Výukové listy nejen pro střední školy Kameny Hory Podnebí Voda 1 Voda 2 Trávy a květiny 1 Trávy a květiny 2 Trávy a květiny 3 Stromy 1 Stromy 2 Chráněná příroda 1 Chráněná příroda 2 Krajina 1 Krajina 2 hádanky Vydal ČSOP Salamandr ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm 2009 Kontakt: ČSOP Salamandr, Tvarůžkova 1805, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm, www.salamandr.info, email: salamandr@salamandr.info Autorský kolektiv: Petr Konupka, Petra Kutílková, Vojtěch Bajer Odborná spolupráce: Daniel Drápala, Jiří Lehký, Marie Popelářová, Tomáš Pánek Fotografie: Barbora Krupová, Dana Bartošová, František Jaskula, František Šulgan, Jaroslav Koleček, Jaroslav Műller, Jiří Lehký, Josef Korbel, Karel Brož, Marie Popelářová, Martin Konupka, Martin Krupa, Milan Škrott, Miroslav Dvorský, Pavel Popelář, Petr Konupka, Petr Podzemný, Petra Kutílková, Romana Vlčková, Štěpánka Kalousová, Tomáš Pánek, Václav Kutílek, Vladimír Ondruch, Vojtěch Bajer, archiv Karlovského muzea ve Velkých Karlovicích, archiv Marie Popelářové, archiv nakladatelství WART Henryk Wawreczka (publikace Beskydy a Pobeskydí 1890 1939 ), archiv ZO ČSOP Nový Jičín, záchranná stanice Bartošovice na Moravě Kresby, piktogramy: Ivo Sumec Mapy: datový obsah: Správa CHKO Beskydy, datový podklad ČÚZK 2007, datový sklad AOPK 2009, zpracoval Petr Wolf Grafika: sumec+ryšková, Rožnov pod Radhoštěm Tisk: Kartis+Co s.r.o., Karviná Seznam použité literatury a ostatních zdrojů, odkazy na internetové stránky, doplňující a rozšiřující informace najdete na stránkách www.valasskakrajina.cz v sekci pro školy. Projekt byl finančně podpořen v grantovém řízení MŽP. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. Spolufinancováno Zlínským krajem. Název Beskydy je ve výukových listech používán pro celé území Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Nemyslí se jím tedy samotné pohoří Beskyd, ale celkem tři pohoří: Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy a Javorníky.
CHKO Beskydy maloplošná zvláště chráněná území vrcholy souvislá zástavba vodní plochy vodní toky hranice CHKO silnice lesy ostatní plochy
Kameny Geologická stavba Beskyd se hodně liší od většiny území Česka. Beskydy jsou na první pohled docela jednotvárné, tvořené z hornin vzniklých usazením v moři. Nejdůležitějšími pojmy v Beskydech jsou příkrov a flyš. Příkrovy Začneme příkrovem: je možné si ho představit jako obrovskou desku, vytvořenou z mnoha vrstev hornin. Horniny usazené v moři byly ze svého původního místa odtržené a nasunuly se sem v podobě příkrovů. Tento proces začal zhruba před 35 miliony lety a v základních rysech trval asi 20 milionů let. Velice zjednodušeně je možné si to představit takto: Beskydy dvě různé části Beskydy tvoří dva hlavní příkrovy - slezský na severu a magurský na jihu. Není nutné si pamatovat jejich jména. Stačí vědět, že podle toho mají Beskydy dvě části s různě starými horninami, které se liší svou odolností a charakterem provrásnění. Hranice mezi nimi probíhá údolím Rožnovské Bečvy a Bílé a Černé Ostravice. Nejvyšší hřbety Moravskoslezských Beskyd jsou převážně z hornin starých 150 65 milionů let a nižší Vsetínské vrchy a Javorníky na jihu tvoří horniny vzniklé většinou před 65 40 miliony let. Samozřejmě jako vždycky existují výjimky z tohoto pravidla např. Jablunkovská brázda na severovýchodě je podstatně mladší, než její okolí a místy na úpatí hor tvoří podloží čtvrtohorní hlíny a štěrkopísky. Obrovská síla Kde se vzala taková síla, která způsobila, že se tyto velké desky, tlusté i několik kilometrů, daly do pohybu a posunuly se o několik desítek kilometrů dál? Byl to vzájemný tlak dvou kontinentálních desek africké a evropské. Díky tomuto tlaku, ale jiným způsobem, vznikly také třeba Alpy, Himálaj nebo africký Atlas. Stáří hornin křída (150 65 mil. let) Výsledek A tak vypadají příkrovy dnes. paleogén (65 23 mil. let) čtvrtohory (2 0 mil. let) Oba příkrovy jsou porušené zlomy a puklinami. Zejména vrstvy magurského příkrovu jsou díky své menší pevnosti silně zvrásněné. Výukové listy / Příroda Beskyd / KAMENY ČSOP Salamandr, 2009
Jíl, písek a valouny Nejčastějšími horninami Beskyd jsou jílovce, pískovce a slepence. Flyš Flyš je pojem, který znamená mnohonásobné rytmické střídání usazených hornin. Tloušťka vrstev je velice proměnlivá od několika milimetrů až po několik desítek metrů. jílovec pískovec Jak vznikal flyš? Flyšová souvrství vznikala v pravěkém moři díky podmořským sesuvům, většinou na okraji kontinentu. Sesouvaly se sem převážně nezpevněné sedimenty, přinesené sem činností řek. podmořské sesuvy podmořský svah moře uloženiny (základ flyše) Dalšími horninami flyše jsou prachovce a slínovce. Všechno jsou to usazené horniny, které se liší hlavně tím, z jak velkých zrn se v moři usazovaly (jíl, písek, valouny a úlomky hornin...). Jsou různě barevné, většinou šedé a hnědé, ale i červenohnědé nebo nazelenalé. slepenec Valašská železná ruda Na různých místech Beskyd se v minulosti těžila a zpracovávala železná ruda. Pelokarbonáty (často je ještě používaný starší název pelosiderity) obsahují maximálně 30%, většinou ale jen 15% železa, proto jejich zpracování nikdy nebylo moc výnosné. Pelokarbonáty mají často čočkovitý nebo bochníkovitý tvar. Polodrahokamy v Beskydech Pro sběratele minerálů Beskydy rozhodně nejsou rájem, ve flyši příliš zajímavých minerálů vzniknout nemohlo. Přesto se tu dá najít chalcedon, jaspis nebo barevné odrůdy křemene (ametyst a morion). Vyskytují se tu výjimečně jako valounky ve slepencích. Geopark Venkovní expozici o geologii Beskyd najdete před Střední školou zemědělskou a přírodovědnou v Rožnově pod Radhoštěm. Otázka Beskydy jsou součástí pohoří Karpat. Co to znamená, odkud a kam Karpaty sahají?
