č. j. 8 Co 19/2018-165 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Mgr. Marka Del Favero, Ph.D., ve věci žalobce: Město Šternberk, IČO 00299529 sídlem Horní náměstí 78/16, 785 01 Šternberk zastoupený advokátem JUDr. Petrem Ritterem sídlem Riegrova 376/12, 779 00 Olomouc proti žalované: Ing. I J., narozená dne xxxxxxxxxxxxxxx bytem xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx zastoupená advokátem JUDr. Václavem Stříbným sídlem Ostrožná 233/40, 746 01 Opava o zaplacení částky 160.000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 22. 11. 2017, č. j. 16 C 205/2016-125 takto: I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku ohledně částky 160.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 19. 7. 2016 do zaplacení mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 160.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 19. 7. 2016 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku, ohledně zaplacení 8,05% úroku z této částky za dobu od 2. 7. 2016 do 18. 7. 2016 se rozsudek potvrzuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 113.353 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám JUDr. Petra Rittera, advokáta, sídlem Riegrova 376/12, Olomouc.
2 8 Co 19/2018 III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 20.736 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám JUDr. Petra Rittera, advokáta, sídlem Riegrova 376/12, Olomouc. Odůvodnění: 1. Napadeným rozsudkem byla žaloba o zaplacení částky 160.000 Kč s příslušenstvím zamítnuta a žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 76.523,32 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas odvolání, v němž se domáhal změnit rozsudek tak, aby žalobě bylo vyhověno. V odvolání uvedl, že opakovaně okresní soud nerespektuje stanovisko odvolacího soudu, který jednoznačně konstatoval, že povinnost tvrzení žalobce splnil. V žalobě bylo uvedeno, že mandatář ručí za zákonný průběh zadávacího řízení a nese veškeré náklady vzniklé porušením zákona a je povinen uhradit mandantovi vzniklou finanční škodu, pokud tato vznikla porušením povinnosti mandatáře. Kromě toho to byla žalovaná, která navrhla způsob výběru nejvhodnějšího uchazeče losem a která uzavřela smlouvu o technickém zajištění omezení počtu zájemců s Inženýrskými službami Hradec Králové, s. r. o. Obchodní zákoník pak mandatáři ukládá povinnost plnit závazek s vynaložením odborné péče. Tento pojem vyjadřuje zvýšenou míru odpovědnosti povinného subjektu za kvalitu plnění, jež má dle mandátní smlouvy poskytovat. Zákon vychází z předpokladu, že plnění poskytované dle mandátní smlouvy spadá do rámce podnikatelské činnosti mandatáře a ten jako profesionál je povinen nést větší míru odpovědnosti vůči svému mandantovi. V daném případě žalovaná s náležitou odbornou péčí nepostupovala, neboť zařízení, které bylo k losování použito, nebylo zabezpečeno proti zmanipulování výsledku losování, v důsledku čehož došlo k porušení zásady transparentnosti a uvedený postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Pokud soud I. stupně uvedl v odůvodnění rozsudku, že nebylo přípustné, aby zadavatel udělil osobě, jež ho v zadávacím řízení zastupuje, zmocnění k určitým úkonům, pak žalobce v odvolání uvedl, že uzavřenou mandátní smlouvou byla kompletně přenesena odpovědnost za zákonný průběh zadávacího řízení na žalovanou, která měla vykonávat veškeré činnosti s tím spojené s výjimkou činností, které podle tehdy platného zákona o veřejných zakázkách musel vykonávat zadavatel. Je nepochybné, že zadavatel je odpovědný za zákonný průběh zadávacího řízení navenek, z tohoto důvodu také uhradil ÚOHS udělenou pokutu. Smluvně však byla ve vztahu mezi mandantem a mandatářem odpovědnost za správnost a zákonnost v průběhu zadávacího řízení přenesena na mandatáře, v tomto případě na žalovanou, což vyplývá jasně z textu mandátní smlouvy. 3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného, když uvedla, že naopak žalobce ve svém stanovisku ze dne 20. 10. 2016 předložil e-mailovou zprávu, kterou žalovaná zaslala pověřenému pracovníkovi žalobce Ing. S. dne 4. 