Státy bývalé Jugoslávie
Přírodní podmínky mladé Alpínské vrásnění aktivní tektonika krasové oblasti jeskyně ostré svahy množství jezer
Přírodní podmínky SZ Alpy při pobřeží Dinárské hory 700 km strmé k pobřeží S Panonská pánev nížiny, stepní vegetace odvodňuje Dunaj, Tisa, Sáva na V zasahuje nížina Stará planina
Podnebí množství pohoří přímořské oblasti teplé středomořské vnitrozemí mírně teplé, kontinentální rysy JZ bohatý na srážky
složitý vývoj mnoho národností a náboženství v Antice římská říše Alexandr Makedonský Historie
Alexandr Makedonský
Historie v raném středověku příchod Slovanů Byzantská říše 14-15. století Turkové částečná islamizace zaostávání regionu od 19. století vliv Rakouska
Historie po WW1 založena Jugoslávie 1929 převrat, vláda Srbů odpor menšin 1941 převrat, německá okupace Ustašovci v Chorvatsku genocida Srbů (400 000 obětí) Ante Pavelíc
Historie 1941 45 občanská válka: Němci + Ustašovci X komunističtí partyzáni Josip Broz Tito po WW2 komunistická diktatura v čele s Titem komunismus ale spolupráce se Z
Josif Broz Tito
Ekonomika nejchudší region Evropy velký význam zemědělství ovlivněno komunismem v přímořských oblastech cestovní ruch rozdíly v regionech těžba neželezných rud snaha od vstup do EU
Rozpad Jugoslávie snaha nesrbských národů o nezávislost X snaha Srbů o udržení jednoty problémem smíšené oblasti prezident Svazové republiky Srbsko- Slobodan Miloševič
Rozpad Jugoslávie 1991 vyhlášení nezávislosti Slovinska 1991 vyhlášení nezávislosti Chorvatska srbsko-chorvatská válka 91-95 o území v Chorvatsku osídlené Srby 95 vyhnání Srbů
válka v Bosně (92 95) Rozpad Jugoslávie nejhorší konflikt (200 000 obětí) Srbové, Bosňáci (muslimové), Chorvati Bosňáci s Chorvaty proti Srbům masakry civilistů (Srebrenica, Sarajevo) po konci dohled OSN
Sarajevo
Sarajevo sniper alley
Serebnica
Ratko Mladič Radovan Karadžić
Radovan Karadžić
Rozpad Jugoslávie 1991 vyhlášena nezávislost Makedonie bez bojů uznána 1993, protesty Řecka válka v Kosovu (1997 1999) oblast osídlená převážně Albánci NATO bombardování Srbska (1999) Kosovo pod správou OSN (2000 2008) 2008 vyhlášení nezávislosti
Kosovo 2007
Srbsko 88 361 km² 9 856 222 ob. (2010) 103 ob. / Km² HDP/obyv. (PPP): 11 544 USD srbský dinár (RSD) prezident- Tomislav Nikolić předseda vlády- Ivaca Dačić
Přírodní podmínky S Panonská nížina Dunaj s přítoky Moravy, Tiszy, Sávy J a Z Dinárské hory mírné kontinentální klima listnaté lesy
Obyvatelstvo 82 % Srbové menšiny Maďarů, Bosňáků, Rumunů 85% pravoslaví, menšina katolíků a muslimů
poškozené válkami a zahraničním embargem služby 60,3 % HDP, průmysl 31,8 % zemědělství 7,9% značný růst minulé desetiletí, obchody s EU vysoká nezaměstnanost tranzitní dálnice doprava po Dunaji Hospodářství
Novak Djokovic
Kosovo vznik 17. února 2008 10 912 km² 1 900 000 ob. Priština Albánci (88 %), sever Srbové (7 %)
Hospodářství zemědělství hlavní složkou válkou rozvinut těžební a cementárenský průmysl
Bosna a Herceovina 51 000 km 2 3,8 obyv. (2012) Sarajevo bosenština, srbština, chorvatština měna: BAM
Bosna a Hercegovina administrativní členění: Republika srbská, Distrikt Brčko, Federace Bosny a Hercegoviny
Přírodní podmínky hornatá země: Maglic 2836 m lesnatost přes 50 % horní tok Sávy a Neretvy na S Posavina (Panonská pánev) od Z na V Dinárské hory Bosenské rudohoří Polje
Obyvatelstvo národnostní členění: Bosňáci (44 %), Srbové (31 %), Chorvati (17%) 90 % Bosňáků muslimové 88 % Chorvatů katolíci 99 % Srbů jsou pravoslavní většina obyvatel na venkově Sarajevo (500 000)
most v Mostaru
Hospodářství významné zemědělství rozdílné na S a J rozsáhlá těžba nerost. surovin hutnictví, dřevozpracující
Chorvatsko 56 500 km 2 4,4 mil. obyvatel (2012) hlavní město Záhřeb měna: Kuna NATO, EU
Obyvatelstvo Chorvaté 90 %, menšiny Srbů, Maďarů a Bosňáků Katolíci Záhřeb (1 mil.) Rijeka (200 000) Split (200 000)
Přírodní podmínky V nížina, Z hornatý (Velebit) 3 odlišné regiony dolní, střední, jižní subtropické podnebí na pobřeží mírné kontinentální na V
Přírodní podmínky členité skalnaté pobřeží poloostrovy Pelješac a Istrijský mnoho ostrovů (Krk, Cres, Korčula ) větry bóra Plitvická jezera vápencová pohoří, jeskyně
Plitvická jezera
Ekonomika 17 000 USD/ob. 71% služby, 19% průmysl, 10% zemědělství v 90. letech velmi postižená válkou od 2000 poměrně stabilní rozdíly mezi regiony vysoká nezaměstnanost
cestovní ruch klíčový Ekonomika 20 % HDP Jadranská riviéra, Plitivcká jezera zemědělství-užitkové rostliny významný rybolov
Černá hora 14 000km 2 640 000 obyv. (2012) Podgorica Černohorci 43 %, Srbové (32 %), Bosňáci (8 %), Muslimové (5 %), Albánci (3 %) Srbochorvatština pravoslaví, islám, katolíci
Přírodní podmínky S a Z hornatý subtropické podnebí Skadarské jezero největší na Balkáně (360 km 2 ) 5 národních parků
Ekonomika původně chudá zemědělská země dnes rozvoj díky cestovnímu ruchu
Slovinsko 20 273 km² 1 900 000 obyv. Lublaň Slovinci katolíci, ateisté EU, NATO
Přírodní podmínky hornatá země střet čtyř geografických regionů Alpy, Dinárské hory, Panonská pánev, Středomoří S Alpy, SV rovin, JZ krasy většina území kontinentální podnebí velká lesnatost prales Kočevje
nejvyspělejší část Jugoslávie po odtržení pokles stabilní růst až do 2009 zahraniční investice v průmyslu Elan, Gorenje cestovní ruch Ekonomika
Makedonie 25 713 km² 2 000 000 ob. Skopje makedonština Makedonci 64,2%, Albánci 25,2% pravoslaví, islám
Přírodní podmínky středozemní až kontinentální podnebí hornatá země kotlina řeky Valdar seizmicky aktivní tektonická jezera u Albánie
Ekonomika jedna z nejhorších v Evropě zaměstnanost v zemědělství průmysl z komunismu