Hory Beskydy jsou ve srovnání s jinými našimi horami velice členité a strmé. Je to hlavně díky malému stáří pohoří a častému střídání odolných a málo odolných hornin. Sever a jih rozdílné hory Z geomorfologického hlediska se velice liší severní a jižní část Beskyd. Je to způsobené hlavně horninami a charakterem jejich zvrásnění. Zatímco třeba v nedalekém Nízkém Jeseníku voda pracuje už asi 250 milionů let, tak v Beskydech na to měla přibližně 15 milionů let. Za tak krátkou dobu nestihla ještě eroze pohoří, které doposud podléhá tektonickému zdvihu, vymodelovat do oblých tvarů. Členitosti pohoří hodně nahrává také časté střídání odolných a málo odolných hornin. Sever - převaha odolných a mocných, málo zvrásněných pískovců - Moravskoslezské Beskydy - výrazné hřbety (Radhošť) a izolované masivy (Smrk, Lysá hora, Travný) - 32 vrcholů nad 1000 m n.m. Jih - velké kontrasty v odolnosti hornin a jejich silné zvrásnění - Vsetínské vrchy a Javorníky - dlouhé hlavní hřebeny a hustá síť postranních hřbetů a údolí - pouze 2 vrcholy nad 1000 m (a ty jsou v rámci Beskyd až na 26. a 27. místě) Měkké horniny Horniny v Beskydech jsou v porovnání s jinými našimi horami relativně málo odolné vůči erozi. Některé vrstvy jsou ale odolnější než ostatní a to se pak výrazně projevuje v charakteru reliéfu. Málo odolné horniny (např. jílovce) snadno podléhají erozi a terén je na nich rychle snižován, pískovce a slepence zůstávají erozí málo dotčeny a v reliéfu se proto projevují jako výrazné vrcholy či skalnaté hřbety. Výukové listy / Příroda Beskyd / HORY ČSOP Salamandr, 2009
Vznik tvarů Dnešní reliéf Beskyd závisí už na tom, jak se příkrovy poskládaly při nasunování (viz list Kameny). Hodně závisí na erozi, ale taky na tom, jak se koncem třetihor před 2 4 mil. lety příkrovy tektonicky rozlámaly a některé části horstva se vyzdvihly (například nejvyšší části Moravskoslezských Beskyd), jiné zase poklesly (Jablunkovská či Rožnovská brázda). Co odnesla voda Za posledních asi 15 milionů let ukousala voda z oblasti Beskyd přibližně 4 km mocný sloupec hornin. Tak rychle se vyvíjejí jen velmi mladá pohoří a Beskydy jsou tak porovnatelné např. s Pyrenejemi, Alpami, Kavkazem či americkými Kordillerami. povrch Beskyd před x miliony let dnešní povrch Beskyd tektonicky pokleslý blok tektonicky vyzdvižený blok Jeskyně Typickým geomorfologickým jevem Beskyd jsou pseudokrasové jeskyně. Na rozdíl od známějších krasových nevznikají rozpouštěním hornin, ale jejich mechanickým rozpadem. V Beskydech vznikají jeskyně nejčastěji díky pomalým svahovým pohybům rozpukaných pískovcových vrstev. Dnes je v Beskydech známo 33 větších jeskyní, odborníci ale předpokládají existenci několika desítek dalších, doposud neobjevených. Nejdelší jeskyně Cyrilka na Pustevnách délka chodeb 370 metrů. Nejhlubší Jeskyně Kněhyňská propast hloubka 57,5 metrů. Valouny štěrku v řekách to jsou ty kilometry hornin, které z Beskyd odnesla voda. Jak padají hory Jedním z hlavních procesů, které modelují Beskydy, jsou sesuvy. Jedná se o gravitační pohyby horninových hmot přesycených vodou. Oblast Beskyd je u nás na sesuvy jednou z nejbohatších. Jedná se o stovky sesuvů, nejvíce jich najdeme v jižní části. Je to tím, že jsou tu relativně měkké horniny, strmé svahy a hodně srážek. Otázka jednoduchá geomorfologicko-matematická úloha: Nejnižším místem CHKO Beskydy je hladina Rožnovské Bečvy v Zubří s nadmořskou výškou...m. Jaké je převýšení CHKO? Nejvy í vrcholy Lysá hora 1323 Smrk 1276 Kněhyně 1257 Čertův mlýn 1206 Travný 1203 další informace na www.tisicovky.cz
podnebí Velký vliv na podnebí a počasí v Beskydech má nadmořská výška a členitost území. Beskydy patří k nejdeštivějším oblastem v České republice. Průměrné roční teploty Čím výš, tím chladněji Teplota s nadmořskou výškou obecně klesá, a to zhruba o 0,5 až 1 C na 100 výškových metrů. Nejteplejším místem v Beskydech je obec Hovězí (390 m n. m.) s průměrnou roční teplotou 7,7 C. Nejchladnějším Lysá hora (1323 m n. m., 2,3 C). Tato místa se sice liší zhruba o 5 C, ale pro přírodu je tento rozdíl zásadní. Někdy je chladněji i dole Hlavně v zimě jsou častým jevem v Beskydech inverze, kdy je na horách teplo a slunečno a v údolích je nízká oblačnost a chladno. Průměrné roční srážky Vydatné srážky V Beskydech ročně spadne průměrně od 768 mm (Bystřička, 388 m n. m.) do 1459 mm (Lysá hora 1323 m n. m.) srážek. V červenci roku 1997 přišla povodeň. Na Lysé hoře například v jediný den naměřili 233,8 mm srážek tolik jindy naprší za celý měsíc. Západní vítr Na většině území Beskyd převládá západní proudění vzduchu, velký podíl mají také větry severovýchodní. V horách ale mnohem více záleží na tvaru terénu, směru hřbetů a údolí. Výukové listy / Příroda Beskyd / PODNEBÍ ČSOP Salamandr, 2009
Měření na vrcholu Nejvýznamnější meteorologická stanice v Beskydech je na vrcholu Lysé hory. Pravidelně se tu měří už více než sto let. Beskydské rekordy - Lysá hora patří k nejdeštivějším místům v republice (1459 mm srážek ročně) - sněhová pokrývka je zde 150 180 dnů v roce - maximální výška sněhu zde byla 491 cm, což je rekord v celé České republice - nejvíce sněhu během jediného dne napadlo 90 cm - průměrně 273 dnů v roce se tu objevuje mlha - nejvyšší náraz větru byl 158 km/h Stromy ve skleníku V obřích sklenících se smrky na Bílém Kříži se zjišťoval vliv imisí na lesní hospodářství Beskyd a vliv globálních změn na lesní ekosystémy. Drsné podmínky Nepříznivému klimatu na vrcholcích nejvyšších hor Beskyd musí odolávat rostliny a živočichové. Při pohledu na les zde vidíme rozdíl od lesů v nižších polohách: - smrky nedorůstají takové výšky jako v údolí - z buků jsou nízké stromy nebo keře - mnoha stromům chybí větve z jedné strany, říká se jim vlajkové stromy - les není tak hustý - zvířata i rostliny jsou jiné některé druhy rostlin a zvířat byste našli daleko na severu Počasí na horách může způsobit také potíže lidem, rychle se mění, a proto je třeba nepřeceňovat své síly při výletech. 1 100 m n. m. 14 m 1 000 m n. m. 26 m Otázka: Hory přitahují déšť Déšť na horách je hodně ovlivněn horskými hřbety. Vysvětlete, proč na návětrné straně pohoří prší více? 800 m n. m. 34 m 900 m n. m. 32 m schéma znázorňuje příklad měnící se výšky smrků na jižním svahu Radhoště s nadmořskou výškou