11. 2012, jíž byl bez jakýchkoliv námitek ze strany žalobce proveden důkaz u jednání dne 28. 6. 2017 a v níž v bodě 1. uvedla, že vyhověla požadavku na losování. Z toho jasně vyplývá, že o výběru zájemců losem rozhodl žalobce, který Ing. S. uložil žalované, aby losování zajistila a aby s požadavkem na provedení losování oslovila firmu Inženýrské služby Hradec Králové s. r. o. a tomu požadavku žalovaná vyhověla. Žalovaná odmítá vývod žalobce, že nepostupovala s náležitou odbornou péčí, když zařízení, které bylo k losování použito, nebylo zabezpečeno proti zmanipulování výsledků losování. Žalovaná opakovala, že o výběru zájemců losem a provedení tohoto losování firmou Inženýrské služby rozhodl žalobce a hlavně žalovaná nevěděla a ani nemohla vědět, že uvedenou firmou použité losovací zařízení není zabezpečeno proti zmanipulování výsledku losování. Tato skutečnost byla zjištěna až následně znaleckým posudkem zpracovaným na výzvu Policie ČR, navíc průběh losování stvrdila notářka JUDr. Leona Václavková a pětičlenná komise ustanovená žalobcem. Použitím losovacího zařízení umožňujícího manipulaci s výsledky losování, o čemž žalovaná nevěděla a ani nemohla vědět, nedošlo k porušení žádné povinnosti mandatáře, nýbrž se zde jednoznačně jednalo
3 8 Co 19/2018 o exces společnosti Inženýrské služby Hradec Králové s. r. o., s nímž je spojená přímá odpovědnost této právnické osoby, popř. fyzických osob za ni jednající za veškeré škodlivé následky s tímto excesem spojené. Nejde tedy o porušení povinnosti na straně žalované z mandátní smlouvy. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu, i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce bylo z větší části podáno důvodně. 5. Pokud se týká skutkových zjištění učiněných okresním soudem, a to zejména z mandátní smlouvy č. 24/2011 ze dne 31. 1. 2011, ze smlouvy o technickém zajištění omezení počtu zájemců ze dne 30. 5. 2011, z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 23. 10. 2012 a z rozhodnutí předsedy ÚOHS ze dne 9. 12. 2011, z výpisu z účtu žalobce u České spořitelny, tak na skutková zjištění učiněná okresním soudem krajský soud zcela odkazuje, když odpovídají obsahu provedených důkazů. 6. Odvolací soud zopakoval důkaz mandátní smlouvou č. 24/2011 ze dne 31. 1. 2011, z níž mj. zjistil, že v odstavci VII bodu 5 smlouvy je uvedeno, že v případě, že mandatář použije v souladu s touto smlouvou pro výkon své činnosti jiný subjekt a tento poruší závazek ze smlouvy, odpovídá mandatář stejně, jako kdyby závazek porušil sám. Mandant nenese odpovědnost za případnou činnost jiných subjektů, které mandatář použil ke své činnosti, ani nehradí náklady související s činností těchto subjektů. 7. Okresní soud postupoval správně, když na danou věc aplikoval v souladu s ust. 3028 zákona č. 89/2012 Sb. dosavadní právní předpisy účinné do 31. 12. 2013, zejména ust. 566 a následujících obch. zák., kterými se upravuje mandátní smlouva. 8. Podle ust. 566 odst. 1 obch. zák. mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta, nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. 9. Podle ust. 567 odst. 1 obch. zák. mandatář je povinen postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. 10. Podle odst. 2 téhož právního ustanovení činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta. 11. Ze shora uvedených ustanovení vyplývá, že mandatář je povinen plnit závazek mandanta s vynaložením odborné péče. V obchodních vztazích tento pojem vyjadřuje zvýšenou míru odpovědnosti povinného subjektu za kvalitu poskytovaného plnění. Zákon přitom vychází z předpokladu, že mandatářem je profesionální podnikatel a plnění poskytované na základě mandátní smlouvy spadá do rámce jeho podnikatelské činnosti. Jako odborně zdatný profesionál je tedy mandatář povinen nést i vyšší míru odpovědnosti vůči svému mandantovi. 