Vyjádření. k žádosti o vydání integrovaného povolení společnosti Dalkia Česká republika, a.s.

Vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení společnosti Dalkia Česká republika, a.s. V Praze, 29. 5. 2006

Zadavatel: Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a 779 11 Olomouc IČ. 45 19 34 10 Kontakt: posta@kr-olomoucky.cz Zpracovatel: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Úsek pro agenturní činnosti Kodaňská 10, 100 10 Praha 10 IČ: 45 24 91 30 Kontakt: info@cenia.cz Č.j.: 6153/CEN/06 Schválil: RNDr. Jan Prášek, ředitel úseku pro agenturní činnosti Kontroloval: Ing. Milena Drašťáková Vypracoval: Ing. Miroslav Vlasák, CSc. Archivní výtisk č. 1 CENIA, česká informační agentura životního prostředí

Obsah ARCHIVNÍ VÝTISK Č. 1... 2 OBSAH... 3 1 PŘEDMĚT VYJÁDŘENÍ... 4 1.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ... 4 1.2 POPIS ZAŘÍZENÍ A PŘÍMO SPOJENÝCH ČINNOSTÍ... 4 2 STANOVISKO K ŽÁDOSTI... 8 3 NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU PODLE 13, ODST. 4 ZÁKONA Č. 76/2002 SB.... 9 3.1 EMISNÍ LIMITY, OPATŘENÍ NA OCHRANU OVZDUŠÍ, VODY A PROTI HLUKU A SOUVISEJÍCÍ MONITORING... 9 3.2 PODMÍNKY PŘI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY... 12 3.3 PODMÍNKY ZAJIŠŤUJÍCÍ OCHRANU ZDRAVÍ ČLOVĚKA, ZVÍŘAT A OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ... 13 3.4 PODMÍNKY PRO HOSPODÁRNÉ VYUŽÍVÁNÍ SUROVIN A ENERGIE... 13 3.5 OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ HAVÁRIÍM... 14 3.6 OPATŘENÍ PRO PROVOZ TÝKAJÍCÍCH SE SITUACÍ ODLIŠNÝCH OD PODMÍNEK BĚŽNÉHO PROVOZU, PŘI KTERÝCH MŮŽE VZNIKNOUT NEBEZPEČÍ OHROŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NEBO ZDRAVÍ ČLOVĚKA... 14 3.7 ZPŮSOB MONITOROVÁNÍ EMISÍ A PŘENOSŮ, PŘÍPADNĚ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ (METODIKA MĚŘENÍ, FREKVENCE, VEDENÍ ZÁZNAMŮ)... 14 3.8 OPATŘENÍ K MINIMALIZACI DÁLKOVÉHO PŘEMISŤOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ A K ZAJIŠTĚNÍ VYSOKÉ ÚROVNĚ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ JAKO CELKU... 17 3.9 POSTUP VYHODNOCOVÁNÍ PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ... 17 3.10 OPATŘENÍ K VYLOUČENÍ RIZIK MOŽNÉHO ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A OHROŽOVÁNÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA POCHÁZEJÍCÍCH ZE ZAŘÍZENÍ PO UKONČENÍ JEHO ČINNOSTI... 17 3.11 DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ ČLOVĚKA A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ S OHLEDEM NA MÍSTNÍ PODMÍNKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A TECHNICKOU CHARAKTERISTIKU ZAŘÍZENÍ... 17 3.12 OSTATNÍ PODMÍNKY... 17 4 VYPOŘÁDÁNÍ SE STANOVISKY A PŘIPOMÍNKAMI ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ... 18 5 POROVNÁNÍ S NEJLEPŠÍMI DOSTUPNÝMI TECHNIKAMI (BAT)... 22 5.1 DOKUMENTY POUŽITÉ K POROVNÁNÍ ZAŘÍZENÍ S BAT... 22 5.2 POROVNÁNÍ PODLE REFERENČNÍHO DOKUMENTU BREF... 22 6 ODŮVODNĚNÍ STANOVISKA K ŽÁDOSTI... 26 7 SEZNAM ZKRATEK A LEGISLATIVY... 27 3

1 Předmět vyjádření 1.1 Identifikační údaje provozovatele zařízení Název zařízení Provozovatel zařízení (adresa sídla) IČ 45 19 34 10 Kategorie dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Umístění zařízení Špičková výtopna Olomouc Dalkia Česká republika, a.s., 28. října 3123/152, 709 74 Ostrava Energetika 1.1 Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW Kraj Olomoucký, k.ú. Hodolany, č.k. 710873, p.č. viz příloha č. ŠVOL_03_02 žádosti o vydání IP 1.2 Popis zařízení a přímo spojených činností a) Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. - viz kap. 5.1.1. žádosti Kotel K11 parní kotel dvoububnový, svazkový, sálavý vytápěný kapalným palivem o jmenovitém tepelném příkonu 55,49 MW t Kotel K12 parní kotel dvoububnový, svazkový, sálavý vytápěný kapalným palivem o jmenovitém tepelném příkonu 55,49 MW t Kotel K13 parní kotel dvoububnový, svazkový, sálavý vytápěný kapalným palivem a zemním plynem o jmenovitém tepelném příkonu 54,89 MW t Kotel K14 parní kotel dvoububnový, svazkový, sálavý vytápěný kapalným palivem a zemním plynem o jmenovitém tepelném příkonu 54,89 MW t Kotelna ŠVOL 1 Identické kotle K 11 a K 12 jsou konstruovány na kapalná paliva a jsou umístněny v samostatné budově situované jižně od budovy kotelny ŠVOL 2. V přízemí je umístněna v části oddělené zdí hala čerpadel, na kterou navazuje úpravna kondenzátu. Nad těmito prostorami se nachází na patře tepelná úpravna vody. Spaliny z kotlů K11 a K12 jsou zaústěny do společného komínu č. 1, vysokého 113 m. Kotle K11 a K12 Vlastní kotle jsou sálavé, dvoububnové s přirozenou cirkulací, s konvenčním výparníkovým svazkem uspořádaným mezi horním a spodním kotlovým bubnem. Každý kotel je osazený čtyřmi tlakovými hořáky na spalování kapalných paliv. Jako kapalné palivo se používá hnědouhelný generátorový dehet (HGD) a těžký topný olej (mazut). Kotle byly vyrobeny PBS závod Třebíč. Využívá se u nich sekundární opatření k omezení emisí NO x a sice metoda selektivní nekatalektické redukce oxidů dusíku. Kotle K112 a K12 mají tyto parametry: Rok výroby K11 1972, K12 1973 Rok uvedení do provozu K11 1974, K12 1975 Jmenovitý výkon (= max výkon) 50,5 MW t, 75,0 t.h -1 Jmenovitý příkon 55,49 MW t Jmenovitá teplota páry 220 C Jmenovitý tlak páry 1,32 MPa Teplota napájecí páry 105 C Účinnost kotlů při jmenovitém výkonu 91,0 % 4