Voda 1 Řeky, potoky, prameny Řeky z Beskyd tečou do dvou moří Černého a Baltského. Hranice mezi těmito úmořími prochází přibližně středem území. Díky čisté přírodě se zde nachází několik významných vodních nádrží na výrobu pitné vody pro nedaleká velká města. vodní plochy a toky hranice úmoří povodí Bečvy úmoří Černého moře povodí Odry úmoří povodí Olše Baltského povodí Ostravice moře Kolísání Velká svažitost a geologické podloží v Beskydech způsobují, že zadržovací schopnost krajiny je velice malá. To je možné pozorovat při deštích, kdy se téměř prázdná koryta rychle plní vodou. Poté, co srážky ustanou, se hladina brzy vrací do původního stavu. Putování štěrku Toky jsou vysoce štěrkonosné, což je zvláštnost oproti ostatním řekám v Česku. Měkké skalní podloží se snadno rozpadá a kameny se v korytech rychle drtí na štěrk a písek. V některých případech takto vznikají v korytech štěrkové a písčité lavice. Široké řeky Ještě v polovině 19. století protékaly řeky krajinou téměř volně. Koryta byla mělká, což způsobovalo jejich snadné zanášení. Voda si pak ve štěrcích vytvořila koryto nové. V některých místech tak vznikala koryta široká i několik desítek metrů. S tímto průběhem však původní obyvatelé počítali a svá obydlí si nestavěli na dně údolí v blízkosti řek. Úpravy koryt Silné regulace, při kterých byly zpevněny břehové části, postihly téměř všechny místní řeky. Tok byl celkově napřímen. Tato úprava výrazně snížila škody způsobené povodněmi, ale také druhovou pestrost řek a jejich okolí. Výukové listy / Příroda Beskyd / VODA 1 / Řeky, potoky, prameny ČSOP Salamandr, 2009
Spoutaná voda K zadržování povodní a k rekreaci byly vybudovány přehrady Horní Bečva a Bystřička. K zachycení vody pro výrobu pitné vody slouží přehrady Šance, Morávka a Stanovnice. Plné řeky Nejvodnější měsíce jsou březen a duben, kdy jsou řeky naplněné vodou ze sněhu. Často také červenec, měsíc nejbohatší na srážky. Nejméně vody v řekách bývá od prosince do února, kdy jsou spadlé srážky vázány ve sněhové pokrývce. Bystřička Velká část obce Staré Hamry i železnice, která vedla z Ostravice do Bílé, zmizela pod hladinou nádrže Šance. Výška hráze 65 metrů v té době představovala nejvyšší sypanou kamenitou hráz u nás. Šance Beskydy jsou poměrně chudé na podzemní vody. Propustné pískovce se střídají s nepropustnými vrstvami jílovitých břidlic, což spolu se silným zvrásněním neumožňuje větší hromadění podzemních vod. Drobné prameny jsou proto velmi četné a rozptýlené po území. Energie zdarma V blízkosti potoků a bystřin se stavěly malé pily na vodní pohon valašky. Tyto pily zvládly pořezat 1 2 m 3 dřeva za den. Zjednodušeně si to lze představit jako pořezání dvou dospělých smrků. Doprava Řeky byly v minulosti využívány k plavení dřeva, a to především za větší vody při jarním tání. Plavení předcházela celoroční příprava dřeva v horách, následné přibližování dřeva k říčkám a podzimní úprava jejich koryt. Později se pro celoroční plavení budovaly vodní nádrže zvané klauzy, které se při nedostatku vody upouštěly. Doplňte názvy míst Vsetínská a Rožnovská Bečva pramení pouze asi 3 km od sebe. Rožnovská Bečva má svůj pramen v nadmořské výšce 950 m na severním úbočí hory... Vsetínská Bečva pramení v nadmořské výšce 910 m na jižním svahu hory...
Voda 2 Život ve vodě a okolí Život v okolí řek a potoků vyniká velkou pestrostí, zejména tam, kde nebyl příliš ovlivněn činností člověka. Jak se řeka vzdaluje od svého pramene, mění se její vzhled i její obyvatelé. Prameniště Některé prameny není na povrchu vidět. Říčky mnohdy vznikají a poměrně dlouho tečou pod balvanitou sutí. Prudké svahy Bystřiny se na prudkých svazích zařezávají do skalnatého podloží, čímž vznikají hluboká koryta ve tvaru písmene V. Z těchto míst voda odnáší velké množství materiálu v podobě kamenů a štěrku. Netýkavka nedůtklivá s oblibou roste na zamokřených místech. Ze tří druhů netýkavek, které se na našem území vyskytují, je tato jediná původní. Ukládání splavenin V místech menšího sklonu začíná potok ukládat kameny a štěrk, které s sebou unáší z vyšších míst. Prudké svahy na místech s dostatkem vody vyhovují udatně lesní. Působí velmi dekorativně a její husté kořeny zpevňují nestabilní svahy, čímž zabraňují erozi. Skorec vodní je jediným pěvcem, který si potravu hledá pod hladinou horských potoků a řek. Pod vodou je schopen zůstat až půl minuty. Živí se larvami hmyzu a drobnými korýši. Výukové listy / Příroda Beskyd / VODA 2 / Život ve vodě a okolí ČSOP Salamandr, 2009
Říčky v podhůří Pojem karpatské divočící řeky se používá pro toky, které ve štěrkových náplavech v korytech často mění svůj tvar. V současnosti je takto možné nazvat pouze část středního toku řeky Morávky, tím se stala unikátní. Mokřady Pro mnoho lidí bezcenné bažiny. V přírodě však mají nenahraditelnou úlohu, zadržují vodu v krajině. Je-li vody příliš, zadrží ji v sobě jako houba, čímž zabraňují povodním. Je-li vody málo, pomalu ji uvolňují a ochlazují krajinu. Mokřady představují jeden z nejpestřejších prvků v krajině, protože tvoří přechod mezi suchozemským a vodním životem. Jsou domovem mnoha dnes již vzácným druhům rostlin a živočichů. Břehové porosty Dřeviny rostoucí u tekoucích i stojatých vod zpevňují svými kořeny břehy a korunou zastiňují hladinu, čímž snižují výpar a zlepšují mikroklima. V Beskydech můžeme najít čolka karpatského. Je to karpatský endemit, který se vyskytuje pouze na některých místech Moravy. Rychle proudící a dobře okysličená voda poskytuje podmínky především pro ryby pstruhového pásma. Vzácně se zde můžeme setkat s vrankou pruhoploutvou, která je velice náročná na čistotu vody. Vážky jsou dravci v hmyzí říši. Larvy jsou navíc k lovu uzpůsobeny vymrštitelnou čelistí. Jejich potravou jsou například larvy komárů. V minulosti se olšiny vyskytovaly běžně, dnes jsou spíše vzácností. Listy olše vypaří až třikrát více vody než například dub, a proto se vysazuje do míst s nadbytkem vody. Otázka Stojaté i tekoucí vody běžně obývá poměrně velký hraboš původem ze Severní Ameriky. Na našem území se poprvé objevil až roku 1905, kdy byl vypuštěn v okolí Dobříše. V minulosti byl využíván jako kožešinové zvíře. Zpracovaná kožešina se nazývá bizam. Víte, o jaké zvíře se jedná?