12. Odvolací soud, na rozdíl od okresního soudu, má za to, že zde byly splněny předpoklady pro nárok žalobce na náhradu škody ve smyslu ust. 373 obch. zák. Odvolací soud již v předchozích zrušovacích usneseních zcela jednoznačně uvedl, že žalobce splnil povinnost tvrzení, z níž dovozuje nárok na náhradu škody vůči žalované a na závěry v těchto usneseních uvedené odkazuje. Lze souhlasit s okresním soudem v tom směru, že podle ust. 151 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, platilo, že zadavatel se může při výkonu práv a povinností podle tohoto zákona souvisejících se zadávacím řízením nechat zastoupit jinou osobou a že podle odst. 2 téhož ustanovení osoby zastupující zadavatele nesmí být uděleno zmocnění k zadání veřejné zakázky, vyloučení dodavatele z účasti v řízení, zrušení řízení, rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu, zrušení soutěže o návrh či rozhodnutí o způsobu vyřízení námitek. Tím, že žalovaná uzavřela
4 8 Co 19/2018 smlouvu o technickém zajištění počtu zájemců v užším řízení s Inženýrskými službami Hradec Králové s. r. o. dne 30. 5. 2011, nerozhodovala o vyloučení dodavatele z další účasti v řízení a nejednalo se tudíž o neplatný právní úkon pro rozpor se zákonem. V řízení bylo nesporným, že zadavatel sám omezil počet zájemců na 5, hodnotící komise vybrala nabídku č. 3, která měla splnit požadavky zadavatele a ten pak rozhodl o výběru dne 16. 8. 2011. 13. Pokud se týká obrany žalované, že obecně použitá osoba, v tomto případě Inženýrské služby Hradec Králové, neodpovídá přímo postižené osobě, tj. Městu Šternberk, nýbrž osobě, která ji ke své činnosti použila, tj. žalované, pak pouze ve výjimečném případě, kdyby chování použité osoby bylo nutné kvalifikovat jako vybočení (exces) z realizace činnosti této osoby, pro kterou byla použita, je nutno postihnout přímo tuto osobu, která byla použita. Jestliže při činnosti, kterou byla škoda způsobena, sledoval škůdce výlučně uspokojování osobních zájmů či potřeb svých nebo třetích osob, jedná se o exces. V takovém případě nastupuje přímá odpovědnost osoby, která se excesu dopustila. Tato obrana žalované neobstojí. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela s Inženýrskými službami Hradec Králové s. r. o. smlouvu o technickém zajištění omezení počtu zájemců v užším řízení dne 30. 5. 2011 a že posléze bylo zjištěno v rámci trestního řízení na základě znaleckého dokazování, že zařízení, které bylo použito k losování, umožňovalo manipulaci s výsledky losování, byť ke konkrétní manipulaci či možnosti manipulovat jednoznačný znalecký závěr podán nebyl. Vzhledem k tomu, že žalobce neprovedl losování v souladu se zásadou transparentnosti, což mohlo ovlivnit postup výběru nejvhodnější nabídky, dopustil se žalobce správního deliktu podle ust. 120 odst. 1 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. a byla mu uložena pokuta v konečné výši 160.000 Kč. Za situace, kdy je v tomto odstavci uvedeno, že pokud mandatář použije v souladu s touto smlouvou pro výkon své činnosti jiný subjekt a ten poruší závazek ze smlouvy, odpovídá mandatář stejně, jako by ho porušil sám a mandant nenese odpovědnost za případnou činnost jiných subjektů, které mandatář použil ke své činnosti, pak argumenty žalované nemohou obstát. Odvolací soud má tedy za to, že žalovaná porušila jednak povinnost stanovenou v odst. VII bodu 5 mandátní smlouvy, jednak její odpovědnost vyplývá i z odstavce IX bodu 1 mandátní smlouvy, podle níž mandatář ručí za zákonný průběh zadávacího řízení a nese veškeré náklady vzniklé porušením zákona a je povinen prostřednictvím pojistitele uhradit veškerou vzniklou finanční škodu, která vznikla porušením jeho povinnosti. Kromě smluvní povinnosti pak žalovaná porušila i zákonnou povinnost vyplývající z ust. 567 odst. 1 a 2 obch. zák., když nepostupovala řádně s odbornou péčí. V důsledku porušení povinnosti ze strany žalované vznikla žalobci škoda ve výši 160.000 Kč, kterou prokazatelně zaplatil, což bylo v řízení učiněno nesporným. Příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody je zde dána, neboť pokud by neporušila žalovaná tyto povinnosti, ať již smluvní či zákonné, pak by nepochybně nevznikla žalobci škoda v podobě zaplacené pokuty. Za dané situace jsou zde splněny všechny podmínky pro odpovědnost žalované za škodu ve smyslu ust. 373 obch. zák., kdy bylo prokázáno porušení povinnosti, ať již právní či smluvní, vznik škody a příčinná souvislost mezi oběma. 14. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu v odstavci I. výroku v souladu s ust. 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil ohledně částky 160.000 Kč s příslušenstvím tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobci tuto částku s 8,05% úrokem od 19. 7. 2016 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. Pokud se týká prodlení žalované s plněním, pak žalobce pouze založil do spisu předžalobní výzvu k plnění ze dne 28. 6. 2016, přes poučení ze strany odvolacího soudu však nebyl schopen prokázat, kdy byla doručena výzva žalované. Žalovaná pak prokazatelně reagovala na výzvu ze strany žalobce dopisem ze dne 8. 7. 2016, za situace, kdy měla pohledávku uhradit ve lhůtě 10 dnů, ocitla se v prodlení od 19. 7. 2016. Z tohoto důvodu byl rozsudek ve zbývající části ohledně úroku z prodlení z žalované částky jako věcně správný podle ust. 219 o. s. ř. potvrzen. 15. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v převážné míře úspěšný, byly mu přiznány náklady řízení před okresním soudem podle ust. 224 odst. 1, 2 a 142 odst. 1 o. s. ř. v celkové výši 113.353 Kč. Tyto náklady pak sestávají z odměny za právní zastoupení, a to za převzetí věci, sepis žaloby, podání
5 8 Co 19/2018 z 4. 11. 2016, za účast u jednání před okresním soudem 21. 12. 2016, za podání odvolání, za jednání před krajským soudem dne 12. 4. 2017, za účast u jednání před okresním soudem 28. 6. 2017, za další podání odvolání, a za účast u jednání před okresním soudem dne 22. 11. 2017, tj. 9x 7.500 Kč, dále mu bylo přiznáno ½ úkonu právní služby za předžalobní upomínku ve výši 3.750 Kč, to vše podle ust. 7 a 11 advokátního tarifu, dále mu bylo přiznáno 10 režijních paušálů ā 300 Kč, tj. 3.000 Kč, za ztrátu času za 24 půlhodin ā 100 Kč, 2.400 Kč, dále cestovné k jednání před okresním soudem 21. 12. 2016 na trase Olomouc Opava a zpět, při ujetí celkem 180 km, při průměrné spotřebě 4,4 l/100 Km, ceně paliva 29,50 Kč, tj. 234 Kč a při paušální sazbě 3,80 x 180, tj. 684 Kč, tj. celkem 918 Kč, za použití vyhlášky č. 385/2015 Sb., dále cestovné k jednání před krajským soudem dne 12. 4. 2017 na trase Olomouc Ostrava a zpět při ujetí 200 km, při průměrné spotřebě 4,4 l/100 km, ceně nafty 28,60 Kč a paušální sazbě 3,90 Kč/1 km, tj. 1.032 Kč, cestovné za účast u jednání před okresním soudem dne 28. 6. 2017 a 22. 11. 2017, při ujetí celkem 180 km na trase Olomouc Ostrava a zpět, při průměrné spotřebě 4,4 l a ceně paliva 28,60 Kč za litr a paušální sazbě 3,90 Kč/litr, tj. 928,50 Kč za 1 jízdu, za dvě celkem 1.857 Kč za použití vyhl. č. 440/2016 Sb., k tomu náleží zástupci žalobce 21% DPH z těchto částek, což je 16.896 Kč a 16.000 Kč za zaplacené soudní poplatky z návrhu a z odvolání, 2x po 8.000 Kč, celkem tedy činí náklady řízení před soudem I. stupně částku 113.353 Kč. 16. Žalobce byl úspěšný také v odvolacím řízení, proto mu byly přiznány v souladu s ust. 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. náklady odvolacího řízení v celkové výši 20.736 Kč. Tyto náklady se sestávají z odměny za 2 úkony právní služby, tj. za podání odvolání a účast u odvolacího jednání, tj. 2x 7.500 Kč podle ust. 7 a 11 advokátního tarifu, dále byly přiznány 2 režijní paušály ā 300 Kč dle 13 odst. 3 advokátního tarifu, náhrada za ztrátu času za 5 započatých půlhodin ā 100 Kč, tj. 500 Kč, cestovné na trase Olomouc Ostrava a zpět při ujetí 180 km, ceně paliva 30,50 Kč/litr a průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a paušální sazbě 4 Kč, tj. 1.038 Kč, a to za použití vyhlášky č. 463/2017 Sb., dále byla přiznána žalobci 21% DPH z těchto částek, což je 3.599 Kč. Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku, prostřednictvím okresního soudu, k Nejvyššímu soudu ČR, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Ostrava 22. února 2018 JUDr. Šárka Neuwirthová v. r. předsedkyně senátu