Kotelna ŠVOL 2 Dva identické kotle K13 a K14 s spalující plynné a kapalné palivo jsou umístněny v samostatné budově - kotelně. Budova kotelny ŠVOL 2 je od budovy kotelna ŠVOL 1 oddělena volným prostorem o šířce 6 m. Kotle nemají žádné odlučovací zařízení na omezování TZL. Spaliny z kotlů K13 a K14 jsou zaústěny do společného komínu č. 1, vysokého 113 m. Kotle K13 a K14 Kotle K13 a K14 jsou sálavé, dvoububnové s přirozenou cirkulací, s konvenčním výparníkovým svazkem uspořádaným mezi horním a spodním kotlovým bubnem. V dodatkových plochách je umístněný ohřívák vody. Každý kotel je osazený čtyřmi tlakovými dvoupalivovými hořáky na spalování zemního plynu a kapalných paliv. Jako kapalné palivo se používá hnědouhelný generátorový dehet (HGD) a těžký topný olej (mazut). Kotle byly vyrobeny PBS závod Třebíč. U kotle K13 se využívá sekundární opatření k omezení emisí NO x a sice metoda selektivní nekatalytické redukce oxidů dusíku. Kotle K13 a K14 mají tyto parametry: Rok výroby K13 1989, K12 1989 Rok uvedení do provozu K11 1991, K12 1991 Jmenovitý výkon (= max výkon) 50,5 MW t, 75,0 t.h -1 Jmenovitý příkon 54,89 MW t Jmenovitá teplota páry 220 C Jmenovitý tlak páry 1,32 MPa Teplota napájecí páry 105 C Účinnost kotlů při jmenovitém výkonu 92,0 % Kontinuální měření emisí Na kotlích K11 až K14 jsou instalována zařízení na kontinuální měření plynných i tuhých emisí. Pro měření TZL jsou používané přístroje RM 41 od fy SICK a pro měření SO 2, NO x, CO a O 2 jsou používány přístroje URAS 10E od fy Hartman a Braun. Sondy pro odběr spalin pro měření plynných emisí a TZL jsou umístněny na kouřovodech před vstupem do komínu. Sběr dat vyhodnocování kontinuálního měření je prováděný pomocí programů Promotic a ESEP. Naměřené hodnoty jsou přenášeny přes procesní moduly po sériové lince do provozního počítače, který je umístněný na dozorně ŠVOL včetně provozních hodnot charakterizujících provoz kotlů. b) Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. - viz kap. 5.1.2. žádosti. Kotel K1 plamencový teplovodní kotel spalující zemní plyn s maximálním výkonem 232 kw t Kotel K1 Plamencový teplovodní kotel spaluje zemní plyn z injektorového hořáku v plamenci a ohřívá náplň kotle. Touto náplní je ohřívaný plyn protékající trubkovým svazkem. Kotel slouží k ohřevu plynu před vysokotlakou regulační stanicí, čímž je zabráněno zamrznutí regulátorů a tím je zajištěný nepřetržitý provoz regulační stanice v zimním období. 5

c) Přímo spojené činnosti - viz. kap. 5.1.3. žádosti Sekundární denitrifikační zařízení DENOX pro kotle K11 K13 Zařízení pracuje na principu vstřikování technologické přísady vodního roztoku močoviny a speciálních koncentrátů do spalovacího prostoru s teplotním pásmem 800 C. Aditivum Satamin 3711 je nasáváno ponornými čerpadly ze zásobní nádrže a dopravováno do směšovacích modulu kotlů. Zde se aditivum mísí s procesní vodou. Směšovací modul kotle je řízený autonomním regulátorem EXCEL 50 propojeným po C-buse (datové sběrnici) s řídícím systémem. Proces je řízený zadaným programem a korigovaný zpětnou informací z kontinuálního měření emisí. Směs vstupuje do dvou vstřikovacích kopí, které jsou opatřeny tryskami a umístněny v horní části čelní membránové steny kotle a pomocí tlakového vzduchu je směs rozprašována do spalovací komory. Zásobování kotlů kapalným palivem Olejové hospodářství slouží k dopravě, skladování a přípravě paliva pro spalování. Sestává ze dvou základních celků: vnějšího a vnitřního olejového hospodářství. Vnější olejové hospodářství je určeno pro stáčení a skladování paliva. Jeho součástí je stáčiště, stáčecí rampa se samostatným objektem stáčecích čerpadel, filtru a sedimentační nádrže. Dále dvou zásobních nádrží, každé z nich o objemu 4 000 m 3. Nádrže jsou umístěny v záchytné jímce, která má kapacitu jedné nádrže. Stáčiště je část nádvoří před stáčecí rampou, která je nepropustně izolovaná a samostatně vyspádovaná do středu stáčiště. Kanalizační vpusť ze středu stáčiště je samostatným potrubím zaústěna do jímky zaolejovaných vod J1. Stáčecí rampa slouží k napojení autocisteren pomocí flexibilních hadic na potrubí vedené do strojovny olejového hospodářství ke stáčecím čerpadlům. Stáčecí čerpadla a sedimentační nádrž jsou umístněny v samostatném objektu. Jsou určeny k přečerpání dovezeného oleje z autocisteren do zásobních nádrží. Zásobní nádrže (2 x 4 000 m 3 ) slouží ke skladování oleje a k oddělení kalů a vody od paliva. Zásobní nádrže jsou uzavřené beztlaké nádoby válcového tvaru s tepelnou izolací, umístněné na betonových základech a konstruované na hydrostatický tlak. Vnitřní olejové hospodářství je určeno pro úpravu paliva na provozní parametry a jeho dopravu ke kotům. Jeho součástí jsou nízkotlaká a vysokotlaká čerpadla, vysokotlaké filtry, ohřívací stanice, sedimentační nádrž a parní rozdělovač R 3. Potrubní rozvody Slouží k rozvodu topného oleje a páry. sou provedeny z ocelových bezešvých svařovaných trubek. Potrubní rozvody vnějšího olejového hospodářství jsou nad zemí. Mezi vnějším a vnitřním olejovým hospodářstvím je sací potrubí paliva ze zásobních nádrží, potrubí páry pro ohřev oleje v zásobních nádržích a vratného kondenzátu vedeno podzemním prefabrikovaným kanálem, který je vyspádovaný do vnitřního olejového hospodářství. Regulační stanice plynu Regulační stanice plynu reguluje vysoký tlak z plynovodní přípojky dodavatele plynu Severomoravské plynárenské a.s. na střední tlak pro plynovou kotelnu. Regulační stanice má jeden regulační stupeň a dvě řady, z nichž jedna je provozní a druhá 100 % záloha. Mimo obě řady lze v případě poruchy použít obtoku s ruční regulační armaturou. Regulační stanice je umístněna v samostatném zděném objektu uvnitř areálu ŠVOL. Plyn je do regulační stanice přiváděný přípojkou DN 200, která je osazena uzávěrem před regulační stanicí. Před regulační stanicí jsou 6