Trávy a květiny 1 Rozdíly luk a pastvin Krajinu Beskyd mimo les vytváří střídající se louky, pastviny, remízky a meze. Dříve zde byly především pastviny, dnes převažují louky. Bezlesou krajinu (louky a pastviny) najdeme spíše v jižní části CHKO Beskydy. Severní část je více lesnatá. Ještě před sto lety se většina obyvatel Beskyd živila pastevectvím. Teprve kvůli úpadku pastevectví se začala část pastvin kosit a měnila se tak na louky. Louky jsou proto mnohem mladší než pastviny. louky a pastviny Často tak dnes najdeme stanoviště, která jsou spíše přechodem mezi loukou a pastvinou. Pastvina - převažuje pastva - pastva je postupná a výběrová - půda je narušována a postupně přihnojována dobytkem - převažují nižší druhy rostlin, přizpůsobeny sešlapu a okusu (například jetel plazivý), a také konkurenčně slabší druhy rostlin náročných na světlo (světlík, mateřídouška...) Louka - převažuje kosení - dochází k posečení všech rostlin najednou - půda není narušována, louky jsou často naráz přihnojovány - rostou zde převážně trávy vytvářející trsy (například ovsík, srha, bojínek) a vzrůstově vyšší rostliny (zvonek, kopretina, chrpa...) Keře, meze, remízky Pro spoustu živočichů jsou důležité keře roztroušené na loukách i pastvinách, meze a remízky. Slouží jako úkryt, k rozmnožování či přezimování a jako zdroj potravy (hloh, šípek, trnka). Výukové listy / Příroda Beskyd / TRÁVY A KVĚTINY 1/ Rozdíly luk a pastvin ČSOP Salamandr, 2009
Obyvatelé luk a pastvin Pestrobarevní Královnami květin v Beskydech jsou orchideje. Prstnatec bezový může být žlutý, fialovočervený a vzácně také růžový, před opylením voní jemně po bezu. Na některých podmáčených loukách nás může koncem léta upoutat svými růžovofialovými květy mečík střechovitý. Pestrou škálou barev se pyšní také motýli. V Beskydech se například vyskytuje kriticky ohrožený modrásek černoskvrnný, vázaný na tradiční pastviny. Masožraví Slepýš křehký není had, jak se na první pohled zdá. Patří mezi ještěry a dokáže v nebezpečí odlomit konec svého ocasu. Živí se žížalami, slimáky a dalšími bezobratlými živočichy. Hmyzožravý pták ťuhýk obecný, který žije na pastvinách s roztroušenými křovinami, si svou kořist napichuje do zásoby na trny. Rostlinu rosnatku okrouhlolistou najdeme na zamokřených místech. Hmyzem, který se přichytí na její lepkavé lístky si doplňuje živiny. Jedovatí i léčiví Na některých hřebenových loukách můžeme v létě vidět statnou rostlinu kýchavici Lobelovu. V minulosti se její jedovatý oddenek, způsobující kýchání, používal v lidovém léčitelství. Otázka Zvířata se při pastvě vyhýbají některým rostlinám. Proč a které to jsou na beskydských pastvinách nejčastěji? Hádanka Jeden má na jaře listy a kvete na podzim, druhý kvete na jaře a až poté vytváří listy. Který je šafrán karpatský a který ocún jesenní? Jsou oba v Beskydech chráněni? Jsou ze stejné čeledi? Který je jedovatý?
Trávy a květiny 2 Louky, pastviny, mokřady Louky a pastviny jsou odlišné podle přírodních podmínek a způsobu hospodaření. V CHKO Beskydy najdeme společenstva teplomilných luk v nejnižších polohách až po pastviny na hřebenech hor. Mezi přírodní podmínky, které určují, jaká je louka nebo pastvina, patří: horninové podloží, úživnost půd, množství vody, nadmořská výška, svažitost, orientace svahu a další. Louky Studený sever, teplý jih V severní a střední části (Moravskoslezských Beskydech) najdeme spíše společenstva chladnomilnější. V jižní části (Javorníkách a Vsetínských vrších) více teplomilná. převážně chladnomilná společenstva převážně teplomilnější společenstva Plné květů Květnaté louky v Beskydech najdeme nejčastěji na středně úživných stanovištích. Mnohde se jedná o bývalé pastviny. Potřebují teplo Teplomilné louky jsou v Beskydech vzácnější. Najdeme je v nižších a středních polohách Javorníků na vápnitějších půdách, většinou na jižních svazích. Pcháč bezlodyžný patří mezi beskydské ohrožené druhy. Lodyhu má, ale je dlouhá jen několik centimetrů. Ovsík vyvýšený je dnes jednou z nejčastějších trav těchto luk. Ještě před 500 lety bychom jej zde však nenašli. Dostal se sem pravděpodobně z Alp zhruba na konci středověku. Výukové listy / Příroda Beskyd / TRÁVY A KVĚTINY 2/ Louky, pastviny, mokřady Velké plochy v Beskydech jsou přeměněny na takzvané kulturní louky a pastviny, které jsou druhově chudé, přesévány produkčními druhy trav a bylin (jílek, jetel). ČSOP Salamandr, 2009
Pastviny Tuhé jako dráty Podhorské a horské pastviny tvoří krátkostébelné trávníky na málo úživných půdách, kde se daří jen nenáročným druhům rostlin. Středně náročné Na pastvinách ve středních polohách s úživnějšími půdami se často vyskytují orchideje. Typickým druhem těchto pastvin je smilka tuhá s drátovitými listy, která vytváří husté trsy. Pichlavé jalovce Jalovcové pasínky, na kterých bývají až stovky roztroušených keřů jalovce, jsou fenoménem celých moravských Karpat. Vzácně zde najdeme například kociánek dvoudomý, lidově nazývaný kočičí tlapky. Mokřady Na malém sesuvu Nenápadným mokřadům vzniklým v místech sesuvů se v Beskydech říká sihly. Roste zde například orchidej prstnatec májový. Z živočichů tato stanoviště kromě hmyzu vyhledávají především obojživelníci. S pcháči V údolí potoků a na prameništích se vyskytují zamokřené louky s pcháči, tužebníky, ostřicemi a sítinami. Zamokřené louky se kosily a hmota využívala pouze jako stelivo. Doplňování Pod jaká čísla byste do jednoduchého schématu terénu umístili: květnatou louku, pastvinu se smilkou, pastvinu středních poloh a zamokřenou louku? S vrstvičkou vápníku Pěnovcová prameniště poznáme podle bělavé vrstvy uhličitanu vápenatého (tzv. pěnovce) vysráženého na povrchu půdy a rostlinách. Pramen, kde vznikají, je bohatý na vápník. Nejvíce se zde daří mechům. V Beskydech jsou tato stanoviště vzácná. Suchopýr širolistý prozradí prameniště svým květenstvím s bílými chomáčky. 32 1 3 2 4
