A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 1 6 _ T Ř Í S K O V É O B R Á B Ě N Í NEKONVENČNÍ O B R Á B Ě N Í _ P W P
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz III/ 2 Technologie obrábění VY_32_INOVACE_1316_Třískové obrábění nekonvenční obrábění_pwp PowerPointová prezentace Technologie 1. až 3. ročník učebního oboru Obráběč kovů Číslo a název sady: Téma: sada č. 66 - Technologie obrábění Jméno a příjmení Ing. Jan Nožička autora: Datum vytvoření: 1. 10.2012 Anotace: Třískové obrábění nekonvenční obrábění Materiál slouží k seznámení s třískovým obráběním nekonvenční obrábění. Vysvětlení základních pojmů, popisu, geometrie, druhů a značení nástrojů pro obrábění. Stanovení řezných podmínek ze strojnických tabulek.
Třískové obrábění Nekonvenční metody obrábění Třískové obrábění je obrábění jedním nástrojem, který vytváří třísku závislou na hloubce řezu, rychlosti posuvu a rychlosti otáčení obrobku nebo nástroje Třískové obrábění dělíme na ruční a strojní. Strojní třískové obrábění: 1. Soustružení 2. Frézování 3. Vrtání 4. Broušení 5. Honování 6. Lapování 7. Protahování 8. Nekonvenční metody obrábění Všechny tyto metody obrábění mohou být dnes řízeny počítači Číslicově řízené obrábění CNC.
Stroje pro třískové obrábění: Soustruhy Frézky Vrtačky Hoblovky Obrážečky Brusky Pily Protahovačky Elektrojiskrové obráběcí stroje Způsoby obrábění je určeno druhem nástroje a pracovními pohyby: 1. Hlavní řezný pohyb pohyb kterým se odebírá tříska, může jej vykonávat nástroj nebo obrobek nebo oba 2. Posuvný řezný pohyb (posuv) se provádí obrábění během několika otáček nebo zdvihů 3. Najížděním pohyb kterým nástroj přibližujeme k obrobku do pracovní polohy 4. Přísuv hloubka řezu 5. Výsledný řezný pohyb složený pohyb hlavního řezného pohybu, přísuvu a posuvu
Na všech obráběcích strojích pro třískové obrábění se musí řešit: 1. Upínání obrobku 2. Upínání nástroje 3. Provádění pracovních pohybů Každý obráběcí stroj má stanovený souřadnicový systém a to dvouosý nebo tříosý: 1. Soustruh dvouosý, (X,Z) 2. Frézka tříosý (X,Y,Z) 3. Sloupcová vrtačka jednoosý (Z), souřadnice X a Y jsou souřadnice stolu 4. Hrotová bruska dvouosý (X,Z)
Nekonvenční metody obrábění Do nekonvenčních metod obrábění zahrnujeme: Elektrojiskrové obrábění Elektrochemické obrábění
Elektrojiskrové obrábění Při elektrojiskrovém obrábění se generují krátké elektrické výboje a tím se vytváří jiskry. Teplo a mechanická energie vytrhává malé částečky materiálu z obrobku. Při úběru se pomoci eroze kovu odebírá jak materiál obrobku tak i nástroje. Nástroj se zhotovuje z více odolného materiálu proti erozi (měď, mosaz, slitiny mědi a wolframu nebo grafitu) (95,5% na straně obrobku a 0,5% na straně nástroje) Při vysokém přívodu proudu se jedná o hrubování. Při nízkém přívodu proudu mluvíme o hlazení.
Zařízení a pracovní postupy 1. Zařízení pro elektrojiskrové obrábění Zařízení tvoří vlastní stroj, nástroj na stojanu, nádoba s dielektrikem a oběhovým čerpadlem Na stole stroje je nádoba s upevněným obrobkem, a nástroj ponořený v dielekrickém prostředí pulzně obrábí 2. Proplachování Aby se netvořily v dielektriku vodivé můstky z odebraného materiálu je nutno provádět opláchnutí. Tím se okamžitě odstraní vodivé nečistoty, které se ve filrtu usadí 3. Elektrojiskrové vrtání Jednoduchý postup, kde se tyč nebo drát svisle posouvá do materiálu. Výhoda je, že se může použít jakýkoli tvar tyče 4. Elektrojiskrové zahlubování Využívá se hlavně při výrobě kovacích zápustek 5. Elektrojiskrové řezání Používá se při výrobě obráběcích nástrojů složitých tvarů a razníků
Elektrochemické obrábění Při elektrochemickém obrábění se využívá principu elektrolytického rozpouštění materiálu. Při elektrochemickém obrábění se anodomechanicky v daném místě rozpustí materiál obrobku působením elektrického stejnosměrného proudu a roztoku elektrolytu. Stejnosměrvé napětí se přivádí tak, že obrobek se stává anodou a druhý materiál (měď) se stává pracovní katodou. Protéká-li stejnosměrný proud elektricky vodivou kapalinou, reaguje kladná elektroda (obrobek) s ionty kapaliny (elektrolytu). Vznikají soli kovů, které se v kapalině (elektrolytu) rozpouštění Použití: Tento nákladný způsob výroby se používá tam kde je kladený důraz na tvar, kvalitu materiálu, kvalitu povrchu, které nelze zajistit jiným obráběním (rotory turbín, řídící vačky, protézy kyčelních kloubů apod.)
Literatura: Technologie zpracování kovů, Základní poznatky,ing. Adolf Frischherz, Ing. Paul Skop, České vydání 1993, Správa přípravy učňů, nakladatelství Wahlberrg Praha Moderní strojírenství pro školu a praxi. Josef Dilinger a kolektiv, Europa Sobotáles cz. Praha 2007 Základy strojnictví. Ulrich Fischer a kolektiv, Europa Sobotáles cs. Praha 2004
Vytvořeno v MS Office PowerPoint 2010. Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. "Škola vlastní licence k software, pomocí kterých byl zpracován tento digitální učební materiál." Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora/autorky.