do potrubí zařazeny dvě filtrační řady. Za filtračním zařízením je napojený ohřev plynu (kotel K1), jehož účelem je zvýšení teploty protékajícího vysokotlakého plynu, čímž se zabrání zamrznutí regulátorů v zimním období. Středotlaké rozvody zemního plynu Zemní plyn je přiváděný do kotelny ŠVOL 2 z regulační stanice plynu středotlakým plynovodem DN 500, který je mezi budovami ŠVOL1 a ŠVOL 2 opatřený hlavním uzávěrem plynu kotelny. Do kotelny vstupuje plynovod DN 400, který se zde dělí na dvě samostatné potrubní větve DN 300 ke kotlům K13 a K14. Před každým kotlem je umístěný hlavní uzávěr plynu pro kotel. Nad uzávěry plynu kotlů jsou umístněny čidla zajišťující kontrolu úniku plynu. výstupní signál je opticky a akusticky vyvedený na velín. Tlaková stanice propan-butanu pro plynoelektrické zapalovače kotlů Tlaková stanice propan-butanu s přirozeným odparem je umístněna v samostatném zděném objektu. Stanice slouží pro uložení lahví s kapalným propan-butanem a jeho přípravu pro plynoelektrické zapalovače. Je vybavena dvěma přípojnými místy pro ocelové tlakové lahve propan-butanu regulačním a pojistným zařízením a rozvodným potrubím s armaturami. Rozvodné potrubí se na výstupu z tlakové stanice rozděluje na větev ke kotlům K11, K12 a větev ke kotlům K13 a K14, kde slouží k zapalování hořáků. Úprava a rozvod technologické vody pro napájení kotlů Pro výrobu páry je nutné do kotlů přivést napájecí vodu upravenou aby nedocházelo k zanášení a korozím vodních části kotelních zařízení. K tomuto účelu je maximálne využívaný kondenzát vznikající kondenzací páry u odběratelů tepla, který je přiváděný zpět do ŠVOL a shromaždovaný ve dvou zásobních nádržích ZN 80 o objemu 2 x 80 m 3. Při nedostatku vratného kondenzátu je k napájení kotlů používaná demineralizovaná voda dodávaná z úpravny vody v Teplárně Olomouc. Tato voda se přivádí do dvou zásobních nádrží ZN 200 o objemu 2 x 200 m 3. K dodávce demineralizované vody slouží dvě samostatná potrubí. Vratný kondenzát se nasává z nádrží ZN 80 a přes chemické úpravny kondenzátu CHÚK 1, CHÚK 2 se čerpá do zásobních nádrží ZN 200 kde se mísí s demineralizovanou vodou. Chemická úpravna vody má výkon 100 t.h -1 vody a tvoří ji: tři pískové filtry k odstranění mechanických nečistot z kondenzátu, tři změkčovací filtry k změkčení vody v neutrálním cyklu, tlaková nádrž na solný roztok k regeneraci změkčovacích filtrů. Čerpání a rozvod chladící vody Pro chlazení ložisek napáječek, chlazení vzorků páry a vody pro laboratoř a kontinuální měření a zavodňování pojistných smyček napájecích nádrží je na provoze ŠVOL samostatný okruh rozvodů chladící vody. Součástí tohoto systému jsou dvě vrtané studny s ponornými čerpadly jejichž výtlačné potrubí je zaústěné do zásobníku chladící vody. Technický popis studny č. 1 a č. 2 Studna č. 1 je umístněna v jižní části areálu provozu výtopny a tvoří ji vrt o hloubce 15 m a průměru 0,323 m, který je vystrojený ocelovými perforovanými pažnicemi obalenými silonovým pletivem obsypaným drtí. V horní části přechází tento vrt do jímky tvořené betonovými celoobvodovými studničními skružemi. Jímka je zakryta ocelovou deskou. K čerpání vody se používá čerpadlo NAUTILA U-VN-1, které je napojeno na pozinkované potrubí DN 50. 7

Studna č. 2 je umístněna severovýchodně mimo areálu výtopny a sestává z vrtu o hloubce 22 m a průměru 0,3 m. Výstroj a vybavení studny je identické se studnou č. 1. Na výtlaku z čerpadla je použito potrubí DN 40. Havarijní jímka vod J 1 Jímka slouží ke shromažďování dešťové a odpadní vody ze stáčiště a olejového hospodářství. v případě úniku ropných látek zajišťuje jejich oddělení od vody. Výstup čisté odpadní vody je zaústěný do jímky J 2. Odloučené ropné látky se čerpají mobilním zubovým čerpadlem do sedimentační jímky vnitřního palivového hospodářství a odtud zpátky do zásobních nádrží paliva. Dochlazovací jímka J 2 Jímka je určena k dochlazování provozních odpadních vod z kotlů K11 a K12. Jímku tvoří podzemní dvoukomorová (2 x 48 m 3 ) železobetonová nádrž izolovaná proti agresivní a tlakové podzemní vodě. Jímka J 2 je součástí provozní kanalizace a voda z ní odtéká do čerpací jímky J 3 přes sifonové odpady. v provozu je jen pravá komora. Levá komora je trvale prázdná a je určena jako havarijní jímka. Čerpací stanice jímka J 3 Jímka slouží k přečerpání splaškových a průmyslových odpadních vod ze splaškové kanalizace ŠVOL do hlavního řádu veřejné splaškové kanalizace a je vybudována z důvodu výškových poměrů, které nedovolí odpadní vody odvodnit do hlavního sběrače samospádem. Dochlazovací jímka J 4 Jímka slouží k dochlazování odpadních vod z provozu kotlů K13 a K14. Do jímky jsou svedeny odpadní vody ž kotelny ŠVOL 2 a z chemické úpravny vody. Sací potrubí čerpadla je zaústěno do dochlazovací jímky J 4 a výtlačné do sběrače zavedeného do jímky J 2. Výroba tlakového vzduchu Za účelem výroby stlačeného vzduchu je na provoze ŠVOL instalována kompresorová stanice umístěná do samostatné budovy jihozápadně od budovy kotelny ŠVOL 1. Stlačený vzduch je rozdělený dle použití na: pracovní vzduch pro praní filtrů v úpravnách kondenzátů regulační vzduch pro ovládání regulačních okruhů kotlů K11, K12 a ovládání hořáků kotlů K13 a K14 Kompresorová stanice ŠVOL je osazena třemi pístovými kompresory. Jsou to jednostupňové, jednočinné, dvouválcové, vzduchem chlazené s válci do V. Provoz kompresorů je za ustáleného stavu automaticky řízený dle předem navoleného režimu. 2 Stanovisko k žádosti Na základě Vašeho požadavku, číslo složky KUOK 18504/2006/OŽPZ/322, ze dne 9.2.2006, jsme posoudili obsah celé žádosti o vydání integrovaného povolení pro Špičkovou výtopnu Olomouc společnosti Dalkia Česká republika, a.s. a doporučujeme vydat integrované povolení za níže navržených závazných podmínek provozu zařízení. 8

3 Návrh závazných podmínek provozu podle 13, odst. 4 zákona č. 76/2002 Sb. 3.1 Emisní limity, opatření na ochranu ovzduší, vody a proti hluku a související monitoring 3.1.1 Ovzduší Emisní limity pro kotle K11 až K14 Dle 4 zákona č. 86/2002 Sb. a 54 odst. 7 zákona č. 86/2002 Sb. s přihlédnutím k příloze č. 1 nařízení vlády č. 352/2002 Sb., jsou kotle K11, K12, K13 a K14 o celkovém tepelném příkonu 220,76 MW t řazeny k stávajícím zvláště velkým zdrojům znečišťování ovzduší. Kotle K11, K12, K13 a K14 spalují kapalné palivo (kotle K13 a K14 mají duální systém spalování ZP/kapalné palivo) jsou umístněny ve dvou samostatných stavbách ŠVOL 1 (K11, K12) a ŠVOL 2 (K13, K14) ve společném provozním celku. Kapalným palivem je hnědouhelný generátorový dehet (HGD) a těžký topný olej (mazut). Spaliny jsou odváděny samostatnými kouřovody do společného komína č. 1. Tabulka 1 Termíny a dosažení závazného emisního limitu pří spalování kapalného paliva pro kotle K11, K12, K13 a K14 1) Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Emisní limit dle platné legislativy (mg.m -3 1) ) Návrh závazného limitu (mg.m -3 ) Termín dosažení SO 2 1 700 1 700 ode dne nabytí právní moci IP Kotel NO x 450 450 ode dne nabytí právní moci IP K11, K12, 2) CO 175 160/175 ode dne nabytí právní moci IP K13, K14 3) 3) TZL 50/100 50/100 ode dne nabytí právní moci IP 4) 4) NH 3 50 50 ode dne nabytí právní moci IP Emisní limity stanovené na základě 2 písmene g) nařízení vlády č. 352/2002 Sb. pro zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší. 2) Limit 175mg.m -3 platí pro kapalná paliva, jejichž parametry jsou horší než parametry kapalných paliv uvedených v doložených certifikátech (kap. 3.7 poznámka 1 vyjádření) 3) Limit 100 mg.m-3 platí při obsahu popela v kapalném palivu větším než 0,06% hm. 4) Obecný emisní limit stanovený dle příloha č. 1 k vyhlášce č. 356/2002 Sb. Uvedené emisní limity jsou vztažené k spalování kapalného paliva v stávajících zdrojích při normálních stavových podmínkách (tlaku 101,325 kpa a teplotě 273,15 K) a na suchý plyn obsahující 3 % kyslíku. Provozovatel si dobrovolně snížil závazný emisní limit CO (160 mg.m -3 ) u kotlů K11 až K14 při spalování kapalného paliva. 9