Trávy a květiny 3 Hospodaření, ohrožení, ochrana Louky i pastviny jsou závislé na lidském hospodaření. Pokud se o ně člověk nestará, postupně se promění v les. V Beskydech je zvláště chráněno zatím jedenáct nelesních území. Jak to začalo V Beskydech se začalo pást zhruba od 16. století. V této době probíhala takzvaná pasekářská kolonizace, která odlesnila rozsáhlé plochy a přeměnila lesní půdu na ornou. Současně byly využívány listnaté a smíšené lesy k salašnickému chovu dobytka při takzvané valašské kolonizaci. Valaši pro pastviny odlesňovali hřebeny hor, protože na hřebenech příroda vzdoruje člověku mnohem méně. Vzestup... Největší rozmach pak mělo pastevectví v 18. století. To vše vedlo k vytvoření mozaiky lesů, polí a pastvin typického krajinného rázu. Ve druhé polovině 18. století byla většina Beskyd odlesněna a využívána jako pastviny a orná půda.... a úpadek V důsledku úpadku pastevectví v 19. století docházelo k ubývání pastvin. Zpravidla byly zalesňovány nebo přeměněny na louky. K velkým změnám došlo v polovině 20. století kdy se pozemky scelovaly do velkých bloků, odvodňovaly se a rozorávaly se meze. Jak je tomu dnes Dnes pokrývá většinu území Beskyd les. Louky a pastviny zabírají zhruba patnáct procent. Zájem vlastníků o hospodaření na loukách a pastvinách postupně klesá. Otázka Co se zde páslo? Přiřaďte ovci, kozu nebo krávu ke schématům. vybíravost výška spaseného porostu zatížení půdy Hodně si na pastvině vybírají rostliny, spásají porost na výšku asi 2 3 cm, působí menší tlak na půdu a mohou tak spásat i svažité terény. Spasou většinu rostlin na výšku zhruba 3 5 cm, působí velký tlak na půdu. Jsou vybíravé, spásají porost na výšku zhruba 5 cm, ožírají i starší stromky a keře, na půdu působí malým tlakem. Výukové listy / Příroda Beskyd / TRÁVY A KVĚTINY 3/ Hospodaření, ohrožení, ochrana ČSOP Salamandr, 2009
Když už se nehospodaří Mnoho luk a pastvin je dnes ohroženo tím, že už se na nich nehospodaří. Pomalu tak zarůstají a les se vrací na místa, odkud jej člověk kdysi vytlačil. Pokud louky a pastviny nejsou využívány, rychle z nich mizí také vzácné druhy rostlin, především orchideje. Vidíme pak převahu psinečku tenkého, medyňku měkkého a třezalky. Křoviny v ohrožení Ohrožení stanovišť s křovinami dnes spočívá zejména v přímé likvidaci biotopů hospodářem buď z dobré vůle ( úklid ) nebo pod tlakem nabádání ke zvětšení zemědělské půdy pro potřeby zemědělských dotací. Chrání to nejcennější V Beskydech je vyhlášeno 11 přírodních památek a rezervací chránících květnaté louky, jalovcové pastviny a mokřady. Pro všechna tato území je důležité šetrné hospodaření člověka. Nejstarší nelesní přírodní památka chrání silně ohrožený šafrán karpatský (viz list Hádanky). Žijí jen v Karpatech V Beskydech najdeme takzvané karpatské endemity, tedy druhy vázané na karpatské pohoří, které zde má svou západní hranici. Je to například dnes již mizející hořeček žlutavý karpatský. Všichni pod deštníkem V současné době je věnována pozornost takzvaným deštníkovým druhům ohrožených živočichů a rostlin. Jsou to například ptáci chřástal polní, ťuhýk obecný, motýl modrásek černoskvrnný a orchidej prstnatec bezový. Jejich přežití v krajině signalizuje výskyt spousty dalších druhů luk a pastvin. Modrásek černoskvrnný má specifické životní nároky. V létě samička klade vajíčka na mateřídoušku, kterou se živí housenky po vylíhnutí. Ty potom lákají svým pachem mravence, kteří je přenesou do mraveniště. Pouze v Javorníkách u hranice se Slovenskem pak roste chrpa javornická. Tady se živí kuklami mravenců. V dalším roce se housenky zakuklí a v létě vylétají motýli.
stromy BESKYDSKÉ LESY 1 Lesy pokrývají značnou část Beskyd. Jsou skoro na třech čtvrtinách území a převládá v nich smrk. Ještě před 400 lety v lesích dominoval buk a jedle. Dnes jsou tyto stromy mnohem méně časté. S rozlohou 868 km 2 dosahují beskydské lesy téměř velikosti Berlína. Les dříve a dnes Výměra lesů v Beskydech se značně měnila. Dříve pokrývaly lesy možná až 90% území. Do konce 18. století však lesnatost výrazně poklesla, protože došlo k rozvoji pastevectví, kterým bylo možné využívat také rozsáhlé hřebenové partie hor i odlehlé části. S rostoucí poptávkou po dřevě v průběhu 19. století začala plocha lesů opět narůstat. mapa lesnatosti V minulosti se smrk více vyskytoval pouze v nejvyšších nadmořských výškách, kde jsou pro něj přirozené podmínky. Všude jinde naprosto převládal buk s jedlí. Dnes v beskydských lesích roste hlavně smrk, původní buk a jedle jej následují s velkým odstupem. přirozená skladba lesa v Beskydech javor klen 6% ostatní 4% smrk 4% jedle 32% buk 54% současná skladba lesa v Beskydech jedle 3% javor klen 1% ostatní 6% buk 20% smrk 70% Dnes se smrk přirozeně vyskytuje například na vrcholu Kněhyně. Výukové listy / Příroda Beskyd / STROMY 1 / Beskydské lesy ČSOP Salamandr, 2009
Vítězství smrku S rozvojem průmyslu v Beskydech se z lesů stala továrna na dřevo. Zatímco buk lze sklízet až ve 100 140 letech, u smrku je to možné již po 80 letech. Navíc má jeho dřevo široké využití od paliva, přes stavební dříví, po papírenský průmysl. V nižších polohách smrk sice dobře roste, ale je málo odolný proti větru, sněhu, hnilobám a kůrovcům. Rozdíly V přirozeném lese roste více druhů stromů, navíc různého věku. Většinou jsou zde vytvořena všechna patra vegetace. Tato pestrost poskytuje útočiště mnoha druhům živočichů, rostlin i hub. Dnes v Beskydech převládá pouze jedna dřevina smrk. Stromy jsou vysazeny všechny najednou, jsou stejně velké a tvoří jednotvárné prostředí, kde často neroste mnoho bylin, keřů ani jiných stromů. Potravou datlíka tříprstého je dřevokazný hmyz. Tím pomáhá udržovat staré smrkové porosty v dobré kondici. Datlík tříprstý patří mezi silně ohrožené druhy a je chráněn také v ptačích oblastech v rámci systému Natura 2000. Jedle zmizela Pozdní mrazy a střídavé kolísání vlhkosti i teplot jedli nevyhovují. Proto se v přirozených lesích obnovuje v silném zastínění mateřského porostu, který jí poskytuje ochranu. Na holých pasekách, které vznikají při lesních těžbách v současnosti, však tato výhoda chybí, což přirozenou obnovu jedle na těchto plochách znemožňuje. Z jedlového dřeva se v minulosti štípaly šindele na střechy dřevěnic. Používalo se rovněž jako důlní dřevo, protože prasknutí vzpěr ve štolách předcházely varovné zvuky. Některé beskydské jedle byly používány na stožáry lodí v loděnicích v Hamburku nebo až v Amsterdamu. Urazily tedy více než 1000 km od místa, kde dříve rostly. Otázka Víte, který živočich patří mezi nejškodlivější hmyzí škůdce ve smrkových lesích? Napovíme, že jeho výhodou není velikost, ale vysoký počet.
