemné vyúčtování, které moderátor po prostudování zakládá do archivu LS. b) Jednou ročně předkládá písemnou zprávu o hospodaření provinční radě. Tuto zprávu obdrží představení MS nejpozději 40 dní před zasedáním provinční rady. Provinční rada projedná případné připomínky, je-li třeba, pověří ekonoma přepracováním zprávy. Schválenou verzi zprávy o hospodaření uloží provinční moderátor v archivu LS a zašle provinciálovi. (srv. CIC kán. 319) c) Zodpovídá za řádné vedení účetnictví a účetní agendy a za dodržování všech povinností, které má LS vůči státu (plnění daňových povinností, podávání daňového přiznání apod.)