Kotle K13 a K14 spalují zemní plyn jsou umístněny v samostatné stavbě (ŠVOL 2) a ve společném provozním celku. Spaliny jsou odváděny samostatnými kouřovody do společného komína č. 1. Tabulka 2 Termíny a dosažení závazného emisního limitu pří spalování zemního plynu pro kotle K13 a K14 Emisní zdroj Látka nebo Emisní limit dle platné legislativy Návrh závazného Termín dosažení ukazatel (mg.m -3 ) 1) limitu (mg.m -3 ) SO 2 35 35 ode dne nabytí právní moci IP Kotel NO x 200 180 ode dne nabytí právní moci IP K13, K14 CO 100 80 ode dne nabytí právní moci IP TZL 50 50 ode dne nabytí právní moci IP 1) Emisní limity stanovené na základě 2 písmene g) nařízení vlády č. 352/2002 Sb. pro zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší Uvedené emisní limity jsou vztažené k spalování zemního plynu v stávajících zdrojích při normálních stavových podmínkách (tlaku 101,325 kpa a teplotě 273,15 K) a na suchý plyn obsahující 3 % kyslíku. Provozovatel si dobrovolně snížil závazný limit emisí NO x (180 mg.m -3 ) a CO (80 mg.m -3 ) u kotlů K13 a K14 při spalování zemního plynu z veřejných zdrojů.. Poznámka: V souladu s ustanovením 6 odst. 6 nařízení vlády č. 352/2002 Sb. se do hodnot rozhodných pro posouzení dodržení emisního limitu nezahrnují údaje zjištěné v době uvádění zařízení zdroje znečišťování do provozu, v době jeho odstavování z provozu nebo při odstraňování poruchy, případně havárie. Délka přípustné doby trvání těchto stavů se řídí provozním řádem. Podmínky provozu 1. Provozovat kotle K11, K12, K13 a K14 v souladu se schváleným provozním řádem, který je trvalou a závaznou součástí místních provozních předpisů zdroje. 2. U kotlů K11, K12, K13 (případně K14) při spalování kapalného paliva stanovit tmavost kouře podle 14 nařízení vlády č. 356/2002 Sb., dále podle příloh č. 2 a č. 11 téhož nařízení vlády. 3. Provozovat zdroj (kotle K11, K12, K13 a K14) v souladu s technickými podmínkami stanovenými výrobcem technologického zařízení zdroje. 4. Vést provozní evidenci zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší podle přílohy č. 9 vyhlášky MŽP č. 356/2002 Sb. 5. Plnit další povinnosti provozovatele zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování podle 11 zákona č. 86/2002 Sb. Termín: ode dne nabytí právní moci IP platí pro podmínky 1 až 4 3.1.2 Voda S vodami bude nakládáno v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Odběr pitné vody a vody pro technologické účely je realizován na smluvním základě 10

s fy STŘEDOMORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s. viz Smlouva o dodávce vody, odvádění odpadních vod č. 102-01479/0, ze dne 17.12.2002. Odběr technologické vody z vrtaných studní č. 1, p.č. 251/1 a č. 2, p.č. 246/2, k.ú. Hodolany Studna (vrt) č. 1 Průměrně 0,4 l.s -1 Maximálně 1 l.s -1 Maximálně 2 000 m 3.měsíc -1 Maximálně 10 000 m 3.rok -1 Studna (vrt) č. 2 Průměrně 0,4 l.s -1 Maximálně 1 l.s -1 Maximálně 2 000 m 3.měsíc -1 Maximálně 10 000 m 3.rok -1 Užití vody: Zásobování technologie vodou a chlazení technologických zařízení. Kvalita odebrané vody bude sledovaná dle 9 vyhlášky č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody. Podklady: Přílohy k žádosti o vydání IP č. ŠVOL_07_09 (Provozní řád pro vrtané studny č.1 a č.2), Rozhodnutí OkÚ Olomouc, RŽP, č.j. ŽP-9684/01-Ma, ze dne 22.10.2001, Rozhodnutí OkÚ Olomouc, RŽP, č.j. ŽP-12647/00,5133/01-Ma, ze dne 10.7.2001, Stanovisko Povodí Moravy, s.p., č.j. 13961/2006-203/Kr, ze dne 12.4.2006, Stanovisko hydrogeologa č.j. 15/2006 ze dne 10.5.2006. Vypouštění odpadních vod: Odpadní vody nejsou přímo vypouštěny do vod povrchových. Srážkové vody jsou svedeny do dešťové kanalizace a ostatní odpadní vody jsou čerpány do splaškové kanalizace. Obě kanalizace jsou provozovány na smluvním základě oprávněnou osobou. Splašková kanalizace je napojena na městskou ČOV (viz Smlouvy o odvádění odpadních vod č. 10201481/0 a č. 102-05481/11, ze dne 17.12.2002). 3.1.3 Hluk, vibrace a neionizující záření a) Hluk Zařízení ŠVOL společnosti Dalkia Česká republika, a.s. nepředstavuje za normálních podmínek významný zdroj hluku. Technologická zařízení s vyšší úrovní hluku (čerpadla, kompresory, motory) jsou umístněna v uzavřených objektech. Zvýšená hladina hluku se projevuje pouze při najíždění a odstavování kotlů, kdy se po určitou dobu fouká pára výfukovým potrubím do atmosféry. pro omezení hluku při tomto provozním stavu jsou na výfukových potrubích (polnicích) instalovány tlumiče hluku. V roce 2001 bylo provedeno měření hladiny hluku při najíždění kotlů K13 a K14 (viz Protokol o zkoušce měření hluku KHS Olomouc č. 523 H /2001 ze dne 28.2.2001. Po realizaci technických opatření na snížení úrovně hluku bylo provedeno kontrolní měření fyzikální laboratoří MEDISTYL s.r.o., č. protokolu MS-F-H008/02 ze dne 6.2.2002. Měření bylo provedeno vzhledem k chráněnému venkovnímu prostoru obytného domu Lipenská 88, Olomouc, při postupném najíždění dvou kotlů v noční době. Z výsledků měření vyplývá, že rozdíl mezi naměřeným hlukem pozadí a hlukem při najíždění kotlů je menší než 4 db, měření tudíž nelze hodnotit. Na základě předložení protokolu o měření hluku byl krajským hygienikem v Olomouci vydaný souhlas s provozem Špičkové výtopny Olomouc pod č.j. 2002/310/611, ze dne 13.2.2002. Nejsou navrženy žádné závazné podmínky. 11