stromy Není LES jako LES 2 Dříve se les hodně měnil s nadmořskou výškou, díky hospodaření člověka to dnes už moc nepoznáme. Horská smrčina Smrkojedlobukový les Na hřebenech hor je skoro o čtvrtinu více srážek a výrazně nižší průměrná roční teplota. Tyto podmínky nevyhovují buku ani jedli, ale smrku ano. buk jedle smrk Jedlobukový les Bukový les Bučiny plno květů V Beskydech se nejčastěji setkáme s květnatými bučinami. Brzy zjara zde kvetou celé koberce různých bylin. Využívají toho, že buk nemá ještě listy a tak se k nim dostává mnohem více světla. Úbytek bučin a rovněž odstraňování bukových souší a zlomů, způsobil vymizení tesaříka alpského. Jeho samičky totiž potřebují právě tyto stromy pro nakladení vajíček. Jedlobučiny kdysi nejčastější Původní různověké jedlobučiny se stromy s věkem přesahujícím 300 let se dochovaly pouze na zlomku území. Největším zbytkem karpatského jedlobukového lesa u nás je prales Mionší. U lilie zlatohlavé zimuje pouze její cibule v zemi. Tažné kořeny ji dokonce zatahují ještě hlouběji do půdy, aby úspěšně přečkala nepříznivé období. Výukové listy / Příroda Beskyd / STROMY 2 / Není les jako les ČSOP Salamandr, 2009
Horské smrčiny ve vysokých horách Tento les je vázán pouze na nejvyšší polohy Beskyd Lysá hora, Smrk, Kněhyně. Je přirozeně řídký. Smrk je zde doprovázen jeřábem ptačím. V 19. století byly Beskydy nejpočetnější tetřeví oblastí u nás. Nyní se tu tetřev vyskytuje pouze ojediněle. Suťové lesy stromy a kamení Najdeme je na prudkých a kamenitých svazích bez ohledu na nadmořskou výšku. Roste tu hlavně javor klen a lípa. Největší rozloha stejnověké smrčiny Nyní převažují tyto lesy s věkem okolo 80 let. Velkou rozlohu zabírají také mladé porosty s věkem asi 20 let. Nejpodivnější výskyt kleč Na některých hřebenech nebo vrcholech roste borovice kleč. Původně však nikde v Beskydech nerostla. Lesníci ji začali vysazovat během první poloviny 20. století na místech, která se nedařila zalesnit jinými dřevinami nebo pro okrasu. Měsíčnice vytrvalá působí dekorativně po většinu roku. Nejprve nápadnými a aromatickými květy, později svými plody, které na rostlině vydrží dlouhou dobu. Václavka smrková se v přirozených lesích podílí na rozkladu pařezů a kmenů. Ve smrkových monokulturách na nepůvodních místech však václavka napadá také kořeny a spodní části kmenů živých stromů. Křivka obecná nese svůj název podle zakřiveného zobáku s překříženými špičkami. Je typickým semenožravcem. Zobák používá jako kleště, kterými dostává semena různých jehličnanů z šišek. Otázka Na některých místech v Beskydech, obzvlášť na prudkých svazích, si lze povšimnout stromů, jejichž kmen je ve spodní části prohnutý do písmene J. Co je příčinou tohoto šavlovitého růstu?
chráněná příroda 1 Péče o přírodu a krajinu Chráněná krajinná oblast Beskydy chrání přírodu a všechny hodnoty krajiny. Pro Beskydy je důležité šetrné hospodaření, které by spolu s rekreačním využíváním nemělo poškozovat dochované přírodní prostředí. Základní údaje rok vyhlášení rozloha pohoří části okresů 1973 1160 km 2 Moravskoslezské Beskydy Vsetínské vrchy Javorníky Nový Jičín Frýdek Místek Vsetín Správce území Správa CHKO Beskydy má sídlo v Rožnově pod Radhoštěm. Pracují zde odborníci v různých oblastech jako je zemědělství, lesnictví, stavební činnost, ochrana přírody, zoologie, botanika a geologie. Správa vyhlašuje například přírodní rezervace a památky, provádí odborné průzkumy, vyjadřuje se k činnostem v CHKO, spolupracuje s odborníky, vlastníky, obcemi a neziskovými organizacemi. Peníze pro krajinu Od roku 1993 Správa CHKO získává a rozděluje peníze na péči o krajinu. Ročně se tak dnes využije především z Programu péče o krajinu několik miliónů korun na obhospodařování cenných lokalit v Beskydech. Stráž přírody Dobrovolní strážci přírody, které po vykonání zkoušek jmenuje Správa, mají za úkol kontrolovat dodržování zákonů a předpisů. Pomáhají také s péčí o rezervace, jsou průvodci po krajině a místními znalci přírody. Čtyři zóny CHKO Beskydy je rozdělena do čtyř zón z hlediska ochrany přírody. V první zóně jsou přírodně cenná území a má tedy nejvíce omezení. Výukové listy / Příroda Beskyd / CHRÁNĚNÁ PŘÍRODA 1/ Péče o přírodu a krajinu ČSOP Salamandr, 2009
Mají svá nej... Beskydy jsou největší z 25 CHKO v České republice. Najdeme zde zachovalé zbytky původních karpatských lesů. Valašská a pasekářská kolonizace vtiskly horám krajinný ráz typický pro celé Západní Karpaty louky a pastviny s orchidejemi a jalovci, dřevěné chalupy a osobitý folklór. Informace na kůlech V přírodě se můžeme dozvědět zajímavé informace z tabulí či panelů u chráněných území nebo na naučných stezkách. Mezi nejnavštěvovanější patří naučné stezky Lysá hora a Radegast. Území velkých šelem Beskydy jsou jediným územím v České republice, kde se vyskytují zároveň vlci, rysi i medvědi. Všechny tři šelmy zde byly do konce 19. století vyhubeny. Medvědi se znova objevili ve stejném roce jako byla vyhlášena CHKO. Postupně se vraceli také rysi a vlci. Na některých tabulích či panelech můžeme najít piktogramy znázorněna pravidla chování. Každý slušný návštěvník by tak měl vědět, že: Volná krajina CHKO není místem pro odkládá ní nebo pálení odpadků. Táboření a rozdělávání ohně mimo vyhrazená tábořiště není povoleno. K jízdě na kole využíváme především zpevněné cesty a vyznačené cyklotrasy! Motorová vozidla mohou jezdit jen po silnicích a místních komu nikacích. V rezervacích se pohybujeme šetrně k okolí a v národních přírodních rezervacích pouze po značených turistických stezkách. Chováme se zde tiše jen tak budeme moci potkat plaché obyvatele hor, lesů a luk. V rezervacích nerušíme živočichy a netrháme rostliny. V národních přírodních rezervacích ne sbíráme ani lesní plody. Ponecháme je zvířatům, která se jimi živí. Všechna pravidla najdete v Desateru slušného návštěvníka CHKO Beskydy na www.valasskakrajina.cz Otázka V Beskydech je několik jeskyní tvořených pískovcovými bloky. Proč nejsou přístupné?
