módní svrchní oděv dvořana z první čtbrtiny14. století popis oděvu datace: vytvořeno: konec první čtvrtiny 14. stol. leden 2010, návrh Vlaďka, realizace Petr příležitost: Oděv byl vytvořen jako svrchní oděv dvořana pro májový sněm Hradeckého dvora 2010. popis: Zdobný oděv s krátkým rukávem - surcot - se nosí jako nejsvrchnější vrstva. V první čtvrtině 14. století přicházejí do módy oděvy nazývané mi-parti, tedy oděvy dělené na barevné části. Někdy se jedná jen o dvě poloviny oděvu v různých barvách, někdy o barevné pásy či pruhy. Tyto oděvy byly v první čtvrtině 14. století zřejmě celkem běžnou záležitostí, lze je doložit řadou vyobrazení i citací ze Zbraslavské kroniky, kde si kronikář stěžuje, jak chudě vybavili mladého krále Václava II. na cestu z Branibor, když ani neměl pruhovaný oděv. Realizovaný oděv je dvoubarevný, levá polovina jinak šedočerného sametového oděvu je zdobena šikmými tmavočervenými pruhy. Jedná se o oděv bohatého šlechtice, proto nestačí jen zdobení různými barvami, oděv je dále doplněn drobnými plochými kovovými ozdobami - bezanty. Tyto ozdoby v počtu několika set jsou našity na oděvu a tvoří ozdobné vzory. Celý oděv je podšit jasně červenou látkou, která tvoří k šedočerné základní barvě výrazný kontrast. Svrchní vrstva oděvu se sestává z 54 dílů látky a střihově vychází ze základního volného střihu rozšířeného pomocí klínů, tvar a způsob vsazení rukávu vychází z nálezu dalmatiky Václava IV. 1. celkový vzhled oděvu 1
Výroba oděvu Střih oděvu Střih základní části oděvu je konstrukčně velmi jednoduchý - obdélníkový přední a zadní díl s vystřiženým obloukovým průramkem a s vloženými klíny. Vzhledem k barevnému dělení levé poloviny oděvu šikmými pruhy není přední ani zadní díl vcelku, ale sestává se ze dvou polovin. Od pasu dolů je pak na zadní i přední straně oděvu vložen klín sešitý ze dvou půlklínů, které ale vpředu nejsou sešité. Vzniká tak přední rozparek. Tyto přední půlklíny se při nošení oděvu překrývají a rozparek zůstává zakrytý. Jeho výhoda se projeví při chůzi a při jízdě na koni. V bocích oděvu jsou rovněž vsazeny klíny, vždy dva z každé strany. Jejich vrchol dosahuje až k průramku. Díky nim je oděv volný a rozšiřuje se do tvaru písmene A. Na levé straně se klíny sestávají z barevných pruhů a navazují na pruhy na předním a zadním díle. Všechny díly svrchní látky oděvu jsou na levé straně sešité z barevných pruhů. Podšívka respektuje střih svrchní látky, jednotlivé díly jsou však vcelku, nerespektují barevné dělení svrchní látky. Celkem se svrchní látka oděvu sestává z 54 jednotlivých dílů. Poslední částí oděvu jsou rukávy. Jejich tvar je odvozen ze střihu pohřební dalmatiky Václava IV, avšak vzhledem k dostatku látky se neskládají z klínků jako rukávy originálu, ale jejich hlavice je střižena vcelku. Levý rukáv je pak opět sešitý z pruhů a klínů dvou barev tak, aby při nošení na sebe pruhy na rukávu a na základní látce navazovaly. Materiály Jako svrchní látka je použit bavlněný samet dvou barev a nestejné gramáže. Červený samet má vyšší gramáž. Problémem je rovněž vyšší tažnost šedého sametu. Celý oděv je podšitý. Podšívka je z jemného lněného plátna sytě červené barvy. K šití bylo použito polyesterových strojních šicích nití vínové a černé barvy, okraje a lemy jsou obšívány bavlněnou silnou tzv. jeansovou nití. Oděv je ručně pošit více než 500 plochými kovovými ozdobami. Ozdoby jsou raženy z plechu a jsou galvanicky stříbřené, na oděvu se vyskytují 4 různě velké typy těchto ozdob ve tvaru květů. Krejčovské postupy Oděv je šitý kombinovanou technikou (strojní/ruční šití). Všechny díly byly nejprve nastříhány a