b) Vibrace Provozovaná výrobní technologie neumožňuje provoz s nadměrnými vibracemi a otřesy. Zařízení musí být provozováno v souladu s ČSN EN 60045-1. Nejsou navrženy žádné závazné podmínky. c) Neionizující záření Zdroje neionizujícího záření se nevyskytují. Nejsou navrženy žádné závazné podmínky. 3.2 Podmínky při nakládání s odpady Nakládání s odpady spočívá v jejich shromažďování a následnému odevzdávání oprávněným organizacím na smluvním základě v souladu s vnitřní směrnicí DOL-SM-4.25/01 Odpadové hospodářství, dále s Plánem odpadového hospodářství původce Dalkia Česká republika, a.s., provozovna Špičková výtopna Olomouc a s platnou legislativou (viz Souhlas KÚ k upuštění třídění nebo odděleného shromažďování odpadů kategorie ostatní č.j. OŽPZ-1133-1375/03-Pon, ze dne 4.3.2003. Souhlas s nakládání s nebezpečnými odpady (NO) byl vydán rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, č.j. OŽPZ-6681-8714/03-Pon, ze dne 17.10.2003, společnosti Dalkia Morava, a.s. (dřívější název Dalkia Česká republika, a.s.), 28 října, 709 74 Ostrava. Tabulka 3 Seznam nebezpečných odpadů Kód odpadu Název odpadu 12 01 09 Odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující halogeny 13 02 05 Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje 13 02 08 Jiné motorové, převodové a mazací oleje 13 03 07 Minerální nechlorované izolační a teplonosné oleje 13 08 02 Jiné emulze 14 06 03 Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel 15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 15 02 02 Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 16 01 07 Olejové filtry 16 01 14 Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečné látky 16 05 06 Laboratorní chemikálie a jejich směsi, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky 16 06 01 Olověné akumulátory 16 06 02 Nikl-kadmiové baterie a akumulátory 16 07 08 Odpady obsahující ropné látky 17 06 01 Izolační materiál s obsahem azbestu 20 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť 2001 23 Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorovodíky 20 01 33 Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie 1. Souhlas se týká odpadů zařazených dle vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů. 12

2. Veškeré nakládání odpady bude účastníkem prováděno v souladu se zákonem o odpadech a předpisy tento zákon provádějícími a právními předpisy souvisejícími, především pak v souladu s ustanoveními 5, 6 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady v platném znění. Termín: ode dne nabytí právní moci IP pro podmínky 1 až 2 3.3 Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí Nakládat s chemickými látkami a odpadními vodami v souladu se zákonem č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, prováděcí vyhláškou č. 383/2001 Sb. Nakládat s odpadními vodami v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách. Po prověření množství a nebezpečnosti skladovaných chemických látek v objektech ŠVOL společnosti Dalkia Česká republika, a.s. bylo zjištěno, že množství skladovaných nebezpečných látek nedosahuje limitu pro zařazení do skupiny A nebo B dle zákona č. 353/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (viz Protokolární záznam o nezařazení objektu ŠVOL společnosti Dalkia Česká republika, a.s. a., ze dne 22.8.2005). Byl zpracovaný Plán snížení emisí stávajícího stacionárního zvláště velkého spalovacího zdroje znečišťování ovzduší Špičková výtopna Olomouc (kotle K11 až K14). Plán snížení emisí byl schválen rozhodnutím KÚ Olomouckého kraje, OŽPZ, č.j. OŽPZ-4999-6774-II/04-Kuč, ze dne 29.9.2004. Proti tomuto rozhodnutí podal provozovatel odvolání. Odvolací orgán MŽP OVSS VIII v rozhodnutí č.j. 570/2818/04/Ku, ze dne 14.1.2005 rozhodnutí KÚ potvrdil a odvolání zamítl. Provozovatel zdroje dále uplatnil podnět k přezkoumání pravomocného rozhodnutí. Ve zkráceném přezkumném řízení ministr životního prostředí pod č.j. 610/M/067746/ENV/06, ze dne 3.2.2006 rozhodnutí o odvolání zrušil a věc vrátil MŽP OVSS VIII k novému projednání. Rozhodnutí ministra životního prostředí nabylo právní moci dne 22.2.2006. Špičková výtopna Olomouc, společnosti Dalkia Česká republika, a.s. je zařazena nařízením vlády č. 112/2004 Sb. v seznamu zdrojů zahrnutých do Národního programu, u nichž je vypočítaný emisní strop, jako zdroj č. 2249 s celkovým příkonem 221 MW t, pro který je vypočítaný emisní strop 318,7 t.rok -1 SO 2. 3.4 Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie V provoze ŠVOL jsou zavedena technická a organizační opatření směřující k optimalizaci spotřeby paliv při maximálním energetickém využití ve výrobě tepla a k maximálnímu využití technologického zařízení. V souladu s 5 odstavcem 10 vyhlášky č. 425/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitosti energetického auditu, nemá provozovatel ŠVOL společnosti Dalkia Česká republika, a.s. povinnost zpracovat energetický audit, neboť zařízení (kotle K11 až K13) odpovídají požadavkům na účinnost užití energie dle vyhlášky č. 150/2001 Sb. Poznámka: Kotel K14 nesplňuje požadavek na účinnost užití energie dle vyhlášky č. 150/2001 Sb. S ohledem na nízký počet provozních hodin v kalendářním roce (v období 2001 až 2003 nepřesáhly 75 h.rok -1 ) doporučujeme upustit od povinnosti zpracovat energetický audit, neboť lze předpokládat, že při vyšších výkonech a provozních hodinách by tento požadavek splnil. 13