chráněná příroda 2 Ochrana naše i evropská V Beskydech jsou chráněny rostliny, živočichové nebo části přírody, které jsou vzácné v České republice, a také druhy a stanoviště významné v rámci celé Evropy. Kde má příroda přednost Nejcennější lokality v Beskydech jsou chráněny třemi způsoby: přírodní rezervace (PR) jsou obvykle území s vysokou přírodní hodnotou, se zastoupením typických a významných ekosystémů pro danou oblast. PR Trojačka suťové lesy a bučiny, na jaře s pestrou květenou (kyčelnice, sněženky, dymnivky). národní přírodní rezervace (NPR) mají nejpřísnější ochranu. Chrání obdobné přírodní hodnoty, avšak s významem národním či mezinárodním. přírodní památky (PP) chrání přírodní útvar regionálního významu v částech ekosystémů, například geologický útvar nebo naleziště ohrožených druhů. NPR Salajka pralesovitá jedlobučina. PP Kněhyňská jeskyně systém chodeb mezi pískovcovými bloky, zimoviště netopýrů. Značky ochrany Přírodní památky a rezervace jsou v přírodě označeny státním znakem. Jejich hranice bývají vymezeny dvěma červenými pruhy na stromech. Jsmeli vevnitř chráněného území, vidíme jeden pruh, vně vidíme dva. Zatím je v Beskydech vyhlášeno přes padesát těchto chráněných lokalit. (Jsou zakresleny na mapě vevnitř obálky). Říká se jim maloplošná zvláště chráněná území. První rezervace v Beskydech byly vyhlášeny v roce 1933. Stromy pamětníci V současné době najdeme v Beskydech 20 památných stromů. Nejstarší z nich je Kobzova lípa ve Francově Lhotě, má přes 400 let. Tyto stromy jsou označeny malým státním znakem. Výukové listy / Příroda Beskyd / CHRÁNĚNÁ PŘÍRODA 2/ Ochrana naše i evropská ČSOP Salamandr, 2009
V čem je Natura 2000 jiná? Zatímco se ochrana zmíněná na první stránce zaměřuje na rostliny, živočichy a ekosystémy cenné z pohledu České republiky, soustava Natura 2000 chrání druhy a stanoviště významné v rámci celé Evropy. Natura rozlišuje dva typy ochrany územní: evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO). Zvířata, rostliny a stanoviště Celé území Beskyd bylo vyhlášeno v roce 2008 jako Evropsky významná lokalita Beskydy. Slouží k ochraně deseti naturových druhů zvířat, dvou rostlin a sedmnácti typů přírodních stanovišť. Ptáci V Beskydech jsou od roku 2006 vymezeny dvě ptačí oblasti Horní Vsacko a Beskydy. Chrání naturové druhy ptáků (deset lesních a dva druhy zemědělské krajiny). EVL Beskydy PO Beskydy PO Horní Vsacko Naturová ochrana se nesnaží jen o chránění druhů a stanovišť, ale také o propojení zájmů ochrany přírody a hospodařících vlastníků. Proto je například v evropsky významných lokalitách možné získat dotace na šetrné hospodaření. Střevlík hrbolatý svým vzhledem napodobuje číšku bukvice. Brouk se vyskytuje ve střední Evropě a je vázán na mokřiny v listnatých lesích. Oměj tuhý moravský roste na lesních mokřinách. V Evropě se vyskytuje pouze v zemích karpatského pohoří, v České republice roste jen v Beskydech. Puštík bělavý hnízdí v horských pralesovitých bučinách a smíšených lesích. Těžiště výskytu má ve Skandinávii a ruské tajze. Důležité je pro něj lesní hospodaření se zachováním starých porostů. Chřástal polní tráví většinu života v loukách. Při vyrušení rychle běhá, takže jej obvykle nespatříme a prozradí ho jen skřehotavý hlas. V Evropě patří díky intenzivnímu zemědělství mezi nejohroženější ptáky. Jedlobučiny představují nejrozšířenější typ přirozeného lesa v Beskydech. Rozlišujeme zde tzv. květnaté a kyselé bučiny. Jsou přirozenými evropskými lesy mírného pásu. Doplňování Na některých územích v Beskydech dochází k překryvu ochran území. Příkladem může být NPR Mionší. Toto území náleží do velkoplošného chráněného území:..., je zároveň maloplošným CHÚ..., nachází se v... zóně CHKO, a z hlediska Natury 2000 náleží do EVL... a Ptačí oblasti...
Krajina 1 Změny v krajině V posledních 500 letech se krajina Beskyd výrazně měnila. Z původního neprostupného lesa se na velké ploše staly pastviny a louky, ale dnes už zase převládá les. Osídlování Beskyd začalo ve 13. a 14. století, ale týkalo se to zatím jen podhůří a nejnižších částí údolí. S osídlováním hor se začalo asi až na konci 15., ale spíše počátkem 16. století v souvislosti s valašskou a pasekářskou kolonizací, které způsobily postupné odlesnění hor. Se změnou hospodaření se v 19. století situace zase obrátila a od té doby plocha lesa stále vzrůstá. Pozdní osídlení Vrchnost valašskou i pasekářskou kolonizaci podporovala, protože umožnily využití velkých a do té doby nevyužitelných ploch lesa. Tyto způsoby osídlení na mnoha místech nejde od sebe jednoznačně oddělit, hlavně později se vzájemně prolínaly. Valašská kolonizace - ovlivnila hlavně způsob hospodaření - využití půdy především pro pastvu - využívá hlavně horské hřebeny a špatně přístupné svahy - zejména přistěhovalci z Haliče (část dnešního Polska) a Horních Uher (Slovensko) Pasekářská kolonizace - ovlivnila podobu osídlení - využití půdy zejména pro pole, louky, pastviny a stavbu domů - využívá hlavně přístupnější místa - převážně místní obyvatelé v důsledku přelidnění podhůří Rozsáhlé ničení lesů se nelíbilo císařským úředníkům a tak císař Josef II. poslal na sever Beskyd kontrolu. Vojenská komise konstatovala, že zdejší lesy připomínají žebrácký kabát. Vývoj osídlení Graf ukazuje vývoj osídlení na území devíti obcí v údolí Vsetínské Bečvy v průběhu 250 let. Ve druhé polovině 18. století se tu v průběhu 30 let počet obyvatel zvětšil asi čtyřikrát! Muselo tak dojít k velké a velice rychlé změně krajiny. (Zajímavostí také je, že ve stejné době přibylo jen málo domů. Lidé tak museli žít velice provizorně.) Tato oblast byla oproti okolí kolonizována poměrně pozdě a k tak rychlému nárůstu počtu lidí také nikde v Beskydech nedošlo. počet 20000 15000 10000 5000 Přibližný vývoj počtu obyvatel a domů na Horním Vsacku obyvatelé domy 0 1750 1800 1850 1900 1950 2000 období Výukové listy / Příroda Beskyd / KRAJINA 1 / Změny v krajině ČSOP Salamandr, 2009
Beskydy krajina změn Z historických fotografií můžeme mít představu, že krajina v Beskydech byla pestrou mozaikou malých polí, luk, pastvin a drobných lesů od začátku osídlení až do 20. století. I před tím však došlo k vlastnickým změnám spojeným s dělením pozemků, k ústupu od pastevectví a úhorového hospodaření, k obměně pěstovaných plodin a k mnoha dalším změnám v hospodaření. To všechno naznačuje, že i krajina se musela měnit poměrně často a někdy i dost radikálně a my můžeme už jen odhadovat, jak v kterém období vypadala. Změna struktury Pohled do údolí Rožnovské Bečvy v roce 1937 a nyní. Můžeme pozorovat rozvoj cest, vznik velkého zemědělského areálu nebo zvětšování plochy lesa (hlavně ve spodní části). Nejviditelnější změnou v krajině ve 20. století je ale celková změna její struktury. Krajina zničených stromů Každoročně se větve lip, jasanů nebo javorů ořezávaly a sušily na zimu pro dobytek. Stromy u chalup a ve volné krajině tím získaly typický vzhled, který občas uvidíte ještě dnes. Rozházené domy Typické pro Beskydy bylo rozptýlené osídlení. Ve volné krajině bylo více domů než dnes. Mnoho domů zaniklo a mnoho jich najdeme uprostřed lesů na malých enklávách, které kdysi byly velkými loukami a pastvinami. Samé kamení Hromady kamení nebo i dlouhé kamenné valy dnes už zarostlé v lesích jsou viditelným dokladem o původním rozsáhlém zemědělském hospodaření.