strojně obroubeny, což se zejména u značně se třepícího sametu ukázalo jako nezbytné. Následně byly jednotlivé díly strojně sešity, zvlášť díly svrchní, zvlášť podšívka. Poté byla podšívka spasována se svrchní látkou a tyto sešity z vrchu obšívacím stehem, nejprve výstřih, následně vloženy rukávy a nakonec spodní lem sukně. Poslední fází bylo provedení zpevňovacího švu podél všech okrajů předním stehem. Všechny tyto švy jsou ruční a vycházejí ze způsobu lemování pohřebního oděvu Václava IV. Poslední fází bylo zdobení oděvu plíškovými ozdobami, bezanty. Velké bezanty jsou našity jednotlivě, nejmenší v řadách jsou našívány na jednu nit, přičemž mezi jednotlivými jsou dva stehy. 2
vyobrazení z pramenů 2. Rukopis cpg 848 (tzv. Codex Manesse), Heidelberg. fol. 194r - Herr Otto vom Turne (kolem r. 1330) 3. Rukopis cpg 164 Heidelberger Bilderhandschrift des Sachsenspiegels (1.čtvrtina 14.st.) 4. Rukopis cpg 848 Heidelberg. fol. 395r: Rubin von Rüdeger (kolem r. 1330) 5. Rukopis XIV.A.17 Pasionál abatyše Kunhuty. fol. 20r. (1313-1321) 3
vyobrazení z pramenů 6. Rukopis cpg 848 (tzv. Codex Manesse), Heidelberg. fol. 399r: Meister Heinrich Frauenlob (kolem r. 1330) 4
vyobrazení z pramenů 7. Rukopis cpg 848 (tzv. Codex Manesse), Heidelberg. fol. 10r: König Wenzel von Böhmen (kolem r. 1330) 8. Nálezy bezantů z vykopávek v Londýně, nákres jejich tvaru a profilu 5
Střih oděvu 9. Střih oděvu 6
Materiály a postupy 10. Vzhled sešitých dílů hlavní látky, dobře patrné klíny a návaznost jednotlivých částí pruhů 11. Okraj výstřihu s nejmenšími bezanty (líc) 14. Okraj výstřihu (rub) 12. Přechod barevných pruhů zdobený bezanty 13. Ohraňovací šev všech okrajů (bez měřítka) In [2] 15. květina z bezantů zdobící červené pruhy 16. bezant zdobící černou plochu 7
Fotografie realizovaného oděvu při nošení 8
Fotografie realizovaného oděvu při nošení 9
Seznam obrázků 1. celkový vzhled oděvu 9. rukopis cpg 848 (tzv. Codex Manesse), Heidelberg. fol. 194r - Herr Otto vom Turne (kolem r. 1330) In [4] 10. rukopis cpg 164 Heidelberger Bilderhandschrift des Sachsenspiegels fol 14r (1.čtvrtina 14.st.) In [5] 4. rukopis cpg 848 Heidelberg. fol. 395r: Rubin von Rüdeger (kolem r. 1330) In [4] 5. rukopis XIV.A.17 Pasionál abatyše Kunhuty. fol. 20r. (1313-1321) In [6] 6. rukopis cpg 848 (tzv. Codex Manesse), Heidelberg. fol. 399r: Meister Heinrich Frauenlob (kolem r. 1330) In [4] 7. rukopis cpg 848 (tzv. Codex Manesse), Heidelberg. fol. 10r: König Wenzel von Böhmen (kolem r. 1330) In [4] 8. nálezy bezantů z vykopávek v Londýně, nákres jejich tvaru a profilu In [3] 9. střih oděvu 10. vzhled sešitých dílů hlavní látky, dobře patrné klíny a návaznost jednotlivých částí pruhů 11. okraj výstřihu s nejmenšími bezanty (líc) 12. přechod barevných pruhů zdobený bezanty 13. ohraňovací šev všech okrajů (bez měřítka) In [2] 14. okraj výstřihu (rub) 15. květina z bezantů zdobící červené pruhy 16. bezant zdobící černou plochu 17. Všechna vyobrazení z pramenů viz digitální archiv autora. Fotografie provedeny fotoaparátem NIKON D70, foto autor. Prameny a literatura [1] Dubec, I.: Dvorská móda v době vlády Elišky Rejčky a Jana Lucemburského. Vlastním nákladem, Hradec Králové, 2009. [2] Voda, P.: Středoveké textilní památky na Pražském hradě. In: Sborník semináře historie odívání 2009. Hřibová, Zlín, 2009. ISBN 978-80-254-4639-3 [3] Egan, G., Pritchard,F.: Medieval finds from excavations in London: 3. Dress Accessories c.1150- c.1450. HMSO, London, 1993. [4] http://diglit.ub.uni-heidelberg.de/diglit/cpg848 [5] http://diglit.ub.uni-heidelberg.de/diglit/cpg164 [6] http://www.memoria.cz Bohuslavice, 14.4.2010 10