3.5 Opatření pro předcházení haváriím V souladu s 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (vyhláška MŽP č. 450/2005 Sb.) je zpracovaný Havarijní plán pro případ havarijního zhoršení jakosti vod na provozovně ŠVOL, společnosti Dalkia Česká republika, a.s., ev.č.dol-pp-4.29/01.01, části 0, 01 a 01.1 (viz příloha k žádosti o vydání IP č. ŠVOL _12_02 až č. ŠVOL_12_04). Plán byl odsouhlasený OkÚ Olomouc, č.j. ŽP-7298/01-Ma, ze dne 22.8.2001. Havarijní plán bude schválený řízením o vydání IP a hlavní zásady a podmínky z Havarijního plánu budou součástí vydaného IP. Provozovatel ŠVOL společnost Dalkia Česká republika, a.s. se bude řídit i dalšími dokumenty jako jsou Provozní řád pro Špičkovou výtopnu Olomouc z hlediska ochrany ovzduší, Havarijním plánem pro předcházení a řešení stavu nouze divize Olomouc, Plánem odpadového hospodářství, Plánem snížení emisí, místními provozními řády a směrnicemi, kanalizačním řádem a dalšími provozně technickými a bezpečnostními dokumenty. 1. Dodržovat a průběžně aktualizovat Havarijní plán (dle zákona č. 254/2001 Sb.), provozní řád a provozní předpisy. 2. V případě havárie informovat státní orgány dle platné legislativy a dále Povodí Moravy s.p. a KÚ Olomouckého kraje, jinak postupovat dle schváleného Havarijního plánu. Termín: ode dne nabytí právní moci IP pro podmínky 1 a 2 3.6 Opatření pro provoz týkajících se situací odlišných od podmínek běžného provozu, při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka Postupy pro najíždění a řešení poruchových stavů, monitoring zařízení ŠVOL jsou popsány v Provozním řádu pro výtopnu Olomouc z hlediska ochrany ovzduší podle zákona č. 86/2002 Sb.. Provozní řád je zpracovaný podle přílohy č. 10 vyhlášky č. 356/2002 Sb. a byl schválený rozhodnutím KÚ Olomouckého kraje, č.j. OŽPZ-1900-2281-II/03-Kuč, ze dne 6.6.2003. Provozní řád Špičkové výtopny Olomouc, společnosti Dalkia Česká republika, a.s. bude schválený řízením o vydání IP. 1. Každou změnu provozního řádu projednat s ČIŽP OI Olomouc a následně odsouhlasit KÚ Olomouckého kraje. Vydáním Provozního řádu nejsou dotčeny povinnosti provozovatele stanovené podle zvláštních předpisů. Termín: ode dne nabytí právní moci IP 3.7 Způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření (metodika měření, frekvence, vedení záznamů) Ovzduší způsob monitorování emisí do ovzduší je popsaný v kap. 1.2 vyjádření 1. U kotlů K13, K14 zjišťovat v případě spalování zemního plynu emise NO x a CO kontinuálním měřením dle 6 odst. 1 nařízení vlády č. 352/2002 Sb. 2. U kotlů K11 až K14 zjišťovat v případě spalování kapalného paliva emise NO x, CO a TZL kontinuálním měřením dle 6 odst. 1 nařízení vlády č. 352/2002 Sb. 3. U kotlů K11 až K14 v souladu s ustanovením 11 odst. 9 vyhlášky MŽP č. 356/2002 Sb. ověřovat správnost údajů kontinuálního měření jednorázovým měřením provedeným 14

autorizovanou osobou nejméně jednou za kalendářní rok a dále při každém významném zásahu do emisního měřícího systému nebo technologického procesu, nebo významné změně spalovaného paliva, a to do 3 měsíců od vzniku některé z uvedených změn. Měření musí provést měřící skupina, které bylo uděleno oprávnění k autorizovanému měření (viz 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 86/2002 Sb.). 4. U kotlů v nichž je spalováno kapalné palivo realizovat v souladu s ustanovením 6 odst. 5 nařízení vlády písm. b) a c) č. 352/2002 Sb., autorizované jednorázové měření koncentrací znečišťujících látek v rozsahu: plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako HCl v četnosti jednou za 3 kalendářní roky a dále amoniak a soli amonné vyjádřené jako NH 3 v četnosti jednou za 3 kalendářní roky na kotlích, na kterých bude provozována denitrifikace. U kotlů v nichž je spalováno plynné palivo realizovat autorizované jednorázové měření koncentrací plynné sloučeniny fluoru vyjádřené jako HF v četnosti jednou za 3 kalendářní roky. Termín a rozsah měření bude 14 dní předem oznámen inspekci ČIŽP OI Olomouc. Měření musí provést měřící skupina, které bylo uděleno oprávnění k autorizovanému měření. Výsledky měření musí vyhovovat hodnotám obecních emisních limitů uvedených v příloze č. 1 k vyhlášce č. 356/2002 Sb. (viz 15 odst. 1 písm.a) zákona č. 86/2002 Sb.). Termín: ode dne nabytí právní moci IP pro podmínky 1 až 4 Poznámky: 1) Provozovatel doložil doklad Kvalita plynu od dodavatele zemního plynu Severomoravské plynárenské, a.s. dále podnikovou normu dodavatele HGD Sokolovské uhelné, a.s., a Atest výstupní kontroly dodavatele TTO Čerské rafinerské Kralupy, kde je garantované složení topných médií (ZP, TTO, HGD). Z toho důvodu není potřebné při spalování ZP měřit emise TZL a SO 2, dále emise SO 2 při spalování TTO (HGD), dle 6 odst. 4 nařízení vlády č. 352/2002 Sb. 2) U kotlů K11, K12, K13 a K14 a se upouští od autorizovaného jednorázového měření koncentrací znečišťujících látek dle ustanovení 17 odst. 1 písm. a), 17 odst. 2 písm. a), b), c), d) vyhlášky MŽP č. 356/2002 Sb., měření koncentrací znečišťujících látek v rozsahu emisí těžkých kovů, a to kadmia a jeho sloučenin, vyjádřených jako kadmium (Cd), rtuti a jejích sloučenin vyjádřených jako rtuť (Hg), olova a jeho sloučenin vyjádřených jako olovo (Pb) a arsenu a jeho sloučenin vyjádřených jako arsen (As), emise polychlorovaných dibenzodioxinů (PCDD), polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF), polychlorovaných bifenylů (PCB a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH). S ohledem na znalost chemického složení spalovaného paliva (zemního plynu a kapalného paliva, viz pozn. bod 1) a doložené protokoly z měření perzistentních látek a těžkých kovů, kde jsou hodnoty řádově nižší nebo pod mezí detekce, dále na praxí prokázanou skutečnost výskytu těchto látek pod mezí detekce obvyklými analytickými metodami (viz přílohy č. ŠVOL_08_07 až ŠVOL_08_11). 3) U kotlů v nichž je spalováno kapalné palivo se upouští od autorizovaného jednorázového měření koncentrací znečišťujících látek dle ustanovení 5 odst. b) a 6 odst. 5 nařízení vlády č. 352/2002 Sb. plynných sloučenin fluoru vyjádřené jako HF. U kotlů v nichž je spalováno plynné palivo se upouští od autorizovaného jednorázového měření koncentrací znečišťujících látek dle ustanovení 5 odst. b) a 6 odst. 5 nařízení vlády č. 352/2002Sb. plynných sloučenin chloru vyjádřených jako HCl. Měření se odpouští s ohledem na znalost chemického složení spalovaného paliva (zemního plynu a kapalného paliva, viz pozn. bod 1) a doložené protokoly z měření perzistentních látek a těžkých kovů, kde jsou hodnoty řádově nižší nebo pod mezí detekce, dále na praxí prokázanou skutečnost 15