Krajina 2 hospodaření Změny v hospodaření měly největší vliv na to, jak dnes krajina v Beskydech vypadá. Krajinu samozřejmě ovlivňovalo hospodaření jejích obyvatel, ale největší vliv měly hospodářské záměry vrchnosti. Panství podporovala osídlování pasek i salašnictví jen do té doby, než začalo být výhodnější lesní hospodářství. Salašnictví karpatský fenomén Salašnictví je zvláštní způsob chovu ovcí a koz, při kterém jsou stáda po celé letní období na horských pastvinách. Největšího rozvoje dosáhlo salašnictví v 18. století. Od té doby začalo upadat a už v 19. století se v Beskydech chovalo více krav než ovcí. Neobvyklá jména Hory a kopce v Beskydech mají často jména, která jinde na Moravě neuslyšíte. Setkat se s nimi můžete i na Slovensku, v Polsku nebo i v Rumunsku, ale jen v těch oblastech, kde se na salaších chovaly ovce. Obyvatelé hor podle nich poznali třeba to, jaký má hora tvar a jestli je na ní jen les nebo i pastviny. Kyčera strmý kopec na vrcholu úplně nebo aspoň částečně zalesněný Grúň táhlý horský hřbet, který odbočuje z hlavního hřebene Příslop, příschlop sedlo mezi dvěma vrchy nebo sedlo mezi hlavním a bočním hřebenem Grapa roklina nebo příkrý svah s výmoly Valaška je plemeno ovce, které dobře snáší drsné horské podmínky. Dnes se často mluví o tom, jak lidé v minulosti hospodařili v souladu s přírodou. Přitom salašnictví způsobilo odlesnění velkých ploch a tím muselo výrazně zvětšit erozi půdy. Dnešní ochrana přírody by něco takového možná vnímala jako ekologickou katastrofu. Grúň Beskydy V mnohých prvorepublikových turistických průvodcích je možné se dočíst, že název Bezkydy (tak se to ještě tehdy psalo), znamená hory bez kydu, což prý znamenalo bez lesa. Dnes se odborníci domnívají, že se používal nejspíš ve významu horský předěl, sedlo nebo ještě obecněji horský. Je to slovo velmi staré, původem zřejmě z Balkánu a je rozšířené v celých Karpatech. Grapa Příslop, příschlop Kyčera Výukové listy / Příroda Beskyd / KRAJINA 2 / Hospodaření ČSOP Salamandr, 2009
Jiné panství jiná krajina Hranice původních panství zakreslené do mapy současných lesních ploch jasně ukazují, jak se v krajině projevil hospodářský vývoj jednotlivých panství (pozdějších velkostatků). Rozdíl mezi lesnatější severní a méně zalesněnou jižní částí Beskyd začal vznikat už po nástupu průmyslové revoluce. Těšínská komora Novojičínskoštramberské panství Rožnovskomeziříčské panství Hukvaldské panství Sever Severní část byla v majetku vrchnosti, která původně sice také umožnila rozsáhlé odlesnění, ale potom rychleji pochopila, co bude znamenat dřevo v době rozvoje průmyslu. Začala dříve rušit salaše, vytlačovat z hor pasekáře a půdu zalesňovat. Brumovské panství Vsetínské panství Jih Na počátku 19. století se na lesní hospodářství zaměřila už všechna panství, tedy i ta na jihu. Ale protože se tu začalo s přeměnou luk a pastvin na les později, k tak velkým změnám krajiny už nedošlo. Hodně se tu pak ještě zalesňovalo kvůli zmírnění povodní a později i opouštěná zemědělská půda, ale ani to už náskok severu nedohnalo. I přes postupné zalesňování bylo zemědělství nejdůležitějším zaměstnáním obyvatel až do poloviny 20. století. Větší část polí zabíralo obilí, ale díky malé úrodnosti půdy se ještě muselo dovážet z Hané nebo z Horních Uher (dnešní Slovensko). Cesta dřeva S rozvojem průmyslu se zvýšila cena dřeva, ale chyběly cesty, po kterých by bylo možné dostat dřevo z hor. Proto se k dopravě dřeva hodně využívaly řeky a potoky. Svážení dřeva na saních bylo nejjednodušším způsobem, jak dostat dřevo do údolí k potoku. Otázka Byli pastevci, kteří přišli do Beskyd, Rumuni? Kdo je dnes označován názvem Valach? A koho označoval v minulosti? První průmysl Sklářství bylo prvním průmyslem, který uměl využít rozsáhlé beskydské lesy. Brzy se přidaly malé železné hutě hamry. Největšího rozvoje ale dosáhl železářský průmysl až ve století devatenáctém a v té době spotřeboval nejvíce dřeva z Beskyd. Do železáren ve Frýdlantu nad Ostravicí (na obrázku) mířilo dřevo z lesů hukvaldského panství.
Hádanky křížovky, doplňování, opakování Nejstarší bezlesá přírodní památka Nejstarší nelesní památkou v Beskydech je Přírodní památka (viz tajenka osmisměrky), která byla vyhlášena v roce (viz výsledné číslo v doplňovačce). Osmisměrka Číselná doplňovačka Číslo zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 1992 děleno dvěma = plus rok vyhlášení CHKO Beskydy = mínus 82 = JALOVEC, VALAŠI, JMELÍ, ŠÍPEK, PASTVA, SALAŠ, JAVOR, OVCE, JÍVA, VLNA, LÍPA, POLE, SOVA, VODA, KEŘ, PES, PEC, JARO, VĚK (tajenka) Tajenka:... Tajenka:... Pojmenujte vybrané druhy beskydských rostlin a živočichů na obrázcích: 1 2 3 4 5 6 Výukové listy / Příroda Beskyd / HÁDANKY ČSOP Salamandr, 2009