výskytu těchto látek pod mezí detekce obvyklými analytickými metodami (viz přílohy č. ŠVOL_08_07 až ŠVOL_08_11). 4) U kotlů K11 až K13 realizovat jednorázové měření amoniaku a soli amonné vyjádřené jako NH 3 v četnosti jednou za 3 kalendářní roky s ohledem na ustanovení 6 odst. 5 a dále protokolu měření emisí NH 3 č. 35/03 ze dne 25.8.2003, kde se hodnoty NH 3 pohybují pod úrovní resp. na úrovni jedné desetiny stanoveného limitu. Voda V souladu s ustanovením 9 a 10 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a s ustanovením vyhl. MZE č. 20/2001 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vod se pro povolené nakládání s podzemními vodami čerpanými ze studní č. 1 a č.2 stanoví následující podmínky: 1. Při odběru povrchových vod v množství překračujícím hodnotu 500 m 3.měsíc -1, nebo alespoň 6 000 m 3.rok -1 bude prováděno měření množství a jakosti odebraných vod. 2. Odběr podzemní vody bude u obou zdrojů měřen vodoměrnou soustavou. Měření množství odebírané vody bude prováděno jednou za 30 dnů. O množství odebraných vod bude vedena řádná evidence. 3. Překračování maximálních množství stanovených tímto rozhodnutím pro odběr podzemních vod z jednotlivých zdrojů je nepřípustné. Stanovenému množství 1 l.s -1 z každé vrtané studny bude odpovídat výkon instalovaného čerpadla. Čerpadlo nebude svým výkonem tuto hodnotu překračovat. 4. Odběr podzemních vod z obou zdrojů současně je možný, a to pouze ve stanoveném okamžitém množství 1 l.s -1 pro každou studnu. 5. Minimální rozsah ukazatelů kvality v odebraných kontrolních vzorcích bude odpovídat rozsahu ukazatelů stanovených tímto rozhodnutím. 6. Vzorky budou odebírány v místě těsně před vtokem odebraných podzemních vod do technologického zařízení, a to 2 x ročně. 7. Během odběru podzemních vod nesmí dojít ke zhoršení kvality podzemních vod, které budou užívány v technologii ŠVOL. Ke kontrole kvality bude prováděný odběr vzorků podzemních vod min. 1x za rok. Vzorek bude podroben fyzikálně-chemickému rozboru. 8. Výsledky měření množství a jakosti odebírané podzemní vody předá oprávněný příslušnému správci povodí, tj. Povodí Moravy, s.p. v písemné formě, vždy k 31. lednu následujícího roku, v rozsahu zjištěného množství vod za každý kalendářní měsíc a v rozsahu ukazatelů jakosti stanovených rozhodnutím. 9. Oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody je povinen v souladu s ustanovením 88 zák. č. 254/2001 Sb., vodního zákona, v platném znění, platit poplatky za skutečně odebrané množství podzemní vody. Monitoring emisí do vody je prováděný v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, dále v souladu se smlouvami č. 102-01479/0, č. 102-011481/0 a 102-05481/11 mezi společnostmi Dalkia Česká republika, a.s. a STŘEDOMORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s. Olomouc, vycházející z podmínek kanalizačního řádu. 10. Rozbory vzorků odpadních vod budou prováděny pouze laboratořemi uvedenými v aktuálním seznamu, který zveřejňuje MŽP ČR ve svém Věstníku. Jednotlivé ukazatele znečištění budou stanovovány podle příslušných technických norem, v souladu s vyhl. MZE č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření jakosti vody. 16

3.8 Opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku Kontinuální monitoring umožňuje kontrolu provozu zdroje ve vztahu k emisním limitům znečišťujících látek do ovzduší. Špičková výtopna Olomouc (ŠVOL) společnosti Dalkia Česká republika, a.s. emisní limity plní. Přeshraniční vliv nebyl prokázán. 3.9 Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení Provozovatel zařízení je povinen podle příslušných právních předpisů: - předložit roční zprávu z monitoringu Krajskému úřadu Olomouckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, k 31.5. následujícího roku, - ohlásit KÚ Olomouckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství plánovanou změnu zařízení, - neprodleně hlásit dotčeným orgánům, organizacím a veřejnosti všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí, - vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu, - splnit podmínky vyplývající z nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování a vyhlášky č. 572/2004 Sb. 3.10 Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti Před ukončením trvalého provozu provozovatel zajistí odstranění zařízení, které bude probíhat dle schváleného projektu a v souladu s platnými právními předpisy. Tzn. že především budou odstraněny nespotřebované nebezpečné látky, nádrže na jejich skladování budou zakonzervovány nebo likvidovány odborným subjektem, dešťová a chemická kanalizace bude propláchnuta vodou a zajištěna proti únikům, objekt bude zajištěn proti vniknutí cizích osob. Plán bude předložen KÚ Olomouckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství nejpozději tři měsíce před ukončením provozu zařízení. 3.11 Další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení EIA nebyla zpracovaná nejsou navrženy žádné podmínky. 3.12 Ostatní podmínky Nejsou navrženy žádné další podmínky. 17

4 Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení MHMP, odboru ochrany prostředí, byla doručena vyjádření k žádosti o integrované povolení od: ČIŽP OI Olomouc, tovární 41, 772 00 Olomouc, č.j. 48/OOV/0607205.01/OLK, ze dne 16.3.2006 Doporučujeme zvážit, zda nerozšířit dokumenty schvalované v předmětném řízení o formuláře REZKO 2005, Roční výkaz škodlivin za rok 2005 a Rozhodnutí MŽP č.j. CZ-0322-05 z 29.7.2005, o povolení k emisím skleníkových plynů a o stanovení podmínek k jejich zajišťování, zveřejňování a vykazování. Toto rozhodnutí bylo vydáno na základě zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, s odkazem na vyhlášku č. 696/2004 Sb. Doklady o ověření množství předkládají provozovatelé zařízení na MŽP do 31.3. kalendářního roku. Dáváme ke zvážení, zda by v rámci integrovaného povolení neměly být uvedeny údaje o emisích skleníkových plynů v tomto případě CO 2, jejich množství za rok 2005, 2006 porovnání s přiděleným množstvím dle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 315/2005 Sb., o Národním alokačním plánu. Řešení: Množství vyprodukovaných emisí (TZL, SO 2, NO x, CO) v ŠVOL má v létech 2002 až 2004 sestupnou tendenci tudíž není zapotřebí další doplňujících údajů z roku 2005. Příloha č. 2 zákona č. 76/2002 Sb., uvádí seznam hlavních znečišťujících látek, které jsou rozhodující pro posouzení žádosti o vydání IP. Oxid uhličitý se mezi nimi nenachází a proto je nutné posuzovat všechny žádosti za stejných podmínek. Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc, č.j. KUOK/23341/2006/4/223, ze dne 27.2.2006 bez připomínek Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci, Wolkerova 6, 779 11 Olomouc, č.j. 2006/279/611, ze dne 15.3.2006 bez připomínek Magistrát města Olomouce, Odbor životního prostředí, Hynaisova 10, 779 11 Olomouc, č.j. SmOl/ŽP/55/3503/2006-Han,No,Kr,Po, ze dne 6.3.2006 Orgán ochrany ovzduší bez připomínek Nakládání s odpady bez připomínek Zemědělský půdní fond bez připomínek Ochrana přírody bez připomínek Vodoprávní úřad - Přílohou žádosti je mj. rozhodnutí, které vydal Okresní úřad Olomouc, referát životního prostředí dne 10.7.2001 pod č.j. ŽP-12647/00,5133/01-Ma o vydání náhradního kolaudačního dokladu a povolení odběru podzemních vod pro vrtané studna č.1 a 2. Platnost povolení k nakládání s vodami odběru podzemních vod zaniká nejpozději 1.1.2008 (čl. II zákona č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001Sb. - Provozní řád pro obě studny, schválený rozhodnutím téhož úřadu ze dne 22.10.2001 č.j. ŽP- 9684/01-Ma zůstává v platnosti, pokud nedojde ke změně podmínek provozování uvedených vodních zdrojů. Řešeno v kap.č. 3.1.2 vyjádření. - V Samostatné příloze havarijního plánu část 01 Havarijní plán pro případ havarijního zhoršení jakosti vod je na str. 5 a 6 uveden seznam havarijních plánů pro jednotlivá zařízení, 18

části 01.1 01.10. V přílohách k žádosti o vydání integrovaného povolení je pouze část 01.1, ostatní části (01.2 01.10) součástí příloh nejsou. Řešení: Část 01.1 Havarijního plánu se týká Výtopny ŠVOL. ostatní části platí pro jiné provozy (Teplárna Olomouc a jiné), které nejsou součástí žádosti o vydání IP. Havarijní plán bude schválený na ústním projednávání žádosti o vydání IP. Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc, č.j. KÚOK/14793/2006/OŽP/322, ze dne 29.3.2006 Orgán ochrany vod - povolení k nakládání s podzemními vodami spočívající v jejich odběru ze dvou stávajících vrtaných vystrojených studní, situovaných v areálu ŠVOL Olomouc na pozemku p.č. 251/1, v k.ú. Hodolany, (převzetí stávajícího R + modifikace dle současné platné legislativy) - schválení havarijního plánu převzetí stávajícího R + modifikace) Vodoprávní úřad dále požaduje doložit: - pro nové povolení k odběru ze stávajících studní doložit stanovisko Povodí Moravy, s.p.,(popřípadě stávající zn. 203/605/01 ze dne 23.1.2001 opatřit doložkou, že se nezměnily vodní poměry a navrhovaný odběr je stále možný, - pro nové povolení k odběru ze stávajících studní doložit dle ust. 9 odst. 1 vyjádření hydrogeologa (osoby s odbornou způsobilostí) k vydatnosti studní )možná stačí původní s doplněním, že se nezměnily vodní poměry v krajině a nově povolovaný odběr se také nezmění), - pro nové povolení k odběru ze stávajících studní je třeba dodat údaje: počet měsíců v roce, kdy se odebírá, prům. v l/s a max v m 3 /měsíc, - číslo hydrologického rajonu místa odběru podzemních vod chybí, - před schválením těchto plánů je třeba doložit stanovisko správce vodního toku k navrhovanému komplexnímu havarijnímu plánu. Řešeno v kap. 3.1.2 a kap. 3.5 vyjádření. Provozovatel doložil souhlasné stanoviska Povodí Moravy s.p. Brno č.j. 13961/2006-203/Kr, ze dne 12.4.2006 a hydrogeologa RNDr. Pavla Varady č.j. 15/2006, ze dne 10.5.2006. Návrh výrokových částí IPPC rozhodnutí pro oddíl vodního hospodářství Povolený odběr podzemní vody: Studna č. 1 průměrně l.s -1 (nevím, dodá žadatel) maximálně 1 l.s -1 maximálně m 3.měsíc -1 (nevím, dodá žadatel) maximálně 10 000 m 3.rok -1 Studna (vrt) č. 2 průměrně l.s -1 (nevím, dodá žadatel) maximálně 1 l.s -1 maximálně m 3.měsíc -1 (nevím, dodá žadatel) maximálně 10 000 m 3.rok -1 I. 19

V kvalitě: Chloridy, sírany, amonné ionty dusičnany, CHSK Mn, měď, kadmium, olovo budou měřeny viz podmínka č. 9 dle vyhl. 20/2002 Sb. V souladu s ustanovením!! 9 a 10 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a s ustanovením vyhl. MZE č. 20/2001 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vod se pro povolené nakládání s vodami stanoví následující podmínky: 11. Povolení k odběru podzemních vod je časově omezeno do 31.12.2016. 12. Při odběru povrchových vod v množství překračujícím hodnotu 500 m 3.měsíc -1, nebo alespoň 6000 m 3.rok -1 bude prováděno měření množství a jakosti odebraných vod. 13. Odběr podzemní vody bude u obou zdrojů měřen vodoměrnou soustavou. Měření množství odebírané vody bude prováděno jednkrát za 30 dnů. O množství odebraných vod bude vedena řádná evidence. 14. Překračování maximálních množství stanovených tímto rozhodnutím pro odběr podzemních vod z jednotlivých zdrojů je nepřípustné. Stanovenému množství 1 l.s -1 z každé vrtané studny bude odpovídat výkon instalovaného čerpadla. Čerpadlo nebude svým výkonem tuto hodnotu překračovat. 15. Odběr podzemních vod z obou zdrojů současně je možný, a to pouze ve stanoveném okamžitém množství 1 l.s -1 pro každou studnu. 16. Minimální rozsah ukazatelů kvality v odebraných kontrolních vzorcích bude odpovídat rozsahu ukazatelů stanovených tímto rozhodnutím. 17. Vzorky budou odebírány v místě těsně před vtokem odebraných povrchových vod do technologického zařízení, a to 2 x ročně (tzn. pololetně). 18. Během odběru podzemních vod nesmí dojít ke zhoršení kvality podzemních vod, které budou užívány v technologii ŠVOL. Ke kontrole kvality bude prováděn odběr vzorků podzemních vod min. 1x za rok. Vzorek bude podroben fyzikálně-chemickému rozboru. 19. Rozbory vzorků odpadních vod budou prováděny pouze laboratořemi uvedenými v aktuálním seznamu, který zveřejňuje MŽP ČR ve svém Věstníku. Jednotlivé ukazatele znečištění budou stanovovány podle příslušných technických norem, v souladu s vyhl. MZE č. 20/2002 sb., o způsobu a četnosti měření jakosti vody. 20. Výsledky měření množství a jakosti odebírané podzemní vody předá oprávněný příslušnému správci povodí, tj. Povodí Moravy, s.p. v písemné formě, vždy k 31. lednu následujícího roku, v rozsahu zjištěného množství vod za každý kalendářní měsíc a v rozsahu ukazatelů jakosti stanovených rozhodnutím. 21. Oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody je povinen v souladu s ustanovením 88 zák. č. 254/2001 Sb., vodního zákona v platném znění, platit poplatky za skutečně odebrané množství podzemní vody. Řešeno v kap. 3.1.2 a 3.7 II. Podle ustanovení 39 odst. 2 písm. a) a 126 odst. 5 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů schvaluje Havarijní plán, který obsahuje tyto dílčí části (přílohy) Část é, část 01 a část 01.1 Připomínky: chybí další přílohy havarijního plánu dle výčtu uvedeném v souhlasu OKÚ Olomouc přílohy 01.2 01.10 20

Řešeno v kap. 3.5. Ostatní části Havarijního plánu jsou platné, ale nevztahují se k zařízení ŠVOL a tudíž nejsou předmětem žádosti o vydání IP. Ochrana ovzduší Emisní limity Palivo/emise Specifické emisní limity Kapalné palivo Hnědouhelný generátorový dehet K11, K12, K13 Plynné palivo Zemní plyn K14 TZL SO 2 NO x Po přepočtu na NO 2 CO NH 3 mg.nm -3 mg.nm -3 mg.nm -3 mg.nm -3 mg.nm -3 50 1700 450 175 50 (denitrifikace) 50 35 200 100 x Provozovatel zdroje navrhuje stanovit do závazných podmínek integrovaného povolení emisní limity, které jsou rovny specifickým emisním limitům dle nařízení vlády č. 352/2002 Sb., (současně platným). Oblast emisních stropů, jak vyplývá z výše uvedeného, není dosud v režimu zákona a jeho prováděcích předpisů uzavřena. Podmínky za kterých se schvaluje soubor technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu stacionárního zdroje, včetně opatření ke zmirňování průběhu a odstraňování důsledků havarijních stavů v souladu s podmínkami ochrany ovzduší (dále jen provozní řád) zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší špičková výtopna Olomouc: Provozní řád je trvalou a závaznou součástí místních provozních předpisů zdroje. Každá změna provozního řádu musí být předem projednána a následně odsouhlasena příslušným orgánem ovzduší. Zdroj musí být provozován v souladu s technickými podmínkami stanovenými výrobcem technologického zařízení zdroje. Vydáním tohoto provozního řádu nejsou dotčeny povinnosti provozovatele stanovené podle zvláštních předpisů. Řešeno v kap. 3.1.1 a 3.6 21